SLUŽBY ZAMĚSTNANOSTI A PRÁCE S NEZAMĚSTNANÝMI Téma: Veřejné služby zaměstnanosti FSS MU Brno, 2008 Struktura tématu 1. Veřejné služby zaměstnanosti, jejich význam a funkce (Zprostředkování zaměstnání - Řízení a realizace programů AP TP - Administrace a výplata dávek v nezaměstnanosti) 2. Veřejné služby zaměstnanosti v ČR – institucionální uspořádání, personální zabezpečení (Vzdělanostní struktura zaměstnanců, kapacita k plnění úkolů PES) • Současné trendy ve vývoji veřejných služeb zaměstnanosti v zemích EU (Kontraktování - Vouchery) AD1. Veřejné služby zaměstnanosti (PES), jejich význam a funkce = veřejné instituce zabývající se konkrétními problémy TP = administrativní systémy zabezpečující realizaci politických cílů v oblasti TP : • řízené přímo vládou, ministerstvem (VB, Francie) • mající správní autonomii veřejné organizace fungující na tripartitním základě (Belgie, Švýcarsko, Německo, Rakousko) Funkce PES v evropských systémech politiky TP • Zprostředkování zaměstnání • Řízení a realizace programů AP TP • Administrace a výplata dávek v nezaměstnanosti - ad1) Zprostřekdování zaměstnání Využívané metody/postupy ke zprostředkování zaměstnání • Registrace volných pracovních míst a spolupráce se zaměstnavateli • Poskytování informací o možnostech získání zaměstnání pro zájemce a uchazeče o zaměstnání • Sledování a hodnocení ukazatelů výkonu v rámci zprostředkování Registrace VPM a spolupráce se zaměstnavateli V EU průměrně hlášeno 10-50% volných míst, v ČR jen 1/3 všech volných míst (podobně jako v Rakousku) • Povinné hlášení VPM (Švédsko, Norsko, Belgie), neexistují sankce • Nepovinné hlášení VPM (Rakousko, Německo, Irsko, Portugalsko), zlepšovat vztah pracovníků PES a zaměstnavatelů Monitoring zaměstnavatelů přímý kontakt se zaměstnavatelem: • zjistit situaci a upřesnit potřeby zaměstnavatelů na regionálním trhu práce • informovat zaměstnavatele o službách UP • podpořit či povzbudit zaměstnavatele při ohlašování nabídek volných pracovních míst • přímo vyhledávat pracovní místa u zaměstnavatelů (job acquisition) + hledat místa pro specifické skupiny uchazečů Metody poskytování informací a poradenství pro uchazeče a zájemce o zaměstnání • Matching • Individuální poradenství – individuální akční plány, samoobslužné poradenství • Profiling, early assesment – včasná identifikace rizika dlouhodobé nezaměstnanosti u konkrétních osob • Skupinové poradenství – kolektivní semináře, job kluby, centra profesní rehabilitace Matching • srovnání specifikací pracovního místa se vzděláním, pracovními zkušenostmi a osobními charakteristikami registrovaných uchazečů o práci • Otevřené seznamy VPM (požadavky na VPM + kontakt veřejně přístupné) • Uzavřené seznamy VPM (tzv. aktivní matching, veškeré údaje má k dispozici pouze pracovník UP) • Polootevřené seznamy VPM (pouze požadavky na VPM, kontakt poskytne pracovník UP) Individuální poradenství • Nalézt vhodné pracovní uplatnění, které odpovídá kvalifikačním, věkovým, rodinným i zdravotním charakteristikám uchazeče • Individuální akční plány – písemná dohoda mezi uchazečem a zprostředkovatelem o společné snaze aktivně hledat zaměstnání (u osob do 25 let povinná do 6 měsíců evidence, u dospělých do 12 měsíců evidence) • Samoobslužné poradenství – řada klientů je schopna si informace o VPM zajistit sama (nástěnky, samoobslužné infoboxy, lokální masmédia, letáky, brožury) Profiling • systematický postup identifikace rizika dlouhodobé nezaměstnanosti (faktory TP, individuální sociodemografické charakteristiky, osobnostní charakteristiky) • formální procedura,která pomáhá při