III.
Věcný záměr zákona o
statusu veřejné prospěšnosti
včetně závěrečné zprávy hodnocení dopadů regulace
2
Obsah:
A) Přehled právních předpisů vztahujících se k věcnému záměru (str. 4)
a) Zákony (str. 3, 4, 5, 6, 7, 8)
b) Prováděcí právní předpisy (str. 8)
B) Zhodnocení stávající právní úpravy (str. 9)
a) Nedostatky současné právní úpravy (str. 9)
b) Zaměňování obsahu a formy, nevymezení pojmu status veřejné prospěšnosti,
případně právnická osoba se statusem veřejné prospěšnosti (str. 9)
c) Vymezení podmínek pro účast na výhodách (str. 9,10)
d) Používání pojmů v současné právní úpravě (str. 10, 11)
e) Resumé (str. 12)
C) Návrh věcného řešení (str. 13)
a) Úvodní ustanovení (str. 13, 14)
b) Základní principy navrhovaného řešení (str. 14)
c) Definice základních pojmů (str. 14, 15)
d) Sjednocení podmínek pro možnou účast na přímých a nepřímých výhodách
(str. 15, 16)
e) Transparentnost právnických osob, kontrola a sankce (str. 13, 14, 15)
f) Zápis statusu veřejné prospěšnosti do registru osob, vedení agendy, registrační
princip (str. 16, 17)
g) Podmínka reinvestice zisku, účelné a hospodárné nakládání s prostředky (str. 18)
h) Přístup právnických osob se statusem veřejné prospěšnosti k prostředkům ze
státního rozpočtu (str. 18, 19)
i) Vzdání se a odejmutí statusu veřejné prospěšnosti, výmaz osob (str. 19, 20)
j) Výhody (str. 20, 21)
k) Struktura zákona (str. 21)
D) Promítnutí navrhovaného věcného záměru do právního řádu České
republiky (str. 24)
a) Soulad navrhovaného řešení s ústavním pořádkem, přehled novelizovaných
předpisů (str. 24, 25)
b) Soulad navrhovaného řešení s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika
vázána (str. 25)
c) Soulad navrhovaného řešení se závazky vyplývajícími pro Českou republiku
z jejího členství v Evropské unii (str. 25)
E) Závěrečná zpráva hodnocení dopadů regulace (str. 26)
3
A) Přehled právních předpisů vztahujících se k věcnému záměru
a) Zákony
• z. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění zákona č. 58/1969 Sb., č. 146/1971 Sb., č.
131/1982 Sb. (část), č. 131/1982 Sb., č. 94/1988 Sb., č. 188/1988 Sb. č. 87/1990 Sb., č.
105/1990 Sb., 116/1990 Sb., č. 87/1991 Sb., č. 509/1991 Sb., č. 264/1992 Sb., č. 267/1994
Sb., č. 104/1995 Sb., č. 118/1995 Sb., č. 94/1996 Sb., č. 89/1996 Sb., č. 227/1997 Sb., č.
91/1998 Sb., č.165/1998 Sb., č. 363/1999 Sb., č. 27/2000 Sb., č. 103/2000 Sb., č.
159/1999 Sb., č. 227/2000 Sb., č. 367/2000 Sb., č. 229/2001 Sb., č. 501/2001 Sb., č.
317/2001 Sb., č. 135/2002 Sb., č. 125/2002 Sb., č. 136/2002 Sb., č. 320/2002 Sb., č.
476/2002 Sb., č. 88/2003 Sb., č. 135/2002 Sb. (část), 47/2004 Sb., č. 480/2004 Sb., č.
37/2004 Sb., č. 278/2004 Sb., č. 554/2004 Sb., č. 359/2005 Sb., č. 56/2006 Sb.,
č.107/2006 Sb., č. 57/2006 Sb., č. 160/2006 Sb., č. 115/2006 Sb., č. 315/2006 Sb., č.
443/2006 Sb., č. 264/2006 Sb., č. 296/2007 Sb., č. 230/2008 Sb., č. 384/2008 Sb., č.
215/2009 Sb.
• z. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ve znění zákona č. 600/1992 Sb., č. 264/1992 Sb., č.
591/1992 Sb., č. 286/1993 Sb., č. 156/1994 Sb., č. 84/1995 Sb., č. 142/1996 Sb.(část), č.
94/1996 Sb., č. 142/1996 Sb., č. 77/1997 Sb., č. 15/1998 Sb., č. 165/1998 Sb., č. 356/1999
Sb., č. 27/2000 Sb., č. 105/2000 Sb., č. 29/2000 Sb., č. 370/2000 Sb.(část), č. 30/2000 Sb.,
č. 367/2000 Sb., č. 370/2000 Sb., č. 370/2000 Sb.(část), č. 120/2001 Sb., č. 239/2001 Sb.,
č. 501/2001 Sb., č. 353/2001 Sb., č. 15/2002 Sb., č. 126/2002 Sb., č. 308/2002 Sb., č.
125/2002 Sb., č. 151/2002 Sb., č. 312/2002 Sb., č. 476/2002 Sb., č. 87/2003 Sb., č.
88/2003 Sb., č. 437/2003 Sb., č. 370/2000 Sb.(část), č. 308/2002 Sb. (část), č. 85/2004
Sb., č. 257/2004 Sb., č. 360/2004 Sb., č. 484/2004 Sb., č. 360/2004 Sb. (část), č. 499/2004
Sb., č. 554/2004 Sb., č. 179/2005 Sb., č. 216/2005 Sb. (část), č. 216/2005 Sb., č. 377/2005
Sb., č. 413/2005 Sb., č. 56/2006 Sb., č. 79/2006 Sb., č. 81/2006 Sb., č. 57/2006 Sb., č.
308/2006 Sb., č. 269/2007 Sb., č. 296/2007 Sb., č. 36/2008 Sb., č. 344/2007 Sb., č.
104/2008 Sb., č. 126/2008 Sb., č. 130/2008 Sb., č. 230/2008 Sb., č. 215/2009 Sb., č.
217/2009 Sb., č. 230/2009 Sb.
• z. č. 500/2004 Sb., správní řád ve znění zákona č. 413/2005 Sb., č. 384/2008 Sb., č.
7/2009 Sb., č. 227/2009 Sb. (část)
• Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění zákona č. 36/1967 Sb., č. 158/1969
Sb., č. 49/1973 Sb., č. 20/1975 Sb., č. 133/1982 Sb., č. 180/1990 Sb., č. 328/1991 Sb., č.
519/1991 Sb., č. 263/1992 Sb., č. 24/1993 Sb., č. 171/1993 Sb., č. 283/1993 Sb., č.
117/1994 Sb., č. 152/1994 Sb., č. 216/1994 Sb., č. 84/1995 Sb., č. 118/1995 Sb., č.
238/1995 Sb., č. 118/1995 Sb., č. 160/1995 Sb., č. 238/1995 Sb., č. 247/1995 Sb., č.
31/1996 Sb., č. 142/1996 Sb., č. 269/1996 Sb., č. 202/1997 Sb., č. 227/1997 Sb., č.
15/1998 Sb., č. 91/1998 Sb., č. 165/1998 Sb., č. 326/1999 Sb., č. 2/2000 Sb., č. 46/2000
Sb., č. 360/1999 Sb., č. 27/2000 Sb., č. 105/2000 Sb., č. 130/2000 Sb., č. 204/2000 Sb., č.
227/2000 Sb., č. 370/2000 Sb. (část), č. 30/2000 Sb., č. 155/2000 Sb., č. 220/2000 Sb., č.
367/2000 Sb., č. 370/2000 Sb., č. 120/2001 Sb., č. 137/2001 Sb., č. 231/2001 Sb., č.
271/2001 Sb., č. 451/2001 Sb., č. 491/2001 Sb., č. 501/2001 Sb., č. 317/2001 Sb., č.
202/2002 Sb., č. 226/2002 Sb., č. 276/2001 Sb., č. 151/2002 Sb., č. 320/2002 Sb., č.
476/2002 Sb., č. 88/2003 Sb., č. 120/2004 Sb., č. 153/2004 Sb., č. 237/2004 Sb., č.
257/2004 Sb., č. 340/2004 Sb., č. 436/2004 Sb., č. 555/2004 Sb. (část), č. 628/2004 Sb., č.
554/2004 Sb., č. 555/2004 Sb., č. 59/2005 Sb., č. 170/2005 Sb., č. 216/2005 Sb., č.
205/2005 Sb., č. 342/2005 Sb., č. 377/2005 Sb., č. 383/2005 Sb., č. 501/2004 Sb.,
4
413/2005 Sb., č. 56/2006 Sb., č. 79/2006 Sb. (část), č. 57/2006 Sb., č. 79/2006 Sb., č.
113/2006 Sb., č. 133/2006 Sb., č. 216/2006 Sb., č. 233/2006 Sb., č. 134/2006 Sb., č.
115/2006 Sb., č. 308/2006 Sb., č. 315/2006 Sb., č. 112/2006 Sb., č. 135/2006 Sb., č.
264/2006 Sb., č. 308/2006 Sb. (část), č. 296/2007 Sb., č. 104/2008 Sb., č. 123/2008 Sb., č.
126/2008 Sb., č. 259/2008 Sb., č. 295/2008 Sb., č. 384/2008 Sb., č. 189/2006 Sb., č.
129/2008 Sb., č. 274/2008 Sb., č. 305/2008 Sb., č. 7/2009 Sb., č. 218/2009 Sb.
• Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění
některých zákonů, ve znění zákona č. 208/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č.
437/2003 Sb., zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 126/2008 Sb.
• z. č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých
souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech) ve znění zákona č.
210/2002 Sb., č. 257/2004 Sb., č. 296/2007 Sb., č. 126/2008 Sb.
• z. č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských
společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech)
ve znění zákona č. 4/2003 Sb., č. 562/2004 Sb., č. 495/2005 Sb., č. 296/2007 Sb., č.
129/2008 Sb.
• z. č. 245/2006, Sb. o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních a o
změně některých zákonů ve znění zákona č.483/2006 Sb., č. 296/2007 Sb., č. 362/2007
Sb., č. 126/2008 Sb.
• Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění zákona č. 513/1991 Sb., č. 68/1993
Sb., č. 151/2002 Sb., č. 230/2006 Sb., č. 342/2006 Sb. a č. 33/2008 Sb.
• z. č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním a vyšším odborném a jiném
vzdělávání (školský zákon) ve znění zákona č. 383/2005 Sb., č. 161/2006 Sb., č. 179/2006
Sb. (část), č. 158/2006 Sb., č. 342/2006 Sb., č. 165/2006 Sb., č. 624/2006 Sb., č. 112/2006
Sb., č. 179/2006 Sb., č. 217/2007 Sb., č. 296/2007 Sb., č. 343/2007 Sb., č. 58/2008 Sb., č.
126/2008 Sb., č. 189/2008 Sb., č. 242/2008 Sb., č. 243/2008 Sb., č. 384/2008 Sb., č.
49/2009 Sb., č. 49/2009 Sb. (část)
• z. č. 111/ 1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon
o vysokých školách) ve znění zákona č. 210/2000 Sb., č. 147/2001 Sb., č. 96/2004 Sb., č.
121/2004 Sb., č. 473/2004 Sb., č. 436/2004 Sb., č. 562/2004 Sb., č. 342/2005 Sb., č.
552/2005 Sb., č. 161/2006 Sb., č. 310/2006 Sb., č. 165/2006 Sb., č. 624/2006 Sb., č.
362/2003 Sb., č. 261/2007 Sb., č. 296/2007 Sb., č. 189/2008 Sb., č. 110/2009 Sb.
• z. č. 341/2005, o veřejných výzkumných institucích ve znění zákona č. 533/2006 Sb., č.
379/2007 Sb., č. 296/2007 Sb., č. 110/2009 Sb.
• z. č. 483/1991 Sb., o České televizi ve znění zákona č. 36/1993 Sb., č. 253/1994 Sb., č.
301/1995 Sb., č. 39/2001 Sb., č. 231/2001 Sb., č. 82/2005 Sb., č. 127/2005 Sb., č.
304/2007 Sb., č. 384/2008 Sb.
• z. č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu ve znění zákona č. 36/1993 Sb., č. 253/1994 Sb., č.
301/1995 Sb., č. 135/1997 Sb., č. 192/2002 Sb., č. 127/2005 Sb., č. 196/2009 Sb.
• z. č. 262/2006 Sb., zákoník práce ve znění zákona č. 585/2006 Sb.č. 181/2007 Sb., č.
261/2007 Sb., č. 296/2007 Sb., č. 362/2007 Sb., č. 357/2007 Sb., č. 116/2008 Sb., č.
5
121/2008 Sb., č. 126/2008 Sb., č. 294/2008 Sb., č. 305/2008 Sb., č. 382/2008 Sb., č.
451/2008 Sb.
• z. č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) ve znění zákona č.
600/1992 Sb., č. 591/1992 Sb., č. 231/1992 Sb., č. 273/1993 Sb., č. 303/1993 Sb., č.
42/1994 Sb., č. 38/1994 Sb., č. 136/1994 Sb., č. 200/1994 Sb., č. 237/1995 Sb., č.
286/1995 Sb., č. 95/1996 Sb., č. 94/1996 Sb., č. 147/1996 Sb., č. 19/1997 Sb., č. 49/1997
Sb., č. 61/1997 Sb., č. 217/1997 Sb., č. 280/1997 Sb., č. 79/1997 Sb., č. 15/1998 Sb., č.
83/1998 Sb., č. 157/1998 Sb., č. 167/1998 Sb., č. 358/1999 Sb., č. 356/1999 Sb., č.
360/1999 Sb., č. 363/1999 Sb., č. 27/2000 Sb., č. 122/2000 Sb., č. 149/2000 Sb. , č.
29/2000 Sb., č. 123/2000 Sb., č. 124/2000 Sb., č. 151/2000 Sb., č. 158/2000 Sb., č.
149/2000 Sb., č. 249/2000 Sb., č. 159/1999 Sb., č. 121/2000 Sb., č. 247/2000 Sb., č.
258/2000 Sb., č. 362/2000 Sb., č. 409/2000 Sb., č. 458/2000 Sb., č. 61/2001 Sb., č.
309/2000 Sb., č. 120/2001 Sb., č. 164/2001 Sb., č. 501/2001 Sb,. č. 100/2001 Sb., č.
256/2001 Sb., č. 274/2001 Sb., č. 477/2001 Sb., č. 478/2001 Sb., č. 174/2002 Sb., č.
86/2002 Sb., č. 281/2002 Sb., č. 308/2002 Sb., č. 119/2002 Sb., č. 320/2002 Sb.,č .
476/2002 Sb., č. 88/2003 Sb., č. 162/2003 Sb.,č . 130/2003 Sb., č. 274/2003 Sb., č.
224/2003 Sb., č. 228/2003 Sb., č. 354/2003 Sb., č. 438/2003 Sb., č. 119/2004 Sb., č.
167/2004 Sb., č. 257/2004 Sb., č. 326/2004 Sb., č. 695/2004 Sb., č. 38/2004 Sb., č.
499/2004 Sb., č. 635/2004 Sb., č. 58/2005 Sb., č. 95/2005 Sb., č. 127/2005 Sb., č.
215/2005 Sb., č. 253/2005 Sb., č. 358/2005 Sb., č. 444/2005 Sb., č. 428/2005 Sb., č.
62/2006 Sb., č. 76/2006 Sb., č. 131/2006 Sb., č. 161/2006 Sb., č. 212/2006 Sb., č.
191/2006 Sb., č. 115/2006 Sb., č. 225/2006 Sb., č. 310/2006 Sb., č. 214/2006 Sb., č.
165/2006 Sb., č. 315/2006 Sb., č. 109/2006 Sb., č. 186/2006 Sb., č. 160/2007 Sb., č.
179/2006 Sb., č. 270/2007 Sb., č. 269/2007 Sb., č. 296/2007 Sb., č. 130/2008 Sb., č.
