část výpisu z obchodního rejstříku

Prvním tzv. veřejnoprávních médií, tedy médií, jejichž primárním regulačním prostředkem je veřejné právo, a které jsou zřízeny zákonem k pevně stanoveným účelům je Česká tisková kancelář. Jedná se o subjekt zřízený zákonem (zákon č. 517/1992 Sb., o České tiskové kanceláři), který dle tohoto zákona zanikne převodem všech majetkových práv na jiný právní subjekt zvláštním zákonem nebo postupem podle zvláštního zákona. ČTK je zvláštní právnická osoba, která je ekonomicky nezávislá na státu, (může dostat účelovou dotaci ze státního rozpočtu České republiky, která však nemůže být poskytnuta na krytí ztráty z hospodaření), která může podnikat, pokud to neohrozí její činnost. Jejím statutárním orgánem, tedy osobou, prostřednictvím které ČTK jedná, je ředitel.

Posláním ČTK je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Poskytuje službu veřejnosti šířením slovního a obrazového zpravodajství z České republiky a ze zahraničí (i do zahraničí). Za úplatu poskytuje slovní a obrazové zpravodajství ostatním hromadným sdělovacím prostředkům i jiným právnickým a fyzickým osobám. K tomu se pojí i rozhodnutí Ústavního soudu ve věci č.j. III. ÚS 433/2000.

 

 

 

 

 

 

Výraznými vysílateli ze zákona (vysílateli veřejné služby) jsou dále Česká televize a Český rozhlas. Jedná se o zvláštní subjekty zřízené zákonem (zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi a zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu), které jsou nezávislé na státu, a které poskytují službu veřejnosti tvorbou a šířením televizních (rozhlasových) programů. Úkoly veřejné služby v oblasti televizního (rozhlasového) se rozumějí:

• poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů,
• přispívání k právnímu vědomí obyvatel České republiky,
  
• vytváření a šíření programů a poskytování vyvážené nabídky pořadů pro všechny skupiny obyvatel se zřetelem na svobodu jejich náboženské víry a přesvědčení, kulturu, etnický nebo národnostní původ, národní totožnost, sociální původ, věk nebo pohlaví tak, aby tyto programy a pořady odrážely rozmanitost názorů a politických, náboženských, filozofických a uměleckých směrů, a to s cílem posílit vzájemné porozumění a toleranci a podporovat soudržnost pluralitní společnosti,
  
• rozvíjení kulturní identity obyvatel České republiky včetně příslušníků národnostních nebo etnických menšin,
  
• výroba a vysílání zejména zpravodajských, publicistických, dokumentárních, uměleckých, dramatických, sportovních, zábavných a vzdělávacích pořadů a pořadů pro děti a mládež.
  

 

 

 

 

 

Zajímavou kauzou spojenou s Českou televizí bylo předvolební vysílání. Pořadem, který byl předmětem zájmu byly Otázky Václava Moravce - speciál (pro připomenutí zde). Nejvyšší správní soud se k tomu vyjádřil v usnesení ve věci č.j. Vol. 15/2006 - 20, kde mimo jiné konstatoval:

• Na různé druhy médií dopadají v předvolebním období zejména tři povinnosti: všechna média, regulovaná zákonem o provozování rozhlasového a televizního vysílání, podléhají trvalému požadavku objektivnosti a vyváženosti vysílání; všechna veřejnoprávní a veřejnoprávními korporacemi provozovaná média podléhají zásadě vyváženosti a rovného přístupu kandidujících subjektů v období volební kampaně; Česká televize a Český rozhlas pak nadto plní ještě specifický úkol svěřený jim v § 16 odst. 4 zákona č. 247/1995 Sb. , o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, poskytnout bezplatně 14 hodin vysílacího času, jenž se rozdělí rovným dílem mezi kandidující subjekty.

• Vyváženost a rovný přístup do veřejnoprávních médií nelze chápat mechanicky jako absolutní rovnost kandidujících subjektů, nýbrž pohledem tzv. odstupňované rovnosti. To znamená, že jednak musí každý kandidující subjekt dostat alespoň určitou minimální šanci ke své prezentaci tak, aby byl naplněn požadavek jejich plurality; nad tuto minimální úroveň musí být zastoupení kandidujících subjektů ve vysílání, zejména v pořadech zpravodajských či v publicistických debatách, přiměřené jejich politickému a společenskému významu.

• Ustanovení § 16 odst. 4 cit. zákona zakotvuje rovnost mezi jednotlivými kandidujícími subjekty z hlediska času, který je vyhrazen pro jimi prováděnou agitaci, nikoli z hlediska času, který je vyhrazen pro agitaci v jejich prospěch. Je tedy rozhodné, kdo agitaci provádí, nikoli v čí prospěch.

 

Právo veřejnosti na kontrolu činnosti Českého rozhlasu (České televize) vykonává Rada ČT (15 členů), resp. Rada ČRo (9 členů). Rada nesmí přímo zasahovat do výroby a vysílání pořadů. Členy Rady volí a odvolává Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. Návrhy kandidátů PS PČR organizace a sdružení představující kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy. Ve lhůtě 15 dnů ode dne zveřejnění výzvy předsedy PS PČR k předložení návrhů. Volby členů Rady české televize podrobil svému zkoumání i Ústavní soud ČR, (č.j. Pl. ÚS 24/01) který konstatoval, mimo jiné:

Znovu je třeba připomenout zřejmý záměr Poslanecké sněmovny o vytvoření svého orgánu (s respektováním zásady poměrného zastoupení), který zjevně vytvořil podmínky pro zefektivnění činnosti Poslanecké sněmovny při volbě členů Rady České televize. Zachování rovných podmínek občanů z hlediska přístupu k veřejným funkcím je nutno spatřovat v jejich rovné možnosti prostřednictvím návrhů oprávněných subjektů ucházet se o funkci člena Rady České televize, a to i z hlediska existence a kompetencí Poslaneckou sněmovnou ustaveného volebního výboru na zásadě poměrného zastoupení.

Diskusi vyvolalo v poslední době jednání Rady ČRo, která se kriticky vyjádřila k písni vysílané na Rádiu Wave. Záznam Rady je dispozici zde - obsáhledjší analýza zde.

 

 

 

 

 

 

 

 

---