Průvodce procesem komunitního plánování sociálních služeb. MPSV ČR, Praha 2004 Transparentnost procesu pro veřejnost Spolupráce a efektivita procesu o podobě sociálních služeb v daném místě. Rozhodování radnice je talc zakotveno v širším konsenzu mezi účastníky procesu plánování, u nichž lze předpokládat posílení pocitu sounáležitosti s komunitou. Radnice uplatňuje svůj partnerský přístup i v sociální oblasti a je občany mnohdy vnímána jako iniciativnější a otevřenější. • Veřejnost lépe přijímá jednotlivé kroky i konečná rozhodnutí Je-li veřejnost o průběhu plánovacího procesu a jednodívých krocích postupu informována a má možnost se do něj aktivně zapojit, získává hlubší a ucelenější pohled na oblast sociálních služeb a postup při plánování i rozhodování o sociálních službách se stane průhlednějším. Jasné pozadí vzniku konkrétních návrhů, opatření a realizovaných aktivit přispívá k tomu, že jsou změny lépe přijímány a veřejnost má vetší zájem se na nich podílet. • Lepší možnosti řešení - zpětná vazba, nápady, argumenty, spolupráce Principy společných sedcávání, diskusí, konzultací a spolupráce prolínají celým plánovacím procesem. Nabízejí nejen vzájemné obohacení, ale představují také významný prvek v efektivitě řešení a přístupu k problémům. Díky vzájemnému sdílení informací a diskutování o nich se často objevují nové souvislosti a myšlenky, které přispívají ke kvalitě, originalitě a smysluplnosti způsobu řešení. ■ Systém sociálních služeb je srozumitelný Jasná pravidla procesu Plánování sociálních služeb probíhá podle určitého rámce a má jasně daná pravidla. Kromě toho je plánování otevřené pro všechny, kteří mají zájem se na něm podílet, a díky pravidelnému zveřejňování informací umožňuje se v něm snadno zorientovat. Sociální služby jsou talc koncipovány na základě transparentního postupu'a celý systém se díky tomu stává srozumitelnějším, 10 3. Hlavní zásady a principy komunitniho plánování sociálních služeb Komunkní plánování je nástroj, který napomáhá zajišťovat územní dostupnost sociálních služeb v jednotlivých obcích nebo regionech. Jeho prostřednictvím hledáme odpověď na otázku: „Jaké sociální služby mají v obcí, městě, regionu být, aby odpovídaly specifikům místa, potřebám celé komunity Í potřebám jednotlivců?" Na tento dotaz není snadné dát rychlou odpovědi Procesy komunitniho plánování vždy vycházejí ze zdrojů, které jsou k dispozici, a charakteristik daného místa, to znamená, že jeho podoba je vždy originální. Jisté podobnosti však můžeme nalézt. Jsou to zásady a principy, které jsou při procesu komunitniho plánování respektovány a které tvoří základ pro všechny aktivity bez ohledu na místo, kde jsou realizovány. Míra jejich naplňování je rozhodující pro kvalitu celého procesu. a) Partnerství a spolupráce Sociální služby odpovídají potřebám Principy komunitniho plánováni sociálních služeb Oslovení erů Partnerství vychází z potřeb a cílů všech účastníků, která jsou stejně důležité. Uplatňovat zásadu partnerství a spolupráce znamená hledat, koho bychom mohli oslovit a přizvat ke společné prácí, k plánování postupu i realizaci akce. Poté teprve následuje identifikace možností a způsobů řešení stanoveného problému. Dobrým vodítkem pro to, koho oslovit, je zaměřit se nikoliv na předmět řešení, nýbrž na jeho P3*"1 okolí, tj. položit si otázku: „Koho se problém dotýká? Kdo může mít z jeho vyřešení užitek?" Talc můžeme vytipovat velkou skupinu partnerů a nabídnout zapojení do práce. Je velmi pravděpodobné, že tímto způsobem sezveme k jednomu stolu lidi nebo organizace, které spolu dříve neměly mnoho společného. To, co nás spojuje, je společně sdílený záměr a představa, že nalezneme nějaký způsob a stanovený problém vyřešíme. 11 Partnerství odkrývá netušené zdroje Delegování dalších partnerů Loltální a nadregio-nální partnerství Partnerství zvyšuje přijetí a udxíitelnost Druhým dobrým vodídtem může být otázka: „Jaké zdroje budou k řešení problému potřeba?" Je možné, že stávající zdroje, které máme k dispozici, jsou nedostatečné. Pomocí partnerství můžeme potřebné zdroje získat. Tímto způsobem lze zapojit do práce i ty, kteří si zdánlivě nemají co říci. Důležitý je v tomto případě „bonus - zisk", který může společná akce přinést a který nemusí být pro všechny zúčastněné stejný. O této okolnosti je dobré od počátku se všemi otevřeně hovořit. Podnět k partnerství může dát kterákoliv strana „trianglu" (uživatel - zadavatel - poskytovatel). Možnost navrhnout další partnery musí mít každá ze zúčastněných stran. Zřejmě jiné partnery navrhne zadavatel (předpokládejme spíše instituce a organizace veřejné správy), jiné poskytovatel (spise nestátní organizace, jejichž působnosti se problematika dotýká), jiné uživatel (organizace podporující uživatele, neformální nebo svépomocné skupiny i jednotlivce). Partnerství může být budováno z lokální úrovně směrem k úrovni kraje, případně republiky. Na horizontální úrovni se může jednat o zapojování dalších paxmerů mimo oblast sociálních služeb (orgány veřejné správy, podnikatelské subjekty, profesní organizace, komory, obchodní společnosti nejspíše např. ze sféry zdravotnictví, školství, regionálního rozvoje atd.). Je velmi vhodné navázat na dříve realizovanou a osvědčenou spolupráci. Je důležiré, aby jednodiví partneři měli možnost vymezit si vlastní roli v projektu (event, jim pomoci tuto roli najít). Široce vytvářené horizontální partnerství může přinést nové, zpočádcu zcela neočekávané zdroje. Partnerstvím získáváme udržitelnost a zvyšujeme pravděpodobnost přijeti projelctu za strany veřejnosti. Partnerství, které respelctuje reálné potenciály jednotlivců i otganizací a míru zapojeni podle možností, je udržitelné. Obdobný efekt nastává v případě společenské akceptace. Jednotliví partneři předávají reference svým cílovým skupinám. Rozšiřují talc okruh veřejnosti, která projekt může podpořit. 12 UŽIVATEL Obrázek: „triangl" (uživatel - zadavatel - poskytovatel) b) Zapojování místního společenství Zapojovat lidi, kteří v obci žijí (tj. místní společenství), znamená především s nimi komunikovat. Promyšlená a plánovaná komunikační kampaň může významně podpořit dosažení stanovených cílů. Předpoldadem dobré komunikace s veřejností je dobrá komunikace uvnitř týmu realizátorů procesu komunitního plánování. Nerovný přístup k informacím v týmu může přinést velké zklamání a ztrátu partnerství, jak potvrzují zkušenosti z praxe. Je vhodrié, aby rozšiřováni informací uvnitř realizačního týmu bylo formulováno jako Význam . , m «v < i /i i» i ... u ,i "j komunikace jeden z průběžných úkolu, za ictery je jasne stanovena odpovědnost. Komunilcaci uvnitř týmu však nelze zužovat jen na zajištění toku informací. Nezbytné je zajistit porozumění problému a sdílení společné představy o podobě sociálních služeb. Především tomuto cíli je nutné věnovat pozornost. Je velmi užitečné - prostřednictvím partnerské atmosféry (každý může říci vlastní názor) - vytvořit v týmu takové prostředí, kdy lze otevřeně vyjádřit pochybnost, nebo přiznat, že něčemu nerozurriím. V takové chvíli nelitujte času na vysvědování a disícusi. 13 fComunÜtace í veřejností Cílem komunikace s veřejnosti je zajistit průhlednost a zřetelnost aktivit a získání její dostatečné důvěry, aby byla ochotna sdělit svůj názor - poskytovat zpětnou vazbu - podněty. Informujte o tom, Čeho chcete dosáhnout (o viditelných cílech), informujte talcé o způsobu, jakým má být cílů dosaženo, kdo se bude podílet a jak. Talcé pro vnější komunikaci je nezbytné mít zpracován plán komunikace s veřejností a stanovit zřetelně odpovědnost za jeho realizací. Obdobně jako v případě komunikace uvnitř týmu, ani komunikaci s veřejností nezužujte pouze na zajištění předávání informací (koho budeme informovat, jak zajistíme, aby informaci rozumel, kdy to uděláme apod.). Pouhé předávání informací nestačí, veřejnost je potřeba do procesu komunitního plánování sociálních služeb zapojit. K tomu je možné využít radu ověřených postupů a metod (plánovací fórum/víkend, ankety, minireferendum, konference o představě budoucnosti apod.). Tyto techniky umožňují, aby se veřejnost na plánováni přímo podílela (zpětná vazba, náměty pro další práci atd.), a představují šanci k nalezení dalších partnerů - konkrétních osob, které se mohou zapojit do práce. Pokud se podaří vzbudit zájem veřejnosti, nezapomeňte podat zpětnou informací, co se s podněty, připomínkami a návrhy dále stalo. Nikdo nemůže očekávat, že proces komunitního plánováni uspokojí všechna přání a potřeby veřejnosti. Prostřednictvím komunikační strategie však lze vysvětlit, jaké jsou k dispozici zdroje, jaké existují potřeby, které oblasti budeme řešit prioritně. Pokud zajistíme, aby se veřejnost procesu plánování sociálních služeb přímo účastnila, zvýšíme talcé pravděpodobnosr, že veřejnost pozidvně příjme konečná