189/2008 Sb., č. 230/2008 Sb., č. 254/2008 Sb., č. 274/2008 Sb.
• z. č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona
o podpoře výzkumu a vývoje ve znění zákona č. 109/2009 Sb.
• z. č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon
o ochraně hospodářské soutěže) ve znění zákona č. 340/2004 Sb., č. 484/2004 Sb., č.
127/2005 Sb., č. 361/2005 Sb., č. 361/2005 Sb., č. 71/2007 Sb., č. 296/2007 Sb.
• z. č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů ve znění zákona
č. 227/2000 Sb., č. 177/2001 Sb., č.450/2001 Sb., č. 107/2002 Sb., č. 310/2002 Sb., č.
517/2002 Sb., č. 439/2004 Sb., č. 480/2004 Sb., č. 439/2004 Sb. (část), 626/2004 Sb., č.
413/2005 Sb., č. 444/2005 Sb., č. 342/2006 Sb., č. 109/2006 Sb., č. 170/2007 Sb., č.
52/2009 Sb.
• z. č. 365/2000 Sb., o informačním systému veřejné správy ve znění zákona č. 517/2002
Sb., č. 413/2005 Sb., č. 444/2005 Sb., č. 81/2006 Sb. (část), č. 70/2006 Sb., č. 81/2006
Sb., č. 110/2007 Sb., č. 81/2006 Sb. (část), č. 269/2007 Sb., č. 130/2008 Sb., č. 190/2009
Sb.
• z. č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů ve znění
zákona č. 190/2009 Sb.
• z. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění zákona č. 35/1993 Sb., č. 96/1993 Sb., č.
157/1993 Sb., č.196/1993 Sb., č. 323/1993 Sb., č. 42/1994 Sb., č. 85/1994 Sb., č.
114/1994 Sb., č. 259/1994 Sb., č. 32/1995 Sb., č. 149/1995 Sb., č. 118/1995 Sb., č.
87/1995 Sb., č. 149/1995 Sb. (část), č. 248/1995 Sb., č. 316/1996 Sb., č. 18/1997 Sb., č.
6
151/1997 Sb., 209/1997 Sb., č. 210/1997 Sb., č. 227/1997 Sb., č. 168/1998 Sb., č.
149/1998 Sb., č. 333/1998 Sb., č. 111/1998 Sb., č. 144/1999 Sb., č. 170/1999 Sb., č.
225/1999 Sb., č. 63/1999 Sb., č. 129/1999 Sb., č. 3/2000 Sb., č. 17/2000 Sb., č. 27/2000
Sb., č. 72/2000 Sb., č. 100/2000 Sb., č. 103/2000 Sb., č. 121/2000 Sb., č. 132/2000 Sb., č.
241/2000 Sb., č. 340/2000 Sb., č. 492/2000 Sb., č. 120/2001 Sb., č. 117/2001 Sb., č.
239/2001 Sb., č. 483/2001 Sb., č. 453/2001 Sb., č. 50/2002 Sb., č. 128/2002 Sb., č.
210/2002 Sb., 308/2002 Sb., č. 260/2002 Sb., č. 575/2002 Sb., 198/2002 Sb., č. 162/2003
Sb., č. 438/2003 Sb., č. 49/2004 Sb., č. 438/2003 Sb. (část), č. 19/2004 Sb., č. 47/2004
Sb., č. 257/2004 Sb., č. 280/2004 Sb., č. 359/2004 Sb., č. 360/2004 Sb., č. 436/2004 Sb.,
č. 628/2004 Sb., č. 676/2004 Sb., č. 438/2003 Sb. (část), č. 280/2004 Sb. (část), č.
562/2004 Sb., č. 669/2004 Sb., č. 217/2005 Sb. (část), č. 217/2005 Sb., č. 342/2005 Sb., č.
357/2005 Sb., č. 441/2005 Sb., č. 438/2003 Sb. (část), č. 179/2005 Sb., č. 530/2005 Sb.,
č. 545/2005 Sb., č. 552/2005 Sb., č. 56/2006 Sb., č. 57/2006 Sb., č. 203/2006 Sb., č.
223/2006 Sb. (část), č. 245/2006 Sb., č. 223/2006 Sb., č. 362/2003 Sb., č. 109/2006 Sb., č.
112/2006 Sb., č. 264/2006 Sb., č. 29/2007 Sb., č. 67/2007 Sb., č. 159/2007 Sb., č.
179/2006 Sb., č. 239/2001 Sb. (část), č. 261/2007 Sb., č. 296/2007 Sb., č. 362/2007 Sb., č.
126/2008 Sb., č. 482/2008 Sb., č. 189/2006 Sb., č. 261/2007 Sb. (část), č. 2/2009 Sb., č.
87/2009 Sb., č. 216/2009 Sb., č. 221/2009 Sb.
• z. č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí ve znění
zákona č. 18/1993 Sb., č. 322/1993 Sb., č. 42/1994 Sb., č. 72/1994 Sb., č. 85/1994 Sb., č.
113/1994 Sb., č. 248/1995 Sb., č. 96/1996 Sb.203/1997 Sb., č. 151/1997 Sb., č. 227/1997
Sb., č. 169/1998 Sb., č. 95/1999 Sb., č. 27/2000 Sb., č. 103/2000 Sb., č. 364/2000 Sb., č.
132/2000 Sb., č. 340/2000 Sb., č. 120/2001 Sb., č. 117/2001 Sb., č . 148/2002 Sb., č.
198/2002 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 420/2003 Sb., č. 669/2004 Sb., č. 342/2005 Sb., č.
179/2005 Sb., č. 245/2006 Sb., č. 230/2006 Sb., č. 186/2006 Sb., č. 270/2007 Sb., č.
261/2007 Sb., č. 296/2007 Sb., č. 476/2008 Sb., č. 215/2009 Sb.
• z. č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty ve znění zákona č. 235/2004 Sb., č. 635/2004
Sb., č. 669/2004 Sb., č. 124/2005 Sb., č. 215/2005 Sb., č 217/2005 Sb., č. 377/2005 Sb., č.
441/2005 Sb., č. 545/2005 Sb., č. 109/2006 Sb. (část), č. 230/2006 Sb., č. 319/2006
Sb.109/2006 Sb. (část), č. 172/2007 Sb., č. 270/2007 Sb., č. 261/2007 Sb., č. 296/2007
Sb., č. 124/2008 Sb., č. 126/2008 Sb., č. 302/2008 Sb., č. 87/2009 Sb.
• z. č. 16/1993 Sb., o dani silniční ve znění zákona č. 302/1993 Sb., č. 243/1994 Sb., č.
143/1996 Sb., č. 61/1998 Sb., č. 61/1998 Sb. (část), č. 303/2000 Sb., č. 241/2000 Sb., č.
492/2000 Sb., č. 493/2001 Sb., č. 207/2002 Sb., č. 102/2004 Sb., č. 102/2004 Sb. (část), č.
635/2004 Sb., č. 545/2005 Sb., č. 270/2007 Sb., č. 296/2007 Sb., č. 246/2008 Sb.
• z. č. 320/2001 Sb. o finanční kontrole ve veřejné správě (zákon o finanční kontrole) ve
znění zákona č. 320/2002 Sb., č. 123/2003 Sb., č. 421/2004 Sb., č. 482/2004 Sb., č.
426/2003 Sb., č. 626/2004 Sb., č. 377/2005 Sb., č. 377/2005 Sb. (část), č. 138/2006 Sb., č.
342/2006 Sb., č. 298/2007 Sb.
• z. č. 552/1991 Sb. o státní kontrole ve znění zákona č. 166/1993 Sb., č. 148/1998 Sb., č.
132/2000 Sb., č. 274/2003 Sb., č. 392/2005 Sb., č. 501/2004 Sb., č. 413/2005 Sb., č.
230/2006 Sb.
• z. č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů
(rozpočtová pravidla) ve znění zákona č. 493/2000 Sb., č. 141/2001 Sb., č. 187/2001 Sb.,
č. 450/2001 Sb., č. 320/2001 Sb., č. 202/2002 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 479/2003 Sb., č.
479/2003 Sb. (část), č. 186/2004 Sb., č. 257/2004 Sb., č. 482/2004 Sb., č. 436/2004 Sb., č.
7
1/2005 Sb., č. 127/2005 Sb., č. 377/2005 Sb., č. 361/2005 Sb., č. 546/2005 Sb., č.
130/2006 Sb., č. 230/2006 Sb., č. 138/2006 Sb., č. 140/2006 Sb. č. 112/2006 Sb. č,
174/2007 Sb., č. 270/2007 Sb., č. 26/2008 Sb., č. 109/2009 Sb.,č . 154/2009 Sb., č.
214/2009 Sb.
• z. č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně
některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje) ve znění zákona č.
41/2004 Sb., č. 215/2004 Sb., č. 342/2005 Sb., č. 413/2005 Sb., č. 227/2006 Sb., č.
81/2006 Sb., č. 171/2007 Sb., č. 296/2007 Sb., č. 124/2008 Sb., č. 110/2009 Sb.
• z. č. 306/1999, o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským
zařízením ve znění zákona č. 132/2000 Sb., č. 255/2001 Sb., č. 16/2002 Sb., č. 284/2002
Sb., č. 562/2004 Sb., č. 383/2005 Sb., č. 179/2006 Sb.
• z. č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu ve znění zákona č. 219/2005 Sb., č. 186/2006 Sb., č.
274/2008 Sb.
• z. č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných
sbírkách) ve znění zákona č. 296/2007 Sb., č. 124/2008 Sb.
• z. č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách ve znění zákona č. 70/1994 Sb.,
č. 149/1998 Sb., č. 149/1998 Sb., č. 63/1999 Sb., č. 63/1999 Sb. (část), č. 353/2001 Sb., č.
320/2002 Sb., č. 284/2004 Sb., č. 377/2005 Sb., č. 254/2008 Sb.
• z. č. 198/2002 Sb. o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon
o dobrovolnické službě) ve znění zákona č. 436/2004 Sb., č. 495/2005 Sb.
• z. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění zákona č. 110/2007 Sb., č. 296/2007
Sb., č. 76/2008 Sb., č. 124/2008 Sb., č. 110/2009 Sb.
• z. č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon) ve znění
zákona č. 30/2008 Sb., č. 110/2009 Sb.
• z. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ve znění zákona č. 29/2007 Sb., č. 213/2007 Sb.,
č. 261/2007 Sb. (část), č. 261/2007 Sb., č. 124/2008 Sb., č. 129/2008 Sb., č. 274/2008 Sb.,
č. 261/2007 Sb. (část), č. 479/2008 Sb., č. 108/2009 Sb., č. 206/2009 Sb(část), č.
206/2009 Sb.
• z. č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánech státní správy České
republiky (kompetenční zákon) ve znění zákona č. 34/1970 Sb., č. 147/1970 Sb., č.
125/1973 Sb., č. 25/1976 Sb., č. 118/1983 Sb., č. 60/1988 Sb., č. 37/1989 Sb., č. 173/1989
Sb., č. 9/1990 Sb., č. 93/1990 Sb., č. 126/1990 Sb., č. 203/1990 Sb., č. 288/1990 Sb., č.
305/1990 Sb., č. 575/1990 Sb., č. 173/1991 Sb., č. 283/1991 Sb., č. 19/1992 Sb., č.
23/1992 Sb., č. 103/1992 Sb., č. 167/1992 Sb., č. 239/1992 Sb., č. 350/1992 Sb., č.
474/1992 Sb., č. 548/1992 Sb., č. 358/1992 Sb., č. 359/1992 Sb., č. 21/1993 Sb., č.
166/1993 Sb., č. 285/1993 Sb., č. 47/1994 Sb., č. 89/1995 Sb., č. 289/1995 Sb., č.
135/1996 Sb., č. 135/1996 Sb. (část), č. 272/1996 Sb., č. 152/1997 Sb., č. 15/1998 Sb., č.
(část), č. 15/1998 Sb., č. 148/1998 Sb., č. 63/2000 Sb., č. 130/2000 Sb., č. 204/2000 Sb., č.
365/2000 Sb., č. 154/2000 Sb., č. 239/2000 Sb., č. 257/2000 Sb., č. 258/2000 Sb., č.
458/2000 Sb,. č. 256/2001 Sb., č. 219/2002 Sb., č. 13/2002 Sb., č. 47/2002 Sb.,
č.517/2002 Sb., č. 62/2003 Sb., č. 162/2003 Sb., č. 18/2004 Sb., č. 362/2004 Sb., č.
421/2004 Sb., č. 499/2004 Sb., č. 587/2004 Sb., č. 95/2005 Sb., č. 127/2005 Sb., .č
8
290/2005 Sb., č. 501/2004 Sb., č. 71/2006 Sb., č. 57/2006 Sb., č. 70/2006 Sb., č. 179/2006
Sb., č. 225/2006 Sb., č. 186/2006 Sb., č. 110/2007 Sb., č. 189/2006 Sb., č. 274/2008 Sb.,
č. 297/2008 Sb.
• z. č. 77/1997 Sb., o státním podniku ve znění zákona č. 30/2000 Sb., č. 220/2000 Sb., č.
103/2001 Sb., č. 202/2002 Sb., č. 77/2002 Sb., č. 480/2003 Sb., č. 110/2007 Sb., č.
296/2007 Sb.
• z. č. 203/2006 Sb., o některých druzích podpory a o změně některých souvisejících
zákonů
• z. č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy ve znění zákona č. 186/2004 Sb., č.
483/2004 Sb., č. 203/2006 Sb.
• z. č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje ve znění zákona č. 320/2002 Sb., č.
138/2006 Sb., č. 109/2006 Sb., č. 186/2006 Sb., č. 66/2007 Sb., č. 154/2009 Sb.
• z.č.111/2009 Sb., o základních registrech
b) Prováděcí právní předpisy
• vyhlášky, nařízení
• nařízení vlády č. 98/2002 Sb., kterým se stanoví podmínky a způsob poskytování dotací
ze státního rozpočtu na aktivity příslušníků národnostních menšin a na podporu integrace
příslušníků romské komunity
c) Další předpisy
• usnesení vlády ze dne 3. listopadu 2008 č. 1333 o Zásadách vlády pro poskytování dotací
ze státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím ústředními
orgány státní správy
• každoroční usnesení vlády o hlavních oblastech státní dotační politiky vůči nestátním
neziskovým organizacím na příslušný rok
9
B) Zhodnocení stávající právní úpravy
a) Nedostatky současné právní úpravy:
• Není vymezen pojem právnické osoby se statusem veřejné prospěšnosti.
• Podmínky možné účasti na čerpání prostředků ze státního rozpočtu jsou vymezeny pouze
usnesením vlády č. 1333 z 3. 11. 2008.Používají se různé pojmy pro stejný obsah, event.
se používají stejné pojmy pro různý obsah.
• Zaměňuje se obsah s formou pro účast na výhodách, resp. některé zásady poskytování
dotací upřednostňují formu jako jednu z podmínek pro účast na výhodách.
• Veřejná prospěšnost je zaměňována s právně nedefinovaným termínem nestátní neziskové
organizace.
• V praxi se pravidelně pod pojem nestátní nezisková organizace podřazují pouze některé
právní formy.
b) Zaměňování obsahu a formy, nevymezení pojmu status veřejné prospěšnosti,
případně právnická osoba se statusem veřejné prospěšnosti
V právním řádu není vymezen pojem právnické osoby se statusem veřejné
prospěšnosti, resp. právnické osoby poskytující veřejně prospěšné služby a konající veřejně
prospěšné činnosti. Tento nedostatek je nesystémově a bez opory v právním řádu nahrazován
výkladem, podle něhož jsou těmito právnickými osobami tzv. „nestátní neziskové
organizace“.
