1
PPPOOOMMMOOOCCC OOOBBBĚĚĚTTTEEEMMM
DDDOOOMMMÁÁÁCCCÍÍÍHHHOOO NNNÁÁÁSSSIIILLLÍÍÍ
Příručka určen{ pom{hajícím profesím
I. díl
Zpracovala Persefona, o.s. Aktualizované vyd{ní, říjen 2009
Mgr. Jitka Čechov{
Mgr. Hana Langhansov{
Mgr. Anna Hořínov{
Mgr. Zuzana Mr{zkov{
Mgr. Eva Oujezsk{
2
Obsah
Obsah......................................................................................................................................... 2
1. Co to je ,,dom{cí n{silí"...................................................................................................... 4
2. Formy dom{cího n{silí....................................................................................................... 4
3. Mýty a stereotypy, které podporují rozšířenost dom{cího n{silí ................................ 6
4. Statistický výskyt dom{cího n{silí.................................................................................... 6
5. Příčiny dom{cího n{silí ...................................................................................................... 9
Makrosystém a dom{cí n{silí ............................................................................................ 9
Exosystém a dom{cí n{silí ............................................................................................... 10
Mikrosystém a dom{cí n{silí........................................................................................... 10
Ontogenetick{ rovina........................................................................................................ 10
Genderov{ teorie ............................................................................................................... 11
6. Psychologie oběti............................................................................................................... 11
Psychické příznaky oběti dom{cího n{silí..................................................................... 11
Proč oběť neodejde nebo proč se znovu vr{tí?.............................................................. 13
Problematické chov{ní oběti............................................................................................ 13
* Popření............................................................................................................................. 15
* Vina .................................................................................................................................. 15
* Osvícení, získ{ní n{hledu............................................................................................. 15
* Zodpovědnost................................................................................................................. 15
7. Vliv DN na psychiku a vývoj dítěte................................................................................ 16
8. Psychologie pachatele....................................................................................................... 16
Typologie dle Holtzworth-Monroe a Stuart.................................................................. 16
Charakteristika n{silníků ................................................................................................. 16
9. Principy poradenství......................................................................................................... 17
Jak se k oběti DN chovat?..................................................................................................... 17
10. Krizový a bezpečnostní pl{n ......................................................................................... 18
Je-li osoba napad{na nebo ohrožov{na v dom{cím prostředí je důležité ................ 18
Jak se ochr{nit mimo domov? ......................................................................................... 19
Jak se ochr{nit v pr{ci? ..................................................................................................... 19
Jak se ochr{nit u soudního jedn{ní?............................................................................... 19
Bezpečnostní pl{n pokud se oběť chyst{ partnera opustit......................................... 19
Bezpečnostní balíček pro případ nutnosti rychle opustit dom{cnost ....................... 20
11. Pr{vní aspekty dom{cího n{silí .................................................................................... 20
Z{kon o Policii ČR............................................................................................................. 21
Opr{vnění policisty rozhodnout o vyk{z{ní ................................................................ 22
12. Trestné činy, ke kterým doch{zí v souvislosti s DN, přestupky.............................. 24
Možnosti potrest{ní pachatele......................................................................................... 24
Jedn{ní, které není pr{vně postižitelné.......................................................................... 24
Přestupky proti občanskému soužití dle z{kona č. 200/1990 Sb., o přestupcích ..... 24
Trestné činy p{chané v souvislosti s dom{cím n{silím............................................... 25
3
Trestní řízení ...................................................................................................................... 27
13. Postavení poškozené/ho v trestním řízení................................................................... 29
Pr{va poškozené osoby .................................................................................................... 29
14. Rozvod manželství v případech dom{cího n{silí ...................................................... 30
Rozhodov{ní o výchově nezletilých dětí....................................................................... 31
Stanovov{ní výživného .................................................................................................... 31
Předběžn{ opatření o výchově nezletilých dětí............................................................ 31
Styk dítěte s rodičem, se kterým nežije ve společné dom{cnosti............................... 32
15. Problematika bydlení v případech dom{cího n{silí .................................................. 33
16. Předběžné opatření na vyk{z{ní n{silné osoby.......................................................... 35
Použité prameny.................................................................................................................... 36
Doporučen{ literatura........................................................................................................... 36
4
1. Co to je ,,dom{cí n{silí"
Pojem ,,dom{cí n{silí" označuje fyzické, psychické a sexu{lní n{silí mezi blízkými
osobami, které se odehr{v{ zpravidla v soukromí, je opakované a m{ stupňující se
tendenci. Většinou je to n{silí dlouhodobé. Zahrnuje veškeré n{silí, které probíh{
zpravidla za zdmi domova. Může směřovat nejen k partnerům a manželům, ale i ke
starým lidem, dětem a zdravotně postiženým. Vyskytuje se v případech, kdy lze
konstatovat nerovnov{hu moci.
Dom{cí n{silí není možné zaměňovat s partnerskou h{dkou či rozepří. Při ní totiž
proti sobě stojí dvě rovnopr{vné osoby, které jsou v podobném postavení a vyměňují
si n{zory. V případech dom{cího n{silí ale proti sobě stojí bezmocn{ a vystrašen{
oběť, kter{ se ob{v{ ,,trestu" či napadení, a pachatel, který se skrze použití moci
snaží oběť ovl{dnout a donutit k tomu, co chce on. Platí, že dom{cí n{silí nem{ nikdy
zcela jasné motivy a také nikdy samo od sebe neskončí.
Typickou a převl{dající formou n{silí v rodině je n{silí muže vůči jeho partnerce.
Mohou se ale vyskytnout i případy opačné, popř. n{silí mezi osobami stejného
pohlaví (sourozenci) či mezi generacemi.
K určujícím znakům dom{cího n{silí patří zejména:
 Soukromí jako místo činu
 Blízký vztah pachatele a oběti (citov{ vazba)
 Moc a kontrola
 Opakov{ní
 Intenzita n{silí se zpravidla stupňuje
 N{silí začín{ často velmi nen{padně
 K n{silí ve vztahu nedoch{zí neust{le, střídají se období n{silí a relativního
klidu, případně tzv. ,,medové dny", které n{sledují po napadení
2. Formy dom{cího n{silí
 psychické (ponižov{ní, vyhrožov{ní, vzbuzov{ní strachu, nesmyslné příkazy,
kontrola, psychohry, apod.)
5
 fyzické (fackov{ní, bití pěstmi, kop{ní, škrcení, dušení, pop{lení, vl{čení za
vlasy apod.)
 soci{lní (izolace od př{tel a příbuzných)
 sexu{lní (nucení k sexu{lním praktik{m, zn{silnění apod.)
 ekonomické (pachatel kontroluje příjmy rodiny, oběť jej musí ž{dat o finanční
prostředky na provoz dom{cnosti, je na něm ekonomicky z{visl{ apod.)
Vyjma psychického n{silí se zřídka setk{v{me jen s jedinou izolovanou formou, pravidlem
býv{ jejich kombinace.
K dalším projevům dom{cího n{silí např. patří:
 Izolace - odpojení telefonu, separace oběti od zn{mých, pachatel kontroluje,
co oběť řík{ do telefonu rodičům<
 Přek{žky v každodenním životě / vyčerp{ní - kontrolní telefon{ty domů,
odpír{ní sp{nku<
 Znehodnocov{ní ­ neust{le opakované nad{vky a ponižov{ní<
 Hrozby - ničení věcí, výhružky typu "tebe si najdu všude"<
 Demonstrace moci - ž{dný přístup k rodinnému kontu, oběť musí o peníze
prosit, z{kazy<
 Nucení k trivi{lnímu a nesmyslnému jedn{ní - ručníky musí být poskl{d{ny
na určitý způsob, příkaz čistit podr{žky bot<
 Příležitostn{ n{klonnost - nečekaný d{rek, překvapivý rodinný výlet<
 Zkreslené vním{ní - "nezasloužím si lepšího", jeho ž{rlivost je l{ska, vlastně
je to dobrý člověk<
6
3. Mýty a stereotypy, které podporují rozšířenost dom{cího
n{silí
 Dom{cí n{silí se odehr{v{ v soci{lně slabších rodin{ch
 Dom{cí n{silí se v naší společnosti vyskytuje jen zřídka
 Je způsobeno alkoholem
 Jedn{ se o soukromou z{ležitost
 Pokud oběť s pachatelem zůst{v{, asi jí to vyhovuje
 Pravda býv{ někde uprostřed, vinu nelze svalovat pouze na stranu pachatele
 Žena m{ být podřízena muži, muž je hlava rodiny
 Ž{rlivost znamen{ l{sku
 Muži a ženy se dopouštějí n{silí na sobě stejnou měrou
 N{silníci nejsou schopni ovl{dnout svůj hněv
 Oběť musí být hloup{, jestliže je to ochotn{ sn{šet
 Musí dělat něco, čím provokuje
 Manželské poradenství situaci vyřeší
 Oběť bude voln{ a v bezpečí, v případě, že n{silníka opustí
4. Statistický výskyt dom{cího n{silí
V České republice se potýk{me s nedostatkem reprezentativních průzkumů, které by
mapovaly rozšířenost tohoto jevu ve společnosti.
Mezin{rodní výzkum n{silí na žen{ch (Filozofick{ fakulta UK a Sociologický ústav
AV ČR, 2004)
V České republice bylo osloveno 1 980 respondentek, zkoum{na byla míra
viktimizace žen ze strany mužů. Bylo zjišťov{no n{silí ze strany partnera a n{silí ze
strany jiného muže než partnera (kamar{d, zn{mý, příbuzný, cizí muž apod.).
Z výzkumu vyplynulo, že zhruba 38 % žen v České republice zažilo během svého
života alespoň některou z uvedených forem n{silí za strany svého partnera
(současného nebo bývalého manžela / přítele) a takřka shodný podíl žen (37 %) m{
zkušenosti s n{silím ze strany jiného muže než partnera. N{silí v partnerském
vztahu však nabývalo mnohem brut{lnějších forem, jak je patrné z n{sledující
tabulky.
7
Zdroj: Sociologický ústav Akademie věd
PV = partnerský vztah
Bílý kruh bezpečí a Philip Morris ČR a.s. zveřejnili 2.9.2006 výsledky 2.,
srovn{vacího reprezentativního výzkumu o dom{cím n{silí v ČR.