rozhodnutí. c) Potřeby, priority a směry rozvoje jsou stanoveny lidmi, kteří v obci žijí Obec je na prvním místě definována jako samosprávné společenství občanů. Vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče působnost"1 v soulacui s místními předpoklady a zvyklostmi (tedy talcé zajišťování obce potřebných sociálních služeb) patří do samostatné působnosti obce, jak je uvedeno v § 35b zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění. Samostatná 14 Posláním sociálních služeb je pomáhat Údem při řešení jejích nepříznivé sociální situace, reagovat adresně na existující potřeby. Kdo jiný může říci, jaké služby mají v obci existovat (být k dispozicí) a jalcým způsobem mají být poskytovány, než obyvatelé obce, kteří služby využívají nebo mohou využívat. V praxi se občas sedcáváme s požadavkem: „Řekněte nám, jaké sociální služby u nás máme mít, a my to již zařídíme". Na tuto otázku nemůže uspokojivě odpovědět nikdo jiný, než ten, kdo v obci žije. Priority rozvoje jsou talcé otázkou zdrojů, které budou pro dosahování stanovených cílů k dispozici, což je více než cokoliv jiného kompetence všech, kdo jsou do plánováni a zajišťování sociálních služeb zapojeni. V neposlední řadě nelze očekávat, že najdeme zcela totožné potřeby u stejných cílových skupin ve dvou rozdílných obcích, obdobně nelze očekávat, že řešení obdobných problémů bude probíhat na dvou podobných místech stejně. Komunitní plánování sociálních služeb umožňuje reagovat na typické a neopakovatelné místní podmínky rozmanitým způsobem. Tato zásada je talcé pojisdcou proti nabídkám různých agentur a organizací: „My vám ten komunitní plán napíšeme" (rozuměj: my to uděláme za vás). Taková nabídka svědčí o naprostém nepochopení podstaty komunitního plánování, které je komunítiiím právě proto, že se na něm přímo podílejí ti, jichž se stanovená problematika dotýká. Sociální služby v obcí Potřeby a zdroje d) Průběh zprarnvání komunitníhn plánu je stejně důležitý jako jeho výstupy Soustřeďte se na proces plánování a hledejte způsoby, jak co nejlépe reagovat na potřeby všech zúčastněných. Komunitní plánování definujeme jako stále se opakující proces, při kterém jsou zjišťovány potřeby a zdroje a hledána taková řešení, která nejlépe odpovídají místním podmínkám a potřebám Udí. Nejdůležitější tedy není zpracovat komunitní plán. Důležité je realizovat proces calcovým způsobem, aby bylo možné zachovat jeho kontinuitu. V praxí to znamená dohodnout se na prioritách (čím se budeme zabývat nejdřív a Čím později) a stanovit si cíle, které jsou splnitelné. Tento postup je zcela legitimní, protože potřeb je téměř vždy více, než kolik je Důraz na proces plánování 15 k dispozici zdroju. Záruka kontinuity plánovaní umožňuje postupné zlepšování situace a to, čemu se nemůžeme věnovat nyní, bude řešeno „v druhém kole". Zpracovaný kornunitní plán sociálních služeb je pouze jedním z milníků plánovacího procesu. e) Kompromis přání a možností Atmosféra otevřená res cm konfltlctu IConsenzus Kornunitní plánování nemá kouzelnou moc, aby dokázalo okamžitě splnit všechna přání a očekávání. Není ani nástrojem k prosazování potřeb a přání některé ze zúčastněných stran. Kornunitní plánování sociálních služeb znamená dialog a spolupráci, jejíchž pomocí můžeme objevit nové, netušené zdroje k uspokojení zjištěných potřeb. Neočekávejte, že plánování nepřinese konfliktní situace. Právě naopalc Cím více partnerů se nám podaří do plánování zapojit (tj. čím více partnerů, organizací i jednotlivých osob bude ochotno se otázkou sociálních služeb zabývat), tím více můžeme konflikty očekávat. Konflikt dává příležitost k nalezení řešení a kornunitní plánování již ze své podstaty jeho nalezení podporuje. Podarí-li se vytvořit otevřenou atmosféru, ve které bude možné říci vlastní názor, zcela určitě v této atmosféře bude možné hledat řešení vzniklých konfliktů. V řadě měst v CR, kde bylo plánování sociálních služeb zahájeno, byla tato zkušenost získána. Kompromisní řešení mezi tím, co bychom chtěli, a tím, co si můžeme dovolit, lze nalézt na konci jednání mezi zúčastněnými. Dalelco udržitelnější je vsak řešení konsenzuální, které nalezneme na konci procesu vyjednávání mezí spolupracujícími partnery. Ať talc či onak, reálné je takové řešení, které odpovídá zdrojům, jež máme k dispozici. 