Forma je upřednostněna před obsahem. Za „nestátní neziskové organizace“ jsou
považovány (výkladem) obecně prospěšné společnosti, nadace, nadační fondy, církve a
náboženské společnosti, evidované právnické osoby církví a náboženských společností, ,
občanská sdružení.
c) Vymezení podmínek pro účast na výhodách
Systémově nejsou v současné právní úpravě vymezeny podmínky možné účasti na
čerpání veřejných prostředků, nejsou ani vymezeny přímé výhody, ani není vymezena
dostatečně srozumitelnou právní úpravou účast na daňových výhodách.
Není patrné, zda účast na výhodách (nepřímých – daňové úlevy, resp. přímých – účast
na dotacích) mají všechny osoby, a to pouze pro svoji formu, bez ohledu na plnění, která mají
poskytovat. Není zákonem určeno, zda veřejné prostředky mohou být poskytovány jen za
účelem plnění jen některých definovaných služeb či činností, event. zda mohou být
poskytovány pro jakékoli činnosti (výjimkou je z. č. 203/2006 Sb., který definuje veřejné
kulturní služby, čímž navazuje na rozpočtová pravidla).
V současné právní úpravě nejsou sjednoceny podmínky pro systémové poskytování
veřejné podpory vážící se na status prokazatelné a faktické veřejné prospěšnosti. Nejsou
sjednoceny podmínky účasti na soutěži o získání prostředků ze státního rozpočtu, nejsou
stanoveny podmínky pro transparentní rozdělování prostředků ze státního rozpočtu.
10
I s ohledem na nedostatečnou (resp. žádnou) úpravu není patrné, zda výhod přímých či
nepřímých mohou užívat i subjekty účastné na státním rozpočtu z pozice své existence –
příspěvkové organizace (zřizované pouze obcí, krajem nebo státem), státní podnik, event.
právnické osoby zřízené zákonem, které buď pro plnění své činnosti (i veřejně prospěšné)
obdrží prostředky jinak než z dotací, případně neplní veřejně prospěšné činnosti ve smyslu
tohoto zákona.
Ke sjednocení úpravy ani nenapomáhá současné znění § 7 z. č. 218/2000 Sb.
o rozpočtových pravidlech. Je zde uveden velmi široký rozsah poskytování dotací, které je
možno charakterizovat jako nepřehledné, jako směs dotací poskytovaných podle právní formy
a dotací poskytovaných účelově, jako směs i dotací a návratných finančních výpomocí tj.
půjček ve smyslu občanského zákoníku apod. Při respektování rozsahu dotací, event.
příspěvků, event. půjček, je nutné zjednodušit a sjednotit pravidla
V protikladu k nedostatečné úpravě výběru příjemců dotací ze státního rozpočtu je
propracovaná úprava kontroly těch, kteří obdrželi dotaci ze státního rozpočtu, a to jak přímo
rozpočtovými pravidla, tak zákonem o státní kontrole a zákonem o finanční kontrole.
d) Používání pojmů v současné právní úpravě
Současná právní úprava pracuje s různými pojmy, například:
• „Obecně prospěšné cíle“ jsou vymezeny v zákonu o nadacích a nadačních fondech;
zřejmě účel, za kterým mohou být nadace zakládány – „obecně prospěšným cílem je
zejména rozvoj duchovních hodnot, ochrana lidských práv nebo jiných humanitárních
hodnot, ochrana přírodního prostředí, kulturních památek a tradic a rozvoj vědy, vzdělání,
tělovýchovy a sportu“ – § 1 odst. 1, demonstrativní výčet ze zákona č. 227/97 Sb.
o nadacích a nadačních fondech.
• „Obecně prospěšné služby“ jsou vymezeny v ust. § 16a odst. 2 z. č. 3/2002 Sb. tak, že
účelová zařízení církve a náboženské společnosti poskytují veřejnosti obecně prospěšné
služby a činnosti za předem stanovených a pro všechny uživatele stejných podmínek.
Veřejně prospěšné služby a činnosti však v pojmu vymezeny nejsou.
• Zákon č. 83/1990 Sb. nedefinuje pojmy, ani neshrnuje účel, za jehož naplněním by měla
být zakládána sdružení. Pouze vymezuje, že se občané sdružují k realizaci společných cílů
nebo hodnot.
• Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech sice za pojmový znak obecně
prospěšných společností považuje poskytování obecně prospěšných služeb a činností
veřejnosti za předem stanovených a pro všechny uživatele stejných podmínek,
nevymezuje, ani obecným pojmem, ani demonstrativním výčtem, co jsou obecně
prospěšné služby a činnosti.
• Daňové zákony pracují s pojmy, které by svým obsahem mohly být určující pro vymezení
pojmu veřejně prospěšné nebo obecně prospěšné služby; definice však přesná není, není
ani soulad se statusovými zákony uváděnými shora.
• Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty vypočítává plnění osvobozená od daně
bez nároku na odpočet daně – výchova a vzdělávání, zdravotnické služby a zboží, sociální
pomoc, aniž však definuje právnické osoby, které toto osvobození požívají. Vymezuje je
pouze jako právnické osoby, které nebyly zřízeny nebo založeny za účelem podnikání,
11
vyjmenovává plnění osvobozená od daně s použitím termínu humanitární a dobročinné
organizace, tyto však blíže nedefinuje. Vyjmenovává ostatní plnění osvobozená od daně
bez nároku na odpočet daně v § 61, definuje osvobození v § 68, opět však nedefinuje
kromě termínu „humanitární a dobročinné organizace“ adresáta těchto osvobození.
• Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční osvobozuje od daně silniční motorová vozidla
používaná k činnostem, z níž příjmy nejsou předmětem daně z příjmů, a to u subjektů,
které nebyly založeny za účelem podnikání.
• Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů osvobozuje poplatníky nezřízené za účelem
podnikání, kterým umožňuje snížit základ daně až o 30 %, maximálně o 1.000.000 Kč,
avšak definuje takové organizace pouze opisem (použije-li prostředky získané takto
dosaženou úsporou daňové povinnosti ke krytí nákladů – výdajů – souvisejících
s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně), případně umožňuje
fyzickým a právnickým osobám odečíst si hodnotu daru, a to mimo jiné právnickým
osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek na území České republiky, na financování
vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii, na požární
ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely
sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské, pro registrované
církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, politickým stranám a
politickým hnutím (§ 15 a § 20), dále pak fyzické osoby provozující školská a
zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů
zvířat, dále pak vymezuje osvobození darů na účely sociální, zdravotnické, ekologické,
humanitární a charitativní v souvislosti s živelnou pohromou atd. s možností překročit
limit stanovený zákonem.
• Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí osvobozuje od
daně dědické a darovací a z převodu nemovitostí bezúplatná nabytí majetku subjekty,
které jsou definovány právní formou (obecně prospěšné společnosti, nadace, nadační
fondy) nebo účelem založení či zřízení (oblast kultury, školství, vědy, výzkumu, vývoje
a vzdělávání, zdravotnictví, sociální péče, ekologie, tělovýchovy, sportu, výchovy a
ochrany dětí a mládeže a požární ochrany, registrované církve, náboženské společnosti,
obecně prospěšné společnosti, nadace nebo nadační fondy.
• Zákon č. 203/2006 Sb., o některých druzích podpory kultury, definuje veřejné kulturní
služby.
Nicméně ani jeden z daňových zákonů nevymezuje obecně prospěšné či veřejně
prospěšné či společensky prospěšné činnosti či služby.
Další zákony sice pracují s termínem veřejně prospěšné činnosti (zákon o podpoře
sportu), či veřejně prospěšný účel (zákon o veřejných sbírkách), aniž však některý z předpisů
se pokouší definovat takový pojem.
Současná právní úprava nejenže nedefinuje jednotlivé pojmy používané téměř ke
stejnému účelu, ale používá k vymezení určité činnosti buď požívající daňové úlevy nebo
naplňující smysl zřizování či zakládání některých organizací (vykládaných termínem „nestátní
neziskové organizace“) úplně odlišné pojmy. To je nesrozumitelné, není patrné, zda
zákonodárce má na mysli tytéž pojmy, resp. zda pod různými pojmy je zahrnut stejný obsah.
12
e) Resumé
Různost pojmosloví vztahujícího se k otázkám obecné nebo veřejné prospěšnosti,
poskytování výhod (zejména fiskálních) subjektům vymezovaným nejednotně v řadě právních
předpisů vede k požadavku sjednotit pojmy používané pro uvedenou oblast – veřejně
prospěšné služby a veřejně prospěšné činnosti, právnické osoby se statusem veřejné
prospěšnosti. Tyto pojmy by měly být jednotně uvedeny ve všech předpisech, které v
příslušné oblasti upravují právní vztahy. Použití tohoto pojmu má být sjednocené a jednotné a
srozumitelné a systémovým způsobem vymezující určitou kvalitu právnických osob,
poskytujících veřejně prospěšné služby a vykonávajících veřejně prospěšné činnosti.
Je třeba vymezit podmínky, za kterých se budou moci jednotlivé právnické osoby
zúčastnit výhod vyplývajících z jejich účasti na čerpání takových výhod, event. vyplývajících
z toho, zda se k tomuto statusu přihlásí.
Současně by měly být zachovány dosud platné výhody subjektům určitých právních
forem (občanská sdružení, nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, evidované
právnické osoby církví a náboženských společností), pokud neporušují shora uváděné
principy, resp. i principy pro poskytování výhod právnickým osobám se statusem veřejné
prospěšnosti.
V současné době neexistuje v podstatě obecná právní úprava, která by se týkala
právnických osob poskytujících veřejně prospěšné služby a vykonávajících veřejně prospěšné
činnosti. V některých zákonech se pouze obecná prospěšnost vymezuje jako charakteristický
znak – obecně prospěšné společnosti, nadace, jedná se však pouze o úpravu parciální, nikoliv
obecně aplikovatelnou. Neexistují ani jednotná pravidla pro orgány nakládajícími se státním
rozpočtem, která by upravovala jednotně vlastnosti osob, které se mohou o prostředky ze
státního rozpočtu poskytované formou dotací ucházet. Je dán prostor pro chování, které není
přesně regulované právem, které je i nezhodnotitelné v tom kontextu, zda prostředky ze
státního rozpočtu jsou vydávány těm právnickým osobám. které skutečně poskytují veřejně
prospěšné služby a konají veřejně prospěšné činnosti. Důraz se klade pouze na právní formu,
která je zaměňována s obsahem, která již sama při výkladu předpokládá, že takový subjekt
plní úkoly, na které jsou vydávány prostředky ze státního rozpočtu.
13
C) Návrh věcného řešení
a) Úvodní ustanovení
Tento věcný záměr byl zpracován v souladu s legislativními pravidly vlády a
hodnotí nezbytnost rozšíření právní regulace při srovnání současné právní úpravy
s navrhovaným řešením. Tento věcný záměr pracuje na úrovni obecnosti jednak s ohledem na
uvažované znění nového občanského zákoníku (§ 144 a § 145), s ohledem na uvažované
znění nového zákona o daních z příjmů, s ohledem i na zásahy do dalších právních předpisů.
Tyto budou podrobně rozvedeny v příslušném paragrafovaném znění.
Předkládaný návrh věcného záměru má ambici být zákonem, který předpokládá ust. §
145 vládního návrhu občanského zákoníku, ale současně může být přijat samostatně, před
dokončením legislativního procesu, vztahujícímu se k občanskému zákoníku. Navíc lze
předpokládat, že příprava paragrafovaného znění předkládaného návrhu bude značně složitá a
zabere dlouhé časové období.(minimálně jeden rok). Po celou dobu přípravy bude proces
realizován v souladu s legislativním procesem přípravy nového občanského zákoníku, nového
zákona o daních z příjmu, nové úpravy z. č. 218/2000 Sb.
Tento věcný záměr si s ohledem na to, že se jedná o vztahy zatím neupravené právním
předpisem, klade za cíl vymezit rámec regulace navrhovaným předpisem, který bude zejména
upravovat pravidla pro státní orgány při rozhodování o tom, komu bude poskytována dotace.
Zákon bude upravovat podmínky, které musí právnická osoba se statusem veřejné
prospěšnosti splnit, aby mohla získat stanovené výhody vyplývající z dalších právních
předpisů (zejména daňové) a aby se mohla ucházet o účast v řízeních o poskytování dotací
ze státního rozpočtu.
Další právní předpisy budou z ustanovení tohoto zákona vycházet pro používání
jednotné terminologie. Navrhovaný zákon o statusu veřejné prospěšnosti v novelách sjednotí
terminologii, zasáhne do procesních a daňových předpisů tak, jak je uvedeno v tomto věcném
záměru.
Tento zákon nevytváří novou právní formu, pouze stanoví vlastnosti a znaky všech
v úvahu přicházejících právních forem (s výjimkou negativního vymezení), které bude muset
splňovat ta právnická osoba, která bude požívat výhod vyplývajících ze statusu veřejné
prospěšnosti a která se bude vykazovat označením „právnická osoba se statusem veřejné
prospěšnosti“ Výraznou změnu bude požadovat úprava daňová; na zákon o právnických
osobách se statusem veřejné prospěšnosti bude navazovat úprava jejich daňového režimu
v zákoně o daních z příjmů.
Cílem navrhované úpravy je dosažení efektivnějšího a transparentnějšího čerpání
a využívání prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu. Zákon povede k rozvoji
právnických osob se statusem veřejné prospěšnosti, povede k větší profesionalizaci
poskytovatelů veřejně prospěšných služeb a veřejně prospěšných činností. Aktivity, které tyto
právnické osoby budou plnit, budou jimi rozvíjeny a rozšiřovány.
Znakem právnických osob se statusem veřejné prospěšnosti bude odlišné nakládání se
ziskem (povinné použití zisku k poskytování veřejně prospěšných služeb nebo k veřejně
prospěšným činnostem), transparentní řízení, sledování zásady účelnosti vynakládaných
prostředků a zásady hospodárnosti v poskytování veřejně prospěšných služeb a plnění veřejně
prospěšných činností, a to i ve fungování samotné právnické osoby.
14
Cílem navrhované úpravy je i sjednocení pojmů a zjednodušení posuzování naplnění
podmínek statusu veřejné prospěšnosti i s event. sjednocením takového statusu v předpisech
upravujících vznik příslušné právnické osoby (například účelová zařízení církví a
náboženských společností ).
b) Základní principy navrhovaného řešení
• Vymezení znaků právnických osob se statusem veřejné prospěšnosti (tj. poskytování
veřejně prospěšných služeb nebo plnění veřejně prospěšných činností; transparentnost;
povinná reinvestice zisku)
• Úprava definic základních pojmů
• Sjednocení podmínek pro možnou účast na přímých a nepřímých výhodách, sjednocení
podmínek kontroly
• Zachování principu nenárokovosti na účasti na přímých výhodách – poskytování dotací
• Zavedení odpovědnosti právnických osob za zápis statusu veřejné prospěšnosti do
veřejného rejstříku – základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob
a orgánů veřejné moci (dále též jen „registr osob“) se zachováním nárokového charakteru
takového zápisu
• Stanovení vedení agendy statusu veřejné prospěšnosti a zápisu statusu do registru osob
• Úprava výmazu statusu veřejné prospěšnosti z registru osob
c) Definice základních pojmů
S ohledem na dynamiku společenského vývoje a s ohledem na nemožnost definovat
taxativním výčtem vyčerpávajícím způsobem všechny v úvahu přicházející služby či činnosti
je ve věcném záměru prováděn pouze demonstrativní výčet. V zákoně v paragrafovaném
znění by měly být pojmy „veřejně prospěšná služba“ a „veřejně prospěšná činnost“
definovány ještě obecněji s ohledem na praktickou použitelnost hodnocení, zda jsou tyto
základní pojmy naplňovány. Předpokládá se, že v důvodové zprávě k paragrafovaném znění
tohoto zákona bude vyjmenováno (demonstrativně) velké množství v úvahu přicházejících
oblastí.
