rac Vám přináší:
Intenzivní íozvuj vedeckých a technických diauphn, inloiiikiL-i a poznatku vede Ľ skutečnosti, že všechny potřebné informace i znalosti si v současné době nelze pliu osvojit. Proto se stává stále důležitějším hledání způsobů, kde a jakými prostřeclks informace a poznatky vyhledat, jak s nimi pracovat a jak je vyhodnocovat. Na > \ známu tedy nabývá podrobná znalost odborné literatury, jejích zdrojů i praco1 ni postupy její dokumentace.  Vydávaná publikace je pokusem o pokud mo/m> ucelený přehled základních obecných poznatků o současném informačním pio středí, o informačním procesu a jeho vývojových fázích, o struktuře informační I zdrojů, o zásadách přípravy jednotlivých forem primární literatury, informační li zdrojů v elektronické formě, o odborných knihovnách a informačních pracovišlii li a o strategii vyhledávání informací a jejich zpracování.
Do jednotlivých druhů literatury jsou zařazeny i interní a externí firemní inform > i s vazbou na informační servis pro strategické řízení. Komplexnost díla spočívá i \ * vyvážení klasických tištěných a elektronických zdrojů informací včetně metodu kých postupů pro optimální získávání informací a práci s nimi. Zdůrazněny jso'i rovněž právní aspekty v oblasti dokumentů průmyslově právní ochrany, non m interních firemních informací, elektronického publikování, copyrightu apod. Z uvedeného zaměření publikace je zřejmé, že dílo je určeno nejširší odborné ve. 11 nosti od vědeckých, výzkumných a vývojových pracovníků přes vedoucí praco\ ni ky na všech stupních řízení až k marketingovým a obchodním specialistům, pi i covníkům knihoven, informačních středisek apod.
Souhrnné informace pro studium uvedené problematiky a její výuku v publik k naleznou jak pedagogové, tak studenti vysokých, vyšších odborných i střední Ji škol v širokém spektru svého zaměření.
Zárukou kvality předkládané knihy jsou i její autoři, kteří se specializují na vyu/in informací ve firemní praxi. Doc. Ing. Jan Vymetal, CSc, přednáší tento obor n i Přírodovědecké fakultě Ostravské univerzity a na Fakultě metalurgie a m: i riálového inženýrství Vysoké školy báňské, je mimo jiné členem řady česk>J' i mezinárodních společností a autorem 38 patentů. Jeho kolegyně Ing. Miri nu Váchová je autorkou či spoluautorkou řady odborných prací z oblasti informatik}
"«Ť '-At
t J         i
r i

Iv


tudiinítexty
raď   J
Jan Vymetal Miriam Váchová
&
U V DU li <J lí'ľ [/Idu DJ/iJ bití Ľi
iJ'J'j!Íii;íi' [lit 'í
tOl
Orac
Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek
Nejvyššího soudu České republiky
Sbírka Soudních Rozhodnutí a Stanovisek
Ca tli Ir« tli Ml ľHŕím iiWilfm
Mvsiil Itctfnihii utfúní .... siťíiii Irestniha iUItini I   Znaiíív.írô infttfiiocivflMisxiiitftiíijl.!
HoifiiMlimif i« rfcvchfíhfiiiukdiiniviiMtgiiliclHMlnfiiiaiiiinítitfcli
Orac
?i5lí''"
Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu České republiky je jediným pramenem, který obsahuje výlučně judikaturu vycházející z kolektivní procedury upravené předpisem, jenž se opírá o zákonné zmocnění. Jejím vydavatelem je Nejvyšší soud České republiky.
Rozhodnutí publikovaná v této Sbírce nepředstavují názor jednotlivce ani nevycházejí z volného uvážení nakladatelství, nýbrž jsou výsledkem kolektivního projednání a kolektivního názoru o vhodnosti zveřejnění řešení nového nebo dosud neřešeného problému.
Sešity obsahují vždy část s judikaturou trestní a část s tematikou občanskoprávní, obchodní a správní. Ročně vychází deset sešitů rozhodnutí a stanovisek a jeden sešit rejstříků.
Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek vychází ve verzi základní (pouze sešity) a ve verzi klasické (sešity + evidenční karty).
Sbírku soudních rozhodnutí a stanovisek vydává Nejvyšší soud České republiky
v Nakladatelství Orac, s. r. o.