16 4. Jak zahájit proces komunitního plánování sociálních služeb • Začněte sami, ať už patříte mezi zadavatele, poskytovatele nebo uživatele služeb Pří zahajování plánování se neobávejte pustit se do činnosri samostatné. Ujistěte se nicméně nejprve o zájmu ze strany obce či města a možnostech podpory ostatních subjektů působících v oblasti sociálních služeb zapojit se do procesu. Jako přínosné se ukazuje navázání kontaktů s některými městy, kde již plánování sociálních služeb probíhá, a získání praktických prvních. zkušeností, které iniciaci procesu mohou napomoci. Dále je rovněž zkušeností vhodné zapojit se do některých vzdělávacích programů, jež jsou k dispozici. Příklady: Polička Nutná podpora města Získání Dětské informační centrum Polička, pro které pracuji, se zabývá pomocí dětem s jakýmkoliv handicapem- Obrací se na nás ale i lidé, kteří postrádají vhodnou sociální službu a potřebují pomoc nebo radu. Vnosem regionu jsou dobře zajištěné služby pro seniory, ostatní druhy služeb vsak nejsou dostatečně zastoupeny. Kornunitní plánování sociálních služeb jsem proto .vzala jako cestu ke zkvalitněni a doplnění nabídky sociálních služeb v Poličce. Začala jsem hned. Bylo mi jasné, že pokud se má něco změnit, nemá cenu vyčkávat. První informace jsem získala z internetti, z MPSV z měst, kde už plánovájií sociálních služeb probíhá. Na jejich základě a na základe vlastních zkušenosti z práce v sociální oblasti jsem připravila, projekt na zaváděni komunitního plánování pro prvních 12 měsíců. Pro práci v triádě se mi podařilo získat referentku odboru sociálních věcí Městského úřadu Polička a potenciální uživatelku dosud neexistujících služeb - aktivní ženy, které mají přehled a zájem pomáhat lidem. Význam projektu pro město vysvětlila radě města vedoucí Odboru sociálních věcí a zdravotnictví Městského úřadu Polička. Rada města jej po měsíci schválila a my jsme začali oficiálně pracovat. 17 5- Jak pokračovat v kornunitním plánování sociálních služeb dále a na co se zvláště zaměřit Vědět, co chceme zjistit Hmatatelný výsledek a Zmapujte poskytovatele sociálních služeb Abychom mohü posléze přistoupit k samotnému plánování budoucí podoby služeb, musíme vědět, kteří poskytovatelé v daném místě působí, jaké služby a komu poskytují. Ačkoli se může zmapování stávajících poslcytovatelů zdát jalco relativně jednoduchý úkol, v praxi to může být mnohdy déletrvající proces. Po oslovení poslcytovatelů, o nichž jíž víme, přicházíme díky jejich informacím na další poskytovatele. Můžeme rovněž přímo oslovit i starosty menších obcí nebo pracovníky úřadů. Při kontaktování poslcytovatelů Í ostatních osob bychom rněli mít jasnou představu, jaké konkrétní informace chceme zjistit - např. o jaký druh služby se jedná, jaká je cílová skupina a okruh klientů, kterým je služba poskytována, koho lze v případě zájmu kontaktovat jalco zástupce poskytovatele atd. Jedním z výsledlců mapování se talc může talcé stát informační brožura Či katalog poslcytovatelů, které budou srozumitelnou formou podávat informace o poskytovatelích působících ve městě nebo regionu a případně zmiňovat i další relevantní údaje. Vytvoření nebo aktualizace stávajícího adresáře poslcytovatelů je velmi významným krokem v procesu plánování, u kterého lze zaznamenat okamžitý praktický přínos pro všechny strany a reakci okolí na vykonanou práci. Součástí komunitního plánování je talcé průběžné zveřejňování dílčích výstupů a právě informační materiál o poskytovaných službách je dobrou příležitostí již na počátku procesu přinést důkaz o tom, že tato činnost bude mít hmatatelné výsledky a praktický přínos pro všechny strany. Příklady: Havlíčkův Brod Jak už bylo uvedeno výše - mapováni poskytovatelů sociálních služeb nám v Brodě trvalo delší čas, než jsme předpokládali. Pracovití verze Katalogu byla připomínkována samotnými poskytovateli a uživateli 42 ve dvou kolech. Katalog se skládá ze Čtyř Částí. V první je představen odbor sociálních věcí Městského úřadu v Havlíčkově Brodě a. odbor státní sociální podpojy Úřadu práce v Havlíčkově Brode. Ve druhé jsou pak samotni poskytovatelé sociálních služeb a organizace, které mají s poskytovanými službami co do Činění. Katalog byl prostřednictvím radničníku Včela distribuován do všech domácností v Havlíčkově Brodě (10 500 výtisků) a dalších organizací na území města. Ještě v průběhu několika dalších měsíců po jeho vydáni zaznamenali jak úředníci Městského úřadu Havlíčkův Brod, tak poskytovatelé sociálních služeb řadu telefonátů a dotazů, ohledně služeb, které