13% se stalo obětí partnerského násilí
1% připustilo, že se dopustilo domácího násilí
23% má s násilím mezi partnery nějakou osobní zkušenost (svědek, oběť,
násilník)
50% má s domácím násilím nepřímou zkušenost ­ z doslechu
80 % rodin, v nichž doch{zí k n{silí mezi partnery, žijí děti
60% těchto rodin se n{silí odehr{v{ přímo před jejich zraky
V roce 2006 provedla organizace Liga lidských pr{v ( nyní Persefona) ve spolupr{ci
s 8 partnery monitoring výskytu dom{cího n{silí v Jihomoravském kraji. Dotazník
vyplnilo 359 klientek/klientů, kteří byli oběťmi dom{cího n{silí, nejednalo se tedy o
0 5 10 15 20 25 30
Jiné sexuální násilí
Vynucená sex. aktivita s jinou osobou
Osahávání
Pokus o vynucený sexuální styk
Vynucený sexuální styk
Jiné fyzické násilí
Nůž nebo pistole
Škrcení, pokus o udušení, utopení, popálení, opaření
Facka, kopání, kousání, úder pěstí
Strkání, pevné sevření, kroucení rukou, tahání za vlasy
Házení věcí nebo úder předmětem
Vyhrožování, že Vám fyzicky ublíží
%
Násilí v PV
Násilí mimo PV
8
reprezentativní vzorek. Zaměřením monitoringu bylo získat profil oběti a jejich
hlavních potřeb, problémů a bílých míst.
Vztah oběti a agresora
81% Intimní partner (manžel/ka, exmanžel/ka, druh/družka)
5% Otec, matka
8% Syn/dcera
2% Tch{n/tchýně
Soci{lní a ekonomický status oběti
37% Zaměstnan{
20% Nezaměstnan{
27% Rodičovský dovolen{
12,4% Starobní, invalidní důchod
1,5% V dom{cnosti
Děti jako svědci dom{cího n{silí
72,7% Dětí jsou svědky dom{cího n{silí
11,4% N{silí směřuje přímo k dětem
Statistika organizace pom{hající obětem dom{cího n{silí, sexu{lního obtěžov{ní a
zn{silnění - Persefony o.s. za rok 2007:
Forma kontaktu Počet
Počet klientů/klientek 106
Počet osobních konzultací 464
Počet telefonických porad 634
Počet e-mailových konzultací 34
Ukazatel Počet Procentuální vyjádření
Muži 6 1,3%
Senior/ka ( starší 65 let) 36 7,8%
Zdravotně postižený 4 0,8%
9
5. Příčiny dom{cího n{silí
Dom{cí n{silí je specifické po str{nce motivace. Téměř všechny teorie
zdůrazňují, že fyzické, psychické i sexu{lní n{silí mezi mužem a ženou uvnitř
partnerského vztahu m{ z{sadně jiné pohnutky a posilovače než běžné krimin{lní
n{silí. Jednoduše řečeno dom{cí agresor není krimin{lník. S{m se za takového
nepokl{d{, nem{ totiž pocit, že by p{chal velké nepravosti. Faktem je, že jednotlivé
výpady i dom{cí n{silí v celku nic konkrétního neřeší a pachatel nepoužív{ agresi k
cíli či účelu, který by otevřeně deklaroval. Dom{cí n{silí není instrument{lní ani
typicky afektivní (to jest p{chané ve stavu silného emocion{lního rozrušení).
Dom{cí n{silí je složitě a komplexně podmíněným jevem. V celkovém obrazu i v
každém jednotlivém případě se uplatňují různé skupiny příčin. Jejich v{ha může být
různ{, může se i měnit například v z{vislosti na vývojových tendencích ve
společnosti. Proto jsou dnes již překonané jednofaktorové teorie pokoušející se
vysvětlit příčiny dom{cího n{silí.
Mezi jednofaktorové teorie dom{cího n{silí se řadily n{sledující: psychologické
teorie dom{cího n{silí, sociologické teorie dom{cího n{silí, biologicko - genetické
teorie dom{cího n{silí.
V dnešní době je dominantní multifaktorový model příčin dom{cího n{silí. Jednou z
nejzn{mějších multifaktorových koncepcí je kauz{lní model D.G. Duttona, který
pracuje se 4 struktur{lními rovinami zdrojů a příčin dom{cího n{silí:
 makrosystémové příčiny
 exosystémové příčiny
 mikrosystémové příčiny a
 ontogenetické vlivy (příčiny).
Makrosystém a dom{cí n{silí
Dom{cí n{silí je ve společnosti podporov{no a udržov{no převl{dající hierarchií
hodnot, kter{ je založena na nadvl{dě a dominanci mužů. Patriarch{lní smýšlení m{
dvě dominanty:
 pevně zakořeněnou víru, že společnost musí být hierarchicky
uspoř{dan{
 pevně zakořeněnou víru, že vůdčí role v této hierarchii přísluší
muži.
10
Makrosystém vytv{ří r{mec, příznivé klima udržující potenci{l dom{cího n{silí.
Exosystém a dom{cí n{silí
Pod výrazem exosystém se ch{pe bezprostřední životní (soci{lní) okolí jednotlivců.
Exosystém zahrnuje form{lní a neform{lní soci{lní struktury, se kterými přich{zí
konkrétní osoba na své životní cestě do kontaktu. Tyto struktury určují, ovlivňují či
přímo omezují chov{ní jednotlivce. Jde vlastně o předivo vztahů, které poutají
rodinu k makrosystému. Konkrétními faktory, které přispívají ke zneužív{ní uvnitř
rodiny, mohou být nezaměstnanost, nízký příjem, nízk{ vzdělanost komplikující
dané osobě přístup k síti soci{lních institucí atd. Exosystém tak může generovat
spouštěče (startéry) i n{razníky (tlumiče) dom{cího n{silí.
Mikrosystém a dom{cí n{silí
Mikrosystém je reprezentov{n samotnou rodinou. Uvnitř této soci{lní jednotky
mohou vznikat takové konstelace situací a okolností, které zvyšují n{chylnost k
propuknutí dom{cího n{silí. K takovým rizikům plynoucím ze samotné podstaty
rodinného soužití se řadí např.:
- priv{tnost (komplikuje uplatnění mechanismů soci{lní kontroly)
- pr{vo na ovlivňov{ní svých členů (rodina disponuje neform{lním
pr{vem silně ovlivňovat chov{ní svých členů)
- předepsané role (chov{ní členů rodiny je regulov{no obecnými předpisy
rolí, které bazírují na jiných principech, než jsou osobní kompetence a
z{jmy jejích členů)
- obs{hlé, hluboké pozn{ní druhých (partneři se obvykle dobře znají,
dovedou vz{jemně odhadnout své reakce a způsoby chov{ní ve
standardních i krizových situacích, vědí, co si k sobě mohou dovolit).
Ontogenetick{ rovina
Ontogenetick{ rovina m{ nejblíže k původním psychologickým teoriím dom{cího
n{silí. Jeho příčiny hled{ totiž v individu{lních charakteristik{ch pachatele, oběti a
jejich vz{jemné interakce. Koncepce z této dílny předpokl{dají, že samotný pachatel
prošel specifickým ontogenetickým vývojem, pravděpodobně se naučil díky
mechanismům soci{lního učení řešit stresující a omezující situace agresivním
chov{ním. Do této skupinky patří i stanoviska, že zneuživatelé prošli tíživým
dětstvím, sami na sobě okusili traumatizaci n{silím. Přímý kontakt jedince s n{silím
v průběhu jeho dětství je rizikovým faktorem, může odstartovat pochody
kriminogeneze (původní oběť se později st{v{ egocentrickým n{silníkem) či pochody
viktimogeneze (oběť přijme životní scén{ř oběti, n{silí akceptuje jako nutnou souč{st
svého života, její zraňov{ní pokračuje tudíž i v dospělosti).
11
Genderov{ teorie
Jedna z teorií vzniku dom{cího n{silí, kterou lze nazvat genderov{, se zabýv{
výhradně dom{cím n{silím p{chaném muži na žen{ch, a toto ch{pe v širším
kontextu n{silí, jež je ve společnosti směřov{no vůči žen{m ze strany mužů. Dalšími
takovými projevy jsou například obchod se ženami, sexu{lní obtěžov{ní na
pracovišti, zn{silnění, sexu{lní zneužív{ní v dětství, žensk{ obřízka nebo zn{silnění
používané ve v{lce jako ,,jeden z prostředků boje". Tato teorie d{v{ dom{cí n{silí do
souvislosti s postavením žen ve společnosti, přetrv{vajícím patriarch{lním modelem
rodiny atd. Dom{cí n{silí pak vním{ jako jeden z mnoha projevů diskriminace žen.
Zdůrazňuje faktory, které přispívají ke vzniku dom{cího n{silí a jsou povahy
celospolečenské, nikoli individu{lní. Jedn{ se například o fakt, že na mateřskou
dovolenou odch{zí v drtivé většině ženy, které se tak dost{vají do ekonomicky
nevýhodné situace, kdy jsou na svém muži po této str{nce z{vislé. Podobně lze jako
jeden z takových faktorů vnímat diskriminaci žen v přístupu k zaměstn{ní, nižší
výdělky atd. Dalším celospolečenským faktorem je i zobrazov{ní ženy v reklamě a
vůbec v médiích (použív{ní ženského těla v reklamě přispív{ ke vním{ní ženy jako
zboží) atd.