Katalogové číslo SB0010
Sbírku soudních rozhodnutí a stanovisek si můžete objednat na adrese:
Nakladatelství ORAC, s. r. o., Vinohradská 184, 130 52 Praha 3
tel: 02/6713 2136, 67132177, fax: 02/67132134,
e-mail: lberka.orac@its.cz, www.orac.cz
Doc. Ing. Jan Vymetal, CSc. Ing. Miriam Váchová
Úvod do studia odborné literatury

ií     ill
© Doc. Ing. Jan Vymetal, CSc, Ing. Miriam Váchová, 2000 ISBN 80-86199-19-3
2
Obsah
Obsah
1.   Úvod............................................................................................................. 6
2.   Současné informační prostředí.....................................................................9
2.1.  Informační společnost......................................................................... 10
2.2.  Informační prostředí...........................................................................19
2.3.  Informační věda..................................................................................31
2.4.  Terminologie a normalizace informační vědy....................................35
3.   Informační proces.......................................................................................38
3.1.  Data.....................................................................................................38
3.2.  Informace............................................................................................41
3.3.  Znalosti...............................................................................................45
3.4.  Informační proces...............................................................................47
3.5.  Řízení informací.................................................................................48
3.6.  Řízení znalostí.....................................................................................50
3.7.  Učící se organizace.............................................................................52
4.   Struktura informačních zdrojů....................................................................54
5.   Primární informační zdroje.........................................................................59
5.1.   Časopisy.............................................................................................59
5.1.1.  Zdroje informací......................................................................62
5.2.  Dokumenty průmyslově právní ochrany.............................................65
5.2.1.   Patenty.....................................................................................66
5.2.2.  Mezinárodní patentové třídění.................................................70
5.2.3.   Užitné vzory............................................................................73
5.2.4.   Průmyslové vzory....................................................................73
5.2.5.   Ochranné známky....................................................................74
5.2.6.   Autorská díla...........................................................................75
5.2.7.   Know-how a zlepšovací návrhy...............................................75
5.2.8.   Zdroje informací......................................................................76
5.3.  Zprávy z vědeckých a odborných setkání...........................................85
5.3.1. Zdroje informací......................................................................86
5.4.  Vědecko-kvalifikační práce.................................................................87
5.4.1. Zdroje informací......................................................................88
5.5.  Normy.................................................................................................90
5.5.1.  Zdroje informací......................................................................94
5.6.  Výzkumné a technické zprávy............................................................97
5.7.  Interní firemní informace....................................................................98
5.7.1.   Výroční zpráva a rozbor hospodaření firmy.......................... 101
5.7.2.   Firemní literatura................................................................... 104
Obsah
6.   Zásady přípravy primární literatury.......................................................... 108
6.1.  Odborný článek- publikace............................................................. 108
6.1.1.   Textové zpracování................................................................ 110
6.1.2.   Struktura................................................................................ 111
6.1.3.   Grafická úprava..................................................................... 114
6.1.4.   Citování literárních odkazů ................................................... 118
6.1.5.   Od rukopisu k vytištění publikace......................................... 123
6.1.6.   Korektura a korekturní znaménka......................................... 125
6.1.7.   Recenze.................................................................................. 127
6.2.  Ústní sdělení - přednáška................................................................. 129
6.2.1.   Příprava.................................................................................. 129
6.2.2.   Přednesení přednášky............................................................ 133
6.2.3.   Poster..................................................................................... 136
6.3.  Zprávy, oponentský posudek, oponentní řízení................................ 138
6.4.  Vědecko-kvalifikační práce, průběh obhajoby.................................. 140
6.5.  Patentová přihláška........................................................................... 143
7.   Sekundární informační zdroje................................................................... 145
7.1.  Kompendia........................................................................................ 148
7.2.  Referátová literatura.......................................................................... 150
7.3.  Literatura citací................................................................................. 156
7.3.1. Základní pojmy bibliometrie................................................. 160
7.4.  Šedá literatura................................................................................... 164
7.5.  Patentová literatura........................................................................... 168
7.6.  Externí firemní informace................................................................. 181
7.6.1.  Zdroje informací.................................................................... 191
8.   Terciární informační zdroje......................................................................211
8.1.  Encyklopedie.....................................................................................212
8.2.  Naučné slovníky................................................................................217
8.3.  Monografie........................................................................................218
8.4.  Učebnice...........................................................................................220
8.5.  Příručky.............................................................................................221
8.6.  Numerické a faktografické publikace...............................................223
8.7.  Účelové firemní informace...............................................................231
9.   Ostatní informační zdroje.........................................................................233
10. Informační zdroje v elektronické formě...................................................234
10.1.  Databáze...........................................................................................234
10.2. Databázová střediska.......................................................................238
10.3. Internet.............................................................................................239
11. Odborné knihovny a informační pracoviště..............................................243
11.1. Možnosti vyhledávání v knihovním fondu knihovny......................247
11.2.  Státní technická knihovna v Praze...................................................251
4
Obsah
11.2.1. Klasické služby.....................................................................253
11.2.2.  Služby v elektronické formě.................................................255
11.3. Informační pracoviště......................................................................257
12. Strategie vyhledávání informací a jejich zpracování................................262
12.1. Rešerše.............................................................................................267
12.2. Zpracování získaných informací......................................................270
Literatura...................................................................................................272
Příloha.......................................................................................................278
5
Struktura informačních zdrojů
4. Struktura informačních zdrojů
Souběžně s postupným vývojem nejrůznějších vědeckých i odborných disciplín se rozvíjely i způsoby rozšiřování, ukládání a využívání vědeckých i odborných informací. Již v nejranějších dobách rozvoje experimentálních pozorování bylo velmi důležité shromažďovat získané informace a určitým způsobem je třídit. V tomto směru mají nejdelší tradici chemické informace, jejich zpracování a funkční systemizace, která usnadňovala vytváření organizovaných systémů vhodných k ukládání nových informací, jejich snadnému nacházení a využívání.
Řada odborných časopisů datuje svůj vznik do první třetiny devatenáctého století. O něco později bylo zahájeno vydávání referátových časopisů celosvětového rozsahu, které systematickým způsobem třídily, sumarizovaly a zpřístupňovaly v koncentrované formě informace v dané vědecké či odborné disciplíně. Tento vývoj vyústil v současný stav, kdy je možno poměrně jednoduše a přehledně za pomoci systematického využití několika na sebe navazujících a překrývajících se informačních zdrojů téměř vyčerpávajícím způsobem shrnout všechny poznatky týkající se určité problematiky od počátku jejího vzniku do současnosti. Je samozřejmé, že ne každá vědecká disciplína je takto komplexně zpracována. Mezi špičkově zpracované obory je možno zařadit především chemii, dále potom farmacii a medicínu.
