Environmentální etika sociální ekologie, Unabomber a další Opakování n Čím se liší zoocentrismus od biocentrismu? n Čím se liší hlubinná ekologie a zoocentrismus? n Jaké kritérium stanovuje Peter Singer jako podmínku ke vstupu do etického světa? Sociální ekologie n Čím vším je sociální ekologie n Erazim Kohák o ní nepíše, Josef Šmajs ani Bedřich Moldan také ne, Hana Librová a Jan Keller spíše okrajově – to je samo o sobě zajímavé. n A. Reakcí na určitý důraz na iracionalismus obsažený v biocentrické, ekocentrické, ale především hlubinně-ekologické etice. V tomto smyslu kritizuje emoce jako nástroj řešení environmentální krize. n B. Jednou z posledních verzí levicové formy Hegelova vidění historie a společnosti. Zakladatel sociální ekologie Murray Bookchin je levicový hegelián a z Hegela, Marxe a Sorela čerpá veškerý ideový základ pro své vidění světa. n C. Typově čistou formou americké anti-kapitalistické kultury druhé poloviny 20. století. n D. Typově čistou formou environmentálního radikalismu. Sociální ekologie n Konkrétní přiblížení Sociální ekologie I. n Murray Bookchin a další: n Základní příčinou environmentální krize je snaha člověka ovládnout (mocensky vládnout nad) svět přírody. Téměř ve všem co člověk v moderní společnosti koná je podtext ovládání či opanovávání přírody – příroda je ryzím objektem manipulace ve prospěch člověka či spíše jistých lidí a člověka. n Tento panský postoj vůči přírodě však není dán vztahem člověka k přírodě, ale mentalitou, kterou člověku vtiskuje moderní společnost. n Hierarchická společnost a vztahy založené na dominanci nutně vytvářejí společnost, která se jako k objektům chová ke všem – k sociálně slabším, k barevným k ostatním národům a tedy i k přírodě. n Vykořisťování přírody není specifikem našeho vztahu k přírodě, ale důsledkem poměrů vládnoucích ve vztazích mezi lidmi v moderní společnosti. Sociální ekologie n Konkrétní přiblížení Sociální ekologie II. n Murray Bookchin a další: n Vzhledem k principu hierarchie a mocenské dominance je nutné nahlížet také moderní technologie. n Ať už se podíváme na lékařství (antibiotika), potravinářství (pesticidy a herbicidy) či nové biotechnologie je za časově omezeným přínosem pro člověka (více pro některé, méně pro všechny) vždy skryto nějaké nebezpečí. n Exemplárním příkladem nových technologií jsou biotechnologie – biotechnologie jsou uplatněním principu neosobního ovládání na samotné základy biologických vlastností živých organizmů. n Princip snižování nákladů a zvyšování výnosů ve sféře nesoucí označní bio povede k tvorbě biologických nestvůr – tkání využívaných k produkci masa atd. Sociální ekologie n Konkrétní přiblížení Sociální ekologie III. n Murray Bookchin a další: n Co se týká biotechnologií platí v podobné míře i o sféře duchovní – ta je stejně jako příroda transformována podle zásady rychlého zisku. n Ve sféře kulturní a duchovní se princip zisku, hierarchie a dominance projevuje rekombinací (ta je nejlevnějším zdrojem) již vytvořených duchovních výtvorů a dále důrazem na distribuovatelnost produktu pro co nejširší vrstvu příjemců. Důsledky jsou podle Bookchina (a například Hellerové) stejné jako v případě biotechnologií. Zvrácené produkty. n Sektor služeb, sektor distribuce informací i sektor duchovní kultury tak podléhají stejnému principu jako sektor související s výživou a stravováním lidí. Sociální ekologie n Konkrétní přiblížení Sociální ekologie IV. n Murray Bookchin a další: n Příroda tedy není jedinou obětí a z tohoto východiska musíme začít naší úvahu o environmentální krizi. n Ničení přírody je důsledkem nemorálního nastavení vztahů mezi lidmi. Problémem není vztah člověk – příroda, ale vztah člověk – člověk, ze kterého je odvozen současný vztah člověk – příroda. n Proč je však překroucen vztah člověk – člověk? Sociální ekologie n Konkrétní přiblížení Sociální ekologie V. n Murray Bookchin a další: n Proč je však překroucen vztah člověk – člověk? n Kapitalismus a jeho koncept tržního prostředí – volný trh, jehož základním imperativem je grow-or-die princip, uzurpoval velkou část společenských vztahů a postupem času narušil přirozené lidské hodnoty (spolupráce, vzájemná úcta, pocit sounáležitosti), které nahradil hodnotami, které vyžaduje jeho vlastní fungování – sobectví, lhostejnost, chamtivost. n Kapitalismus je vlastně nastartováním zpětného chodu hodin vývoje lidstva (podle Bookchina) – ve společenské části reality nás vrací zpět do světa zvířecí dominance v sociálně-darwinistických představách, ve světě živých bytostí nás vrací zpátky k nerostnému světu. n Kapitalismus je v tomto smyslu společensko-technologickou evolucí principu dominance a hierarchie. Sociální ekologie n Konkrétní přiblížení Sociální ekologie VI. n Murray Bookchin a další: n Proto jsou konkurenční formy vysvětlení environmentální krize matoucí. Jako problém označují nedostatečné vědění (ekocentrismus, zoocentrismus) nebo nedostatečné cítění (hlubinná ekologie), ale problém je společenské uspořádání. Změníme-li určitým způsobem společnost, vyřešíme i environmentální krizi: n Problémem tedy, podle sociálních ekologů, není: n přelidnění (celkový počet obyvatel Země není žádný problém) n technologie jako takové (biotechnologie nejsou problémem o sobě, ale jsou problémem, protože co se zkoumá určuje kapitalistický systém, technologie dokonce mohou vylepšovat přírodu, ale pouze pokud budou vedeny jinak než kapitalisticky n rozum (rozum je, stejně jako city prostředkem a dopad racionality je hrozivý pouze díky tomu, že současná racionalita je racionalitou zisku) Sociální ekologie n Konkrétní přiblížení Sociální ekologie VII. n Murray Bookchin a další: n Z předešlého lze odvodit: n A. Základním viníkem současného stavu je kapitalismus. Vykořisťování přírody je stejným důsledkem kapitalismu jako vykořisťování člověka. n B. Řešením je nahrazení kapitalistické ekonomiky ekonomikou morální a dosazením demokratické kontroly nad produkcí. n Jak bude vypadat nová společnost? Sociální ekologie n Konkrétní přiblížení Sociální ekologie VIII. n Murray Bookchin a další: n Jak bude vypadat nová společnost – libertariánský municipalismus? n Snaha o zisk bude ze společnosti zcela eliminována. n Půda či továrny, univerzity, nemocnice nebudou v soukromém vlastnictví. n Vznikne koncept tzv. rozumných potřeb – který bude určován shromážděním občanů. n Dojde k bezprecendentnímu osvícení jednotlivců i celé společnosti. Sociální ekologie n Konkrétní přiblížení Sociální ekologie IX. n Murray Bookchin a další: n Jak na novou společnost? n Najít souvěrce, diskutovat, získávat nové členy, vzdělávat veřejnost, nahrazovat tradiční politiky na místní úrovni, vytvořit konfederaci municipalit – násilím odstranit stát. n Jedinou nadějí pro přírodu je homo collectivus – kolektivní člověk v novém municipálním prostoru. Sociální ekologie n Pokus o kritiku sociální ekologie – seznam problematických míst: n I. Přehlížení jistých biologických daností člověka – nejen dnešní člověk je sobecký, ne všechny přírodní národy se chovali k přírodě s úctou. Myšlenka, že sociální změny automaticky vyřeší environmentální krizi je přinejmenším problematická. (Člověk není biologická bytost.) n II. Příliš velký důraz na společenský systém – sociální ekologové velmi silně popírají možnosti reforem systému na jakékoliv úrovni. Buď se