Environmentální etika svědomí & hlubinná ekologie Opakování I. n Čím se liší biocentrismus a ekocentrismus n Ekocentrismus je přírodovědně mnohem poučenější (a to konstantně po celou dobu soužití těchto přístupů) a klade větší důraz na porozumění fungování živých systémů. n Biocentrismus je apriorní, ekocentrismus empirický. n Ekocentrismus je na druhou stranu často velmi nepoučený v otázkách týkajících se etiky či filosofie – je často hodnotově naivní a nepromýšlí hodnotové otázky zásadní důležitosti, nebo je promýšlí velmi ledabyle. n Ekocentrismus – protože je často navázaný na poznání přírodních věd – podléhá rychlejšímu vývoji a značně se proměnil. Opakování II. n Hlavní představitelé biocentrismu a ekocentrismu: n ? Biocentrismus ? n ? Ekocentrismus ? n Co mají společného biocentrismus a ekocentrismus? n (neřeší příliš změny uvnitř člověka ve smyslu vnímání hodnot ... biocentrismus je v tomto apriorní a ekocentrismus to nezajímá – hodnoty lze podle něj vidět objektivně) Svědomí I. J n Několik empirických faktů n A. Naprostá většina lidí svědomí má. n /kdo si vybaví, že někdy jednal proti svému svědomí? – většina z nás/ n B. Přesto existují lidé, kteří svědomí postrádají. n /příklady ze života i literatury/ n C. Svědomí je jednou z nejniternějších vlastností – nelze jej zvnějšku snadno měnit (na rozdíl od názorů či znalostí) a přesto vůči nám vystupuje „zvnějšku“ – když děláme něco proti svému svědomí, tak se cítíme špatně i když to co děláme je pro nás výhodné. n D. V tomto smyslu svědomí dokazuje, že nejsme jedna síla, jedno já – protože není námi, ale něčím jiným uvnitř nás. n Co to tedy svědomí je? Svědomí II. J n Co je to svědomí n Zkuste si napsat (jednotlivě) nějaký čin, který jste učinili (nebo pokud jste téměř andělé, který byste učinili) a při kterém vás trápilo svědomí. n A teď si ve skupině řekněte, zda by ty druhé svědomí při tomto činu trápilo také. n Svědomí není něco absolutního! Je to kombinace očí a hudebního sluchu – předpoklad je dán téměř všem, ale užíváním se zlepšuje a potlačováním zhoršuje. Svědomí III. n Kohlbergův model morálního vývoje n A. Předpoklady: n Je nutné rozlišovat obsah morálního chování a zakládající zdůvodňující strukturu. Témuž morálnímu chování mohou odpovídat různé příčiny. Znalost obsahu nezakládá znalost pohnutek. n B. Model: n I. Stupeň (předmorální stupeň) – žádná pravidla, co je zábavné a napínavé je dobré, co je bolestivé a spjato se strachem je špatné. n II. Stupeň (předkonvenční morálka) – dítě přebírá kulturní pravidla podle označení a způsobů těch, kteří je trestají a odměňují n /stadium I. – orientace na trest a poslušnost, stadium II. – orientace na odměnu – instrumentálně relativistická orientace/ n III. Stupeň (konvenční morálka) – jako hodnota o sobě platí to, co nehledě na bezprostřední a očekávané následky odpovídá očekávání rodiny, skupiny nebo národa. Loajalita k sociálním celkům. n /stadium III. – vyhnout se nesouhlasu ze strany druhých, stadium IV. – orientace na autoritu, právo, řád./ n IV. Stupeň (postkonvenční morálka) – autonomní svědomí, principy vedené jednání – vyznačuje se zřetelným úsilím definovat morální hodnoty a principy nezávislé na autoritě i sociálním řádu. n /stadium V. – legalismus, sociálně-smluvní orientace, stadium VI. – univerzální etické principy/ Svědomí IV. n Dva příklady: n Situace 2. Tvůj velmi dobrý kamarád řídí auto. Tam, kde je povolena rychlost 50 km/h, on jede rychlostí 70 km/h a Ty sedíš na místě spolujezdce. Kamarád v tu chvíli, nikoliv pouze vlastní vinnou, srazí chodce. Ty to vidíš (stejně jako jsi viděl rychlost, kterou kamarád jel) a následně jsi vyslýchán. Budeš kamaráda krýt a řekneš, že jel jen 50 km/h, nebo budeš mluvit pravdu a vystavíš svého kamaráda trestnímu stíhání? Jaký hlavní motiv Tě k rozhodnutí povede? n Situace 5. Je válka. Zajal jsi nepřátelského vojáka, který zná informaci, jež zachrání celou jednotku, které velíš. Samozřejmě v případě, že ji od něho získáš. Pokud ne, většina členů jednotky patrně zemře. Žádný pokus o domluvu nebyl úspěšný. Použiješ v takové chvíli mučení nebo ne? Jaký motiv Tě povede k rozhodnutí? n - Co je důležité? Co nám pomůže stanovit K.M.M.V.? Hlubinná ekologie I. n Přijměme Kohákovu interpretaci environmentální krize (lépe výklad) n Došel zelený lak – etika se musí změnit n Co je tedy špatně? n Špatného je něco uvnitř člověka n Špatného je něco venku n Špatné je obojí n Biocentrická etika odkazuje na vnější, ekocentrická etika odkazuje na vnější n Existuje směr odkazující na „vnitřek“ člověka? Hlubinná ekologie II. n Základní východiska hlubinné ekologie n Environmentální krize existuje, protože špatně poznáváme svět (pouze rozum a smysly) n Environmentální krize existuje, protože takto vidění svět (rozumem a smysly) staví do středu člověka v individuálním slova smyslu n Environmentální krize je pouze projevem hlubší krize (Naess) ochuzení našeho já, které je nutné proměnit a nahradit Já Hlubinná ekologie III. n Hlubinná ekologie Arne Naesse