poskytují, a to právě na základě tohoto Katalogu. Příklady: „ V záplavě informací, které k nám denně proudí, je Katalog jednou z těch, které neobtěžují, ale naopak mají smysl. " „Dosud jsem o něčem nevěděla, díky za informace všem, kteří se podílí na tomto projektu." „Nebyla mi známa celá problematika sociálních služeb, vydání brožury pokládám pro občany za velice užitečné. " „ Vím, kam jít, až budu některou ze sociálních služeb potřebovat. " »Dozvěděla jsem se o službách, o kterých jsem ani netušila, že v Havlíčkově Bradě fingují." Třebíč I zde vznikl Katalog sociálních služeb, nový materiál, který až dosud, ve městě chyběl. Obsahuje přehled poskytovatelů sociálních služeb, informace jsou uspořádány dle tematických okruhů tak, aby se v něm snadno každý orientoval. Nechybí kontakt a hlavní údaje o poskytovaných službách. Byl vydán v praktickém rozmění A5 a. setkal se s obrovským zájmem institucí i občanů. Praha 12 V mapování organizací, které v regionu poskytují sociální služby, jsme měli trochu náskok. Od roku 2000 pořádá městská část Praha 12 pravidelně jednou ročně Veletrh sociálních služeb a volnoČasových aktivit. 43 V kulturním zařízeni městské části moji organizace nabízející sociální služby a služby volného Času prostor k prezentaci a představení své nabídky. Vzhledem k tomu, že se jedná o projekt, který nemá v městské části svým rozsahem obdoby, je zájem ze strany organizací opravdu velký. Vsoučasnédobě se veletrhu účastní všichni poskytovatelé sociálních služeb v regionu a několik dalších, kteří v Praze 12 sice nesídlí, ale nabízejí služby uživatelům z }?iěstské části. Nedílnou součástí veletrhu je i katalog organizací, který obsahxije základní data o poskytovatelích, stručný popis jejich nabídky a kontakt. Tento katalog vychází každý rok v nové aktualizované podobe. Pro naše sebevědomí při zahájení procesu komunitního plánováni v Praze 12 bylo důležité, že můžeme na něco navázat a že existují Činnosti, které lze využít a není třeba vše tvořit úplně od začátku. Takto jsme využili i vybudovanou síť například také mezi poskytovateli, kteří se zabývají problematikou dětí, mládeže a rodin v obtížných situacích. Již od roku 1S95 nepřetržitě probíhají pravidelná měsíční setkání poskytovatelů služeb této cílové skupině. Jedná se o jednu neziskovou nestátní organizaci, dvě Školská zařízení, pedagogicko-psychologickou poradnu a dvě oddělení odboru sociálních věci a zdravotnictví Úřadu městské části Praha 12. Tato síť je nyní základem pracovní skupiny děti, mládež a rodina. Každý rok otiskujeme v Novinách Prahy 12 seznam poskytovatelů sociálních služeb včetně aktualizovaných kontaktů. Díky tomu se tyto informace dostávají do všech domácností městské části Dále máme umístěné odkazy na elektronické stránky poskytovatelů (pokud je mají zřízené) na internetových stránkách městské části. Milevsko Pro mapování poskytovatelů, služeb jsme zvolili osobní rozhovor s každým poskytovatele?n. Při osobním rozhovoru se člověk dozví mnohem více informací než z dotazníku. Přitom jsme o poskytovatelích potřebovali zjistit celou řadu informaci. Domnívali jsme se, že nejsložitější bude otázka rozpočtu organizace. Při vlastních rozhovorech jsme ale u některých organizaci narazili na jiné problémy - například co se týče kapacit a vytížeností služby. 44 e Zjistěte potřeby uživatelů snrtnlních siužeb Zjišťování potřeb je jednou z klíčových součástí procesu komunitního plánování sociálních služeb. Na základě srovnání potřeb, současné situace a finančních možností vzniká návrh podoby služeb a je možné připravovat konkrétní kroky či opatření, jako první podklad při zjišťování potřeb je možné využít např. strukturovaný dotazník, jehož vyplnění vyžaduje spíše osobní kontakt. Na dotazníková šetření mohou navázat například sedcání s uživateli, která slouží jako diskusní fóra k upřesnění přání a potřeb a představují možnost přímé reakce. Kromě zjišťování potřeb současných uživatelů. je namístě také zmapování práni veřejností - zde musíme počítat s tím, že obecně veřejnost nemá většinou dostatek informací o sociálních službách, volíme proto odpovídající formy zjišťování. Dotazníkové šetření je možné spojit s distribucí informací -například může jít o brožuru čí letálc představující záldadní principy komunitního plánování sociálních služeb, druhy sociálních služeb, obsah jednotlivých druhů sociálních služeb. U dotazníku je vhodné uvést rovněž