Azylová politika EU Vznik institutu azylu n Dle literatury již ve Starém zákoně n Též kanonické právo ustanovení o azylu n Teprve se vznikem nacionalistických hnutí v Německu, Itálii a Polsku v 19. století přesun z náboženské do politické roviny Mezinárodní prostředí n Úmluva Ligy národů týkající se statutu uprchlíků z roku 1933 mizivý počet smluvních stran n Po 2. světové válce Mezinárodní uprchlická organizace (IRO) n 1948 – Všeobecná deklarace lidských práv – čl. 14 – právo každému vyhledat útočiště před pronásledováním a požívat tam azylu (požívat x mít zaručen) n V roce 1951 vytvořen Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) Ženevská úmluva n Úmluva o postavení uprchlíků z 28. července 1951 n Stále základní stavební kámen mezinárodní úpravy azylu – „Magna charta uprchlíků“ n Termín „uprchlík“ vztahuje na kohokoliv kdo: „…vzhledem k opodstatněnému strachu z pronásledování z důvodu rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k sociální skupině nebo pro politické názory se nachází mimo zemi své příslušnosti a vzhledem k tomuto strachu nemůže či nechce využít ochrany této země, nebo kdo bez příslušnosti se nachází mimo zemi svého dřívějšího stálého bydliště a v důsledku takových událostí nemůže nebo nechce se tam ze strachu vrátit.“ n Neměla generální charakter, obsaženy teritoriální (Evropa) a časové limity (před rokem 1951) n Poznamenáno studenou válkou Non-refoulment n Klíčový princip v oblasti azylu n Nikdo nesmí být navrácen do země, kde by mohl být vystaven pronásledování nebo mučení n Složité prokazovat, není jasné, co je pronásledování Newyorský protokol 1967 Rozšířil působnost Ženevské úmluvy i mimo Evropu Zrušil též časová omezení ustanovená v Ženevské úmluvě Dnes smluvními stranami Úmluvy více než 140 států Počátky integrace v rámci ES n Azyl oblastí vyhrazenou národním státům až do poloviny 80. let n Zlomovým dokumentem Schengenská dohoda, je zřejmé, že bude nutno ošetřit oblast azylu n SPD definuje některé pojmy související s azylem – žádost o azyl, žadatel, projednání žádosti n Princip projednávání jedním státem n Kritéria, kdo posoudí žádost o azyl Dublinská úmluva n Celým názvem Úmluva o určení státu odpovědného za posouzení žádosti o azyl podané v jednom z členských států Evropských společenství n Podepsána 15.června 1990 n V platnost však vstoupila až 1. září 1997 n Nahradila ta ustanovení Schengenské prováděcí dohody, která se týkala otázek azylu Účel dublinské úmluvy n Minimalizovat tzv. asylum shopping, tedy nekontrolovaný pohyb žadatele po území smluvních států Schengenu, především za použití metody iniciace paralelních či následných žádostí o azyl – nahrazení tzv. principem „one chance only“ n Zabránění „uprchlíkovi na orbitu“ - zvýšení právní jistoty žadatele o azyl, že se jeho případu některý z členských států ujme v poměrně krátké době a že nebude postupně vracen mezi jednotlivými členskými státy, aniž by některý z nich uznal svoji kompetenci posoudit danou žádost „Dublinská kritéria“ n 1) Členu žadatelovy rodiny bylo přiznáno postavení uprchlíka v některém z členských států Unie a v tomto státě legálně pobývá. n 2) Žadatel o azyl má platné povolení k pobytu vydané členským státem Unie nebo má platné vízum n 3) specifikovaná kritéria vytvořená pro případy, kdy dojde k tomu, že žadatel vlastní více než jedno platné vízum či povolení k pobytu nebo již neplatné vízum či povolení k pobytu „Dublinská kritéria“-pokračování n 4) dokázáno, že žadatel o azyl překročil ilegálně vnější hranice Evropských společenství z jiného, nečlenského státu ES, ať již po zemi, po moři