.~~..
."..,
"I'
/ 14 1EI1/Z;!e- ;2UI'Klul
--------_.-­
E7el1Ul({a?ll(~ft1J'/l~!JlIC:6c)Zl~(J@u
i';'}1Jt:1/ ( tJ/10Ylffi)llI/ l)/i /1q 2( 0 2 )
II
Totem vsak nenf pouze jmenem - je to emblem, skutecny erb, na jehoz
analogie s heraldickym erbem bylo jiz mnohokrat poukazovano, "Kazda
rodina," ffka Grey v souvislosti s Australci, "pfijfma n~jake zvffe
nebo rostlinu za sviij erb a znak (as their crest and sign)";54 a to, co
Grey nazyva rodinou, je zcela jednoznacne klan. Take Fison a Howit
souhlasf: "Organizace australske spolecnosti svM~f 0 tom, ze totem je
predevsfrn znakem ur6te skupiny (the badge of a group)."H Ve stejnern
smyslu mluvf 0 totemu severoamerickych Indianii Schoolcraft:
"Totem je vlastne kresbou odpovfdajfcf heraldickyrn emblemum civilizovanych
narodu, ktere rna kaZda osoba pravo nositjako znak vlastnf
rodove prfslusnosti, Tfmto smerem odkazuje take etymologie slova
odvozeneho od dodaim, cof znamena vesnici nebo sfdlo rodu."56 Kdyf
Indiani uzavfrali svazky a smlouvy s Evropany, dohody takto uzavrene
stvrzoval kazdy kmen svym toternem.V
~3 Totem klanu v pravern slova smyslu je u kmene Haida rUznorod~j§f nef
totem fratri]. Zvyk, podle n~jf klan mOfe darovat ncbo prodat pravo nosit
jmeno sveho totemu, vede k tomu, fe uvnitf kafdeho klanu existuje nekolik
totemu, z nichf ni!ktere m~ spolecne s ostatnfrni klany; viz J. R. Swanton,
tamt., str. 107 a 268. Protoze Swanton nazyv~ fratrie klany, je nucen nazvat
klan v pravern slova smyslu rodinou a skutecnou rodinu pak domacnosti (household).
0 skutecnern vyznamu jfm uffvane terminologie ne1ze pochybovat.
~4 G. Grey, Journals of two Expeditions of Discovery in North-West and
Western Australia, II, str. 228.
ss L. Fison - A. W. Howitt, Kamilaroi and Kurnai, str. 165.
~6 H. Schoolcraft, Indian Tribes ofthe United States, I, str. 420. Srv. I, str.
52. Tato etymo1ogieje v§aksporn~. Srv. Handbook ofAmerican Indians North
of Mexico, 11: Totem, str. 787 (viz Annual Report of the Bureau ofAmerican
Ethnology to the Smithoniallnstitut).
~7 H. Schoolcraft, Indian Tribes ofthe Unites States, III, sIr. 184.G. Mallery,

PictureWriting ofthe American Indians, str. 377.