informace o tom, jalc k jeho vyplnění přistoupit, a to, kdo a kde je připraven zodpovědět případné dotazy. Důležitou otázkou zůstává, kolik respondentů je nutno v území oslovit, aby byla každému občanovi zajištěna možnost se k dané problematice vyjádřit. Můžeme vycházet z tezí, že například počet distribuovaných dotazníků (a brožur) bude shodný s počtem bytových jednotek v území nebo že počet bude shodný s počtem oprávněných voličů v území atd. Vedle adresně zasílaných dotazníků je dobré zjišťování potřeb podpořit dobrou propagací v médiích (nejlépe s předstihem a Í v průběhu samotného zjišťování). Informování o zasílání dotazníků v předstihu z jisté části omezuje to, že zaslané materiály skončí spolu s dalším množstvím souběžně doručovaných reklamních letáků v koši. Informační materiály a dotazník je dobré zpřístupnit pro zájemce také na internetu a veřejných místech (úřady, obchody, kulturní zařízení atd.). Počet sběrných míst by mel být volen optimálně, s ohledem na dostupnost pro všechny občany, charakter místa, v němž lze dotazník odevzdat, a způsob předání. Některým respondentům může vyhovovat např. sedcání s pracovnicí městského úřadu, někomu Dotazníky Dislaisní fóra Distribuce dotazníku s dalšími infa materiály Počet □slovených. respondentů Oznámení v médi í cli Síření dotazníku 45 anonymita sběrné schránky, někomu e-mail. U plošného zjišťování potřeb uživatelů a veřejnosti se u prvních průzkumů nenechte zklamat případným malým poetem navrácených dotazníku. Důležitější než dosažení procentuálního maxima vyplněných dotazníků je v této fázi poskytnout uživatelům a veřejnosti možnost otevřeného vyjádření k sociálním službám. Příklady: TrebíČ Při zjišťování potřeb uživatelů jsme využili několika typů dotazníkových šetřeni a řízených diskusí. Uvědomili jsme si však, ze zjistit potřeby některých skupin uživatelů je velmi obtížné. Vznikl tak například dílci záměr pro letošní rok - v případe osob ohrožených závislostmi postupovat ve spolupráci s psychologem, který má k těmto lidem blízko, běžně s nimi pracuje a může tak zjistit jejich potřeby prostřednictvím hloubkových strukturovaných rozhovorů. Praha 12 Naše ?něstská část na tomuto poměrně obtížnému úkolu spolupracovala s organizací, která se touto problematikou zabývá profesionálně. K rozhodnuti nás vedla úvaha, že proces dotazování veřejnosti a uživatelů musí být připraven pečlivě a srozumitelně. Nyní máme k dispozici zmapované názory veřejnosti a zároveň zkušenosti s přípravou a vyhodnocováním. Jednou z fází zjišťování potřeb veřejnosti byla distribuce pečlivě zpracovaného dotazníku prostřednictvím Novin Prahy 12. Pro co největíí komfort obyvatel jsme boxy na odevzdání dotazníků umístili v prostorách supermarketů, kina, klubů maminek a dříve narozených, ale i v budově Úřadu městské části Praha 12. Zároveň bylo možné dotazník vyplnit elektronicky a odeslat e-mailem. Další částí šetření bylo telefonické dotazování. Vybraní obyvatelé dostali dopředu písemnou informaci o tom, že budou v určitém čase telefonicky vyzváni k zodpovězení otázek. Podle reakci dotazovaných byla 46 tato forma užšího kontaktu úspěšná. Lidé byli překvapeni tím, že se jich někdo dotazuje na jejich názor a že se mohou vyjádřit k problematice sociálních služeb. Výhodou je, pokud se telefonického dotazování účastní zástupci zadavatele, nejlépe starosta nebo zástupce starosty. Dotazovaní komunikaci s nimi přikládají větší váhu. Abychom uživatele seznámili s výsledky dotazování, uspořádali jsme veřejné setkáni (informace jsou samozřejmě otištěny v místním tisku a zveřejněny na internetových stránkách), kam jsme pozvali zájemce z řad uživatelů, ale i poskytovatelů a zadavatele. Po krátkém shrnutí dat měli účastníci možnost v několika skupinách diskutovat nad konkrétními problémy, které byly Členěny podle základních cílových skupin uživatelů. Jím se nám podařilo poměrně přirozenou, cestou najít další aktivní Členy z řad uživatelů, kteří se dále zapojili do plánovacího procesu. Týn nad Vltavou Zjištění potřeb uživatelů jsme se rozhodli provést mj. i „praktieltým pokusem". Domluvili jsme se s vozíčkářkou, aby projela celé město a ověřila dostupnost všech úřadů, bankomatů, obchodů i veřejných WC. Z celé akce vznikl velmi zajímavý krátký film „Vozíčkář na zkušené", který se nyní např. promítá na základních školách. Poznámky z této česly pak byly podkladem pro identifikaci hlavních bariér, vypracování