Environmentální etika zoocentrismus Opakování n Kdy se v teocentrické environmentální etice začíná objevovat pojem evoluce? n Čím se liší Ruskin a de Chardin? n Co to je Moorův naturalistický chybný závěr? n Kdo neposlal definici dobra? (!!!) Zoocentrismus n Zoocentrismus I. n Erazim Kohák tvrdí, že s ním začíná 3. vlna environmentální angažovanosti (konec 60. let) n To (podle názoru autora těchto slidů) není tak úplně pravda, nicméně zoocentrismus přes několik věcí, které mu lze vytýkat zajímavým způsobem upravuje náš pohled na biocentrismus a tvoří významný proud v rámci 3. vlny environmentalismu. Zoocentrismus Zoocentrismus II. n Zoocentrismus není to samé jako ochrana zvířat – je to v jednom významném smyslu užší směr. n Ochrana zvířat může mít mnoho zdrojů, zoocentristický je jen jeden z nich: n Immanuel Kant – člověk nemá nechat ubližovat němé tváři, protože to co se uplatní vůči ní může později aktér uplatnit i proti člověku. Kant tedy usiloval o ochranu zvířat, ale nebyl v žádném případě zoocentrik. A podobných postojů, jaké nacházíme u Kanta najdeme mnoho i u jiných autorů. Takže ne každý ochránce zvířat je zoocentrik. Zoocentrismus n Zoocentrismus III. n A to co platí pro ochránce zvířat platí i pro biocentrismus – ne každý biocentrik je zoocentrik. n Albert Schweitzer (exemplární biocentrik náboženského založení) by si se zoocentriky nerozuměl. To co je živé má automaticky vnitřní hodnotu. n Zoocentrici – uvnitř světa živých tvorů existují předěly, hranice, které mají mimořádně veliký význam – ne každý živý tvor má stejně velkou a významnou hodnotu – musíme diferencovat. To u Alberta Schweitzera není, nebo rozhodně ne v přísně zoocentrickém slova smyslu. Zoocentrismus Zoocentrismus IV. n Zajímavý je také poměr zoocentriků a ekocentriků – oba směry používají úplně jinou perspektivu, ale oba jí chtějí ukotvit v našem poznání faktického světa. n Ekocentrikové – hodnotu odečítáme z našeho biologického poznání. n Zoocentrikové – hodnotu odečítáme z faktického uspořádání „těl“ a duševních vlastností živých bytostí. n Zoocentrikové a ekocentrikové se zásadně liší svým pojetím ukotvení objevování objektivních hodnot, ale jsou stejné tím, že věří v objektivní poznání hodnot. Zoocentrismus Zoocentrismus V. n Významní představitelé a autoři: n Peter Singer n /Animal Liberation, Practical Ethics, All Animals are Equal/ n Zásadní je článek All Animals are Equal z roku 1974. n Obsah základních idejí tohoto článku: n 1. K rozšíření rovnoprávnosti v historii dochází, ale její rozšíření na ženy, Hispánce a homosexuály není konečným stádiem tohoto rozšiřování. n 2. Je paradoxní, že myšlenka práv zvířat byla v historii často používaná jako argument proti právům černochů či žen. /Viz článek Thomase Taylora z Cambridge./ n 3. Proč je tedy stále problém připustit práva zvířatům? – existují dva nebo tři zásadní důvody. Zoocentrismus Zoocentrismus VI. n 3. Proč je tedy stále problém připustit práva zvířatům? – existují dva až tři zásadní důvody. n 3.A. – Nepochopení významu slova rovnoprávnost. Rovnoprávnost neznamená identičnost práv – ženy mohou požádat o umělé přerušení těhotenství či o umělé oplodnění, ale požadovat stejné právo pro muže je nesmyslné, protože muži nemohou být těhotní. To ovšem neznamená, že neusilujeme o rovnoprávnost mužů a žen. n Gorily, psi či prasata nemohou volit, a proto je nesmyslné mluvit o volebním právu prasat, ovšem požadavek rovnoprávnosti ve smyslu principiálně stjené hodnoty práva na život to nenarušuje. Stejná hodnota práva na život jednoduše neznamená identická práva. Zoocentrismus Zoocentrismus VII. n 3.B. – Nepřekonání ryzího biologického vidění světa. Člověk je biologicky konstruován jako všežravec a k tomu, aby uznal práva ostatních živých tvorů musí