Psychologie výchovy a vzdělávání

Hodnocení ve školním kontextu – příklady

- hodnocení ve školním kontextu (úvod)

- hodnocení žákova výkonu (velmi stručný úvod)

- studentské (žákovské) hodnocení výuky

Úvod

p  téma evokuje představu známkování

p  synonymum - evaluace (např. Průcha)

p  jedná se ale obecně o poskytování zpětné vazby na různých úrovních řízení výchovně vzdělávacího
procesu – např.:

n  učitel – žák

n  management – učitel

n  zřizovatel – management



Zpětná vazba v ped. komunikaci

p  Korekční informace určená někomu, kdo se zajímá o svůj vlastní proces učení; složky:

n  Regulativní (řízení činnosti)

n  Sociální (vztahy, postoje, očekávání)

n  Poznávací (učiva, sebe, učitele…)

n  Rozvojovou (učí se ZV využívat, autoregulace)

Hodnocení (evaluace)
ve školním prostředí

p  zpětná vazba o průběhu a výsledcích výchovně vzdělávacího procesu

p  různé roviny uvažování – např.:

n  hodnocení

p  výkonových charakteristik (např. známkování, % přijatých)

p  hodnocení procesu (kvalita a efektivita; vnitřní / vnější evaluace)

n  hodnocení

p  individuální úroveň (např. výkon žáka, výkon učitele)

p  skupinová úroveň (např. srovnávání škol)

n  hodnocení (evaluace)

p  vnitřní (výroční zpráva, plán rozvoje, SWAT analýza)

p  vnější (inspekce, akreditační komise)

Hodnocení - typy

p  Sumativní (celkové, za delší časový úsek)

p  Formativní (průběžné, za kratší časový úsek)

Hodnocení – zpětná vazba o výsledcích učení

p   odměny a tresty (viz. Čáp)

p   korekce a autokorekce učení (Kulič, 1971)

n  návrat – opakování pokusu o řešení

n  návrat – nová formulace úkolu / rozložení na dílčí úkoly

n  návrat do „předhistorie“ aktuální situace – pokyn k opakování či doučení učiva nutného k řešení

n  poskytnutí pomocné informace – poznatku, vzoru, pravidla, dřívější řešení

n  zadání vedlejší pomocné otázky, která obsahuje princip řešení na jednodušší úrovni

n  informace o příčině chybného řešení

n  sdělení správného výsledku

n  odložení korekce (např. v situaci examinace)

Hodnocení výkonu žáka

p  Formativní i sumativní

p  Integrální součást učitelské role

p  Cílem regulace a (autoregulace) chování

p  Známky vs. slovní hodnocení (např. Helus, 1999)

n  Vyžadováno rodiči

n  Vliv tradice vzdělávací soustavy

n  Jednoznačná “nálepka” (label)

n  Způsob vynucování autority (...)

p  Snadněji se hodnotí vědomosti;

p  Dovednosti a návyky se hodnotí hůře

Hodnocení učitele (a efektivity výuky)

p  Efektivita výuky (učitele) bývá posuzována:

n  studenty (př. na VŠ - bc., mgr. i pgs; kombinovanými)

n  absolventy,

n  kolegy,

n  nadřízenými,

n  nezávislými pozorovateli

n  samotným vyučujícím

                                                                                    (Feldman, 1989)



p  Součást (auto)evaluačních procesů ve škole

p  Součást kultury školy a jeden z faktorů klimatu školy

Žákovské, studentské hodnocení výuky

n  Uživatelský pohled

n  Realizace posledních 30. let; v ČR od konce 70. let (např. Mareš, 1985)

n  Rozvoj hlavně ve VŠ prostředí

n  Sumativní, formativní

n  Problematika rolí (zadavetel, učitel, hodnotitel – žák)

n  Pouze součást obrazu výuky; výuka je multidimenzionální záležitost (Marsch, Roche, 1997)

n  Měřítko efektivity procesu (Stinger, Irwing, 1998)

n  Problematika zkreslení

Dimenze žákovského hodnocení

p  Složitost sleovaných jevů vylučuje univerzální nástroj

                    (d´Apolomi, Abrami, 1997)



p  Dva základní přístupy:

n  Jedna obecná charakteristika efektivní výuky

n  Multidimenzionální pojetí

(hodnota učení, učitelovo nadšení, organizace výuky, skupinová interakce, vztah u-ž, rozsah a
pokrytí učiva, zkoušení a klasifikace, zadávaní úkoly, náročnost a obtížnost výuky)(Marhe, Roche,
1997)

n  Problémy: různost výuky, účel posuzování...