6. Psychologie oběti
V chov{ní a prožív{ní oběti se uplatňují tyto faktury:
* Strach z n{silné osoby
* Rozs{hlé oslabení ohrožené osoby ve fyzickém, psychickém, emocion{lním i
mor{lním ohledu
* Iluze přetrv{vajícího vztahu
* Nejasnost ohledně připisov{ní zodpovědnosti za n{silí
* Stud a zveřejnění
* Obavy o ztr{tu dětí
* Soci{lní izolace
* Obavy ze ztr{ty soci{lně ekonomické úrovně
Psychické příznaky oběti dom{cího n{silí
 Zvýšen{ psychick{ zranitelnost
 Ztr{ta sebevědomí
 Ztr{ta psychické stability
 Pocity bezmoci
 Intenzivní pocit viny
12
 Sebeobviňov{ní
 Emocion{lní labilita
 Sebedestruktivní ladění
 Nedůvěra ve vlastní síly
 Ztr{ta osobních perspektiv
 Vymizení radosti ze života
 Depresivita
 N{padn{ oddanost vůči trýzniteli
Oběť i pachatel minimalizují rozsah a stupeň dom{cího n{silí
Psychologický profil oběti (chov{ní, myšlení a prožív{ní):
* Mají pocit, že si nemohou sami pomoci
* Věří v mýty o dom{cím n{silí
* Věří v tradiční stereotypní role muže a ženy
* Upřednostňují potřeby dalších členů rodiny před svými potřebami
* Tendence chovat se z{visle a vyhovět ostatním i v běžném životě
* N{padn{ oddanost vůči trýzniteli
* Zažívají stresové reakce - somatizují
* Mají nízké sebevědomí
* Zvýšen{ psychick{ zranitelnost
* Ztr{ta psychické stability
* Emoční labilita
* Popírají hněv zapříčiněný týr{ním, ale jsou schopni se hněvat kvůli
maličkostem
* Sebedestruktivní ladění
* Nedůvěra ve vlastní síly
* Ztr{ta osobních perspektiv
* Vymizení radosti ze života
* Mají pocit bezmoci a pocit, že nemají kontrolu nad danou situací
* Trpí pocity viny
* Stydí se přiznat, že jsou týr{ni nebo že zůst{vají v n{silném vztahu
* Obviňují se z vyprovokov{ní n{silí
* Cítí se soci{lně izolovaní, opuštění, rozpolcení, zmatení
* Často jsou v depresi
* Často trpí úzkostí a strachem
13
Proč oběť neodejde nebo proč se znovu vr{tí?
 nedostatečn{ sebedůvěra (...selhala jsem jako manželka, matka, člověk...)
 ekonomick{ z{vislost
 zachov{ní rodiny
 pocit viny (...jsem zodpovědn{ za blaho rodiny...asi ho provokuji k n{silí...)
 uvěří slibu n{silníka, že se změní
 strach ze šílenství (...nikdo mi nevěří, neuvěří, budou si myslet, že jsem se
zbl{znila<)
 osamělost (čím více je žena izolovan{, tím více roste z{vislost na n{silníkovi)
 naučené chov{ní (žena n{silí považuje za norm{lní souč{st vztahu)
 n{zory společnosti (rodinné problémy jsou jen soukromou z{ležitostí)
 strach ze smrti (při pokusu o odchod nebo při odmítnutí vr{tit se n{silník
vyhrožuje, že zabije svoji oběť nebo její děti nebo s{m sebe)
Problematické chov{ní oběti
 Manipulace
- žena vidí realitu pokřiveným způsoben, hled{ nějaké vysvětlení
 Zablokované ventilov{ní vzteku
- utíkají před konflikty, neumí vyjadřovat své pocity
 Disociace
- otupění prožív{ní emocí, chr{ní ji před plným prožív{ním bolesti
- různé podoby ­ vymaz{ní pocitů, amnézie, mnohočetn{ osobnost
 Minimalizace n{silí
- pro oběti dom{cího n{silí je typick{ bagatelizace a racionalizace n{silí,
sebeobviňov{ní a pochyby o sobě samé, strach, stres, nejistota, ztr{ta
sebevědomí, pocity bezmocnosti a studu, sebedestrukce atd.
 Přílišn{ ochota vyhovět
- naučený postup, uplatňuje i vůči jiným autorit{m
Syndrom týrané ženy
* Termín vytvořen Lenore Walkerovou
* Není zahrnut v Mezin{rodní klasifikace nemocí DSM IV
* Žena věří, že za n{silí nese vinu ona
14
* Nedovede si představit, že by za n{silí mohl být odpovědný někdo jiný než
ona
* Žena se bojí o svůj život a/nebo o životy svých dětí
* Žena m{ iracion{lní pocit, že n{silník je všudypřítomný a vševědoucí
Syndrom týraného partnera
* Termín syndrom týrané ženy ovlivněn feministickým přístupem k dom{címu n{silí
* Více odpovíd{ multifaktorovým teoriím a pojím{ní dom{cího n{silí jako n{silí mezi
osobami blízkými, nikoliv pouze mezi partnery
* D{ se předpokl{dat, že v budoucnu nahradí termín syndrom týrané ženy
Syndrom týrané ženy (syndrom týraného partnera)
- soubor specifických charakteristik a důsledků zneužív{ní, které vedou ke
snížené schopnosti ženy efektivně reagovat na prožívané n{silí
- zahrnuje tyto charakteristiky:
1. Posttraumatick{ stresov{ porucha
2. Naučen{ bezmocnost
3. Sebezničující reakce
1. Posttraumatick{ stresov{ porucha
* norm{lní reakce duševně zdravého člověka na ohrožující a mimoř{dné
situace, ve kterých je konfrontov{n s fakty vyvol{vajícími silné emoce
* Opakované oživov{ní ud{lostí ve vzpomínk{ch či snech
* Emoční otupění, vyhýb{ní se podnětům spojených s ud{lostmi
* Snížen{ reakčnost a akceschopnost, dr{ždivost
* Nespavost, panika, strach, úzkostnost
* Deprese, flashbacky
* Je souč{stí Mezin{rodní klasifikace nemocí DSM IV
Reakce oběti
Tělesné Emoci{lní Kognitivní
svalový stres pl{č Opakující se o neodbytné
myšlenky
zrychlen{ dechov{ frekvence úzkost Neschopnost se soustředit
bušení srdce strach Vtíravé představy
poruchy sp{nku (noční děsy,
nespavost<)
z{rmutek Spojení smyslových vjemů
s tělesnými projevy
15
nechutenství, nevolnost,
ztr{ta pocitu hladu, či jeho
nadměrné zvýšení
výkyvy n{lad Neschopnost oddělit
představy od skutečnosti
pocity viny
popření ud{losti,
vytěsnění
bezmoc
2. Naučen{ bezmocnost
* Oběť je nejprve zaskočena projevy n{silí blízkého člověka ­ neutralizuje je
manipulací s realitou
* Získ{v{ zkušenost, že nemůže n{silí kontrolovat ­ ztr{ta aktivity a motivace k
řešení
* Ztr{ta sebevědomí, emocion{lní problémy, myšlenkové pasti a přesvědčení není
možné situaci ž{dným způsobem vyřešit
* Autor pojmu ­ L. Seligman ­ pokusy se psy
3. Sebezničující reakce
* Popír{ní viny útočníka
* Minimalizace n{sledků týr{ní
* Popír{ní viktimizace (disociace, amnézie)
* Odmít{ní možnosti z{chrany
* Rozhodující je nevypočitatelné stříd{ní dvou modalit chov{ní pachatele slušné
a špatné zach{zení
* Je to vlastně přirozen{ strategie vyrovn{ní se s n{silím
F{ze vývoje syndromu týrané ženy
* Popření
* Vina
* Osvícení, získ{ní n{hledu
* Zodpovědnost
16
7. Vliv DN na psychiku a vývoj dítěte
 Vývojový
Zaost{v{ní za norm{lními dětmi
 Emocion{lní
Neujasněné pocity hněvu, smutku, viny, studu, přílišné či nedostatečné
sebeovl{d{ní
 Soci{lní
Snížen{ soci{lní kompetence, nedostatečn{ sebeúcta, problémy v interakci,
snížen{ adaptabilita, snížen{ schopnost samostatného rozhodov{ní
 Behavior{lní
Agresivní, nekontrolovatelné chov{ní, opakov{ní naučeného n{silného
chov{ní
Děti coby svědci nebo oběti DN
Vyšší riziko opakov{ní modelu n{silného chov{ní v dospělosti, cyklus n{silného
chov{ní pokračuje v další generaci
8. Psychologie pachatele
Typologie dle Holtzworth-Monroe a Stuart
Dělí pachatele do 3 typů:
 pachatel, který se dopouští n{silí pouze v rodině
- nízk{ úroveň n{silí, především na partnerce, sklíčenost ale ne jiné psychické
potíže (porucha osobnosti); 50% případů
 pachatel dysforický/hraniční osobnost
- n{silí obvykle není směřov{no mimo vztah, osobnostní problémy (hraniční a
schizoidní), nestabilní, problémy s drogami a alkoholem; kontroverzní vztah
k rolím, 25% případů
 všeobecně n{silný/antisoci{lní pachatel dom{cího n{silí
- agresivní a krimin{lní chov{ní i mimo domov, alkohol a drogy, antisoci{lní
porucha osobnosti, n{zory omlouvající n{silí 25% případů
Charakteristika
n{silníků
 Osobnost ­ dr Jekyll a Mr Hyde ­ dvojí tv{ř
 Minimalizace a popír{ní
 Nízk{ kontrola vnitřních pudů a impulsů
17
 Výrazné vyjadřov{ní emoce, zvl{ště vzteku
 Dominantnost pomocí moci a kontroly
 Vyžadující, n{ročný
 Narcismus
 Ž{rlivost
 Extrémní přivlastňov{ní druhých
 Nižší soci{lní dovednosti
 Vyhrožov{ní zabitím
 Vyhrožov{ní sebevraždou
 Rigidní pohled na role partnerů
 Nízké sebevědomí
 Dom{cí n{silí v rodinné historii
 Ponižov{ní
 Asymetrie v chov{ní na veřejnosti a doma
 Nerealistick{ oček{v{ní od partnera
9. Principy poradenství
 Vyslechnout s porozuměním a bez hodnocení či obviňov{ní
 Postupovat pomalu
 Nesnažit se klienta nutit k rozhodnutí ­ autonomie klienta
 Nastínit možné varianty řešení, neupřednostňovat jedno z nich
 Pomoci klientovi vyznat se v situaci a hledat perspektivy
 Povzbudit
 D{t malé úkoly
 Nestrašit ale ani neidealizovat ­ upřímnost a otevřenost
 Doporučit n{vštěvu policie, lékaře, psychologa atd. ­ dle potřeby
 Podpora obnovy sebevědomí a vnitřní síly
 D{t pocity bezpečí, podpory a jistoty či spolehnutí se
Jak se k oběti DN chovat?
* Naslouchejte. Nechte ji mluvit. Jestliže něčemu nerozumíte, zeptejte se.
D{vejte dost času.
* Nelitujte, nevyčítejte, neodsuzujete a nehodnoťte.
* Pomožte hledat řešení.
* Utvrďte ji v tom, že nikdo nem{ pr{vo týrat druhého člověka.
* Vysvětlete, že v ,,tom" není sama.
18
* Poskytněte informace.
* Nabídněte doprovod.
* Nikdy neslibujte, co nevíte.
* Nikdy nenuťte.
* Chraňte svoji bezpečnost.
Jak s obětí DN komunikovat?
