Budoucnost SZP ČR a SZP 30. 11. 2009 ČR a SZP n Farmáři očekávali především tržní podpory X změna principu podpor v SZP n Zlepšení podmínek po vstupu (prvovýrobci, méně potravinářská výroba, role obchodního sektoru) – více finančních prostředků (hl.rozvoj venkova) n Pozitivní vliv odbourání cel pro zahraniční obchod, přesto negativní saldo, jsme spíše vývozcem surovin než hotových výrobků n Hmatatelné negativní body – reforma cukerného pořádku (nyní na úrovni EU konstatovány její prozatímní neúspěchy), Komise zmiňuje možnost plošného krácení kvót o 25 % n Reforma vína – zde již kontrast – možnost hrát aktivní roli (návštěva komisařky Boelové v ČR listopad 2006) ČR a SZP n Možná spolupráce s jinými partnery v EU – Visegrád – lobbying s Maďarskem a Slovenskem ohledně modifikací dopadů cukerního pořádku, spolu s Polskem lobbying týkající se zavedení systému SPS, ale i potenciální spolupráce se státy EU-15 – zájem na zrušení mléčných kvót n Potřeba široké diskuse v rámci lobby n Rozdílné pohledy zástupců české zemědělské lobby na některé problémy n Výroba klasických zemědělských komodit X diverzifikace X příjmy za veřejné zboží a veřejnou službu n Český venkov – nejen otázka zemědělské výroby Neočekávané problematické body po vstupu do EU – pokuta za nadlimitní zásoby n Pro ČR 12,288 milionu eur za maso (hl. drůbeží), konzerv. ovoce (např. ananas), konzerv. houby, rýži; čtyřleté splátky n Podstata problému: Neliberální charakter SZP (navenek cla, uvnitř komunitární preference, deformovaná konkurence na vnitřním trhu) n V Aktu o přistoupení článek zakazující hromadění zásob v množství „vyšším než obvyklém“ zboží v soukromých a veřejných skladech (na základě intervence či nákupu ze 3. zemí před vstupem za nižší cla) n Přijato nařízení č. 1972/2003 o nadlimitních zásobách n Možnost vyměření pokut Pokuta za nadlimitní zásoby n 3 roky probíhala revize údajů Eurostat a dat dodaných čl.státy a také jednání s novými členy n „Početní ekvilibristika“ - „přebytečné“ zásoby některých produktů vyměňovány za „záporné“ zásoby jiných, spadajících do stejné kategorie (takovým způsobem se vzájemně „vyrušily“ např. některé původně „nadlimitní“ zásoby mléčných produktů) n Maďarsko namísto pův.200 mil. € nemělo platit nic, ČR namísto pův. 47 mil. € měla zaplatit cca 12,3 mil. € n Skutečné počty, či politický nástroj? n ČR se rozhodla rozporovat pokuty u ESD Normy cross-compliance n Směrnice 79/409/EEC o ochraně volně žijících ptáků n Nařízení 80/68/EEC o ochraně podzemních vod před znečištěním n Nařízení 86/278/EEC o ochraně živ. prostředí, zejm. půdy při používání zem. odpadů n Nařízení 91/676/EEC o ochraně vod znečištěných nitráty ze zemědělských zdrojů n Směrnice 92/43/EEC o ochraně stanovišť volně žijících živočichů a bylin n Nařízení Rady 92/102/EEC o identifikaci a registraci zvířat n Směrnice (EC) 2629/97 o podmínkách ušních známek, systémech registrů a pasů pro identifikaci skotu Normy cross-compliance n Směrnice (EC) 1760/2000 Evropského parlamentu a Rady o identifikaci skotu ve vztahu k označování masa a masných produktů n Nařízení Rady 91/414/EC o systému prodeje produktů sloužících k ochraně rostlin n Nařízení Rady 96/22/EC o zákazu používání hormonálních látek ve velkochovech n Směrnice EC 178/2002 Evropského parlamentu a Rady stanovující požadavky zákona o potravinách