Z. OBSAHU TEXTY Pavel Říčan Z vesnice no venkov Fritz Schütze Narativní interview '■'■.. ¥AKi>JY! Biografické'vrásky (diskuse © Biografu) Zdeněk Konopásek Kvalitativní rušn© Lenka Zamykaíová Pravda je obraz Zdeněk Konopásek Horníci a problém prostředí itC./VSAA Rudolf Šmíd Strašák v tísni BIOGRAF malý a neškodný sociologický časopis ÓGRAF je časopis Sdružení pro biografickou a reflexivní sociologii. Vychází třikrát ročně. Editor: Zde-lk Konopásek - CTS AV/UK, Jilská 1, 110 00 Praha 1; E-mail: konopasek@ctš.cuni.cz. Redakce: Lukáš avlín, Petra Klvačová, Jana Pánkova, Ivan Vodochodský. Fotografie, design obálky a layout: Rudolf níd. Výroba: ACADEMIA, Nuselská 118, Praha 4. Adresa redakce a výdavatelel: Virtuální institut, p.s., V Jámě 12, Praha 1., sgisfrováno pod č. MK ČR 8364 SSSN1211-5770 o. ÍN u. w uCw'Arv^vJ Strašák v tísni aneb o životě ^nonhymans"' Rudolf Šmíd Na Kanta budou jednou pohlížet jako na strašáka. Friedrich Nietzsche Systematicky se zabývám životem strašáků2 od roku 1994 a snad už mi ta deviace zůstane. Existence či neexistence strašáků mění můj pohled na okolní svět. Klasičtí strašáci zřejmě nenávratně mizí z našeho života. Jsou vystřídáni smotky alobalu, ustřihlými PET lahvemi na tyčích2, vysloužilými „cedéčky" nebo, a to nejčastěji, ničím. Narozdíl třeba od divokých kachen, které jsou v tisících vysazovány na naše rybníky, aby zde pro laiky a hlavně pro střelbychtivé myslivce vzbuzovaly dojem hojné a nedotčené přírody, je obdobný způsob záchrany pro strašáky zcela nemožný. Uměle „vysazený" strašák se totiž většinou pozná, protože je obvykle vyšňořenější než jeho praví kolegové, ale hlavně se stává v kontextu s těmi pravými strašáky jen pseudoobjektem, zbaveným svého původního poslání.1 Strašáci mě zpočátku zajímali (a z části stále zajímají) jako etnovýtvarné objekty z dílen známých i neznámých autorů5 s jednoznačným posláním - strašit. Čím déle jsem strašá- 1 Jak píše v recenzi Latourovy knihy „Paris ville invisible" Tereza Stockelová v minulém čísle Biografu. * „Objekt, obvykle lidská postava ve starých šatech určená k zaplašení vran i ostatních ptáků od úrody", In: Webster's Unabridged Dictionary (1989:1275), Random House, New York, heslo: Scarecrow, def. č. 1 ' Za to může Televizní receptář Přemka Podlahy. Prozradil mi to pan Ján, jeden z mužetických tvůrců strašáků. Ustřihla PET láhev nasazená na svařovací drát, který se zarazí na okraj záhonu, prý spolehlivě zažene krtka od úrody. Takové rady by měly být trestné. ' Tohle jsem si zvlášť uvědomil na své letošní výstavě „Strašáci 1994-99" v Sedlici. Mezi 26 strašáky byl jeden „uměle vysazený" (Kozly u Mostu, 1999). Při fotografování jsem byl přistižen majiteli - otec se synem, kteří si mysleli, že chci koupit jejich chalupu, a tak byli zpočátku velmi nevraživí. Když ale zjistili, že fotografuji jejich letního strašáka Marfušu, rozpovídali se. Marfušu si dělají pro radost na letní období, v zimě, prý musím přijet, protože Marfušu vystřídá Mikuláš. Na dokonale posekané zahradě měla Marfuša sice své kouzlo, ale vůbec nestrašila. Na výstavě mezi těmi opravdovými strašáky vypadala najednou trapně. ' To, jestli známých či neznámých autorů, závisí do značné míry i na mém úsilí zjistit autora, protože autor OGRAFČ. 20, 1999, str. 99-10 BIOGRAF 20/99 k\ '.'.v IDlilL'li |.i.