* Ujistěte oběť, že jí věříte!
* Pro oběť může být velice obtížné mluvit o svých zkušenostech.
* Neklaďte ot{zky vyvol{vající pocity obviňov{ní.
* Zach{zejte opatrně s mocí
* Zachovejte si neutralitu a nasazení
* Zachovejte si pochopení a empatii
* Budujte důvěru
* Veďte ji k svépomoci, prosazení pr{va na sebeurčení, obnovení a
znovuvytvoření vztahů. Posilujte její osobnost
* Důležité jsou malé kroky
* Zaměření na blízkou budoucnost
* Mějte vědomí času jejího i svého
10. Krizový a bezpečnostní pl{n
Je-li osoba napad{na nebo ohrožov{na v dom{cím prostředí je důležité
 Vyhnout se kuchyni (pachatel tam může použít nože, zbraně atd.) a malým
prostorům (koupelna, skříně), kde by ji pachatel mohl snadno zavřít nebo
napadnout
 Mít mobil st{le u sebe
 Zavolat hned 158, nečekat
 Zamyslet se nad možnostmi, kam je možné utéct
 Po příjezdu policie je nutné vypovědět vše o incidentu a nezapomenout si
zapsat jména a služební čísla zasahujících policistů
 Vyhledat zdravotní pomoc v případě zranění
 Informovat lékaře o tom, kdo způsobil zranění
 Pořídit fotografie zranění
 Zavolat na linku důvěry nebo zkontaktovat azylový dům
 Mít informace o místech, kde mohou pomoci
 Pož{dat sousedy, aby hned volali policii, pokud zahlédnou pachatele u bytu
nebo pokud uslyší hluk z bytu
19
 Poučit děti, aby utekly z bytu a hned přivolaly pomoc, pokud dojde k
napadení, v ž{dném případě by se neměly vmísit mezi oběť a útočníka
Jak se ochr{nit mimo domov?
 Změnit navyklou cestu domů, do pr{ce atd.
 Zrušit jakýkoliv společný účet, založit si nový u jiné banky
 Vždy mít u sebe mobilní telefon a důležit{ tel.čísla
Jak se ochr{nit v pr{ci?
 Vysvětlit situaci kolegům a nadřízeným
 D{t jim fotografii osoby, kter{ oběť pron{sleduje
 Nechodit na oběd, svačinu sama
 Pož{dat spolupracovníka nebo ochranku, aby v{s vždy doprovodili k vašemu
autu nebo na autobus (pokud je to možné)
 Pokud pachatel vol{ nebo posíl{ emaily do pr{ce, schovat je a uk{zat je policii
Jak se ochr{nit u soudního jedn{ní?
 Sedět co nejd{le od pachatele, není nutné s ním ani s jeho rodinou a př{teli
hovořit
 Mít doprovod (rodinu, kamar{da)
 Pokud útočník pron{sleduje i po odchodu ze soudní síně, okamžitě zavolat
policii
Bezpečnostní pl{n pokud se oběť chyst{ partnera opustit
 Promyslet, kdo může poskytnout přechodné bydliště a kdo případně může
půjčit finanční zdroje
 Odstranění důležitých dokumentů z bytu. To se týk{ zejména n{jemních a
kupních smluv k bytu samotnému i k veškerému dalšímu nemovitému
majetku.
 Když partneři mají děti, je důležité podat n{vrh na předběžné opatření na
svěření dětí do výchovy. Spolupracovat s oddělením péče o děti na obecním
či městském úřadě.
 Nezapomenout na pas svůj a pas dětí. Pokud m{ manžel děti v pasu
zaps{ny, upozornit pasové oddělení na skutečnost, že se rozv{dí.
 Zablokovat společné účty. Pokud to není možné udělat, pak vybrat konto a
peníze vložit na účet znějící pouze na jméno oběti.
20
 Přesměrovat veškerou poštu z místa bydliště do zaměstn{ní nebo si vyřídit
P. O. Box.
 Je dobré d{t partnerovým rodičům najevo (nejlépe formou dopisu), že
skutečnost, že se rozv{dí, neznamen{, že oni přijdou o vnoučata.
Bezpečnostní balíček pro případ nutnosti rychle opustit dom{cnost
 občanský průkaz, rodný list a rodné listy dětí,
 školní a zdravotní z{znamy dětí,
 peníze, vkladní knížky, doklady o pojištění a sporožiru, kreditní karty,
 doklady, které mohou prok{zat podíl na společném majetku (např. kupní
smlouva, n{jemní smlouva, dekret na byt),
 osobní věci, oblečení, oblíbenou hračku dítěte,
 léky,
 adres{ř se z{kladními adresami, vizitky,
 klíče,
 peníze.
Balíček je vhodné uschovat mimo dom{cnost nebo alespoň tak, aby jej pachatel
nenašel ale přitom jej oběť měla v případě útěku po ruce.
11. Pr{vní aspekty dom{cího n{silí
Ústava a Listina z{kladních pr{v a svobod jsou pr{vními předpisy nejvyšší pr{vní
síly a představují z{kladní východiska českého pr{vního ř{du. Listina z{kladních
pr{v a svobod je dokumentem, který deklaruje, jak{ pr{va a jaké svobody mají být
veřejnou mocí chr{něny. Takov{ ochrana by měla být s co největší intenzitou
poskytov{na mimo jiné životu, zdraví, svobodě, lidské důstojnosti a v neposlední
řadě také rodině. Jakékoliv n{silí bezesporu představuje z{sah do z{kladních
lidských pr{va a svobod, přičemž nez{leží na tom, jestli je p{ch{no v rodině nebo
kdekoliv jinde. Veřejnou mocí by proto měly být vybudov{ny účinné mechanismy
pro boj s n{silím a jeho důsledky včetně n{silí dom{cího.
V České republice m{me k dispozici určité pr{vní n{stroje, kterými lze dom{címu
n{silí čelit, neděje se tak však vždy efektivně a existuje značn{ rezerva v možnostech
dalšího legislativního řešení. K častému selh{ní pr{vních n{strojů přispív{ také
přetrv{vající nedostatečné povědomí společnosti i institucí o specificích dom{cího
n{silí. To se st{v{ problematickým zejména tehdy, jedn{-li se o instituce v takových
situacích intervenující. Neinformovaný a často necitlivý přístup pak může vést ke
ztr{tě důvěry týrané osoby v instituce jako takové, čímž jsou redukov{ny i možnosti
efektivního řešení.
21
P{ch{ní dom{cího n{silí m{ důsledky jednak v oblasti pr{va veřejného, jednak
v oblasti pr{va soukromého. Rozdíl mezi nimi v podstatě spočív{ v tom, že v r{mci
pr{va veřejného by měla být iniciativa k řešení situace v rukou st{tu, zatímco v r{mci
pr{va soukromého je iniciativa ponech{na na vůli osob, jichž se situace dotýk{.
Dopady ve veřejnopr{vní oblasti: Dopady v soukromopr{vní oblasti:
Z{kon o Policii ČR Občanský z{koník
Z{kon o přestupcích Občanský soudní ř{d
Trestní z{kon a Trestní ř{d Z{kon o rodině
Z{kon o soci{lně-pr{vní ochraně dětí
Z{kon o Policii ČR
Vzhledem k tomu, že často může být přivol{ní Policie jedinou možností oběti
dom{cího n{silí, jak aktu{lní útok zastavit a ochr{nit tak své zdraví a život, je
užitečné vědět, co můžeme po Policii ČR ž{dat. Dle § 43 z{kona o Policii ČR, m{
každý pr{vo obr{tit se na policistu s ž{dostí o pomoc a policista je povinen v rozsahu
své působnosti takovou pomoc poskytnout. Jedním z úkolů Policie ČR je také chr{nit
bezpečnost osob a majetku a odhalovat a vyšetřovat trestné činy a přestupky.
Na Policii ČR se můžeme obr{tit jednak v okamžiku, kdy je n{m vyhrožov{no
fyzickým napadením, jednak tehdy, když útok již bezprostředně hrozí. V průběhu
samotné agrese nemusí být vždy pro ohroženou osobu možné přivolat si pomoc, m{
proto možnost ozn{mit n{silné chov{ní na Policii ČR i poté, co k němu došlo. Ještě
dodejme, že možnost podat trestní ozn{mení nem{ pouze osoba poškozen{, ale
kdokoliv, kdo se o n{silném jedn{ní dozví, a to buď na Policii ČR nebo na jakémkoliv
st{tním zastupitelství. Pokud by byl útok směřov{n proti dítěti a dal by se
kvalifikovat jako týr{ní svěřené osoby, m{ každ{ osoba, které je tato skutečnost
zn{ma tzv. oznamovací povinnost, tedy musí tuto skutečnost na Policii ČR ozn{mit,
jinak by se dopustila trestného činu neozn{mení trestného činu a mohlo by proti ní
být zah{jeno trestní stíh{ní.
Policista ve službě (a za určitých okolností i mimo službu) je povinen v mezích svých
kompetencí provést služební z{krok, služební úkon popřípadě opatření nezbytn{
k provedení služebního z{kroku nebo služebního úkonu, je-li p{ch{n trestný čin či
22
přestupek, či existuje-li důvodné podezření z jejich p{ch{ní.
Důležité je také vědět, že při jakémkoliv z{kroku je povinností policisty db{t cti,
v{žnosti a důstojnosti osob a nepřipustit, aby jim v souvislosti s prov{děním
služebních úkonů vznikla bezdůvodn{ újma a z{sah do jejich pr{v.
Policisté jsou opr{vněni:
 požadovat vysvětlení od osoby, kter{ může přispět k objasnění situace
 vyzvat výše uvedenou osobu, aby se dostavila na služebnu k pod{ní
vysvětlení
Problematické je, že v situaci dom{cího n{silí býv{ pod{ní vysvětlení ze strany
n{silníka často odpír{no, neboť by si tím mohl způsobit trestní stíh{ní. Navíc je
povinností policisty poučit takovou n{silnou osobu, že vysvětlení může odepřít,
pokud by jím způsobila nebezpečí trestního stíh{ní sobě nebo osob{m blízkým.
 zajistit osobu, kter{ svým jedn{ním bezprostředně ohrožuje život nebo zdraví
jiných osob nebo majetek anebo byla-li přistižena při p{ch{ní přestupku a je
zde důvodn{ obava, že bude v tomto jedn{ní pokračovat (max. na 24 hod.)
 odebrat zbraň
 otevřít byt nebo jiný uzavřený prostor je-li důvodn{ obava, že je ohrožen
život nebo zdraví osoby nebo hrozí-li větší škoda na majetku
 rozhodnout o vyk{z{ní ze společného obydlí a z{kazu vstupu do něj (viz.
d{le)
Pod{ní vysvětlení oběti by mělo probíhat odděleně od n{silníka. Při pod{ní
vysvětlení m{ každý pr{vo na pr{vní pomoc advok{ta. Nemůže si však bohužel
zvolit obecného zmocněnce, tedy například někoho z př{tel nebo jinou osobu byť
s pr{vním vzděl{ním, ale nezapsanou u České advok{tní komory jako advok{t.
