PSY495 Psychologie dotazování
PSY495 - 1
PSY495 Psychologie dotazování
VYUČUJÍCÍ
Mgr. Stanislav Ježek, PhD. ­ garance kurzu, přednášky, semináře,
jezek@fss.muni.cz, 549494616, místnost 2.53, FSS, Joštova 10
Mgr. Aleš Neusar ­ přednášky, semináře,
neusar@fss.muni.cz, místnost 2.63, FSS, Joštova 10 (aktuálně v zahraničí)
CHARAKTERISTIKA KURZU
Dotazování, ať již v podobě dotazníku či rozhovoru, je nejčastěji používaný způsob získávání informací
v sociálních vědách - ve výzkumu, diagnostice i terapii. Kurz se zaměřuje na aktuální poznatky o procesu
odpovídání na otázku či položku dotazníku a z těchto poznatků vyplývající pravidla a doporučení pro formulaci
otázek, administraci dotazníku či rozhovoru a interpretaci odpovědí. Pozornost věnujeme i používaným způsobům
zneužívání těchto poznatků k ovlivnění výsledků výzkumů a šetření prostřednictvím formulace otázek a podmínek
administrace. Studenti získají v kurzu dovednost kriticky hodnotit otázky/dotazníky/rozhovory a používat k tomuto
účelu techniku kognitivního rozhovoru.
Kurz je koncipován prakticky. Hlavní činností bude týmové plánování a realizace drobných studií
demonstrujících různé faktory ovlivňující validitu a reliabilitu dotazování a použití techniky kognitivního rozhovoru.
Kurz je odborností vyučujících určen především pro magisterské studenty psychologie. Tematicky je však
stejně relevantní i pro studenty dalších sociálně vědných oborů, kde jsou šetření (surveys) obvyklým zdrojem
poznatků a podkladem pro důležitá rozhodnutí ­ sociologie, politologie, sociální práce apod.
Návaznosti kurzu
Kurz navazuje na bakalářskou obecnou psychologii (kognice), sociální psychologii (sociální kognice) a
metodologii a magisterskou psychodiagnostiku. Společně s psychometrikou tvoří volitelnou nadstavbu pro
studenty psychologie, kteří se zajímají o psychodiagnostiku a měření v sociálních vědách, o to, jak vznikají
psychologické poznatky a kde jsou jejich slabiny. Vazby na psychometriku jsou volné, takže pořadí absolvování
těchto dvou kurzů je libovolné.
Vzhledem k tomu, že většina materiálů k tomuto tématu je v angličtině, kurz předpokládá schopnost číst
odbornou angličtinu. Také předpokládáme dovednost samostatně vyhledávat v databázích odborných článků.
ORGANIZACE KURZU
Počet kreditů: 4
Ukončení kurzu: zkouška (projekt)
Seminář: 2 hodiny týdně
INFORMAČNÍ SYSTÉM MU
V informačním systému MU v části Studijní materiály k předmětu PSY495 najdou studenti podklady k
tématům uvedeným v sylabu především v podobě prezentací ze seminářů a odkazů na další zdroje informací.
POŽADAVKY NA UKONČENÍ KURZU
Zápočet bude udělen za aktivní účast na seminářích, odevzdání zadaných návrhů projektů, podíl na
výzkumných projektech druhých a úspěšné složení průběžného testu na druhém semináři.
PSY495 Psychologie dotazování
PSY495 - 2
Průběžný zápočtový test ověřuje schopnost studovat ze základní anglicky psané literatury. Předmětem
zkoušky je literatura k samostudiu na druhé setkání.
Zkouška má podobu hodnocení realizovaného výzkumného projektu. Hodnoceno bude zpracování
výzkumné otázky, designu experimentu, realizace experimentu, analýza experimentu a prezentace jeho výsledků
na semináři (5x5b). Hodnocení bude na škále A: 25-24b; B: 23-22b; C: 20-19b; D: 18-17b; E: 16-15b; F: 14b a méně.
Omluvy
Omluvy jsou přijímány pouze předem. Pozdější omluvy budou akceptovány, pouze pokud šlo o
nepředvídatelné případy. Víte-li o tom, že budete mít ze závažných důvodů problémy s dodržením některého
z termínů, informujte nás o tom co nejdříve.
LITERATURA
Základní
[1] Bradburn, N., Sudman, S., Wansink, B. (2004). Asking questions. The definitive guide to questionnaire design ­ for
market research, political polls, and social and health questionnaires. San Francisco: Jossey-Bass.
Kniha pro ty, kteří se rozhodnou, že tento kurz je pro ně zbytečně složitý a teoretický. Autoři detailně shrnují současné
zkušenosti s tvorbou otázek na nejrůznější oblasti lidského života v nejrůznějších kontextech.
[2] Fischhoff, B. (1991). Value elicitation. Is there anything in there? American Psychologist, 46, 8, 835-847.