rozhodování o tom, komu, kdy a jakou preventivní intervenci nabídnout • např. Worker Profiling and Re-employment Services v USA, Kansmeter v Nizozemí, v ČR bez formální báze Kdy uplatnit? - čím později, tím přesnější identifikace a menší pravděpodobnost chybné klasifikace - čím později, tím později bude zahájena potřebná intervence - uplatněn při vstupu do registru X s časovým odstupem 3-6 měsíců X periodické opakování X zopakování v okamžiku změny klientovy situace Profiling • Profiling založený na posudku (judgment-based profiling) – úředník odhaduje riziko, hodnotí silné a slabé stránky konkrétního klienta (standardizováno) • Profiling založený na modelu (model-based profiling) – modelování rizika dlouhodobé nezaměstnanosti na základě dat o osobách dlouhodobě nezaměstnaných • Dvoustupňový typ profilingu – nejprve riziko stanoveno na základě modelu, později upraveno dle posouzení silných a slabých stránek jednotlivce Skupinové poradenství • Job kluby a skupinová setkání zejména pro osoby obtížně umístitelné na trhu práce • Zlepšování schopností hledat práci • Zvyšování motivace pro udržení kontaktu s trhem práce Sledování a hodnocení ukazatelů výkonu • Cíl: zvýšit administrativní výkonnost v PES a ve veřejném sektoru obecně • Počet hlášených VPM • Rychlost obsazování VPM • Rychlost vyřízení nových žádostí o dávky • Podíl skupin se specifickými handicapy na celkovém počtu umístěných • Počet návštěv u lokálních zaměstnavatelů • Míra umístění osob, které ukončily program AP TP - ad2) Řízení a realizace programů AP TP Klasifikace programů dle OECD: • Veřejné služby zaměstnanosti (poradenství, zprostředkování, poskytování informací) • Opatření pro handicapované (standardní nástroje – mzdové dotace, pracovní výcvik + speciální programy pro pracovní a sociální integraci) • Opatření pro mládež (opatření pro nezaměstnanou a znevýhodněnou mládež, podpora pracovního výcviku) - ad2) Řízení a realizace programů AP TP • Programy na podporu nových pracovních míst (ve veřejném sektoru – dlouhodobě nezaměstnaní a lidé s kumulací handicapů, v soukromém sektoru – mzdové příspěvky nebo daňové úlevy pro zaměstnavatele, při sebezaměstnávání – pokračování ve výplatě dávek, příspěvek, poradenství) • Výcvik a vzdělávání (pracovní příprava k novému zaměstnání, výcvik ve způsobech hledání práce, doplnění základních vědomostí) Hodnocení úspěšnosti programů APZ jako základní kritérium naplňování cílů PES Hodnocení měří nejčastěji: • Dopad účasti v programech na výsledek vyjádřený zaměstnáním účastníka a jeho výdělkem (programy odborného výcviku a pomoci při hledání pracovního místa --- zvyšují „efektivní nabídku“ pracovní síly) • Čistý účinek programů, které mají výslovný cíl zvýšit počet pracovních míst (efekt mrtvé váhy – zda by pracovní místa nebyla vytvořena i bez programu AP, vytlačení, substituce – zda dotovaná pracovní místa nevytlačila stávající pracovní místa nebo nevznikla jako jejich náhrada) Co ovlivňuje úspěšnou realizaci programů politiky TP prováděnou PES? • situace na regionálním/lokálním trhu práce (rozsah a příčiny nezaměstnanosti, chování nezaměstnaných, stav a vývoj zaměstnanosti a tvorby pracovních míst, role soukromých zprostředkovatelen práce) • vnější společensko ekonomické a politické podmínky (celková hospodářská situace země, cíle a nástroje hospodářské politiky, ostatní politiky, veřejnost – legitimita programů, role institucí územní samosprávy) • vnitřní institucionální podmínky veřejných programů na trhu práce (formy a rozsah financování programů, způsoby rozhodování v rámci institucí PES, kvalita a