Vždy je důležité průběžně sbírat důkazní materi{l o n{silném jedn{ní, zejména
lékařské zpr{vy, fotografie zranění, úřední z{znamy policie atd. Vzhledem k tomu,
že policista by o každém svém úkonu měl sepsat úřední z{znam, je užitečné vyž{dat
si kopii tohoto z{znamu.
Opr{vnění policisty rozhodnout o vyk{z{ní
S účinností od 1.1. 2007 bylo do z{kona o Policii ČR včleněno nové ustanovení,
umožňující policistovi Policie ČR za určitých podmínek vyk{zat n{silnou osobu
z obydlí společně obývaného s ohroženou osobou.
Policista, který je na místo přivol{n by měl s pomocí dotazníku SARA DN a šetření
na místě (ověření totožnosti, pod{ní vysvětlení ohrožené a n{silné osoby atp.),
zhodnotit situaci a posoudit, zda jsou d{ny podmínky pro vyk{z{ní a popřípadě
n{silnou osobu vyk{zat.
Podmínky jsou d{ny jestliže: na z{kladě zjištěných skutečností, zejména s ohledem
na předch{zející útoky, lze důvodně předpokl{dat, že dojde k nebezpečnému
útoku proti životu, zdraví, svobodě nebo zvl{šť z{važnému útoku proti lidské
23
důstojnosti.
Vyk{zat lze n{silnou osobu z domu nebo bytu obývaného s ohroženou osobou jakož
i z jeho bezprostředního okolí. Souč{stí vyk{z{ní je rovněž z{kaz n{vratu do
vymezených prostor. Vyk{zat lze i n{silnou osobu, kter{ není v daném okamžiku na
místě z{sahu přítomna.
Vyk{zan{ osoba je opr{vněna sbalit si věci sloužící k osobní potřebě, dokumenty a
cennosti a je povinna neprodleně opustit místo, na které se rozhodnutí o vyk{z{ní
vztahuje. Je povinna vydat policistovi klíče od společného obydlí. V době vyk{z{ní je
opr{vněna vr{tit se pro další osobní věci a věci nezbytné pro výkon zaměstn{ní nebo
povol{ní, ale pouze jedenkr{t a za přítomnosti policisty. Policista vyk{zané osobě
poskytne bez zbytečného odkladu informace o možnostech ubytov{ní.
Vyk{z{ní je faktický úkon policisty, ohledně kterého se nevyd{v{ ž{dné rozhodnutí,
nevztahuje se na něj trestní ř{d a jediným možným opravným prostředkem jsou
n{mitky, které může vyk{zan{ osoba podat buď ihned a policista je zaznamen{ do
z{znamu o vyk{z{ní a postoupení je krajskému ředitelství Policie ČR nebo nejpozději
do 3 dnů od vyk{z{ní písemně adresovan{ krajskému ředitelství Policie ČR. Není
tedy možné podat odvol{ní, stížnost apod.. Písemn{ kopie úředního z{znamu o
vyk{z{ní musí být doručena do 24 hodin příslušnému intervenčnímu centru, soudu,
který je věcně a místně příslušný k vyd{ní předběžného opatření podle občanského
soudního ř{du a pokud ve společném obydlí žije také nezletilé dítě org{nu soci{lně pr{vní
ochrany dětí. Příslušené intervenční centrum se určuje podle místa vyk{z{ní,
příslušný soud je určov{n podle bydliště žalovaného, tj. n{silné osoby a org{nem
soci{lně ­ pr{vní ochrany dětí se soci{lní odbor obecního úřadu nebo městské č{sti
podle místa bydliště nezletilého dítěte.
Policista je povinen poučit jak n{silnou osobu, tak ohroženou osobu o jejich pr{vech
a ohrožené osobě předat kontakty na služby zabývající se pomocí obětem dom{cího
n{silí. Policista také musí ohroženou osobu poučit o možnosti podat n{vrh na
předběžné opatření, kterým soud n{silné osobě uloží, aby dočasně opustil byt nebo
dům společně obývaný s ohroženou osobou a jeho bezprostřední okolí, nebo aby do
něj vstupoval. D{le je možné se tímto předběžným opatřením dom{hat uložení
povinnosti n{silné osobě zdržet se setk{v{ní s ohroženou osobou a navazov{ní
kontaktů s ohroženou osobou.
Vyk{z{ní trv{ po dobu 10 dnů. Tuto lhůtu nelze zkr{tit, a to ani se souhlasem
ohrožené osoby. Pokud je v této lhůtě pod{n n{vrh na vyd{ní předběžného opatření
dle občanského soudního ř{du (viz. d{le), prodlužuje se lhůta do pravomocného
rozhodnutí soudu o tomto n{vrhu.
Policista je povinen ve lhůtě do 3 dnů provést kontrolu dodržov{ní rozhodnutí o
vyk{z{ní. Pokud by došlo k nedodržení rozhodnutí, vystavuje se osoba, kter{ takto
jednala (touto osobou může být jak osoba n{siln{ tak osoba ohrožen{), postihu za
sp{ch{ní přestupku, v případě z{važného nebo opakovaného porušení pak ze
sp{ch{ní trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí.
24
12. Trestné činy, ke kterým doch{zí v souvislosti s DN,
přestupky
Možnosti potrest{ní pachatele
Jedn{ní pachatele dom{cího n{silí lze dle jeho z{važnosti a brutality z pr{vního
hlediska rozdělit do tří kategorií:
1. jedn{ní, které není pr{vně postižitelné
2. přestupky proti občanskému soužití dle z{kona č. 200/1990 Sb., o přestupcích
3. trestné činy dle z{kona č. 140/1961 Sb., trestní z{kon
Jedn{ní, které není pr{vně postižitelné
Zde se bude jednat o minimum případů zejména psychického či ekonomického
n{silí. Spíše půjde o počínající dom{cí n{silí, kdy ještě ani oběť nemusí vnímat, že je
něco v nepoř{dku. V praxi se však často setk{v{me s tím, že není postihov{no ani
jedn{ní, které již lze považovat za přestupek či dokonce trestný čin a to například
z důvodu nedostatku důkazů. Tyto dvě situace však nelze zaměňovat. Pokud nelze
např. trestný čin pachateli prok{zat, hledí se na něj sice jako na nevinného, avšak
není vyloučeno, že pokud se důkazy o sp{chaném n{silí objeví později, může být
pachatel trestně stíh{n (pokud mezi tím nedošlo k promlčení trestnosti činu).
Nejproblematičtější je v praxi stíh{ní psychického n{silí, které je nejobtížněji
prokazatelné.
Přestupky proti občanskému soužití dle z{kona č. 200/1990 Sb., o
přestupcích
Z{kon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, definuje ve svém § 2 pojem přestupku jako
,,zaviněné jedn{ní, které porušuje nebo ohrožuje z{jem společnosti a je za přestupek
výslovně označeno v tomto nebo jiném z{koně, nejde-li o jiný spr{vní delikt
postižitelný podle zvl{štních pr{vních předpisů anebo o trestný čin".
Na případy dom{cího n{silí se vztahují přestupky proti občanskému soužití
upravené v § 49 odst. 1 zejména písm. a) a c). Podle tohoto ustanovení se přestupku
dopustí ten, kdo jinému ublíží na cti tím, že ho urazí nebo vyd{ v posměch (v tomto
případě pachateli hrozí pokuta až 1000 Kč), nebo kdo úmyslně naruší občanské
soužití vyhrožov{ním újmou na zdraví, drobným ublížením na zdraví, nepravdivým
obviněním z přestupku, schv{lnostmi nebo jiným hrubým jedn{ním (za toto jedn{ní
lze uložit pokutu až 3000 Kč).
25
Z{kon o přestupcích upravuje také řízení o přestupcích, tedy postup při jejich
vyřizov{ní. Podpůrně zde platí spr{vní ř{d (postupuje se podle něj v případě, kdy
z{kon o přestupcích konkrétní postup nebo pr{va účastníků neupravuje). Bohužel,
výše zmíněné přestupky proti občanskému soužití sp{chané v případech dom{cího
n{silí spadají mezi tzv. přestupky n{vrhové (§ 68), což znamen{, že řízení o nich lze
zah{jit pouze na n{vrh poškozeného. N{vrh lze podat do 3 měsíců od doby, kdy se
navrhovatel dozvěděl o jeho sp{ch{ní nebo o postoupení spr{vnímu org{nu org{ny
činnými v trestním řízení. Bohužel z toho vyplýv{ také povinnost navrhovatele
uhradit n{klady řízení (§ 79) pokud např. nebylo sp{ch{ní přestupku pachateli
prok{z{no. N{klady řízení činí minim{lně 1000 Kč, zvyšují se, pokud je v řízení
přibr{n znalec atd.
Pokud se dom{cí n{silí přímo dotýk{ nezletilého dítěte, může být jedn{ní pachatele
posouzeno podle § 28 odst. 1 písm. e) přestupkového z{kona (pokud se nejedn{ o
trestný čin týr{ní svěřené osoby). Podle tohoto ustanovení se přestupku dopustí ten,
kdo v úmyslu ponížit lidskou důstojnost nezletilého dítěte použije vůči němu
nepřiměřeného opatření. Za toto jedn{ní mu hrozí pokuta do výše 10 000Kč. V tomto
případě je přestupek vyšetřov{n z úřední povinnosti (i bez n{vrhu) a případnému
oznamovateli tedy nehrozí, že bude muset uhradit n{klady řízení.
Odpovědnost za přestupek zanik{ a nelze jej tedy projednat, pokud od jeho
sp{ch{ní uplynul jeden rok. Do této doby se nezapočít{v{ doba, po kterou se pro
daný skutek vedlo trestní řízení.
