Principy personálního řízení SPP 423 PhDr. Alena Lubasová, Ph.D. lubasova@brno-konsens.cz Tématický celek C. Lekce 8. Analýza lidského potenciálu a moderní nástroje Obsah dnešního tématu: Téma I: Analýzy týmů a týmových rolí Téma II: Analýza stávajících lidských zdrojů ¡ Počet a struktura zaměstnanců ¡ Analýzy vnější a vnitřní mobility ¡ Využívání kvalifikace zaměstnanců a fondu pracovní doby Téma III: Ostatní personální analýzy ¡ Analýzy potřeb v programech výcviku, vzdělávání a rozvoje ¡ Analýzy atraktivity organizace a personální marketing ¡ Benchmarking-analýza konkurence z pohledu řízení lidských zdrojů ¡ Principy personálního controllingu, personální audity ¡ Personální informační systém Literatura & J. Koubek: Řízení lidských zdrojů. Praha: Management Press,2001 & B.Wiliam,Werther, Jr.K.Davis: Lidský faktor a personální management. Praha:Victoria Pubishing, 1992 (čítanka) & M.Foot,C.Hook: Personalistika.Praha:Computer Press,2002 & M. Armstrong: Řízení lidských zdrojů. Praha:Grada Publishing,2002 & M. Amstrong: Řízení lidských zdrojů. Praha: Grada Publishing, 2002 & J. Stýblo: Moderní personalistika, trendy, inspirace, výzvy. Praha:Grada Publishing, 1998 & J. Stýblo: Lidský kapitál v nové ekonomice. Praha:Profesional Publishing, 2001 & N. Heyes: Psychologie týmové práce. Praha: Portál, 2005, str. 22-24, 69-77 & Z.Dytrt a kol: Manažerské kompetence v Evropské unii.Praha: C.H.Beck, 2004, str. 26-38 & M. Kubeš, D. Spillerová , R. Kurnický : Manažerské kompetence , Praha : Grada Publishing, 2004 & J. Plamínek, R. Fisher : Řízení podle kompetencí , Praha : Grada Publishing, 2005 @ Přednáška - naleznete v IS - v elektronické podobě Cíle této lekce ¡ Popsat jednotlivé druhy personálních analýz, týkající se lidí v organizaci ¡ Pochopit jejich význam pro ostatní personální činnosti ¡ Vysvětlit jaký vztah existuje mezi kvalifikací pracovníků a jejím využitím v rámci organizace ¡ Objasnit postup při provádění analýzy využívání fondu pracovní doby ¡ Orientovat se i v jiných , specifických personálních analýzách ¡ Popsat proces zjišťování potřeb pro tvorbu vzdělávacích a výcvikových programů ¡ Vysvětlit pojem personální marketing ¡ Objasnit souvislosti mezi personálním marketingem, analýzou vnějšího trhu a atraktivností organizace ¡ Pochopit pojem personální benchmarking a jeho využití pro personální řízení ¡ Definovat kontrolní nástroje personálního řízení ¡ Popsat efektivní personální informační systém Úvod do problematiky Veškeré analýzy, zaměřující svoji pozornost na lidský potenciál v organizaci mají za úkol odhalit určitá „centra zdrojů“ pracovních sil, tvořených určitými homogenními skupinami, se kterými lze počítat při plnění úkolů organizace nejen aktuálních , ale zejména při vytyčování reálných budoucích . Úvod do problematiky ¡ Vzhledem k rozsáhlému množství kombinací je nutno dbát na to, aby všechny zadávané požadavky měly konkrétní účel a cíl. ¡ V opačném případě hrozí přesycenost informacemi a v konečném důsledku i neefektivnost takto bezcílně a bezúčelně prováděných analýz. ¡ O to důležitější je tento přístup v době nasazení a využívání vyspělých informačních systémů, které umožňují díky různým statistickým programům nekonečné množství třídění a vyhodnocování všech zadaných informací . Téma I. Analýzy týmů a týmových rolí Struktura personálních analýz Téma I: Analýza týmů a týmových rolí • Produkční týmy – samosvorné týmy zapojené do opakované produkce, výroby či služeb. Vyžadují manažera týmu , který je jejich organizátorem a pojítkem mezi týmem a zbytkem organizace. • Realizační/vyjednávací týmy – tým vysoce specializovaných jedinců , vznikající za účelem splnění jasného společného úkolu , v nichž je role každého člena jasně definována. Manažer týmu musí jasně definovat misi, kterou má tým splnit