Diagnostika třídních kolektivů Cíle, postupy a fáze Co se dnes dozvíte n Diagnostická otázka a vstupní hypotéza. n Způsoby získávání diagnostických údajů a volba vhodných metod. n Techniky a metody zjišťování skupinových procesů ve třídě. n Příklady používaných metod, jejich silné a slabé stránky. n Administrace metod – navázání kontaktu se skupinou a motivace jejich členů, možné problémy při administraci. n Etické zásady. Proč diagnostikovat třídní kolektiv? n Zjištění žákovy pozice ve třídě (problémy s chováním, záškoláctví, neprospěch atd.) n Výchovná interakce učitele se třídou n Seznámení se třídou (kdo je kdo) n Plánování preventivních aktivit n Optimální dělení žáků do tříd při vytváření nových tříd (nadání, rodinné zázemí, problémoví žáci, aktuální role ve třídě) n Restrukturace třídy n Ověření přítomnosti sociálně patologických jevů atd. Vstupní hypotéza n Reakce na situaci jíž je školní psycholog sám součástí n Na základě minimálních vstupních informací n Náš předpoklad, ve kterém se uplatňuje náš postoj (emotivní, kognitivní a konativní) a zkušenost n Uvědomit si emoce, které se k ní vážou a jak mě mohou ovlivnit při dalším posuzování Diagnostická otázka n Volí směr hledání a další diagnostický postup n Postup formulace: • Formulace problému = pozitivní popis = Co se děje? • Jaké je zdůvodnění z hlediska vlastní hypotézy? • Jaká jsou všechna jiná možná zdůvodnění daného jevu? • Toto vše formulovat do dílčích otázek a všechny tyto otázky musí být v diagnostickém procesu odpovězeny n Tedy se jedná o sérii otázek, které dokonale pokrývají možné zdroje problému Způsoby získávání diagnostických údajů n Faktografické údaje n Pozorování n Informace od kolegů n Hrové aktivity n Běžné interakce n Rozhovor n Dotazníkové metody n Standardizované dotazníky n Ad hoc n Nominační techniky n Sociometrie n Projektivní techniky n Nedokončené věty n Kresebné techniky Faktografické údaje n Velikost školy a demografické údaje o lokalitě n Sestava vyučujících a jejich změny n Častost střídání vyučujících, suplování n Gender a věková struktura učitelského sboru n Počet žáků ve třídě n Přespolní - místní n Gender struktura třídy n Školní dispozice žáků n Informace o mimoškolních aktivitách n Rodinné prostředí žáků n Vzdělání a zaměstnání rodičů n Sociálně-ekonomické podmínky n Rodinná anamnéza n Věková specifika třídy (homogenita vs. heterogenita) n Národnostní a etnické složení Registrace pozorování n Narativní zaznamenávání – popis přirozeného chování n Intervalové zaznamenávání – vybrané projevy chování sledované v časových intervalech (kdy v průběhu činnosti) n Záznam události – zaznamenávání četnosti projevů chování n Ratingové zaznamenávání – použití škály pro hodnocení pozorovaného chování (kooperativní – nekooperativní, aktivní – pasivní) n Co se děje, když to nikdo nevidí? Charakteristiky dobrého pozorování n Pozitivní definice pozorovaného jevu n Jasnost definice míry výskytu chování n Přesné určení jednotky chování n Stupeň pozorovatelova vyvozování n Obecnost pozorovacího schématu n Jak poznám, že jsem to udělal správně? n Dokážu to napsat n Dokážu to popsat nezúčastněnému kolegovi Spolehlivost pozorování n Pozorovatel: n Postoje n Pozornost n Zkušenost n Osobnostní rovnice n Zákl. atribuční chyba, centrální tendence, haló efekt, implicitní teorie osobnosti, chyba kontrastu atd. n Objem pozorovací doby Monitorovací systém problémových projevů chování (Zapletalová, J.) n Učitel během vyučování zaznamenává podrážděnost, úzkost, zhoršenou koncentraci, ospalost, neprospěch , absence, zhoršené vztahy mezi studenty navzájem, neschopnost řešit problémové situace. n Touto cestou je možné včas ovlivňovat třídní kolektivy, hygienu učení nebo i problematiku drogových závislostí. Rozhovor n Rozhovor je setkání n Věrohodné informace nelze získat nátlakem, manipulací, v nepřátelské atmosféře, ani výměnou za výhody n Vedení rozhovoru je umění n Fáze rozhovoru n Úvodní fáze – vzbudit atmosféru důvěry a otevřeně sdělit cíle rozhovoru, naladění, charakter neřízeného rozhovoru n Diagnostická fáze – definujeme problém a klademe otázky, které mohou problém osvětlit, od obecného ke konkrétnímu n Závěrečná fáze (debriefing)– ujištění o důvěrnosti, přeladění klienta. Typy otázek n Objasňující otázky Zásady vedení rozhovoru n Vyhýbat se otázkám vyžadujícím odpověď ANO-NE n Vyhýbat se dlouhým a složitým otázkám a používání cizích slov n Vyhýbat se sugestivním otázkám n Klást přímé otázky n Vyhýbat se otázkám, které klienty mohou uvést do rozpaků n Při kladení otázek