rodokmeny kmenů Ismáélových by v současné době vyústil v trvalou r «+*»*?.""- ---"-
trvalou s strašnou uniformitu neřest
zločinu 8
chudoby s leda že by bylí svlášt dobře uzpůsobeni pro život v prostředí5 ve kterém jsou odsouzeni žít*
íroto musíme považovat flproblémové oblastií! a více méně výstřední a výjimečné lidi, kteří v nich žijí, alespoň v uraltem smyslu 2a část přirozeného{ ne-li normálního života ve městě,
Pod pojmem "problémová- oblasť' si nemusíme představovat jen místo nebo společnost, která je zločinná nebo nenormální. loto označení se spíše týká oblastí; které mají jiný mravní zákoník, protože to jsou oblastij ve kterých bydlí lidé ovládaní nějakou yáeníf zálibou nebo sejmem, který mé své kořeny v přirozené povaze člověka. Může to být umění jako hudba nebo sport, na příklad koňské dostihy. Takové oblasti by se lišily od ostatních sociálních skupin tím, že jejich zájmy jsou bezprostřednější a základnější, Z tohoto důvodu bude jejich odlišnost dána spíš mravní než intelektuální izolací.
Protože velké město dává příležitost zvléětě výjimečným a abnormálním lidem, vystupují tam hromadně a veřejně všechny typy a charaktery lidí, kteří v malém městě žijí obvykle v ústraní a utlačováni. Město, stručně řečeno, obnažuje dobré i špatné stránky lidské povahy. Právě proto je město vhodnou laboratoří Si klinikou* kde lze pohodlně a s úspěchem studovat lidskou povahu a sociální pochody.
3.23
Brnest W„ Burgess
Vý-r'^xrjm jevem moderní společnosti je rast vel-
kych    črt* :;ikde jinde se'nesmírné směny, které strojní l    , ;-l spôsobil v našem sociálním,životě, neprojevily ak zřetelně jako ve městech,, Ve Spojených státech začal přechod z  venkovské k městská civilizaci sice později než v Evropě9  ale pokud nebyl rychlejgf a úplnější$ rozhodně probíhal ve svých nejpříznačnějších formách s větší logičností*
Všechny ,■ typicky městské projevy soderníbo givota - mrakodraps podsemní dráha3 jednotkový obchodní &teg noviny a sociální práce - jsou eharakteristieky amerie» ké, Změny našeho společenského šĚlvotaž které v jejich ostřejším projevu nasýváme "sociálními problesky** ř pro^ blémy, které nás snepokojují a šarádějís .jaks je rozvodovost, kriminalita a sociální aefclid, nsebásisi® v jejich najakútnejších formách v nsšieh největších amerických městech. Hluboké a podvratné sílyä které sp&sobily" tyto změsyg se měří fysickým rastem a expansí &šsts To js yýsnsEi -srovnává si cli tabulek Weberových s &uoh&ro¥ýdk a dalších autoru.
Tyto statistické studies i když většisou pojednáva« jí o dčineieh růstu měetř «kasaly v jasném světic "orSi-té významné  charakteristiky obyvatelstva mšst v poroTT™ nání  g oby vat eis t v esa ¥«Bkova. Větší procento Sea siaS mask %re sišstech než ss® venkově, vStSí procento sládsls s lidi středního věku, větší procento cisiac& &  větší asötejssox^oüDöt ssaSstnání hostovi & rastem siggtg a .poS-statně iaění sociální strukturu. Tyto zrněny ve skladbě
124
obyvatelstva jsou náznakem všech stměn, k niaií dochází ■pe společenské organizaci obcef .jsou y§ skutečnosti součástí rastu městě s ukasuji na povahu procesu růstu.
Jediným aspekt ess růstu,, který Bücher a Weber do» statečně popsalif   je celkem zřejmý proces nakupení sěs~ akého oty vat eist vs. Téměř stejné zjevný proces-, a sice espansií prozkoumaly £ „jiného s velmi praktického hlediska skupiny pracovníků^ kteří s&  zabývali výstavbou aaěsts výzkumem určitých městských pásem s regionálním plánováním» Ještě" významnější než vzrůstající hustota městského obyvatelstva je Jeho tendencí- překračovat hranice městsř šířit se čo dalších oblastí a spojovat tyto oblastí s Životem městské obce« Tato práce ss bude proto ssehývst především expansí města a pet ore sáné známými procesy metabolismu a mobility ve městech« které Jsou úzce spjaty s expansí.