kapacita personálního zabezpečení programů, pracovní postoje pracovníků PES a realizátorů programů) - ad3) Administrace a výplata dávek • Štědré podpory – Skandinávie (60-90% předchozího výdělku, až 5 let) • Nepříliš štědřé podpory – ČR (50%, 40% předchozí mzdy = 4.700 Kč v roce 2005 = 20% průměrné hrubé měsíční mzdy – podobně v Polsku a Británii, avšak „flat rate“, 6-9-12 měsíců) • Štědré podpory – nemotivují k aktivnímu hledání zaměstnání (past nezaměstnanosti) X usnadňují pracovní mobilitu a jsou prevencí chudoby a sociálního vyloučení Systém organizování výplaty dávek v nezaměstnanosti v rámci PES Dávky v nezaměstnanosti se poskytují a administrují na úřadech práce (Německo, Rakousko): klade nároky na čas a personál, image služeb pouze pro nezaměstnané, omezuje zneužívání systému dávek, umožňuje využít dávky při tvorbě dotovaných míst • Výplata dávek je institucionálně oddělená od PES (Švédsko, Dánsko, Finsko, Irsko, Portugalsko, Řecko, Belgie, Nizozemí): riziko nedostatečné komunikace mezi úřady, UP nemá sankce při neaktivitě uchazeče, umožňuje lepší specializaci pracovníků na konkrétní činnosti AD2. PES v ČR Správa služeb zaměstnanosti (MPSV): odbory: •trhu práce •poradenství a zprostředkování •financování služeb zaměstnanosti •metodiky správního řízení úkoly: •zabezpečení APZ i PPZ •tvorba strategie v oblasti politiky TP a její koordinace s ostatními veřejnými politikami •příprava a řízení implementace programových nástrojů a opatření •monitorování a vyhodnocování situace na pracovním 77 regionálních úřadů práce Úřady práce v ČR • „okresní“ UP (77) • pověřené UP (14) • Sledují a hodnotí stav na regionálním trhu práce • Zpracovávají koncepci vývoje zaměstnanosti v regionu • Poskytují občanům a zaměstnavatelům služby související se zaměstnaností (poradenství, zprostředkování) • Nabízejí programy aktivní politiky TP • Administrují a vyplácejí dávky v nezaměstnanosti a dávky SSP Personální zabezpečení PES v ČR • na 77 UP cca 5000 zaměstnanců – nadměrné pracovní zatížení pracovníků UP zejména v regionech s vyšší mírou nezaměstnanosti • hrubý ukazatel poměru počtu nezaměstnaných na počet všech zaměstnanců UP v ČR = cca 102 – ČR má 2,5x větší počet klientů na 1 pracovníka UP než např. Německo (cca 51) nebo Rakousko (cca 41) • čistý ukazatel poměru počtu nezaměstnaných na počet zaměstnanců UP, kteří jsou v přímém kontaktu s nezaměstnanými = 236 klientů na 1 pracovníka v přímém kontaktu • v ČR významně vyšší podíl žen v rámci UP (dáno charakterem práce nebo cílenou personální politikou?) • struktura pracovníků podle vzdělání příznivá s ohledem na jeho dosaženou úroveň (90% pracovníků se SŠ a VŠ), nikoliv však na obsah (nutná změna personální politiky, systém profesního vzdělávání nejednotný a nepovinný) AD3. Současné trendy ve vývoji PES V EU Snaha zavádět a rozšiřovat tržní mechanismus do nabídky služeb souvisejících se zaměstnaností • Kontrahování služeb • „Vouchers“ Kontrahování služeb • PES uzavírá kontrakt se soukromou institucí o tvorbě a realizaci programů (zejména výcvikových a vzdělávacích) • Výhody: nižší náklady na poskytování programů, lepší cílenost programů na potřeby účastníků, lepší možnost následně umísťovat účastníky • Nevýhody: nižší náklady mohou snižovat kvalitu programů Vouchery • Poukázka pro nezaměstnaného, s níž odchází na „trh se službami vedoucími k získání zaměstnání“ • Na rozdíl od kontrahování zde jako aktivní „nakupovatel“ služby vystupuje sám nezaměstnaný klient • Podmínka: nezaměstnaní musí mít přístup k informacím, které potřebují k volbě služby a motivaci k hledání zaměstnání