Budoucnost SZP Společná rybolovná politika 14.12.2009 EU a SZP n Diskuse o renacionalizaci SZP n Demografická struktura pracovní síly v zemědělství – celoevropský problém n Budoucnost biopaliv – klimaticko-energetický balík; podpora biopaliv 2. generace n Lesnictví n Otázka dalšího zjednodušení SZP, potřeba jasnějších pravidel lobbyingu n K čemu v současnosti potřebná SZP? SZP a životní prostředí n Normy cross-compliance 18 povinných požadavků na hospodaření a legislativní požadavky GAEC (good agricultural and environmental conditions) - povinnost udržovat půdu v dobrém zemědělském a environmentálním stavu Integrovaný administrativní a kontrolní systém SZP a životní prostředí n Agroenvironmentální opatření Finanční podpory spolufinancované členskými státy Mechanismus agro-envi se stal součástí SZP na konci 80. let v rámci reforem financování SZP (Delorsův balík I) Povinnou součástí politiky rozvoje venkova členských států je od McSharryho reformy Od roku 2007 jsou agro-environmentální opatření součástí Osy II EAFRD SZP a životní prostředí n Podpora biologické rozmanitosti (biodiversity) ochrana rozmanitosti živočišných i rostlinných druhů a jejich přirozeného prostředí navzdory zemědělské činnosti (agro-ekosystém) agro-environmentální opatření platby v rámci chráněných území Natura 2000 některé normy cross-compliance – hl. směrnice č. 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků 2001 - Akční plán pro biologickou rozmanitost - zastavit do roku 2010 dosavadní tempo úbytku biologických druhů – nedaří se SZP a životní prostředí n Ochrana vod a půdy EAFRD – Osa II a některé tituly Osy I cross-compliance (GAEC, tzv. nitrátová směrnice č. 91/676/EHS a směrnice č. 2006/118/ES o ochraně podzemních vod před znečištěním) rámcová směrnice č. 2000/60/ES stanovující činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Water Framework Directive; WFD) Podobnou rámcovou směrnici Komise v září 2006 navrhla také pro oblast ochrany půdy – problém prevence eroze, zachování půdního fondu a jeho kvality SZP a životní prostředí n Pesticidy (prostředky na ochranu rostlin) 1) „Pesticidové nařízení“ o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh n - pozměněná verze původního návrhu z roku 2006 n - nahrazuje dosud platnou Směrnici Rady ze dne 15. července 1991 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (91/414/EHS) n - ruší Směrnici Rady ze dne 21. prosince 1978, kterou se zakazuje uvádění na trh a používání přípravků na ochranu rostlin obsahujících určité účinné látky (79/117/EHS) n - zpřísňuje pravidla užívání a autorizace některých látek SZP a životní prostředí - pesticidy 2) Rámcová směrnice k dosažení udržitelného využívání pesticidů n – návrh předložen Komisí 2006 n - přijetí podmíněno přijetím Nařízení o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (1) n - opatření pro nakládání s těmito látkami, jejich skladování a balení n - oblasti, v nichž má být používání těchto látek zcela zakázáno či výrazně sníženo n - vytvoření národních akčních plánů na úrovni jednotlivých členských států, které mají identifikovat rizikové plodiny, oblasti a činnosti SZP a životní prostředí - pesticidy Legislativní pozadí n Šestý akční program pro životní prostředí n REACH n Spolurozhodování Rady a Evropského parlamentu – předložil 247 pozměňovacích návrhů = Komise pův.návrh stáhla a předložila novou, pozměněnou verzi - v případě některých látek se odklání od úplného zákazu, upřednostňuje ponechání na trhu, ALE nahrazování méně nebezpečnými substituty n EP – Zpráva Hiltrud Breyerové Odlišná pozice frakcí: EPP-ED X Zelení/EFA X PSE SZP a životní prostředí – pesticidy n Role lobby Zpřísnění legislativy týkající se používání a autorizace přípravků na ochranu rostlin podporovali např. n PAN (European Pesticides Action Network) – studie poukazující na přítomnost reziduí pesticidů ve vínech na evropském trhu (Fr, Něm, Rak, It, Portug.; vína z dovozu – Chile, Austrálie, JAR) n Studie španělské univerzity v Granadě – výzkum kontaminace těl osob v závislosti na skladbě