Sxpanse jako fyzický růst
Bxpsnse města z hlediska Jeho výstavby} z hlediska rozdělení ne určitá pésras s e hlediska regionálního plánování 3e posuzuje téměř výhradně podle hoánot Jeho fyzického růstu. Studíš o dopravě se  zsbývaly vývojer-dopravy ve vztahu k rozdělení obyvatelstva ve městě. Ankety, které provedla Bellova telefonní společnost a jiné veřejné instituce, se pokusily stanovit předem směr e rychlost růstu městs, aby -předešly ouösv-yl  poptávce po rozšíření služeb* "7 plénu ziůsía-   j k a:-;'o 11, ní perku e hlavních tříd. rozšíření doprr-vníeh apo ji t  z^í zení centra -občanského vybavení vsšr.Se chípáno - zé?,:.-.■ kontroly budoucího -fyzického vývojť i^-Lsis,
Tuto plošnou es^sansi našich největších cest nás. nyní staví před oči "Plén studie íievr "xorku & j^r.o ok:,!;'
125
s vzniklá "Společnost pro plánování výstavby Chicaga", které rozšiřují oblast city na poloměr 50 mil, celkem 4 000 čtverečních mil uzemí. Obě instituce se anaží změřit expansi, aby se mohly zabývat směnami, které doprovázejí rust města« V Anglii, kde více než polovina všeho obyvatelstva žije ve městech, která mají 100 000 obyvatel nebo více, vyjádřil C, E..Pawcett vliv expanse města na sociální organizaci takto:
"Jedním z nejdůležitějších a nejpozoruhodnějších jevů při vývoji městského obyvatelstva pokročilejších národů, světa v posledních desetiletích je vznik velkého poStu rozsáhlých městských koncentrací nebo konurbaeís které jsou mnohem větší a mnohem početnější než velké města kteréhokoliv předchozího věku. Tyto konurbaee obvykle vznikly současnou expansí několika sousedních měst, která rostla až se nakonec navzájem spojila a utvořila jednotnou městskou obÍsst*Každá z těchto konur-bscí má doposud několik městských jsder s větší hustotou obyvatelstva, z nichž většina jsou bývalá centra různých mest, ze kterých konurbaee vznikla, a tato městská jádra jsou navzájem spojena oblastmi a menší hustotou obyvatelstva^ které byly původně předměstím těchto měst, 7 těchto oblastech obvykle není kontinuální zástavba e bývá tam mnoho volných prostranství,
Velké koncentrace městského obyvatelstva jsou novým znakem rozdělení lidí na zemi« V současné době je jich třicet až čtyřicet a v každém bydlí více než milion obyvatel, kdežto pouze před sto lety byly jen dvě nebo třij s výjimkou velkých center obyvatelstva na vodních tocích v Cíněa Takové seskupení lidí jsou jevem, který má velkou geografickou e sociální důležitost; vedou ke vzniku sových problému v organizaci života a v  ží-
126
votní úrovni obyvatel a Jejich z-osma ni tých činností. Jen v několika málo těchto konurbacích vzniklo sociální vědomí, které by bylo úměrné jejich velikosti^ a málokteré se považuji za skupiny lidí s mnoha společnými zájmy, emocemi a názory. '
V Svropě a v Americe vyjadřuje tendenci k expansi u velkých měst užívání termínu "metropolitní oblast města"j která daleko přesahuje jeho politické hranice a v případě New Xorku a Chicaga dokonce í hranice státní« Sa metropolitní oblast města můžeme považovat úzeaií městě, které je fysicky styčná» ale definuje ae snadnou dopravou, která umožňuje obchodníkovi bydlit- na předměstí Chicaga s pracovat v centru, přičemž jeho žena nakupuje v Marshall Field a chodí na opery dc Auditoriae
Sxpanse .fekc- proces