změní naráz celý systém, nebo ničemu nemůžeme pomoci. To je pro jistou část levicového myšlení typické – vše je v systému, na člověku nezáleží. Ovšem přesně toto myšlení dovedlo komunistické křídlo levice k postoji – účel světí prostředky a na jedinci nezáleží, hlavní je dosáhnout změny systému – toto je pravá stránka idealismu – vysvětlení Lenin x Marx. (Hodnoty a osobní řešení nemají žádný význam.) n III. Ve jménu dobra je násilí povoleno. Pro Bookchina a další není problém uchopit násilně moc a zbavit se státu násilím. To ale – jak vidíme na příkladu nacismu – vede k tomu, že jediným měřítkem se stane ochota skutečně páchat násilí a v tom nebudou moci nikdy Bookchin a další konkurovat budoucím nacistům. Unabomber n Environmentální etika a násilí – případová studie Unabomber n Moderní společnost přinesla některé výhody (věk, zdraví), ovšem celkově dospěla do stádia, kdy musí dojít – z faktických i psychologických důvodů k jejímu zhroucení. n Proč? I. – psychologické důvody jsou skryty ve změnách cílů, které dává moderní společnosti člověku. n Dnes existují pouze cíle, které jsou snadno dosažitelné a nepřinášející uspokojení (sledovat televizi, najíst se) a cíle, které jsou nedosažitelné (stát se prezidentem USA), naprosto se ale vytratily cíle, které jsou nesnadno dosažitelné (ale přece) a to po velkém úsilí. n Proč? II. – faktické důvody jsou spojeny s úbytkém cílů s úsilím – abychom nemuseli vynakládat úsilí na dosažení středních cílů, musíme exploatovat přírodu a vyčerpávat neúnosným způsobem zdroje. n Moderní společnost tedy nutně skončí katastrofou. Nelze reformovat, musíme uskutečnit revoluci. Unabomber n Environmentální etika a násilí – případová studie Unabomber n Jak bod I. tak bod II. jsou důsledkem mentality tzv. „levičáctví“ a technologického pokroku. n Máme-li tedy zachránit člověka, musíme zabránit dalšímu šíření technologického pokroku a levicových myšlenek. n Prostředkem je nepolitická, ale technologicko-ekonomická revoluce, která rozbije stávající levicově-technologické uspořádní společnosti. n Cílem je pak rozdrobená společnost samostatných celků, ve kterých se znovu objeví pravicové hodnoty: síla, dobro, úspěšnost, sebevědomí, iniciativa. Unabomber n Environmentální etika a násilí – případová studie Unabomber n K cíli – tzn. malým komunitám samostatným a technofobickým se můžeme dostat – protože není čas a není ani správné se spoléhat na sociální inženýrství – násilným zničením současné technologicko-přesocializované společnosti. Jde o to aby bylo více lidí, kteří budou ničit vše co podporuje technologie a současné politické uspořádání. n Současní revolucionáři by se měli vyhnout získání politické moci – mají pouze rozbít současný systém. Systém pravicové technofobní společnosti vznikne samovolně na troskách současné civilizace. Definice dobra n Dobro je taková činnost, která více lidem pomůže, než uškodí. n Chapeme-li dobro jako pojem (slovo pojem je lingvisticky i semanticky taktez velmi neuchopitlne), vystihuje tento pojem relativni ideovou spravnost v ramci jedince, objektu nebo skupiny (tyto nemusejí byt lidmi). Nenachazime však jednoticiho soudce, ktery by charakter relativni spravnosti mohl objektivne posoudit. n Způsob chování/jednání, který považuji za správný, avšak (zároveň) nesmím tímto svým chováním/jednáním omezovat svobodu druhých bytostí ani jim ubližovat. Nelze ale říci, že co není dobro, je už automaticky zlo. n Pro jednotlivého člověka je dobro individuální. V obecné rovině je však neuchopitelné, tím pádem nedefinovatelné. n Dobro je to, co si konkretni clovek za dobro vytyci. n To, co vnímáme nebo si myslíme, že dobro je (dobro je dobro).