V současné době informační exploze a rozvoje moderních informačních technologií můžeme získat úplný přehled o dosažených znalostech v určité úzké či širší oblasti jakéhokoliv vědního oboru poměrně rychlým racionálním a efektivním postupem. Základním předpokladem však je znalost základní struktury celého informačního systému a schopnost jeho rutinního využívání. Tak můžeme zamezit opakování experimentů již dříve provedených, objevování poznatků již dávno objevených, patentování skutečností již dříve patentově chráněných, atd. Profesionální znalost a využívání informačního aparátu a informačních technologií se tak stává jedním ze základních požadavků na středoškolsky i vysokoškolsky vzdělaného pracovníka v jakémkoliv oboru.
Tištěné písemné i grafické formy poskytující vědecké, technické a pracovní informace v příslušném oboru se obvykle označují jako odborná literatura tohoto oboru (literatura strojnická, chemická, lékařská, ekonomická, filozofická, manažerská apocl). Podle formy zpracování se odborná literatura dělí na:
-    knihy,
-    časopisy,
-    patenty,
-    normy,
-    firemní zprávy,
-    ostatní odbornou literaturu.
Struktura, informačních zdrojů
Podle bibliografického hlediska lze uvedené formy odborné literatury dělit na periodické (např. časopisy) a neperiodické (např. knihy). Z hlediska obsahu lze odbornou literaturu dělit na:
-    vědeckou a vědecko-technickou literaturu,
-    literaturu pro průmysl a praxi,
-    literaturu pro širokou obec odborníků i laiků.
Je zřejmé, že z hlediska uživatele bude jiné dělení literatury v knihovnách pracovišť základního výzkumu, jiné v knihovnách výrobních podniků a jiné v knihovnách středních a vysokých škol.
Jako nejúčelnější se jeví rozdělení odborné literatury podle charakteru a účelu. Při tomto dělení nejlépe vyniknou jak vzájemné souvislosti jednotlivých druhů literárních pramenů, tak i logická stavba a souvislosti členění. Základním kritériem pro rozdělení odborné literatury podle charakteru a účelu je stupeň zpracování a utřídění původních vědeckých a odborných výsledků, faktů, dat a informací. Na základě tohoto kritéria dělíme odbornou literaturu obvykle do čtyř skupin. Smysl této kategorizace spočívá v tom, že při hledání určité informace, která musela být někým zjištěna a publikována v nějakém primárním dokumentu, použijeme buď vhodný terciární pramen (pokud nám postačí zhuštěné a přehledné zpracování dané informace), nebo se obrátíme na zdroj sekundárních informací, který nás obvykle systematicky dovede k žádoucímu primárnímu zdroji. Názorně je princip dělení odborné literatury uveden na obr. 9.
Základním informačním zdrojem je dokument, což je informační pramen sestávající z nosiče informací a množiny dat nebo informací, které jsou na nosiči fixované a formálně i obsahově uspořádané. V současné době označujeme v kni-hovnicko-informační oblasti pojmem dokument všechny informační zdroje bez ohledu na jejich fyzikální podstatu, formu, obsah a způsob prezentace. Jsou to hmotné jednotky vznikající libovolným zaznamenáním dat či informací za účelem uschování informací (archivace) v čase a jejich přenosu (distribuce) v prostoru.
První skupinu - primární literaturu, primární dokumenty, primární informační zdroje - tvoří původní prameny, obsahující bezprostřední nová sdělení o výsledcích odborné a vědecké práce. Zahrnujeme sem obvykle výsledky experimentů, pozorování a dedukcí, výpočtů, měření, úvahy a tvorbu teorií či koncepcí. Tato skupina tedy zahrnuje nové bezprostřední výsledky tvůrčí práce a je tudíž primárním odrazem jejich výsledků. Nejdůležitějšími primárními dokumenty jsou články v různých odborných časopisech a patenty. Vedle nich jsou do této skupiny informačních zdrojů většinou zahrnovány i další prameny.
Řadíme sem tedy:
-    vědecké, technické a odborné časopisy,
-    patenty, průmyslové vzory a ochranné známky,
-    normy,
-    interní firemní informace,
55
Struktura informačních zdrojů
DATA
INFORMACE
ZNALOSTI
INFOSFÉRA
PRIMÁRNI
INFORMAČNÍ
ZDROJE
vědecké, technické a odborné časopisy patenty, průmyslové vzory, ochranné známky normy :. interníjlrgrnní informace........_______________
zprávy z vědeckých a odborných setkání • výzkumné a technické zprávy ■ vědecko-kvalifikační práce
SEKUNDÁRNI INFORMAČ. ZDROJE
systematické zpracování
TERCIÁRNÍ INFORMAČ. ZDROJE
selektivní zpracování
OSTATNÍ INFORMAČ. ZDROJE
kompendia referátové časopisy literatura citací sekundární patentová literatura
souhrny ekonomických informací • externí firemní informace
-  učebnice
-  monografie
-  encyklopedie, naučné slovníky
-  příručky
-  účelové firemní informace
-  seznamy periodik
-  překlady
-  seznamy autorů
-  ostatní informační zdroje
Obr. 9: Dělení odborné literatur)' podle charakteru a účelu
56
Struktura informačních zdrojů
-    zprávy z vědeckých a odborných setkání,
-    výzkumné a technické zprávy,
-    vědecko-kvalifikační práce.