124
I. Vira v totem
Feudalnf slechta si ve sve dobe nechavala na zdi hradii, na zbrane
i riizne uzitkove pfedmety, jez vlastnila, ruznymi zpiisoby tesat, ryt
a malovat sve erby: Australci i severoamerictf Indiani delajf se svymi
totemy totez. Indiani doprovazejfcf Samuela Hearna si pfed bitvou
pomalovavali ~tfty svyrn totemem.V PodIe Charlevoixe pouzfvaly n~ktere
indianske kmeny v dobe valky skutecnych zastav, vytvorenych
z kusii kiiry nasazenych na ty~, na nichz byly zobrazeny totemy.P? Podle
zvyku Indianii Tlinkitii, dojde-li ke konfliktu mezi dvema klany, jeho
zastupci vyslanf na souboj majf na hlave helmu s vyobrazenfm pH
slusneho totemu.s? Irokezove hazeli na kafdy vigvam na znamenf klanove
pffslusnosti kiizi zvffete, ktere bylo jeho totemern.s! Podle jinych
badatelii byvalo vycpane zvffe vztyceno pred vchodern.s- V kmeni
Wyandot rna kaZdy klan sve vlastnf ornamenty a malby.63 Indiani kmene
Omahii - a Siouxove obecne - si rnalujf sviij totem na stany.64
V phpade usedlych spolecnostf, kde byl stan nahrazen domem a kde
je vytvarne umenf vyspelejsf, byly toterny vyryvany do dfevenych
sloupii ~i na steny. Takje tomu napffklad u kmene Haida, Cimsjan, sam
nebo Tlinkit. "Velmi zvlastn! dekoracf domu u Indianu krnene Tlinkit,"
uvadf Krause, ,je zpodobenf toternu." Jsou to zvffecf tvary, nekdy
kombinovane s tvary lidskymi, jez jsou vytesany na sloupy vztycovane
po stranach vchodu. Casto dosahujf az patnacti metrii vysky a obvykle
jsou velmi pestle pomalovany.v Tato zobrazenf totemu vsak ve vesnicfch
Tlinkitii nebyvajf plfli~ ~asta; nachazejf se pouze pred obydlfrn
na~elnfka nebo bohatych pi'fslu~nfkiikmene. Daleko ~ast~j~fjsou u sousednfch
Haidii, kde jich byva u jednoho domu i n~kolik.66 Vesnice
~M S. Hearne, Journey from Fort Prince Wales in Hundson's Bay the
Northern Ocean, str. 148 (citovano podle J. Frazera, Totemism and Exogamy,
str. 30).
~y H. Charlevoix, Histoire et description de La Nouvelle France, V, str. 329.
60 A. Krause, Die Tlinkit-Indianer, str. 248.
61 E. A. Smith, The Myths ofthe Iroquois, str. 78.
62 R. 1. Dodge, Our Wild Indians, str. 225.
63 1. W. Powell, Wyandot Government, sIr. 64.
64 1. O. Dorsey, Omaha Sociology, sIr. 229, 240, 248.
M A. Krause, Die Tlinkit-Indianer, sIr. 130-131.
M Tamt.. sIr. 308.
125
---)
Kniha druha: Elementami ndboienske piedstavy
kmene Haida s cetnymi fezbarsky ztvarnenyrni sloupy vztycenymi po