Co se stane, když po vás chce někdo názor či preferenci v oblasti, kde žádný názor či preferenci nemáte? Po přečtení si
možná uvědomíte, jak omezené je pojetí reprezentativnosti, které ji ztotožňuje s náhodným výběrem.
[3] (a) Schwarz, N. (1999). Self-reports. How the questions shape the answers. American Psychologist, 54, 2, 93-
105.
(b) Schwarz, N. (2007). Retrospective and concurrent self-reports: The rationale for real-time data capture. In
A.A. Stone, S.S. Shiffman, A. Atienza, & L. Nebeling (eds.), The science of realtime data capture: Self-reports
in health research (pp. 11-26). New York: Oxford University Press. Dostupné z www:
http://sitemaker.umich.edu/norbert.schwarz/files/schwarz_retrospective_self-reports_mdc_2007.pdf
Pokud byste si měli přečíst pouze jeden článek k tématu, doporučovali bychom jeden z těchto dvou. Vynikající shrnutí.
[4] Sudman, S., Bradburn, N.M., Schwartz, N. (1996). Thinking about answers. The application of cognitive processes
to survey methodology. San Francisco: Jossey-Bass.
První učebnice k tématu. Dobře se čte, není ale tak dobře strukturovaná a obsažná jako pozdější Tourangeau et al.
[5] Tourangeau, R., Rips, L.J., Rasinski, K. (2000). The psychology of survey response. Oxford: OUP.
Základní učebnice shrnující poznatky o tom, jak lidé odpovídají na otázky.
[6] Willis, G. B. (2005). Cognitive interviewing. A tool for improving questionnaire design. Thousand Oaks: Sage.
Obtížně dostupná literatura bude k dispozici v elektronické podobě v ISu v rozsahu povoleném autorským
zákonem.
Rozšiřující literatura
Nisbett, R. E., Wilson, T. D. (1977). Telling more than we can know. Verbal reports on mental processes.
Psychological Review, 84, 3, 231-259.
Přelomový článek tlumící nadšení z kognitivního dotazování na kdeco. Autoři rozebírají meze introspekce, schopnosti
nahlédnout své kognitivní procesy. Docházejí k tomu, že spíše než bychom své kognitivní procesy pozorovali, spíše si
je domýšlíme.
Wilson, T. D. (2002). Strangers to ourselves. Discovering the adaptive unconscious. Cambridge: The Belknap Press.
Populárně podaná verze aktuálních myšlenek o mezích introspekce. Autor popisuje svou představu o autonomně
probíhajících procesech v naší mysli a popisuje je jako součást tzv. adaptivního nevědomí. Ukazuje, že neuvědomovaná
probíhá ještě větší část naší kognice (myšlení), než si mysleli Freudovi následovníci a behavioristi dohromady 
Oppenheim, A. N. (1992). Questionnaire design, interviewing and attitude measurement. London: Continuum.
(kap. 8)
Oblíbená učebnice o tom, jak dělat dotazníková šetření. Trochu stará, ale čtivá a je v knihovně FSS.
PSY495 Psychologie dotazování
PSY495 - 3
Schacter, D. (2001). Sedm hříchů paměti. Jak si pamatujeme a zapomínáme. Praha: Paseka.
Populární verze ceněné přehledové studie o "chybách" ve fungování lidské paměti. Kdo si chce přečíst originální
článek: Schacter, D. L. (1999). The seven sins of memory. Insights from memory and cognitive neuroscience. American
Psychologist, 54, 182-203.
Tversky, A., Kahneman, D. (1982). Judgment under uncertainty: Heuristics and biases. In D. Kahneman, P. Slovic, A.
Tversky (Eds.), Judgment under uncertainty: Heuristics and biases, 3 ­ 22. Cambridge: CUP.
Shrnující kapitola z přelomového sborníku laureáta nobelovy ceny. Autoři v ní popisují způsoby, jimiž hádáme
odpovědi, popř. zjednodušujeme odpovídání na otázky, na které neznáme okamžitě z hlavy odpověď. Tento sborník se
dodnes tiskne, prodává a hojně cituje.
Arundale R.B. (2005). Pragmatics, conversational implicature and conversation. In K. L. Fitch, R. H. Sanders (Eds.),
Handbook of language and social interaction, 41 ­ 63. Mahwah: Lawrence Erlbaum Associates.
Kapitola hlouběji popisující Griceovy implikatury, které se podílejí na utváření významu kladené otázky.
PROGRAM
S níže uvedenými problémovými okruhy budeme pracovat přibližně podle schématu (a) samostudium ­ (b)
diskuze ­ (c) naplánování výzkumu ­ (d) provedení výzkumu ­ (e) diskuze výsledků, přičemž náplň seminářů
bude tvořit posloupnost e-b-c. Dané téma tedy na semináři prodiskutujeme, z návrhů vybereme, co bychom chtěli
empiricky ověřit/demonstrovat a vymyslíme výzkumný plán. Tento výzkumný plán pak studenti v týmech zrealizují
a na následujícím semináři představí jeho výsledky. Mezi tím budou studovat materiály k dalším aspektům tématu
kurzu.