Poslední tři druhy primární literatury - zprávy z vědeckých a odborných setkání, výzkumné a technické zprávy a vědecko-kvalifikační práce - se někdy zahrnují pod pojem šedá literatura. Termín je převzat z anglosaských zdrojů (Grey Literature) a je vyhrazen pro souborné nekonvenční, neformální, přechodné (dílčí), dočasné, neveřejné až důvěrné primární publikace vydávané k různým příležitostem. Tyto publikace nejsou běžně dosažitelné prostřednictvím nakladatelství tiskovin, jsou vydávány v malých nákladech, jsou obtížněji získatelné, mají malý oběh mezi čtenáři a nelze je spolehlivě podchytit běžnou bibliografickou kontrolou a administrativou. Obvykle je tato literatura produkována přímo na výzkumných pracovištích, univerzitách, vládních institucích nebo i soukromými osobami. Prezentace šedé literatury bývá zpravidla spojena s osobami, které tyto zdroje mají, doporučují a využívají. Někdy se do této skupiny zařazují i neveřejné firemní zprávy. V současné době se význam šedé literatury poněkud snižuje, protože díky moderním informačním technologiím, databázím (např. SIGLE) a abstrahováním těchto primárních pramenů se zvyšuje přehled o existenci těchto zdrojů, jejich obsahu i pravděpodobnost jejich získání.
Hierarchicky druhou skupinou zpracování a utřídění vědeckých, vědecko-tech-nických a technických poznatků jsou sekundární informační zdroje (sekundární literatura). Tato skupina je bezprostředně závislá na primární literatuře, odvolává se na původní (primární) prameny a původní poznatky zpracovává ve formě neperiodických nebo periodických publikací. Cílem sekundární literatury je tedy zpřístupnit a systematicky zpracovat poznatky uvedené v primárních zdrojích. Sekundární literatura neposkytuje detailní informace o výsledcích bádání, ale o tom, kde jsou tyto výsledky k nalezení. Současně tato literatura zkracuje text původních prací do formy vhodné k registraci.
Podle rozsahu zpracování dělíme sekundární informační zdroje na:
-    kompendia,
-    referátové časopisy,
-    literaturu citací,
-    sekundární patentovou literaturu,
-    souhrny ekonomických informací,
-    externí firemní informace.
Třetí skupinou (terciární literatura, terciární dokumenty, terciární informační zdroje) zpracování poznatků a informací je soubor publikací, přinášející již vyhodnocené informace o primárních nebo sekundárních zdrojích. Obecně bývají tyto poznatky zpracovány selektivně za konkrétním účelem, jsou zpravidla zhuštěné, souhrnné a uváděné skutečnosti nebývají dokládány literárními citacemi. Tato literatura bývá vhodná pro předběžnou rámcovou informaci a pro vý-
57
Struktura informačních zdrojů
uku. Nečiní si nárok na novost prezentovaného materiálu, ale spíše je zaměřena na třídění poznatků a informací, zejména těch, které neztrácejí platnost s časem. Hlavním požadavkem zde není úplnost materiálu, ale vhodnost jeho výběru a způsob prezentace. Někdy bývá pojem „terciární literatura" zaměňován s pojmem „selektivně zpracovaná sekundární literatura". Do terciární literatury obvykle zahrnujeme:
-    učebnice,
-    monografie,
-    encyklopedie a naučné slovníky,
-    tabulky,
-    příručky,
-    účelové firemní publikace.
Ostatní informační zdroje obvykle neobsahují fakta, ale plní funkci organizační, pomocnou a signální. Zařazují se sem různé seznamy periodik, překlady, seznamy autorů, výzkumných pracovníků, překladatelů, soudních znalců, expertů, katalogy zařazení publikací v knihovnách apod. Lze sem zařadit i další informační zdroje - jejichž zařazení do kategorií primární, sekundární a terciární literatury je zatím diskutabilní a neustálené.
Rozdělení jednotlivých informačních zdrojů odborné literatury podle jejich charakteru a účelu usnadňuje vyhledávání určité informace, která byla v minulosti zjištěna a publikována. Naproti tomu firemní informace vznikající a používané v podnikatelské sféře se obvykle dělí podle základních odborností a specifik, které jsou nezbytné pro existenci a rozvoj firmy jako celku.
Primární informační zdroje
5. Primární informační zdroje
Shromažďování vědeckých a odborných poznatků je dlouhodobým procesem, rozděleným mezi značný počet pracovníků a pracovních týmů. Nezbytností je proto stálé předávání informací mezi všemi, kdo mohou dosavadní poznatky využít. Tradiční formu přenosu informací představuje především publikační činnost. Hlavními momenty, které existenci publikací zdůvodňují, je potřeba:
-co nejrychleji informovat současné zájemce o získaných informačních a poznatcích - funkce „novin",
- zachovat všechny informace a poznatky v takové formě, aby byly přístupné zájemcům v blízké i vzdálenější budoucnosti - funkce „archivu".
