Měření hodnotových orientací metodou
hodnotových portrétů S. H. Schwartze*
BLANKA ŘEHÁKOVÁ**
Sociologický ústav AV ČR, Praha
Measuring Value Orientations with the Use of S. H. Schwartz's Value Portraits
Abstract: The article acquaints readers with two methods of measuring value orientations
developed by S. H. Schwartz. Particular attention is devoted to the Portrait
Values Questionnaire, which was used in the European Social Survey in
2002. Using the data file from the survey, the author shows how four types of
`higher order' values are represented among the Czech population and how value
priorities influence a person's position in the social structure. The article also
presents an international comparison.
Sociologický časopis/Czech Sociological Review, 2006, Vol. 42, No. 1: 107­128
Úvod
Na první pohled se může jevit téma tohoto příspěvku poněkud odtažité, vhodné spíše
pro psychology než pro sociology, ale není tomu tak. Hodnotové portréty byly zařazeny
do dotazníku prestižního Evropského sociálního výzkumu1
v roce 2002 i v roce
2004 a zřejmě tomu tak bude i v letech následujících. V literatuře nacházíme v posledních
letech nejčastěji čtyři škály na měření hodnot ­ Hofstedeovu [1980; 1991]
Rokeachovu [1967; 1973], Inglehartovu [1977; 1997] a Schwartzovu [1992; 1996; 2001;
2005a; 2005b]. S prvními dvěma nemám žádné zkušenosti. Inglehartovy míry materializmu
a postmaterializmu v jejich 4položkové i 12položkové verzi jsou u nás dobře
známé a využívané [např. Rabušic 2000; Řeháková 2001a; 2001b]. Jsou ukotveny
107
** Studie byla podpořena Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky,
grant LA 125 (European Social Survey) a Grantovou agenturou České republiky, grant
403/04/1219 (European Social Survey II).
** Veškerou korespondenci posílejte na adresu: RNDr. Blanka Řeháková, CSc., Sociologický
ústav AV ČR, Jilská 1, 110 00 Praha 1, e-mail: blanka.rehakova@soc.cas.cz
1
Evropský sociální výzkum (European Social Survey ­ ESS) je nový akademicky vedený sociální
výzkum, který je navržen tak, aby zmapoval a vysvětlil interakce mezi měnícími se evropskými
institucemi a postoji, názory a vzorci chování různorodého obyvatelstva Evropy.
Výzkumu se účastní přibližně 20 evropských států, jedním z nich je i Česká republika. V projektu,
který je řízen centrálním koordinačním týmem vedeným Rogerem Jowelem, se používá
velmi rigirózní metodologie. Dotazník z roku 2002 se skládá ze dvou částí, z hlavního dotazníku
a z dotazníku doplňkového, který obsahuje mimo jiné i portréty hodnot. Obdobné
uspořádání má rovněž dotazník v roce 2004. Projekt ESS je financován prostřednictvím
5. rámcového programu, další prostředky získává z European Science Foundation.
 Sociologický ústav AV ČR, Praha 2006
METODOLOGICKÁ RUBRIKA
v teorii, respondenti jim dobře rozumějí a jsou ve smysluplných vztazích s mnoha
proměnnými, které badatele zajímají. Bývají ale i kritizovány pro svou přílišnou závislost
na stávajících ekonomických podmínkách [Clarke et al. 1999]. V současné době
je asi nejužívanějším prostředkem k měření hodnotových orientací Schwartzovo
zjišťování hodnot (Schwartz Value Survey, SVS) [Schwartz 1992], které má ambice
být univerzální a úplné. Tato metoda je hojně používána sociálními psychology a těmi,
kteří studují rozdíly mezi hodnotovými orientacemi různých kultur a je všeobecně
respektovaná.
Autor metody S. H. Schwartz2
si byl od počátku vědom, že koncept hodnoty
spojuje odlišné zájmy všech vědců, kteří se zabývají lidským chováním, ať už jsou
to psychologové, sociologové nebo antropologové. Jeho výzkumné projekty, které
začaly koncem osmdesátých let minulého století, byly založeny velmi široce. Měly
objasnit, jak jsou hodnotové priority jednotlivců ovlivněny jejich sociálními zkušenostmi,
zejména pak jejich umístěním v sociální struktuře a také jejich specifickou
zkušeností (tou může být například imigrace). Měly také zjistit, jak hodnotové priority
ovlivňují orientace a volby chování, postoje a jednání v oblasti politické, náboženské,
environmentální ap. Projekty se už od samého počátku také zaměřovaly na
problematiku mezikulturních a mezinárodních rozdílů v hodnotových prioritách.
Za tím účelem bylo třeba zjistit, zda existuje nějaká univerzální struktura hodnot,
která by byla společná všem lidem, zda tyto hodnoty mají stejný nebo podobný
smysl pro všechny, zda je tato struktura úplná. Vývoj teorie šel ruku v ruce s výzkumy
prováděnými po celém světě. Teorie byla na základě výsledků z výzkumů
modifikována, vyvíjel se i měřící nástroj. Tento proces, který bude dále popsán podrobněji,
stále pokračuje.
Vývoj teorie
Schwartz a Bilsky [1987, 1990] vytvořili pojmovou definici hodnot, která zahrnuje pět
formálních vlastností hodnot, které se v literatuře neustále vrací. Hodnoty (a) jsou pojmy
nebo přesvědčení, (b) vztahují se k žádoucím koncovým stavům nebo chování,
(c) přesahují specifické situace, (d) řídí výběr nebo ohodnocení chování a jevů, (e) jsou
uspořádané podle relativní důležitosti. Hodnoty, chápané tímto způsobem, se liší od
postojů v jejich obecnosti a abstraktnosti a v jejich hierarchickém uspořádání. K těmto
formálním rysům hodnot Schwartz a Bilsky přidali ještě následující: primární obsahový
aspekt hodnoty je typ cíle nebo motivačního zájmu, který vyjadřuje. Typologii
různých obsahů hodnot odvodili na základě úvahy, že hodnoty reprezentují tři univerzální
požadavky lidské existence: potřeby jedince jako biologického organizmu,
nezbytnost koordinované sociální interakce, přežití a zabezpečení zájmů skupin. Výsledkem
bylo osm hodnotových typů: pro-sociální (prosocial), restriktivní konformizmus
(restrictive conformity), požitek (enjoyment), úspěch (achievement), zralost (maturity),
samostatnost (self-direction), bezpečnost (security), moc (power).
Sociologický časopis/Czech Sociological Review, 2006, Vol. 42, No. 1
108
2
Shalom H. Schwartz je profesorem psychologie na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě.
Teorie také specifikovala soubor dynamických vztahů mezi hodnotovými typy.
Činnosti konané ve snaze o dosažení každého z typů mají totiž psychologické, praktické
a společenské důsledky, které mohou být v souladu nebo v konfliktu se snahou
o dosažení jiných typů hodnot. Na základě výsledků získaných z výzkumů, které
se konaly v sedmi značně rozdílných zemích, se ukázalo, že existuje silná evidence
pro univerzalitu kompatibility mezi hodnotovými typy, které podporují bezproblémové
sociální vztahy (bezpečnost, restriktivní konformizmus, pro-sociální
typ), dále mezi těmi, které se týkají posílení ega (úspěch, požitek) a těmi, které vyjadřují
uspokojení s nebo důvěru ve svou jedinečnost (zralost, samostatnost). Silná
podpora také existovala pro univerzalitu konfliktu mezi důrazem na nezávislost
myšlení a jednání a konformní sebekontrolou (samostatnost proti restriktivnímu
konformizmu) a také mezi zájmem o druhé a sledováním osobního úspěchu (pro-sociální
typ proti úspěchu). Dalším zjištěním byla skutečnost, že ve všech sedmi zemích
hodnoty z typů požitek, úspěch a samostatnost tvořily v dvourozměrné projekci
prostoru hodnot souvislou oblast, která se nacházela proti jiné souvislé oblasti,
tvořené hodnotami obsaženými v typu pro-sociálním, restriktivní konformizmus
a bezpečnost. Hodnoty zralosti byly umístěny na hranici mezi těmito dvěma oblast-
mi.
Modifikace teorie
První modifikace teorie, ke kterým došlo na základě výsledků empirických šetření,
se týkaly obsahu hodnotových typů [Schwartz 1992]. Byly odvozeny dva zcela nové
typy, které do té doby nebyly v literatuře zmiňovány ani empiricky studovány, a sice
tradice a stimulace. Byla vznesena otázka po zahrnutí spirituality a byla navržena
modifikace čtyř dřívějších typů (požitek, zralost, bezpečnost, pro-sociální). Původních
osm typů se tak rozrostlo na jedenáct.