návrhů na jejich odstranění (včetně možných řešitelů a finančních zdrojů) a zpracování mapy dostupnosti idic ve městě z pohledu vozíčkáře. • Zapojujte veřejnost Veřejnost je možné oslovit nejen prostřednictvím různých dotazníků či anket, ale nejpřínosnější je uspořádání různých společných akcí a sedeání. Může se jednat například o pouliční prezentacej kde vzniká příležitost ke spontánnějšímu představení služeb jednotlivých poslcytovatelů, ale i procesu plánování jalco Způsoby talcového. Hned na místě můžeme rovněž sbírat připomínky lidi, zríP°)eai _ 1 * ' # veřejnosti dotazovat se jich, iniciovat jejich projev grafickou formou nebo je inspirovat k vyjádření na „nástěnce názorů" apod. Velmi úspěšná bývají setkání spojená s barvitějším programem (představení zdravotnických pomůcek, vystoupení dětského sboru atd.). Plánování 47 Příležitost k získání dalších spolupra-covníítů Zpětné informo- sociálních služeb se talc lidem podvědomě spojuje se zajímavým zážitkem a není pouhým slovem na papíre. Značný efekt mnohdy pnnáší zvláštní veřejná sedcání pořádaná výhradně k sociální problematice. V tomto případě nelze očekávat velký zájem ze strany veřejnosti, nicméně d lidé, kteří mají k tématu co říci, jistě rádi využijí nabízené příležitosti a právě z jejich řad se mohou „rekrutovat" další aktivní spolupracovníci. Názory zjištěné v průběhu všech uvedených akcí představují bohatý materiál, s nímž dále pracujeme, a reflektujeme náměty a připomínky jež jsme obdrželi. O výsledcích takové práce se snažíme podávat veřejnosti zpětně informace, což je způsob, jak si udržet přízeň lidí a ukázat jim, že s jejích návrhy počítáme. Příldady: Havlíčkův Brod Veřejnost je do komxtnitního plánování v Brodě zapojena prostřednictvím dotazníkových šetření a veřejných slyšení. V rámci procesii byla uspořádána výtvarná a literární soutěž pro žáky a studenty místních základních a středních škol. Nejzdařilejší výtvarné práce byly vystaveny v sále Staré radnice a nejlepší literární práce byla dokonce ve spolupráci s místní kabelovou televizi zfilmována a stala se v daném období divácky nejsledovanějším příspěvkem. Treble Zapojováni veřejnosti v Třebíči proběhlo zejména prostřednictvím těchto akcí: • Průzkum názorů veřejnosti; dotazník obsahoval též „okénko" s možností uvést kontaktní adresu. Tak jsme získali aktivní občany pro další spolupráci. m Veřejné setkání s občany k plánování sociálních služeb a výsledkům průzkumu názorů veřejnosti. o Interaktivní výstava - součástí byla i akce Sociální služby: jaké jsoxi a jaké by měly být, kdy návštěvníci měli možnost svá přáni namalovat. 48 • Připomínkování pracovní verze komunitního plánu občany. • Dále pracuji tři občanské pracovní skupiny - občané přímo spoluvytvářejí první verzi komunitního plánu. Týn nad Vltavou Jako jeden ze způsobů zapojováni veřejnosti do plánování sociálních služeb jsme se rozhodli zvolit anketu. Několikrát jsme se sice setkali s tvrzením, že anketou mezi veřejností se o sociálních potřebách nic nedozvíme, neboť lidé se o sociální problematiku spontánně nezajímají, avšak ukázalo se, mají-li lidé možnost projevit svůj názor a vyjádřit se k tomu, co je tíží, někteří toho rádi využijí. Hlavním cílem ankety bylo zjistit, jaká je obecně informovanost o poskytovaných službách, které služby občanům chybí, spokojenost s využitím stávajících služeb a podněty ke zlepšení současné situace. Ve druhé Části ankety respondenti odpovídali na otázku, co považují za největší bariéru ve městě [nejednala se přitom jen o bariéry fyzické (architektonické), ale například i o bariéry ve vztazích mezi lidmi]. Anketní lístky byly distribuovány jako příloha místního měsíčníku a k dispozici byla samozřejmě i kopie pro jednotlivé cílové skupiny, které jsme oslavili prostřednictvím jejich zástupců aktivně se účastnících procesu komunitního plánování. Dalšími distribučními místy byly informační centrum, Domov svaté Anežky v Cihovicich a samozřejmé nechyběla ani možnost vyplnit anketu prostřednictvím formuláře na Internetu. Anketu zodpovědělo celkem 171 respondentů a možná trochu překvapivě významná část z nich označila za nejvýznamnější problém ve městě drogy. V Týně ovšem žádná podobná služba nyní neexistuje a tak se právě díky anketě podařilo narazit na problém, jenž je lidmi vnímán jako podstatný a který by jinak mohl zůstat na okraji zájmu. Z výsledků ankety jsme také vycházeli při' fbrmidaci priorit