Sxpanse nebyle doposud studována nikdy jako proces, i když materiál k takovému studiu a k růsným aspektům tohoto procesu najdeme v materiálech o výstavbě měst« rozdělení městských pásem a v regionálních prozkumech, Typické procesy expense města si muSeme snad nejlépe znázornit několika soustřednými kruh;?, které si m&íeK1* očíslovat takj abychom osneěili jednak postupná pás iss expanse města s typy oblastí«,  diferencované prosesen expanse.,
Připojená mapa 'snésornuje ideální konstrukci tendencí kteréhokoliv malého Si velkého města sířit g-? směrem %  centrálního obchodního jádra tn&gíé - na  msd "jádro" (I)e Kolem městského jádra bývá normální oře-
1^ a3ri * i s*"* Cprn^fi^fiťí D^äS j t;- IQS1" Soc^ olrtírí q&i  Hísvimi-,-r XX? (April, 1922)~ 111 - 12 T
127
chodné oblast, do které zasahuje obchod a lehká výroba (II). Ve třetí oblasti (III) bydlí průmysloví dělníci, kteří unikli %  oblasti slums (II) ».ale kteří chtějí bydlet tak, aby neměli daleko do práce, 2a tímto pásmem je "obytné oblast" (IV), kde jsou komfortní obytné domy příslušníků vyšších tříd nebo okrsky indi« viduálních rodinných domků. Ještě dále, mimo hranice města, je pásmo obyvatel dojíždějících do práce - jsou to předměstské oblasti nebo satelitní města - odkud ae do obchodního centra města jede třicet a2 Šedesát minut .
Na této mapě je jasně vidět hlavní rys Síření, to znamená tendenci každého vnitřního pásma šířit se invazi do sousedního vnějšího pásma» Toto hledisko expanse můžeme nazvat "posloupností1*, což je proces, který byl podrobně sledován v ekologii rostlin» Jestliže tu« to mapu aplikujeme na Chicago, uvidíme, že všechna Sty-ři pásma byla dříve zahrnuta v obvodu vnitřní oblasti, která je dnes obchodním centrem. Současné hranice pásma slums byly před několika lety oblastí, kde bydlili nezávislí zaměstnanci a mnoho tisíc obyvatel Chicaga si ještě pamatuje, Se tam bydlely chicagské ^nejlepší rodiny", Keni snad ani nutno dodávat, že Chicago ani žádné jiné město neodpovídá přesně tomuto ideálnímu schématu» Komplikace způsobuje jezero, řeka, železnice, historické faktory a umístění průmyslu, relativní odolnost oblastí vůči invazi atd. Kromě extenze a posloupnosti patří k všeobecnému procesu expanse při růstu měst antagonistické, a přece navzájem se doplňující procesy koncentrace a decentralizace. Ve městech je přirozená tendences aby se místní i mimoměstská doprava sbíhala v obchodním centru. Očekáváme, že v centru
128
le -seels
k&Scf.ho velkého roěsto najflesie obchoční domyj úřady u&íetěné v srskocrspeci:.,. stanice pouliční d3 hotely j divadla, muses a mě 5? t skon radnicis >. přirozené a téměř nevyhnutélnés že se záe  soustřeďuje hospodářský, Kulturní s -politický život. Vztah centralizace k ostatním procesům života velkoměsta můžeme shrubs odhadnout ne základě" toho, že více než půl ml« lionu lidí denně vstupuje do pásma chicagského centra, T poslední době vznikla ve vnějších pásmech podružná obchodní centra, 2ato "satelitní centra" nepřinesla, jak se zdá, obrození sousedských vstanu, ale spíš stmelení několika místních obcí v jediný hospodářský celek. Včerejší Chicago^ aglomerace venkovských měst a kolonií přistěhovalcůř prochází reorganizačním procesem a stává se centralizovanou decentralizovanou soustavou "místních obcí^ které splynuly v podružná obchodní centra a jsou neviditelně ovládány ústředním obchodním centrem« Skutečné procesy probíhající při takzvané centralizované decentralizací se nyní sledují na rozvoji filiálek jednotkových obchodních domůf což je jen jedna ilustrace směn vzniklých ns základě organizace