Normy cross-compliance n Směrnice EC 999/2001 Evropského parlamentu a Rady o pravidlech prevence BSE n Nařízení Rady 85/511/EEC o opatřeních pro kontrolu slintavky a kulhavky n Nařízení Rady 92/119/EEC o opatřeních k prevenci červenky prasat n Nařízení Rady 2000/75/EC o kontrole katerální horečky ovcí n Nařízení Rady 91/629 o minimálních standardech pro chov telat n Nařízení Rady 91/630/EEC o minimálních standardech pro chov prasat n Nařízení Rady 98/58/EC o ochraně zvířat ve farmových chovech Problematika českého venkova n Významně venkovské regiony = 15–50 % obyvatel žije ve venkovských obcích s méně než 150 obyv./km2) n Převážně venkovské regiony = více než 50 % obyvatel žije ve venkovských obcích n Významně a převážně venkovské regiony činí 99,4 % území ČR a obývá je 9 050 006 obyvatel (88,6 % obyvatel) n podíl pracovníků v zemědělství cca 3,8 % Problematika českého venkova n 4 264 tis. ha zemědělské půdy = cca 54 % celkového území n více než 1/3 půdního fondu tvoří lesní pozemky n od roku 1995 úbytek zemědělské půdy a vzrůst výměry lesní půdy n klesá výměra orné půdy, zvýšila se výměra pozemků evidovaných jako trvalé travní porosty Problematika českého venkova (pokr.) n ve vlastnictví státu bylo při vstupu do EU 599,7 tis. ha zemědělské půdy (k 31. 12. 2004), kterou pronajímá Pozemkový fond ČR. n roztříštěnost vlastnictví půdy a velký podíl najaté půdy n Problematika stále ne zcela vyjasněných vlastnických vztahů k půdě (92% půdy v ČR pronajato – nestandardní v měřítku EU) n 1/2 zemědělského půdního fondu se nachází v méně příznivých oblastech (LFA) Klasifikace LFA Nařízení č. 1257 z r. 1999 o podpoře rozvoje venkova z fondu EAGGF: n 3 kategorie znevýhodněných oblastí (LFA) n a) horské H (hl.kritérium nadm.výška či sklon svahů v nižších výškách) n b) ostatní LFA O (méně úrodná či obtížně obdělávatelná půda a vyplývající produkční omezení; nízká nebo klesající hustota obyvatelstva přev.závislého na zemědělství, jejíž rychlý pokles by ohrozil životaschopnost a osídlení přísl.oblasti) n c) oblasti se specifickými omezeními S (zem.činnost by zde měla být zachována z důvodu ochrany ŽP, pobřeží, turistického potenciálu či konzervace přír.prostředí) n Celková rozloha oblastí s enviroment.omezeními a oblastí S ≤ 10% rozlohy státu Rozpočet zemědělství ČR v letech 2003-2006 Rozpočet zemědělství v poměru k celkovému rozpočtu ČR V letech 2004-2006 ČR v zemědělství čerpala finance pro: n 1) Podporu trhu (dotace pro konkr. zemědělce na výrobu komodit, jejichž režim podléhá regulaci – např. vyrovnávání rozdílů mezi výkupní a tržní cenou cukrovky; intervenční nákupy v případě nadúrody – obilí v létě 2004; subvence na vývoz) n 2) Rozvoj venkova prostř. Horizontálního plánu pro rozvoj venkova – HRDP (kompenzace za ukončení zemědělského využívání půdy) a Operačního programu Zemědělství + programy LEADER (vázáno na projekty) n 3) Přímé platby – vypláceny s ročním zpožděním – 1. částku získali čeští zemědělci v 1. čtvrtletí 2005 Způsob vyplácení n Rozvoj venkova n výše pro rozp. rok stanovena dle kodaňských závazků n z ní čerpání: n 1) na základě projektů (LEADER, OP Zemědělství → spolufinancování 50% - 100%) n 2) na indiv.