vsech stranach a dosahujicfmi casto znacne vysky, piisobf dojmem posvatne
vesnice, s postavenyrni drobnymi zvonickami ci minarety.s?
U kmene Salisii se nekdy setkavame se zobrazenfrni totemu take na
vniti'nfch zdech domu.68 Objevuje se i na clunech, na nejruznejsfch
nastrojfch nebo na pohi'ebnfch sloupech.s?
Pfedchazejfcf pi'fldady se vsechny bez vyjimky vztahujf k severoamerickym
Indianiim. To proto, ze tyto sochy, rytiny a trvala zobrazenf jsou
mozna pouze tam, kde vytvarne umenf dosahlo jiz urciteho stupne
technicke dokonalosti, s nfl. se u australskych kmenii jeste nesetkavame.
Proto jsou i vYSe zmiiiovane zpiisoby zobrazovanf totemu v Australii mnohem
vzacnejsf a vcelku netypicke, Presto vsak existujf, Kmen Warramunga
pohfbfva na konci pohrebntch obi'adii telesne poziistatky mrtvych Gel. byly
pi'edtfm ususeny a rozdrceny na prach) a vedle mfsta jejich poslednfho
odpocinku je na zem namalovan obraz pfedstavujict totem.I? Kmeny Mara
a Anula ukladajf telo mrtveho do vydlabaneho kusu kmene ozdobeneho
kresbami charakteristickymi pro totem." V Novem Jiznfrn Walesu se
Oxley setkal s obrazy (jimz Brough Smyth pi'ipisuje charakter totemu)
vyrytyrni na stromech stojfcich kolem mfsta domorodeho pohrbu."? Domorodci
z Haut Darlingu si ryjf obrazy totemu na miusnice.73 Podle
67 Viz fotografii takove vesnice v J. R. Swanton, Contributions to the
Ethnology of the Haida, obr. IX. Srv. E. B. Tylor, Totem Post of the Haida
Village ofMasset, str. 133 (viz JA!, nova fada, I).
68 H. Tout, Report on the Ethnology of the Statlumn of British Columbia,
str. 155.
69 A. Krause, Die Tlinkit-lndianer, str. 230; J. R. Swanton, Contributions to
the Ethnology ofthe Haida, str. 129, 135 n.; H. Schoolcraft, Indian Tribes of
the Unites States, I, str. 52-53, 337,356. v poslednfm zrniiiovanem pi'fpadeje
totem zobrazen vzhuru nohama na znamenf smutku. S podobnym vyznamem
se setklivlime take u kmene Krfkii (Swan v knize H. Schoolcrafta, Indian
Tribes ofthe United States, V, str. 265), kmene Delawaru (1. G. Heckenwelder,
An Account of the History, Manners and Customs ofthe Indian Nation Who
Once Inhabited Pennsylvania, str. 246-247).
7U B. Spencer - F.-J. Gillen, North. Tr., str. 168,537,540.
7\ Tamt., str. 174.
72 R. Brough Smyth, The Aborigines ofVictoria, I, str. 99 n.
73 Tamt., str. 248; Strehlow nachlizfobdobny pl'fpad u kmene Aranda; viz
Die Aranda- und Loritja-Stiimme in Zentral-Australien, III, str. 68.
126
~

