Psychologie výchovy a vzdělávání

                                           Učení z textu

Úvodem

p  Čtení není záležitost „první třídy a dále“

n  Pregramotnost (emergentní gramotnost)

p  (Gavora, Krčmaříková, 1998; Owen, Pumfrey, 1995)

p  Děti vědí, čtením se získávají informace

p  Děti vědí, že text se skládá z určitých částí („písmenka“)

p  Děti vědí, že se čte zleva doprava a shora dolů

n  Hyperlexie

n  Čtení vs. učení z textu (Průcha; Gavora)



Učení z textu

p Pedagogický text, didaktický text

n  Verbální složka

p Teoreticky rozpracováno téměř 100 let

p (Průcha, Gavora, Michovský)

p viz např.
http://www.magtypo.cz/buxus/generate_page.php?page_id=299&buxus_typo=0a059f35ad1f64347aba15cf928cef
2b

n  Neverbální (obrazová) složka

p viz následující přednáška na téma učení z obrazového materiálu

Práce s textem

p V předškolním věku verbální a neverbální složka propojeny

p V průběhu školní docházky se verbální a neverbální složka postupně oddělují

n   Výklad; interakce s učitelem (=autentický dialog)

n   Text učebnice (=fiktivní dialog s autorem učebnice)

p výuka čtení je systematická

p (gramotnost; funkční gramotnost)

n   Obrazový materiál – viz příští přednáška

Determinanty učení  z textu (dle Průcha, 1987)

Text

p  Poznatková struktura

p  Jazyková struktura

p  Stimulační charakteristiky

p  Komunikační charakteristiky

p  Regulační charakteristiky

Učící se člověk

p  Kognitivní kompetence

p  Jazyková kompetence

p  Motivace a zájmy



p  Komunikační podmínky



p  Autoregulační kompetence

Didaktický, pedagogický text

p  Text plnící didaktickou (pedagogickou funkci)

n  Přirozený i symbolický jazyk

n  Verbální či verbálně-obrazové informace

n  Primárně určen pro (samo)vzdělávání

p  (učebnice, cvičebnice, sbírky úloh, pracovní sešity atp.)

p  Konkrétní příklad: učebnice

n  Navíc:

p  Funkce:

§  informační, systemizační, koordinační, transformační, integrační, zpětnovazební…

p  Složky:

§  poznatkové, jazykové, stimulační, komunikační a regulační

p  Vlastnosti:

§  intencionálnost, regulativnost, obtížnost

Typy učení z textu jsou ovlivněny:

p  Cíli žáka

p  Podmínkami učení

p  Charakteristikami žáka

p  Charakteristikami textu

p  Způsoby zkoušení a hodnocení výkonu žáka

=> Pojetí učení z textu (např. Morton):

n  Kvantitativní získávání znalostí

n  Učení nazpaměť

n  Získávání faktů, metod do budoucna

n  Objevování abstraktního smyslu

n  Interpretování naučeného

Kognitivní procesy

p  Recepce textu

p  Motivace

n  Poznávací potřeby

n  Sociální potřeby

n  Výkonové potřeby

n  (podoba textu – rozsah, vzhled, přehlednost, čtivost…)

p  Percepce textu

p  Porozumění

n  Elaborace, inference, zapamatování

Teorie učení z textu (Průcha)

p  Zaměřují se:

n  Poznatková struktura textu nebo kognitivní procesy

p  Strukturně-logické teorie – vztahy mezi pojmy













p  Sémantické teorie – sémantické jednotky a jejich vztahy

p  Informační teorie textu – sémantické, pragmatické informace

p  Teorie propozic – (pojem), propozice, soubor propozic, textová báze

Text - vlastnosti

p   Intencionálnost – komunikační záměr

p   Čtivost – srozumitelnost

p   Obtížnost – různě def. Průcha, Nestelerová, Pluskal – syntaktická obtížnost (průměrná délka vět
a počet sloves); pojmová obtížnost (běžné vs. faktografické pojmy)

p   Kohezivnost – soudržnost (Gavora)

p   Koherentnost – tematická spojitost

p   Intertextovost – vztah k žákovým znalostem a dalším textům

p   Regulativnost



...tyto vlastnosti jsou důležité pro rozvoj kompetence učení se z textu a pro rozvoj kritického
myšlení

Čtivost (srozumitelnost), obtížnost

§    Dle Průchy 1986 (s. 54; ad.) komunikační charakteristika textu

§   (komunikace s určitými příjemci)

§    Chápána jako objektivní vlastnost textu (Průcha, Mistrík, Petřková aj.)

§    „Náhodné“ vzorky 100 slov z textu

[§       ]Výpočet: R=50-(D[S].D[V])/I[O]

D[V ]– průměrná délka věty (příznak složitosti)[]

D[S ]– průměrná délka slov v počtu slabik (pojmová zatíženost)[]

I[O   ]– index opakování (lexikální bohatost textu)

§    Nejtěžší text 40-50 bodů, nejlehčí 0-10 bodů

§   (viz ukázka v tabulce; alternativní metody v odkazech dole podobný princip)

§    Doplňováno o frekvenční analýzu



Regulativnost
„aparát řídící učení“; Průcha

p   Verbální

n   předmluva (úvod)

n   návod k práci s učebnicí

n   celková stimulace

n   stimulace detailní (v lekci)

n   otázky a úkoly za lekcí

n   otázky a úkoly za tématy

n   otázky a úkoly k ročníku

n   otázky a úkoly k předchozímu ročníku

n   instrukce k úkolům obecnější povahy (pokusy, pozorování)

n   náměty pro mimoškolní činnost

n   explicitní vyjádření cílů učiva

n   sebehodnocení pro žáky (testy, cvičení)

n   výsledky úkolů a cvičení (správná řešení)

n   odkazy na jiné zdroje informací





p   Obrazové

n   grafické symboly vyjadřující různé části textu

n   užití zvláštní barvy pro určité části textu

n   užití zvláštního písma pro určité části textu (tučné, kurzíva...)

n   využití předsádky (schémata, tabulky)

Diagnostika učení z textu

p  Vycházející přímo z žákovy práce s textem

n  Pozorování; hlasité úvahy, produkty, selekce informací, doplňování informací

n  Uspořádání informací, kondenzování informací, strukturování informací; povolené pomůcky;

p  Diagnostika bez přímé práce s textem

n  Didaktické testy

n  Použití znalostí v praxi

Nácvik učení z textu

p  Součást metakurikula

p  „Obecná schopnost učit se a získávat poznatky“ (Sagirová)

n  Nácvik konkrétních činností (starší žáci):

p  vyhledání, propojení, vysvětlení, transformování, posouzení, použití, rozšíření (srv. PISA)

n  Návodné otázky (mladší žáci):

p  Jak zní hlavní tvrzení textu?

p  Čemu v textu nerozumíš? Co s tím budeš dělat? ;)