žádosti o dotace (prostř. HRDP – 80% hrazeno z rozpočtu EU, 20% z rozpočtu ČR) n Finance z rozpočtu EU se stávají příjmem rozpočtu ČR n Putují na účet Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) n Rozdělovány jednotlivým konkrétním žadatelům Způsob vyplácení n Přímé platby n výše stanovena pro daný rozpočtový rok dle jednotné sazby na ha (např. pro rok 2009 3 710 Kč/ha zem.půdy) n v mezích podmínek Přístupové smlouvy a kodaňských závazků (na co má ČR nárok z rozpočtu EU + kolik může dorovnat ve formě národních podpor) n jednotl.zemědělci podávají žádosti o platby u SZIF na základě rozlohy využívané půdy (termín v květnu daného roku) – k orbě, vinice, sad, zatravněný porost apod. n specif. systém doplňkových plateb u lnu na vlákno, chmele, chovu přežvýkavců, specifických plodin pěstovaných na orné půdě, bramborového škrobu Operační program Zemědělství n programový dokument schválený Komisí 2. července 2004, umožňoval pro období 2004- 2006 čerpání prostředků určených pro podporu zemědělství z fondů EU n Celkem mělo být za toto období vyplaceno českým zemědělcům, zpracovatelům a rybářům cca 250 mil. € n 3 zákl. priority: n Investice do zemědělského majetku a podpora mladým začínajícím zemědělcům (Priorita I) n Posílení přizpůsobivosti a rozvoje venkovských oblastí (Priorita II) n Technická pomoc (Priorita III) Operační program Zemědělství n hlavně restrukturalizační nástroj n povinností příjemců podpor je zpracování žádosti zahrnující identifikaci, hodnocení a přípravu projektu včetně finančního plánu, realizace projektu podle uzavřených smluv a jeho kontrola včetně finanční a zajištění publicity projekt n jednotlivé podprogramy mají své specifické podmínky Operační program Zemědělství n Opatření k provádění Priority I n Opatření 1.1 - Investice do zemědělského majetku / zemědělských podniků n Opatření 1.2 - Zlepšení zpracování zemědělských výrobků a jejich marketing n Opatření 1.3 - Lesní hospodářství n Opatření k provádění Priority II n Opatření 2.1 - Posílení přizpůsobivosti a rozvoje venkovských oblastí n Opatření 2.2 - Odborné vzdělávání n Opatření 2.3 – Rybářství n Opatření k provádění Priority III n Opatření 3.1. – Technická pomoc Horizontální plán rozvoje venkova n Cílem ekonomická stabilizace zemědělského podnikání v horších přírodních podmínkách prostřednictvím programu Méně příznivé oblasti n Opatření Předčasné ukončení zemědělské činnost n Opatření Zakládání skupin výrobců n uplatňování principů udržitelného rozvoje v celém zemědělském sektoru prostřednictvím programů Agroenvironmentálních opatření ČR Celkové vyplacené finanční prostředky v rámci programu Horizontální plán rozvoje venkova (HRDP) v roce 2005 Zemědělství ve FP 2007-2013: rozvoj venkova n EU stanovila 3 cíle, kterým odpovídají Osy I. – III (Osa IV. = programy LEADER) a povinné minimální stropy, které musí být věnovány z celk. z EAFRD na přísl. program: n I. Osa investic do zemědělství a podpora konkurenceschopnosti – min. 10 % příspěvku z EAFRD n II. Osa ochrany přírody a kultivace krajiny – min. 25 % z EAFRD n III. Osa kvalita a diverzifikace života na venkově – min. 10 % z EAFRD n IV. Osa LEADER - rozvoj mikroregionů – min. 5 % (u nových členů lze zavádět postupně) n Dle těchto požadavků vznikaly národní plány rozvoje venkova: V ČR užití EAFRD pro všechny regiony krom Prahy Prostředky z EAFRD pro ČR v období 2007–2013 (mld. Kč) Řízení EAFRD v ČR n řídící orgán Ministerstvo zemědělství (MZe) n platební