1'1
.1.
I
~. I.
I
I
II
ˇ
'II~
I. Vlra v totem
'I
Collinse byvajf obrazci s pravdepodobne stejnym vyznamem pokryty

veskere nastroje; stejny druh obrazii se nachazi ina skalach.?" Takove

totemove malby jsou patrne daleko castejsf, nef se zda, protoze z duvo­

du, ktere osvetlfrne pozdeji, nelze jejich skutecny vyznam vzdy pfesne

urcit,
Tyto ruznorode pi'fklady jiz naznacujt, jake mfsto v zivote primitivnich
spolecnosti totem zaujfrna. Presto se az do nedavne doby
zdalo, ze zustava mimo cloveka - jeho zobrazenf se totiz vyskytovala
pouze na vecech. Obrazy totemu vsak nejsou jen opakovany na
zdech dornu, na bocnicich clunii. na zbranfch, nastrojtch a nahrobcfch;
setkavame se s nimi i na lidskem tele. Lide totiz neumisiujf sviij
znak pouze na predmety, ktere jsou jejich vlastnictvfm, stavajf
se sami jeho nositeli. Doslova si jej otiskujf do sveho tela, totem se
stava soucastf jich samych - a prave tam je jeho nejdiilefitejsf
mfsto,
Obecnyrn pravidlem ve skutecnosti je, ze se pnslusnfci jednoho
a tehoz klanu snazf sami pfipodobnit vnejstmu vzhledu vlastniho
totemu. Ph nekterych nabozenskych slavnostech Tlinkitii se osoba,
ktera cely obrad i'fdf, castecne nebo uplne prevleka za zvffe, podle
nejz se klan nazyva.75
K tomuto ucelu slouzf i zvlastnf masky. S podobnymi
zvyklostmi se setkavame po celern americkem severozapa­
de.
76
Stejnou funkci maji u kmene Minnitari pfed bojem.?? ale take
u Pueblii.78
Jinde, kde je totemem nejaky ptak, nosf osoby na hlavach
jeho peff.79
U kmene Iowa si kazdy urcitym zpiisobem stffha vlasy.
V klanu Orla nosi dva velke chomace vlasu vztycene nad celem,
zatfmco dam visf v tyle; klan Buvola je nosf upravene do tvaru bu­
74 D. Collins, An Account ofthe English Colony in N. S. Wales, II, str. 381.
75 A. Krause, Die Tlinkit-Indianer, str. 327.
76 J. R. Swanton, Social Condition, Beliefs and linguistic Relationship ofthe
Tlingit Indians, str. 435 n.; F. Boas, The Social Organization and the Secret
Societies ofthe Kwakiutllndians, str. 358.
77 J. Frazer, Totemism and Exogamy, str. 26.
78 J. G. Bourke, The Snake-dance ofthe Moquis ofArizona Being a Narrative
ofJourney form Santa Fe, str. 229; J. W. Fewkws, The Group ofTusayan
Ceremonials called Katcinas, str. 251-263.
79 M. MUlier, Geschichte der Amerikanischen Urreligionen, str. 327.
127
Kniha
druha: Elementami ndboienske pfedstavy I. Vira v totem
~volfchrohu.80 Obdobne je tomu u Indianf Omaha: kazdy klan rna svuj
vlastnf uees. Klan Zelvy nosf napffklad vsechny vlasy oholene az na sest
kadeft, po kazde strane hlavy dye, jednu nad celem a jednu v tyle podobne
jako jsou rozmfsteny nohy, hlava a ocas zelvy.81
Nejcasteji je vsak znak totemu umfsten na samotnern tele: to je
zpusob zobrazenl, ktere se objevuje i u nejmene rozvinutych spolecnostf,
Nekteff badatele si kladli otazku, zda se tak easty ritual, jako
je vyrazenf dvou hornfch zubu mladfkovi v puberte, netykal vzhledu
a tvaru totemu. Nenf to zcela podlozena domnenka, je vsak zajfrnave,
ze i sami domorodci tento obycej vysvetlujf tfmto zpusobem. Naptfklad
u kmene Aranda je vyrafenf zubu praktikovano pouze u klanu
Deste a Vody; podle tradice mel totiz tento akt pfiblifit vzhled
eloveka eernym mrakum se svetlymi okraji, ktere ohlasujt pffchod
deste, a jsou proto povazovani za pffslusnfky teze rodiny.82 To dokazuje,
ze i sam domorodec si je vedorn toho, ze mu tyto deformace
majf alespoii konvencne dat vzhled jeho totemu. U stejneho kmene
se ph ritualnfrn nafezavanf spodnf strany penisu provadejf pffslusne
fezy i sestrarn a budoucf zene inicianta; zirstavajf po nich jizvy,
jejichz tvar je zobrazen i na posvatnern objektu, 0 nemz pohovoffme
vzapetf a ktery se nazyva curinga; uvidime take, ze linie takto kreslene
na curingu jsou typicke pro totem.P Kmen Kaitish povazuje
jezuru za blfzkeho pflbuzneho deste,84 a proto pjfslusnfci klanu Deste
nosf na ustch pflvesky zhotovene z jejfch zubii.85 Behern iniciacnfch
obfadii kmene Yerkla utrzf mlady muz ureity pocet sramii,
po nichz mu zustanou jizvy - jejich poeet i tvar se lisi podle jednotlivych
totemii.86 Jeden z Fisonovych informatorii upozornil na stejnou
skuteenost take u jIm sledovanych kmenu.87Podle Howitta existoval
~ll H. Schoolcraft, Indian Tribes of the Unites States, 111, str. 269.

~I J. O. Dorsey, Omaha Sociology, str. 229,238,240,245.

~2 B. Spencer - F.-J. Gillen, Nat. Tr., str. 451.

~3 Tamt., str. 257.