1. Samostatnost (self-direction). Definujícím cílem je nezávislost myšlení a výběru
jednání, tvořivost, zvídavost. Motivační typ byl odvozen z potřeb kontrolovat
a ovládat a z potřeby autonomie a nezávislosti.
2. Stimulace (stimulation). Motivačním cílem je vzrušení, novota, výzva. Typ byl
odvozen z předpokladu, že k optimální úrovni aktivace je potřebná pestrost
a mnohotvárnost podnětů.
3. Požitkářství (hedonism3
). Motivačním cílem je požitek, rozkoš, smyslové uspokojení.
Hodnotový typ byl odvozen z potřeby požitků a z potěšení, které vzniká
na základě jejich uspokojování.
4. Úspěch (achievement). Definujícím cílem je osobní úspěch, který se projevuje
prostřednictvím schopnosti posuzované podle sociálních standardů. Kompetentní
vystupování je podmínkou pro získání zdrojů pro přežití, pro úspěšné sociální
vztahy a pro úspěšné institucionální fungování.
Blanka Řeháková: Měření hodnotových orientací metodou hodnotových portrétů S. H. Schwartze
109
3
Dříve enjoyment.
5. Moc (power). Hlavním cílem je dosažení sociálního statusu a prestiže, kontrola
nebo dominance nad lidmi a zdroji. K fungování institucí je zřejmě potřebný určitý
stupeň statutové diferenciace. Aby byl tento fakt ospravedlnitelný, a aby ho
lidé akceptovali, musí považovat moc za hodnotu. Moc a úspěch jsou hodnoty,
které jsou zaměřené na společenskou vážnost. Zatímco úspěch zdůrazňuje aktivní
demonstraci schopnosti v konkrétní interakci, moc zdůrazňuje dosažení
nebo uchování dominantní pozice uvnitř obecnějšího sociálního systému.
6. Bezpečnost (security). Motivačním cílem je vlastní bezpečnost, harmonie a stabilita,
ale také bezpečnost společnosti a vztahů. Tento hodnotový typ vyplývá ze
základních individuálních a skupinových požadavků.4
7. Konformizmus (conformity5
). Definujícím cílem je sebekázeň v jednání, zálibách
a popudech, u nichž je pravděpodobné, že by mohly znepokojit nebo ohrozit
ostatní a porušit společenská očekávání nebo normy. Typ je odvozen z předpokladu,
že jedinci potlačují sklony, které by mohly být společensky rušivé, které
by ohrožovaly hladké fungování skupiny.
8. Tradice (tradition). Skupiny na celém světě vyvíjejí symboly a zvyky, které reprezentují
jejich sdílenou zkušenost a osud. Tradiční způsoby chování se stávají
symbolem skupinové solidarity, výrazem jedinečnosti skupiny a předpokládaným
garantem jejího přežití. Často mají formu náboženských rituálů a norem
chování. Motivačním cílem tradičních hodnot je respekt, oddanost a přijetí zvyků
a ideálů, které ta která kultura nebo náboženství zavádí.
9. Spiritualita (spirituality). Teologové, filozofové a sociologové náboženství zdůrazňují,
že základní význam tradičních přesvědčení a zvyků spočívá v tom, že
dodávají životu význam a řád v reakci na zdánlivou nesmyslnost každodenní
existence. Spirituální zájmy chápou jako zájmy, které se týkají nejzákladnějšího
smyslu existence reality. Jestliže odpovědi na otázky po tomto smyslu patří mezi
základní lidské potřeby, pak mohou spirituální hodnoty tvořit další univerzální
typ. Motivačním cílem takových hodnot by mohly být vnitřní harmonie
a smysl života nahlížený pomocí překročení každodenní reality.
10. Benevolence (benevolence). Toto je úžeji definovaná verze dřívějšího pro-sociálního
typu. Zatímco pro-sociální typ se týkal zájmu o prosperitu všech lidí, benevolence
se soustřeďuje na zájem o prosperitu těch, s nimiž jsme v každodenním
styku. Motivačním cílem je zachování a zvětšení prosperity lidí, s kterými
se často stýkáme.
11. Univerzalizmus (universalism). Tento typ zahrnuje dřívější ,,zralost" a část dřívějšího
typu ,,pro-sociální". Motivačním cílem je pochopení, uznání, tolerování
a ochrana prosperity všech lidí a přírody. Lze ho odvodit z požadavků zajišťujících
přežití. Pokud se totiž nepodaří akceptovat druhé, kteří jsou jiní a jednat
s nimi spravedlivě, povede to k životu ohrožujícím střetům a neúspěch v ochraně
přírody povede ke zničení zdrojů, na kterých závisí život.
Sociologický časopis/Czech Sociological Review, 2006, Vol. 42, No. 1
110
4
Modifikace původního typu spočívá v tom, že do něj byly zahrnuty rovněž individuální bezpečnostní
hodnoty.
5
Dříve restrictive conformity.
Revize původních motivačních typů a přidání nových si vyžádala formulaci
nových hypotéz o dynamických vztazích mezi všemi typy. Při jejich tvorbě se ovšem
uplatnily v hojné míře výsledky empirických výzkumů s původními osmi typy. Jsouli
hodnoty nazírány jako cíle, pak jejich dosažení slouží osobním a / nebo kolektivním
zájmům. Na tomto základě byla formulována hypotéza, že hodnoty, které slouží
primárně individuálním zájmům (moc, úspěch, požitkářství, stimulace, samostatnost)
tvoří souvislou oblast, která leží proti jiné souvislé oblasti, tvořené třemi typy
hodnot, které slouží primárně kolektivním zájmům (benevolence, tradice, konformizmus).
Univerzalizmus a bezpečnost slouží oběma zájmům a jsou umístěny na
hranicích mezi těmito oblastmi. Nejpravděpodobnější oblast spirituálního typu je
někde v kolektivní oblasti, snad mezi benevolencí a tradicí, možné je i umístění mezi
benevolencí a univerzalizmem.
Současně s touto hypotézou byly formulovány i jemnější hypotézy, založené na
analýze podobnosti cílů definujících každý hodnotový typ a psychologické, sociální
a praktické důsledky současného usilování o každou dvojici typů. Za souladné typy
byly označeny tradice a konformizmus (oba zdůrazňují sebekontrolu a podřízení),
konformizmus a bezpečnost (oba zdůrazňují ochranu pořádku a harmonii ve vztazích),
bezpečnost a moc ( oba zdůrazňují potřebu vyhnout se hrozbám nejistot nebo
je překonat kontrolou vztahů a zdrojů), moc a úspěch (oba zdůrazňují sociální nadřazenost
a úctu), úspěch a požitkářství ( oba mají co do činění s nestřídmostí), požitkářství
a stimulace (oba s sebou nesou žádost po příjemném vzrušení), stimulace
a samostatnost (oba zahrnují vnitřní motivaci k mistrovství a otevřenost ke změně),
samostatnost a univerzalizmus (oba vyjadřují důvěru ve vlastní úsudek a uspokojení
s rozmanitostí života), univerzalizmus a benevolence (oba se vztahují k zlepšení situace
druhých a k překročení sobeckých zájmů). Hypotéza umisťuje vedle sebe také
benevolenci a tradici, ačkoliv se nenašlo racionální zdůvodnění jejich kompatibility.
V konfliktu jsou samostatnost a stimulace na jedné straně a konformizmus,
tradice a bezpečnost na druhé straně, protože zdůrazňování nezávislého myšlení
a jednání a podporování změn je v konfliktu se submisivní sebekontrolou, se zachováváním
tradic a s ochranou stability. Univerzalizmus a benevolence stojí proti
úspěchu a moci, protože přijetí druhých jako rovných a zájem o jejich blaho je v rozporu
s prosazováním sebe sama a se snahou po dominanci. Požitkářství je v rozporu
s konformizmem a tradicí, protože oddávání se svým žádostem vylučuje sebekontrolu
a přijetí vnějších omezení. Spiritualita je v konfliktu s požitkářstvím, mocí
a úspěchem, neboť hledání smyslu pomocí překročení každodenní reality protiřečí
honbě za smyslovými a materiálními požitky.