Expanses jak jsme viděli, se zabývá fyzickým rastem městs a rozšiřováním technických služeb, které způsobují, že se ve městě nejen dá žít, ale Že se tam dá žít pohodlně^ dokonce luxusně. Některé %  těchto sékladních potřeb života ve městě jsou možné jen v  důsledku nesmírného rozvoje komunálních seřízení*,' Tři miliony obyvatel Chicaga jsou závislé na jediném vodovodním systému,
an Index
f?1Í51?rí ^e Retail Business Organisation as ■flT of Community Organisation,
129
jediné obrovské společnosti pro zásobování plyneš a. na. jediné elektrárně. Jako většina jiných aspektů našeho společného života ve městě je.také tato hospodářská spolupráce příkladem spolupráce bez jediného náznaku nějakého smyslu pro solidaritu» Rozsáhlá veřejná zařízení jsou součástí mechanizace Života ve velkých městech a mají jen malý nebo vůbec žádný význam pro sociální organizaci. Přesto-však můžeme procesy expanse a zvlášt rychlost expanse studovat nejen na1fyzickém růstu města a rozvoji obchodus ale také podle změn v sociální organizaci a v typech osobností. Do jaké míry odpovídá růstu siesta v jeho fyzických a technických aspektech přirozené, ale přiměřené znovuuspořádání sociální organizace? Jaké rychlost expanse je pro město normální, to snaiaená jak rychlá může být expanse, aby s ní mohly úspěšně držet krok záměrné aměny sociální organizace?
Sociální organizace a desorganizaee jako procesy metabolismu
Na tyto otázky můžeme "odpovědět nejlépe, budeme-li růst města považovat za výsledek organizace a des- . organizace, analogický anebolickým a katabolickým procesům metabolismu v těle. Jakým způsobem se jednotlivec stává součástí života ve městě? Na základě jakého procesu se jednotlivec stává organickou částí své společnosti? Přirozený proces jak získat určitou kulturu, je narození. Člověk se narodí v rodině, které je již zvyklé ns určité sociální prostředí - v tomto případě na moderní velkoměsto. Za přirozený přírůstek obyvatelstva, nejpřisnivější pro asimilaci, můžeme považovat, je-ii větší počet narození než úmrtí, ale je to normální rychlost růstu měst7 Je jisté, že moderní města vyrostla s ještě stále rostou co do^počtu obyvatel mnó-
130
nem rychleji. Přirozený přírůstek obyvatelstva mažeme věek použít k tomu, ■ abychom, směřili poruchy xetsbo-Iíseu spôsobené příliš rychlým řás tejn. jskc byly ns příklad potíšej způsobené irelkya přílivem černochů z  jižních států do měst n&  severu v poválečných let&ch. Podobně se všechna města odchylují co go skisaby poále věku s pohlaví od standardní skladby obyvatelstva r1.- _„ je ve Švédsku^ kde v- posledních letech necieabáučlc k zvláší velkému vystěhovalectví sul prist,ěhovalect i-r Saké sde jsou větší odchylky, jako napríklad velký počet mužů oproti zeném nebo naopak? neho  procento dětí Si dospělých tcuBů nebo žens.přísnakem abnormalit v c;-eiélním metabolismu.
Normálně-můžeme považovat proces aesarganisssee &. organizaee za reciproční vstsh a sa síly,, spolupracující k utváření pohyblivé rovnováhy-sociálního řádu. Pokud se desorganízace snaží o organised s větší účinnost g nesnime jí považovat se patologicky" f  ale zz normální jev„ Desorganisace jako předběžné stadium reorganizace postoje a chování je téměř vždy údělem těchj kdodo města přicházejí, a tento proces je častc provázen ostrými duševními isonflíkty s pocitem osobní straty* Čsstějí však dává Člověku směna prostředí dříve Čí později pocit emancipeee s chuti k novým cílům.
