loď bláznů eva šlesingerová děti, blázni a čarodějnictví osnova § konformita … normální/patologické § loď bláznů/dějiny šílenství - Michel Foucault § moderní subjekt/člověk § historická antropologie § role medicíny § etnopsychiatrie konformita … normální/patologické § Durkheim a normalita § idea solidarity, soudržnost § touha být normální § tvorba self a sociální identity – je lepší být normální, konformní § ontologické bezpečí/anomie § jak se bránit dezintegraci: rituály, náboženství … § rituály přechodu (van Gennep, Turner) liminalita sociálních identit normální/patologické § křehkost identit v obdobích narození/puberty/svatby/umírání… § Goffmann – rituály každodennosti, etnometodologické experimenty § „Jak se máš?“ „Jak to myslíš, vzhledem ke zdraví, k financím?“ „Hele, podívej, chtěl jsem být slušný …“ … „Kam deš?“ „Nikam“, „Kdy přijdeš?“ „Nevim“ § normalita předpokládá sdílenost norem, která je rutinizovaná a podvědomá normální/patologické a sociální exkluze § co leží pod každodenním sdíleným sociálním konsensem? § kdo jsou lidé/sociální skupiny, které stojí mimo, za/pod/mimo tento „normální“ svět? § sociologická a antropologická výzva ideji o univerzalitě dobra a morálky? § Elias – hranice studu/hnusu/trapnosti § Goffman – STIGMA (fyzické, chování,skupinové … AIDS, Židé …) normální/patologické a sociální exkluze § nálepkování: slabomyslný, retard, blázen, kripl, debil, idiot, teplouš, děvka, divnej, cigán, šikmookej … § NORMALITA x NE-NORMALITA § normální/slušní lidé (udržení řádu) § „normální“ je strategie prosazení MOCI/tlak na konformitu. § spojení s morálkou, se systémem hodnot § sebevražda, zločin, prostituce, mentální nemoci, choroby … ohrožení sociálního řádu dějiny šílenství § Sebastian Brandt (1497) - epická báseň Loď bláznů Narrenschiff § pomatení lidé mají na velkých řekách severní Evropy k dispozici plavidlo, které občas zakotví u lidských sídel § zásobí se tím, co jim bohulibí občané poskytnou § nalodí na palubu jiné "blázny" (tj. vyděděnce, pomatence a další "zvláštní" jedince) § pokračují v cestě odnikud nikam. dějiny šílenství § takoví lidé požívali SVOBODU x jenž si jinak zákona dbalý občan pomalu vznikající kapitalistické společnosti musel odepřít. § svobodné potulování na sklonku středověku -POUTNICTVÍ § překážkou tzv. správného vývoje společnosti § posádkám nic nezakazovalo ani nepřikazovalo. § Jedná se přece o BLÁZNY. loď bláznů § Loď bláznů - Hieronymus Bosch (1450-1516) § vizuálně ukazuje iracionální síly, ohrožující rozum člověka § Michel Foucault: na společenský horizont vyděděnců-malomocných nastoupil vyděděnec-blázen § zprvu svoboda a potom věznění v blázincích loď bláznů symbol lodi § před vznikem psychiatrických institucí § loď bláznů je svrchovaným vizuálním symbolem prvotní, společensky nekontrolované svobody blázna. § LOĎ je symbolem SVOBODY a zároveň UVĚZNĚNÍ. § někam odplout - nejen ekonomická výměna a poznávací cesta § tento fakt s sebou pokaždé nesl význam symbolický, zpravidla imaginární, ale přesto značně poučný. dějiny šílenství § 1657 vznik Všeobecného špitálu a „velké uvěznění“ chudiny a 1794 osvobození z pout Bicêtre. § tento proces: šílenství jako mentální choroba § Moderní člověk vs. Šílenec: mlčení, řád, abstraktní rozum, anonymní tlak skupiny, požadavek konformity § dnes: zkušenost šílenství mlčí v klidu vědění, které toho ví tolik, až na ni zapomíná. dějiny šílenství § 19.století: Sigmund Freud § dvojice lékař-nemocný (psychoanalytická situace) § Lékař – kvazi božská všemohoucnost. § POHLED, OTEC, SOUDCE § Autorita Rodiny, Viny, Chaosu narušujícího společenský řád. zlo vs. zvíře v nás § středověk: mentální choroby: posedlost, transcendentní příčiny. Cesta k Bohu. § novověk: do přírody, zvíře v nás. § svoboda a její protiklady, represe a manipulace jsou „tradiční“ témata. § Jde totiž o téma civilizace, protože kultura (civilizace) je podle Freuda postavena na represi, není to „výsada“ jen totalitních režimů. šílení blázinec jako metafora § Švankmajer (Poe, de Sade …) § Poe: Zaživa pohřben a Šílený psychiatr. § Markýz, postava inspirovaná markýzem de Sade § děj celého filmu se zdánlivě odehrává začátkem 19.století ve Francii § je však alegorií současného světa § blázinec je jeho výstižnou kulisou § absolutní svoboda, civilizační represe a manipulace jsou jeho tématem ... šílení § ideologický spor o to, jak vést blázinec § existují dva základní způsoby, jak řídit takový ústav – na jedné straně absolutní svoboda – na druhé osvědčený konzervativní přístup dohlížet a trestat. – třetí princip, který kombinuje a kumuluje ty nejnegativnější stránky z obou systémů předcházejících, a „to je blázinec, ve kterém žijeme.