Na základě empirických šetření provedených v mnoha zemích celého světa se
ukázalo, že lidé rozlišují deset hodnotových typů. Spiritualita, alespoň v té operacionalizaci,
která zde byla použita (vnitřní harmonie, spirituální život, životní smysl,
odpoutání se od světských zájmů), nepatří mezi univerzální hodnotové typy. Na
druhé straně, data neposkytla podporu pro myšlenku, že ještě nějaké hodnotové typy
v teorii chybí. Hypotézy týkající se dynamické struktury hodnotových typů,
kompatibilit a konfliktů, byly v podstatě potvrzeny a jsou vyjádřeny v obr. 1. Schéma
konfliktních a souladných vztahů postulovaných teorií je kruhové. Kruhové
Blanka Řeháková: Měření hodnotových orientací metodou hodnotových portrétů S. H. Schwartze
111
uspořádání typů hodnot reprezentuje motivační kontinuum. Rozdělíme-li kruh na
devět výsečí a začneme-li například u univerzalizmu, je v další výseči benevolence,
ve třetí jsou hodnoty dvě, konformizmus, který je blíže středu kruhu, a tradice, která
je blíže okraji kruhu. Ve čtvrté výseči je umístěna bezpečnost, následuje moc, úspěch,
požitkářství, stimulace a v deváté výseči je samostatnost. Čím blíže si jsou kterékoliv
dva typy hodnot v libovolném směru kolem kruhu, tím podobnější si jsou jejich
motivace, čím si jsou vzdálenější, tím protichůdnější jsou jejich motivace.6
Strukturu hodnot lze stručně vyjádřit ve dvou ortogonálních dimenzích. První dimenze
proti sobě staví posílení ega (self-enhancement) a překročení sebe sama (selftranscendence).
Na této dimenzi stojí hodnotové typy moc a úspěch, které zdůrazňují
především sledování vlastních zájmů, v opozici k hodnotovým typům univerzalizmus
a benevolence, které se starají zejména o blaho a zájmy druhých. Druhá dimenze
proti sobě staví otevřenost změně (openness to change) a konzervaci (conservation).
Na této dimenzi stojí hodnotové typy samostatnost a stimulace (nezávislé
jednání, myšlení a cítění, připravenost k novým zkušenostem) v opozici k hodnotovým
typům bezpečnost, konformizmus a tradice (sebeomezení, pořádek, odpor ke
změnám). Požitkářství v sobě obsahuje jak prvky otevřenosti ke změně, tak prvky
posílení ega.
Sociologický časopis/Czech Sociological Review, 2006, Vol. 42, No. 1
112
6
Dosavadní výzkumy v 18 zemích ukazují, že soubor deseti hodnotových typů je úplný. Ve
všech výzkumných souborech se objevila očekávaná kruhová struktura [Schwartz 2001].
Stimulace
Samostatnost Univerzalismus
Požitkářství
Úspěch
Moc Bezpečnost
Tradice
Konformismus
Benevolence
Otevřenost změně
Posílení ega Konzervace
Překročení sebe sama
Obr. 1. Teoretický model vztahů mezi deseti motivačními typy hodnot
Zdroj: [Schwartz 1992].
Měření hodnotových orientací metodou SVS
Metoda měření hodnotových orientací, která byla vyvinuta nejdříve, se nazývá
Schwartzovo zjišťování hodnot (Schwartz Value Survey, SVS) [Schwartz 1992]. Respondent
je požádán, aby posoudil 57 určitých hodnot7
jako ,,vůdčí (řídící) principy
ve vašem životě". Každá hodnota je upřesněna vysvětlením v závorce8
a respondent
posuzuje hodnoty na devítibodové stupnici od 7 (je extrémně důležitá) do ­1 (je
v protikladu k mým hodnotám). Tyto specifické hodnoty měří deset teoreticky
podložených hodnotových orientací. Moc: sociální moc, autorita, bohatství, zachování
dobrého jména, společenské uznání. Úspěch: úspěšnost, schopnost, ctižádostivost,
vlivnost, inteligence. Požitkářství: zábava, užívání života, nestřídmost. Stimulace:
odvaha, pestrý život, vzrušující život. Samostatnost: zvídavost, tvořivost, svoboda,
volba vlastních cílů, nezávislost, sebeúcta. Univerzalizmus: ochrana životního prostředí,
jednota s přírodou, svět krásy, tolerance, sociální spravedlnost, moudrost,
rovnost, mírový svět, vnitřní harmonie. Benevolence: ochota, čestnost, odpuštění, oddanost,
zodpovědnost, duchovnost, skutečné přátelství, citová a duchovní intimnost,
smysl života. Tradice: podřízení se životním okolnostem, zbožnost, pokora,
úcta k tradicím, mírnost, odpoutání od světských zájmů. Konformizmus: poslušnost,
úcta k rodičům a starším lidem, zdvořilost, sebeovládání. Bezpečnost: čistota, národní
bezpečnost, opětování služeb, sociální pořádek, bezpečnost rodiny, pocit sounáležitosti,
zdraví.
Zjišťování hodnotových orientací pomocí portrétů
Schwartzovo zjišťování hodnot (SVS) vyžaduje vysokou úroveň abstraktního myšlení,
a působí proto potíže lidem s nižším vzděláním, mládeži a lidem ze zemí, ve kterých
vzdělávací systém neklade důraz na abstraktní myšlení. Mimo to je časově značně
náročné. Proto byl vyvinut další instrument ­ Portrait Values Questionnaire
(PVQ) [Schwartz et al. 2001]. Tento instrument je navržen tak, aby byl konkrétnější,
a tedy přístupný všem skupinám, a aby byl méně časově náročný. Přitom ovšem musí
měřit stejných deset typů hodnot. PVQ obsahuje krátké slovní portréty 29 různých
lidí, například charakteristika Je pro něj důležité naslouchat lidem, kteří jsou jiní než on.
I když s nimi nesouhlasí, chce jim porozumět popisuje člověka, pro kterého jsou důležité
univerzální hodnoty. Je pro něj důležité, aby ho lidé respektovali. Chce, aby lidé dělali,
co jim řekne popisuje člověka, kterému ,,chutná moc". U každého slovního portrétu
respondent určuje, do jaké míry se mu popsaná osoba podobá, a to zaškrtnutím jedné
z šesti odpovědí: velmi se mi podobá, podobá se mi, podobá se mi trochu, podobá
se mi málo, nepodobá se mi, vůbec se mi nepodobá. Respondent tedy porovnává
portrét se sebou, nikoliv sebe s portrétem. Porovnání druhých se sebou směřuje poBlanka
Řeháková: Měření hodnotových orientací metodou hodnotových portrétů S. H. Schwartze
113
7
Původně bylo hodnot 56, později byla jedna vynechána, protože byla často špatně chápána,
a dvě další byly přidány.
8
Viz Schwartz [1992].
zornost pouze na hodnotově relevantní aspekty druhých, kteří jsou vypodobněni.
Naopak, porovnání sebe s druhými by mohlo zaostřit pozornost příliš na vlastní osobu,
což by vedlo k tomu, že by si člověk uvědomil příliš mnoho svých osobních vlastností,
a to i těch, které nejsou pro daný účel relevantní. Respondent by mohl přehlédnout
podobnost hodnot, protože by v portrétu nenašel své další charakteristiky.
PVQ je vytvořen ve dvou modifikacích, jedna je pro ženy, druhá pro muže.9
Na tomto místě je vhodné upozornit na to, že PVQ zjišťuje spíše podobnost
s někým, kdo má určité cíle a aspirace (hodnoty), než podobnost s nositelem určitých
rysů. Je to tak, že lidé, kteří si cení nějakého cíle, nemusí mít nutně odpovídající rys.
Ani ti, kteří mají určitý rys, nemusí nutně oceňovat odpovídající cíl. Například člověk,
který vysoko hodnotí tvořivost jako vůdčí princip v životě, nemusí být tvořivý
a někdo, kdo je tvořivý, může přičítat tvořivosti jako hodnotě, která řídí jeho život,
jen malý význam. Respondent, který řekne, že se mu velmi podobá osoba, pro kterou
je důležité promýšlení nových myšlenek a tvořivost, odhaluje, jakou důležitost
přičítá hodnotám samostatnosti, ačkoliv sám vůbec nemusí být tvůrčí.
Metody SVS a PVQ měření hodnotových priorit se významně liší v několika
ohledech. PVQ měří hodnoty nepřímo, SVS přímo. Výsledkem PVQ jsou úsudky
o podobnosti portrétu a respondenta. Výsledkem SVS je uspořádání důležitosti hodnot
jakožto řídících principů ve vlastním životě. Stimuly v PVQ jsou lidé, vyobrazení
prostřednictvím svých cílů, aspirací a přání, stimuly v SVS jsou abstraktní hodnoty.