Trestné činy p{chané v souvislosti s dom{cím n{silím
Nejprve je třeba předeslat, že trestní z{kon (č. 140/1961 Sb.) ani jiné obecně z{vazné
pr{vní předpisy neobsahují definici dom{cího n{silí. V trestním pr{vu se v těchto
případech nejvíce uplatní skutkov{ podstata trestného činu týr{ní osoby žijící ve
společně obývaném bytě nebo domě dle § 215a. V případech dom{cího n{silí však
může doch{zet i k dalším trestným činům, o kterých se zmíníme d{le.
Připomeňme, že trestným činem je skutek, který jednak naplňuje znaky některé ze
skutkových podstat upravených ve zvl{štní č{sti trestního z{kona (form{lní str{nka)
a z{roveň vykazuje ,,vyšší než nepatrný stupeň společenské nebezpečnosti"
(materi{lní str{nka). Posuzovaní stupně společenské nebezpečnosti vych{zí ze
soudní judikatury a posuzuje se různě u jednotlivých typů trestné činnosti. Např.
v případě ublížení na zdraví se vyžaduje, aby poškozený byl n{sledkem činu omezen
v obvyklém způsobu života nejméně sedm dní apod.
26
 Týr{ní osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě - § 215a
Tato skutkov{ podstata je zakotvena trestním z{koně s účinností od 1. 6. 2004.
Trestného činu se dopustí ten, kdo týr{ osobu blízkou nebo jinou osobu žijící s ním
ve společně obývaném bytě nebo domě. Pachatel může být potrest{n odnětím
svobody až na tři léta. Sp{ch{-li tento čin zvl{ště surovým způsobem nebo na více
osob{ch, nebo pokračuje-li v p{ch{ní tohoto trestného činu po delší dobu, může být
pachatel potrest{n odnětím svobody na dvě léta až osm let. Tato skutkov{ podstata
zahrnuje většinu jedn{ní, kter{ spadají pod pojem dom{cí n{silí. Ve většině případů
už tedy není třeba stíhat jednotlivé útoky jako ublížení na zdraví a podobně, jak
tomu bylo dříve. Tato skutkov{ podstata však nezahrnuje zejména situace, kdy
pachatel a oběť spolu nežijí, ale oběť je ze strany pachatele přesto neust{le
pron{sledov{na a napad{na. Důležité je, že k trestnímu stíh{ní tohoto trestného činu
není třeba souhlasu poškozeného ve smyslu § 163 trestního ř{du (viz d{le).
 Další trestné činy p{chané v souvislosti s dom{cím n{silím
Někdy je jedn{ní pachatele dom{cího n{silí org{ny činnými v trestním řízení
kvalifikov{no jinak než jako výše uvedené týr{ní. Může se jednat o situaci, kdy
z důvodu nedostatku důkazů není možné pachateli tento čin prok{zat, ale důkazy
postačují např. k prok{z{ní méně z{važného trestného činu. Níže uvedené skutkové
podstaty se uplatní i v případech, kdy pachatel a oběť již spolu nežijí nebo vůbec
spolu v jedné dom{cnosti nežili (např. n{silí v intimním vztahu mladých lidí, kteří
spolu ,,chodili"). Také se může jednat o případ, kdy doch{zí k tzv. souběhu více
trestných činů, např. výše uvedeného týr{ní s trestným činem zn{silnění.
Jedn{ se zejména o tyto skutkové podstaty trestných činů:
 n{silí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci (§ 197a) - zjednodušeně
řečeno se jedn{ o vyhrožov{ní,
 vydír{ní (§ 235),
 ublížení na zdraví (§ 221 a § 222 těžk{ újma na zdraví),
 omezov{ní osobní svobody (§ 231),
 zbavení osobní svobody (§ 232), útisk (§ 237),
 porušov{ní domovní svobody (§ 238),
 porušov{ní tajemství dopravovaných zpr{v (§ 239 odst. 1),
 pomluvy (§ 206 odst. 1),
 neopr{vněného z{sahu do pr{va k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru
(§ 249 odst. 2) - zejména případy vyhazov{ní oběti z bytu, nebo zdržov{ní se
v bytě ve vlastnictví oběti bez souhlasu oběti
 zn{silnění (§ 241),
 vraždy (§ 219) a dalších trestných činů.
27
Na nezletilých dětech se pachatel dom{cího n{silí může dopustit zejména těchto
trestných činů:
 týr{ní svěřené osoby (§ 215),
 ohrožov{ní mravní výchovy ml{deže (§ 217),
 zanedb{ní povinné výživy (§ 213),
 pohlavního zneužív{ní (§ 242) a dalších.
V poslední době jsme zaznamenali případy, kdy byl pachatel dom{cího n{silí obviněn mimo
jiné z trestného činu týr{ní svěřené osoby, kterého se dopustil na svém dítěti tím, že dítě bylo
svědkem n{silí p{chaného na matce. Org{ny činné v trestním řízení tak uznaly fakt, že
sledov{ní dom{cího n{silí m{ na psychiku dítěte stejný vliv, jako by bylo samo týr{no.
Trestní řízení
Trestní ozn{mení (stejně jako ozn{mení o podezření ze sp{ch{ní přestupku) může
podat kdokoli. Ozn{mení musí být v souladu s § 158 odst. 1 trestního ř{du přijato
vždy, a to kterýmkoliv výkonným útvarem policie nebo st{tním zastupitelstvím.
Pokud tedy oznamovatel přijde na jiné oddělení policie, než které je příslušné dle
místa sp{ch{ní činu, nemůže být odmítnut (což se v praxi někdy nepřímo děje tím,
že oznamovatel je odesl{n na příslušné oddělení policie). Trestní ozn{mení nem{
ž{dné z{konem stanovené n{ležitosti. Může být učiněno ústně do protokolu i
písemně. Pokud pod{v{me trestní ozn{mení písemně, měli bychom uvést údaje o
tom, kdo je činí, komu je adresov{no a čeho se týk{, d{le vylíčení nejdůležitějších
skutečností nasvědčujících tomu, že byl sp{ch{n trestný čin, a případně uvedení
toho, jaký trestný čin v popsaném jedn{ní spatřujeme. Pokud je n{m zn{mo, jaké
existují o činu důkazy (např. svědci), měli bychom je také označit.
V případech dom{cího n{silí však musíme vždy zvažovat, zda je vhodné, abychom sami
pod{vali trestní ozn{mení. Musíme si uvědomit, že nejdůležitějším svědkem činu je samotn{
oběť, kter{ by měla být s tímto naším krokem alespoň sezn{mena. Může se totiž st{t, že oběť
není připravena se vším vyjít na světlo a bez dostatečné podpory může např. odmítnout
vypovídat. Pokud nakonec bude řízení zastaveno, může se dostat do ještě složitější situace. Je
tedy vhodné oběť podpořit v tom, aby trestní ozn{mení podala sama. To se týk{ i příbuzných
oběti a dalších osob, které jí chtějí pomoci.
Jako poradci navíc musíme zachov{vat důvěrnost, se kterou se n{m oběť dom{cího
n{silí svěřila. Ačkoli v případech trestního řízení je možné prolomit mlčenlivost o
osobních údajích klienta, je nutné tuto ot{zku vždy pečlivě zvažovat. V některých
případech ale naopak m{ každý (včetně pracovníků poraden a azylových domů)
povinnost trestný čin ohl{sit policii či pokud je to možné, překazit jeho p{ch{ní. Tyto
případy upravují § 167 (nepřekažení trestného činu) a § 168 (neozn{mení trestného
28
činu) trestního z{kona. Pokud toto neučiníme, vystavujeme se možnému trestnímu
stíh{ní. Jedn{ se zejména o případy, kdy se dovíme o sp{ch{ní trestného činu týr{ní
svěřené osoby (tedy trestné činnosti p{chané na dětech) nebo vraždy. Oznamovací
povinnost v tomto případě nem{ pouze advok{t nebo duchovní registrované církve
či n{boženské společnosti. Pokud se dozvíme, že se připravuje sp{ch{ní výše
uvedených trestných činů nebo také trestného činu zn{silnění či pohlavního
zneužív{ní, m{me povinnost tomu zabr{nit např. včasným ozn{mením. Může se
jednat zejména o případy, kdy n{m např. žena sdělí, že manžel zneužív{ jejich dítě, a
můžeme se domnívat, že v tom bude d{le pokračovat. I v takovém případě je však
vhodné nejprve se pokusit přesvědčit klientku, aby vše ohl{sila sama.
Trestní stíh{ní zah{jí vyšetřovatel tehdy, nasvědčují-li okolnosti tomu, že byl
sp{ch{n trestný čin, a je-li dostatečně odůvodněn z{věr, že jej sp{chala určit{ osoba
(§ 158 odst. 1 trestního ř{du). Pokud se trestní ozn{mení týk{ n{silí v rodině, je
podmínkou zah{jení trestního stíh{ní a pokračov{ní v něm výslovný souhlas
poškozené osoby (§ 163 trestního ř{du). Například manželka musí vyslovit písemně
nebo ústně do protokolu svůj souhlas se stíh{ním manžela, sp{chal-li na ní trestný
čin ublížení na zdraví či zn{silnění. Souhlas s trestním stíh{ním může vzít poškozený
výslovným prohl{šením kdykoliv zpět, a to až do doby, než se odvolací soud
odebere k z{věrečné poradě ­ toto ustanovení umožňuje poškozenému na jedné
straně zastavit trestní stíh{ní tehdy, kdy on s{m vnitřně cítí, že už nechce, aby soud
pachatele trestal, na druhé straně otvír{ toto ustanovení prostor pro n{tlak ze strany
pachatele či jeho advok{ta. Výslovně odepřený souhlas ke stíh{ní přitom již nelze
znovu udělit. Výjimkou je trestný čin týr{ní osoby žijící ve společném bytě nebo
domě (§ 215a), na který se nevztahuje § 163 a u nějž není k trestnímu stíh{ní
pachatele třeba souhlasu poškozené osoby.
Podle § 100 odst. 2 trestního ř{du je svědek opr{vněn odmítnout vypovídat, jestliže
by výpovědí způsobil nebezpečí trestního stíh{ní sobě nebo svému příbuznému
v pokolení přímém, svému sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželu nebo druhu a
jiným osob{m v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by pr{vem
považoval za újmu vlastní. Nebezpečím trestního stíh{ní se rozumí nejen
potencion{lní možnost, že bude trestní stíh{ní proti této osobě zah{jeno, ale i riziko,
že svědek blízké osobě přitíží i v řízení již probíhajícím či dokonce již pravomocně
skončeném. O pr{vu odepřít výpověď musí vyslýchající vždy svědka poučit.
