FILANTROPIE Marie Hladká 26. 11. 2009 Struktura přednášky n Vymezení a definování filantropie n Vývoj a podmínky rozvoje filantropie n Individuální dárcovství n Způsoby poskytnutí daru n Motivace dárců n Dobrovolnictví + jeho ocenění n Firemní dárcovství n Co firmy darují + co z toho získávají n Motivace spolupráce x překážky ve spolupráci n Fenomén veřejná sbírka Úvod n Co je to filantropie? n filos- milující + anthropos – člověk n je to tedy láska k člověku, lidumilnost n souhrn činností a chování, které vedou k vědomé podpoře druhých osob (jednotlivců, skupin, organizací) Definice filantropie n Filantropie je mechanismus, skrze něhož lidé vyjadřují své humánní impulsy a potvrzují svoje členství ve společnosti (Theresa Llyod) n Filantropie zahrnuje dary nebo poskytnutí peněz na různé hodnotné dobročinné účely (Wikipedia) n Filantropie se odkazuje na využívání osobního bohatství a schopností ve prospěch specifických veřejných účelů (Anhaier) n Dobrovolné dávání za účelem podpory činností, které vedou k vědomé podpoře třetích osob (jednotlivců, skupin, organizací) bez nároku na finanční odměnu. Doplňte sami dle definice….. n Kdo dává: n Co dává: n Komu dává: n Na co dává: n Za jakých podmínek dává: George Soros Altruismus vs. filantropie Altruismus je morální princip předpisující upřednostnit účely jiných, potlačit vlastní egoismus nebo také nezištná služba bližnímu, ochota obětovat vlastní zájem ve prospěch jiných, mravní princip, podle něhož je blaho jiného a on sám mravně důležitější než mé vlastní já a vlastní blaho, resp. reálné chování založené na těchto principech nebo jim odpovídající. Altruismus je tedy morální princip i reálné chování, zaměřené na kohokoliv kromě nositele altruismu. Filantropie je také reálné chování, řídící se uvedenými altruistickými mravními principy, ale na rozdíl od altruismu se zaměřuje obecněji: nikoli jen na lidi z bezprostředního okolí nositele, nýbrž i mimo ně. Pojem filantropie je navíc bohatší o institucionální rozměr. Kořeny a současnost filantropie n Nejprve: péče o osiřelé děti, starce, chudé, … n Nyní: také péče o kulturní památky, duchovní blaho, vzdělávání, rozvoj vědy a výzkumu, .. n Z historie filantropie se dozvídáme, že např.: základním motivem vztahu k druhému ve starověku a středověku bylo Ježíšovo přikázání lásky "Miluj svého bližního jako sebe samého". Slovo milosrdenství obsahuje lásku, odpuštění i starost, péči, která vyplývá ze závazku vůči bližnímu. n Renesance a osvícenství přineslo zcela nové motivy do filantropie, jde doslova o byrokratickou revoluci. Péče o chudé je promýšlena jakou součást správy státu, stát organizuje a přebírá funkce původně církevních špitálů. Zde se začíná utvářet prostor pro filantropické aktivity významných společenských a kulturních osobností. n Moderní industriální společnost národních států v době romantismu probouzí nacionální myšlení a formuluje myšlenku vzájemnosti. Péče o společné věci je obohacena hodnotou "národního života". Novým mohutným impulsem pro filantropii je pak kumulování kapitálu v rukou podnikatelsky úspěšných jednotlivců. Díky těmto motivům, větší organizovanosti a snadné komunikaci, začínají působit velké neziskové organizace typu Armáda spásy a YMCA - u nás známá jako Křesťanské sdružení mladých lidí. Bída jednotlivců + řešení individuálních problémů [ racionální řešení problémů