SVS používá 9bodovou škálu, která obsahuje kladná i záporná čísla, některé
body jsou i slovně označeny. PVQ požaduje na respondentovi, aby vybral jednu
z šesti slovně popsaných alternativ. Schwartz et al. [2001] prokázali pomocí přístupu
MTMM (multitrait-multimethod), že SVS a PVQ jsou ekvivalentní pro měření deseti
hodnotových typů. Vnitřní reliabilita položek měřících určitý hodnotový typ pomocí
PVQ je ale většinou nižší než u SVS.10
To má dvě příčiny: součtové indexy zahrnují
málo položek a mnoho hodnotových typů má konceptuálně široké definice,
které zahrnují více složek. Přitom položky byly vybrány tak, aby pokryly různé koncepční
složky hodnotového typu, a ne aby redundantně měřily jeden koncept. PVQ
s 29 portréty11
obsahuje po dvou portrétech pro stimulaci, požitkářství a moc, po
třech portrétech pro samostatnost, úspěch, bezpečnost, konformizmus a benevolenci
a po čtyřech portrétech pro tradici a univerzalizmus. Ačkoliv vyplnění varianty
PVQ s 29 portréty trvá maximálně deset minut [Schwartz et al. 2001], byla v Evropském
sociálním výzkumu z roku 2002 použita na doporučení S. Schwartze variSociologický
časopis/Czech Sociological Review, 2006, Vol. 42, No. 1
114
9
Popisy osob v PVQ jsou naprosto stejné, jen popisují ženu, když je respondentkou žena,
a muže, když je respondentem muž. Například: ,,Je pro ni důležité užívat si života. Ráda si
dopřává", ,,Je pro něj důležité užívat si života. Rád si dopřává".
10
Cronbachovo alfa se u metody PVQ pohybovalo od 0,37 do 0,79 a u metody SVS od 0,45
do 0,76 a vnitřní konzistence byla u PVQ nižší v osmi z deseti hodnot.
11
Existují i jiné varianty, například v jednom výzkumu byla použita varianta se 40 portréty
[viz Bamberg et al. 2001], v Evropském sociálním výzkumu z roku 2002 byla použita varianta
s 21 portréty.
anta s 21 portréty, jejíž vyplnění nebo zodpovězení trvá podle jeho odhadu pět až
šest minut. Uvádím je ve znění pro respondenta ­ muže.12
Univerzalizmus
C. Myslí si, že je důležité, aby se s každým člověkem na světě zacházelo stejně. Věří,
že každý by měl mít v životě stejné příležitosti.
H. Je pro něj důležité naslouchat lidem, kteří jsou jiní než on. I když s nimi nesouhlasí,
chce jim porozumět.
S. Pevně věří, že by se lidé měli starat o přírodu. Péče o životní prostředí je pro něj
důležitá.
Benevolence
L. Je pro něj velmi důležité pomáhat lidem kolem sebe. Chce se starat o jejich bla-
ho.
R. Je pro něj důležité být loajální k přátelům. Chce se věnovat lidem, kteří jsou mu
blízcí.
Konformizmus
G. Věří, že lidé by měli dělat to, co se jim řekne. Myslí si, že lidé by měli dodržovat
pravidla vždy, dokonce i když je nikdo nepozoruje.
P. Je pro něj důležité, aby se vždy choval spořádaně. Chce se vyhnout všemu, o čem
by lidé řekli, že je špatně.
Tradice
I. Je pro něj důležité být pokorný a skromný. Nesnaží se přitahovat na sebe pozor-
nost.
T. Tradice je pro něj důležitá. Snaží se dodržovat zvyky, které se předávají v jeho
náboženství nebo v jeho rodině.
Bezpečnost
E. Je pro něj důležité žít v bezpečném prostředí. Vyhýbá se všemu, co by mohlo
ohrozit jeho bezpečnost.
Blanka Řeháková: Měření hodnotových orientací metodou hodnotových portrétů S. H. Schwartze
115
12
Portréty jsou v dotazníku seřazeny v abecedním pořadí A, B, C, ..., S, T, U. Jsou uvedeny
větou: ,,Nyní Vám stručně popíši určité lidi. Vyslechněte si prosím každý popis a řekněte mi,
jak moc se Vám daná osoba podobá či nepodobá." Respondent má kartu s alternativami odpovědí:
,,Velmi se mi podobá", ,,Podobá se mi", ,,Podobá se mi trochu", ,,Podobá se mi málo",
,,Nepodobá se mi", ,,Vůbec se mi nepodobá".
N. Je pro něj důležité, aby mu vláda zajistila bezpečí před všemi hrozbami. Chce,
aby byl stát silný tak, aby mohl chránit své občany.
Moc
B. Je pro něj důležité, aby byl bohatý. Chce mít hodně peněz a drahé věci.
Q. Je pro něj důležité, aby ho lidé respektovali. Chce, aby lidé dělali, co jim řekne.
Úspěch
D. Je pro něj důležité předvádět své schopnosti. Chce, aby lidé obdivovali, co dělá.
M. Je pro něj důležité být velmi úspěšný. Doufá, že lidé ocení, čeho dosáhl.
Požitkářství
J. Je pro něj důležité užívat si života. Rád si dopřává.
U. Vyhledává každou příležitost, aby se pobavil. Je pro něj důležité dělat věci, které
mu přinášejí potěšení.
Stimulace
F. Má rád překvapení a vždy vyhledává nové aktivity. Myslí si, že je důležité v životě
dělat mnoho různých věcí.
O. Vyhledává dobrodružství a rád riskuje. Chce mít vzrušující život.
Samostatnost
A. Promýšlení nových myšlenek a tvořivost jsou pro něho důležité. Rád dělá věci
svým vlastním originálním způsobem.
K. Je pro něj důležité, aby si sám rozhodoval o tom, co dělá. Má rád svobodu a nezávislost
na druhých.
Je nutné počítat s tím, že spolehlivost indexů bude nízká, ze stejného důvodu, který
byl uveden u varianty PVQ s 29 portréty. V tom případě je možné kombinovat
sousední hodnotové typy a vytvářet spolehlivější indexy širší hodnotové orientace,
například konzervaci jako průměr položek konformizmu, bezpečnosti a tradice,
otevřenost změně jako průměr položek samostatnosti, stimulace a požitkářství,13
posílení ega jako průměr položek moci a úspěchu, překročení sebe sama jako průměr
položek benevolence a univerzalizmu. Schwartz [2001] uvádí ještě další možSociologický
časopis/Czech Sociological Review, 2006, Vol. 42, No. 1
116
13
Jelikož požitkářství v sobě obsahuje jak prvky otevřenosti ke změně, tak prvky posílení
ega, rozhoduje se o jeho zařazení podle empirických výsledků. Ve většině případů bývá blíže
samostatnosti a stimulaci než moci a úspěchu.
nost vytvoření širších hodnotových orientací, a sice všechny položky samostatnosti,
stimulace, požitkářství, úspěchu a moci reprezentují individuální zájmy, všechny
položky benevolence, konformizmu a tradice reprezentují kolektivní zájmy. Položky
univerzalizmu a bezpečnosti jsou přechodové a reprezentují zájmy, které v sobě obsahují
složku individuální i kolektivní.
Schwartz [2005a] přichází s dalšími principy, které organizují strukturu hodnot.
Vztahy hodnot k úzkosti a strachu jsou jedněmi z nich. Hodnoty jako konformizmus,
tradice, bezpečnost a moc představují možnost jak se vypořádat se strachem
a úzkostí. Lidé se snaží vyhnout konfliktům (konformizmus), zachovávají současný
řád (tradice, bezpečnost), aktivně kontrolují hrozby (moc). Hodnoty jako univerzalizmus,
benevolence, samostatnost, stimulace a požitkářství vyjadřují motivace,
které jsou prosté strachu a úzkosti. Úspěch má z tohoto hlediska dvojí roli: dosažení
společenských standardů může kontrolovat úzkost a může být potvrzením
schopností. Ve stejné práci Schwartz uvádí, že na základě výsledků konfirmační faktorové
analýzy lze legitimně kombinovat všechny sousední hodnoty do vyšších typů.
Tento výsledek je konzistentní s myšlenkou motivačního kontinua a dává badatelům
volnost při vytváření typů vyššího řádu, které jsou užitečné z hlediska tématu
zkoumání za předpokladu, že jsou tyto typy tvořeny ze sousedních hodnot. Tak
například univerzalizmus a samostatnost mohou vytvářet typ ,,intelektuální otevřenost"
nebo moc a bezpečnost typ ,,kontrola nejistoty".
