Základy managementu Ing. Eva Karpissová ESF MU Katedra podnikového hospodářství Management • Vymezení managementu • Funkce managementu Ø Plánování Ø Organizování Ø Vedení lidí Ø Kontrola Vymezení managementu Řízení - vztah mezi prvkem (skupinou prvků), který řídí - řídícím subjektem a prvkem (skupinou prvků), který je řízen - řízeným objektem. Ø Management je specifickým druhem řízení – řízení v organizacích Ø Organizace - uměle vytvořený společenský systém, který slouží pro dosahování určitých cílů. Ø pojem vychází z lat. pojmu „manus“ (ruka) → v angličtině výraz „manage“ (vést, řídit, spravovat, ovládat) → „management“ ( řízení, vedení, správa). Vymezení managementu Existuje velké množství definic - autoři si všímají různých stránek managementu: „Management je … Ø …souhrn všech činností, které je třeba vykonat, aby byla zabezpečena funkce organizace.“ Ø …proces koordinování činností skupiny pracovníků, realizovaný jednotlivcem nebo skupinou lidí za účelem dosažení určitých výsledků, které nelze dosáhnout individuální prací.“ Ø …proces tvorby a udržování prostředí, ve kterém jednotlivci pracují společně ve skupinách a účinně dosahují vybraných cílů.“ Vymezení managementu Management jako… Ø Specifická aktivita – řízení organizace Ø Skupina výkonných řídících pracovníků Ø Vědní disciplína – neposkytuje exaktní nezvratná fakta - doporučení managementu se mění v závislosti na proměnlivosti doby a podnikatelského prostředí. Vymezení managementu ÚROVNĚ MANAGEMENTU • Manažeři první linie • Střední management Úkoly středního a prvoliniového managementu: Komunikace mezi vedením a provozními pracovníky, organizace práce, vedení podřízených – motivace, usměrňování, zlepšovací aktivity, sledování dodržování norem apod. • Vrcholový management (top management) Vymezení managementu Manažerské činnosti na jednotlivých úrovních řízení Funkce managementu • Plánování • Organizování • Vedení lidí • Kontrola 1. Plánování Plánování – aktivita zaměřená do budoucna, stanovující čeho má být dosaženo a jakými cestami. Plán – výstup procesu plánování. Ø vyjadřuje, co je potřeba udělat, aby bylo dosaženo stanovených cílů Klíčové otázky všech plánů • Kde jsme nyní? • Kam jdeme? • Jak se tam chceme dostat? 1. Plánování Dle úrovně rozhodovacího procesu • Strategický plán – řeší globální otázky budoucnosti podniku a způsoby dosahování vytyčených cílů. • Operativní plány - detailnější úroveň plánů Zaměřuje se na bezproblémové fungování každodenních procesů ve firmě. 1. Plánování Funkční členění: Marketingové plány, výrobní plány, plán prodeje, plán nákupu, plán lidských zdrojů, organizační plány. finanční plány, plány řízení kvality, plány výzkumu a vývoje,… Časové hledisko: Ø Krátkodobé plány Ø Střednědobé plány Ø Dlouhodobé plány 2. Organizování Organizování Ø vytváření struktury systému - definování prvků systému a zejména vztahů mezi těmito prvky. Ø aktivita, jejímž cílem je uspořádat prvky v systému, jejich činnosti, koordinaci, kontrolu tak, aby maximálně dosahovaly stanovených cílů organizace. Ø Výsledkem organizování je organizace. Ø Organizace – vnitřně formalizované, zpravidla hierarchické uspořádání celku, stanovení trvalejších vztahů nadřízenosti a podřízenosti, vymezení působnosti, pravomocí a odpovědností. 2. Organizování Stupeň organizovanosti Ø vztah mezi tím, co je dopředu již relativně stabilně upraveno a tím, co je ponecháno bezprostřední řídící činnosti vedoucího. Stupeň organizovanosti může být: • nepřiměřeně nízký • nepřiměřeně vysoký -> Organizace by měla vždy hledat optimální stupeň organizovanosti. 2. Organizování Delegování Ø přenesení přesně vymezeného rozsahu pravomocí a odpovědnosti na jinou osobu nebo útvar. Jak optimálně rozložit kompetence na jednotlivé úrovně? Centralizace Ø vykonávání moci, řízení a kontroly vychází z jednoho centra; Ø přenášení kompetencí (přiznání pravomocí, ale i odpovědností) na vyšší úrovně. Decentralizace Ø přenos kompetencí na nižší úrovně. 