Veřejně prospěšná služba je služba poskytovaná ve veřejném zájmu předem
neurčenému počtu adresátů za stejných podmínek pro všechny zájemce, a to v oblastech, které
samy o sobě jsou plněním společenské objednávky poskytované nikoli za účelem dosahování
zisku, a to například v oblasti školství, kultury, vědy, výzkumu, zdravotnictví, sociální služby,
duchovní služby, sportu, životního prostředí, zejména za účelem poskytnutí humanitární
pomoci a pomoci při přírodních katastrofách, charitativní činnosti, práce s dětmi a mládeží,
ochrany dětí a mládeže, ochrany kulturního dědictví a péče o ně, ochrany spotřebitele,
ochrany zdraví a lékařská péče, péče o zdraví a fyzickou zdatnost, ochrany životního
prostředí, vzdělávání, školení a osvěty, podpory nebo ochrany osob se zdravotním postižením
a osob ohrožených sociálním vyloučením, pomoci uprchlíkům, provozování amatérského
sportu a tělovýchovy, sociálních služeb, vyznávání náboženské víry a poskytování duchovní
pomoci.
15
Veřejně prospěšná činnost je činnost, jejímž obsahem je plnění ve prospěch
veřejnosti, nikoliv za účelem zisku, kdy není konkretizován ani vybrán zájemce, není
definován konkrétní „odběratel“ takové činnosti. Jedná se například o rozvoj demokracie,
úsilí směřující k odstranění chudoby, ochrana občanských a lidských práv, odstranění
diskriminace založené na rozdílech rasy, etnika, pohlaví, náboženství, či jiné zákonem
zakázané diskriminace, věda, výzkum a vývoj, ochrana ohrožených nebo zraněných živočichů
a péče o ně, ochrana životního prostředí, sociální, kulturní a hospodářský rozvoj, provozování
amatérského sportu a tělovýchovy, poskytování nadačních příspěvků, práce s dětmi a mládeží.
Právnická osoba se statusem veřejné prospěšnosti je subjekt poskytující veřejně
prospěšné služby nebo plnící veřejně prospěšné činnosti (nebo vykonávající oboje) a plnící
podmínky dané pro právnické osoby se statusem veřejné prospěšnosti a naplňující další znaky
podle tohoto zákona.
d) Sjednocení podmínek pro možnou účast na přímých a nepřímých výhodách
Při respektování základních pojmů budou tímto zákonem sjednoceny právnické
osoby se statusem veřejné prospěšnosti podle obsahu poskytovaných služeb a zajišťovaných
činností oproti pouhému rozlišování podle organizační formy subjektů, které se na výhodách
zúčastní podle stávající právní úpravy.
Podstatným znakem právnické osoby se statusem veřejné prospěšnosti je poskytování
veřejně prospěšných služeb nebo vykonávání veřejně prospěšných činností (případně
zajišťování obojího).
Zákon stanoví povinnost reinvestovat zisk, stanoví povinnost účelného hospodaření
spolu se zásadou hospodárnosti při poskytování veřejně prospěšných služeb a vykonávání
veřejně prospěšných činností (včetně účelného a hospodárného nakládání se ziskem
i s prostředky poskytnutými ze státního rozpočtu) jako podmínku pro účast na přímých a
nepřímých výhodách.
Další podmínkou je zápis statusu veřejné prospěšnosti v příslušném rejstříku.
Zákon tím zrovnoprávní všechny právní formy právnických osob poskytujících
veřejně prospěšné služby a vykonávajících veřejně prospěšné činnosti (s negativním výčtem).
Status veřejné prospěšnosti bude hlavní podmínkou pro přístup takové právnické osoby
k prostředkům ze státního rozpočtu.
Zákon stanoví dobu deseti let jako minimální dobu , po kterou musí právnická osoba
zapsaná v rejstříku právnických osob se statusem veřejné prospěšnosti plnit podmínky tohoto
statusu. Úprava povede k zajištění toho, aby právnické osoby se statusem veřejné
prospěšnosti po odpovídající dobu sloužily potřebám veřejnosti, a zamezí spekulativnímu
přihlašování se ke statusu veřejné prospěšnosti. Pro případ, kdy se právnická osoba vzdá po
deseti letech statusu veřejné prospěšnosti, zákon stanoví povinnost vrátit získané výhody,
které nebyly spotřebovány pro veřejně prospěšné služby nebo veřejně prospěšné činnosti.
Bude stanovena možnost vzdát se statusu veřejné prospěšnosti před uplynutím deseti
let. Budou však stanoveny podmínky, za kterých právnická osoba při předčasném vzdání se
statusu veřejné prospěšnosti bude povinna vrátit výhody získané v důsledku statusu veřejné
prospěšnosti. Při zrušení právnické osoby před uplynutím desetileté lhůty bude vracení výhod
získaných v důsledku statusu veřejné prospěšnosti řešeno v rámci likvidace právnické osoby.
16
Zákon stanoví zákaz konkurence statutárních orgánů právnické osoby se statusem
veřejné prospěšnosti, omezí fúzi právnické osoby se statusem veřejné prospěšnosti
s právnickou osobou bez tohoto statusu (po dobu trvání statusu veřejné prospěšnosti) tak, že
právnická osoba po takové fúzi se bude muset obligatorně zapsat jako právnická osoba se
statusem veřejné prospěšnosti, a to i v případě, že před fúzí nepodléhala režimu tohoto
zákona. Splněním podmínek a naplněním znaků právnické osoby se statusem veřejné
prospěšnosti nevznikne nárok takové organizaci na účast na poskytování dotací z veřejných
prostředků, plnění takových znaků bude důvodem pro poskytování nepřímých výhod
(daňových), bude podmínkou pro možnou účast na rozdělování prostředků ze státního
rozpočtu. Dále se jedná o naplnění ust. § 144 návrhu nového občanského zákoníku.¨
e) Transparentnost právnických osob, kontrola a sankce
Právnické osoby se statusem veřejné prospěšnosti budou povinny uveřejňovat údaje
uvedené v zákoně spolu s příslušnými dokumenty. Tím bude umožněna kontrola veřejnosti,
poskytovatelům veřejných prostředků i příslušným orgánům.
Právnické osoby se statusem veřejné prospěšnosti budou podřízeny jak obvyklým
státním kontrolním mechanismům, a to i s přihlédnutím k plnění znaků veřejné prospěšnosti,
tak i veřejné kontrole.
Obvyklé kontrolní mechanismy se budou vztahovat ke kontrole plnění znaků veřejné
prospěšnosti a čerpání prostředků a jejich užití včetně užití zisku (i z hlediska účelnosti,
efektivity a hospodárnosti).
Veřejná kontrola bude mimo jiné umožněna přístupem všem zájemcům k informacím
o fungování a financování právnických osob se statusem veřejné prospěšnosti, a to:
• zveřejněním součtu tří nejvyšších příjmů z pracovně právních vztahů a součtu tří
nejvyšších odměn členů statutárních nebo jiných řídících orgánů,
• zveřejněním informací o propojených osobách,
• zveřejněním podstatných náležitostí outsourcingových smluv,
• zveřejněním účasti na dotačních programech s určením příslušného správce kapitoly či
účastníka státního rozpočtu ve vztahu k právnické osobě se statusem veřejné
prospěšnosti,
• zveřejněním zpráv o hospodaření takových právnických osob apod.; v případě, že
statusové zákony stanoví povinnost právnických osob vydávat výroční zprávu s údaji o
hospodaření, bude použita tato výroční zpráva
Zveřejňované informace budou prospívat i samotnému prostředí poskytování veřejně
prospěšných služeb a plnění veřejně prospěšných činností, budou mít vliv na chování
veřejnosti při poskytování podpor právnickým osobám se statusem veřejné prospěšnosti
z jiných než veřejných zdrojů (dary, veřejné sbírky apod.).
Poskytovat veřejně prospěšné služby či vykonávat veřejně prospěšné činnosti budou
oprávněné i ty osoby, které nebudou vykazovat znaky právnické osoby se statusem veřejné
prospěšnosti. Tyto však nebudou účastny na výhodách (přímých či nepřímých) vyplývajících
ze statusu veřejné prospěšnosti.
17
Právnické osoby se statusem veřejné prospěšnosti podléhají běžné daňové kontrole
finančních úřadů (i se zaměřením uvedeným shora), případně i těm úřadům, které jsou určeny
k metodickému vedení sektoru. Zákon o statusu veřejné prospěšnosti stanoví pro právnické
osoby se statusem veřejné prospěšnosti zpřísněný režim pro vyměření, resp. doměření daně.
Bude-li daňový subjekt ve zdaňovacím období osobou se statusem veřejné prospěšnosti, lze
daň za toto zdaňovací období vyměřit či doměřit nejdéle do deseti let od konce tohoto
zdaňovacího období.
Kontrole budou podléhat i poskytovatelé dotací, kteří budou odpovídat za dodržování
pravidel, za zhodnocení i účelného a hospodárného nakládání s poskytnutými prostředky
i s reinvestovaným ziskem (při úvaze o možnosti posuzování zveřejňovaných údajů –
zveřejněním součtu tří nejvyšších příjmů z pracovně právních vztahů a součtu tří nejvyšších
odměn členů statutárních nebo jiných řídících orgánů, zveřejnění podstatných náležitostí
outsourcingových smluv atd.)
Právnické osoby se statusem veřejné prospěšnosti budou podléhat i kontrole
veřejnosti, a to například i pro event. nekalosoutěžní jednání v případě neoprávněného užívání
označení „ právnická osoba se statusem veřejné prospěšnosti“, neboť jen těm, kteří budou
splňovat podmínky, bude dáno oprávnění užívat takové označení. Označení „ právnická osoba
se statusem veřejné prospěšnosti“ nebude povinným označením, ale bude oprávněním užití
pro ty, kteří splňují znaky v zákoně.
Sankce při neplnění podmínek poskytovaného daňového zvýhodnění budou vycházet
z daňových zákonů. V závěru zákona budou upraveny sankce správně právní, například za
nedovolené užití označení právnická osoba se statusem veřejné prospěšnosti, za nenaplnění
povinných příloh zakládaných do rejstříku právnických osob se statusem veřejné
prospěšnosti. Jednotlivé sankce budou odstupňovány podle intenzity porušení povinností
uložených právnickým osobám se statusem veřejné prospěšnosti (a to až event. k sankci
odnětí statusu veřejné prospěšnosti na základě rozhodnutí soudu).
Fyzické osoby – statutární orgány budou odpovídat i za správné naplňování znaků dle
tohoto zákona a za plnění podmínek vyplývajících z tohoto zákona pro právnické osoby se
statusem veřejné prospěšnosti. Mimo jiné takové osoby budou odpovídat s využitím principu
odpovědnosti za péči řádného hospodáře pro případ způsobení škody právnické osobě se
statusem veřejné prospěšnosti, v níž funkci vykonávají.
V řízení o sankcích bude postupováno podle příslušných procesních předpisů.
S výjimkou úpravy řízení o odnětí statusu veřejné prospěšnosti není nutná zvláštní právní
úprava.
g) Zápis statusu veřejné prospěšnosti do registru osob, vedení agendy, registrační
princip
Status veřejné prospěšnosti bude právnickým osobám, které ho získají, zapisován jako
referenční údaj do základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a
orgánů veřejné moci (dále jen „registr osob“). Status veřejné prospěšnosti bude do registru
osob zapisovat správce agendy statusu, to je příslušný rejstříkový soud, který bude editorem
tohoto údaje. K zápisu statusu bude využívat agendový i informační systém, který bude
sloužit k vedení agendy statusu veřejné prospěšnosti.
18
Agendový informační systém statusu veřejné prospěšnosti bude informační systém
veřejné správy centrálně spravovaný Ministerstvem spravedlnosti. Součástí tohoto
informačního systému bude i sbírka listin. Obsah informačního systému bude zveřejněn
způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Návrh na zápis statusu veřejné prospěšnosti podává právnická osoba, která se podle
tohoto zákona může stát právnickou osobou se statusem veřejné prospěšnosti (uchazeč o
status veřejné prospěšnosti).
Návrh na zápis statusu veřejné prospěšnosti musí obsahovat:
• Název, sídlo a identifikační číslo právnické osoby
• Specifikaci veřejně prospěšné služby či veřejně prospěšné činnosti
• Uvedení právní formy
• Uvedení statutárního orgánu odpovědného za plnění znaků právnické osoby se statusem
veřejné prospěšnosti
K návrhu bude připojeno:
• Zakladatelská listina nebo jiná statutární listina, například stanovy, pokud nejsou dostupné
z veřejně přístupného rejstříku
• Doklad o právní subjektivitě, pokud není patrný z veřejně přístupného rejstříku
• Dokument obsahující informace o součtu tří nejvyšších příjmů z pracovně právních
vztahů a součet tří nejvyšších odměn členů statutárních nebo jiných řídících orgánů, za
období šesti měsíců před podáním návrhu
• Dokument obsahující podstatné náležitosti outsourcingových smluv, které jsou účinné
v době podání návrhu.
• Event. další přílohy, pokud budou vyžadovány podle jiných předpisů pro možnost
poskytovat veřejně prospěšné služby (například registrace v oblasti sociálních služeb,
školství, zdravotnictví apod.)
Doloží-li uchazeč o status veřejné prospěšnosti, že poskytuje veřejně prospěšné služby
nebo vykonává veřejně prospěšné činnosti popř. realizuje oboje a doloží-li všechny zákonem
požadované dokumenty, soud mu do registru osob zapíše status veřejné prospěšnosti. Povedeli
agendu statusu veřejné prospěšnosti rejstříkový soud, nebude zákon o statusu veřejné
prospěšnosti upravovat procesní pravidla, neboť řízení ve věcech statusu veřejné prospěšnosti
je podřízeno občanskému soudnímu řádu. Při zápisu statusu do registru osob se uplatní
registrační princip.
Pokud po dobu trvání zápisu statusu veřejné prospěšnosti bude jednou za rok
dokládána do sbírky listin agendy statusu veřejné prospěšnosti, a tím veřejně zpřístupněno :
• Výroční zpráva včetně roční účetní závěrky
19
• Dokument obsahující informace o součtu tří nejvyšších příjmů z pracovně právních
vztahů a součet tří nejvyšších odměn členů statutárních nebo jiných řídících orgánů,
• Dokument obsahující podstatné náležitosti dalších outsourcingových smluv uzavřených,
resp. účinných v období příslušného roku, pokud nejsou přikládány k návrhu na zápis
statusu
• Rozhodnutí o účasti na čerpání prostředků státního rozpočtu
• Zpráva auditora (při určitém ročním obratu právnické osoby se statusem veřejné
prospěšnosti)
Dokumenty budou předkládány správci agendy se statusem veřejné prospěšnosti
v elektronické podobě. Právnická osoba odpovídá pod sankcí za soulad předkládaných
dokumentů s listinným originálem a za to, že žádná část předkládaného dokumentu
neobsahuje informace, které nemohou být podle zákona o ochraně osobních údajů zveřejněny.
Následky spojené se zápisem statusu veřejné prospěšnosti do registru osob:
• Plnění povinností stanovených zákonem pro právnické osoby se statusem veřejné
prospěšnosti včetně povinné reinvestice zisku (viz níže)
• Možnost používat označení „ právnická osoba se statusem veřejné prospěšnosti“ (za název
právnické osoby)
• Možnost získávat daňové výhody dle zvláštního zákona; tento zákon stanoví zásady pro
poskytování těchto výhod formou daňových úlev
• Možnost ucházet se o čerpání prostředků ze státního rozpočtu
• Možnost realizace i jiné činnosti, vždy však v souvislosti se zajištěním veřejně prospěšné
služby či činnosti, event. se zajištěním prostředků pro fungování veřejně prospěšné služby
či činnosti
• Povinnost podrobit se kontrole, která nad rámec běžných kontrol ze strany zejména
finančních úřadů, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže apod. bude zaměřena na plnění
příslušných parametrů uvedených v zákoně (i ohledně použití zisku, ohledně použití
a čerpání veřejných prostředků včetně zaměření na hospodárnost a účelnost užití jak zisku
reinvestovaného zpět do organizace ve vztahu k poskytování veřejně prospěšné služby či
plnění veřejně prospěšné činnosti, tak i takového užití čerpaných prostředků ze státního
rozpočtu)
Zápis bude odpovídat požadavkům uvažovaného ustanovení § 144 obč. zák.