Empirická zjištění z ESS 2002
a) Vnitřní reliabilita položek PVQ a dvourozměrná projekce jejich vztahů
Jak jsem se už zmínila v úvodu, hodnotové portréty byly zařazeny do Evropského sociálního
výzkumu v roce 2002, který se uskutečnil asi ve 20 evropských zemích. Respondenti
byli vybíráni komplexním náhodným výběrem. Výběrové velikosti s v jednotlivých
zemích dosti liší. Uvedu je jen pro země, s jejichž daty budu dále pracovat:
Řecko (2373), Slovinsko (1363), Maďarsko (1444), Česko (1063), Polsko (1805), Švýcarsko
(1853), Nizozemsko (2183), Norsko (1714), Irsko (1671), Španělsko (1576). Vnitřní
reliabilita položek měřících jednotlivé hodnotové typy je v českém datovém souboru
podle očekávání nízká.14
Univerzalizmus (=0,555), benevolence (=0,540), konformizmus
(=0,541), tradice (=0,352), bezpečnost (=0,505), moc (=0,484), úspěch
(=0,678), požitkářství (=0,701), stimulace (=0,643), samostatnost (=0,562). Kritériem
DeVellise [2003: 95­96] by prošly jen úspěch a požitkářství. Výsledky z ostatních
zemí jsou velmi podobné. Z toho důvodu jsem se zaměřila na hodnotové typy
Blanka Řeháková: Měření hodnotových orientací metodou hodnotových portrétů S. H. Schwartze
117
14
Názory na výši Cronbachova alfa, kterou je už možné považovat za přijatelnou, se dosti liší.
Uvedu zde názor R. F. DeVellise [2003: 95­96]: Hodnota alfa pod 0,60 je nepřijatelná, mezi
0,60 a 0,65 je nežádoucí, mezi 0,65 a 0,70 je nejmenší přijatelná, mezi 0,70 a 0,80 je slušná,
mezi 0,80 a 0,90 velmi dobrá. Hodnota hodně nad 0,90 upozorňuje, že by se mělo uvažovat
o zkrácení škály.
Sociologický časopis/Czech Sociological Review, 2006, Vol. 42, No. 1
118
15
Postačitelnost dvourozměrného prostoru je podložena hodnotami S-stress = 0,197, stress =
0,129, RSQ = 0,926 u obr. 2 a normalizovaný stress = 0,009, stress ­ I = 0,096, stress II
= 0,198, S ­ stress = 0,017, D. A. F. = 991, Tuckerův koeficient kongruence = 0,995 u obr. 3.
16
S. Schwartz se svými spolupracovníky používá k tomuto účelu analýzu struktury podobností
(Similarity Structure Analysis, SSA) založenou na pracích Borg, Lingoes [1987], Borg
a Shye [1993] a Guttman [1968]. Je známo, že lze získat velmi různé reprezentace s téměř stejnými
hodnotami stresu (ukazatel vhodnosti určité reprezentace). Existují škálovací programy,
hledající reprezentace, které mají dodatečné vlastnosti odvozené například z povahy dat nebo
které odpovídají nějakému teoretickému modelu. V takovém případě se jedná o konfirmační
analýzu struktury podobností [Borg, Lingoes 1987: 189]. Ačkoliv v literatuře, kterou
jsem měla k dispozici, Schwartz nikde termín ,,confirmatory SSA" nezmiňuje, je z textů zřejmé,
že nějaký takový program používá, a že hledá řešení, které by se co nejvíce podobalo jeho
teoretickému modelu ­ kruhovému uspořádání typů hodnot, a že ho skoro vždy nalézá.
vyššího řádu, a sice na konzervaci, otevřenost změně, posílení ega a překročení sebe
sama. V tabulce 1 je informace o vnitřní reliabilitě položek měřících tyto hodnotové
typy ve všech vybraných zemích. Žádná z hodnot není podle kritéria DeVellise nepřijatelná,
jedna je nežádoucí (0,643). Ostatní se pohybují v mezích nejmenší přijatelná
a slušná.
Obrázky 2 a 3 představují dvourozměrnou projekci vztahů mezi položkami
PVQ pomocí nemetrického mnohorozměrného škálování pro Českou republiku.
Ideálně by měly odpovídat teoretickému modelu kruhového uspořádání hodnot
z obr. 1. Položky jsou zobrazeny jako body ve dvourozměrném prostoru tak, že vzdálenosti
mezi body odrážejí vzájemný vztah mezi položkami, který je vyjádřen Pearsonovým
korelačním koeficientem.15
Obrázek 2 byl získán pomocí procedury Alscal
a obrázek 3 pomocí procedury Proxcal z SPSS verze 12.16
Oba přístupy pracovaly se
Tabulka 1. Hodnoty Cronbachova alfa
Typ Otevřenost Překročení Posílení
Země Konzervace změně sebe sama ega
Řecko 0,698 0,783 0,753 0,661
Slovinsko 0,729 0,746 0,648 0,658
Maďarsko 0,681 0,704 0,703 0,682
Česko 0,671 0,771 0,700 0,753
Polsko 0,735 0,791 0,697 0,653
Švýcarsko 0,701 0,704 0,643 0,657
Nizozemsko 0,711 0,697 0,693 0,740
Norsko 0,717 0,790 0,686 0,758
Irsko 0,737 0,773 0,736 0,725
Španělsko 0,757 0,802 0,792 0,703
Zdroj: ESS.
Blanka Řeháková: Měření hodnotových orientací metodou hodnotových portrétů S. H. Schwartze
119
Obr. 2. Struktura hodnot (výstup Alscal)
Bezpečnost (E)
Moc (Q)
Bezpečnost (N)
Tradice (I) Moc (B)
Konformismus (G) Stimul.(O)
Konformismus (P)
Úspěch (D)
Úspěch (M)
1/Požitkářství (J)
Tradice (T) 2/Požitkářství (U)
Univerzalizmus (S)
Univerz.(C) Benevolence (R) Stimulace (F)
Benevolence (L) Samostatnost (A)
Samostatnost (K)
Univerzalizmus (H)
Obr. 3. Struktura hodnot (výstup Proxscal)
Požitkářství (U)
Moc (Q)
Úspěch (D)
Moc (B)
Úspěch (M)
Požitkářství (J)
Stimulace (O)
Samostatnost (A)
Stimulace (F)
Samostatnost (K)
Bezpečnost (E)
Bezpečnost (N)
Univerzalismus (C)
Konformismus (G)
Konformismus (P)
Univerzalismus (S)
Benevolence (R)
Tradice (T)
Benevolence (L)
Univerzalismus (H)
Tradice (I)
Zdroj: ESS.
Zdroj: ESS.
,,slepou optimalizací", protože to jinak neumí, nešlo tedy o konfirmační přístup,
a proto nečiňme žádné závěry z toho, že řešení tak zcela neodpovídají teoretickému
modelu z obrázku 1 s kruhovým uspořádáním typů hodnot (to platí, myslím, více
pro řešení z Proxscal, méně už pro řešení z Alscal).17
Z obou reprezentací je vidět
to, co už bylo zřejmé z analýzy spolehlivosti, a sice že není možné pracovat s deseti
hodnotami, ale pouze s typy vyšších řádů. Rovněž pro všechny ostatní země
je dvourozměrná projekce vztahů mezi položkami PVQ postačující a podobná té
české.
b) Hodnotové typy konzervace, otevřenost změně, posílení ega, překročení sebe sama
Nejprve jsem si položila otázku, jak jsou tyto typy ve výběrových souborech zastoupeny.
Jelikož jsem se s tímto problémem v žádné z citovaných prací nesetkala,
neměla jsem vůbec představu, co mohu čekat. Za tím účelem jsem vytvořila proměnné
konzervace, otevřenost změně, posílení ega a překročení sebe sama. Číselná hodnota
proměnné konzervace pro určitého respondenta je dána aritmetickým průměrem
číselných hodnot, které respondent udal u položek E, N, G, P, I, T, přičemž odpovědi
,,velmi se mi podobá" bylo přiřazeno číslo 6, odpovědi ,,podobá se mi" číslo
5, ,,podobá se mi trochu" číslo 4, ,,podobá se mi málo" číslo 3, ,,nepodobá se mi" číslo
2, ,,vůbec se mi nepodobá" číslo 1. Obdobně jsou vytvořeny další proměnné. Do
proměnné otevřenost změně vstupují položky A, K, F, O, J, U,18
do proměnné posílení
ega položky B, Q, D, M a do proměnné překročení sebe sama položky C, H, S, L, R.
