Schengenský prostor a ČR Vytváření prostoru s volným pohybem osob n Ve smlouvě o EHS volným pohybem osob chápán volný pohyb pracovních sil n Stále větší tlak na skutečný volný pohyb – souvisí s dokončováním společného trhu Saarbrückenská dohoda n Francie a Německo v roce 1984 n Cílem je vytvoření prostoru bez vnitřních hranic n Impulsem tlak řidičů kamionů stěžujících si na dlouhé čekání na hranicích Schengenská dohoda n Ochotu připojit se k prostoru bez vnitřních hranic vyjádřily státy Beneluxu (též Itálie, ale ta ponechána stranou) n Podepsána 14.6. 1985 n Má formu klasické mezinárodní smlouvy n Zrušení kontrol na vnitřních hranicích za paralelního přijetí série mechanismů a konkrétních opatření sledujících udržení a současně zkvalitnění úrovně veřejné bezpečnosti n Nevyžadovala ratifikaci Schengenská laboratoř n Předpoklad, že získané zkušenosti budou využity k zavedení téhož modelu na celém území Společenství n Omezený počet států a postavení mimo rámec ES – ne všechny státy se chtěly účastnit, přitom měly mechanismy, jak spolupráci zablokovat n Signatářské státy si nepřály působení ESD, tomu by se v komunitárním rámci nešlo vyhnout JEA n Čl. 13-19 se týkají volného pohybu osob n Británie proti, jelikož chtěla kontrolovat pohyb cizinců n Kompromis – doplněna Všeobecná deklarace o čl. 13-19 – „nic v těchto ustanoveních není na újmu členských států činit taková opatření, která považují za nutná za účelem kontroly přistěhovalectví ze třetích zemí a boje s terorismem, zločinností, obchodem s drogami a nezákonným obchodem s uměleckými díly a starožitnostmi“. Schengenská prováděcí dohoda (Schengen II) n Podepsána 19.června 1990 n Schengen I průlomový, Schengen II realizační charakter n Rozsah 142 článků, značně rozsáhlejší než Schengen I (33 článků) n Klauzule, že vztah mezi dokumenty přijatými v rámci Schengenu musí být v souladu s právem ES/EU, v případě konfliktu má přednost komunitární právo Vstup v platnost n Odklady – až 26. března 1995 n Důvody – měla se vztahovat na území sjednoceného Německa n Došlo k exodu lidí z bývalého východního bloku n Připojují se další státy: Itálie (1990), Španělsko a Portugalsko (1991), Řecko (1992), Rakousko (1995), Dánsko, Finsko, Švédsko, Norsko, Island (1996), chytá se plné začlenění Švýcarska Obsah SPD n 8 hlav n 1. hlava – vymezení užitých pojmů – vnitřní hranice, vnější hranice, ale i žádost o azyl… n 2. hlava – zrušení kontrol na vnitřních hranicích – vyžaduje-li to bezpečnost státu, možno dočasně obnovit – obsahuje dále i věci související, jako je úprava víz či žádosti o azyl Obsah SPD n 3. hlava – policejní spolupráce – výměna informací, nový institut „naléhavého pronásledování“ – i na území druhého státu – prolomení výsostné suverenity; též spolupráce v soudních věcech trestních n 4. hlava – Schengenský informační systém n 5. hlava – přeprava a pohyb zboží n 6. hlava – ochrana osobních údajů n 7. hlava – Výkonný výbor n 8. hlava – závěrečná ustanovení Schengenský informační systém n Nutnost vytvoření systému evidence a výměny informací mezi členskými státy n Skládá se z centrálního systému SIS (Štrasburk) a jednotlivých národních systému (NSIS) – hvězdicovitá struktura n V SIS osoby, které spáchaly trestný čin či je předpoklad, že se ho dopustí, též databáze osob, u nichž se žádá o zatčení n Kromě osob obsahuje informace o zbraních a kradených motorových vozidlech SIRENE n Supplementary Information at National Entry n Usnadňuje komunikaci mezi jednotlivými členskými státy n Zodpovídá za kvalitu, zákonnost, odůvodněnost a aktuálnost těchto záznamů vůči zahraničí, verifikuje vybrané záznamy ze zahraničí SIS II n Původní SIS koncipován pro malý počet států, dnes funguje pro 13+2 – neunesl by rozšíření – koncipován pro 18 států - už dnes obsahuje databáze přes 10 milionů záznamů – přes 700 tisíc se týká osob, kterým je odepřen vstup na území EU n SIS též neodpovídá technickými parametry, nutnost modernizace n V květnu 2001 rozhodnuto o vybudování SIS II n Počítalo se s funkčností od roku 2006, za zavádění zodpovědná Komise n Technické problémy, možná kvůli nim došlo k posunutí data rozšíření Schengenu o nově přistoupivší státy – plánovaný říjen 2007 nevyšel Role Komise n Viděla v schengenském systému nástroj, který mohl výhledově posloužit dalšímu rozšiřování komunitárních politik - přemostění n Aktivně se účastnila jednání členských států a podporovala je Protokol o začlenění schengenského acquis n Jednání o AS – zájem na tom, aby došlo k začlenění Schengenského acquis n Kromě Schengenských dohod zahrnuje i rozhodnutí Výkonného výboru, též sekundární akty orgánů, na něž VV přenesl své pravomoci n Rozhodnutí Rady EU o určení právního základu acquis Schengenu n Celkem asi 3000 dokumentů Období vývoje Schengenu n Pikna rozeznává tři: n Přípravné – do roku 1990 – uzavřeny obě Dohody, kompenzace bezpečnostního deficitu v rámci TREVI n Konkurenční – 1990-99 – Schengen mimo struktury