“ § vychutnat si normálnost šílenství v kontrastu s úchylnostmi civilizace, ve které žijeme etnopsychiatrie § od svého počátku na konci 18.stol klinická psychiatrie poznává, že mentální choroby mohou být způsobeny, ovlivněny společenskými rolemi, city … § Některé choroby byly chápány jako univerzální § Kroepelin (1904), Jáva – Lokální kultura umísťuje nemoc do kategorií, které jsou odlišné od těch západních jako např. posedlost nebo povolání k šamanské roli – Myslel, že rozezná univerzální nemoci od těch „kulturně pomněných“ etnopsychiatrie Ø Jako jsou např.: dhat syndrom: zveličení hindu strachu z nečistoty, witiko/wendigo jako nutkání ke kanibalismu vyplývající z nedostatku jídla a odstavování od kojení Objidwa dětí, kayak angst jako arktická osamělost, pibloktoq jako arktická hysterie nebo nemoci pocházející od woodoo. etnopsychiatrie § Devereux, 50.tá léta – Šamanství, homosexualita, sny, sebevraždy, schizofrenie, znásilnění a potraty (Indiáni a Řekové) § nyní: transkulturní psychiatrie, antropologie psychiatrie, kognitivní antropologie § Západní culture-bounded syndromy: § anorexie, post-traumatický stresový syndrom historická antropologie a lidé nekonformní Dülmen, R. Bezectní lidé. O katech, děvkách a mlynářích. § sociální marginalizace, diskriminace a důraz na lidskou individualitu § otázka cti a bezúhonnosti patřila k základním kategoriím raněnovověké společnosti § jak byla čest konkrétně vnímána, manifestována a prožívána či bezectnost trestána § jednotlivci (zločinci) i celé sociální skupiny (špinavá řemesla – např. pohodní), všech „lidí na okraji“. historická antropologie a lidé nekonformní GINZBURG Benandanti. Čarodějnictví a venkovské kulty v 16. a 17. století § Inkviziční protokoly § 16 a 17 stol. § Problém čarodějnictví § Nositelé kultu plodnosti narození v „košilce“ (tj. s částí placenty přichycenou na těle), jimž se ve Furlansku (kraj na severu Itálie) říkalo benandanti, § Tzv. lidová zbožnost a proměna benandantů v čarodějníky historická antropologie a lidé nekonformní Svátky bláznů a karnevaly Heers Jacques § francouzský medievalista Jacques Heers § středověká karnevalová kultura a středověkému vztahu k zábavám a slavnostem. § světské slavnosti, svátky bláznů, karnevaly. § děti, jindy naopak tělesně postižení či blázni. § kategorie blázna, i dvorského blázna, ve středověké společnosti, jež této postavě často přisuzovala divotvorné a magické vlastnosti. subjekt mnohočetné identity § Subjekt je plně individualizovanou osobou, která ovládla tělo duchem a vášně rozumem. § díky této sebevládě - vymanění se z předsudků své zvláštní skupiny a jednat podle obecně platných — racionálních — pravidel. § život bohatého heterosexuálního bílého muže je tedy výrazem univerzálně lidské podstaty § naopak životy blázna, ženy, divocha, Ira, Orientálce, homosexuála atd. jsou partikulárních skupinových kategorií § definovaných duševní nemocí ("blázen"), pohlavním rodem ("žena"), sexuální úchylkou ("homosexuál"), nábožensky či kulturně ("islám", "Orient"), etnicky ("Ir") či rasově ("černoch"). subjekt multičetné identity § Západ: jedno konzistentní Já, Dualita rozum a cit § Gahuku-Gama (části těla) § Bororo (řada identit: rodiče, přátelé, nepřátelé) § Cuna Indiáni (8 Já – část těla, intelektuál/hlava, zloděj/ruka, romantik/srdce …) § Zinacanteco (duše má 13 částí, rezervoár zemřelých duší, ne unikátní bytost, jedinec je fragmentem sociálního světa Zinancanteco) § Antropologie emocí chvála bláznovství "Nikdo nemůže čekat, že se bláznivost bude chovat jako všichni ostatní, nikdo ji nemůže definičně vymezit, protože je neohraničitelná. Bláznivost nemůžeme stísnit do hranic přesnějších pojmů, i když v jejím uctívání je svět tak jednotný.„ Erasmus Rotterdamský, Chvála bláznivosti (Stultitiae Laus)