 Možnosti omezení svobody pachatele podle trestního ř{du
 zadržení (§ 75 a § 76 trestního ř{du) - v případě neodkladnosti, pokud je d{n
některý z důvodů vazby (maxim{lně na 48 hodin)
 Obviněný může být vzat do vazby podle § 67 trestního ř{du tehdy, jestliže
jsou zde konkrétní skutečnosti, které odůvodňují obavu, že:
29
a) uprchne nebo se bude skrývat, aby se tak vyhnul trestnímu stíh{ní
nebo trestu , zejména nelze-li hned zjistit jeho totožnost, nem{-li st{lé
bydliště anebo hrozí-li mu vysoký trest (tzv. útěkov{ vazba);
b) bude působit na dosud nevyslechnuté svědky nebo spoluobviněné
nebo jinak mařit objasňov{ní skutečností z{važných pro trestní stíh{ní
(tzv. koluzní vazba);
c) bude pokračovat v trestné činnosti, pro niž je stíh{n, dokon{ trestný čin,
o který se pokusil, nebo vykon{ trestný čin, který připravoval nebo
kterým hrozil (tzv. vazba předstižn{). Podle judikatury je obava, že
obviněný bude pokračovat v trestné činnosti téže povahy, d{na nejen
při nebezpečí, že obviněný bude opakovat stejný trestný čin, ale i
tehdy, hrozí-li, že sp{ch{ trestný čin téže povahy.
13. Postavení poškozené/ho v trestním řízení
Poškozený je v trestním řízení podle § 43 trestního ř{du definov{n jako ten, komu
bylo trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetkov{, mor{lní nebo jin{
újma. Touto škodou se tedy nerozumí jen škoda majetkov{, ale i mor{lní újma,
způsoben{ například trestnými činy proti lidské důstojnosti. V tomto postavení se
tedy často nach{zejí oběti dom{cího n{silí.
Pr{va poškozené osoby
 nejpozději do zah{jení dokazov{ní při hlavním líčení uplatnit u soudu
n{rok na n{hradu škody na pachateli
 činit n{vrhy na doplnění dokazov{ní (tedy i kl{st ot{zky
obžalovanému a svědkům)
 nahlížet do spisů
 zúčastnit se hlavního líčení a veřejného zased{ní konaného o odvol{ní
 pronést z{věrečnou řeč
 d{t se zastupovat zmocněncem - to může být kdokoliv, i osoba bez
pr{vního vzděl{ní
 podat stížnost proti usnesení o odložení věci, ž{dat st{tního z{stupce,
aby byly odstraněny průtahy v řízení nebo z{vady v postupu
policejního org{nu.
30
14. Rozvod manželství v případech dom{cího n{silí
 ,,sporný" - § 24 z{kona o rodině
 ,,nesporný" neboli ,,smluvený" - § 24a z{kona o rodině
Podmínky pro nesporný rozvod
 oba manželé se chtějí rozvést, jeden z nich pod{ žalobu, druhý se k n{vrhu
připojí
 manželství trvalo alespoň jeden rok
 manželé spolu nejméně šest měsíců nežijí
 manželé uzavřeli smlouvu o vypoř{d{ní vz{jemných majetkových vztahů a
pr{v a povinností společného bydlení s úředně ověřenými podpisy
 manželům byla soudem schv{lena dohoda o výchově a výživě nezletilých dětí
po rozvodu
Jsou-li tyto podmínky splněny, soud nezkoum{ příčiny rozvratu manželství a
manželství rozvede.
Sporný rozvod
 manželství je tak hluboce a trvale rozvr{ceno, že nelze oček{vat obnovení
manželského soužití
 před rozvodem rozhodne soud podle § 26 z{kona o rodině, resp. § 176
občanského soudního ř{du o tom, komu bude po rozvodu dítě svěřeno do
výchovy a jak m{ každý z rodičů přispívat na jeho výživu
O rozvodu manželství soud rozhoduje rozsudkem, proti němuž je možné podat
odvol{ní.
V obou případech je tedy nutné podat dva n{vrhy (pokud mají manželé nezletilé
děti) ­ žalobu o rozvod a n{vrh na úpravu výchovy a výživy nezletilých dětí. N{vrhy
se budou lišit po obsahové str{nce. V případě nesporného rozvodu není třeba uv{dět
příčiny rozvratu manželství, oproti tomu n{vrh na úpravu výchovy a výživy bude
formulov{n s ohledem na cíl uzavřít před soudem dohodu.
V případech dom{cího n{silí se v drtivé většině případů uplatňuje klasický ,,sporný
rozvod". (Z{kon upravuje také tzv. rozvod ztížený, kdy jeden z manželů může po
určitou dobu rozvodu br{nit, tato varianta se v praxi příliš neuplatňuje.)
31
Rozhodov{ní o výchově nezletilých dětí
Nejen v případech rozvodu manželství, ale i když rodiče dítěte manželé nejsou, je
často třeba upravit svěření dítěte do výchovy jednoho z nich a stanovení výživného
druhému rodiči. Z{kon o rodině upravuje tyto varianty úpravy výchovy nezletilých
dětí:
 společn{ výchova
 střídav{ výchova (§ 26 odst. 2 z{kona o rodině)
 svěření do výchovy jednoho z rodičů
Při rozhodov{ní o výchově musí soud vzít v úvahu především z{jem dítěte, jeho
citovou orientaci. D{le zkoum{ životní poměry rodičů, jejich výchovné schopnosti a
to, jak jsou či nejsou zodpovědní. V § 26 odst. 5 z{kona o rodině je výslovně uvedeno,
že soud vždy vezme v úvahu, kdo dosud kromě ř{dné péče o dítě dbal o jeho
výchovu po str{nce citové, rozumové a mravní. Soud by měl vzít také v úvahu,
v jakém prostředí je dítě zvyklé vyrůstat a jak je na své dosavadní okolí v{z{no.
Stanovov{ní výživného
Pro stanovení výše výživného neexistuje ž{dný matematický ,,vzoreček", z{leží
zejména na úvaze soudu, který rozhoduje podle odůvodněných potřeb opr{vněného
a možností, schopností a majetkových poměrů povinného.
Podle § 85 z{kona o rodině trv{ vyživovací povinnost rodičů k dětem do té doby,
pokud nejsou schopny živit se samy. I když tedy dítě nabýv{ osmn{ctým rokem
zletilosti, vyživovací povinnost rodiče tímto rokem nekončí, pokud dítě není
schopno samo se živit.
Soud může přiznat výživné pro nezletilé děti pouze za dobu maxim{lně tří let zpětně
ode dne uplatnění n{roku u soudu. (Zletilým lze výživné přiznat jen ode dne
zah{jení soudního řízení.) Stejně tak je možné u již jednou stanoveného výživného
ž{dat zvýšení tohoto výživného, a to v případě, že došlo ke změně poměrů buď na
straně opr{vněného, tj. dítěte, nebo na straně povinného, tj. rodiče, který je povinen
platit výživné. I zde platí, že u nezletilých dětí lze ž{dat zvýšení výživného až tři
roky zpětně.
Předběžn{ opatření o výchově nezletilých dětí
Je obecně zn{mo, že české soudy rozhodují pomalu. V případech dom{cího
n{silí, kdy pachatel hrozí oběti únosem dítěte, nebo dokonce dítě z její péče odebere a
32
odmít{ jí umožnit kontakt, je potřeba řešit situaci velmi rychle. K tomu slouží institut
tzv. předběžných opatření podle občanského soudního ř{du. V r{mci předběžného
opatření soud nerozhoduje o meritu věci, nýbrž se jím pouze prozatímně upravují
poměry účastníků řízení tam, kde je toho třeba. Předběžné opatření m{ tedy dočasný
charakter a slouží k úpravě poměrů do té doby, dokud není zah{jeno řízení o věci.
Z hlediska situací dom{cího n{silí, kde jsou přítomny děti n{s zajím{ především § 76,
podle kterého může být účastníku řízení mimo jiné uloženo, aby
 platil výživné v nezbytné míře
 odevzdal dítě do péče druhého z rodičů nebo do péče toho, koho označí soud
 něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco sn{šel
Předběžné opatření vyd{v{ soud na n{vrh nebo pr{vě v případě nezletilých dětí i
bez n{vrhu. Pro vyd{ní rozhodnutí m{ lhůtu 7 dní. Rozhoduje formou usnesení.
Je důležité si uvědomit, že soud v předběžném řízení neprov{dí ž{dné výslechy
svědků, dož{d{ní apod., ale vych{zí pouze ze skutečností, které jsou osvědčeny
z listinných důkazů. Je proto třeba n{vrh doplnit co největším množstvím listinných
důkazů.
Ve věcech nezletilých dětí soud obvykle na z{kladě n{vrhu na vyd{ní předběžného
opatření zah{jí rovnou i řízení ve věci samé. V ostatních věcech je třeba n{sledně
podat n{vrh na zah{jení řízení.
Styk dítěte s rodičem, se kterým nežije ve společné dom{cnosti
Dítě m{ ze z{kona i dle Úmluvy o pr{vech dítěte pr{vo na styk s oběma rodiči.
Toto pr{vo by však nemělo být vykl{d{no jako povinnost a pokud je styk s rodičem
v rozporu se z{jmem dítěte, může dokonce soud rozhodnout o jeho z{kazu. Mohou
nastat tyto situace:
 rodiče se na průběhu styku domluví nebo rodič nem{ z{jem se s dítětem
stýkat ­ není třeba nic soudně upravovat ani pro dobu po rozvodu manželství
(z{kon to nevyžaduje)
 jeden z rodičů nedodržuje dohodu o styku s dítětem ­ je třeba podat k soudu
n{vrh na jeho úpravu (to je možné navrhnout již v r{mci řízení o svěření
dítěte do výchovy jednoho z rodičů)
 rodič dítěti ubližuje ­ je třeba podat n{vrh na z{kaz styku s dítětem
N{vrh v těchto věcech může podat druhý rodič nebo soci{lní pracovník org{nu
soci{lně-pr{vní ochrany, který dítě pak v řízení zastupuje.