a koordinovat činnost týmu zejména z hlediska správného načasování jednotlivých kroků • Projektové a výzkumné týmy – sestaveny z vysoce odborně specializovaných jedinců z různých oborů a pracují na zcela nových věcech v rámci dané organizace . Jsou relativně nezávislé na zbytku organizace • Poradní týmy – se zabývají otázkami řešení konkrétních problémů a rozhodováním. Bývají složeny z odborníků - managementu, personalistů, finančníků nebo dalších specialistů (IT) . Jejich cílem je přicházet s nápady, doporučením a návrhy na konkrétní řešení. Výsledkem jejich dobré práce je měřitelný a dlouhodobý nárůst produktivity. Typy pracovních týmů Analýza týmových rolí Rozličné výzkumy skupinových procesů se mimojiné zabývají i rolemi jednotlivých ve skupině . Benne a Sheats : Výzkum organizace práce (1948) – definovali rozličné skupinové role, jimiž se jednotlivci podílejí na činnostech skupiny . Jejich typologie rolí a dovedností byla poměrně složitá a zahrnovala 3 hlavní skupiny . Typologie Benne a Sheats – role a dovednosti Analýza týmových rolí Další posun v ohnisku výzkumu organizace práce – od skupinových rolí k rolím týmovým R.M. Belbin (1981) – Teorie týmových rolí tvoří základ pro identifikaci jednotlivých rolí v týmu a je dalšími autory dále rozpracovávána . Týmové role ¡ Jsou plněny nezávisle na formálním postavení člověka, vychází z podstaty jeho osobnosti ¡ V praxi dokážeme zastávat 2-3 týmové role. ¡ Nejde o to, aby byly všechny role v týmu obsazeny, ale aby se dokázalo efektivně využít veškerého potenciálu lidí vhodným skloubením činnosti . Týmové role na základě Belbinovy teorie Analýza týmových rolí ¡ IN – CHRLIČ/INICIÁTOR- role zaměřena jednoznačně na plnění úkolů a to přínosem nápadů při řešení obtížných a neobvyklých úkolů ¡ VZ- SHÁNĚL/ZDROJAŘ - role, která preferuje plnění úkolu tím, že dokáže vyhledat a zajistit potřebné zdroje pro splnění – např. nové příležitosti, informace, finance, pracovní pomůcky apod. Chybí-li v týmu, tým je oslaben ¡ KO- KOORDINÁTOR – role koordinátora, který je neformální autoritou v týmu. Lidé v týmu ho berou, protože preferuje spíše podporu vztahů v týmu než plnění úkolů ¡ FO- FORMOVAČ – tato týmová role přebírá často odpovědnost za dosažené výsledky pracovního týmu, vykonává nátlak na ostatní, vztahy ho příliš nezajímají, jde mu o splnění úkolů ¡ VY - BADATEL – analyticky myslící člověk , který vyhodnocuje jednotlivé úkoly, rozvíjí je a přispívá tak ke kvalitě jejich plnění ¡ TP- NOSIČ VODY - velmi potřebná role v týmu – vyváženost na mezilidské vztahy a plnění úkolu – v kolektivu oblíbení, protože nikoho neohrožují . V méně náročných týmech se často stávají formálními vedoucími týmu ¡ RE- REALIZÁTOR - role, vyžadující dostatečné organizační předpoklady a vysokou sebemotivaci k úspěšnému splnění úkolů, proměňuje slova a myšlenky v činy, často i na úkor dobrých vztahů v týmu ¡ DO-DOTAHOVAČ – v této roli se soustředí zaměstnanec na faktické a kvalitní dotažení úkolů . Odmítá nahodilé iniciativní nápady , občas je narušitelem mezilidských vztahů v kolektivu pro svoje puntičkářství. ¡ SP – SPECIALISTA – jednostranná zaměřenost na svůj úkol – iniciativa pouze k plnění vlastních úkolů , o ostatní věci i lidi v týmu nemá zájem – výrazný individualista, k týmové spolupráci rozhodně nepřispívá Téma II. Analýzy lidského potenciálu Téma II: Analýzy stávajících lidských zdrojů Analýzy existujícího stavu zaměstnanců v organizaci podávají aktuální informace o stavu lidského potenciálu, zejména o jeho počtu a struktuře z nejrůznějších hledisek. Analýzy počtu zaměstnanců Základní pravidlo: Čím větší je organizace, tím jsou intervaly sledování počtu zaměstnanců kratší. Příklad : ¡ velké organizace s klasickou funkcionální organizační strukturou sledují počty zaměstnanců v