Pří expansi města dochází k distribucí,, která pro-sévéj třídí a rozmísťuje jednotlivce a skupiny podle bydlišti a podle povolání* Výsledná diferenciace kosmopolitního amerického velkoměsta na určité oblastí se řídí vždy stejným vsoremf přiiiemž dochází jen k  mslý& zajímavým odchylkám, Y centrálním obchodníxc okr-s ku r.&bc v sousední ulici je "hlavní stan" sulákču"' V's achá .r t~ lé oblasti obklopující centrální obchodní okrsek na^cr-l)Nels Anderson "The Kcbo'% Chicago, 1923«
131
se vždy takzvané "sluma", které jsou sídlem chudoby, ponížení a nemocí a kde je domovem zločinnost a neřest. "7 tomto pásmu je také okrsek pensionů, očistec "ztracených duší*. V blízkosti je Latinské čtvrís kde sídlí tvůrčí a odbojní duchové. Slums jsou také přeplněny koloniemi přistěhovalců - gheta, Malá Sicílie, řecká čtvrí, čínské čtvrí - zde všude se.podivuhodně kombinuje dědictví starého avSts s novými americká! zvyklost mi„ Odtud vychází "černý pás" se svým svobodným a neuspořádaným životem* Pásmo chátrajícího bytového fondu, jehož hlavním rysem je rozklad a stagnující nebo ubývající počet obyvatelstva, je však rovněž pásmem regenerace, o čemž svědčí náboženské míse, kolonie umělců a střediska radikálních názorů, vyznačující se vesměs snahou o vybudování nového s lepšího světa.
V dalším pásmu byaií rovněž převážně dělníci z továren b  zaměstnanci z  obchodů,, ale jsou to Školeni a spořiví pracovníci. Je to druhé oblast přistěhovalců^ bydlí zde obvykle druhá generace. Je to také oblast úniku ze slums, kýžený."Deutschland" pro ctižádostivé rodiny bydlící v ghetu, "Deutschland3 (doslova Německo) se totiž napůl se závisti a napůl posměšně nazývá oblast vedle gheta, kde úspěšní sousedé napodobují životní standard německých židů« Obyvatel této oblasti však zase hledí jako ns "zaslíbenou zemiM ne další obla.st, kde jsou obytné hotely, luxusní činžovní domy, "satelitní centra" a bydlení v zelení.
Diferenciace na přirozené hospodářské a kulturní skupiny dává městu tvar a charakter. Segregace totiž nabízí skupině, a tím i jednotlivcům, z nichž se skupina skládá, určité místo a roli v celkové organizaci městského Života. Segregace omezuje vývoj v určitých
132
směrech, ale v jiných směrech jej uvolňuje« Tyto ohlas-ti zdůrazňují určité povahové rysy, aby přitahovaly s rozvíjely určitý druh lidí, čímž se dociluje další diferenciace« Přistěhovalec ze  zemědělských osad v 3vro-pě a v Americe mé zřídké kdy znalostí, které by byly velkým přínosem v našeis průmyslověla či.obchodním Živote, nebo ve svobodných povoláních,"Přesto vsak dochází k zajímavé volbě povolání podle národností , což lze \*y-světlit spí i rasou a temperamentem nebo okolnostmi, než ekonomickým prostředím starého světa« takže"máme íra^ policisty, řecké zmrzlináře, Čínské prádelny. ČernossU nosiče, belgické vrátné atd.
Milion'výdělečně činných osob v Chicagu uvedie 509 různých zaměstnání s přes 1000 mužů s ěen v *Whc is who" uvedlo 116 různých povolánít   z  čehož si můžeme udělat-představu o tom, jak ve městě přesné diferencí s ce. zaměstnání "analyzuje a prosévé obyvatelstvo, odděluje a třídí různé elementy". lj Tato .čísla také ukazují na složitost a komplexnost moderního průmyslového-mechanismu a na složitou segregaci a izolovanost různých ekonomických skupin. S tímto hospodářským dělením.pracovních sil souvisí i odpovídající děleni na společenské třídy a na skupiny podle povolání s zálib. Mezí těmito skupinami s různým pojetím života si člověk vybere .^polsčen-.ské prostředí, které mu vyhovuje, a u.ažs  sfe pohybovat s žít současně v několika veimi odlišných, eventuálne odporujících si světech, což je na vesnici vzhledem k malým možnostem vyloučeno. Osobní de s orgs ni s se? íľííž& být způsobena neschopností sladit pravidla chování čtou divergentních skupin.