Respondenta jsem zařadila do typu konzervace, jestliže číselná hodnota, kterou měl
u proměnné konzervace, byla vyšší než hodnoty, které měl u proměnných otevřenost
změně, posílení ega, překročení sebe sama. Obdobně jsem vytvořila typy otevřenost změně,
posílení ega, překročení sebe sama.19
Nakonec jsem vytvořila proměnnou hodnotová
orientace, jejímiž hodnotami jsou jednotlivé typy. Tabulka 2 ukazuje rozdělení této
proměnné spolu s adjustovanými rezidui v jednotlivých zemích. Česká republika se
rozdělením proměnné hodnotová orientace nejvíce podobá Maďarsku, Irsku, Španělsku
a Řecku.20
Extrémními zeměmi jsou Polsko na jedné straně s vysokým podíSociologický
časopis/Czech Sociological Review, 2006, Vol. 42, No. 1
120
17
Nezáleží na tom, že v obrázku 2 je univerzalizmus umístěn vlevo dole a nikoliv vpravo nahoře.
Pootočení nehraje žádnou roli ani zde, ani v teoretickém modelu.
18
Položky požitkářství se ukázaly být blíže položkám samostatnosti (A, K) a stimulace (F, O)
než položkám moci (B, Q) a úspěchu (D, M), proto jsem je zahrnula pod otevřenost změně
a ne pod posílení ega. To platí pro všechny země, s kterými zde pracuji. Neplatí to např. pro
Velkou Británii, proto jsem ji do analýz nezahrnula.
19
V každé ze zemí se vyskytl i určitý počet respondentů, kteří měli více maxim. V Řecku tvořili
3,8 %, ve Slovinsku 4,2 %, v Maďarsku 2,4 %, v Česku 3,1 %, v Polsku 4,7 %, ve Švýcarsku
1,1 %, v Nizozemsku 1,9 %, v Norsku 1,6 %, v Irsku 4,0 %, ve Španělsku 2,8 %. Dále pracuji
jen s ,,čistými typy".
20
Toto tvrzení je založeno na rozboru tabulky 2 a na výsledcích korespondenční analýzy, které
jsou k dispozici u autorky.
lem konzervačního typu a Švýcarsko na straně druhé s vysokým podílem typu překročení
sebe sama. Česká republika je blíže Polsku než Švýcarsku. Dominantním typem
je ve všech zemích typ překročení sebe sama, jeho nejslabší dominanci pozorujeme
v Polsku, nejsilnější ve Švýcarsku. Konzervační typ je výrazně méně zastoupen
v zemích západní Evropy než v zemích střední Evropy, což je v konzistenci s výsledky
Schwartze a Bardiho [1997], kteří zjistili, že konzervační hodnoty jsou důležitější
ve východní Evropě než v západní Evropě.21
Blanka Řeháková: Měření hodnotových orientací metodou hodnotových portrétů S. H. Schwartze
121
21
Výzkumy, o které se autoři opírají, byly uskutečněny v 21 evropských zemích včetně České
republiky v letech 1988­1993, hodnotové orientace byly měřeny metodou SVS. Data byla
sbírána mezi středoškolskými učiteli a vysokoškolskými studenty.
Tabulka 2. Rozdělení proměnné hodnotová orientace v jednotlivých zemích a adjustovaná
rezidua
Typ Otevřenost Překročení Posílení
Země Konzervace změně sebe sama ega
Řecko 37,7 % 9,2 % 46,0 % 7,1 %
14,0 ­6,5 ­9,2 3,0
Slovinsko 28,3 % 18,8 % 46,8% 6,1%
2,1 5,8 ­6,1 0,6
Maďarsko 27,5 % 14,3 % 51,4 % 6,8 %
1,5 0,9 ­2,8 1,8
Česko 32,1 % 10,8 % 50,4 % 6,7 %
4,8 ­2,7 ­3,0 1,4
Polsko 40,2 % 10,3 % 42,0 % 7,4 %
14,4 ­4,1 ­11,3 3,1
Švýcarsko 8,5 % 16,6 % 71,8 % 3,0 %
­18,0 4,2 15,5 ­5,4
Nizozemsko 15,7 % 18,1 % 61,8 % 4,4 %
­11,5 6,6 6,9 ­2,8
Norsko 19,0 % 15,1 % 61,3 % 4,6 %
­6,8 2,0 5,6 ­2,1
Irsko 25,7 % 12,3 % 56,0 % 5,9 %
­0,1 ­1,4 1,0 0,3
Španělsko 26,6 % 9,5 % 57,8 % 6,1 %
0,7 ­4,8 2,4 0,7
Zdroj: ESS.
c) Souvislost pohlaví, věku, vzdělání a zbožnosti s hodnotovou orientací
Často byla zkoumána souvislost pohlaví, věku, vzdělání a religiozity s každou z deseti
hodnot, a to pomocí korelačního koeficientu [viz například Schwartz et al.
2001]. Z výsledků jsem odvodila následující hypotézy pro vztah mezi pohlavím, věkem,
vzděláním, zbožností a hodnotovou orientací.
Hypotéza 1. Ženy patří častěji než muži do typu konzervačního a překročení sebe sama, zatímco
muži patří častěji než ženy do typu otevřenost změně a posílení ega.
Tuto hypotézu podporují některé psychoanalytické, kulturně-feministické a evoluční
teorie [například Prince-Gibson a Schwartz 1998], podle kterých by ženy měly
klást větší důraz na expresivně-komunální hodnoty, jako je například benevolence,
zatímco muži by měli zdůrazňovat instrumentální hodnoty, jako je například
moc. Naopak podle interakcionistických teorií [například Deaux a Major 1990] by
neměly existovat žádné konzistentní genderové rozdíly.
Hypotéza 2. Zastoupení konzervačního typu a typu překročení sebe sama se zvětšuje s přibývajícím
věkem. Zastoupení typu otevřenost změně a posílení ega se s přibývajícím
věkem zmenšuje.
Čím jsou lidé starší, tím více jsou zakořeněni v sociálních sítích, tím více se drží
navyklých vzorců chování, a tím méně jsou vystaveni změnám a novým výzvám.
To znamená, že s přibývajícím věkem lze očekávat nárůst konzervačního typu
a úbytek typu otevřeného změnám. Jakmile lidé založí rodinu a dosáhnou pevného
postavení v zaměstnání, přestávají se soustředit jen sami na sebe a začínají se více
starat o blaho ostatních. Z toho můžeme usuzovat, že s přibývajícím věkem ubývá
typu posílení ega a přibývá typu překročení sebe sama.
Hypotéza 3. S růstem vzdělání přibývá typu otevřeného změnám a ubývá typu konzervač-
ního.
Tato hypotéza je založena na zkušenosti, že čím lepší vzdělání, tím větší intelektuální
otevřenost, flexibilita, zvídavost, tvořivost a také otevřenost k nerutinním
ideám a aktivitám. Na druhou stranu, čím lepší vzdělání, tím méně konformizmu
a vyznávání tradičních hodnot.
Hypotéza 4. Čím větší zbožnost, tím větší zastoupení konzervačního typu a menší zastoupení
typu otevřeného změně a posílení ega.
Předpokládám totiž, že zbožnost sebou nese příklon ke konformitě a tradičním
hodnotám a je v protikladu s požitkářstvím, stimulačními hodnotami a s bažením
po úspěchu a moci.
Sociologický časopis/Czech Sociological Review, 2006, Vol. 42, No. 1
122
Z dat výzkumu ESS 2002 se ukázalo, že ženy patří významně častěji než muži
do konzervačního typu jen v polovině zemí (v Řecku, Slovinsku, Maďarsku, Polsku
a Španělsku). V druhé polovině zemí není z tohoto hlediska mezi pohlavími významný
rozdíl. Do typu překročení sebe sama patří ženy významně častěji ve většině
zemí (ve Slovinsku, Maďarsku, Česku, Švýcarsku, Nizozemsku, Norsku a Irsku).