časovém intervalu pracovních směn, případně ve dnech. ¡ Pro ostatní organizace je běžně sledovaným obdobím měsíc (v souladu se statistickým vykazováním) ¡ Rovněž se zkoumají počty zaměstnanců v meziročním vývoji , případně v sezónním vývoji u sezónních organizací. Aby bylo možno provádět srovnání, je třeba dodržovat zásadu stále stejného vymezení . Musíme brát v úvahu, že počet zaměstnanců je okamžitá veličina a lze ji tedy zjistit jen k určitému rozhodnému okamžiku. Analýzy počtu zaměstnanců V praxi se nejčastěji používají kriteria: • Evidenční počet zaměstnanců k určitému datu (např. k 31.10.2009) • Průměrný počet zaměstnanců za určité období (např. Od 1.1.2009 do 31.10.2009) bez ohledu na zkrácený úvazek • ! Průměrný přepočtený stav vnímá zkrácené úvazky zaměstnanců za určité období (např. za říjen 2009) Analýzy struktury zaměstnanců Struktura pracovníků je nejčastěji analyzována z hlediska demografického, ekonomického, sociálního a prostorového. 1. Demografická struktura pracovníků – je složení pracovníků organizace dle pohlaví a věku . Významnou roli sehrává při plánování náboru zaměstnanců, při tvorbě plánu personálních rezerv i při plánování změn řízení organizace. Obvyklou prezentací demografické struktury jsou grafy v časovém horizontu jednoho roku. Ukázka analýzy věkové struktury Analýzy struktury zaměstnanců 2. Analýza ekonomické struktury – zahrnuje strukturu pracovníků podle kategorií – THP, dělníci, provozní a obslužný personál, management, klíčová zaměstnanci atd. U zahraničních výrobních organizací se často používá dělení pracovníků na: Ø BCD (Blue colors direct) –„modré límečky přímé“ – jsou dělníci výrobní, nositelé know-how , kteří se svoji prací přímo podílejí na produktu nebo realizačním výstupu Ø BCI (Blue colors indirect) – „modré límečky nepřímé“- jsou dělníci zajišťující provozní a obslužné práce Analýzy struktury zaměstnanců Ø WCD – (White colors direct) – „bílé límečky přímé“ – jsou TH pracovníci, kteří se svoji prací přímo podílejí na produktu nebo realizačním výstupu. Project manažeři , konstruktéři, projektanti , technologové, mistři Ø WCI - (White colors indirect) – „bílé límečky nepřímé“ TH pracovníci , vykonávající obslužné, pomocné , zajišťovací a kontrolní činnosti Manažeři, obchodníci, správci informačních systémů, administrativa, personalisté, finančníci apod. Jiné členění pracovníků bývá podle povolání (činnost na kterou byli vyškoleni), pracovních funkcí (činnost, kterou vykonávají), podle profese, případně podle doby, kterou v organizaci pracují. Opět se využívá nejen absolutních, ale i poměrových čísel . Analýzy struktury zaměstnanců 3. Analýza sociální struktury – věnuje pozornost těm znakům, které mají význam pro chod organizace, protože mohou diferencovat výkonnost pracovníků, jejich vztah k práci a zaměstnavateli i jejich mobilitu. Jsou to především : Ø znaky vzdělání Ø rodinný stav Ø národnost Ø změna pracovní schopnosti Ø jazyková vybavenost Ø počítačová gramotnost apod. Ukázka analýzy vzdělanostní struktury Analýzy struktury pracovníků 4. Prostorová struktura pracovníků Ø vnitřní – sleduje rozmístění pracovníků uvnitř organizace , na jednotlivých pracovištích či v územních celcích. Současně s počty pracovníků porovnává jejich odlišnosti z hledisek demografických , sociálních i ekonomických Ø vnější – sleduje místo trvalého bydliště zaměstnanců a s tím spojené způsoby dojíždění do zaměstnání . Souvisí rovněž s problematikou lokálního trhu práce, ze kterého území se pracovníci rekrutují. 