1} Weber, The Growth of Cities,, str. 442«
■ 133
Jestliže jevy expanse a metabolismu nasnačují, že mírný stupeň desorganizaee muže umožňovat a umožňuje sociální organizaci,..naznačují, rovněž, že rychlé expanse města je doprovázena nadměrným vzrůstem nemocí, zločinností, výtržností, duševních poruch a sebevražednos-ti, což jsou zhruba snaky sociální desorganizacee Jaké jsou však snaky příčin a nikoliv již účinky porušeného sociálního metabolismu města? Jako jedno s kriterií jsme již uvedli rozdíl mezi celkovým a přirozeným pří«, růstkem obyvatelstva. Význam tohoto přírůstku spočítá v tom, Se se do metropolí jako je New York nebo Chicago přistěhují každým rokem desetitisíce lidí. Jejich inv®~ se do města má za následek,že se jejich přílivem naplní napřed kolonie přistěhovalců, což jsou "první přístavy^ to znamená, Že tisíce obyvatel přecházejí do dalšího pásma, a tak dále, až se vlna rozplyne v posledním městském pásaau, V důsledku toho se urychluje expai33@fi urychluje se růst průmyslu, a urychluje se také proces rozpadu oblasti slums (II), Tento vnitřní pohyb obyvatelstva je velmi důležitý pro studium, K jakému pohybu obyvatelstva dochází ve velkoměstě a jak Ise tento po» hyb změřit? Je ovšem snadnější pohyb obyvatelstva ve velkoměstě, utřídits  než jej změřit. Existuje pohyb z jednoho bydliště do druhého, změna zaměstnání9 obrat v požadavku pracovních sil, cesty db práce a z práces cesty ne rekreaci a ze dobrodružstvím. Tak vzniká otás* ke: který aspekt pohybu obyvatelstva má význam pro studium změn v životě" velkoměsta? OdpověS na tuto otázku vede přímo k důležitému rozdílu mezi pohybem a mobilitou,
Mobilita jako tep obce
Pohyb sám o sobě není ještě znamenia směny nebo
134
růstu. Pohyb maze být trvalý e neměnní, určený k ovlé--dání konstantní situace. Pohyb, který by byl výsnsmný pro růst města, musí být změnou pohybu, která je reakcí na nový podnět nebo na novou situaci. Směnu pohybu tohoto druhu nazýváme mobilitou. Stereotypní pohyb Je typicky vyjádřen prací, Změna pohybu nebo mobilita je typicky vyjádřena dobrodružstvím.Velkoměsto se svými neony, s přemírou novinek, možnostmi zábavys s kriminálním s nerestným podsvětím, s rizikem získat Si ztratit život e majetek náhodou, loupeží nebo vraädöu, se stalo doménou největších dobrodružství a nebeaspeSÍ, vzrušení a napětí.
Mobilita, jak je zřejmé, znamená změnu, nové zkušenosti, podněty. Podněty způsobují, že Slovek reaguje na ty předměty ve svém okolí, které jsou výrazem jeho tužeb. Člověk jako fyzický organismus potřebuje podněty k svému růstu. Reakce na podněty je zdravá pokud je to nedílné reakce celé osobnosti, Je-lí to reakce částečná,, to znamená reakce, které se netýká celé osobnosti, bude tato reakce patologická nebo poveče k desorganizsci. Proto samoúčelné podnětyľ jako je například bezcílná honba ze zábavo^ berou na sebe povahu neřesti«
Mobilita v Životě velkoměsta s velkým množstvím a intenzitou podnětů, musí rozhodně člověka zmást a demoralizovat. Podstatnou složkou mravů a osobní mravnosti Je totiž stálost, stálost takového druhuř která je přirozenou součástí sociální kontroly primární skupiny. Tam, kde je největší mobilite s kde se následkem toho úplně hroutí primární sociální kontrola s jakc* je tomu v chátrajících pásmech moderních městs tas vsnika Jí oblasti se -špatnými mravy, promi skul tou a neřestí,
V  našich studiích velkoměst "bylo zjištěno, že
115
oblasti s velkou"mobilitou jsou také oblastmi, kde se vyskytuje zločinnost a gangy mládeže, chudobas rozvodovost, kde muži opouštějí své Ženy, kde jsou děti bez domova atd.