Příklad metody
The Student Evaluation of Educational Quality (SEEQ)

SEEQ – části metody

p  sebeposuzovací dotazník pro učitele

p  dotazník pro žáky

n  uzavřené otázky

n  otevřené otázky

n  doplňující a alternativní otázky

n  on-line vyhodnocení, manuál a pokyny k interpretaci



Výsledky žákovského hodnocení

p  Reliabilita

n  stabilita v čase – vysoká např. SEEQ r=0,61 v rozpětí 13 let

p  Specifičnost učitelova obrazu v očích studentů

n  sympatie, studijní styl...

p  Zkreslení – možné zdroje (Marsch, 1987)

n  Korelační vztahy jsou interpretovány jako kauzální

n  Není volena vhodná jednotka zkoumání (student vs. skupina)

n  Ignoruje se multivariační podstata pohledu hodnotitelů

n  Nevhodná operacionalizace pojmů, zkreslující označení proměnných

n  Špatná koncepce projektu

Faktory prosředí ovlivňující studentské posuzování (odpovědi)

p  Předchozí zájem o učivo a předmět

p  Očekávaná a získaná známka

p  Volitelnost předmětu

p  Obtížnost a náročnost předmětu

p  Velikost studijní skupiny

p  Ročník a typ studia

p  Učitelovo akademické postavení

p  Gender role učitele i studenta

p  Typ vyučovacího předmětu

p  Účel posuzování

p  Anonymita posuzování

p  Zvláštnosti studentovy osobnosti

Využití výsledků (+/-)

p  Sumativní hodnocení

n  Nadřízení; často bez hlubší znalosti interpretují “čísla”; bagatelizují nebo naopak vyzdvihují
jejich význam a kontext (McKeachie, 1997)

n  Mechanické srovnávání výsledků mezi předměty a učiteli



p  Formativní hodnocení

n  Vnitřní záležitost pracoviště či učitele a jeho studentů

n  Cílem posilovat odpovědnost učitelů za ped. činnost a pomáhat jejich profesnímu růstu (Duke,
1990)

Výhody (možnosti) studentského posuzování

p   Podklady pro sumativní i hlavně formativní hodnocení

p   Získání “uživatelských” názorů

p   Získat množství výpovědí v krátké době

p   Získat množství výpovědí za delší časové období

p   Získat množství výpovědí k množství předmětů, učitelů

p   Získat množství výpovědí jednotným metodickým postupem

p  Možnost statistického zpracování (vč. validity a reliability)

p  Zpětná vazba vyučujícím o kvalitě výuky

p  Možnost cíleného zásahu do činnosti učitelů, kateder, fakult i studentů samotných

p  Průběžné ověření účinnosti změn ve výuce

Nevýhody (úskalí) studenského hodnocení výuky

p   Anketa je věrohodná při vyšší než 85% návratnosti

p   Nutnost důkladné přípravy organizátorů, posuzovatelů, i uživatelů výsledků

p   Tvorba dobře použitelné škály je pracná a dlouhodobá záležitost

p   Při rutinním používání některých škál vznikají potíže s validitou

p   Při velkém počtu jednorázově posuzovaných předmětů klesá reliabilita i validita výsledků

p   Kvalita výuky je hodnocena globálně, bez větších detailů

p   Jedná se spíše o popis stavu bez dynamických charakteristik

p   Hodnotitelé popisují jen výseč, svůj pohled (ne vždy objektivní)

p   Stanovení míry závažnosti zjištěných údajů je obtížné; řada kriterií, často se mísí
(statistické, kriteriální, lokální atd. normy)

p   Samotné výsledky nemohou být přímými podklady pro hodnocení; musí se analyzovat a interpretovat

p   Účinnost výsledků závisí na osobnostních zvláštnostech těch, kteří učitelům sdělují výsledky a
kvalitě dalších (poradenských a supervizních) služeb

Charakter supervize
- formativní hodnocení (Dunkin, 1990)

p  Zdroj údajů musí být důvěryhodný

p  Musí navodit dobrý vztah, který učitel vnímá jako snahu pomoci

p  Nesmí navodit pocit ohrožení

p  Musí být trpělivý, pohotový a pružný

p  Musí rozumět aspektům konkrétní výuky

p  Musí být schopen vyložit varianty vedoucí ke zlepšení ped. činnosti učitele

p  Musí mít vlastní ped. zkušenosti

p  Musí být přesvědčivý

A jak je to s anketou v ISu?









                                                                                                 ;)

Podzim 2005 a tento vyučující ;)



Další zdroje informací

Vybrané zdroje informací

p   http://www.city.londonmet.ac.uk/deliberations/evaluation/urls.html

p   http://www.teacherevaluation.net/



Slovník používaných pojmů

p   http://www.wmich.edu/evalctr/ess/glossary/glossary.htm



Základní literatura

Mareš, Jiří: Manuál pro tvůrce a uživatele studentského posuzování výuky. Praha, Karolinum 2006. 75
s. ISBN 80-246-1234-8



Předmětová anketa FSS MU – výsledky

https://inet.fss.muni.cz/



Informace o systému kontroly kvality MU

http://www.muni.cz/fss/research/evaluation

http://kvalita.muni.cz/