2. Analýzy pohybu/ mobility Mobilita pracovníků je sledovaná proto, abychom dokázali předpovědět budoucí ztráty pracovníků a rozpoznat příčiny , které k odchodům vedou. Nejedná se však pouze o sledování fluktuace – tj. příchodů a odchodů u organizace , ale také vnitřní proměny struktury pracovníků. Analýzy vnější mobility Analýzy vnější mobility využívají různých ukazatelů a indexů, obdobných jaké jsou využívány v demografické statistice. Provádí se z hlediska pohlaví a věku poskytují dostatečné informace pro tvorbu personálních plánů Nejčastější indexy : aMíra odchodů aIndex stability aAnalýza délky zaměstnání aMíra přežití aUkazatel střední délky zaměstnání Míra odchodů /intenzita odchodů/ míra fluktuace Tradiční ukazatel měřící ztrátu zaměstnanců Výpočet: Počet zaměstnanců , kteří během určitého období odešli Průměrný počet pracovníků v témže období Index stability Ukazuje míru kontinuity zaměstnání a tendence zaměstnanců k setrvávání v organizaci. Čím je index stability vyšší, tím se např. hůře budou provádět jakékoliv změny. Výpočet : Počet zaměstnanců s více než 1 rokem zaměstnání v organizaci Průměrný počet pracovníků zaměstnaných před rokem Analýza fluktuace – ukázka Analýzy vnitřní mobility Vnitřní pohyb pracovníků v organizaci je analyzován z hlediska vertikální i horizontální mobility. Nejvíce je sledovaná mobilita vertikální, která podává zpětné informace o realizaci plánů personálních rezerv, zpravidla v kalendářním roce. Základní sledované ukazatele horizontální mobility : Využívání kvalifikace zaměstnanců Porovnává skutečnou kvalifikaci pracovníka s požadavkem na jeho pracovní místo. Vlastní analýza se může provádět agregovaně – za skupiny pracovních míst nebo individuálně – pro jednotlivé pracovníky. Cílem těchto analýz je zjistit , jak organizace hospodaří s kvalifikací zaměstnanců , zda ji dostatečně či nedostatečně využívá nebo dochází-li k plnění úkolů organizace nekvalifikovanými zaměstnanci . Využívání kvalifikace zaměstnanců Výsledky této analýzy se promítají do 1. Redesignu pracovního místa – v případě, že lze úkoly v požadované kvalitě plnit i méně kvalifikovanými pracovníky než dosud • K přípravě plánu vzdělávání – je-li potřeba kvalifikaci pracovníků posílit • K plánům získávání a výběru a následně plánu snižování pracovníků, bude-li se jevit nutnost kvalifikační strukturu pracovníků obměnit . Využívání fondu pracovní doby Vychází z vymezení pracovní doby , která by měla být lidským potenciálem organizace odpracována. Fond pracovní doby je zpravidla charakterizován pojmy: Ø Povinná délka pracovního dne Ø Povinná délka pracovního týdne Ø Nominální fond pracovní doby (roční) Ø Použitelný fond pracovní doby (roční) Ø Přesčasový fond pracovní doby Ø Absence z důvodu nemocnosti Ø Absence z důvodu placeného volna dle § ZP Praktická ukázka zpracované analýzy fondu pracovní doby je uvedena v čítance pod názvem Využití fondu pracovní doby za období leden – květen 1998. Analýzy potřeb manažerských kompetencí Analýzy potřeb manažerských kompetencí vychází ze požadovaných standardů na manažerskou pozici, tj: ¡ profesních nároků a kvalifikace (technické, ekonomické,marketingové, právní) ¡ osobních dispozic (odpovědnost, energičnost, týmová spolupráce,předvídavost, rozhodnost) ¡ schopnosti a profesní způsobilosti (sektorové know-how, manažerské nástroje a metody, řízení a rozvoj LZ, organizace, jazyk, počítač. gramotnost) ¡ intelektuální nástroje a metody ( strategické myšlení, komunikace,prezentace, kreativní myšlení, zpracování informací, autorita) Zpětná vazba - hodnocení 360° Závěr : Co musíte znát! Téma III. Ostatní personální analýzy a nástroje k jejich realizaci Téma III. Ostatní personální analýzy – Úvod ¡ Moderní trendy personálního řízení zavádí do své analytické činnosti i porovnávání vybraných ukazatelů s konkurencí na trhu a obdobnou kontrolní činnost, která je běžná ve finančním řízení – personální controling. ¡ Marketingový přístup organizace k problematice lidských zdrojů zvyšuje její úroveň atraktivity, která je monitorována vnitřním prostředím