-|n:ilL!l.llll l> |i.l/b|l \<>\.ll M.lll Mil společných znaků s námi lidmi. Strašáci mají své pohlaví, z demografického hlediska se nejvíce přibližují populaci Čínské lidové republiky po zavedení protinatalitních opatření, výrazně totiž převládají strašáci pohlaví mužského. Podařilo se mi však objevit ojediněle i strašačky (Hrádek, Korfu) a nově, počátkem září, dokonce tři strašačky na jednom poli v Bratronicích. Možná, že strašačkám svítá na lepší časy. Jsou sice případy, kdy je strašák oblečen do mužských i ženských doplňků zároveň, ale podle celkového vyznění se i v těchto případech dá s poměrně velkou přesností zjistit pohlaví strašáka. V jedné brněnské zahradě jsem dokonce nalezl6 strašáci unikát - malé, bohužel už mrtvé, strašáče. Působilo tak živě, resp. tak mrtvě, že když jsem ho fotografoval, zastavovali se lidé v domnění, že jsou svědky násilného činu. Strašáci mají kromě strašení své vedlejší profese (např. mnich, manekýn, rybář, pomocná kuchařka, továrník) a z jejich ustrojení lze většinou vyčíst i jejich volnočaso-vé aktivity (např. motorkář, sadař), světonázorovou orientaci (např. hippies) nebo strašáků je svému nejbližšímu okolí většinou znám. 6 Tedy abych byl přesný, nenalezl jsem ho já, ale upozornil mě na něj můj dlouholetý strašácký informátor Jiří Komrska. 100 Rudolf Šmíd: Strašák v tísni Láska IV Kozlí, 8/1999 Láska V Kozlí, 9/1999 aktuální sociální situaci (např. homeless). Jsem stále více unesen uměním strašáckých mistrů, jak dovedou z vyřazeného šatstva a pytle od Pedigree vykouzlit tolik profesí a charakterů. Strašáky jsem zatím nesystematicky fotografoval v Česku a v Řecku (Korfu). Při vzájemné komparaci jsou na první pohled zřejmá jejich národní specifika. Náš strašák je většinou pečlivě upraven, oblečen je do čistých, i když vyspravovaných šatů. Řecký strašák je naopak oblečen velmi ležérně, je-li vůbec oblečen. I když ani český strašák se nevyhnul a hlavně asi nevyhne globalizačním trendům - plstěné hučky v domácnostech docházejí a jsou stále častěji vystřídány igelitovými obaly, staré hrnce nahrazují umělohmotné kyblíky. 101 BIOGRAF 2©/99 Láska VI.. Kožlí, 10/1999 Životní příběhy Nečekej, že uvidíš kance, když nepůjdeš do lesa. madagaskarské přísloví Stejně jako my mají strašáci své životní příběhy. A to nejen příběhy o stárnutí. Mimochodem průměrný věk celoročně neuklizeneho strašáka je kolem čtyř let. Na mých negativech je tak dnes zachycena jedna dnes už v podstatě vymřelá generace strašáků. Strašáci nejen stárnou, ale dokonce se i milují a následně rozcházejí, prostě žijí se vším všudy (viz Láska L až VI, Kozlí, 1998-99). Když jsem fotografoval zamilované strašáky na konci léta 1998 poprvé, připadal jsem si jako voyeur. Bál jsem se, že vstanou a dají mi facku. Atmosféra byla nabitá erotikou a sexem. Na druhé fotografii (Láska IĽ) z jara loňského roku už bylo všechno jinak. Erotika zmizela, oba lehce zdevastovaní. Jemu přibyla kulka v hlavě (v kyblíku). Týden před sedlickou výstavou7 mě to táhlo do Kozlí 7 Fotografická výstava „Strašáci 1994-99" měla premiéru 3. července 1999 na 0. Maštali v poloruinách statku „U Koželskejch" v Sedlici u Blatné. Výstava byla přístupná pouze spřátelené veřejnosti první červencový víkend. Strašáci se však v maštali cítili evidentně dobře, a tak jsem je tam nechal žít o samotě ještě další tři týdny. Teď to zpětně vidím jako svůj největší dosavadní umělecký počin - udělat výstavu jen pro fotografie 102 Rudolf Šmíd: Strašák v tísni znovu. Všechno ale bylo zase jinak. Ona zůstala ve zchátralém stavu sama a on stál nevšímavě opodál opřený o strom (Láska III). Takhle podobně jsem to napsal do úvodního slova k srpnové výstavě v žižkovském kině Aero.8 Jenže, jenže tenhle „shakespearovský" příběh má další pokračování. Mé předčasné závěry ať jsou poučením pro ty, kteří se zabývají studiem biografie lidské. Doba se zrychluje a platí to i pro strašáky. Za půl roku jejich společného