Tyto konkrétní situace ukazují, že mobilita je patrně nejlepším indexem stavu metabolismu určitého města. Mobilitu můžeme považovat za skutečný "tep městské obce**. Stejně jako tep v lidském těle, je to proces? který odráží a ukazuje ns všechny změny, k nimž dochází v obci, a můžeme jej rozložit na prvky, které lze vyjádřit číselně.
Prvky, z nichž pozůstává mobilita, můžeme rozdělit na dvě hlavní skupiny: 1.  proměnlivost člověka a 2. počet a druh styků nebo podnětů v jeho okolí. Proměnlivost obyvatel velkoměsta se mění podle věku a pohlaví, podle toho, do jaké míry je člověk vázán na rodinu a na ostatní skupiny. Všechny tyto faktory lze vyjádřit Číselně, Nové podněty, na které lidé reagují, můžeme změřit jakožto' změnu pohybu nebo zvětšený počet styků. Statistika pohybu městského obyvatelstva může postihnout jen stereotypní pohyb, ale vzrůst pohybu, který je větší než odpovídá přírůstku obyvatelstva, měří mobilita. V roce 1860 dopravila koňské dráha v-New Yorku asi 50 000 000 cestujících, v roce 1890 dopravily tramvaje ( a několik málo zbylých vozů koňské dráhy) asi 500 000 000 cestujících, v roce 1921 dopravila nadzemní, podzemní a pozemní dráha, elektrické a perní dráhy celkem více než 2 500 000 000 cestujících. V" Chicagu byl v roce 1890 celkový počet jízd na osobu na pozemních a nadzemních komunikacích 164 jízdy ročně, v roce 1900 215 jízd, v roce 1910 320 jízd a v roce 1921 338 jízd. Kromě toho se počet jízd na osobu na
136
parních s elektrických-drahách mezi rokem 1916 a 1921 lesser- zdvojnásobil (23 a 41 jízd) / a přitom nesmíme přehlédnout vzrůstající p-cčet automobilů,. Počet aut v Illinois varostl například z  131 140 t roce 1915 na 833 920 y  roce 1923 =
Mobilitu můžeme změřit nejen na sákladě těchto směn pohybu, sie- také podle vzrůstajícího počtu -styků, Satíiaco vzrůst poctu obyvatel v Chicagu v lstech 1912 ~ 1922 byl menší než"25 procent; vzrůst počtu dopisů doručených obyvatelům Chicaga byl téměř dvojnásobný," V roce 1912. mel Hew York" 8f8 telefonuj v roce 1922 16,9 telefonů na 100 obyvatel. Boston měl v roce 1912 10,1 telefonů, o deset let později měl  19,? telefonů na 100 obyvatel« Y  těchto deseti letech vzrostl Dočet telefonů v Chicagu-z 12,3 na 21,6 na 100' obyvatel Vzrůstající .používání telefonu je však asi významnější než vsrůstající počet telefonních přístrojů. Počet telefonních rozhovorů v Chicagu vzrostl z 606 131 92S v poee 1914 ne 944 010 586 v roce 1922, tedy o 55,7 proeents, kdežto počet obyvatel vzrosti pouze o 13,4 procenta»
Hodnoty pozemků, na kterých se odráží pohyb obyvatelstva, jsou jedním z  nejcitlivějších příznaků mobility. Nejvyšší ceny pozemků v Chicagu jsou v místě, kde je největší mobilita ve městě, na rohu State s Madison Street, v centru. Při počítání intensity provoau se ukázalo, že kolem severozápadního rohu přejde v době hlavního provozu 31 000 lidí za  hodinu, čili 210 000 mužů a žen ze šestnáct s půl hodiny. Více ns£ deset let zůstaly ceny pozemků v-centru stejné,, ale. v téže době stouply ceny pozemků na strategických nárožích "satelitních center" dvakrátt  Čtyřikrát i Sest-
13?