Je zřejmé, že publikace plní i další funkce. Je určitým kvalifikačním měřítkem svých tvůrců, je jednou z mála cest, jak vědecký či odborný pracovník může získat uznání veřejnosti, a to nejen odborné. Tyto aspekty není možno podceňovat, ale neměly by se nikdy stát vůdčím motivem zrodu publikace. Nejen odborná náplň, ale i povaha sdělovaných informací a poznatků z hlediska teorie přenosu vedla k jejich diferenciaci. Základním stupněm je publikace v primárním časopise, v patentovém spise nebo forma přednášky či krátkého sdělení. Publikace v primárním zdroji obsahuje všechna nová experimentální data, potřebné argumenty, odkazy na dosavadní poznatky a stav poznání i zdůvodněné, oprávněné a logické vývody i nové závěry - ale neměla by obsahovat nic jiného.
Cílem primárních publikací bylo původně plnění obou hlavních požadavků -tedy informování bezprostředního zájemce a uložení informací a poznatků pro budoucnost. Po uveřejnění práce v primárním zdroji se stává práce, nebo přesněji informace a poznatky v ní obsažené, předmětem zpracování v sekundárních informačních zdrojích. Z hlediska šíření informací se jedná o klíčový stupeň. Proto musí primární zdroje do jisté míry vycházet vstříc tvorbě zdrojů sekundárních.
5.1. Časopisy
Časopisy, ať již vědecké, technické či odborné, jsou jedním z nejdůležitějších zdrojů zprostředkování informací a poznatků při tvůrčí činnosti. Smyslem časopisů je přesun odborné informace od autora ke čtenáři. V ideálním případě by tato cesta měla být rychlá, pohodlná, levná a všem přístupná. Časopisy proto mají nezastupitelnou úlohu v metodice vědecké i odborné práce. Obsahem časopisů jsou především jednotlivé články, v užším slova smyslu komunikace nazývané „publikace".
I když vždy by měl být náplní publikace výsledek nějaké tvůrčí činnosti, může být forma článků různá. Jednotlivé časopisy se pak od sebe někdy i dosti výrazně liší svým celkovým charakterem a zaměřením.
59
Literatura
Literatura
Kapitola 2.1.
1.   BANGEMANN, M. Země střední a východní Evropy a informační společnost. Szcypiorski, A. „Informační společnost" a společnost. Přednášky na Druhém fóru Evropské unie a zemí střední a východní Evropy, věnovaném informační společnosti. Praha, 12. - 13. 9. 1996. In: Svět energetiky 1996, č. 12, s. 28-35.
2.   GORE, A. Země na misce vah. Ekologie a lidský duch. Praha: Agro, 1994.
3.   MARTIN, W. J. The Global Information Society. Aldeshot: Aslib Gover, 1995.
4.   PERNICA, P. Logistický management. Praha: Radix, 1998. 660 s. ISBN:80-86031-13-6.
5.   GARFIELD, E. 2001: An Information Society. J. Inform. Sei., 1979, č.10, s. 209-215.
6.   JONES, B. Dying for Information? Management Review 1997, č. 7-8, s. 9. In: Moderní řízení 1998, č. 1, s. 72-73.
7.   KAZDOVÁ, A. Setkání o budoucnosti. Ekonom 1996, ě. 40, s. 55-56.
8.   PŘIBYL, P. Informace = moc. Ekonom 1994, č. 50, s. 50.
9.   PRCHAL, M. Informační společnost střídá průmyslovou. Ekonom 1995, č. 24, s. 49.
10. MATĚJKA, M. Vítej, skutečná revoluce. Ekonom 1998, č. 36, s. 29.
Kapitola 2.2.
1.   VYMETAL, J. Současné informační prostředí. Vesmír 2000, roč. 79, č. 6, s. 335-336
2.   VYMETAL, J. Současné informační prostředí a chemie. Chem. Listy 1999, roč. 93, č. 6, s. 382-390.
3.   KLOS, A. Informatizácia a spoločnosť. Vyspelé kapitalistické štáty. Bratislava: Pravda, 1998.
4.   FIALA, J., HAVLÍK, T. Sledovanie a vyhľadávanie vedeckých informácií. Vesmír 1978, roč. 66, č. 7, s. 395-398.
5.   Aktivity vynálezců ve světě. Ekonom 1998, č. 33, s. 35-36.
6.   Patenty a vynálezy v EU (1989-1996). Informace z Evropy, řada A, 1998, č. 6, s. 6-8. In: EUROSTAT. Statistics in Focus, Research and Development 1998.
7.   WILKINSON, S. L. Electronic Publishing Takes Journals into a New Realm. CV&E/V1998, 18. 5., s. 10-18.
Kapitola 23.
1.   CEJPEK, J. Co je informační věda. i '93 1993, roč. 35, č. 3, s. 61-63.
Literatura
2. CEJPEK, J. Informace, komunikace a myšlení. Praha: Karolinum, Nakladatelství UK, 1998. 179 s. ISBN: 80-7184-767-4.
Kapitola 2.4.
1.   PECH, K. Platné ČSN z oblasti dokumentace, VTEI, bibliografie, knihovnictví a nakladatelsko-vydavatelské práce. 1. část: / '94 1994, roč. 36, č. 3, s. 58-61; 2. část: / '94 1994, roč. 36, č. 4, s. 87-90.
2.   KATUŠČÁK, D., MATTHAEIDESOVÁ, M., NOVÁKOVÁ, M. Informačná výchova. Terminologický a výkladový slovník - obor knižničná a informačná veda. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1999. 375 s. ISBN 80-08-02818-1.
Kapitola 3.
1.   ŽID, N., a kol. Orientace ve světě informatiky. Praha: Management Press, 1998. 391 s. ISBN 80-85943-58-1.
2.   VOŘÍŠEK, J. Strategické řízení informačního systému a systémová integrace. Praha: Management Press, 1997. 323 s. ISBN 80-85943-40-9.