Režimu právnických osob se statusem veřejné prospěšnosti v případě jeho zápisu
podléhá právnická osoba včetně organizačních složek.
20
h) Podmínka reinvestice zisku, účelné a hospodárné nakládání s prostředky
Zákon umožní právnickým osobám se statusem veřejné prospěšnosti na rozdíl od
současné právní úpravy podnikat, a to jednak pro nutnost získávat zdroje, které budou
reinvestovány, i pro umožnění účasti takových právnických osob na veřejných zakázkách,
koncesích apod.
Tyto právnické osoby veškerou svoji činnost a veškeré své aktivity budou směřovat
při zajištění zdrojů i z podnikání k rozvoji veřejně prospěšné služby či činnosti s tím, že
veškerý zisk bude používán pouze do oblasti takové veřejně prospěšné služby a činnosti.
Právnické osoby se statusem veřejné prospěšnosti po celou dobu zápisu statusu
veřejné prospěšnosti budou povinny dodržovat zásady účelnosti při vynakládání prostředků a
zásady hospodárnosti v poskytování veřejně prospěšných služeb či plnění veřejně
prospěšných činností, a to i ve fungování samotné právnické osoby. Zákon bude odkazovat na
příslušné předpisy, které stanoví parametry pro účelné vynakládání prostředků a pro
hospodárnost v poskytování veřejně prospěšných služeb a činností. Znakem není regulace
mezd či platů, a to pro demotivaci takové regulace. Zejména se předpokládá možnost aplikace
ustanovení zákona č.586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů,
vymezujících výdaje vynaložených na dosažení, zajištění a udržování příjmů.
Při úvaze o reinvestici zisku bude stanovena i možnost fondového hospodaření,
možnost spoření prostředků pro větší reinvestice s určením časového období, po kterém bude
nutno takové naspořené prostředky reinvestovat do výdajů zajišťujících možnost poskytování
veřejně prospěšných služeb a vykonávání veřejně prospěšných činností.
S ohledem na možnost přístupu ke státnímu rozpočtu bude osoba, která podává žádost
o poskytnutí dotace či půjčky, povinna prokázat jednak bezdlužnost vůči státu (jako u
veřejných zakázek), jednak bude pro posouzení důvěryhodnosti prokazovat svou činností
záruku naplňování účelu, pro který bude dotace poskytnuta, případně zaručujícími osobami
bude prokazovat důvěryhodnost, která zaručuje splnění účelu, pro nějž tato dotace bude
poskytnuta.
i) Přístup právnických osob se statusem veřejné prospěšnosti k prostředkům ze státního
rozpočtu
Naplnění znaků veřejné prospěšnosti neznamená vznik nároku na poskytnutí
prostředků ze státního rozpočtu. Bude však úpravou podmínek, za kterých se mohou
právnické osoby zúčastnit na „soutěži“ o poskytnutí přímých výhod. Zákon stanoví i závazek
pro orgány, které nakládají s prostředky ze státního rozpočtu, upravit své dotační programy
tak, aby v souladu s tímto zákonem byli jako příjemci dotací určeny právnické osoby se
statusem veřejné prospěšnosti na místo stávající úpravy, kdy jsou příjemců dotací určeni
právní formou bez rozlišení charakteru jejich činnosti.
Rozpočtová pravidla by měla s ohledem na aplikaci tohoto zákona, s ohledem i na
negativní vymezení jak organizací, tak činností, které nebudou podléhat režimu tohoto
zákona, stanovit tři kategorie čerpání prostředků ze státního rozpočtu osobami odlišnými od
státu, a to takto:
• čerpání prostředků právnickými osobami napojenými na rozpočet
21
• čerpání prostředků těmi, kteří plněním určité činnosti splnili podmínky pro vznik nároku
na poskytnutí prostředků z rozpočtu (normativ na žáka, dotace zemědělcům pro rozlohu
půdy a další kritéria atd.)
• dotace na činnost právnickým osobám a investiční dotace (s tím, že na čerpání prostředků
z rozpočtu tohoto druhu se vztahují ustanovení tohoto zákona)
Orgány, které rozhodují o dotacích, budou posuzovat žadatele o dotace, jejich
způsobilost, v řízení o poskytnutí dotací podle tohoto zákona.
Dotační program včetně podmínek účasti právnických osob se statusem veřejné prospěšnosti
si stanoví, resp. vypíše, příslušné ministerstvo. Současné pravomoci resortů stanovit
podmínky pro dotační řízení zůstanou zachovány. Přístup k soutěži však budou mít pouze
právnické osoby se statusem veřejné prospěšnosti. Vypisující resorty samozřejmě musí
respektovat i předpisy o zákazu nedovolené podpory apod.
Obce a kraje mají z důvodu plnění úkolů přístup ke státním rozpočtům bez dalšího.
S ohledem na to, že vlastníci nemovitostí – památek – získávají dotace po naplnění
kritérií s ohledem na to, že vlastní nemovitost, na jejíž ochraně má zájem stát, jsou pro přístup
k dotacím vyjmuti z tohoto zákona. Takový vlastníci totiž neposkytují služby ani
nevykonávají činnosti ve smyslu tohoto zákona. Případnou dotaci dostávají pouze z důvodů
existence jejich vlastnického práva k nemovitosti, na jejíž ochraně má stát zájem.
j) Vzdání se a odejmutí statusu veřejné prospěšnosti, výmaz z registru osob
Statusu veřejné prospěšnosti se může právnická osoba vzdát, nejdříve však po
uplynutí zákonem stanovené lhůty (deset let od zápisu statusu veřejné prospěšnosti do registru
osob). Na základě vzdání se statusu veřejné prospěšnosti soud provede výmaz statusu
veřejné prospěšnosti z registru osob. Doba deseti let se stanoví s ohledem na možnost vytvářet
fondy na straně právnických osob se statusem veřejné prospěšnosti, a dále pro možnost
správce daně kontrolovat v této lhůtě příslušnou právnickou osobu a dodržování jejích
daňových povinností.
Zákon upraví možnost vzdání se statusu veřejné prospěšnosti před uplynutím lhůty
deseti let. Zákon stanoví povinnost v takovém případě vrátit výhody získané z důvodů statusu
veřejné prospěšnosti a stanoví podmínky, za kterých bude právnická osoba při předčasném
vzdání se statusu veřejné prospěšnosti povinna vrátit tyto výhody v plném rozsahu a za
kterých bude povoleno vrátit získané výhody pouze z části.
Právnická osoba k návrhu na výmaz statusu veřejné prospěšnosti z registru osob doloží
rozhodnutí svého statutárního orgánu o vzdání se statusu veřejné prospěšnosti a písemný
souhlas správce daně s výmazem statusu veřejné prospěšnosti vydaným na základě její
žádosti. Postupuje se přiměřeně dle ust. § 35 zákona o správě daní a poplatků. Po doložení
zákonem požadovaných dokumentů provede soud výmaz statusu veřejné prospěšnosti. O
provedení výmazu právnické osoby z registru osob informuje rejstřík i příslušného správce
daně.
Při zrušení právnické osoby před uplynutím desetileté lhůty bude vracení získaných
výhod řešeno v rámci likvidace právnické osoby
22
Vlastní-li právnická osoba nemovitý majetek získaný nebo technicky zhodnocený
v době, kdy měla status veřejné prospěšnosti, a je-li nutné vypořádat výhody plynoucí
z takového majetku, podá správce daně oznámení katastrálnímu úřadu, který k uvedenému
majetku zapíše poznámku dle z. č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných
práv ke všem příslušným listům vlastnictví v České republice. Zápis poznámky nemá vliv na
vznik, změnu nebo zánik vlastnického práva k nemovitosti. Bude pouze poskytovat informaci
o tom, že vlastník nemovitosti má závazky vůči daňové správě vypořádat výhody ze statusu
veřejné prospěšnosti.
Právnické osobě bude soudem status veřejné prospěšnosti odejmut, nedodrží-li
právnická osoba pro ten případ vyjmenované podmínky statusu veřejné prospěšnosti.
Odejmutí statusu veřejné prospěšnosti bude nejpřísnější sankcí.
Nedodržení podmínek statusu veřejné prospěšnosti bude i sankcionováno. Zákon
stanoví sankce za jednotlivá porušení podmínek, stanoví i principy ukládání takových sankcí.
Porušení podmínek pro konzumaci přímých a nepřímých výhod bude sankcionováno v rámci
prováděné finanční kontroly; porušování povinností vůči správci agendy statusu veřejné
prospěšnosti bude sankcionováno subjektem, který povede agendu. Konstatování nedodržení
podmínek statusu veřejné prospěšnosti bude výsledkem kontroly. Nebude-li možné či vhodné
sjednat nápravu, soud i bez návrhu odejme status veřejné prospěšnosti. Podnět k rozhodnutí
soudu může podat každý, kdo osvědčí právní zájem a doloží nedodržení podmínek statusu
veřejné prospěšnosti. Státní orgány provádějící kontrolu právnických osob se statusem veřejné
prospěšnosti budou povinny oznámit soudu zjištěná porušení podmínek statusu veřejné
prospěšnosti. Bude se jednat zejména o prováděnou kontrolu využívání státních dotací,
kontrolu reinvestice zisku do veřejně prospěšných služeb nebo veřejně prospěšné činnosti.
Soud rozhodne o odejmutí statusu veřejné prospěšnosti i bez návrhu, pokud právnická
osoba se statusem veřejné prospěšnosti, ač na to byla správcem agendy statusu veřejné
prospěšnosti upozorněna, nedoložila požadované dokumenty, nebo nenaplňuje znaky
právnické osoby se statusem veřejné prospěšnosti.
Soud rozhodnutí o odejmutí statusu veřejné prospěšnosti doručí:
• právnické osobě
• správci registru osob
• správci daně
• katastrálnímu úřadu v obvodu, v jehož územní působnosti se soud nachází
• orgánům uvedeným v uveřejněných dotačních titulech
Právnické osobě bude status veřejné prospěšnosti vymazán z registru osob na
základě rozhodnutí soudu.
Katastrální úřad provede zápis poznámky ke všem listům vlastnictví v České
republice, na kterých je právnická osoba vedena jako vlastník nebo spoluvlastník
nemovitostí, k nimž nabyla vlastnictví nebo které technicky zhodnotila v době, kdy měla
status veřejné prospěšnosti.
23
Zákon stanoví způsob vypořádání výhod, které právnická osoba se statusem veřejné
prospěšnosti čerpala (vrácení dotace, vypořádání daňových výhod), s event. odkazem na
příslušné daňové předpisy, a to v případě jakéhokoliv ukončení statusu.
Zákon stanoví jako soud příslušný k rozhodování o odejmutí statusu veřejné
prospěšnosti v prvním stupni krajské soudy, které rozhodují ve statusových věcech
právnických osob. Na řízení o odejmutí statusu veřejné prospěšnosti se vztahují příslušná
ustanovení občanského soudního řádu.
Při výmazu statusu veřejné prospěšnosti z registru osob budou povinny odpovědné
osoby vypořádat závazky vyplývající z poskytovaných výhod, pokud tyto nebyly užity
k zajištění a rozvoji pro plnění veřejně prospěšných služeb či poskytování veřejně
prospěšných činností, event. tyto výhody byly použity pro jiné účely.
k) Výhody
a) Přímá účast na získání prostředků ze státního rozpočtu – splnění podmínek v zákoně
uvedených a naplnění znaků právnické osoby se statusem veřejné prospěšnosti je
podmínkou pro možnost účastnit se soutěže o dotace ze státního rozpočt (zřejmě včetně i
z Evropské unie). Dotační systémy tomu budou přizpůsobeny. Řešena bude vazba na
právní úpravu poskytování prostředků ze státního rozpočtu, které jsou poskytovány jako
nárokové nebo jsou poskytovány fyzickým osobám nebo se vztahují k věci (památka),
která je ve vlastnictví fyzické nebo právnické osoby (například školství, památková péče,
zemědělství).
Navrhovaná úprava se však nebude týkat principu nenárokovosti dotací ze státního
rozpočtu, který zůstává zachován.
b) Nepřímé výhody – daňové výhody, které budou vycházet z následujících principů.
Náklady a výnosy právnických osob se statusem veřejné prospěšnosti budou členěny na
veřejně prospěšné služby a činnosti jako jednu hlavní činnost a na ziskové činnosti; tímto
oddělením bude možné prokázat reinvestici zisku.
Daňové výhody budou poskytovány dvoustupňově. V prvních dvou letech po zápisu
statusu veřejné prospěšnosti do registru osob bude právnické osobě se statusem veřejné
prospěšnosti náležet daňová úleva vyšší než jsou daňové výhody poskytované právnickým
osobám - neziskovým organizacím, které status veřejné prospěšnosti nemají, avšak nižší
než je předpokládaný cílový stav. Po dvou letech, bude-li právnická osoba plnit podmínky
statusu veřejné prospěšnosti, budou právnické osobě se statusem veřejné prospěšnosti
poskytnuty daňové úlevy v plném rozsahu tj. ve výši zajišťující dostatečnou motivaci
k podřízení se režimu statusu veřejné prospěšnosti.
c) Z důvodu vyšší míry transparentnosti i lepší přístup k prostředkům poskytovaným z jiných
zdrojů než ze státního rozpočtu např. i ze soukromých zdrojů pro kredibilitu takové
právnické osoby se statusem veřejné prospěšnosti.
l) Struktura zákona
• Vymezení pojmů
24
• Znaky právnické osoby se statusem veřejné prospěšnosti
• Vedení agendy statusu veřejné prospěšnosti a zápis statusu do registru osob
• Práva a povinnosti právnických osob se statusem veřejné prospěšnosti
• Odpovědnost orgánů právnické osoby se statusem veřejné prospěšnosti
• Závaznost zápisu pro orgány nakládajícími s prostředky ze státního rozpočtu
• Trvání statusu veřejné prospěšnosti
• Výmaz statusu veřejné prospěšnosti z registru osob
• Sankce
25
D) Promítnutí navrhovaného věcného záměru do právního řádu České
republiky
a) Soulad navrhovaného řešení s ústavním pořádkem, přehled novelizovaných předpisů
Navrhované řešení je v souladu s ústavním pořádkem.
Respektuje Listinou zaručené právo svobodně se sdružovat dle článku 27, rozvíjí
Listinou stanovené povinnosti státu dle článku 26 odst. 3 pro hmotné zajištění občanů, kteří
nemohou získávat prostředky pro své životní potřeby prací v přiměřeném rozsahu, rozvíjí
i možnosti poskytovat zvláštní pracovní podmínky uvedené v článku 29 Listiny, podmínky
pro realizaci práva na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci dle
článku 30 Listiny, navrhovaná úprava pomáhá zajišťovat i další rozvoj nejen základních
hospodářských, sociálních a kulturních práv dle článku 26 a násl. Listiny, ale prostřednictvím
organizací poskytujících veřejně prospěšné služby a vykonávajících veřejně prospěšné
činnosti pomáhá naplňovat další základní práva a svobody stanovená v Listině.
Na navrhovanou oblast úpravy nedopadá žádný nález Ústavního soudu.
Právní předpisy navrhované k novelizaci v návaznosti na zákon o právnických
osobách se statusem veřejné prospěšnosti:
Další předpisy budou novelizovány tak, jak vyplývá z věcného záměru.
V tomto věcném záměru se uvádějí předpisy, které budou novelizovány v přímé návaznosti na
zákon o statusu veřejné prospěšnosti. Předpokládá se, že dojde k novelizaci některých
právních předpisů v návaznosti na nový občanský zákoník, který obsahuje základní úpravu
statusu veřejné prospěšnosti.
- Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje; ve znění pozdějších předpisů
Novelizace: jako subjekt podpory na místo nestátních neziskových organizací budou
uvedeny právnické osoby se statusem veřejné prospěšnosti (§§ 7, 17, 18)
- Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv, ve znění
pozdějších předpisů
Novelizace: katastrální úřad zapíše poznámku na základě oznámení správce daně nebo
na základě rozhodnutí soudu o odejmutí statusu veřejné prospěšnosti (§ 9)
- Zákon. č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů
Novelizace: nahradit pojem „dobročinné organizace“ pojmem „právnická osoba se
statusem veřejné prospěšnosti“ (např. §§ 59, 61)
- Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
Novelizace: stanovit osvobození právnických osob se statusem veřejné prospěšnosti
od správních poplatků při zákonem stanovených úkonech (v rozsahu stávajícího
osvobození občanských sdružení a nadací)
- Rozpočtová pravidla č. 218/2000 Sb.
Novelizace: stanovení právnických osob se statusem veřejné prospěšnosti jako
příjemců dotací
- Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů
26
Novelizace: stanovení desetileté lhůty pro vyměření nebo doměření daně
- Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
Novelizace: osvobození řízení ve věcech statusu veřejné prospěšnosti
- Zákon č. 111/2009 Sb. o základních registrech
Novelizace: zápis statusu veřejné prospěšnosti jako referenčního údaje do základního
registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci a
stanovení rejstříkového soudu editorem tohoto údaje.
b) Soulad navrhovaného řešení s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika
vázána
Kromě souladu s příslušnými ustanoveními Smlouvy o založení Evropského
společenství na upravovanou problematiku nedopadá žádná mezinárodní smlouva, jíž je
Česká republika vázána.
c) Soulad navrhovaného řešení se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího
členství v Evropské unii
Navrhované řešení je v souladu se Smlouvou o založení Evropského společenství,
zejména s články 87 o veřejné podpoře, článkem 81 o pravidlech na ochranu hospodářské
soutěže. Navrhované řešení respektuje i článek 82 o zákazu zneužití dominantního postavení
na trhu a zohledňuje dle článku 86 odst. 2 i specifika sociálních služeb.
d) Nabytí účinnosti zákona o statusu veřejné prospěšnosti
Předpokládané datum nabytí účinnosti je k datu účinnosti nového občanského
zákoníku
27
Závěrečná zpráva hodnocení dopadů regulace
Název:
Věcný záměr zákona o statusu veřejné prospěšnosti
1. Cíle, kterých má být prostřednictvím právní úpravy dosaženo:
1) rozvoj poskytování veřejně prospěšných služeb a činností (činností a služeb ve veřejném
zájmu) kvalifikovanými nestátními organizacemi (organizacemi oddělenými od státu)
2) zrovnoprávnění všech nestátních právnických osob, poskytujících veřejně prospěšné
služby a činnosti bez ohledu na jejich právní formu
3) zajištění transparentnosti nestátních organizací. poskytujících veřejně prospěšné služby
a činnosti, včetně zajištění vyšší transparentnosti skupiny právnických osob, nyní
řazených mezi nestátní neziskové organizace,, a zajištění jejich profesionalizace a rozvoje
4) překonání roztříštěnosti právního prostředí pro výkon veřejně prospěšných služeb
a činností
5) sjednocení přístupu veřejné správy k právnickým osobám, poskytujícím veřejné služby
a činnosti, a zajištění transparentního prostředí poskytování finančních prostředků ze
státního rozpočtu
6) prostřednictvím navrhované právní úpravy zajištění návaznosti na připravovaný občanský
zákoník (konkrétně na ustanovení § 144 – 145)
7) zřízení veřejně přístupného rejstříku / rejstříků právnických osob se statusem veřejné
prospěšnosti k zajištění veřejné kontroly v oblasti poskytování veřejně prospěšných služeb
a činností, vedeného / vedených soudy
2. Důvod předložení
Věcný záměr se předkládá na základě usnesení vlády č. 397 ze dne 9. dubna 2008,
kterým bylo uloženo ministrovi, v jehož působnosti jsou lidská práva a národnostní menšiny,
zpracovat ve spolupráci s místopředsedou vlády a ministrem práce a sociálních věcí, ministry
financí, vnitra, školství, mládeže a tělovýchovy, kultury, spravedlnosti a zdravotnictví
a Radou vlády pro nestátní neziskové organizace (dále jen „RVNNO“) analýzu právního
a skutkového stavu v oblasti nestátních neziskových organizací a zhodnocení nezbytnosti
změny právního stavu v této oblasti a na základě této analýzy a zhodnocení vládě do
31. prosince 2008 předložit návrh věcného záměru zákona o nestátních neziskových
organizacích.. Z důvodu náročnosti přípravy věcného záměru zákona, jeho provázanosti
s dalšími připravovanými legislativními změnami, zejména s novým občanským zákoníkem,
28
a případnou novou právní úpravou zákona o daních z příjmů byl termín předložení věcného
záměru zákona odložen na duben 20091
.
Věcný záměr se opírá také o programové prohlášení vlády, která vyjádřila podporu
rozvoji této oblasti: „Vláda bude podporovat maximálně svobodný prostor pro aktivity
občanů, spolků a neziskového sektoru a dbát na dodržování všech občanských svobod
a práv.“
V průběhu přípravy předkládané právní úpravy navrhovatel ustoupil od záměru právní
úpravy postavení nestátních neziskových organizací s ohledem na výše uvedené cíle, kterých
by nebylo možné právní úpravou s takovým obsahem dosáhnout. Se záměrem vymezené cíle
naplnit předkládá věcný záměr zákona o statusu veřejné prospěšnosti. Návrh nepředpokládá
vznik žádné nové právní formy, ale naopak všechny současné právní formy právnických osob,
oddělené od státu, mohou za předpokladu splnění podmínek této právní úpravy získat zvláštní
status veřejné prospěšnosti s návazností na příslušné benefity.
Navrhovatel zpracoval Hodnocení dopadů regulace ve formě malá RIA s tím,, že
velká RIA bude zpracována při předložení paragrafovaného znění zákona a v souladu
s vývojem nového Občanského zákoníku a obsahem nových právních úprav v gesci
Ministerstva financí, Ministerstva spravedlnosti apod., které jsou nutné pro jeho přípravu.
3. Popis a zhodnocení platného právního stavu
3.1 Současné chápání veřejné prospěšnosti a nestátních neziskových organizací
• Nestátní nezisková organizace je pojem, který není definován žádným právním
předpisem. Veřejnost, nestátní neziskové organizace i veřejná správa sdílejí politické
vymezení tohoto pojmu zavedené RVNNO, a to podle právní formy vybraných
organizací. Mezi tento typ subjektů jsou podle tohoto vymezení zahrnovány organizace,
které mají formu občanského sdružení, nadace nebo nadačního fondu, obecně prospěšné
společnosti a evidované právnické osoby registrované církve či náboženské společnosti.
Má se za to, že tyto právní formy a priori vyvíjejí veřejně prospěšné služby a činnosti, což
neodpovídá reálnému stavu.
• Nestátní neziskové organizace jsou zakládány a provozovány podle různých právních
předpisů:
1) zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů
2) zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
3) zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění
některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech), ve znění
pozdějších předpisů
4) zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví
a náboženských společností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
1
Do termínu předložení věcného záměru vládě ČR nebyla však nová právní úprava dní z příjmů zpracována –
a podle dohody s odpovědnými pracovníky Ministerstva financí bude na věcný záměr zákona o statusu veřejné
prospěšnosti navazovat. Právě tak nebyla zpracována nová právní úprava v oblasti rejstříků, vedených soudy –
v této oblasti bude paragrafované znění zákona o statusu veřejné prospěšnosti připravováno v oblasti rejstříku
v součinnosti s Ministerstvem spravedlnosti a vývojem nového rejstříkového zákona.
29
• Činnosti nestátních neziskových organizací se dotýká řada dalších právních předpisů,
které jsou uvedeny v tomto návrhu věcného záměru zákona o organizacích se statusem
veřejné prospěšnosti (část A návrhu). Tyto právní předpisy většinou nepřispívají
k transparentnosti právního prostředí, ve kterém výše uvedené typy organizací pracují,
např. často pracují s pojmy „obecně prospěšné cíle“, „obecně prospěšné služby“, „veřejně
prospěšná činnost“, „veřejně prospěšný úkol“, jejich použití však není jednotné.
• V současném vymezení pojmu nestátních neziskových organizací se předpokládá
(přestože to žádná právní úprava nezakazuje), že tyto organizace nedosahují zisku
(neziskové organizace), přestože je žádoucí, aby zisk ze své činnosti generovaly a pak jej
vracely do rozvoje svých veřejně prospěšných služeb a činností, a tím přispívaly k rozvoji
celé této oblasti.
• Nejčastější právní formou mezi nestátním neziskovými organizacemi je občanské
sdružení, které je ze všech uvedených právních forem nejméně transparentní. Záměrem
zákonodárce bylo, aby tato právní forma byla využívána k zakládání členských korporací,
prostřednictvím nichž budou občané bez překážek naplňovat jedno ze svých politických
práv – právo na sdružování. V současné době je ovšem tato netransparentní právní forma
nejčastějším poskytovatelem veřejně prospěšných služeb a činností a také nejčastějším
příjemcem podpory ze všech typů veřejných rozpočtů. V roce 2009 Český statistický úřad
vykazuje existenci cca 82 tis.2
občanských sdružení a jejich účelových zařízení.
• Mezi nestátní neziskové organizace jsou také zahrnovány nadace a nadační fondy, které
jsou účelovým sdružením majetku. Dále mezi ně patří obecně prospěšné společnosti, které
příslušný zákon chápe jako „podnikatele“ v oblasti poskytování veřejně prospěšných
služeb a činností. V neposlední řadě jsou mezi nestátní neziskové organizace počítány i
evidované právnické osoby registrovaných církví a náboženských společností. Tyto tři
právní formy jsou zastoupeny mnohem méně častěji (cca 1 tis. nadací, 1 tis. nadačních
fondů, 1,5 tis. obecně prospěšných organizací, 4 tis. evidovaných právnických osob
registrovaných církví a náboženských společností)3
než občanská sdružení, přestože jde
o transparentnější, ale také složitější právní formy organizací. Důvodem je kromě jejich
složitosti i to, že jsou nesrovnatelně méně často podporovány státním rozpočtem.
Například obecně prospěšné společnosti mohou podle zákona č. 248/1995 Sb. získat
finanční prostředky na stejný projekt pouze z jednoho státního zdroje, zatímco občanská
sdružení takovéto omezení nemají.
V současné době se neziskový sektor podílí na celkové zaměstnanosti v ČR cca 1,9 %4
.
Přitom průměrný meziroční nárůst počtu zaměstnanců neziskových institucí v letech 2002
– 2005 byl 3,82 %. Zaměstnanost v neziskovém sektoru rostla tedy významně rychleji než
v celém hospodářství, kde ve stejném období zůstávala na stejné úrovni (průměrný
meziroční nárůst za celou ekonomiku 2002 – 2005 byl 0,03 %).
3.2 Veřejné finanční zdroje určené pro veřejně prospěšné služby a činnosti nestátních
neziskových organizací
• V současné době jsou veřejně prospěšné služby a činnosti nestátních neziskových
organizací financovány přímo – dotacemi ze státního rozpočtu na základě zákona
č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů
2
Zdroj: Rozbor financování nestátních neziskových organizací z vybraných veřejných rozpočtů v roce 2008,
Praha 2009, pracovní znění před předložením k projednání vládě.
3
Zdroj: Český statistický úřad, říjen 2009, pro RVNNO
4
Zdroj: Satelitní účet neziskových institucí 2007, zahrnuje však i jiné právní formy než v definici RVNNO.
30
(rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 250/2000 Sb., o
rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, a nepřímo –
daňovými úlevami, které prostupují všechny právní úpravy v daňové oblasti.
• Na veřejně prospěšné služby a činnosti nestátních neziskových organizací jsou
poskytovány dotace ze státního rozpočtu zejména těmito způsoby:
1) státní dotační politika, vázaná na Hlavní oblasti státní dotační politiky vůči
nestátním neziskovým organizacím, a řídící se Zásadami vlády pro poskytování
dotací ze státního rozpočtu ČR nestátním neziskovým organizacím ústředními
orgány státní správy,
2) dotace přidělené mimo státní dotační politiku (vybrané činnosti či vybrané nestátní
neziskové organizace),
3) dotace ze zdrojů EU.
Tabulka č. 1: Poměr dotací poskytnutých v režimu státní dotační politiky v roce 2007
(podle Hlavních oblastí státní dotační politiky v roce 2007 a za použití Zásad vlády pro
poskytování dotací ze státního rozpočtu nestátním neziskovým organizacím) na celkových
dotacích ze státního rozpočtu podle rozpočtové kapitoly (v tis. Kč)
Rozpočet
Režim státní
dotační politiky
Ostatní
dotace
Celkem Poměr
304 Úřad vlády 97803 97 803 100,0
306 Ministerstvo zahraničních věcí 82 604 295 82 899 99,64
307 Ministerstvo obrany 4 358 856 5 214 83,58
313 Ministerstvo práce a sociálních věcí 826 654 2 086 668 2 913 322 28,37
314 Ministerstvo vnitra 86 186 86 186 100,0
315 Ministerstvo životního prostředí 23 700 45 857 69 557 34,07
317 Ministerstvo pro místní rozvoj 129 410 129 410 100,0
322 Ministerstvo průmyslu a obchodu 21 066 17 805 38 870 54,19
327 Ministerstvo dopravy 10 200 10 200 100,0
329 Ministerstvo zemědělství 216 036 368 216 405 99,83
333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 1 419 621 625 959 2 045 580 69,40
334 Ministerstvo kultury 249 861 791 250 652 99,68
335 Ministerstvo zdravotnictví 155 740 155 740 100,0
336 Ministerstvo spravedlnosti 1 850 1 850 100,0
361 Akademie věd České republiky 5 200 5 200 0,00
398 Všeobecná pokladní správa 491 136 491 136 0,00
Celkem 3 325 089 3 274 934 6 600 023 50,38
Zdroj: Rozbor financování nestátních neziskových organizací z vybraných veřejných rozpočtů
v roce 2007, Praha 2008, vzato na vědomí usnesením vlády ze dne 9. února 2009 č. 172.
Tabulka č. 2 Poměr dotací poskytnutých v režimu státní dotační politiky (podle Hlavních
oblastí státní dotační politiky v roce 2008 a za použití Zásad vlády pro poskytování dotací ze
státního rozpočtu nestátním neziskovým organizacím) na celkových dotacích ze státního
rozpočtu podle rozpočtové kapitoly (v tis. Kč)
Rozpočet
Režim státní dotační
politiky
Ostatní
dotace
Celkem
Podíl
(v %)
304 Úřad vlády 93 190 53 798 146 988 63,40
306 Ministerstvo zahraničních věcí 104 531 104 531 100,00
307 Ministerstvo obrany 8 119 8 119 100,00
31
313 Ministerstvo práce a sociálních věcí 4 658 076 1 728 505 6 386 581 72,94
314 Ministerstvo vnitra 76 111 15 769 91 881 82,84
315 Ministerstvo životního prostředí 30 000 35 370 65 370 45,89
317 Ministerstvo pro místní rozvoj 128 010 128 010 100,00
321 Grantová agentura 23 777 23 777 0,00
322 Ministerstvo průmyslu a obchodu 20 000 249 289 269 289 7,43
327 Ministerstvo dopravy 11 100 815 11 915 93,16
329 Ministerstvo zemědělství 217 380 240 217 620 99,89
333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 1 305 859 163 088 1 468 947 88,90
334 Ministerstvo kultury 280 019 3 038 283 057 98,93
335 Ministerstvo zdravotnictví 155 412 56 291 211 703 73,41
336 Ministerstvo spravedlnosti 2 416 2 416 100,00
361 Akademie věd České republiky 5 200 5 200 0,00
398 Všeobecná pokladní správa 89 630 89 630 0,00
Celkem 7 090 223 2 424 809 9 515 032 74,52
Zdroj: Rozbor financování nestátních neziskových organizací z vybraných veřejných rozpočtů
v roce 2008, Praha 2009, pracovní znění před předložením k projednání vládě.