či vzduchem n 5) vízová povinnost zrušena v členském státě Evropských Společenství, v němž žadatel legálně překročil vnější hranice, ale žadatel podá žádost v jiném členském státě, kde je vízová povinnost rovněž zrušena, je za přezkoumání žádosti odpovědný posledně jmenovaný stát n 6) pokud nelze uplatnit žádné z výše zmíněných kritérií, je za přezkoumání žádosti odpovědný ten stát, kde žadatel podal svoji žádost Humanitární doložka n Má zabránit přílišné tvrdosti n Např. o dvou příslušnících téže rodiny rozhodují dva členské státy n Možnost přezkoumat žádost podanou k jinému státu, na přání žadatele Doložka suverenity n Právo každého státu přezkoumat žádost, která je k němu podána, i pokud nemá odpovědnost na základě Úmluvy n Opět se souhlasem žadatele n Včleněna do Úmluvy proto, aby bylo možné respektovat ústavní závazky některých členských států Amsterodamská smlouva n Do pěti let přijmout(Článek 63 odst. 1 SES): n kritéria a postupy pro určení členského státu, který je příslušný pro posuzování žádosti o azyl, kterou podal státní příslušník třetího státu v jednom z členských států. n minimální standardy pro přijímání uchazečů o azyl v členských státech. n minimální standardy pro uznání státních příslušníků třetích států za uprchlíky. n minimální standardy pro postup členských států při udělování či odnímání statusu uprchlíka Amsterodamská smlouva - pokračování n Odst. 2 Článku 63 SES stanoví povinnost přijmout v dané lhůtě opatření týkající se uprchlíků a vyhnanců v následujících oblastech: n minimální standardy pro přechodnou ochranu vyhnanců z třetích států, kteří se nemohou vrátit do státu svého původu a osob, které jinak potřebují mezinárodní ochranu. n podpora vyváženého rozdělení zátěže, která je spojena s přijímáním uprchlíků a vyhnanců a s jeho důsledky pro členské státy – na přijetí těchto opatření se pětiletá lhůta nevztahuje. Tampere n Cíl - vytvoření Společného evropského azylového systému. n Součástí tohoto systému se mělo co nejdříve stát jasné a schůdné stanovení státu, který odpovídá za přezkoumání žádosti o azyl, společných standardů efektivního a spravedlivého azylového řízení, společných minimálních podmínek, za nichž lze žadatele o azyl přijmout, a sbližování pravidel uznávání statusu uprchlíka a jeho obsahu n Urychlené dokončení práce na EURODAC Nařízení ES stanovící kritéria a mechanismy určení státu n 18. února 2003 n tzv. „Dublin II“ n Postavení Dánska n Zásadním rozdílem mezi Dublinem I a Dublinem II je tak právní povaha obou dokumentů EURODAC n Nařízení Rady Evropské unie z 11. prosince 2000 o zřízení systému „Eurodac“ n Cílem EURODAC je za pomoci archivace daktyloskopických otisků prstů zabránit tomu, aby někdo žádal o azyl ve více než jednom členském státě n Nedílnou součástí dublinského systému n Občanské průkazy či cestovní pasy zfalšovatelné a zničitelné Fungování EURODAC Sídlem Centra pro porovnávání otisků prstů se stal Lucemburk Snímání otisků prstů jsou podrobeny tři skupiny migrantů - žadatelé o azyl, cizinci přistižení při nelegálním pokusu o přechod vnější hranici Unie a cizinci zadržení při nelegálním pobytu na území Unie Otázka slučitelnosti s Evropskou úmluvou o lidských právech – povinné snímání otisků prstů jako zásah do práva na soukromý život -zda otisky jsou snímány „v souladu s právem“ a jsou „potřebné pro demokratickou společnost“ Kvalifikační směrnice n Směrnice 2004/83/EC n Stanoví kritéria, podle nichž se má posuzovat, zda je příslušník třetí země žádající ochranu v EU uprchlíkem či vyžaduje jinou, subsidiární formu ochrany, např. dočasnou ochranu. Směrnice o minimálních standardech přijetí n Ustanovení o minimu zajištění, které by mělo být žadateli poskytnuto, zejména pokud jde o volnost pohybu, ubytování, stravu školní docházku, sociální pomoc a přístup na trh práce n Zohledněno je postavení osob se zvláštními potřebami, jako jsou například nezletilí Evropský fond pro uprchlíky n Rozhodnutí Rady z 28.9. 