pro příští rok, kdy jeden z okruhů, na který se budeme zaměřovat, je právě protidrogová prevence. Ostrava. Měli jsme problém zaujmout veřejnost v průběhu konztdtačniho procesu. Důvodů může být více - letní měsíce, ale možná také velikost 49 města... Napadlo nás, že bude vhodné do budoucna vytvořit permanentí příležitost veřejnosti k připomínkování, a to jak komivnitniho plánu, tak procesu komunitního plánování sociálních služeb. Naším specifikem je nejen velikost, ale i volnější statutární -uspořádání města, jež je správně členěné do 23 městských obvodů. Protože některé kompetence jsou statutem svěřeny těmto obvodům, je pak z pozice města obtížná koordinace služeb, jak v oblasti sociální, tak třeba v oblasti bydlení. Nyní nás čeká vyjednáváni se starosty městských obvodů o součinnosti při realizaci IComunitniho plánu rozvoje sociálních služeb, bez které se při realizaci někteiých cílů a opatření neobjedeme. O tyto aspekty je plánováni v Ostravě zřejmě složitější než v menších městech. m Zvažte možnost zpracování dodatečných analýr. V případě, že se objeví nutnost zjištění dalších významných údajů nebo zpracování rozsáhlejších analýz naznačujících např. budoucí rozvojové trendy apod., je namístě nejprve si ujasnit, co má být cílem Účtu zjišťování a 1c čemu mají výsledky sloužit. Posléze můžeme oslovit analýz příslušné instituce, které potřebné údaje centrálně shromažďují (např. Český statistický úřad apod.), s již kordcréaiírni dotazy. Někdy je samozřejmě nutné dohledávat specifičtější data přímo v místě. Velmi často se jedná např. o zjištění věkové struktury obyvatelstva, zaměstnaností, počtu uživatelů sociálních služeb a jejich procenta v populaci obce, regionu atd. Příídady: Karviná V soidadu s plánem činnosti jsme se rozhodli zpracovat také sociodemografickau analýzu města Karviné. Koordinátorka komunitJiího plánování (zaměstnankyně Magistrátu města Karviné) získala většinu nezbymých informací, statistických údajů a podkladů ke zpracování (hlavní zdrojem byl Český statistický úřad) a tiiáda následně navrhla obsah a. rozsah analýzy. 50 Samotné zpracování shromážděných dat a jejich analytické zhodnoceni pak bylo svěřeno studentovi vysoké školy (sociodemografická analýza tak byla zpracována pouze na základě dohody o provedení práce). Zpracovaná sociodemogi-afická analýza je v porovnání s dostupnými analýzami ji?iých měst velmi kvalitní a poskytuje ucelený pohled na sociodemografickau situaci ve městě včetně výhledu do budoucna. Analýza obsahuje takové jídaje a zjištěni, jako jsou např. věková struktura a vývoj počtu obyvatel, národnostní složení obyvatel města, porodnost, úmrtnost, přirozený přírůstek, rozvodovost, snatečnost, vzdelanostní struktura, data o zaměstnanosti a nezaměstnanosti, počty uchazečů o práci, vývoj mezd, zjištění počtů ekonomicky aktivních obyvatel, údaje o bydlení a domácnostech atd. Vzhledem k tomu, že ve městě dosud neexistoval takový jednotily přehled, uvítaly ho i pracovni skupiny, které jej využily jako jeden z podkladů pro stanovování konkrétních opatrení komunitního plánu. Například údaje o složení obyvatel v jednotlivých městských částech byly důležité při rozvaze o zřizování volnocasových aktivit a jejich směrování do těch části, kde žije nebo studuje iiejvíce děti a mládeže. Praha 12 Hlavní město Praha má několik specifik a mezi jedno z nich patří poměrně komplikované správní členění, které se za pár let několikrát měnilo. Z tohoto důvodu je obtížné dostat se k přesným statistickým datům, která odpovídají obvodu „ nových" městských částí. Právě proto jsme chtěli mít přehled o sociálně demografické situaci v městské části včetně prognostických předpokladů a využili jsme k tomu zavádění procesu plánování sociálních služeb. Zpracování sociálně demografické analýzy jsme zadali prověřené dvojici odborníků, kteří vypracovali velmi podrobnou a užitečnou zprávu. Její prognostická část je velmi dtiležitá pro odpovědné plánováni rozvoje sociálních služeb v regio?iu, neboť otevírá pohled do budottcna. Myslíme si, že tato data, zejména prognózy, jsou stejně důležitá jako informace získané od samotných uživatelů sociálních služeb. Ukázalo se například, že v současné době je 14,6 % obyvatel městské části ve věku. nad 60 let, avšak v roce 2017 bude tento podíl činit 36,5 % a v roce 2032 dokonce 43 %. Je proto jasné, že na tuto cílovou skupinu bude nutné se v budoucnu intenzivně zaměřovat. 51