Ve zbylých třech zemích (Řecko, Polsko, Španělsko) není z tohoto hlediska mezi muži
a ženami významný rozdíl. Do typu otevřenost změně a posílení ega patří naopak
významně častěji muži. U prvně jmenovaného typu tomu tak je ve všech zemích
kromě Irska, kde je procentní zastoupení typu otevřenost změně prakticky stejné
u obou pohlaví. U druhého typu to neplatí jen ve Švýcarsku a v Norsku, kde opět
nebyl prokázán v tomto ohledu mezi muži a ženami významný rozdíl. Tato zjištění
vyvracejí univerzální platnost hypotézy 1. Beze zbytku ji potvrzují jen data Slovinska
a Maďarska, její druhou část potvrzují navíc i data Řecka, Česka, Polska, Nizozemska
a Španělska. Výsledky za Českou republiku jsou v tab. 3.22
Co se týče vlivu věku na hodnotové orientace, v souladu z hypotézou 2 jsou
jen výsledky týkající se konzervačního typu a typu otevřenost změně. Ve všech zemích
lze vysledovat, že s rostoucím věkem přibývá prvního a ubývá druhého. Růst
respektive pokles však nejsou rovnoměrné a stejné ve všech zemích. Zbývající část
hypotézy 2 nenachází podporu v datech sledovaných zemí. Lze jen říci, že ve většině
zemí je největší zastoupení typu posílení ega ve věkové kategorii 16­34 let a nejmenší
ve věkové kategorii 65+. Pro zastoupení typu překročení sebe sama je převažujícím
modelem nejprve růst a pak pokles s různou intenzitou v různých zemích.
Situaci v České republice ukazuje tabulka 4.23
Při zkoumání vlivu vzdělání na hodnotovou orientaci pracuji jen s daty respondentů,
kterým bylo v době dotazovaní alespoň 25 let. Předpokládám, že po tomto
věku už se typ vzdělání podle jeho obvyklé kategorizace nebude u naprosté větBlanka
Řeháková: Měření hodnotových orientací metodou hodnotových portrétů S. H. Schwartze
123
22
Výsledky z ostatních zemí jsou k dispozici u autorky.
23
Údaje pro ostatní země jsou k dispozici u autorky.
Tabulka 3. Rozdělení procent a adjustovaná rezidua v třídění pohlaví × typ
(Česká republika)
Typ Otevřenost Překročení Posílení
Pohlaví Konzervace změně sebe sama ega
Muž 30,6 % 14,3 % 46,8 % 8,3 %
­1,0 3,8 ­2,3 2,0
Žena 33,7 % 7,1 % 54,0 % 5,2 %
1,0 ­3,8 2,3 ­2,0
Zdroj: ESS.
Goodmanovo a Kruskalovo tau = 0,005, přibližná významnost = 0,002.
šiny dále měnit. Hypotéza 3 platí ve všech zemích jen v té části, která se týká konzervačního
typu. Zastoupení tohoto typu skutečně rychle klesá s rostoucím vzdělá-
ním.24
O typu otevřeného změnám můžeme říci společně pro všechny země jen to,
že v žádné zemi se jeho zastoupení s rostoucím vzděláním nezmenšuje. V některých
zemích můžeme pozorovat nárůst (například v Řecku, Slovinsku, Polsku, Švýcarsku,
Nizozemsku a Norsku), v některých k výraznějším změnám nedochází. Zastoupení
typu překročení sebe sama má tendenci se zvětšovat s rostoucím vzděláním až na
dvě výjimky, a těmi jsou Švýcarsko a Nizozemsko, kde se zastoupení tohoto typu
s růstem vzdělání nemění. O zastoupení typu posílení ega lze říci něco podobného
jako o zastoupení typu otevřeného změnám. Nikde nepozorujeme, že by jeho zastoupení
s rostoucím vzděláním výrazně klesalo, v Nizozemsku, Norsku a v Irsku roste,
jinde je spíše neměnné. Situaci v České republice zachycuje tabulka 5.25
Sociologický časopis/Czech Sociological Review, 2006, Vol. 42, No. 1
124
24
Pracuji s mezinárodní kategorizací, která má 6 kategorií. 0 = not completed primary education,
1 = primary or first stage of basic, 2 = lower secondary or second stage of basic, 3 =
upper secondary, 4 = post secondary but non-tertiary, 5 = first stage of tertiary, 6 = second stage
of tertiary, kterou jsem zúžila na tři kategorie: 1 = 0, 1, 2; 2 = 3; 3 = 4, 5, 6. Kromě této kategorizace
je pro každou zemi zaznamenaná i její vlastní národní kategorizace, s tou pracuji
v tabulce 5.
25
Výsledky pro ostatní země jsou k dispozici u autorky.
Tabulka 4. Rozdělení procent a adjustovaná rezidua v třídění věk × typ (Česká republika)
Typ Otevřenost Překročení Posílení
Věk Konzervace změně sebe sama ega
16­24 6,6 % 41,5 % 41,5 % 10,4 %
­6,0 10,9 ­1,9 1,6
25­34 25,0 % 12,5 % 50,0 % 12,5 %
­1,9 0,7 ­0,1 2,9
35­44 32,5 % 11,8 % 49,1 % 6,5 %
0,1 0,5 ­0,4 ­0,1
45­54 28,6 % 7,1 % 56,3 % 8,0 %
­1,4 ­2,0 2,1 0,9
55­64 38,1 % 3,3 % 55,8 % 2,8 %
1,9 ­3,5 1,6 ­2,3
65­74 46,6 % 3,1 % 47,3 % 3,1 %
3,8 ­3,0 ­0,8 ­1,8
75­94 56,1 % 1,5 % 39,4 % 3,0 %
4,3 ­2,5 ­1,8 ­1,2
Zdroj: ESS.
Goodmanovo a Kruskalovo tau = 0,056, přibližná významnost = 0,000.
Otázka, kterou byla zjišťována zbožnost, je následujícího znění: ,,Jak jste zbožný(á)
­ bez ohledu na to, zda se hlásíte k nějakému konkrétnímu náboženství?" Respondent
měl pro odpověď k dispozici 11bodovou stupnici, slovně popsaná je jen počáteční
a koncová hodnota (00 = vůbec nejsem zbožný(á), 10 = jsem velmi zbožný(á)).
Rozdělení četností v procentech v České republice je následující: vůbec nejsem
zbožný (27,6 %), 1 (14,0 %), 2 (10,8 %), 3 (9,0 %), 4 (4,7 %), 5 (12,4 %), 6 (5,2 %),
7 (5,9 %), 8 (4,9 %), 9 (2,9 %), jsem velmi zbožný (2,4 %). Česká republika je jednoznačně
zemí s nejméně zbožným obyvatelstvem. Jejím protipólem je Řecko. Značně
Blanka Řeháková: Měření hodnotových orientací metodou hodnotových portrétů S. H. Schwartze
125
Tabulka 5. Rozdělení procent a adjustovaná rezidua pro respondenty od 25 let v třídění
vzdělání × typ (Česká republika)
Typ Otevřenost Překročení Posílení
Vzdělání Konzervace změně sebe sama ega
Základní 49,5 % 3,0 % 45,5 % 2,0 %
3,1 ­1,7 ­1,2 ­1,9
Další bez maturity 41,1 % 6,5 % 47,8 % 4,7 %
3,1 ­0,6 ­1,8 ­1,8
S maturitou 29,7 % 8,0 % 53,3 % 9,0 %
­2,5 0,8 0,9 2,3
Další 20,6 % 9,9 % 61,1 % 8,4 %
­3,8 1,4 2,4 1,1
Zdroj: ESS.
Goodmanovo a Kruskalovo tau = 0,018, přibližná významnost = 0,000.
Tabulka 6. Rozdělení procent a adjustovaná rezidua v třídění zbožnost × typ
(Česká republika)
Typ Otevřenost Překročení Posílení
Zbožnost Konzervace změně sebe sama ega
0, 1, 2, 3 27,0 % 13,7 % 50,5 % 8,8 %
4,7 3,9 0,2 3,5
4, 5, 6 40,2 % 6,5 % 49,5 % 3,7 %
2,7 ­2,2 ­0,2 ­1,9
7, 8, 9, 10 42,8 % 4,8 % 50,0 % 2,4 %
3,1 ­2,7 ­0,1 ­2,4
Zdroj: ESS.