3.   DAVIS, S„ DAVIDSON, B. Vize roku 2020. Praha: ART Press, 1995. 264 s. ISBN 80-212-0122-3.
4.   TYLER, F. Práce s informacemi. / '92 1992, roč. 34, č. 5, s. 129-131.
5.   DUDINSKÁ, E., SEREŠ, P. Starnutie informácií. Moderní řízení 1995, č. 7, s. 73-75.
6.   VYSOKÝ, P. Padesát let kybernetiky. Vesmír 1998, roč. 77, č. 11, s. 626-632.
Kapitola 5.
1.   ŠILHÁNEK, J. Úvod do chemické informatiky. Praha: Skripta VŠCHT, 1994. 151 s. ISBN 80-7080-218-9.
2.   VYMETAL, J., ŠILHÁNEK, J. Informační středisko ve firemní praxi. Ostrava: Montanex, 1996. 131 s. ISBN 80-85750-61-5.
3.   Patentový zákon a předpisy související. Praha: FÚV, 1991.
4.   PIČMAN, D. Patentové informace a jejich význam pro tržní hospodářství. / '94 1994, roč. 36, č. 1, s. 19-20, 28.'
5.   ŠPINDLER, K. Ochrana průmyslových práv v ČR. Energetika 1998, č. 2, s. 44-45.
6.   ŠPINDLER, K. Evropský patent. Ekonom 1997, č. 23, s. 65.
7.   NESNÍDAL, J. Právo nad zlato. Ekonom 1998, č. 25, s. 32-33.
8.   ADAMS, S. R. Developments in Patents Documentation in Europe during Last Decade. J. Chem. Inform. Compiit. Sci. 1999, roč. 39, s. 423-431.
273
Literatura
9.   MAREK, K. Nový zákon o ochranných známkách. Podniková organizace 1996, č. 3, s. 1-4.
10. HORÁČEK, R. Ochranné známky -co znamenají, jak je získat a chránil. Důležitý nástroj na trhu a při tvorbě image. Průmyslové spektrum 1998, č. 1-2, s. 54-57.
11..TENERÁL, E. Užitné vzory. Praha: ÚPV, 1995.
12. BABKA, M. Kde a jak hledat informace o firmách. Praha: Management Press, 1994. 176 s. ISBN 80-85603-56-X.
13. NEJEZCHLEBA, M. a kol. Jak sestavovat a číst finanční a hospodářské rozbory podniku. Ostrava: AKS, 1994. 67 s. ISBN 80-85798-17-4.
14. KVASNIČKOVÁ, A. Bilance akciové společnosti. Profit-Rádce 1992, č. 42, X-XI.
15. BERÁNEK, J, Výroční zpráva. Profit - Rádce 1997, č. 11, s. 27.
16. ISO 5966:1982: Documentation - Presentation of Science and Technical Reports.
17. ISO 10 444:1997: Information and Documentation - International Standard Technical Report Number (ISRN).
Kapitola 6.
1.   IUPAC Manual of Symbols and Terminology for Physicochemical Quantities and Unites. Oxford:'Pergamon Press, 1993. 166 s. ISBN 0-632-03583-8.
2.   ČSN 01 0196:1970: Zkracování názvů časopisů a jiných periodik.
3.   ČSN ISO 690:1996: Bibliografické citace. Obsah, forma a struktura.
4.   ISO 690:1987: Documentation - Bibliographic references - Content, form and structure.
5.   ISO 7154:1983: Documentation - Bibliographic filing principles.
6.   Seznam zkratek odborných časopisů. Chemie, biologie, fyzika, medicína, životní prostředí. Valter, B. (Ed). Praha: ÚOCHB, AVČR, 1997. 85 s. ISBN 80-902130-3-0.
7.   KATUŠČÁK, D. Bibliografické odkazy a citovanie. Bulletin CVTI SR 1998, č. l,s. 12-22.
8.   KATUŠČÁK, D. Techniky citovania tradičných dokumentov a zdrojov v elektronickej forme. Bulletin CVTI SR 1998, č. 4, s. 6-15.
9.   KATUŠČÁK, D. Ako vytvoriť a upraviť bibliografický odkaz. Bulletin CVTI SR 1998, č. 2, s. 10-24.
10. LI, X., CRANE, N. B. Electronic styles. A handbook for citiing electronic information. Medford, N.T: Information Today, 1996.
11. ČSN 88 0410:1987: Korekturní znaménka pro sazbu. Pravidla používání.
12. KONDELÍK, P., JIRÁNEK, V. Jak (ne)délat vědu. Praha: SNTL, 1990. 83 s. ISBN 80-03-00487-X.
13. HERMAN, Z., ZAHRADNÍK, R. O přednáškách, přednášení a přednášejících. Chem. Listy 1985, roč. 79, s. 522.
Literatura
14. MANDEL, S. Jak úspěšné vystupovat. Praha: Linde, 1993. 78 s.
15. GRUBER, D. Řečnické triky. Ostrava: Gruber TDP, 1994. 91 s. ISBN 80-86122-19-0.
16.CAPPONI, V., NOVÁK, T. Sám sobě mluvčím (jak prezentovat sám sebe). Praha: Grada, 1997.
17.NEKUDA, J., SLANÝ, A. O metodice zpracování bakalářských a diplomových prací v ekonomických oborech a vhodných informačních zdrojích. Brno: Masarykova univerzita, 1996. ISBN 80-210-1446-6.