organizace i jejím vnějším okolím. Schéma ostatních personálních analýz a jejich nástrojů 1. Analýza potřeb rozvoje zaměstnanců Analýzy potřeb v programech výcviku, vzdělávání a rozvoje kompetencí Tento typ analýzy je charakterizován řadou plánovaných činností, jejichž smyslem je přezkoumání dovedností, znalostí, systémových charakteristik a charakteristik vnitřního a vnějšího prostředí . Jejich cílem je provést identifikaci rozdílu mezi tím „co je“ a „tím co je žádoucí“, stanovit jak to provést a vyžádat si informace od všech, kterých se proces vzdělávání dotýká. Analýzy potřeb v programech výcviku, vzdělávání a rozvoje kompetencí Na základě shromažďování informací od klíčových pracovníků, o pracovních místech a zaměstnancích jsou stanoveny povahy nedostatků: Zjednodušeně lze výsledky analytického procesu vyjádřit následovně : POŽADOVANÉ VÝSLEDKY – SOUČASNÉ VÝSLEDKY = POTŘEBA Diagnostický proces zjišťování potřeb probíhá v celé struktuře zaměstnanců, včetně potřeb v rozvoji kompetencí managementu. Analýzy potřeb v programech výcviku, vzdělávání a rozvoje kompetencí Důvody , které vedou organizaci k diagnostikování potřeb: Ø Definují základy pro požadovanou výkonnost Ø Stanovují současnou úroveň ve znalostech a dovednostech pracovníků Ø Upozorňují a dohlíží na plnění právní zodpovědnosti zaměstnavatele ze zákona zajišťovat oficiální přezkoušení pracovníků pro určité druhy práce Ø Plní morální závazek zaměstnavatele na trvalém rozvoji svých zaměstnanců , kterým předchází zapomínání a zastarávání jejich znalostí a dovedností ! Tvoří jeden ze zdrojů motivace nikoliv stabilizace zaměstnanců Základní požadavek : Identifikace musí probíhat souběžně ve třech kritériích : • Podle individuálních potřeb zaměstnance • Podle aktuálních potřeb organizace • Podle budoucnosti (zaměstnance i organizace) ! Kritéria nejsou zpravidla identická. Základem musí být kompetence + hodnocení výkonu zaměstnance na dané pozici + strategie organizace 2. Analýza ATRAKTIVITY ORGANIZACE Analýza atraktivity organizace Analýza atraktivnosti organizace zkoumá faktory jako je: Ø Historie a vývoj organizace Ø Název, značka a celkové image organizace –good will Ø Úroveň organizační kultury Ø Současný stav v organizaci, co je přitažlivé a co odpudivé v její současné praxi Ø Spokojenost pracovníků s pracovními podmínkami Ø Perspektiva organizace na základě prognóz, strategie, programů a plánů Ø Vliv atraktivity organizace na pracovní výkonnost, tvořivost a pracovní spokojenost Analýza atraktivity organizace ¡ Provádí vyspělé organizace v souvislosti se zavedeným přístupem personálního marketingu v pravidelném časovém horizontu, zpravidla jedenkrát ročně ¡ Zaměřuje svoji pozornost na získání poznatků, jaký je obraz organizace v očích jejich zaměstnanců, bližšího i širšího okolí. ¡ To ovlivňuje jak zájem vnějšího pracovního trhu o práci v organizaci, tak i vyšší pracovní výkonnost a spokojenost s prací stávajících zaměstnanců – firemní hrdost Personální marketing Personální marketing využívá marketingového přístupu v personální oblasti, zejména při formování a udržení potřebné pracovní síly v organizaci, které se opírá o vytváření dobré zaměstnavatelské pověsti organizace a výzkum trhu práce. Koubek (2001) ¡ Usiluje o vytvoření dobré zaměstnavatelské pověsti organizace, s cílem dosáhnout upoutání pozornosti trhu pracovních sil na tuto organizaci . ¡ Přispívá k vyhledávání a získávání kvalitních lidí, jejich stabilizaci a posilování sounáležitosti s organizací. ¡ Potřebuje informace, které lze získat z analýzy trhu práce, resp. vnějších podmínek, determinujících formování a fungování pracovní síly organizace. Analýza atraktivity v ČR ČR : ¡ Anketa TOP 100 http://www.ct100.cz ¡ Manažer-manažerka roku ; Podnikatel roku , Živnostník roku , Lady Prof , apod. Analýza atraktivity Německo Soutěž 99 TOP UNTERNEHMEN podle následujících kritérií: • Organizační struktura • Organizační kultura, styl řízení, spolupráce managementu při rozhodování • Image, postavení na trhu , konkurenční podmínky • Personální vývoj , soustava vzdělávání, plánování profesního růstu zaměstnanců • Sociální zabezpečení zaměstnanců (mzdy, prémie, podíl na zisku, služební vozy • Fluktuace zaměstnanců a nemocnost • Možnost rozvoje –strategie • Zisk, výše daní, odvody • Investice v zahraničí a export • Uplatňování moderní technologie • Pojištění • Výrobní inovace, výzkum a vývoj • Servis a zajištění kvality Výsledky Německo (2006) ¡ Hodnocení 1* (nejméně) až 5* (výborně) ¡ Předchozí Kritéria jsou syntetizována do 5 oblastí : • Organizační struktura • Strategie organizace • Pozice na trhu a inovační síla • Personalistika • Perspektiva Výsledky : : Průměrné hodnocení 19,5 bodu Pásmo podprůměru (15-18 bodů je 28,3 %/28 firem) Pásmo průměru (19,5 bodů je 38,4 %/38 firem) Pásmo nadprůměru (nad 20 je 33,3%/33firem ) 3. Analýza KONKURENCE Benchmarking - nástroj analýz konkurence Benchmarking je metoda, která porovnává jednotlivé stanovené faktory uvnitř nebo vně organizace. Slouží jako nástroj k měření konkurenceschopnosti organizace, k překonávání konkurence, prosazení se na trhu nalezením vlastních předností před konkurencí. Předpokladem úspěšného benchmarkingu je jasná firemní strategie. Personální benchmarking – analýza konkurence z pohledu řízení lidských zdrojů Jeho realizace vychází z těchto základních marketingových pravidel: • Poznej sám sebe – provedením SWOT analýzy jsou odhaleny slabé a silné stránky organizace • Najdi své skutečné konkurenty • Analyzuj jejich výkony • Zaveď jejich přednosti do svých strategických cílů • Přizpůsob organizaci a lidský potenciál v ní Personální benchmarking - personální analýza konkurence Personální benchmarking lze aplikovat do jednotlivých oblastí personálního řízení. Jako příklad je uvedeno uplatnění této metody na měření efektivnosti výběru pracovníka , kde se porovnávají následující kriteria : ¡ Průměrný čas k vyplnění dotazníku ¡ počet žadatelů na inzerát počet uchazečů pozvaných na pohovor ¡ počet rozhovorů počet učiněných nabídek ¡ počet učiněných nabídek počet akceptovaných nabídek ¡ počet nově přijatých počet posuzovaných pracovníků ¡ náklady na výběr a nábor počet nově přijatých pracovníků Benchmarking - analýza konkurence z pohledu řízení lidských zdrojů Velmi často se používá metody benchmarkingu při stanovování finančních nákladů na pracovní sílu v následujícím rozsahu : ¡ Mzda za práci ¡ Jednotlivé složky a formy mzdy ¡ Příplatky ¡ Celkové mzdové náklady ¡ Náhrada mzdy při neodpracovaném čase ¡ Sociální požitky ¡ Příspěvky na sociální zabezpečení ¡ Jiné personální náklady a výdaje. Od benchmarkingu k benchlearningu ¡ Benchmarking vede k napodobování úspěšného chování. ¡ Proces zdokonalování řízení a výcviku vedoucí přes benchmarking se nazývá benchlearning (učit se od nejlepších), který vyžaduje : • Mít vůli a odvahu proniknout do podstaty věci • Zjistit, co je o dané věci známo a kdo to ví • Získat informace a vstřebat poznatky • Zkušenosti přenést na interní poznatky a sjednotit je s cílem organizace • Kodifikovat úspěšné jednání a změnit pracovní postup • Rozpoznat zákonitosti učící se organizace – dosáhnout trvalého stavu soustavného rozvoje než určité úrovně rozvoje Od benchmarkingu k benchlearningu 4. PERSONÁLNÍ CONTROLLING Principy personálního controllingu, personální audit Podobně jako jiné oblasti řízení se ani řízení lidských zdrojů neobejde bez sledování plnění strategických cílů a odchylek od plánů, tedy bez kontrolních mechanismů, které jsou obecně nazývány jako controlling. Význam řízení lidských zdrojů pro výkonnost firmy