• Krajské a obecní rozpočty poskytují dotace na veřejně prospěšné služby a činnosti
nestátních neziskových organizací velmi rozdílnými způsoby a ve velmi rozdílných
objemech.
Tabulka č. 3: Dotace nestátním neziskovým organizacím z krajských a obecních
rozpočtů v roce 2007
Rozpočet
Součet
dotací
Podíl
(v %)
Počet
dotací
Průměr
dotace
Dotace
maximum
Dotace
index
CZ010 Hl. m. Praha 408 607 37,35 1 587 257 17 000 34 391
CZ020 Středočeský kraj 87 938 8,04 855 103 7 000 7 483
CZ031 Jihočeský kraj 62 076 5,67 594 105 6 200 9 853
CZ032 Plzeňský kraj 15 157 1,39 241 63 1 340 2 733
CZ041 Karlovarský kraj 6 277 0,57 150 42 700 2 061
CZ042 Ústecký kraj 23 668 2,16 192 123 2 500 2 875
CZ051 Liberecký kraj 32 495 2,97 450 72 5 250 7 543
CZ052 Královéhradecký kraj 43 909 4,01 546 80 1 000 7 989
CZ053 Pardubický kraj 54 792 5,01 823 67 2 000 10 791
CZ061 Kraj Vysočina 48 636 4,45 553 88 1 356 9 506
CZ062 Jihomoravský kraj 158 645 14,50 1 000 159 6 500 14 008
CZ071 Olomoucký kraj 85 824 7,85 775 111 5 000 13 412
CZ072 Zlínský kraj 61 291 5,60 786 78 2 661 10 391
CZ080 Moravskoslezský kraj 4 547 0,42 243 19 210 364
Celkem 1 093 861 100,00 8 795 124 17 000 10 633
Index = přepočet na 100 000 obyvatel k 1. 1. 2007 (Český statistický úřad)
Zdroj: Rozbor financování nestátních neziskových organizací z vybraných veřejných rozpočtů
v roce 2007, Praha 2008, vzato na vědomí usnesením vlády ze dne 9. února 2009 č. 172.
Tabulka č. 4: Dotace nestátním neziskovým organizacím z krajských a obecních
rozpočtů v roce 2008
32
Rozpočet Součet
dotací
Podíl (v
%)
Počet
dotací
Průměr
dotace
Dotace
maximum
Dotace
index
CZ010 Hl. m. Praha 476 512 32,13 1 506 316 17 000 38 640
CZ020 Středočeský kraj 61 574 4,15 652 94 1 760 5 003
CZ031 Jihočeský kraj 118 732 8,01 894 133 9 480 18 659
CZ032 Plzeňský kraj 33 260 2,24 343 97 6 000 5 839
CZ041 Karlovarský kraj 16 190 1,09 265 61 3 500 5 250
CZ042 Ústecký kraj 57 325 3,87 265 216 8 900 6 858
CZ051 Liberecký kraj 67 164 4,53 544 123 8 000 15 358
CZ052 Královéhradecký kraj 47 364 3,19 497 95 2 000 8 541
CZ053 Pardubický kraj 106 183 7,16 899 118 20 000 20 611
CZ061 Kraj Vysočina 68 912 4,65 602 114 6 962 13 370
CZ062 Jihomoravský kraj 191 362 12,90 1 370 140 6 500 16 682
CZ071 Olomoucký kraj 97 784 6,59 979 100 4 000 15 228
CZ072 Zlínský kraj 63 951 4,31 563 114 3 000 10 813
CZ080 Moravskoslezský kraj 76 615 5,17 311 246 10 000 6 128
Celkem 1 482 927 100,00 9 690 153 20 000 14 167
Index = přepočet na 100 000 obyvatel k 1. 1. 2008 (Český statistický úřad)
Zdroj: Rozbor financování nestátních neziskových organizací z vybraných veřejných rozpočtů
v roce 2008, Praha 2009, pracovní znění před předložením k projednání vládě.
• Nepřímo jsou nestátní neziskové organizace podporovány daňovými úlevami. Daňové
předpisy obecně nesdílejí vymezení tohoto typu subjektů jako specifický typ daňového
poplatníka. Jednotlivé daňové předpisy se s těmito typy organizací vypořádávají
samostatně a výsledkem je existence několika vymezení nestátních neziskových
organizací v daňových předpisech.
• Problematika zdanění nestátních neziskových organizací je jednou z nejobtížnějších částí
zákona o daních z příjmů, a to zejména z důvodu chybějící metodiky, složitosti
a nepřehlednosti daného zákona. U řady konkrétních činností neziskové organizace neví,
zda danou činnost mohou zařadit do hlavní činnosti (danově zvýhodněnou), anebo ji musí
zařadit do činnosti vedlejší, přičemž tuto vedlejší / hospodářskou činnost neziskových
organizací, resp. její zdaňování, zákon o daních z příjmů neřeší. Příjmy a výdaje
dosahované vedlejší činností podléhají tedy stejnému režimu jako u podnikatelských
subjektů. Nestátní neziskové organizace proto nemají možnost kompenzace zisku a ztráty
z hlavní činnosti v rámci jednoho zdaňovacího období a kompenzace zisku a ztráty
z hlavní činnosti v rámci po sobě jdoucích zdaňovacích období.
3.3 Ostatní právní formy organizací založených nikoli za účelem podnikání, ale za
účelem provozování veřejně prospěšných služeb a činností
• Právnické osoby, jež nemají právní formy, které jsou nyní považovány za veřejně
prospěšné a zahrnovány mezi nestátní neziskové organizace, a přitom poskytují služby
a činnosti veřejně prospěšného charakteru, nemohou buď vůbec, nebo systémovým
a navenek průhledným způsobem získávat finanční podporu ze státního rozpočtu formou
dotací. Nemohou čerpat daňové úlevy srovnatelné s nestátními neziskovými
organizacemi. Přitom tyto právnické osoby jsou často poskytovateli obdobných činností
33
a služeb jako nestátní neziskové organizace a právě tak jako ony nebyly založeny za
účelem dosahování zisku.
4. Identifikace problémů a rizik spojených s nečinností
V souladu s programovým prohlášením vlády byl v roce 2007 sekretariátem RVNNO
zahájen projekt „Vytvořit maximálně svobodný prostor pro aktivity občanů, spolků
a neziskového sektoru a pro rovnocennou spolupráci státu, samospráv a neziskového sektoru“.
Obecným cílem projektu bylo pomoci nestátním neziskovým organizacím v tom, aby mohly
plnit své společenské funkce a efektivně poskytovat veřejně prospěšné služby a činnosti. Byla
zpracována Koncepce podpory rozvoje neziskového sektoru, která byla schválena usnesením
vlády ze dne 5. ledna 2009 č. 9. Výstupem z projektu (ze SWOT analýzy, která je jeho
součástí) byly zejména následující problémy:
• Chybí zakotvení pojmu veřejné prospěšnosti, nejen činností a služeb, ale i subjektů, které
je poskytují.
• Není zajištěna dostatečná transparentnost zejména občanských sdružení, která tvoří
většinu organizací tzv. neziskového sektoru.
• Z tohoto důvodu nestátní neziskové organizace pociťují malou podporu veřejnosti, malý
zájem společnosti, nedůvěru veřejnosti v neziskové aktivity a svoji nízkou společenskou
prestiž.
• Negativní stránkou v rozvoji nestátních neziskových organizací je nízká transparentnost
finančních toků ze strany veřejné správy.
• Neziskový sektor se v současné době necítí uznán veřejnou správou jako rovnocenné
soukromé odvětví, jako je například brán podnikatelský sektor. Veřejná správa na jedné
straně činnosti neziskového sektoru podporuje, na druhé straně vytváří mnoho bariér,
které aktivity nestátních neziskových organizací omezují.
• V letech 2006 – 2008 probíhal projekt Ministerstva vnitra „Zpřehledňování fungování
neziskového sektoru v České republice, se zvláštním důrazem na prevenci jeho zneužívání
pro účely financování terorismu“. Doporučení ze závěrů tohoto projektu se týkají mimo
jiné i zajištění vyšší transparentnosti nestátních neziskových organizací a právního
prostředí, ve kterém nestátní neziskové organizace pracují.
4.1. Rizika spojená s nečinností
• Nenaplnění programového prohlášení vlády „Vláda bude podporovat maximálně
svobodný prostor pro aktivity občanů, spolků a neziskového sektoru a dbát na dodržování
všech občanských svobod a práv“.
• Nesplnění úkolu na základě usnesení vlády č. 397 ze dne 9. dubna 2008.
• Nepodpoření rozvoje poskytování veřejně prospěšných služeb a provádění veřejně
prospěšných činností nestátními poskytovateli.
34
• Nedostatečný rozvoj tzv. neziskového sektoru a prohlubující se vnímání zejména
občanských sdružení jako netransparentních subjektů.
• Přetrvávající a prohlubující se malá transparentnost subjektů čerpajících finanční
prostředky ze státních zdrojů a nedostatečná transparentnost způsobů, jimiž jsou státní
finanční prostředky přidělovány.
• Absence podpory k dosahování zisku z vlastní činnosti subjekty, poskytujícími veřejně
prospěšné služby a činnosti, a tím omezení jejich dalšího rozvoje.
5. Návrh variant řešení z hlediska komplexního řešení problematiky
Varianta 1 – Nulová
Popis:
Tato varianta předpokládá, že se nezmění současný stav. Vymezení nestátních
neziskových organizací bude nadále zajištěno politickou definicí této oblasti. Nestátní
neziskové organizace v současném chápání budou vznikat dle svých statusových norem,
nedojde k jejich novelizaci a ani ke změnám v oblasti poskytování finančních prostředků
ze státního rozpočtu.
Rizika:
Bude přetrvávat, a s ohledem na prohlubující se požadavky státních kontrolních
orgánů a zájmu veřejnosti o informace o použití veřejných peněz i peněz soukromých dárců,
také se prohlubovat netransparentnost v oblasti činnosti a hospodaření nestátních neziskových
organizací, zejména občanských sdružení. Veřejná správa zareaguje omezením poskytování
dotací těmto typům subjektů (např. již nyní Ministerstvo práce a sociálních věcí jako řídící
orgán Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost vyloučil občanská sdružení
z postavení konečných příjemců v podpoře sociální ekonomiky z uvedeného operačního
programu). Nedojde ke sjednocení přístupu státní správy k nestátním poskytovatelům veřejně
prospěšných služeb a činností a dojde ke stagnování rozvoje této oblasti.
Závěr:
Tato varianta se nedoporučuje nejen z výše uvedených důvodů, ale také proto, že
nulové úpravy v právním stavu této oblasti se dostanou do rozporu s připravovaným
občanským zákoníkem a připravovanou právní úpravou zákona o daních z příjmů.
Varianta 2 – Novelizace statusových zákonů
Popis:
V této variantě dojde k novelizaci speciálních (statusových) zákonů, upravujících
vznik a fungování jednotlivých právnických osob, považovaných za nestátní neziskové
organizace.. Většina statusových zákonů, a to zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných
společnostech, zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a zákon č. 3/2002 Sb.,
o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností, vyžadují
35
pouze dílčí novelizace a bylo by možné přizpůsobit je požadovaným cílům jednoduchými
novelami. Zásadní novelizaci však vyžaduje zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů tak,
aby tato novela zakotvila alespoň minimální standardy transparentnosti této právní formy.
Rizika:
Pokus o zpracování nového zákona o spolcích, který by nahradil zákon č. 83/1990 Sb.,
o sdružování občanů, byl z výše uvedených důvodů neúspěšně učiněn Ministerstvem vnitra
v roce 2000. Vládní návrh byl odmítnut Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR, protože by
znamenal znesnadnění naplňování politického práva občanů na sdružování. RVNNO učinila
pokus o zajištění novelizace tohoto předpisu v roce 2008 tím, že požádala ministra vnitra
o zpracování novely zákona č. 83/1990 Sb. Ministr vnitra odmítl s ohledem na přípravu
nového občanského zákoníku, který bude obsahovat novou koncepci spolkového práva.
Závěr:
Lze předpokládat, že prostřednictvím této varianty by bylo možno naplnit některé ze
stanovených cílů, především dosáhnout vyšší transparentnosti občanských sdružení, a tím
ovlivnit mínění státních orgánů i veřejnosti směrem k pozitivnímu vnímání neziskového
sektoru. Nicméně i v případě úspěchu takové novely (což nelze z výše uvedených primárních
cílů této právní úpravy předpokládat) by zůstal neziskový sektor vymezen dle právních forem,
nikoliv dle vykonávané činnosti, a nedošlo by tak k zrovnoprávnění všech organizací
poskytujících veřejně prospěšné služby a činnosti. Novela zákona č. 83/1990 Sb.,
o sdružování občanů, i ostatní statusové zákony by se dostaly do rozporu s vládním návrhem
občanského zákoníku, který předpokládá úpravu veřejné prospěšnosti zvláštním zákonem,
Varianta 3 – Nový zákon o nestátních neziskových organizacích a o organizacích se
statusem veřejné prospěšnosti
Popis:
Tato varianta představuje nový zákon skládající se ze dvou nesourodých částí – tj.
vymezení organizací se statusem veřejné prospěšnosti bez ohledu na právní formu a vymezení
zbývajících nestátních neziskových organizací při použití současných právních forem
(občanská sdružení, obecně prospěšné organizace, nadace a nadační fondy, evidované
právnické osoby).
Rizika:
Pokud bude právní úprava obsahovat dvě kategorie organizací, vymezených
principiálně odlišně, nevznikne transparentní prostředí, které by umožnilo systémové změny
v dotačních systémech veřejné správy a jednoznačnou a transparentní vazbu na daňové
benefity.
Závěr:
Z výše uvedených důvodů se tato varianta nedoporučuje přesto, že nestátní neziskové
organizace, které nebudou usilovat o status veřejné prospěšnosti, by měly oporu zákoně jako
pozitivně vnímaná součást občanské společnosti. Navíc nově zamýšlená právní úprava zákona
o daních z příjmů počítá s daňovými úlevami proto tuto skupinu poplatníků ve stávajícím
rozsahu daňových výhod.
36
Varianta 4 – Nový zákon o statusu veřejné prospěšnosti
Popis:
Tato varianta sjednotí pojmy používané v této oblasti v návaznosti na pojetí veřejné
prospěšnosti v novém občanském zákoníku a může aspirovat na zvláštní zákon,
předpokládaný vládním návrhem občanského zákoníku. Nevznikne žádný nový typ právnické
osoby, ale stávající právnické osoby budou moci navíc prokázat statusem veřejné prospěšnosti
svoje oprávnění stát se žadatelem o dotaci ze státního rozpočtu a stát se daňovým poplatníkem
s odpočitatelnými náklady na rozvoj svých veřejně prospěšných služeb a činností (viz
připravovaná právní úprava zákona o daních z příjmů). Bude zřízen veřejně přístupný rejstřík
organizací se statusem veřejné prospěšnosti na registračním principu, spravovaný soudy, jako
nástroj veřejné kontroly tohoto typu právnických osob. K tomu budou využity stávající
rejstříky, vedené soudy, jako nadační rejstřík, rejstřík obecně prospěšných společností či
obchodní rejstřík. Budou využity zkušenosti soudů při posouzení veřejné prospěšnosti
(služeb a) činností u příležitosti stávajících registrací nadací, nadačních fondů a obecně
prospěšných společností V této variantě bude též řešena problematika reinvestice zisku do
veřejně prospěšných služeb a činností jako nástroje rozvoje této oblasti a dojde ke sjednocení
podmínek poskytování dotací ze státního rozpočtu.