výživy (ženy, mladí lidé) Opačný názor n European Crop Protection Association n Italský výzkumný institut Nomisma Ohrožení až 40% evr.potravinářské produkce, konkurenceschopnosti, soběstačnosti SZP, nárůst cen potravin SZP a životní prostředí - pesticidy n „Pesticidové nařízení“ – výsledný kompromis Nařízení obsahuje seznam aktivních látek, jejichž používání je v EU povoleno – jen prostředky obsahující tyto látky mohou být autorizovány na národní úrovni = „dvoufázový přístup“ typický spíš pro směrnici Autorizace na základě principu vzájemného uznávání – zde ale modifikován: oblast jednotného trhu ES rozdělena na 3 zóny (sever, střed, jih) = stejný princip automatického vzájemného uznávání v rámci přísl.zóny ČR v rámci B (střed) spolu s s Belgií, Něm., Irskem, Lucemburskem, Maď., Nizozemím, Rak., Polskem, Slovinskem, SR a VB Přechodné období do doby vypršení současné autorizace Některé látky jsou zcela zakázány – vysoce toxické (mutagenní, karcinogenní, ovlivňující reprodukční cyklus apod.) Nové možnosti – ekologická produkce n Opět spjato s reformou MacSharryho – Nařízení Rady (EHS) č. 2092/1991 z 24.6.1991 týkající se ekologické výroby zemědělských produktů a jejich označování n Systematický rozvoj ekologického zemědělství v ES na přelomu 80. a 90. let, zásady biozemědělství však mnohem starší (poč. 20. století) n EU – přesná certifikace farem zabývajících se ekologickým zemědělstvím n Nárůst podílu ekologické výroby na přelomu století (Dánsko, Itálie, Rakousko, Švédsko, Finsko), méně prozatím nové čl.státy Nové možnosti – ekologická produkce n Nové nařízení o ekologické produkci a označování ekologických produktů přijaté v červnu 2007 Definuje metody a zásady ekologického zemědělství - nakládání se zemědělskou půdou (např. zvyšování úrodnosti pouze víceletým střídáním plodin, hnojením a kompostováním, které zcela vyhovuje ekologickým požadavkům apod.), - používaná krmiva (v závislosti na druhu zvířat musí být minimálně 85 % krmiv pro ekologický chov ekologického původu; od 1.ledna 2008 musí ekologičtí zemědělci poskytnout masnému a mléčnému skotu 100 % krmiv ekologického původu) - pravidelné kontroly (minimálně jednou ročně), zda zemědělci zabývající se ekologickou produkcí mají nárok na to, aby jejich produkty nesly příslušná loga EU nebo členských států. Nové možnosti – ekologická produkce n Ekologická produkce neznamená pouze zákaz užívání určitých prostředků na podporu růstu či ošetřování produkce, ale celistvý systém hospodaření, v němž má být vyvážená rostlinná a živočišná produkce, užívání prostředků biologického či minerálního původu, které neprošly technologickou přeměnou - Nové nařízení definuje pravidla produkce biokrmiv - zakázány jsou geneticky modifikované organismy (GMO). - Živočišná výroba - vyžadována odbornost chovatelů) důležitá role zdraví zvířat – přednost má homeopatie a fytoterapie před veterinární léčbou. n Za ekologickou lze považovat výrobu až po uplynutí min.2-3 let poté, co jsou na farmě používány metody ekologického zemědělství Nové možnosti – ekologická produkce n Požadavky ekologického zemědělství kladeny i na zpracovatele – omezení aditiv a dalších syntetických látek, úplný zákaz GMO n Ekologická výroba nákladnější než konvenční metody (i z hlediska nároků na lidskou práci) – vyšší cena výsledných produktů n Evropské logo pro ekologické zemědělství může nést pouze výrobek, u něhož 95% složek produktu bylo vyprodukováno ekologicky, produkt splňuje pravidla kontrolního systému, vyšel přímo od výrobce nebo zpracovatele v uzavřeném obalu a nese jméno výrobce, zpracovatele nebo prodejce a jméno nebo kód kontrolní organizace n Kontrole podléhá také dovoz bioproduktů z území mimo EU Nové možnosti – integrovaná produkce n Program EAFRD takto podporoval produkci ovoce (12 955 Kč/ha), zeleniny (13 110 Kč/ha) a vinné révy (15 110 Kč/ha) n Zákaz užívání stanovených chemických prostředků na ochranu rostlin n Užívání pouze povolených biologických prostředků na ochranu rostlin n Limity pro užívání statkových či dusíkatých hnojiv n Kontroly