života' (Láska I. a Láska II.) se toho relativně moc neodehrálo, ale v srpnu a hlavně na podzim dostaly věci neuvěřitelný spád. V polovině srpna jsem našel při svých pravidelných návštěvách strašáky zase spolu. Stáli do sebe znovu zaklesnutí jako milenci (Láska LV). On se tvářil smutně a ona se smála. V září bylo zase všechno jinak. Ona se válela u jeho nohou, na zemi ležela i jeho hlava (kyblík) a levou ruku měl přeraženou (Láska V)- Další rozchod. Stal jsem se obětí šíleného vesnického animátora, mají to na svědomí lesní dělníci, jsem snad i strašákům pro legraci nebo to dělá On? Nemusím doufám zdůrazňovat, že jsem nikdy se žádným strašákem ani strašačkou nemanipuloval. Už jsem se bál do Kozlí chodit, ale zase mi to nedalo. První říjnový víkend se přede mnou objevila nová scéna. Leželi pod stromem, sice vedle sebe, ale už ne spolu. Byla to spíše změť zhroucených těl bez hlavy. Padající listí dodávalo pohledu na bývalé strašáci milence (manžele?) iluzi definitivního konce (Láska VL). XXX Volně řečeno slovy klasika: „Evropou stále obchází strašidlo..." ...Ale strašáci mizí. A to je špatně. Hlavní rozdíl mezi strašáky a staršidly je totiž ten, že strašáci sice vypadají hrozivě, ale ve skutečnosti nejsou vůbec nebezpeční.10 Na základě mého pětiletého zúčastněného pozorování jsou srašáčí nonhumans skutečně „vřelí, jako lidé chladní a neosobní, stejně zábavní a zajímaví, jako lidé nudní, stejně nevypočitatelní" (Stockelová 1999: 112). Až někdy potkáte tyhlety podivuhodně oblečené kříže, dejte mi vědět," já už se s nimi domluvím. Jsem totiž (non)humans. samotné, resp. pro aktéry na nich, bez přístupu veřejnosti. " 2. srpna až 8. září 1999 - výstavní kolekce fotografií byla totožná s tou, kterou jsem vystavoval v Sedlici. 5 To je převedeno na lidský život asi 10 let. 10 Webster's Unabridged Dictionary (1989:1275), Random House, New York, heslo: Scarecrow, def. č. 2 " Touto cestou bych rád poděkoval A. Miltové a prof. M. Petruskovi, kteří vyslyšeli mých proseb na 0. Maštali a jako první mi poslali zprávu, ve které mě se sociologickou přesností informovali o existenci strašáků poblíž Konstantinových Lázní. Neméně děkuji i P. Klvačové a I. Vodochodskému za důležitou informaci o strašácích a jedné strašačce nedaleko Kytína (přitom E. Junkova to má za humny a nezavolala). Děkuji všem, kteří mi pomohou s výzkumem strašáků po přečtení tohoto článku. Kontakt pro strašácké informátory: mobil: 0602 802 529, tel.: 02/7172 3130, E-mail: mdolfsmid@volny.cz 103 BIOGRAF 20/99 Literatura COLLIER J. R. (1967): Visual Antrophology: photography as a research method. New York: Holt, Rinehart & Winston WEBSTER'S UNABRIDGED DICTIONARY OF THE ENGLISCH LANGUAGE (1989). New York: Random House; heslo: Scarecrow. Str. 1275 STÖCKELOVA, T. (1999): Neviditelná Paříž Bruno Latoura, Biograf, 18-19, 107-113 Rudolf Šmíd (1956) vystudoval marxisticko-leninskou sociologii na Filosofické fakultě UK a nedokončil studia na FÁMU (obor výtvarná fotografie). Je živnostníkem (vlastní pět živnostenských listů!). Od mládí až do středověku se nesystematicky zabývá vztahem sociologie a fotografie. Externě přednáší na Institutu základů vzdělanosti UK. E-mail: rudolfsmid@volny.cz 104 Andělé II. Mužetice, 9/1999 BIOGRAF POKYNY PRO PŘISPĚVATELE Příspěvky přijímáme na disketě nebo e-mailem, nejlépe ve formátu MSWord 97, případně RTF nebo DOS-text. V. každém případě formát souboru, příp. kódování češtiny dobře a čitelně označte. K textu při-, pojte údaje pro poznámku o autorovi (kde působíte, čím se zabýváte, co jste publikovali). Zvláštní grafickou úpravu textu (odsazování, formátování strany, různé