Goodmanovo a Kruskalovo tau = 0,013, přibližná významnost = 0,000.
zbožné jsou i Polsko a Irsko. Následují Švýcarsko, Nizozemsko, Slovinsko, Maďarsko,
Španělsko a Norsko.26
S růstem zbožnosti se zvětšuje zastoupení konzervačního typu ve všech zemích
s výjimkou Norska, kde pozorujeme nárůst jen mezi malou (kategorie 0­3)
a střední zbožností (kategorie 4­6). Obzvlášť silný nárůst zastoupení konzervačního
typu při růstu zbožnosti evidujeme u značně zbožných zemí (Řecko, Polsko, Irsko),
ale také u Španělska. Část hypotézy 4, která se týká vlivu zbožnosti na zastoupení
konzervačního typu je tedy daty potvrzena s výjimkou Norska. S růstem
zbožnosti se zmenšuje zastoupení typu otevřenost změně ve všech zemích, což odpovídá
formulaci hypotézy 4. Zvláště markantní je tento jev v Řecku, Polsku, Švýcarsku,
Nizozemsku a Irsku. S růstem zbožnosti se výrazně nemění zastoupení typu
posílení ega v Řecku, Slovinsku, Švýcarsku a Norsku, v ostatních zemích lze vysledovat
klesavý trend, jak předpokládala hypotéza 4. S růstem zbožnosti se zastoupení
typu překročení sebe sama zvětšuje ve Švýcarsku, Nizozemsku a Norsku,
zmenšuje v Řecku, Polsku a Španělsku a zůstává beze změny ve Slovinsku, Maďarsku,
Česku a Irsku. Případ České republiky zachycuje tabulka 6.27
Závěrečné shrnutí
Cílem tohoto článku bylo informovat o metodách měření hodnot, které vyvinul S. H.
Schwartz, a které se často používají zejména při mezinárodních srovnáváních. Nejprve
byl podán nástin vývoje teorie, která vyústila do definování osmi hodnotových
typů a do specifikace souboru dynamických vztahů mezi nimi. Pak byl čtenář seznámen
s modifikací této teorie, která se nakonec ustálila na deseti hodnotových typech
a na kruhovém schématu konfliktních a souladných vztahů mezi nimi. V další
části bylo stručně popsáno měření hodnotových orientací metodou SVS. Větší pozornost
byla věnována metodě PVQ, která byla v roce 2002 použita v Evropském sociálním
výzkumu, kterého se zúčastnila i Česká republika. Část článku je proto věnována
analýze dotazníku hodnotových portrétů deseti vybraných zemí, která se zaměřuje
na vnitřní reliabilitu položek PVQ, na dvourozměrnou projekci jejich vztahů
a na vytvoření typologie respondentů vzhledem k hodnotám, které vyznávají.
Ukázalo se, že vnitřní reliabilita položek měřících jednotlivé hodnotové typy je ve
všech zemích nízká. Uspokojivější situace je u hodnotových typů vyššího řádu, které
nakonec posloužily k vytvoření hodnotové typologie respondentů. Mezi další zjištění
patří, že vzhledem k této typologii jsou mezi zeměmi značné rozdíly. Nejvíce se
od sebe liší Polsko s nejsilněji zastoupeným konzervačním typem a s nejméně zastoupeným
typem překročení sebe sama a Švýcarsko, kde je tomu přesně naopak.
Česká republika je z tohoto hlediska mnohem podobnější Polsku než Švýcarsku. BySociologický
časopis/Czech Sociological Review, 2006, Vol. 42, No. 1
126
26
Toto pořadí je odvozeno z výsledků korespondenční analýzy, které jsou k dispozici u au-
torky.
27
Údaje z ostatních států jsou k dispozici u autorky.
ly formulovány čtyři hypotézy o souvislosti pohlaví, věku, vzdělání a zbožnosti
s hodnotovou orientací. Ani jedna z hypotéz nebyla daty beze zbytku podpořena,
i zde existují velké rozdíly mezi jednotlivými zeměmi.
BLANKA ŘEHÁKOVÁ je vědeckou pracovnicí Sociologického ústavu AV ČR. V současné době
je členkou oddělení Hodnotové orientace ve společnosti. Zaměřuje se na studium široce pojatých
hodnot. Zabývá se rovněž statistickým modelováním a sociálními sítěmi.
Literatura
Bamberg, S., J. Herrmann, S. Kynast, P. Schmidt. 2001. Portraits value questionnaire Ein
neues Instrument zur Messung von Schwartz Theorie grundlegender menslicher Werte.
Manuskript, Univerzita Giessen.
Borg, I., J. C. Lingoes. 1987. Multidimensional similarity structure analysis. New York:
Springer.
Borg, I., S. Shye. 1993. Facet theory: The method and its applications. Newbury Park, CA:
Sage.
Clarke, H. D., A. Kornberg, C. McIntyre, P. Bauer-Kasse, M. Kasse. 1999. ,,The effect of
economic priorities on the measurement of value change: New experimental evidence."
American Political Science Review 93: 637­647.
Deaux, K., B. Major. 1990. ,,A social psychological model of gender." Pp. 89­99
in D. L. Rhode (ed.) Theoretical perspectives on sexual difference. New Haven: Yale
University.
DeVellis, R. 2003. Scale development: theory and applications. Thousands Oaks, CA: Sage.
Guttman, L. 1968. ,,A general nonmetric technique for finding the smallest coordinate
space for a configuration of points." Psychometrika 33: 495­506.
Hofstede, G. 1980. Culture's consequences: International differences in Work-related values.
Beverly Hills, CA: Sage.
Hofstede, G. 1991. Culture and organizations: Software of the mind. London: McGraw-Hill.
Inglehart, R. 1977. The silent revolution. Princeton, NJ: Princeton University Press.
Inglehart, R. 1997. Modernization and postmodernization: Cultural, economic and political change
in 43 countries. Princeton, NJ: Princeton University Press.
Prince-Gibson, E., S. H. Schwartz. 1998. ,,Value priorities and gender." Social Psychology
Quartely 61: 49­67.
Rabušic, L. 2000. ,,Je česká společnost ,postmaterialistická`?" Sociologický časopis 36:
3­22.
Rokeach, M. 1967. Value survey. Sunnyvale, CA: Halgren Tests.
Rokeach, M. 1973. The nature of human values. New York: Free Press.
Řeháková, B. 2001a. ,,Změny hodnot v České republice a Inglehartova hodnotová
typologie." Pp. 47­71 in L. Rabušic (ed.) České hodnoty 1991­1999. Brno: Masarykova
univerzita.
Řeháková, B. 2001b. ,,Who are the Czech materialist, post-materialist, and those who are
,mixed`, and how do they differ in their opinions and attitudes on selected-primary
political-subjects." Czech Sociological Review 9: 35­52.
Schwartz, S. H. 1992. ,,Universals in the content and structure of values: Theory and
Blanka Řeháková: Měření hodnotových orientací metodou hodnotových portrétů S. H. Schwartze
127
empirical tests in 20 countries." Pp. 1­65 in M. Zanna (ed.) Advances in experimental
social psychology (Vol. 25). New York: Academic Press.
Schwartz, S. H. 1996. ,,Value priorities and behavior: Applying a theory of integrated value
systems." Pp. 1­24 in C. Seligman, J. M. Olson, M. P. Zanna (eds.) The psychology of
values: The Ontario symposium (Vol. 8). Hilsdale, NJ: Erlbaum.
Schwartz, S. H., A. Bardi. 1997. ,,Influences of adaptation to communist rule on value
priorities in Eastern Europe." Political Psychology 18: 385­410.
Schwartz, S. H., W. Bilsky. 1987. ,,Toward a psychological structure of human values."
Journal of Personality and Social Psychology 53: 550­562.
Schwartz, S. H., W. Bilsky. 1990. ,,Toward a theory of the universal content and structure
of values: Extensions and cross-cultural replications." Journal of Personality and Social
Psychology 56: 878­891.
Schwartz, S. H., A. Lehman, S. Roccas. 1999. ,,Multimethod probes of basic human values."
Pp. 107­123 in J. Adamopoulos, Y. Kashima (eds.) Social Psychology and Culture Context:
Essays in Honor of Harry C. Triandis. Newbury Park, CA: Sage.
Schwartz, S. H., G. Melech, A. Lehmann, S. Burgess, M. Harris, V. Owens. 2001.
,,Extending the cross-cultural validity of the theory of basic human values with
a different method of measurement." Journal of Cross-cultural Psychology 32: 519­542.
Schwartz, S. H. 2001. ,,A proposal for measuring value orientation across nations."
Pp. 241­296 in The European social survey core questionnaire development. ESS central
co-ordinating team.
Schwartz, S. H. 2005a. ,,Basic human values: Their content and structure across countries."
In A. Tamayo, J. Porto (eds.) Valores e trabalho (Values and work). Brasilia: Editora
Universidade de Brasilia. Též manuskript (2003a).
Schwartz, S. H. 2005b. ,,Robustness and fruitfulness of a theory of universals in individual
values." In A. Tamayo, J. Porto (eds.) Valores e trabalho (Values and work). Brasilia: Editora
Universidade de Brasilia. Též manuskript (2003b).
Sociologický časopis/Czech Sociological Review, 2006, Vol. 42, No. 1
128