18. KATUŠČÁK, D. Ako písať vysokoškolské kvalifikačně práce. Bratislava: Stimul, 1998. 117 s. ISBN 80-85697-69-6.
19. MAKULOVÁ, S. Sprievodca po internete alebo internet od A po Z. Bratislava: EL&T, 1997. 471 s. ISBN 80-88812-03-08.
20. WALKER, Janice R. MLA - Style Citations of Electronic Sources, http:// www.cas.usf.edn/english/walkei7mla.hlml (1995-10-26).
21. ECO, U. Jak napsat diplomovou práci. Olomouc: Votobia, 1997. 271 s. ISBN 80-7198-173-7.
22. ČMEJRKOVÁ, S„ DANEŠ, F., SVĚTLÁ, J. Jak napsat odborný text. Praha: Leda, 1999. 255 s. ISBN 80-85927-69-1.
Kapitola 7. a 8.
1.   KOMIGOVÁ, M. Informační výstupy - nástroje analýz v oblasti vědy a techniky. Infocus 1995, roč. 1, č. i 1, s. 274-276.
2.   ŠILHÁNEK, J. Úvod do chemické informatiky. Praha: Skripta VŠCHT, 1994. 151 s. ISBN 80-7080-218-9.
3.   PAPOUŠEK, D. Citační analýzy v chemii: Ohlasy prací a časopisů, aktuální problémy výzkumu. Chem, Listy 1984, roč. 78, s. 1065-1077.
4.   EXNER, O. Scientometrie, citační analýza, impact factor- pohled krajně kritický. Chem. Listy 1993, roč. 87, s. 719-728.
5.   ŠVEC, F. Citační analýza a impaktní faktor. Chem. Listy 1994, roč. 88, s. 672-673.
6.   ŠVEC, F. Citační analýza podruhé. Chem. Listy 1997, roč. 91, s. 89-90.
7.   JENŠOVSKÝ, L. Citační analýza a analýza citací. Chem. Listy 1997, roč. 91, s. 264.
8.   PITTEROVÁ, K. Využití citačních rejstříků a impakt faktoru. Časopis lék. českých 1999, roč. 138, č. 15, s. 474-476.
9.   WESSELS, R. Význam mezinárodní spolupráce pro dostupnost šedé literatury. ;' '94 1994, roč. 36, č. 6, s. 149-151.
10.PAPÍK, R. Co je šedá literatura a jaké jsou její hlavní zdroje. Infocus 1995,
roč. l,č. 5,s. 142. 11. BAYER, J., SKÁLOVÁ, H. Česká účast v evropském informačním systému
o šedé literatuře. Infocus 1995, roč. 1, č. 12, s. 305-307.
Literatura
12. ŠILHÁNEK, J., NOVOTNÁ, M. SIGLE - evropská báze dat šedé literatury z pohledu uživatele. Infocus 1996, roč. 2, č. 4, s. 75-77.
13. PAPlK, R. Zdroje šedé literatury. Infocus 1996, roč. 2, č. 11-12, s. 222-223.
14. ADAMS, S. R. Development in Patents Documentation in Europe during the Last Decade. J. Chem. Inf. Comput. Sei. 1999, roč. 39, s. 423-431.
15. HORKÝ, J., BOČEK, B. Obsahy časopisu v databázi SWETSCAN. Infocus 1996, roč. 2, č. 8-9, s. 170-171.
16. BABKA, M. Kde a jak hledat informace o firmách. Praha: Management Press, 1994. 176 s. ISBN80-85603-56-X.
17. VYMETAL, J. Firemní informace v praxi. / '93 1993, roč. 35, č. 3, s. 75-77.
18. VYMETAL, J., ŠILHÁNEK, J. Informační středisko ve firemní praxi. Ostrava: Montanex, 1996. 131 s. ISBN 80-85750-61-5.
19. TRMAČ, P. Informační zdroje o evropských firmách. i '94 1994, roč. 36, č. 10, s. 259-260.
20. HELCELET, J. Zdroje firemních informací. Profit Speciál 1995, č. 14, s. III-XIII.
21. SMETÁČEK, V. Informace o informacích. Praha: Grada, 1993. 148 s. ISBN 80-85623-22-6.
22. VÁCHOVÁ, M. Presentace v adresářích. Profit rádce 1997, č. 13, s. 26. 23.PIČMAN, D. Patentové informace na Internetu. Praha: Úřad průmyslového
vlastnictví, 1999. 120 s. ISBN 80-85100-84-3.
Kapitola 10.
1.   PAPÍK, R., MICHALIK, P. Internet - ekonomické, marketingové a finanční aplikace. Praha: Ekopres, 1998. 220 s. ISBN 80-86119-03-3.
2.   KLÁN, P., a kol. Chemická informatika, Úvod do používání internem. Praha: Ústav informatiky AV ČR, 1999. ISBN 80-86238-01-6.
3.   MAIZELL, R. E. How to find Chemical Information. 3 Eel., New York: Wiley, 1998. 515 s. ISBN 0-471-12579-2.
4.   MAKULOVA, S. Sprievodca po Internete alebo internet od Apo Z. Bratislava: EL&T, Bratislava 1997. 471 s. ISBN 80-88812-03-08.
5.   MAKULOVA, S. Blúdíme v kybernetickom priestore alebo nové smery vo vývoji vyhľadávania informácií v internete. In: Sborník 13. mezinárodní konference CS - ONLINE '99, Stará Lesná - Vysoké Tatry, 21.-24. 6. 1999, s. 186-195.