učinil z personálního controllingu jeden ze strategických nástrojů řízení. Controlling lze považovat za nástroj řízení, který má za úkol koordinaci plánování, kontroly a zajištění informační datové základny, umožňující analýzu odchylek podle příčin vzniku a odpovědnosti . Principy personálního controllingu, personální audit Charakteristickým rysem pro personální controlling je pozornost věnovaná nejen kvantitativním , ale i kvalitativním strategickým prvkům řízení lidských zdrojů. Právě tyto měkké prvky řízení jsou v řízení lidí často rozhodující a bývají na úkor tvrdých ukazatelů opomíjeny. 5 nástrojů personálního controllingu Nástroje personálního controllingu Praktický personální controlling pracuje s pěti základními typy nástrojů : • Personální statistika – údaje o vývoji a struktuře personálních nákladů jsou tvrdá data operativního charakteru. Většina organizací je má k dispozici. Problém spočívá v jejich nesourodosti, způsobující potíže při porovnávání s údaji z jiných organizací • Personální ukazatele – vedle údajů kvantitativního charakteru, které v rámci benchmarkingu umožňují srovnání s jinými organizacemi mohou obsahovat i některé kvalitativní a strategické aspekty. Mezi tyto typy personálních ukazatelů patří např.: Ø Počet řídících pracovníků ve vztahu k celkovému počtu zaměstnanců Ø Počet pracovníků personálního útvaru k celkovému počtu zaměstnanců Ø Podíl vedoucích míst obsazených z vlastních zdrojů Ø Počet odcházejících pracovníků během prvního roku Ø Podíl dní věnovaných rozvoji manažerských kompetencí za kalendářní rok Ø Podíl pracovních míst, obsazovaných dle plánu personálních rezerv Nástroje personálního controllingu • Standardy personálního controllingu stanoví cíle pro personální ukazatele a definují jejich hodnoty či intervalová pásma . Tyto cíle vychází z cílů organizace nebo jsou stanoveny na základě srovnání s nejlepšími zahraničními organizacemi. Příklady těchto standard jsou následující: např. Ø Každý manažer věnuje 2 dny v roce školení k rozvoji kompetencí, Ø 80 % pracovních míst se obsazuje z vnitřních zdrojů Ø Dva dny po poradách vedení budou všichni zaměstnanci informováni Ø Každý pracovník musí znát organizační cíle Na těchto příkladech je patrné uplatnění měkkých/ kvalitativních aspektů u sledovaných ukazatelů a standard. Nástroje personálního controllingu • Audit řízení lidských zdrojů/ personální audit * - je kontrolou účinnosti a dosažených výsledků personálních činností. Bývá realizován buď interní formou - tzn. na základě vlastního hodnocení nebo vnější formou za pomoci externího poradce, který v mnohých případech odstraňuje tzv. organizační slepotu. Většinou probíhá ve více částech : Ø Rozhovor s personálním manažerem se zaměřuje na hodnocení systému řízení lidských zdrojů , posuzování podkladů pro toto řízení a hodnocení nástrojů personálního controllingu Ø Dotazování vybraných „zákazníků“ personálního řízení, tj. managementu a zaměstnanců. Posuzuje se kvalita personální práce i řídícího procesu , plnění cílů v oblasti lidských zdrojů , posuzování personálních nástrojů Ø Vyhodnocení podkladů z analýz, benchmarkingu a shrnutí výsledků. Ø Poskytnutí zpětněvazebních informací pro personální řízení. Diskuse nad výsledky, sledování odchylek a stanovení dalšího postupu Nástroje personálního controllingu • Zaměstnanecký audit je posuzování úrovně personálního řízení organizace vlastními pracovníky . Získáme tak reprezentativní informace o problémech, očekáváních a potřebách i směrech, kterým bude nutno věnovat v budoucnu pozornost. Tyto zaměstnanecké audity nastavují zrcadlo řídícímu stylu managementu, pokud splňují tyto základní předpoklady: Ø Dotazy jsou koncipovány na konkrétní potřeby organizace Ø Dotazování je provedeno na předem připravené profesionální úrovni Ø