Charles Tilly
(Social Movements 1768-2004, Paradigm publishers, Boulder 2004)



•        Sociální hnutí jako specifická invented politická forma

•        Historický pohled, porozumění...

•        Sociální hnutí poukazují na prostředí

–         „Jestliže sociální hnutí začnou mizet, jejich zmizení nám oznámí, že hlavní nástroj
participace běžných lidí ve veřejné politice se ztrácí. Vzestup a pád sociálních hnutí určuje
expanzi či úbytek demokratickcýh příležitostí.”



•         od 1750 – inovativní syntéza tří elementů:

•         trvalé, udržované, organizované veřejné úsilí o vznášení požadavků na cílové autority
/CAMPAIGN propojuje alespoň tři strany /sebe-se-utvářející nárokovatelé / objekty požadavků /
veřejnost - “autority” zahrnují vlády, vlastníky, církev a další, jejichž akce signifikantně
zasahují do života mnoha lidí / sociální hnutí je interakcí mezi těmito třemi stranami



•         Využití kombinace několika z následujících forem politické akce: vytváření účelových
asociací a koalic, veřejná setkání (meetings), pochody, petiční akce, stanoviska pro a ve veřejných
médiích, vytváření pamfletů /THE SOCIAL MOVEMENT REPERTOIRE / překrývá se s repertoáry ostatních
politických fenoménů



•         Ze strany zúčastněných zainteresovaná veřejná reprezentace důstojnosti (worthiness),
jednoty (unity), počtu (numbers), a oddanosti (commitment)  /WUNC displays / slogany, vlajky,
pamflety, demonstrace... / kolektivní reprezentace je obvykle vyzdvihne v idiomech, kterým může
lokální obecenstvo rozumět



•       Sociální hnutí kombinují tři typy požadavků: program, identu, a postavení (standing)

•       Demokratizace povzbuzuje formování sociálních hnutí

•       Sociálí hnutí uplatňují lidovou (popular) suverenitu

•       Formy, osoby a požadavky sociálních hnutí se lyší a vyvíjí historicky.