obecných Samaritánovo dilema James Buchanan (znáte z veřejných financí) Pomáhat někomu znamená podlamovat jeho motivaci pracovat  Pomáhat či nepomáhat? Forma občanské spoluúčasti: n Filantropie jako taková nabízí širokou škálu možností občanské participace na veřejném životě od „nenáročných forem“ občanské solidarity (anonymní účast na veřejných sbírkách) po aktivní vstup do věcí veřejných na různých rozhodovacích úrovních (podpora akcí proti postavení hypermarketu v obci, kde žiji, podpora snah vedoucí ke změně obecně platné legislativy). Filantropické akty umožňují existenci občanského sektoru, jeho fungování, jeho činnost. Dělení filantropie n Individuální: jedinec, rodina, - Historicky nejstarší formou (poskytování almužen) n Institucionalizovaná: firemní, nadační - Církevní společenství (již od 12. stol.) Podmínky rozvoje filantropie n Velký počet ekonomicky silných subjektů n Výchova k filantropii (existence občanských organizací a jejich aktivit, vzdělávací soustava,…) n Rozvoj komunit (inspirace občanů řešit věci veřejné) INDIVIDUÁLNÍ DÁRCI n Způsoby poskytnutí daru (finančního, hmotného, duševního,….) n Jednorázový příspěvek (zakoupení dárkového předmětu, propagačního materiálu, příspěvek do kasičky,….) n Pravidelná průběžná podpora n Větší dar na určitý projekt n Odkaz v závěti n Věcný dar n Návštěva benefiční akce, účast v loterii nebo v tombole n Pomoc se získáváním prostředků z okruhu rodin a přátel n Dobrovolnická práce INDIVIDUÁLNÍ DÁRCI n Motivace dárců n Starost – asi nejvýznamnější; dárci leží na srdci řešení problému, snaha napomoci ho vyřešit n Povinnost – pocit, že jsem bohatý a ostatní chudí, nebo, že jsem měl štěstí apod. n Pocit viny – také časté, ale čekají, že darem problém zmizí (a vy s ním) n Osobní zkušenost – skýtá další možnosti spolupráce s dárcem n Radost z dávání – jak prosté n Osobní prospěch – dárci se může líbit, že je mu veřejně děkováno n Být požádán – lidé nedávají, když je nikdo nepožádá n Tlak okolí – dávají přátelé, kolegové n Daně – nejsou hlavním motivem Lidé rádi dávají peníze když: n k tomu mají významný a neodkladný důvod n jsou osobně zainteresovaní na výsledku podpořené činnosti n vidí ostatní, jak časem i penězi přispívají na tutéž činnost n vědí, že jim bude poděkováno n vědí, že budou viditelně spojovaní s úspěchem projektu n vědí, že budou pravidelně informovaní o rozvoji organizace n vědí přesně, na co budou jejich peníze použity a že budou využity rozumně a šetrně n vidí, že podpořená organizace má nadšení a odhodlání a že jistě získá peníze i od ostatních Dobrovolnictví Práce s dobrovolníky n Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě n Zákon zavádí do českého právního řádu několik zcela nových pojmů. Jedná se např. o pojmy n Dobrovolník – člověk vykonávající dobrovolnou činnost, resp. práci bez nároku na finanční ohodnocení n Dobrovolnická činnost – aktivity spojené s organizací dobrovolnictví n Dobrovolnická služba – výkon dobrovolné práce na základě smluvního vztahu (krátkodobá a dlouhodobá – delší než 3 měsíce) Další pojmy…. - vysílající organizace (v ČR 76) n Občanské sdružení n Obecně prospěšná společnost n Církev nebo církevní právnická osoba Tato NNO dostává od MV akreditaci na 3 roky, může být obnovena. - přijímající organizace (státní správa, samospráva, fyzická osoba, …..) Zákon upravuje postavení dobrovolníka – zakotvuje povinnost uzavírat smluvní vztahy, čímž poskytuje dobrovolníkovi vysokou míru ochrany, upravuje nábor, evidenci, přípravu a vykonávání dobrovolnické činnosti, poskytuje podporu a motivaci nezaměstnaným,.. Kdo není dobrovolník 1) Osoba, která vykonává dobrovolnickou činnost je v pracovněprávním vztahu k příjemci činnosti 2) Osoby vykonávající civilní vojenskou službu (dříve) 3) Členové Červeného kříže 4) Dobrovolní hasiči Uplatnění dobrovolníků v ČR...doplňte konkrétní příklady dobrovolnictví n Ochrana životního prostředí (Hnutí DUHA, Děti země, Český svaz ochránců přírody) n Humanitární organizace a organizace na ochranu lidských práv (ADRA, Člověk v tísni při ČT) n Sociální a zdravotní oblast (Česká katolická charita, Fokus) n Kulturní oblast n Sportovní a vzdělávací činnost (Sokol, Skaut, Orel) n Zahraniční dobrovolná služba (ADRA) Metody ocenění dobrovolné práce n 1. Output-related method n 2. Input–related method n Global Substitute Method n Specialized Substitute Method n Cost Opportunity Method n 3. MPSV 1. Output-related method n Ocenění hodnoty poskytnutých služeb a odečtení jejich nákladů na vstup Náklady na vstup = náklady na nábor a školení + vybavení a zařízení+ materiální náklady 2. Input–related method n Vyjádření hodnoty času potřebného na práci n Náklady na pronájem placené síly k provedení práce n Průměrný plat specialisty na provedení neplacené práce n Tržní mzda, o kterou dobrovolník přichází výkonem neplacené práce 3. MPSV n Kvalifikovaná práce - Průměrná mzda nebo 6.platová třída n Nekvalifikovaná práce – minimální mzdové tarify v katalogu, vydávaném MPSV Syndrom pomáhajícího n „To, že jsem obdaroval žebráka, že jsem odpustil tomu, kdo mě urazil, že miluji dokonce nepřítele ve jménu Kristově je bezpochyby ctností. Co by se ale stalo, kdybych odhalil, že ten nejmenší ze všech, ten nechudší ze všech žebráků, ten nejdrzejší ze všech pomlouvačů, že nepřítel sám je ve mně, že já sám bych potřeboval almužnu své dobroty, že já sám jsem si nepřítelem, jehož je třeba milovat?“ C. G. Jung n Pravé zájmy, proč člověk pomáhá mohou být i negativní: substituční (léčení komplexů), sexuální, moc (touha po uplatnění), víra (sebeobětování se – já budu sloužit a půjdu do nebe) FIREMNÍ DÁRCOVSTVÍ n Co mohou firmy poskytnout NNO? n Finanční prostředky jako dar n Finanční prostředky jako sponzorství n Materiální dar n Nemateriální dary – poskytnutí prostorů, telefonů, zkušenosti, know-how, informace n Dobrovolnou práci zaměstnanců n Reklamu ve firemních materiálech n Sdílený marketing (cause related marketing) FIREMNÍ DÁRCOVSTVÍ n Co mohou NNO nabídnout firmám? n Reklamu, publicitu, podporu značky a image n Dobrý pocit n Poděkování, uznání n Protislužbu – informace, vzdělávání, zkušenosti, know-how, odborníky n Spolupráci při rozvoji komunity n Společné projekty či akce n Kontakt na cílovou skupinu FIREMNÍ DÁRCOVSTVÍ n Motivy vzájemné spolupráce na straně firem? n Snaha o uspokojení žadatelů n Daňové zvýhodnění, odpisy n Pozitivní odezva veřejnosti, lepší image značky n Loajalita zákazníků nebo oslovení nové cílové skupiny n Budování postavení v komunitě n Osobní zájem někoho z vedení n Spolupráce s NNO může být levný marketing a propagace n ALE i: pocit moci, praní špinavých peněz, distribuce starých nebo těžko použitelných věcí….. FIREMNÍ DÁRCOVSTVÍ n Překážky vzájemné