agentura Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) n monitoring Monitorovací výbor EAFRD n sledování realizace projektů (propojení s informačním systémem MZe a Ministerstva financí n ustanoven MZe n předseda = zástupce Řídícího orgánu MZe n členové = zástupci ministerstev, SZIF, sociální partneři, zástupci nevládních organizací, zástupci Komise (poradní hlas) Kde podávat žádosti? n na 7 regionálních odborech SZIF n SZIF Praha n Slezská 7, 120 56 Praha 2, tel.: 227 010 460 n SZIF České Budějovice n Rudolfovská 80, 370 21 České Budějovice, tel.: 387 004 801 n SZIF Ústí nad Labem n Masarykova 19/275, 403 40 Ústí n. Labem, tel.: 475 651 151 n SZIF Hradec Králové n Ulrichovo nám. 810, 500 02 Hradec Králové, tel.: 495 070 300 n SZIF Brno n Kotlářská 53, 602 00 Brno, tel.: 541 614 112 n SZIF Olomouc n Blanická 1, 772 00 Olomouc, tel.: 585 526 511 n SZIF Opava n Horní nám. 2, 746 57 Opava, tel. 553 696 135 Program rozvoje venkova ČR na období 2007–2013: Osa I n Osa I Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví n dříve dotační tituly převážně v rámci OP Zemědělství n 22,39 % (z celku) n Priorita I.1 Modernizace, inovace a kvalita n 85,21 % (z Osy I) n I.1 Opatření zaměřená na restrukturalizaci a rozvoj fyzického kapitálu a podporu inovací n I.1.1 Modernizace zemědělských podniků n I.1.1.1 Modernizace zemědělských podniků n záměr a) investice do budov, staveb a technologií pro živočišnou výrobu n 893 mil. Kč z veřejných prostředků (EAFRD + spolufinancování z národního rozpočtu) Program rozvoje venkova ČR na období 2007–2013: Osa I (pokr.) n záměr b) investice do budov, staveb a technologií pro rostlinnou výrobu n 262 mil. Kč n I.1.1.2 Spolupráce při vývoji nových produktů, postupů a technologií (resp. inovací) v zemědělství n vloženo nově n cca 40 mil. Kč n I.1.1.3 Založení porostů rychle rostoucích dřevin pro energetické využití n I.1.2 Investice do lesů (I.1.2.1. Lesnická technika; I.1.2.2. Technické vybavení provozoven; I.1.2.3. Lesnická infrastruktura) n spuštění vázáno na ověření skutečnosti, že dané podopatření není financováno v rámci státní pomoci - 373 mil. Kč Program rozvoje venkova ČR na období 2007–2013: Osa I (pokr.) n I.1.3 Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům n I.1.3.1. Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům n I.1.3.2. Spolupráce při vývoji nových produktů, postupů a technologií (resp. inovací) v potravinářství n I.1.4 Pozemkové úpravy n I.2 Opatření přechodná pro Českou republiku a ostatní nové členské státy EU n I.2.1 Seskupení producentů n Priorita I.2 Přenos znalostí n 14,79 % (z Osy I) n Opatření I.3 Opatření zaměřená na podporu vědomostí a zdokonalování lidského potenciálu Program rozvoje venkova ČR na období 2007–2013: Osa I (pokr.) n I.3.1 Další odborné vzdělávání a informační činnost n I.3.2 Zahájení činnosti mladých zemědělců n cca 231 mil. Kč n I.3.3 Předčasné ukončení zemědělské činnosti n I.3.4 Využívání poradenských služeb Program rozvoje venkova ČR na období 2007–2013: Osa II n Osa II Zlepšování životního prostředí a krajiny n dříve v rámci HRDP n 55,2 % n cca 55,6 mld. Kč n cca 44,4 mld. Kč z rozpočtu EAFRD n Priorita 2.1 Biologická rozmanitost, zachování a rozvoj zemědělských a lesnických systémů s vysokou přidanou hodnotou a tradičních zemědělských krajin n 80,10 % (z Osy II) n Priorita 2.2 Ochrana vody a půdy