6.   Gower Handbook of Library and Information Management. Ed. Pryttherch, R. J. Hants: Gower, 1998. 411 s. ISBN 0-566-08052-4.
7.   ŽID, N., a kol. Orientace ve světě informatiky. Praha: Management Press, 1998. 391 s. ISBN 80-85943-58-1.
8.   Firemní materiály The Dialog Corporation. Oxford: The Dialog Corp., 1999.
9.   Firemní materiály STN International. Karlsruhe: STN Int., 1999.
Literatura
Kapitola 11.
1.   KATUŠČÁK, D., MATTHAEIDESOVÁ, M., NOVÁKOVÁ, M. Informačná výchova. Terminologický a výkladový slovník. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladatelstvo, 1999 (zväzok). 375 s. ISBN 80-08-02818-1.
2.   VYMETAL, J., ŠILHÁNEK, J. Informační středisko ve firemní praxi. Ostrava: Montanex, 1996. 131 s. ISBN 80-85750-61-5.
3.   VLASÁK, R. Informační střediska nebo knihovny. Aneb s vaničkou někdy i dítě. í '96 1996, roč. 38, č. 1, s. 7-11.
4.   STŘÍBRNÁ, E. Nastal čas likvidace knihoven? Technický týdeník 1994, č. 20, s. 8.
5.   HELCELET, J. Nebojte se knihoven. Profit Speciál 1993, č. 43, s. 1-7.
6.   VLASÁK, R. Světové informační systémy a služby, Informační průmysl. Praha: Skripta Univerzity Karlovy, 1993. 178 s. ISBN 80-7066-801-6.
7.   JURČÁKOVÁ, Z. Spracovanie dokumentov v knižnicách a informačných inštitúciách. Teoretické základy a perspektívy. Bratislava: Centrum vedecko-tech-nických informácií SR, 1997.
8.   Materiály Státní technické knihovny v Praze. Praha: STK, 1995, 1999.
Kapitola 12.
1.   ŠILHÁNEK, J. Úvod do chemické informatiky. Praha: Skripta VŠCHT, 1994. 151 s. ISBN 80-7080-218-9.
2.   MINDL, J. Chemická literatura a dokumentace. Pardubice: Univerzita Pardubice, Skripta FCHT, Pardubice 1994. 173 s. ISBN 80-85113-84-8.
3.   MOZGA, J. Nepublikované pracovní materiály. Praha: Fakulta podnikohospo-dářskáVŠE, 1998.
4.   PIČMAN, D. Metodika patentových průzkumů a rešerší. Praha: FÚV, 1992.
5.   PIČMAN, D. Automatizované rešeršní systémy patentových informací. Praha: ÚPV, 1995. 77 s. ISBN 80-85100-40-1.
277
Doc. Ing. Jan Vymetal, CSc. Ing. Miriam Váchová
Úvod do studia odborné literatury
Nakladatelská redakce:
Jaroslav Šprongl
Grafická úprava, sazba a návrh obálky:
Ivana Steflová
Tisk:
MTZ - Tiskárna Lipník, a. s., Osecká 299, Lipník nad Bečvou
Vydavatel:
Nakladatelství Orac, s. r. o.,
Vinohradská 184, 130 52 Praha 3
V EDICI STUDIJNÍ TEXTY ORAC
vydání 1.
2000
Orac
Nakladatelství ORAC, s. r. o., představuje:
Sbírka Orac - daňová
Sbírka s podtitulem „rozhodnutí českých soudů ve věcech daňových" vychází od září 2000 jako měsíčník. Je garantována špičkovými soudci a dalšími odborníky z oblasti daňové správy a vzbuzuje mezi našimi čtenáři velkou pozornost. Tento nakladatelský počin vítají soudci, advokáti, daňoví poradci i pracovníci finančních orgánů - a přirozeně též sami daňoví poplatníci. Pro všechny kategorie zájemců představuje tato sbírka vysoce kvalitní a koncepčně sjednocený pohled na soudní rozhodovací praxi. Členy redakční rady jsou JUDr. M. Mazanec, Ing. V. Boněk a Doc. JUDr. H. Marková.
Katalogové číslo SD0012
Cena předplatného na rok 2001 (12 čísel) 1440 Kč
Sbírka Orac - trestní
Sbírka s podtitulem „rozhodnutí českých soudů ve věcech trestních" vychází od září 2000 jako měsíčník. V každém čísle najdete přibližně 10 judikátů k aktuálním otázkám trestního práva. Přehledné řazení, formulované právní věty, odkazy na prejudikaturu a další prvky umožní čtenáři, aby se v problematice dobře orientoval. Usnadní mu vyhledávání argumentace a postupů, s nimiž se potřebuje seznámit. Je připravována ve spolupráci se soudci Nejvyššího soudu ČR a dalšími odborníky v oblasti trestního práva. Členy redakční rady jsou JUDr. Pavel Kučera, JUDr. Stanislav Rizman a JUDr. Karel Hasch.
Katalogové číslo ST0011
Cena předplatného na rok 2001 (12 čísel) 1440 Kč
Obě tyto sbírky si můžete objednat na adrese: Nakladatelství ORAC, s. r. o., Vinohradská 184, 130 52 Praha 3 tel: 02/6713 2136, fax: 02/67132134, e-mail: lberka.orac@its.cz
Sbírky Orac
rozhodnutí českých soudů ve věcech trestních