ZUR328 Vybrané problémy právní regulace médií SVOBODA PROJEVU II Důvody omezení svobody projevu * čl. 17 odst. 4 LZPS * ochrana práv a svobod druhých * bezpečnost státu * veřejná bezpečnost * ochrana veřejného zdraví a mravnosti * čl. 10 odst. 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod * národní bezpečnost * územní celistvost nebo veřejná bezpečnost * předcházení nepokojům a zločinnosti * ochrana zdraví nebo morálky * ochrana pověsti nebo práv jiných * zabránění úniku důvěrných informací * zachování autority a nestrannosti soudní moci Cenzura § 17 odst. 2 zákona č. 81/1966 Sb., o periodickém tisku a o ostatních hromadných informačních prostředcích: * Kontrola a omezování sdělovaných informací * Cenzura institucionální (předběžná, následná) * Autocenzura * komerční projevy * Předběžné opatření (§ 74 odst. 1 a § 76 odst. 1 písm f) zákona č. 99/1963 Sb., o soudním řízení soudním) * Před zahájením řízení může předseda senátu nařídit předběžné opatření, je-li třeba, aby zatímně byly upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen. * Předběžným opatřením může být účastníku uloženo zejména, aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel. Předběžné opatření, jímž by žalovanému bylo uloženo zdržet se v jím vydávaném deníku uveřejňování jakýchkoli komentářů a informací týkajících se osoby žalobce, s výjimkou přetiskování zpráv převzatých od oficiálních tiskových agentur, do rozhodnutí ve věci samé, znamená restrikci svobody projevu, která je zaručena Listinou základních práv a svobod vyhlášenou jako součást ústavního pořádku České republiky (usnesení předsednictva České národní rady ze dne 16.12.1992). Jde přitom o jedno z nejdůležitějších práv v demokratické společnosti zahrnující svobodu názoru a svobodu přijímání a rozšiřování informací veřejnosti. Je samozřejmé, že svoboda projevu nemůže být zcela bezbřehá, že jsou zde hranice vytvořené i novinářskou etikou, ale s ohledem na sledovaný cíl nelze předem postupovat podle ustanovení § 76 odst. 1 písm. f) OSŘ , a to ani za situace, kdy dané omezení by se netýkalo uveřejňování zpráv od oficiálních agentur. Vrchní soud v Praze 3 Co 16/94 Cenzura * Observer a Guardian v. Velká Británie (1991) * Betty Purcell a ost. v Irsko (1991) *„Omezení se netýkalo obsahu daných pořadů, nýbrž mělo zajistit, aby mluvčí daných organizací (IRA, Sinn Fein) nemohli zneužívat „živých“ interview k podpoře ilegální činnosti namířené proti ústavnímu pořádku. Na rozdíl od tisku je účinek rozhlasu a televize bezprostřednější a možnosti korigovat, kvalifikovat, interpretovat či komentovat jakékoli prohlášení jsou u rozhlasu a televize více limitované.“ Cenzura Jiné možné způsoby cenzury(?): * Sněmovna Lordů: Campbell v Mirror Group Newspapers [2005] UKHL 61 * ESLP: Tolstoy Miloslavsky proti Velké Británii (1995) Omezení svobody projevu: bezpečnost státu, veřejná bezpečnost * Bezpečnost státu: územní celistvost, obranyschopnost, zájem na zachování disciplíny v ozbrojených složkách atp. * Ochrana veřejné bezpečnosti: předcházení zločinnosti, zájem na zachování veřejného pořádku a klidu, ochrana státních orgánů Bezpečnost státu, veřejná bezpečnost * § 102 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon Kdo veřejně hanobí Českou republiku, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. * Pl. ÚS 43/93 Po zvážení všech okolností a souvislostí, do nichž je § 102 tr. zák. zasazen dospěl Ústavní soud České republiky k závěru, že neurčitá a nevymezená trestněprávní ochrana Parlamentu, vlády a Ústavního soudu v čl. 102 tr. z. jde nad rámec ústavního pořádku a mezinárodních závazků České republiky, neboť při dostatečné trestní ochraně státních orgánů v §§ 154 odst. 2 a 156 odst. 3 vnáší svou obecností a neurčitostí prvek nadbytečné ochrany, která navíc nevymezeností objektu ochrany vybočuje jak z obecně uznávaných zásad právního státu, tak i z rámce omezujícího v čl. 17 Listiny zásahy státu od občanských práv na opatření, která jsou svou povahou nezbytná k zachování určitých hodnot. V § 102 tr. zák. nemůže jít o nezbytné opatření již proto, že ochrana poskytovaná státním orgánům v §§ 154 a 156 je dostačující a z hlediska vymezení objektu ochrany přesnější. Pojetí § 102 tr. zák. je v tomto směru rovněž v rozporu s mezinárodními závazky ČR a jurisdikcí Evropského soudu pro lidská práva. Bezpečnost státu, veřejná bezpečnost * Castells v. Španělsko (1992): * Svoboda projevu je nezbytná podmínka pro formulování politických názorů. * Tvrdá kritika vládní politiky, dokonce i v případě, že dosahuje hranice urážlivosti, vyjádřená politicky činnou osobou, která v dané souvislosti vystupuje jako reprezentant svých voličů a jejich zájmů, si zaslouží zvlášť vysoký stupeň ochrany. * Než věznění svých oponentů má vláda používat jako obranu veřejnou debatu. * Thorgeir Thorgeirson v. Island (1992) * Janowski v. Polsko (1999) Nejde o míru expresivity (vulgarity) pronesených výrazů (výroků), ale je nutné odlišit kritiku ex post a urážení veřejných činitelů při výkonu jejich pravomoci na druhé straně. Ochrana soudního řízení * Velká Británie: Contempt of Court Act 1981: Nechráněné jsou výroky, které: • předvídají výsledek soudu • mohou vytvořit předsudek poroty vůči straně • kritizují některou ze stran civilního řízení • předvídají skutečný stav práv a povinností stran v takovém řízení. a které mohou vyvolat velmi velké nebezpečí. * R. v. Grey [1900] 2 Q.B. 36. * IV. ÚS 23/05 (reportáž České televize o soudnictví) * Přítomní členové komise zhlédli dvě sporné reportáže pořadu Nadoraz autorek A. Makovičkové (Okolo Prahy cestička) a Š.Webrové (Soudkyně). Další podrobnosti připraví po rozhovorech s autory, J. Šternem a na základě podkladů z ČT Ivan Červenka. Přítomní nicméně konstatují, že obě reportáže jsou neprofesionální, jednostranné a neodpovídají úrovni a kvalitě, požadované od veřejnoprávní televize. Textová složka neodpovídá obrazovému doprovodu, v reportáži A. Makovičkové navíc nejde o konstatování faktů, ale o subjektivní komentář. Některé otázky byly vkomponovány dodatečně a na ně nastřiženy odpovědi. Komise se bude materiálem zabývat na dalším zasedání.