Existuje jasně deklarovaná vůle pracovníků se těchto auditů zúčastnit Zavedení personálního controllingu Pro efektivní zavedení personálního controllingu platí čtyři základní pravidla: Ø Nechtějme obsáhnout všechny problémy současně Ø Postupně přidávat jednotlivé požadavky a nenechat se otrávit případným počátečním neúspěchem Ø Nevykonávat controllingovou činnost pouze za jedno časové období, ale v časové ose Ø Nespoléhat se jen na statická šetření Principy personálního controllingu, personální audit Při dodržování těchto pravidel personální controlling slouží jako nástroj kvantifikování personálních jevů, jehož cílem nejsou pouze čísla, ale informace pro management a pro personální rozhodování. Současně však poskytuje adekvátní podklady k provádění personálního benchmarkingu. 5. PERSONÁLNÍ INFORMAČNÍ SYSTÉM Personální informační systém Personální informační systém zajišťuje podklady pro řízení lidských zdrojů v potřebném obsahu, rozsahu, kvalitě a čase. V jeho rámci dochází k propojení informací o sociální a organizační struktuře organizace . Při budování informačního systému vycházíme z nezbytných požadavků na získávané informace zaměřených na : Ø Obsah nezbytných informací – co se chceme dozvědět Ø Nástroje a zdroje, kterými budou informace získávány – čím a kým budou poskytovány Ø Proces shromažďování a distribuci informací – jakým způsobem budou získávány a předávány dál Ø Očekávaný přínos získaných informací – proč budou požadovány Personální informační systém Nároky na efektivní informační systém se liší v různých organizacích v závislosti na předmětu jejich činnosti, velikosti, organizační struktuře apod. Struktura personálních informací je spoluurčována povinností organizace poskytovat ze zákona informace různým veřejným institucím a na straně druhé je omezována tlakem ze strany pracovníků a odborů, s ohledem na zákonem stanovenou ochranu osobních údajů. Proto je budování personálního informačního systému otevřenou záležitostí, která závisí jak na dvou výše uvedených aspektech, tak na vyvíjející se úrovni personálního řízení v organizaci Personální informační systém Kontrolní nástroje personálních analýz Personální informační systém ¡ Bez PIS jsou personální analýzy jen obtížně vykonavatelné ¡ PIS je v kompetenci personálních útvarů , z hlediska koncepčnosti, provozování a využívání . ¡ Vedoucí pracovníci – zdroj informací pro aktualizaci a běžní uživatelé . Personální informační systém Efektivní fungování personálního informačního systému bezpodmínečně vyžaduje: Ø Jednoznačné vymezení pracovní pozice, kde se příslušné personální informace budou shromažďovat a evidovat. Ø Jednoznačné vymezení pracovníků, kterým je možné personální informace poskytovat pro potřeby rozhodování Ø Určení způsobu a prostředků předávání personálních informací (ústní sdělení, písemné zprávy, tiskopisy, počítačová síť) Ø Uchovávání personálních informací (kartotéky osobních spisů zaměstnanců, personální banka) Ø Stanovení způsobů a forem ochrany personálních informací před možnostmi jejich zneužití Ø Uplatnění etiky personální práce / etického kodexu pracovníka personálního útvaru v nakládání informacemi Ø Správné začlenění do komplexního informačního systému organizace Personální informační systém Personální informační systém je plně v kompetenci personálních útvarů, jak z hlediska koncepční práce, tak z hlediska provozování a využívání. Vedoucím pracovníci jsou pro informační systém uživatelem a současně zdrojem, poskytujícím informace pro jeho aktualizaci Praktická část výuky – 8. lekce • Proveďte Analýzu týmových rolí a zhodnoťte její dopady na týmovou spolupráci • Navrhněte panel /leták (formát A4) prezentace Vaší organizace v souladu se zásadami personálního marketingu, určený pro veletrh pracovních příležitostí.