~4 Pozdeji uvidfme (Kniha prvnf, III), jaky vyznam tyto pi'fbuzenske vztahy

majr.
~s B. Spencer - F.-J. Gillen, North. Tr., str. 296.
~6 A. W. Howitt, Nat. Tr., str. 744-746; srv. str. 129.
~7 L. Fison - A. W. Howitt, Kamilaroi and Kumai, pozn. na str. 66. Jinf
infonmiloi'i vsak tuto skutecnost popfrajr.
128
stejny vztah u kmene Dieri, a to mezi skarifikacf a totemem vody.88 Co
se tyee indianskych kmenu severozapadnf Ameriky, tetovanf totemu je
mezi nimi vseobecne rozsfi'eno.89
Pokud vsak tetovani v podobe jizev ci znetvorenf nemusf mit vzdy
totemisticky vyznam,"? zcelajinak je tomu s prostymi obrazci kreslenymi
na tela: obecne vzato nejcasteji predstavujf totem. Domorodec je
vsak nenosf denne, Kdyz se venuje eiste hospodafskym aktivitam nebo
kdyf se vydava na loy zvfi'at ei ryb, nezatezuje se zbytecne tfrnto
"prevlekem", pfestoze nenf nijak komplikovany. Kdyf se vsak klany
shrornazdi u spolecenske pfflezitosti a ke spolecnemu vykonani nabozenskych
obfadu, pak je povinny. Jak jeste uvidfme pozdeji, kazda
z techto ceremonif se tyka urciteho totemu a ritualy, jez se k nernu vztahuji,
nemuze vykonat nikdo jiny nez jeho pffslusnfci, Ti, kdo je vykonavaj{,91
ti, kdo pfisluhujf, a nekdy i ti, kdo pouze pfihlfzejf, maji na tele
vZdy namalovan symbol totemu/? Jeden z hlavnich iniciacnfch ritualu,
jehoz prostfednictvfrn adept vstupuje do nabozenskeho zivota kmene,
spoelva prave v tom, ze je mu na telo namalovan symbol totemu.Pl
~~ A. W. Howitt, Nat. Tr., str. 744.
~9 J. R. Swanton, Contributions to the Ethnology ofthe Haida, str. 41 n.,obr.
XX a XXI; F. Boas, The Social Organization and the Secret Societies of the
Kwakiutl Indians, str. 318; J. R. Swanton, Social Condition, Beliefs and
Linguistic Relationship of the Tlingit Indians, obr. XVI n. V jednom pifpade,
ktery vsak nespadli ani do jedne geograficke oblasti, jimiz se podrobneji
zabyvame, je toto tetovlinf provlideno na zvfl'ata patl'fcf klanu. Jihoafricky
kmen Basutu je rozdelen do urciteho poctu klanu: krokodyla, buvola, opice
atd. Lide klanu krokodyla delajf svemu dobytku na usi zlil'ez, ktery pi'ipomfnli
krokodylf t1amu; viz I. E. Casalis, Les Basoutos, str. 221. Podle R. Smithe
existoval stejny zvyk take u starych Arabu; viz Kinship and Marriage in early
Arabia, str. 212-214.
90 Podle Spencera a Gillena totiz existujf i takovli, kterli zlidny nabozensky
vyznam nemajf; viz Nat. Tr., str. 41-42, North. Tr., str. 45, 54-56.
91 U kmene Aranda existujf k tomuto pravidlu urcite vyjimky, jd osvetlfme
pozdeji.
92 B. Spencer - F.-J. Gillen, Nat. Tr., str. 162; North. Tr., str. 179,259,292,
295-296; L. Schulze, The Aborigines ofthe Upper and Middle Finke River, str.
221 (viz Transactions of the Royal Society of South Australia, XIV). Takto
zobrazen nemusf byt vzdy slim totem, ale jeden z pi'edmetu, ktere jsou s nfm
spojeny, a jsou proto povazovliny za pi'fslusnfky stejneho druhu/rodiny.
93 Tak je tomu napn'klad u kmenu Warramunga, Walpari, Wulmala, Tjin­
129
~