2000 n Členské státy se zavázaly vytvořit fond v celkové výši 216 milionů eur n Podpora rovnějšího sdílení nákladů spojených s přijetím uprchlíků v rámci EU – výraz solidarity Směrnice o dočasné ochraně n 2001/55/EC n Poskytuje se osobám, jež ve velkém opouštějí svoji zemi v důsledku trvalého násilí a masového porušování lidských práv, např. v případě agrese zvenčí či občanské války n Uděluje na rok, může být prodloužena, nejdéle však na tři roky n poskytnutí dočasného útočiště ohroženým skupinám, nepočítá se s proto s hlubší integrací do hostitelské společnosti, čemuž odpovídá i méně bohatý rozsah oprávnění této skupiny Procedurální směrnice 2005/85/ES O minimálních normách pro řízení v členských státech o přiznávání a odnímání postavení uprchlíka (procedurální směrnice) Cílem zefektivnění azylového řízení díky vyčlenění těch žadatelů o azyl, kteří na udělení azylu nemají nárok a procházejí tedy pouze zkráceným řízením Stanoví práva a povinnosti aktérů řízení, jeho průběh, a to jak v případě zrychleného, tak běžného řízení Pracuje s konceptem bezpečné třetí země a bezpečné země původu Složité dohodnout se na minimálním počtu bezpečných zemí Azylová procedura n Cizinec musí svůj záměr sdělit n Samotná procedura začíná návrhem na zahájení řízení o udělení azylu (odebrání dokladu totožnosti) n Přijímací středisko – založení dat, lékařské prohlídky, vstupní pohovor n Přemístění do pobytového tábora n Rozhodnutí – ano – azylant získává trvalý pobyt n ne – rozklad k druhé instanci n - poté možnost přezkumu Haagský program n Od 1.1. 2005 hlasování QMV n Plán druhé fáze evropského azylového systému n Společná azylová procedura a jednotný statut azylantů n Plán vytvoření Evropské azylové agentury (EASO) do roku 2010 Trocha statistiky n V období 2001-2005 EU registrovala 3,8 žadatelů o azyl na 1000 obyvatel (nejvíce Kypr, Rakousko a Švédsko) n V součtu za těchto pět let počet žádostí: umístily Spojené království (325 800), Francie (281 600), Německo (274 500) n V roce 2005 Francie zemí s největším počtem uchazečů o azyl na světě – okolo 50.000, za ní USA, 2006 počet nepřekročil 30.000 na stát. n Celkově klesající trend – ve srovnání s rokem 2001 byl počet žadatelů o azyl v roce 2005 poloviční n Rok 2008 obrat – počet azylantů opět narůstá ČR a azyl n Nárůst od roku 1997 do 2001 (18.000 žadatelů) n Od té doby sestupný trend, v roce 2005 již pouze 4.000 n Podle zemí – Ukrajina (29%), Rusko (27%), Vietnam (6%), Čína, Bělorusko Vízová politika n Počátky již v Schengenských dohodách n Vytvoření schengenského víza – volný pohyb po území Společenství n Vytvoření seznamu zemí, jejichž občané potřebují pro vstup vízum („black list“) a zemí, které jsou osvobozeny („white list“) VISION n Síť vízových informací otevřené hranice (Visa Inquiry Open-Border Network) n Navazuje na Schengenský informační systém v užším smyslu a usnadňuje komunikaci ve vízových otázkách mezi jednotlivými členskými státy VIS n Vízový informační systém n Rozhodnutí Rady z června 2004 n Systém pro výměnu vízových údajů mezi členskými státy, který umožňuje oprávněným vnitrostátním orgánům vkládat a aktualizovat vízové údaje a elektronicky je prohlížet – nahrazuje VISION n Jeho zavádění do praxe se zpomaluje