Rizika:
Nedojde-li ke vhodné novelizaci zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech
souběžně s nabytím účinnosti předkládané právní úpravy, nebude možné dosáhnout
zpřehlednění dotačních systémů státu, a tím naplnění cílů předkládaného zákona. Nedojde-li
k zpracování nové právní úpravy daní z příjmů, která přihlédne k záměrům tohoto zákona,
nebudou zavedeny odpovídající daňové benefity pro organizace se statusem veřejné
prospěšnosti, a tento zákon nepřinese odpovídající výsledky v oblasti rozvoje veřejně
prospěšných činností a služeb.
Závěr:
Varianta 4 se doporučuje za předpokladu, že souběžně s nabytím účinnosti tohoto
zákona dojde k novelizaci zákona č. 218/2000 Sb., k vazbě na novou úpravu zákona o daních
z příjmů a k novelizaci dalších právních předpisů v předkládaném návrhu uvedených.
Dotčené subjekty
Mezi subjekty dotčenými touto právní úpravou patří:
1) občanská sdružení
2) nadace a nadační fondy
3) obecně prospěšné společnosti
4) evidované právnické osoby
5) státní správa
6) ostatní právnické osoby poskytující veřejně prospěšné služby a činnosti
6. Vyhodnocení nákladů a přínosů jednotlivých variant
37
Varianta 1
Při použití této varianty se nepředpokládá žádný přímý dopad na státní rozpočet.
V případě nečinnosti ze strany státu lze očekávat prohlubující se nespokojenost neziskového
sektoru se svým postavením a s netransparentními systémy podpory ze strany státu
a samosprávy. Vzhledem k chybějícímu vymezení neziskového sektoru, resp. organizací se
statusem veřejné prospěšnosti, budou stále trvat či se prohlubovat problémy při interpretaci
legislativních norem. Rozvoj organizací považovaných za neziskové bude nadále
problematický. Ohrožující je však zejména stávající nízká transparentnost některých
nestátních neziskových organizací, především občanských sdružení, která v některých
případech slouží svým zakladatelům jako snadný prostředek k ledabylému (není lepší
„nedbalému“?)a bezrizikovému využívání veřejných prostředků či přímo jejich zneužívání.
Tyto případy potom zpětně negativně ovlivňují situaci neziskového sektoru jako celku, včetně
možnosti uplatnění se v oblasti veřejně prospěšných služeb. To povede k zastavení rozvoje
poskytování veřejně prospěšných služeb a činností.
Varianta 2
Ani v této variantě se nepředpokládají žádné přímé dopady na státní rozpočet.
Vzhledem k novelizacím statusových zákonů směrem k transparentnosti nestátních
neziskových organizací a stanovením některých povinností pro tyto organizace lze
předpokládat zvýšený nárůst administrativních a finančních nákladů zejména na straně
občanských sdružení, která dle současných právních norem mají pouze minimum povinností.
Příslušná právní úprava bude v rozporu s vládním návrhem občanského zákoníku.
Varianta 3
Varianta předpokládající vznik zákona o nestátních neziskových organizacích
a organizacích se statusem veřejné prospěšnosti naplní některé cíle stanovené touto regulací.
Nárůst administrativních a finančních nákladů na straně subjektů, které získají status veřejné
prospěšnosti, bude o něco vyšší než ve variantě 2, neboť organizace bude muset naplnit
zákonem stanovenou vyšší míru transparentnosti. Nárůst nákladů na straně nestátních
neziskových organizací vymezených touto variantou bude podobný jako ve variantě 2.
Záznam o získání statusu veřejné prospěšnosti bude uveden v příslušném veřejném rejstříku.
Zřízení a vedení tohoto rejstříku bude znamenat dopad na státní rozpočet, jehož rozsah bude
vyčíslen v souvislosti s předložením paragrafovaného znění zákona o organizacích se
statusem veřejné prospěšnosti a v závislosti na nové právní úpravě rejstříkového zákona
Varianta 4
Varianta předpokládající vznik zákona o statusu veřejné prospěšnosti by měla zcela
naplnit cíle stanovené touto regulací. Nárůst administrativních a finančních nákladů na straně
subjektů, které získají status veřejné prospěšnosti, bude o něco vyšší než ve variantě 2, neboť
organizace bude muset naplnit zákonem stanovenou vyšší míru transparentnosti a další
podmínky stanovené zákonem. Záznam o získání statusu veřejné prospěšnosti bude uveden ve
veřejně přístupném rejstříku / veřejně přístupných rejstřících organizací se statusem veřejné
prospěšnosti, které budou vedeny soudy. Přitom budou využity již existující rejstříky, vedené
soudy již nyní, a to rejstříky nadací a nadačních fondů, obecně prospěšných společností či
38
obchodní rejstřík. Jejich rozšíření a doplnění o ostatní právní formy soukromých společností
se statusem veřejné prospěšnosti (občanská sdružení, případně akciové společnosti apod) bude
mít určitý dopad na státní rozpočet, jehož rozsah bude vyčíslen v souvislosti s předložením
paragrafovaného znění zákona o organizacích se statusem veřejné prospěšnosti, kdy bude
moci být oblast vedení rejstříku / rejstříků dopracována v návaznosti na přípravě nového
rejstříkového zákona v gesci Ministerstva spravedlnosti. V případě, že organizace získá status
veřejné prospěšnosti, bude moci čerpat benefity dle nové právní úpravy zákona o daních
z příjmů, která není zatím připravena. Při přípravě paragrafovaného znění zákona o statusu
veřejné prospěšnosti bude dopad na státní rozpočet vyčíslen na základě nové právní úpravy
daní z příjmů.
Tabulka č. 3: Náklady a přínosy jednotlivých variant
Náklady Varianta 1 Varianta 2 Varianta 3 Varianta 4
Administrativní a finanční náklady na straně
NNO / subjektů se statusem VP
++ +++ +++
Finanční náklady ze státního rozpočtu + +
Přínosy
Rozvoj poskytování nestátních veřejně
prospěšných služeb a činností
+ +++ +++
Zvýšení transparentnosti NNO/organizací se
statusem VP
++ ++ +++
Zlepšení společenské prestiže organizací
poskytujících veřejně prospěšné služby a
činnosti
++ ++ +++
Možnost čerpání benefitů dle věcného
záměru zákona o daních z příjmů
v návaznosti na status VP
+++ +++
Zrovnoprávnění postavení subjektů
poskytujících veřejně prospěšné služby
a činnosti
++ +++
Návaznost na nový občanský zákoník + +++
S ohledem na výše uvedené se domníváme, že varianta 4, přestože přináší zvýšené
náklady jak na straně organizací, které budou chtít získat status veřejné prospěšnosti, tak na
straně soudů s ohledem na vedení veřejného rejstříku / veřejných rejstříků organizací se
statusem veřejné prospěšnosti, je z dlouhodobého hlediska nejvýhodnější.
7. Návrh variant dílčích řešení
Kromě celkového hodnocení obsahuje návrh i některé jednotlivé otázky, které
vyžadují bližší analýzu a vyhodnocení dopadů.
Veřejný rejstřík organizací se statusem veřejné prospěšnosti
V průběhu přípravy věcného záměru byly projednávány následující varianty:
39
Varianta A – rejstřík bude veden Ministerstvem financí
Ministerstvo financí a jeho územní finanční orgány jsou podle zákona č. 552/1991 Sb.,
o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole
ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, hlavním
garantem kontrol v oblasti využívání veřejných finančních prostředků. Kromě toho je
Ministerstvo financí správcem daní, přičemž daňová oblast je jednou z hlavních oblastí
dotčených navrhovaným zákonem. Ministerstvo financí také s ohledem na své úkoly podle
zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České
republiky, ve znění pozdějších předpisů, je „neutrálním“ ústředním orgánem státní správy
s ohledem na možné interpretace veřejně prospěšných služeb a činností podle tohoto zákona.
Varianta B – rejstřík bude veden Ministerstvem spravedlnosti, případně příslušnými soudy
Tato varianta umožní využití zkušeností Ministerstva spravedlnosti a nezávislých
soudů, s vedením obchodního rejstříku. Soudy jsou „neutrálními“ subjekty s ohledem na
výklad, zda jde o veřejně prospěšné služby a činnosti podle tohoto zákona s velkou zkušeností
v této oblasti..
Řešení:
Rejstřík (popř. rejstříky) organizací se statusem veřejné prospěšnosti bude spravován
nezávislými soudy, a bude fungovat při uplatnění registračního principu. bude nalezena ve
spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti při přípravě paragrafovaného znění zákona. Je však
třeba vzít v úvahu trend odbřemeňování soudů a přesouvání obdobné agendy a jiné orgány.
Pokud v agendě stávajících rejstříkových soudů dojde ke změně bude je muset akcentovat i
příprava paragrafovaného znění zákon o statusu veřejné prospěšnosti. Určitý posun koncepce
se dá očekávat při přípravě rejstříkového zákona, který bude předložen v souvislosti
rekodifikací civilního práva. Jestliže agenda zůstane na rejstříkových soudech, lze počítat se
zvýšenými dopady na státní rozpočet. Tyto dopady budou vyčísleny při zpracování návrhu
paragrafovaného znění zákona.
Konzultace
V rámci zpracování RIA byl návrh konzultován s následujícími subjekty:
1) Veřejnost
• teze věcného záměru zákona o organizacích se statusem veřejné prospěšnosti byly
v různých fázích svého zpracování zveřejňovány na webových stránkách RVNNO;
v první fázi přípravy v roce 2008 veřejnost mohla prostřednictvím webového formuláře
podávat připomínky k tezím; opodstatněné připomínky byly zapracovány do věcného
záměru zákona o organizacích se statusem veřejné prospěšnosti
2) Dotující resorty (s vybranými resorty proběhla opakovaná jednání před připomínkovým
řízením i při příležitosti vypořádání připomínek, a to na různých úrovních)
• Dne 16. ledna 2009 proběhlo jednání s náměstky dotčených ministerstev, na kterém byl
předkládaný věcný záměr zákona představen,
40
• dne 5. února 2009 proběhlo jednání navrhovatele s Ing. Eduardem Janotou, náměstkem
ministra financí,
• dne 5. února 2009 proběhlo jednání s Ing. Zdeňkem Novákem, vrchním ředitelem Sekce B
Ministerstva kultury, Další jednání proběhlo s náměstkyní Smolíkovou dne 19. listopadu
2009.
• dne 6. února 2009 proběhlo jednání s Ing. Rut Bízkovou, náměstkyní ministra životního
prostředí,
• dne 6. února 2009 proběhlo jednání s Mgr. Martinem Žárským, ředitelem Odboru
sociálních služeb a sociálního začleňování Ministerstva práce a sociálních věcí,
• dne 26. února 2009 proběhlo jednání s náměstkem ministra financí Mgr. Peterem
Chrenkem,
• dne 2. března 2009 proběhlo jednání s náměstkem ministra zemědělství Ing. Petrem
Kušnierzem,
• dne 2. března 2009 proběhlo jednání s Janem Sixtou, vrchním ředitelem legislativní sekce
Ministerstva pro místní rozvoj,
• dne 2. března 2009 proběhlo jednání s náměstkem ministra školství, mládeže
a tělovýchovy Janem Kocourkem.,
• dne 9. dubna 2009 proběhlo jednání s náměstkem ministra financí Mgr. Peterem
Chrenkem,
• dne 20. dubna 2009 proběhlo jednání se zástupci Ministerstva vnitra,
• dne 3. června 2009 proběhlo jednání se zástupci legislativního a dotujících odborů
Ministerstva kultury o připomínkách tohoto resortu,
• dne 3. června 2009 proběhlo jednání se zástupci legislativního odboru Ministerstva
školství, mládeže a tělovýchovy o připomínkách tohoto resortu,
• dne 4. srpna 2009 proběhlo jednání s náměstkem ministra financí Mgr. Peterem
Chrenkem,
• dne 6. srpna 2009 proběhlo jednání s Ing. Bohumilem Hejdukem, prvním náměstkem
ministra financí, které se opakovala 2. prosince 2009,
• dne 6. srpna 2009 proběhla konzultace s Odborem kompatibility Úřadu vlády,
• dne 18. srpna 2009 proběhlo jednání s náměstkem ministryně spravedlnosti
JUDr. Markem Görgesem.
Připomínky a náměty, které vznesli zástupci resortů na výše uvedených jednáních
a konzultacích, byly při zpracování věcného záměru zákona o organizacích se statusem
veřejné prospěšnosti do značné míry zohledněny.
41
3) Nestátní neziskové organizace
• V listopadu a prosinci 2008 proběhly dvě veřejné debaty, na kterých bylo přítomno 80
zástupců neziskového sektoru,
• od září 2008 do února 2009 zpracovávalo Fórum dárců za přítomnosti zástupců
významných nestátních neziskových organizací nezávislé hodnocení dopadů připravované
právní úpravy na oblast neziskového sektoru. Výsledky této aktivity byly do
předkládaného materiálu zapracovány,
• mezi zástupci nestátních neziskových organizací, kteří se účastnili pracovní skupiny, byly
tyto organizace: Nadace rozvoje občanské společnosti, Fórum dárců, Asociace nestátních
neziskových organizací v České republice, Zelený kruh, o. s., Nadace Partnerství,
Centrum pro komunitní práci, Neziskovky.cz, o.p.s., Nový prostor, o.p.s., Výbor dobré
vůle – Nadace Olgy Havlové,
• dne 23. února 2009 proběhlo jednání ekologických nestátních neziskových organizací
s navrhovatelem zákona, kde byly uplatněny připomínky těchto organizací. Připomínky
byly do materiálu zapracovány.
• dne 15. září 2009 proběhlo konferenční vypořádání připomínek s nestátními neziskovými
organizacemi a členy RVNNO a jejích tří výborů.
4) Výbor pro legislativu a financování RVNNO
• se podílel na přípravě navrhovaného zákona a na svých jedenácti schůzích v období mezi
srpnem 2008 až prosincem 2009, projednával a připomínkoval jednotlivé verze věcného
záměru zákona o organizacích se statusem veřejné prospěšnosti a připomínky získané
v průběhu konzultací s nestátními neziskovými organizacemi a resorty.
5) RVNNO
• se zabývala jednotlivými verzemi předkládané právní úpravy na svých šesti zasedáních
(září 2008 až prosinec 2009). Připomínky členů tohoto poradního orgánu vlády, který
zastupuje jednotlivé resorty státní správy a významné nestátní neziskové organizace, byly
v předkládaném materiálu ve značné míře zohledněny.
Implementace
Za implementaci tohoto zákona budou zodpovídat všechna ministerstva poskytující
dotace nebo daňové benefity podle tohoto zákona.
Přezkum účinnosti
Přezkum účinnosti bude proveden nejdéle do 2 let od účinnosti zákona. Kritériem pro
posouzení bude míra splnění stanovených cílů, které jsou formulovány v tomto materiálu.
42
Shoda materiálu s právem ES / EU
Navrhovaný právní předpis je plně slučitelný s právem ES / EU.
Dopady na podnikatele, environmentální a sociální dopady
Navrhovaná právní úprava nemá žádné negativní dopady na životní prostředí ani
žádné negativní sociální dopady. Dopady na podnikatelský sektor se předpokládají a budou
vyčísleny při předložení paragrafovaného znění předkládaného zákona.
Kontakty:
Mgr. Marcela Šrámková
tel. 296 153 270
sramkova.marcela@.vlada.cz
JUDr. Hana Frištenská
tel. 296 153 309
fristenska.hana@vlada.cz
Sekretariát Rady vlády pro nestátní neziskové organizace
Úřad vlády České republiky
nábřeží Edvarda Beneše 4
118 01 Praha 1
Sídlo sekretariátu:
Úřad vlády České republiky
Vladislavova 4
110 00 Praha 1
43