1. Úvod
Uvedení do tématu. Rekapitulace poznatků o formulaci otázek, jejich sestavování do dotazníků a
rozhovorových plánů a administraci dotazníku/rozhovoru.
Literatura: Disman kap. 7 ­ s. 139-164; Ferjenčík kap. 13 ­ s. 171 ­ 183, Kerlinger kap. 26 ­ s. 456-466.
Samostudium pro další setkání: [5] kap. 1 ­ s.1 ­ 22; [3]; [4] kap. 2 ­ s.15 ­ 54; [1] prolistovat.
2. Teorie procesu odpovídání na otázku a typy otázek, základní metody
Cannel et al., Tourangeau et al., high road/low road, satisficing
Data, trvání, odhady četnosti a kvantit chování a prožívání, postoje, hodnoty-názory-preference, citlivé
otázky (znalosti a výkonnost). Uvažování o kontextových efektech.
Verbální záznamy/protokoly (think-alouds), verbální pobídky (probes), kódování interakce, měření reakčního
času, experimenty.
Samostudium pro další setkání: [5] kap. 2 ­ s. 23 ­ 61
3. Významné faktory ve fázi porozumění
Sémantický (doslovný, R-of) vs pragmatický (zamýšlený, R-about) smysl otázky
Kognitivní, syntaktické faktory ­ jednoduchost, srozumitelnost, logická konzistence, jednohlavňovost,
vágnost pojmů a obecných kvantifikátorů....
Sociálně-kognitivní, pragmatické faktory, Grice ­ (do)usuzování na význam otázky ze sociálního kontextu....
Samostudium pro další setkání: [5] kap. 3 ­ s. 62 ­ 99, kap. 4. ­ s. 100 - 135
4. Významné faktory ve fázi vybavování
Hříchy paměti, nápovědi, sugesce, teleskopování. Vybavování z epizodické paměti ­ referenční období. Self
vs. proxy report. Autobiografická paměť ­ struktura, vybavování, zapomínání. Vliv času, charakteristik události a
charakteristik otázky na vybavování. Vybavování dat a trvání událostí.
Samostudium pro další setkání: [5] kap. 5-7 ­ s. 136 ­ 229
5. Významné faktory ve fázi vytváření odpovědi
Odhadování četností a intenzit chování a prožívání. Heuristiky: reprezentativnost, dostupnost, kotvení.
Odpovídání na postojové otázky. Kontextové efekty u postojových otázek ­ asimilace, kontrast.
PSY495 Psychologie dotazování
PSY495 - 4
Samostudium pro další setkání: [5] kap. 8,9 ­ s. 230 ­ 288
6. Významné faktory ve fázi odpovídání
Volba odpovědi ­ otevřené vs. uzavřené otázky, odpověďové kategorie (response options) a škály (response
scales), zaokrouhlování/kotvení, kontextové nápovědi (cues), pořadí odpověďových kategorií.
Editování odpovědí ­ citlivost (anonymita), sociální (ne)žádoucnost, slušnost, konzistence.
Vynechání odpovědi (nonresponse) ­ jednotkové, položkové
Nesprávné odpovědi (misreporting) ­ nezáměrné chyby ... záměrné lhaní, podsazování (underreporting),
nadsazování (overreporting)
Samostudium pro další setkání: [4] kap. 2 ­ s. 15 ­ 54; [6] kap. 1 ­ s. 3-11, kap. 4,5 ­ s. 42-86; kap. 10 ­ s.
136-150; Nisbett, Wilson (1977)
7. Metody ověřování/validizace otázek a dotazníků ­ kognitivní rozhovor
Kognitivní rozhovor: Verbální záznamy/protokoly (think-alouds) ­ průběžné (concurrent), retrospektivní
(retrospective). Verbální pobídky (probes).
Behaviorální kódování interakce tazatel (nástroj)-respondent. Měření reakčního času. Focus groups.
Experimenty (split-ballot, viněty). Debriefing.
KALENDÁŘOVÁ OSNOVA
Týden Program semináře Samostatná práce
22.9. Úvod čtení 1
29.9. Teorie procesu odpovídání na otázku a typy otázek najít pár
zajímavých studií
čtení 2
6.10. Prezentace a diskuze nalezených studií
zkoumajících procesy odpovídání a posuzování.
zápočtový test
13.10. Významné faktory ve fázi porozumění Plánování studie 1 Realizace studie 1 čtení 3
20.10. Prezentace studie 1
27.10. Významné faktory ve fázi vybavování Plánování studie 2 Realizace studie 2 čtení 4,5
3.11. Prezentace studie 2
10.11. Významné faktory ve fázi vytváření odpovědi a
odpovídání
Plánování studie 3 Realizace studie 3 čtení 6
17.11. Státní svátek
24.11. Prezentace studie 3
1.12. Metody ověřování/validizace otázek a dotazníků kognitivní
rozhovor
Plánování studie 4 Realizace studie 4
8.12. Prezentace studie 4
15.12. Rekapitulace, reflexe