spolupráce? n Nedostatek informací o NNO, nedůvěra vůči nim n Nízká kvalita a prezentace projektů NNO n Nedostatečná profesionalita a amatérismus n Nedostatečná spolehlivost a obavy o zneužití prostředků n Nedostatečná motivace ze strany státu n Jiné priority a cíle n Nedostatek disponibilních zdrojů n Považování takto vynaložených zdrojů za „neefektivní“ investice Typy projektů, které firmy rády podporují n Významné místní projekty v oblastech, kde výrazněji působí. n Prestižní umělecké a kulturní akce. n Sportovní akce a utkání, zvláště ty, které se těší velké oblibě veřejnosti. n Aktivity, které souvisejí s jejich produktem. Například výrobce zmrzliny by mohl mít zájem o podporu neziskových organizací, které pracují s dětmi. n Projekty ekonomického rozvoje – protože vzkvétající ekonomika prospívá podnikání. n Ekologické projekty – protože dnes se o životní prostředí zajímá každý. n Iniciativy, za kterými stojí prominentní osobnosti. Typy projektů, které moc úspěšné nejsou n Místní projekty mimo oblasti, ve kterých působí. n Čistě nominální oslovení pro náboženské účely, i když to nevylučuje podporu sociálních projektů realizovaných církevními organizacemi. n Oběžníková oslovení, která jsou vytištěna a rozeslána stovkám firem. Ta zpravidla skončí nepřečtená v koši. n Kontroverzní témata, ze kterých by mohla vyplynout negativní publicita. Firmy se rády drží na bezpečné půdě a zřídka podpoří organizace, které se aktivně věnují pořádání kampaní. n Zahraniční pomoc, i když některé firmy podporují programy krizové a humanitární pomoci, protože jde o téma, jehož podpora se zamlouvá zaměstnancům. Medializace firemní filantropie v roce 2008: Filantropie v jednotlivých skupinách médií: Top média o filantropii VEŘEJNÁ SBÍRKA n Nejvyužívanější způsob filantropie n Zákon 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a změně některých zákonů, přiměřeně jasně stanový co sbírka je – sbírání prostředků od předem neurčeného okruhu přispěvatelů. n Cílem sbírky je získat finanční prostředky! n Sbírky jsou časově velmi náročné, nemůžete je svěřit dobrovolníkům. Účely veřejných sbírek VEŘEJNÁ SBÍRKA n Výhody n Efektivita n Příležitost pro změnu postojů u kontroverzních témat n Spolupráce s dobrovolníky n PR, příležitost pro NNO zviditelnit se n Sbírku můžete pořádat i velmi malého rozsahu n Nevýhody n Organizačně náročné n Omezení dané školním rokem, počtem dobrovolníků n Trh začíná být přesycen VEŘEJNÁ SBÍRKA n Typologie sbírek dle zákona n Shromažďování příspěvků na předem vyhlášeném účtu n Sběracími listinami n Pokladničkami v místech určených k přijímání příspěvků n Prodejem předmětů – přípěvek je zahrnut v ceně n Prodejem vstupenek – příspěvek je zahrnut v ceně n Pronájem telefonní linky určené ke shromažďování příspěvků z telefonního účtu n DMS VEŘEJNÁ SBÍRKA n Pro pořádání sbírky musíte mít osvědčení z příslušného Krajského úřadu. n Základem je zvláštní sbírkový účet. n V oznámení je třeba uvést účel sbírky a formu provádění. n Ideální je využít maximální možné délky stanovené zákonem a osvědčit sbírku na tři roky. V tomto případě, se podává každoroční vyúčtování. n O sbírce se účtuje odděleně od ostatního účetnictví organizace. Více informací o individuální a firemní filantropii si můžete vyžádat v Centru pro výzkum neziskového sektoru Děkuji vám za pozornost :) Marie Hladká hladka@e-cvns.cz