typy písem aj.) omezte na minimum!!! Tučně pouze název příspěvku a názvy jednotlivých kapitol. Připojte krátkou informaci o autorovi, v případě textů také anglický abstrakt. Na literaturu v textu odkazujte takto: . „[...] jak píše třeba Richards (1994) nebo Jones (1977: 33) [...]" „Tomuto problému se věnovala řada autorů (Richards, 1994; Jones, 1977 a další)." V seznamu referencí pak používejte tuto úpravu: STEIER, F. (1991): Reflexivity and methodology: An ecological constructionism. In: F. Steier, ed.: Research and reflexivity. London: Sage. Str. 163-185 WOOLGAR, S. / PAWLUCH, 0. (1985): Ontological gerrymandering: The anatomy of social problems explanations. Social Problems, 32, 3, 214-227 BECK, U. (1992): Risk society: Toward a new modernity. London: Sage Články nabízené k publikaci procházejí anonymním recenzním řízením. Příspěvky nejsou honorovány, diskety na vyžádání vracíme. Právo použít v Biografu publikované texty v jiných médiích lze získat v redakci. , OBJEDNÁVKY NA ROK 2000 Individuální předplatné: Biograf 2000 on-line 100,- Kč, Biograf 2000 120,- Kč, Biograf 2000 Plus 160,- Kč; plus případné příplatky na poštovné a distribuci: po ČR 60,- Kč, na Slovensko 90,- Kč, do ostatní ciziny 150,- Kč. ■ . Institucionální předplatné (knihovny, školy apod.): Biograf'2000 240,- Kč, Biograf 2000 Plus dle ho-dody, plus poplatky na poštovné a distribuci - viz výše BIOGRAF 2000 On-iine: Přístup na plnou internetoyou verzi všech čísel Biografu daného ročníku (tedy tři čísla v březnu, červenci a listopadu), a fo po dobu 18 měsíců, tedy do poloviny roku 2001. . BIOGRAF 20Ô0: Klasická (tištěná) podoba Biografu, tři čísla roku 2000 (březen, červenec a listopad). BIOGRAF 2000 Plus: Klasická (tištěná) podoba Biografu (tři čísla) plus přístup na jejich plnou interne-tovou verzi plus přístup na plnou verzi všech dosavadních čísel Biografu tak, jak budou postupně uveřejňovány na webovém archivu časopisu, a fo od začátku roků 2000 po dobu 18, měsíců. Pro knihovny a školy dohodneme zvláštní sazbu předplatného této varianty podle velikosti domény a počtu studentů. BIOGRAF 2000 Light! 0,- Kč!!! Obsahy, abstrakty a z každého čísla po jednom vybraném článku pro . každého úplně zadarmo! Jednotlivci si časopis mohou objednat tak, že: 1. Zaplatí příslušnou částku buď. poštovní poukázkou nebo převodem ž účtu. Peníze posílejte na kon-, to Virtuálního institutu 3717-015/2700 u Bank Austria Creditänstalt, Revoluční 7, Praha 1. Jako variabilní symbol uveďte vaše úplné rodné číslo: (kvůli identifikaci vaší platby). Platby, u kterých nebude tento variabilní symbol uveden, nebude možné uznat jako předplatné. 2. Na adresu redakce (Virtuální institut, o.p.s., redakce Biografu, V Jámě 12, 110 00 Praha 1 nebo biograf@institut.cz) pošlou objednávku. V objednávce uveďte tyto informace: Jméno, adresu (na kterou chcete časopis posílat), informaci o tom, jaké předplatné jste si zvolili (on-line, klasické, plus), kdy, v jaké výši a jakým způsobem jste zaplatili; v každém případě uveďte variabilní symbol (vaše rodné číslo), informaci o tom, zda chcete časopis odebírat poštou, nebo zda si ho budete osobně vyzvedávat v redakci (v takovém případě můžete požádat o to, abyste byli e-mailem vždy informováni o tom, že časopis je připraven k osobnímu odběru) Instituce si časopis mohou objednat fak, že pošlou standardní objednávku. V ní uvedou počet výtisků, -adresu, kontaktní osobu a pro potřeby fakturace též IČO/DIČ. My obratem zašleme fakturu. Jednotlivá (i starší) čísla jsou v omezeném mriožsfví, tj. do rozebrání nákladu, k dostání na adrese redakce a v několika málo knihkupectvích.