jít proti svému biologickému já. To je ovšem pro mnohé velmi obtížné a náročné. Zoocentrismus je postaven na přijetí morálního stanovistka, které je v rozporu s naším biologickým nastavením. n 3.C. – Proti zoocentrismu stojí některé náboženské představy. Je ovšem otázka (podle Singera), jak mnoho je anti-zoocentrického v samotném náboženském poselství a jak mnoho je tam dáno historickými, nenáboženskými důvody. Zoocentrismus Zoocentrismus VIII. n Odhlédněme od překážek a podívejme se na samotný problém: n Co znamená tvrzení: všichni lidé jsou si rovni bez ohledu na rasu, původ nebo pohlaví? n Biologická rovnost to není, protože lidé jsou různě velcí, inteligentní, krásní, šikovní. n Výlučnost lidských práv nemůžeme stavět na jejich biologické zvláštnosti, protože když tak učiníme, vždy vypadne množina lidí, kteří tyto vlastnosti nesplňují. n To samé se stane s myšlením – proč nezabíjet lidi, kteří už nemohou nebo nikdy nebudou moci myslet. n Rovnost je v tomto smyslu podle Singera morální ideál (Popper) nikoliv pouhé tvrzení faktů. n Rovnost lidí je normativní apel na společnost, aby se všemi zacházela symetricky spravedlivě. n „Dobro žádného individua není z hlediska Univerza důležitější než dobro jakéhokoliv jiného individua.“ Zoocentrismus Zoocentrismus IX. n Proč bychom tedy tento postoj neměli vztáhnout na zvířata? n K tomu nás vede jediné kritérium, které ve vztahu k symetričnosti vztahů objevujeme jako platné – schopnost trpět. n Svět morálního je tedy principiálně ohraničen schopností trpět a (z druhé strany) prožívat slast. n Kámen necítí ani bolest ani slast – proto je mimo sféru etického. n Kůň či pes či myš však bolest cítí a proto patří do sféry etiky. n Pokud se díváme na rasisty jako na lidi „starého“ nebo dokonce „zlého“ světa, pak mezidruhové rasisty musíme řadit do stejného okruhu. Struktura jejich myšlení je z hlediska etického pojetí světa zoocentriky stejná. Zoocentrismus Zoocentrismus X. n Podle tohoto klíče – schopnost vnímat bolest a trpět (a vnímat slast a libovat si) tedy můžeme vytvořit hierarchii morálních prohřešků, která má objektivní platnost, a kterou můžeme objektivně ověřovat. n Seznam nemorálního chování mezi-druhového rasismu: n Konzumace masa a to jak sama o sobě, tak továrním charakterem jeho produkce. Krutost je registrována pouze v případě poklesu produktivity či zhoršení kvality masa. To je kruté a nemorální dvojnásob. n Vivisekce – jen tam, kde bychom byli ochotni použít na sirotkovi proceduru je oprávněná v případě lidoopů. n Současná (myšleno 70. léta) filosofie a etika – úkolem etiky a filosofie je „otevírat okna budoucnosti“ a „zpochybňovat stereotypy“ či „nastolovat zásadní morální témata“ – kromě několika výjimek to však současná filosofie a etika nedělá, což je významný problém. Zoocentrismus Zoocentrismus XI. n Námitky proti zoocentrismu: n Annie Dillardová - Plodnost n O životě Vilejše – dva kilometry mohou produkovat 1 000 000 000 larev – kolik jich přežije – několik desítek. O životě vosy chalcidky. O životě vážky. O kanibalismu. O pojídání rodičů hned po narození. n Příroda nezná morálku, takže člověk stojí před dilematem – buď je příroda příšera nebo já jsem zrůda. n Možná jsme morální bytosti, ale pak žijeme v nemorálním světě. Svět, který nás odkojil je příšera nedbající toho, zda žijeme nebo umíráme, ani toho zda se nakonec sám nezničí. n Zoocentrismus je v tomto smyslu výkřikem, který nemá kdo slyšet a který utichne stejně jako morální ticho před námi a po nás. Definice dobra n Pokuste se vytvořit vlastní definici (či algoritmus, který dokáže ukázat na to co je dobré) dobra. Definice dobra n Co je základem vaší definice? n Existují výjimky, kterých se vaše definice netýká? n Existuje cosi faktického odkazujícího na dobro?