vzorků půdy a vypěstovaných plodů n Intenzita produkce daná např. průměrným počtem stromů na ha (200 ks u peckovin, 500 ks u jádrovin, 2000 ks u bobulovin), počtem vinných keřů na ha (1800) n Užívání pouze uznaného osiva u zeleniny apod. Kvalita zemědělských výrobků a ochrana spotřebitele n K obecné harmonizaci kvalitativních standardů v rámci SZP vyzývala zelená kniha Komise z roku 1985 „Perspektivy společné zemědělské politiky“ n Říjen 2008 – zelená kniha o jakosti zemědělských produktů Snaha vytvořit pevná pravidla na ochranu jakosti zemědělských produktů v EU, snaha konkurovat zboží z rozvíjejících se zemí s nízkými produkčními náklady Osvěta u veřejnosti, změna systému certifikace (PDO, PGI, TSG), má totéž existovat i na mezinárodní úrovni? Jaká by měla být kontrola obchodních norem (společná regulace či samoregulace)? Společná rybolovná politika n Článek 38 Smlouvy o EHS X vytvořena až v 70 a 80. letech n Na rozdíl od SZP se nedotýká přímo všech členských států, z hlediska produkce, zaměstnanosti i objemu dotací nesrovnatelná n Zpočátku pouze vnější obchodní tarif n Charakter společné politiky dostala až pod vlivem: • tlaku rybářské komunity • sporů mezi čl.státy – otázka výhradního národního rybolovného teritoria • otázka mořského ekosystému • rozšiřování ES – vstup Velké Británie a dalších SRP - principy n Červen 1970 • jednotné právo lodí na vstup do teritoriálních vod všech členských států s výjimkou třímílové oblasti okolo pobřeží • strukturální pomoc rybářskému průmyslu • organizace výrobců • referenční cena pro dovoz většiny rybích výrobků – protekce před konkurencí Zvláštní oblasti – Grónsko, části Dánska, části pobřeží Velké Británie a Irska SRP – sporné body n Jižní rozšíření – francouzsko-španělský spor n Dohoda o SRP – prosinec 1983 (de facto vznik SRP): • minimálně do roku 2003 bude rybolovná zóna v rozsahu 200 mil od pobřeží otevřena všem lodím – možnost států omezit vstup do pobřežního pásma v šířce 12 mil • stanovování povoleného objemu pro výlov jednotl.druhů ryb – rozdělováno mezi státy • ochrana ohrožených druhů – povolené způsoby lovu, podmínky pro rybářské vybavení • licenční systém • reorganizace trhu s rybami – kvalita ryb, balení SRP – problémy a možnosti n Role mezinárodních organizací n Inspekční systém n 1993 – strukturální nástroj v podobě FIFG (Financial Instrument for Fisheries Guidance) n 2001 – Zelená kniha – potřeba reformy SRP Krizové stavy hojně lovených ryb v evropských mořích (tuňák, treska) Nutná ochrana vod a ekosystému moří a ocenánů Též ekonomický rozměr – zajištění budoucnosti evropské rybářské flotily Ochrana spotřebitele Nový vývoj SRP – balíček reforem 2002 n Říjen 2002 – akční plán zaměřený na budoucnost rybolovu ve Středomoří n Strategie pro udržitelný rozvoj evropské akvakultury n Akční plán pro potírání nelegálního rybolovu n FP 2007-2013: založení Evropského rybářského fondu n Agentura Společenství pro kontrolu rybolovu (Community Fisheries Control Agency; CFCA) n Smluvní vztahy se třetími zeměmi n Říjen 2007 – modrá kniha Komise Integrovaná námořní politika pro EU Budoucnost SRP n Výsledkem reformy 2002 m.j. zavedení omezení intenzity rybolovu jako základního nástroje řízení SRP nové principy financování SRP (nouzové vrakování) regionální poradní sbory n V září 2008 zahájena revize SRP n Duben 2009 – zelená kniha „Reforma společné rybářské politiky“ – vize evropského rybolovu v r.2020 Přetrvávají strukturální nedostatky, ekonomické, ekologické i jiné problémy – reforma nevyřešila největší problémy udržitelného rybolovu Vnější dimenze evropského rybolovu, námořní politika, akvakultura Budoucnost SRP – přetrvávající problémy n Nadměrná kapacita loďstev n Nepřesné politické cíle a absence priorit Ekonomická stránka vs. udržování pracovních příležitostí vs. dlouhodobá ekologická udržitelnost n Systém rozhodování (Rada, malý prostor pro flexibilitu při implementaci) – upřednostňována krátkodobá řešení n Nedostatečná odpovědnost průmyslu a výrobního sektoru n Úroveň dodržování předpisů – kontrola, sankce