2. Organizování Organizační struktura – „kostra“ organizace, která by měla být vystavěna tak, aby napomáhala plnit podnikové cíle. dvě základní skupiny typů organizačních struktur: Pevné organizační struktury: Ø liniová organizační struktura Ø liniově-štábní organizační struktura Pružné (projektové) organizační struktury 3. Vedení lidí Ø Vedení je součástí řízení. Ø Vedení je schopnost přesvědčovat jiné, aby se snažili dosáhnout stanovených cílů. Ø Je to lidský faktor, který dává skupinu dohromady a orientuje ji na cíl. 3. Vedení lidí Teorie X a Y Douglas McGregor Předpoklady teorie X: Ø Člověk má vrozenou nechuť k práci, vyhýbá se jí. Pracuje pouze pro zajištění obživy. Ø Nechuť k práci nezlomí ani příslib mzdy. Plat člověk sice přijímá, ale stále vyžaduje přidání. Peníze samy člověka nepřimějí, aby se snažil. Ø Je zapotřebí hrozba trestu. Ø S pracovištěm ani s podnikem ho nespojují žádné pozitivní vztahy. Ø Člověk chce být veden, nechce přebírat odpovědnost, má málo ctižádosti, nechce podstupovat riziko, nemá ambice. Předpoklady teorie Y: Ø Člověk má k práci přirozený sklon a práce ho těší. Ø Práce je prostředkem uplatnění znalostí, schopností a dovedností, pracovní činnost je místem seberealizace. Ø Má dobrý vztah ke svému zaměstnání i k firmě, která mu ho poskytuje. Ztotožňuje se s posláním a cíli podniku, je loajální a angažuje se ve prospěch jejich plnění. Ø Je ochoten se podřídit sebekázni a sebekontrole. Ø Člověk vyhledává odpovědnost. Má přirozenou ctižádost a ambice. 3. Vedení lidí • Autokratický styl vedení Ø vedoucí rozhoduje sám a svá rozhodnutí sděluje formou příkazů. Ø disciplína, podřízení mají minimální a zcela přesně vymezenou autonomii pro vlastní rozhodování. Ø očekávání odměn i hrozba trestů • Participativní styl vedení Ø vedoucí formuluje úkoly a postupy jejich řešení za účasti svých spolupracovníků. Ø Relativně šířeji vymezená autonomie pracovníků Ø Motivace - odměny a aktivní spoluúčast na přípravě rozhodnutí. • Liberální styl vedení Ø relativně vysoká autonomie spolupracovníků 3. Vedení lidí Motivace Abraham Maslow – Teorie hierarchie potřeb Ø Lidské potřeby rozděleny do pěti hierarchicky uspořádaných skupin: 3. Vedení lidí Motivace Ø Všechny uvedené potřeby u člověka existují souběžně, nicméně k významnější aktualizaci potřeb vyšších dochází až při určité míře naplnění potřeb nižších. Ø Možné oblasti působení manažera v jednotlivých kategoriích hierarchie potřeb: 3. Vedení lidí Motivace Motivační nástroje • ocenění práce • podmínky práce • práce samotná 3. Vedení lidí Motivace OCENĚNÍ PRÁCE • plat – základní motiv práce v zaměstnání. • nepeněžní odměny Zaměstnanecké výhody - jsou zaměstnancům poskytovány s cílem zvýšení jejich loajality a motivace. • morální ocenění Odměňování odrážející výkon Ø peníze ovlivňují úsilí i stálost výkonu. Ø Má-li systém odměňování motivovat, pak musí být dobrý výkon navázán na vyšší odměnu. 3. Vedení lidí Motivace PODMÍNKY PRÁCE • materiální podmínky • společenské podmínky - mezilidské vztahy. Zaměstnanecké výhody - jsou zaměstnancům poskytovány s cílem zvýšení jejich loajality a motivace. 3. Vedení lidí Motivace PRÁCE Motivační význam práce a pracovních podmínek vzrůstá. Velký motivační náboj má práce: Ø která baví, Ø práce, u níž je přesvědčení o její užitečnosti či dokonce o morální povinnosti ji vykonávat. Ø složitější práce s vyšší mírou pravomoci a zodpovědnosti vůči jejímu vykonávání je pro pracovníky atraktivnější a má vyšší motivační účinek. 4. Kontrola Ø všechny aktivity, pomocí nichž manažeři zjišťují, jestli dosahované výsledky organizace odpovídají plánovaným výsledkům - neustálé porovnávání stavu žádoucího se stavem skutečným. Kontrolní proces • Stanovení cílů a kritérií • Zjištění faktů • Kritické zhodnocení faktů • Převod získaných poznatků do praxe Organizace podléhá kontrole: Ø Vnitřní Ø Vnější Literatura Ø BĚLOHLÁVEK, František, KOŠŤAN, Pavol, ŠULEŘ, Oldřich. Management. Brno : Computer Press a.s., 2006. 724 s. ISBN 80-251-0396-X. Ø VEBER, Jaromír a kol. Management : Základy, prosperita, globalizace. Praha : Management Press, 2005. 700 s. ISBN 80-7261-029-5.