33
15. Problematika bydlení v případech dom{cího n{silí
Pr{va ke společnému bytu nebo domu se odvozují jednak od toho, zda k nemovitosti
existuje vztah vlastnický, n{jemní, případně vztah založen na z{kladě smlouvy o
výpůjčce (například když je využív{na bezplatně nemovitost ve vlastnictví
prarodičů), jednak od vztahu mezi osobami, které spolu žijí. Jinak je tomu v případě
manželů, druha a družky nebo rodičů a dospělých dětí. Současn{ pr{vní úprava
problematiky bydlení není soustředěna na jednom místě v z{koně, upravuje ji řada
institutů v r{mci občanského z{koníku. Často se jedn{ o vztahy složité a situaci
neusnadňuje ani tlak na oběť, který je na ni vyvíjen když setrv{ ve společném obydlí.
Jak zn{mo, české soudy nepracují nejrychleji, což značnou měrou přispív{ k
prodlužov{ní existenční nejistoty oběti.
Pokud jsou n{siln{ osoba a oběť ve vztahu manželství, může dojít k n{sledujícím
situacím:
1) Vlastnické pr{vo k nemovitosti
 společné obydlí nabyli manželé do osobního vlastnictví za trv{ní manželství;
v tomto případě spad{ do tzv. ,,společného jmění manželů" (SJM);
vypoř{d{ní SJM se provede buď dohodou v r{mci nesporného rozvodu nebo
rozhodnutím soudu po rozvodu sporném, lze i dohodou po rozvodu
sporném, v případě že není uzavřena dohoda a ani není pod{na žaloba na
vypoř{d{ní společného jmění manželů, stanou se bývalý manželé po uplynutí
3 let od pr{vní moci rozsudku o rozvodu manželství ide{lními spoluvlastníky,
každý z jedné poloviny
 společné obydlí nabyl jeden z manželů do osobního vlastnictví před
uzavřením manželství; nespad{ do SJM, manžel, který není vlastníkem
obývané nemovitosti m{ však za trv{ní manželství pr{vní důvod k bydlení
odvozený od existence manželství
 společné obydlí je družstevní byt; je třeba rozlišovat, zda jej manželé nabyli za
trv{ní manželství či jej nabyl jeden z nich před uzavřením manželství; pokud
jej nabyl jeden z nich před uzavřením manželství, společný n{jem
družstevního bytu manžely zanikne rozvodem a dalším výlučným n{jemcem
bytu bude ten z manželů, který jej nabyl před uzavřením manželství, druhý
z manželů m{ však n{rok na nalezení bytové n{hrady; pokud byt nabyli za
trv{ní manželství manželé společně, je třeba provést vypoř{d{ní, a to buď
dohodou nebo v r{mci soudního řízení, v němž bude společný n{jem
družstevního bytu manželů zrušen a bude rozhodnuto o bytové n{hradě pro
manžela, který nad{le nebude družstevníkem. Hodnota podílu na účasti
v družstvu pak bude vypoř{d{na v r{mci vypoř{d{ní ostatních hodnot ze
společného jmění manželů
2) N{jemní vztah k nemovitosti
34
 n{jemní vztah vznikl jednomu z manželů před uzavřením manželství;
v tomto případě vznik{ okamžikem uzavření manželství tzv. ,,společný
n{jem bytu manžely"; vypoř{d{ní společného n{jmu a určení dalšího
výlučného n{jemce může být předmětem dohody v r{mci nesporného
rozvodu nebo rozhodnutí soudu po rozvodu manželství (výjimečně zanik{
společný n{jem bytu manžely i v průběhu manželství, a to buď
rozhodnutím soudu nebo trvalým opuštěním společné dom{cnosti jedním
z manželů), na vypoř{d{ní společného n{jmu se mohou manželé
dohodnout i po sporném rozvodu
 n{jemní vztah vznikl jednomu z manželů či oběma za trv{ní manželství;
situace je v podstatě stejn{ jako v předchozím případě, vznikne společný
n{jem bytu manžely, a to okamžikem uzavření n{jemní smlouvy; je však
nezbytné, aby spolu manželé v okamžiku uzavření n{jemní smlouvy trvale
žili
Pokud se jedn{ o partnerský vztah, může vzniknout tzv. ,,podílové
spoluvlastnictví", které zakl{d{ stejn{ pr{va obou partnerů k nemovitosti. Faktický
vztah partnerství nehraje ve jejich spoluvlastnickém vztahu roli. Mezi partnery může
vzniknout tzv. ,,společný n{jem bytu", který zakl{d{ pro oba z nich stejn{ pr{va a
stejné povinnosti. Ke zrušení může dojít buď dohodou nebo soudním rozhodnutím.
V případě rodičů a dospělých dětí se většinou jedn{ o případ, kdy byt je ve
vlastnictví nebo n{jmu rodičů a děti v něm bydlí na z{kladě jejich souhlasu. U
nezletilých dětí, vůči kterým mají rodiče vyživovací povinnost je jejich pr{vo sdílet
s nimi jejich obydlí odvozeno od existence této vyživovací povinnosti. Často se také
vyskytuje situace, kdy rodiče darují dům dětem, vymíní si však zřízení věcného
břemene, na z{kladě kterého v domě žijí až do své smrti. V případě zletilých dětí již
nejsou rodiče povinni poskytovat svým dětem výživu v podobě poskytov{ní
bydlení, ale pouze v penězích, jejichž výši určí na n{vrh zletilého dítěte soud.
Obecně lze říci, že osoba, které nesvědčí ž{dné pr{vo k bytu nebo domu a bydlí
v něm tedy na z{kladě souhlasu jiné osoby, které toto pr{vo svědčí a neexistuje mezi
nimi shora uveden{ vyživovací povinnost, může být z bytu vystěhov{na bez n{roku
na bytovou n{hradu. V případě, že se chov{ agresivně, je možné ji svémocí z bytu
vystěhovat.
Důležitou roli zde hraje také z{sada zakotven{ v § 3 občanského z{koníku, kter{
řík{, že výkon pr{v a povinností nesmí být proti dobrým mravům. Tato z{sada by
měla být korektivem užívaným soudy při aplikaci pr{va a měla by se odr{žet
například v upuštění od povinnosti hled{ní bytové n{hrady n{silné osobě.
35
16. Předběžné opatření na vyk{z{ní n{silné osoby
V souvislosti s problematikou výchovy nezletilých dětí byl osvětlen obecný význam
institutu předběžného opatření, obsaženého v procesní normě občanského pr{va,
tedy v občanském soudním ř{du (d{le jen OSŘ). Z{konem č. 135/ 2006 Sb., účinným
od 1.1. 2007, bylo do tohoto předpisu v podobě § 76b včleněno nové předběžné
opatření na vyk{z{ní n{silné osoby.
Dikce z{kona zní: ,,Je-li jedn{ním účastníka, proti kterému n{vrh směřuje, v{žným
způsobem ohrožen život, zdraví, svoboda nebo lidsk{ důstojnost navrhovatele, může předseda
sen{tu předběžným opatřením uložit účastníku, proti kterému n{vrh směřuje, zejména aby
a) dočasně opustil byt nebo dům společně obývaný s navrhovatelem (d{le jen "společné
obydlí"), jakož i jeho bezprostřední okolí, nebo do něj nevstupoval,
b) se zdržel setk{v{ní s navrhovatelem a navazov{ní kontaktů s ním."
Z toto vyplýv{, že oproti vyk{z{ní dle z{kona o policii lze uložit tímto předběžným
opatřením n{silné osobě také povinnost zdržet se setk{v{ní a navazov{ní kontaktů
s obětí.
Předběžné opatření na vyk{z{ní trv{ standardně po dobu 1 měsíce, může však být
na n{vrh prodlouženo, a to až na 1 rok. To však pouze za podmínky, že je pod{n
n{vrh na rozhodnutí ve věci samé (např. na rozvod manželství, na vyklizení, žaloba
na ochranu osobnosti atd.). O prodloužení doby trv{ní předběžného opatření
rozhoduje předseda sen{tu, a to na z{kladě několika kritérií, např. toho, zda
ohrožení navrhovatele trv{.
Je třeba uvědomit si, že o vyd{ní předběžného opatření je rozhodov{no bez slyšení
účastníků, tudíž musíme shrom{ždit co nejvíce listinných důkazů prokazujících
n{silí. K n{vrhu na vyd{ní předběžného opatření na vyk{z{ní není třeba skl{dat
finanční jistinu, jako je tomu u některých jiných předběžných opatření. Je však třeba
zaplatit soudní poplatek ve výši 500,- Kč. Pokud se jedn{ o finančně potřebnou
klientku/klienta, můžeme zaž{dat o osvobození od soudních poplatků. Na z{věr
ještě dodejme, že vyd{ní předběžného opatření na vyk{z{ní není podmíněno
předchozím policejním vyk{z{ním.
36
Použité prameny
Platné pr{vní předpisy:
 ústavní z{kon č. 1/1993 Sb., Ústava ČR.,
 usnesení předsednictva České n{rodní rady č.2/1993 Sb., o vyhl{šení Listiny
z{kladních pr{v a svobod jako souč{sti ústavního poř{dku ČR,
 z{kon č. 40/1964 Sb., občanský z{koník,
 z{kon č. 99/1963 Sb., občanský soudní ř{d
 z{kon č. 94/1963 Sb., o rodině
 z{kon č. 359/1999 Sb., o soci{lně pr{vní ochraně dětí,
 z{kon č. 140/1961 Sb., trestní z{kon,
 z{kon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní ř{d),
 z{kon č. 200/1990 Sb., o přestupcích,
 z{kon č. 500/2004 Sb., spr{vní ř{d,
 z{kon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky,
 z{kon č. 553/1991 Sb., o obecní policii,
 z{kon č. 135/2006 Sb., změna z{konů v oblasti ochrany před dom{cím n{silím,
 z{kon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích
se všemi předpisy je třeba pracovat v aktu{lním znění
Literatura:
 Fiala, J. a kol.: Vlastnictví a n{jem bytů. Linde: Praha, 2000.
 Pik{lkov{, S.: N{silí v rodině ve světle zahraničních výzkumů In.: Pik{lkov{,
S.: Mezin{rodní výzkum n{silí na žen{ch ­ Česk{ republika/2003: příspěvek
k sociologickému zkoum{ní n{silí v rodině, Praha, Sociologický ústav
Akademie věd České republiky, 2004
 Prokop, M. a kol.: Pr{vní ochrana dětí a obětí dom{cího n{silí, Liga lidských
pr{v, Brno, 2004
Internet:
www.domacinasili.info
Doporučen{ literatura
Voňkov{ J.: Vaše pr{vo! , ProFem, Praha, 2002