EVROPSKÁ ENERGETIKA –
BEZPEČNOSTNÍ DIMENZE
Případ Rusko – „Rozděl a panuj!“
„Europe managed to carrry on sleep walking (into excessive dependence
on imported gas) form many years before any alarm bells rang“
Paolo Scaroni, CEO of ENI
Proč Rusko, proč plyn, proč
politika?
 Z hlediska objemu dodávek jednoznačně
dominantní hráč
 Ropa řešena na úrovni globálního trhu, nikoliv
ale plyn
 Energetika není záležitost čistě obchodní, v
případě RF to platí dvojnásob
Osnova přednášky
 1) Stereotypy: otázka propojení, dependence a
interdependence
 2) Zájmy a potenciál EU v rámci vnější dimenze EEP
 3) Zájmy zemí SVE
Stereotypy
 EU jako rukojmí Ruska
 Naopak Rusko jako „rozvojová země“ závislá
na příjmech z en.surovin
Závislost EU na RF
 EU pokrývá asi 50% své celkové energetické
spotřeby (TPES) importem, v roce 2030 se
může jednat o 65% až 70%TPES. Dovozy
ropy, resp. zemního plynu se mají v témže
období zvýšit z 82% na 93%, resp. z 57% na
84%.
 Konkrétně v případě Ruska jde o dodavatele
třetiny ropy, necelé poloviny zemního plynu
a takřka všeho obohaceného uranu.
 = EU skutečně je do značné míry ve svých
dodávkách na RF závislá.
Závislost RF na EU
 RF kontroluje asi 6,6% světových ověřených zásob ropy, vyváží cca
9,6mb/d.V případě zemního plynu 26,3%, 550MTOE. (Pro rok
2006).
 Vývoz energetických surovin = 2/3 exportních příjmů, ropný a
plynárenský průmysl tvoří asi 25% ruského HDP. 70% ropy, 80%
plynu jde přitom do EU
 I podle vládní Energetické strategie bude Rusko do roku 2020
potřebovat investice 30 – 40 mld UDS ročně. (v 2005 největší jen
20,5)
 = RF finančně závislá na penězích z EU
Nikoliv dependence, ale
interdependence
 Snaha reflektovat
problém teoreticky –
koncept
interdependence (R.O.
Keohan, J. Nye).
 Energetická
interdependence vs.
prostá propojenost.
 Interdependence =
citlivost + zranitelnost
 Příklad první ropné krize
Evropská energetická
bezpečnost
 Problém percepce
 Ekonomické – vs.
geopolitické pojímání
problematiky energie
 Evropa jako otevřený trh – vs.
Rusko (PSA - Sachalin)
Ruská zahraniční energetická
politika musí vycházet z
geostrategických zájmů Ruské
federace – V. Putin
Potenciál EU – nastavení
pravidel s RF
 Energetický dialog EU – Rusko
 PCA (97) – vetována Polskem
 Energetická charta – neratifikována
Změna statusu quo
 Rozestavěný ropovod
z jihosibiřského Tajšetu do
Japonsku přístupné Nachodky či
čínského Daqingu s plánovanými
dodávkami hruba 1,6 milionu
barelů ropy denně
 dva plynovody ze západní Sibiře a
Sachalinu
 EU – snaha o diverzifikaci, LNG –
sebenaplňující se proroctví?
„Naše zahraniční politika musí být
zodpovědná, pragmatická, ale také
přátelská a otevřená. A my určitě
vnímáme Čínskou lidově
demokratickou republiku
jako jednoho z našich
nejdůležitějších obchodních
partnerů,“
– D. Medveděv v Číně
NOVÉ FAKTORY?
NENÍ NA SPOLÉHÁNÍ NA
INTERDEPENDENCI POZDĚ?
EEP – VNĚJŠÍ DIMENZE
Zelená kniha „Směrem k evropské strategii
bezpečnosti energetických dodávek (2000)
Zelená kniha Čtyři roky evropských iniciativ
(2005)
Zelená kniha: Evropská strategie pro
udržitelnou, konkurenceschopnou a
bezpečnou energii (6/3006)
Postup v mezích zákona
 Hampton court: „(The EU) needs to diversify its sources of energy and
approach its current major energy suppliers in a more coherent manner, but it
also needs to pursue energy efficiency and clean technologies and develop a
genuinely open energy market“
 Lisbon threaty: „The Council, on a proposal from the Commission, may decide,
in a spirit of solidarity between the member states, upon the measures
appropirate to the economic situation, in particular if severe difficulties arise in
the supply of certain products, notably in the area of energy.
 X
 …(this) shall not affect a member state´s right to determine the conditions for
exploiting its energy rresources, its choice between different energy sources
and the general structure of its energy supply.“
Potenciál EU
 Nestaví trubky, jen rozvíjí koberec (vs swap
assets u RF)
1. Vývoz energetické politiky (Východní
partnerství, Energetické společenství…)
2. Také řízení zásob – směrnice z roku 68, IEA
74.
 Plyn – směrnice o krizových plánech 2004 – 20%
na 8 týdnů.
3. Infrastruktura
Zájmy SVE
 Větší citlivost vůči geopolitickým hrozbám
 Trojští koně (Kypr, Řecko)
 Strategičtí partneři (Fr, Něm, It, Špa)
 Přátelští pragmatici (Rak, Bel, Bul, Fin, Maď, Luc,
Malta, Port, Slovin, Slovak)
 Chladní pragmatici (Česko, Dán, Est, Ir, Lot, Niz, Rum,
Švé, GB)
 Noví studenoválečníci (Lit, Pol)
Polské iniciativy
 4. ledna 2006 – jednotná pozice vypracovaná
ve spolupráci s ČR, Rakouskem, Maďarskem –
diverzifikace en.dodávek do SVE. (snaha o
fin.podporu)
 Konec 2006 – podobný plán širší skupiny na
snížení závislosti na ruském plynu.
 A řada dalších…
Zájmy SVE
 =Otázkou
nicméně
zůstává, zda
EU v této
oblasti nabízí
státům SVE
dostatečné
bezpečnostní
krytí – viz
Nord Stream.
Budoucnost?