brát v úvahu věk klienta n Vyjasňovat některé pojmy n Oceňovat a dodávat dětem odvahu n Pracovat s emocemi n Být empatický Dotazníky n popis sociální klimatu v určité třídě z pohledu žáků n porovnání názoru žáků a učitelů na klima třídy n porovnání žákovského přání (CES-P) a přítomného, aktuálního stavu (CES-A) n zjišťování rozdílů mezi učiteli vyučujícími tutéž třídu n zjišťování rozdílů mezi tradičními a alternativními školami n zjišťování toho, jak klima ovlivňuje osobnost učitele a žáků, výchovně-vzdělávací výsledky n POUZE DOPLŇKOVÉ UŽITÍ Příklady používaných dotazníkových metod Dotazníky na zjišťování sociálního klimatu třídy (CES, MCI) n SPOKOJENOST: n Žáky naší třídy práce ve škole baví n TŘENICE: n V naší třídě se děti mezi sebou pořád perou n SOUTĚŽIVOST: n V naší třídě mezi sebou žáci často soutěží, aby se dozvěděli, kdo je nejlepší n OBTÍŽNOST UČENÍ: n V naší třídě je učení těžké, máme moc práce n SOUDRŽNOST: n V naší třídě se mnou každý kamarádí Příklad (CES) Příklad (ICEQ) Škály: Personalizace, Participace, Nezávislost, Bádání, Diferenciace Škála sociální akceptace n Autorem J. Juhás (1990) n Pro psychický vývoj žáka je významné jeho přijetí vrstevnickou skupinou, ale je důležitý i jeho postoj k této skupině, jak ji hodnotí a do jaké míry se s ní ztotožňuje n 32 položek; 4 subškály: n Vztahy ke spolužákům a jejich hodnocení n Názor jedince na kolektiv třídy n Emoční prožívání jedince související se životem ve třídě n Vztah rodinného prostředí školy Dotazník sociální opory u dětí a dospívajících (Mareš, Ježek, 2005) n Opora poskytovaná (Jak často?) n Rodiči n Učitelem n Spolužáky n Kamarádem n Školou n Subjektivní důležitost (Jak důležité?) Nominační technika n ZDRAVÉ JÁDRO: n Kdo je přátelský a kamarádský? n Koho bys chtěl za předsedu třídy a proč? n Koho považuješ za nejchytřejšího? n Kdo se umí ze spolužáků nejlépe prát? n Kdo se zastává slabších? n S kým je největší legrace? n Kdo je odvážný a nebojí se? n Komu to myslí a má dobré nápady? n Koho mají učitelé rádi? n Kdo se nejslušněji chová k učitelům? Nominační technika n FYZICKÁ AGRESE: n Kdo ubližuje slabším? n Kdo zastrašuje a ponižuje spolužáky? n Kdo se umí ze spolužáků nejlépe prát? n Kdo používá násilí proti druhým? n Kdo se nejvíce pere? Nominační technika n PSYCHICKÁ AGRESE: n Kdo zastrašuje a ponižuje spolužáky? n Kdo zesměšňuje spolužáky? n Kdo nejvíc pošťuchuje? n Kdo má strach z nějakého spolužáka a z koho? Nominační technika n OBĚŤ: n Kdo se stává terčem vtipů a legrací? n Kdo nejvíce žaluje? n Kdo má strach z nějakého spolužáka a z koho? n Kdo je ostatními přehlížen a odmítán? n Kdo je fyzicky napadán a neumí se bránit? Dotazník B-3 a B-4 (Braun, 1997, 1998) n Použitelnost od 4. třídy po maturanty n Kombinace nominační techniky a dotazníku: n Preference n Spokojenost dětí ve třídě a sebevnímání n Celkový stav třídy n Percepce vlastností spolužáků SO-RA-D sociometricko-ratingový dotazník Vladimír Hrabal st. (1990) • Vliv • Nejvlivnější žák třídy • Patří mezi několik nejvlivnějších • Má průměrný vliv, jako většina žáků • Má slabý vliv • Nemá žádný nebo téměř žádný vliv • Sympatie • Velmi sympatický • Sympatický • Ani sympatický ani nesympatický • Spíše nesympatický • Nesympatický • Vysvětlení sympatií • Proč je vám který spolužák sympatický nebo nesympatický SO-RA-D Sociometricko-ratingový dotazník Vladimír Hrabal st. • Kombinace indexů u jedince • Vysoký vliv a vysoká obliba • Vysoký vliv a nízká obliba • Oblíbení, nevlivní • Neoblíbení, nevlivní • Třídní indexy • Výše třídního indexu vlivu = koheze třídní skupiny • Třídní index obliby = stav emocionální atmosféry ve třídě Nedokončené věty n Naše třída je … n Do školy chodím … n Někdy mám strach … n Mí kamarádi si o mně myslí, že … n Když doma myslím na školu, … n Když odcházím ráno do školy, … n Moje nejoblíbenější jídlo je … Etika práce se školní třídou n Dodržování všeobecných právních norem (práva dítěte, zákon na ochranu osobních údajů) n Chránit práva a důstojnost jedince n Respektování právo volby žáka vstoupit či nevstoupit do procesu získávání informací n Práce s žáky, učiteli i rodiči nestranně, bez ohledu na jejich fyzické, mentální, sociální či emocionální vlastnosti n Přiměřeně informovat o výsledcích n V žádném případě neseznamujeme klienty s pořadím a dalšími konkrétními informacemi týkající se jejich statusu zjištěném v rámci sociometrického šetření n Zvažte, zda výstupy zpřístupnit svým kolegům. Strategie při práci se třídou 1 Strategie při práci se třídou 2 Strategie při práci se třídou 3