ES – komunitární cíl volného pohybu osob realizován spíše mezivládními prostředky – schengenská metoda X metoda Společenství n Období sjednocování – Schengenský protokol a dále Rizika n Dle Šlosarčíka: n 1) chaos – část dokumentů do I., část do III. pilíře – pro schengenské dokumenty navíc typická horší „štábní kultura“ n 2) SIS obsahuje množství důvěrných dat (na ochranu zřízen Společný kontrolní úřad) – zranitelné už při korupci v případě jediného úředníka; na druhou stranu přinesl SIS v některých státech zlepšení – např. Belgie, Španělsko či Itálie neměly zákony o ochraně osobních dat, musely přijmout Rizika II n 3) Nedostatečná ochrana lidských práv n Vyloučena působnost ESD k opatřením dotýkajícím se udržování veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti n Chybí přezkum vkládaných údajů, zejména pak přezkum soudní n Výrazný dopad především na občany států mimo Unii Specifické postavení - Dánsko n Dánsko si v době vyjednávání o podobě Amsterodamské smlouvy vymohlo výjimku - n Je členem Schengenu, nicméně díky Protokolu o postavení Dánska si může uplatnit námitku a nepodílet se na spolupráci v rámci hlavy IV – bylo proti její komunitarizaci n Příkladem např. azyl – stále Dublinská úmluva Specifické postavení – Norsko a Island n Členy Severské pasové unie – spolu s Dánském, Finskem a Švédskem n Občané jejich států mohli cestovat bez hraničních kontrol už dříve – 1954 n Otázka, co s nimi – nakonec přidružený statut – obdobná práva jako plní členové, avšak nemohou hlasovat Švýcarsko n O přistoupení se konalo referendum – červen 2005 n 55% Švýcarů hlasovalo pro n K přistoupení by mělo dojít v roce 2008 n Důkaz změny postoje švýcarské společnosti – v roce 1992 odmítnuto členství v Evropském hospodářském prostoru VB a Irsko n Odmítá zrušení kontrol na vnějších hranicích n Důvodem především model britských dokladů – spíše jeho absence n Druhým důvodem ostrovní charakter VB n Kontroly jediným způsobem, jak zabránit nelegální imigraci n Irsko se „veze“ s Británií – mají spolu pasovou unii, také další úzké vazby – tři možnosti: 1) neúčast v Schengenu, 2) připojit se samo (ztráta privilegovaných vztahů), 3) připojit se spolu s VB Frontex n Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích n Založena v roce 2005, sídlo ve Varšavě n Koordinuje operativní spolupráci mezi členskými státy v oblasti řízení vnějších hranic (dirigent orchestru) n provádí analýzu rizik n napomáhá členským státům v situacích, které vyžadují zvýšenou technickou a operativní pomoc na vnějších hranicích n Illka Laitinen - ředitel Prümská smlouva (Schengen III) n Smlouva mimo rámec EU, omezený počet členů (Ger,Špa,Fra, Benelux, Rakousko) n Profily DNA n Otisky prstů i pro prevenci n „Sky marshals“ ČR a Schengen n Zapojení je povinné – acquis převzato v rámci Kapitoly 24 n Schengenské akční plány (2001, 2003, 2005) n Problematické datum vstupu – 2007 či 2008??? – záleželo především na SIS II, nakonec SISone4all n Hodnocení provádí pracovní skupina Rady EU Hodnocení Schengenu – formou dotazníků a expertních návštěv n Důležitá důvěra ostatních států – systém „weakest link“ Schengenské acquis a východní rozšíření n I. Kategorie – překračování vnitřních hranic, podmínky upravující pohyb cizinců, policejní spolupráce, vzájemná pomoc v trestních záležitostech, uplatňování zásady zákazu dvojího trestu, vydávání osob, převod výkonu rozsudku, omamné a psychotropní látky, střelné zbraně, ochrana osobních údajů n II. Kategorie – překračování vnějších hranic, víza, povolení k pobytu a záznam o nežádoucí osobě, SIS, ochrana dat a údajů SIS Období před vstupem n Přejímání legislativy n Vytvořena meziresortní Pracovní skupina pro schengenskou spolupráci (1998) – MV (Policie), MZV, Min. dopravy n V roce 2001 vydán první Schengenský akční plán, poté další – 2003 a 2005 Hodnocení ČR n Leden 2006 – prezentace ČR na zasedání pracovní skupiny Rady pro hodnocení Schengenu (na základě dotazníků z roku 2006) n Únor - Hodnotící mise – policejní spolupráce n Březen – Ochrana dat n Květen, červen - víza n Červen – Vzdušné hranice Víza n EU bere jako první bariéru proti nelegální migraci n Black list X White list n Zavádění víz pro státy východní Evropy – rozdílný přístup států Visegrádu – ČR a Slovensko – co nejdříve, Polsko a Maďarsko do nejpozději – víza jako nástroj zahraniční politiky 2006 – ČR kontra Komise n Komise – technické problémy při zavádění SIS II – nutnost odložit vstup n Komise: ČR je druhým nejhůře připraveným členem východního rozšíření hned po Polsku n Komise: ČR dokonce přiznala chybu n Kohout: Důvody jsou politické, nikoli technické – odráží názory v některých členských státech Aktéři české vnitřní politiky a justice a vnitro n Žádná ze stran nevystupovala proti Schengenu, otázkou především další prohlubování spolupráce v justici a vnitru – více rozhodování QMV n Proti především ODS a KSČM (ta je pro multilaterální formu spolupráce, např. OSN)