Abychom vsak pochopili, proc jsou toternova zobrazenf tak posvatna,
musfrne se na ne podfvat blfze,
Severoamerictf Indiani se snazf 0 CO nejvernejsf vyjadferu vnejsfho
vzhledu toternoveho zvfi'ete prosti'ednictvfm kreslenych, rytych nebo
vyrezavanych podob. Postupy vytvafenf obrazu jsou stejnejako ty, ktere
pouzfvame i my, ale jsou vetsinou prirnitivnejsf. U australskych spolecenstvfje
tomu vsak jinak, a prave zde musfme prirozene hledat i puvod
techto zobrazenf. Prestoze Australec je dostatecne zrucny na to, aby
alespofi v hrubych rysech napodobil tvary vecf,145 posvatna zobrazenf
od curingy, z nfz vyzai'uje piftornnost samotneho pfedka, V tomto pi'fpade jde
nepochybne 0 druhotnou interpretaci.
141 B. Spencer-F.-J. Gillen,Nat.Tr., str.614n., zejm.str.617; North. Tr.,str. 749.
142 B. Spencer - F.-J. Gillen, Nat. Tr., str. 624.
143 Tamt., str. 179.
144 Tamt., str. 181.
145 Viz pffklady uvadene Spencerem a Gillenem, Nat. Tr., obr. 131. Jsou zde
obrazy, ktere zjevne zpodobiiujf zvfi'ata, rostliny, lidske hlavy atd., pfestoze
jsou sarnozfejme velmi schernaticke.
139
cl
Kniha druhd: Elementarni naboienske piedstavy
se tomuto zpusobu vymykajf: skladajf se nejcasteji z geometrickych
kreseb provadenych bud pffrno na curingy, nebo na lidske telo, Pouzfvajf
ruzne sestavenych linii, pffmek nebo kfivek,I46 jejichz skladba rna
pouze konvencnf vyznam. Vztah mezi obrazcem a zobrazenou vecf je
natolik nepifrny nebo vzdaleny, ze si jej bez predbezneho vysvetlenf ani
neuvedomfme, Pouze pifslusnfci klanujsou schopni ffci.jaky je vyznam
te ktere kombinace linif.147 Zeny a muzi jsou obvykle zobrazovani jako
pulkruhy, zvfi'ata jako kruhy nebo spiraly,148 stopy cloveka nebo zvfrete
teckovanymi liniemi atd. Vyznam takto vytvorenych zobrazenf je natolik
libovolny, ze jedina kresba muze mit zcela odlisny vyznam pro
pffslusnfky dvou ruznych totemu a pfedstavovat ruzna zvffata nebo
rostliny. V pffpade nurtunii nebo waning je tento rozdfl jdte markantnejsf.
Kazda z nich pfedstavuje jiny totem, i kdyz necetne a proste
prvky, z nichz se skladajf, neumozriujt vzniknout mnoha variacfm. Dve
nurtunii tak mohou mft uplne stejnou podobu, a presto vyjadfovat dye
zcela odlisne veci, jako jsou napffklad blahovicnfk a pstros ernu.!"? Pfi
vyrobe dostava nurtunia vyznam, ktery si uchovava po celou dobu
obradu, ale tento vyznam je podlozeny jedine konvencf.
To dokazuje, ze i kdyz Australec tolik tfhne k zobrazovanf vlastnfho
totemu, nernusf mft pred ocima jeho dokonaly portret, ktery mu jej
donekonecna pfipomfna; pocit'uje pouze potfebu zachycovat ideu tohoto
totemu materialnfrn, vnejsfm znakem, af uz je tento znakjakykoli. Zatfm
bychom se jen s obtfzemi snazili pochopit, co v primitivnfrn cloveku
probouzf tuto potfebu zachycovat na vlastnf telo i na nejruznejSf pi'edmety
pfedstavu, jez 0 svem totemu rna; dulezite bylo popsat charakter
poti'eby, ktera stojf u zrodu techto cetnych zobrazenf.P?
146 B. Spencer - F.-J. Gillen, Nat. Tr., str. 617; North. Tr., str. 716 n.
147 B. Spencer - F.-J. Gillen, Nat. Tr., str. 145; C. Strehlow, Die Aranda- und
Loritja-Stamme in Zentral-Australien, II, str. 80.
14K Tamt., str. 151.
149 Tamt., str. 346.
ISO Tyto kresby a malby majf nepochybne rovnez esteticky charakter, je to
prvotnf forma urnenf. Ale protoze je to soucasne - a pfedevsfrn - urcity druh
pfsemneho zaznarnu, Ize odtud vyvodit, ze puvod kresby a pfsma se prekryva.
Zda se pravdepodobne. ze clovek nezacal na di'evo a karnen kreslit proto, aby
zachytil krasne tvary, jei by pusobily na jeho smysly, ale proto, aby do
materialu pi'evedl vlastnf myslenky; srv. H. Schoolcraft, Indian Tribes of the
Unites States, I, str. 405; J. O. Dorsey, A Study ofSiouxan Cults, str. 394 n.
140