n 14,76 % (z Osy II) n platby v rámci Rámcové směrnice pro vodní politiku n agroenvironmentální opatření n péče o krajinu: zatravňování orné půdy, biopásy, pěstování meziplodin n Priorita 2.3 Zmírňování klimatických změn n 5,14 % (z Osy II) Program rozvoje venkova ČR na období 2007–2013: Osa II (pokr.) n II.1 Opatření zaměřená na udržitelné využívání zemědělské půdy n II.1.1 Platby za přírodní znevýhodnění poskytované v horských oblastech a platby poskytované v jiných znevýhodněných oblastech (LFA) n II.1.2. Platby v rámci oblastí NATURA 2000 a rámcové směrnice pro vodní politiku 2000/60 (WFD) n nové opatření n II.1.2.1. Platby v rámci NATURA 2000 na zemědělské půdě n II.1.2.2. Rámcová směrnice pro vodní politiku 2000/60 n II.1.3. Agroenvironmentální opatření n II.1.3.1. Podopatření postupy šetrné k životnímu prostředí n II.1.3.1.1. Titul ekologické zemědělství n II.1.3.1.2 Titul integrovaná produkce Program rozvoje venkova ČR na období 2007–2013: Osa II (pokr.) n II.1.3.1.2.1 Management integrovaná produkce ovoce n II.1.3.1.2.2 Management integrovaná produkce révy vinné n II.1.3.1.2.3 Management integrovaná produkce zeleniny n II.1.3.2. Podopatření ošetřování travních porostů n II.1.3.2.1. Titul Louky n B1 Louky; B2 Mezofilní a vlhkomilné louky; B3 Horské a suchomilné louky; B4 Trvale podmáčené a rašelinné louky; B5 Ptačí lokality na travních porostech – hnízdiště bahňáků; B6 Ptačí lokality na travních porostech – hnízdiště chřástala polního n II.1.3.2.2. Titul Pastviny n B7 Pastviny; B8 Druhově bohaté pastviny; B9 Suché stepní trávníky a vřesoviště n II.1.3.3. Podopatření péče o krajinu n II.1.3.3.1. Titul zatravňování orné půdy n II.1.3.3.2. Titul pěstování meziplodin n II.1.3.3.3 Titul biopásy Program rozvoje venkova ČR na období 2007–2013: Osa II (pokr.) n II.2. Opatření zaměřená na udržitelné využívání lesní půdy n II.2.1. Zalesňování zemědělské půdy n II.2.1.1. První zalesnění zemědělské půdy n II.2.2. Platby v rámci NATURA 2000 v lesích n nové opatření n II.2.2.1. Zachování hospodářského souboru lesního porostu z předchozího produkčního cyklu n II.2.3. Lesnicko-environmentální platby n nové opatření n II.2.3.1. Zlepšování druhové skladby lesních porostů n II.2.4. Obnova lesního potenciálu po kalamitách a podpora společenských funkcí lesů n nové opatření n II.2.4.1 Obnova lesního potenciálu po kalamitách a zavádění preventivních opatření n II.2.4.2. Neproduktivní investice v lesích Program rozvoje venkova ČR na období 2007–2013: Osa III n Osa III Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova n některé programy spadající dříve do obnovy venkova v gesci Ministerstva pro místní rozvoj n 16,93 % (z celku) n 13,16 mld. Kč na období 2007–2013 n průměrně 1,9 mld. Kč ročně n Priorita III.1 Tvorba pracovních příležitostí a podpora využívání OZE n podpora energetické soběstačnosti venkova a naplnění závazků ČR k dosažení 8 % energie z obnovitelných zdrojů n 50 % (z Osy III) n III.1.1. Diverzifikace činností nezemědělské povahy n 22,5 % (z Osy III) n cca 580 mil. Kč. ročně Program rozvoje venkova ČR na období 2007–2013: Osa III (pokr.) n záměr b) výstavba a modernizace bioplynové stanice n cca 356 mil. Kč n záměr c) výstavba a modernizace kotelen na biomasu n cca 46 mil. Kč n záměr d) výstavba a modernizace zařízení na výrobu tvarovaných biopaliv n cca 57 mil. Kč n III.1.2. Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje n 15 % n III.1.3. Podpora cestovního ruchu n 12,5 % n Priorita III.2 Podmínky růstu a kvalita života na venkově n zlepšit vybavení a vzhled vesnic a veřejných prostranství, zabezpečit rozvoj venkovské infrastruktury s cílem rozvoje malého a středního podnikání a zlepšení životního prostředí venkovských sídel n 48 % (z Osy III) Program rozvoje venkova ČR na období 2007–2013: Osa III (pokr.) n III.2.1. Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby n 39 % n III.2.2. Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova n 9 % n Priorita III.3 Vzdělávání n III.3.1. Vzdělávání a informace Program rozvoje venkova ČR na období 2007–2013: Osa IV n Osa IV LEADER n rozvoj mikroregionů (venkovské území s 10 000 – 100 000 obyvateli, území musí být souvislé; nesmí zahrnovat obce s více než 25 tis.obyvateli; nutno doložit doklad o souhlasu všech zahrnutých obcí do území působnosti MAS) n zapojení místních akčních skupin (MAS) n 5 % n metody LEADER lze využívat ve všech předchozích osách n Priorita IV. Zlepšení řízení a mobilizace přirozeného vnitřního rozvojového potenciálu venkova n IV.1.1. Místní akční skupina (MAS) n 18 % n IV.1.2. Realizace místní rozvojové strategie n 72 % n IV.2.1. Realizace projektů spolupráce n 10 % ČR a EAFRD n Do jaké míry slouží zemědělství kultivaci krajiny, do jaké míry je „veřejnou službou“? n Jsou správně nastaveny dotační tituly podle EAFRD, je-li naší prioritou inovace a investice? n Zapojení nezemědělského sektoru do EAFRD (III.osa) Další možnosti se vstupem do EU – podpora regionálních a tradičních produktů n Od dob reformy MacSharryho (od 1992) – strukturální podpora produkce nesvázaná s kvantitou, ale kvalitativními aspekty – podpora typických regionálních (místních) či tradičních výrobků n Nařízení Rady (EHS) č. 2081/1992 o ochraně geografických označení produktů a názvů původu zem.a potravinářských produktů a Nařízení Rady (EHS) č. 2082/1992 (obě z 14.7.1992) upravující na obecné bázi charakteristiky zem.a potravinářských produktů n Ochrana místních a tradičních produktů měla již v některých členských zemích tradici (především Francie) Podpora regionálních a tradičních produktů n Chráněné označení původu (Protected Designation of Origin – PDO) n Chráněné zeměpisné označení (Protected Geographical Indications - PGI) n Traditional Speciality Guaranted Chráněné produkty v ČR PDO: n Žatecký chmel n Všestarská cibule n Nošovické kysané zelí n Český kmín n Pohořelický kapr n Chamomilla bohemica Chráněné produkty v ČR PGI: n Pardubický perník n Budějovické pivo n Budějovický měšťanský var n Českobudějovické pivo n Hořické trubičky n Karlovarský suchar n Lomnické suchary n Štramberské uši n Třeboňský kapr n Chodské pivo n Znojemské pivo n České pivo n Brněnské pivo; Starobrněnské pivo n Mariánskolázeňské oplatky Regionální a tradiční produkty n ČR usilovala o TSG pro olomoucké syrečky, ale prozatím zamítnuto n SR má PGI na: slovenskou parenicu, slovenskou bryndzu, skalický trdelník a slovenský oštiepok. Žádá např. o PGI pro oravský korbáčik, TSG pro spišské párky (spory např. o špekáčky, lovecký salám) n Polsko - různé druhy staropolské medoviny, spor o kabanos n Itálie – PDO např. na parmezán Grana Padano či sýr Gorgonzola, parmskou šunku; TGS pro mozzarellu