krát,, %  čehož vidíme přesně směny, ke kterým došlo. Z  našich průzkumů se zatím zdá, že ssmšny v cenách po-semkůg svléš*. pokud jsou v eotiledu se směnaisi nájemné-* hos jsou snad nejlepší jednoduchou mírou mobility, a tedy i všech změuj k nimž dochází v souvislosti s ex« pansí ů    a  růstem velkoměsta«
Pokusil jsem se všeobecně ukázat hlediska a metody výzkumu, jichž používá sociologické oddělení ve svých studiích růstu velkoměstě, hlavně popsat expansi města v hodnotách ext@nae3 posloupnosti a koncentrace; stanovits jak expanse narušuje metabolismus, když des-organizace převládne nad organizací^ a konečně definovat mobilitu a ukázat ji jako míru expanse i metabc— lismUj schopnou přesné kvantitativní formulace, takže ji můžeme považovat téměř doslova za tep obce, 7 určitém smyslu lze toto zjištění použít jako úvod ke které« mukoliv z pěti či šesti píojektů výzkumu» jimiž se oddělení v současné době zabývá. Projekt, na kterém přímo pracuji, je však pokusem použít těchto metod výzkumu na průřezu města znamená položit tuto oblast pod mikroskop a studovat ji podrobněji a sledovat s větší péčí procesy, které zde byly zhruba popsány. K tomuto účelu byla vybrána západní židovská kolonie. K  této skupině patří takzvané "gheto", Si oblast prvního osídlení a Lavmdale, zvaný "Deutschland", Čili oblast druhého osídlení» Tato oblast má pro naše studium určité výhody z  hlediska expanse, metabolismu a mobility. Je příkladem tendence k radiální extensi z obchodního centra města. Je to nyní poměrně stejnorodé kulturní skupina. Lawndale sám o sobě je oblastí přílivu a odlivu, příliv přistěhovalců stále přichází a gheta a jiná Část obyvatelstva stále odchází do příjemnějších oblastí.
18
138
t obytnén; pásmu. 7 této oblssti lze také stučovet, jsk Jsou očekávané důsledky této vysoké mobility pckua *£* .o osobní s sociálni äesorgenizsci äo- značné síry psr£» lysovány účinnou organised židovské obce.
X39
UST MESTA
140
MESTSKÉ   OBLASTÍ
r
PÄSMO
DOjížDujíeíř
OD PRÄGE
8UNGAL0WY
Hl
URBANISMUS JAKO ZPÖSOB ŽIVOTA ÍKíuis Wirtb
I. fóěsto a soudobé civilizace
Stejně jako je sačátek snadní civilizace dán usasováním dříve kočovných národů v oblasti Středosem-ního mořes tak je počátek moderní doby nsší civilizace vyznačen růstem velkých měst» Kikde není lidstvo vice vzdáleno organické přírodě neš sa Životních podmínek charakteristických pře velká města* T současném světě již nemáme malé isolované skupinky lidí roztroušené po velkém území s jak Summer ' charakterizuj® primitiv-« ní společnost e Zřetelným rysem života moderního Slovenka je koncentrace lidí do mohutných seskupení3 kolem nichž se soustře&ují menší centra a odkud vyzařují myšlenky a ssvyklostis kterým říkáms civilizae©*»
Stupen urbanizace současného světa nelss plně ani přesně 2měřit počtem obyvatelstva žijícího ve městech* Vliv měst na společenský Život lidí je větší než by au  zdálo podle množství obyvatel šijících ve měsra techř protože město hquí.  jen ve stále větgí míře by&« lištSm a dílnou moderního člověkas ale je také iniciátorem a třídícím centrem hospodářského^ politického a kulturního ži¥otas které vtáhlo nejTsaálengjgí Sásti světa do svého okruhu a sladilo nejrůznější oblastís