Psychologie výchovy a
vzdělávání
Učitelovy postoje k zakum
Učitelovo očekávaní
Školní úspěšnost a neúspěšnost ZakU
Učitelovy postoje k žákům
□ postoj - hodnotící vztah
■ viz sociální psychologie (témata postoje a atribuce)
□ složka rozumová i citová
□ projevuje se jako chování
■ t.j. tendence reagovat na určité pedagogické situace, skupiny žáků i jednotlivce ustáleným způsobem
Charakteristiky učitelových postojů
(Mareš, 1995)
□ výběrovost
■ (k různým „objektům" různé)
□ orientovanost
■ (postoj kladný, záporný a neutrální)
□ intenzita
■ (různá „síla" - od málo vyhraněného vztahu po nekritickou zaujatost)
□ obecnost
■ (postoj je souhrnem mnoha odpovědí stejného typu)
□ přenositelnost
■ (postoj je přenášen i do jiných situací vnímaných učitelem jako podobné, i když objektivně mohou být zcela jiné)
□ relativní stálost
■ (obtížně se mění)
Vznik učitelových postojů
□ na základě bezprostřední interakce
■ „ten-co-mne-trefil-houbou-do-obličeje"
■ „ta-jejíž-matka-na-mne-řvala"
□ ovlivněny i osobností učitele
■ temperament, UPV, vývoj profesní role učitele;
■ syndrom vyhoření atd.
□ informacemi od jiných učitelů
■ pověst třídy, žáka
□ na základě učitelova postoje k celé třídě
Vliv na výuku
(např. Pelikán, Helus, 1983 atd.)
□ učitelé mají vyhraněný postoj (+/-) k více než 2/3 svých žáků
□ distribuce pozornosti (+/-)
□ hodnocení - nadhodnocování žáků ke kterým má učitel kladný vztah (hodnocení příčin -atribuce)
□ třídní učitelé znají své žáky lépe (menší míra atribuční chyby)
□ kladný postoj učitel snáze zaujímá k žákům blížícím se jeho „ideálu", nebo jemu samému podobným ;)
Žákovy charakteristiky ovlivňující postoj učitele
□ nebezpečí heuristik a „psychologizování"
■ např. píle jako znak nadání; sečtělost, přizpůsobivost atd.
□ komunikativní dovednosti žáka
uležitejsi je „jak" a ne „co" žák nká;
■ dívky bývají verbálne zdatnejší atp.
□ kontext pedagogické situace a školní třídy
■ výkon nebo chování v porovnání se spolužáky
Typy vyhraněných postojů učitele ve vztahu k žákům
□ výrazně kladný postoj učitele k určitým žákům
□ mírně kladný postoj učitele k určitým žákům
□ neutrální postoj učitele k určitým žákům
□ záporný postoj učitele k určitým žákům
□ většina učitelů ovšem žáky vnímá diferencovaně
(např. Štech, Viktorová, 1994)
■ (např. rozdíl v hodnocení méně než 5%)
Negativní dopady
□ prevazuje-li v učitelových postojích neobjektivita, zaujetí a nespravedlnost
■ narušuje to celkovou atmosféru výuky
■ zvyšuje napětí mezi učitelem a třídou
■ narušuje vztahy mezi žáky ve třídě
■ zhoršuje možnosti pedagogické práce ostatních učitelů (není to tedy PNJ* ;)
* „Problém někoho jiného", D. Adams, Stopařův průvodce...
Učitelovo očekávání
□ vychází z postoje k žákovi (třídě)
□ „soukromá diagnostická nálepka" (an. „labeling")
□ kladný i záporný pól:
■ sebenaplňující se předpovědi (viz sociální psych.)
■ Pygmalion (Galatea) efekt
□ (Rosenthal, Jacobsonová; Helus)
■ Golem efekt
□ (častější - Mertin)
□ fáze: (1) snaha (2) rezignace (3) negativní aktivita
Negativní působení očekávání
□ u většiny učitelů malý efekt
■ (cca 5% ve výkonu žáků)
□ závažné u učitelů, kteří:
■ mají nepřiměřená očekávání u některých žáků
■ neberou v potaz zpětnou vazbu o nereálnosti svých očekávání
■ přeceňují nebo podceňují žáka dlouhou dobu
■ své očekávání systematicky prosazují ve vyučování a dloouhodobě se k žákovi chovají velmi specifickým způsobem
■ mají výrazné a vyhraněné názory na vlastní činnost a činnost žáků
Dopady zejména na žáky, kteří:
□ jsou citliví na učitelovo jednaní
■ zejména u mladších žáků (Ericson)
□ mají tendenci se poddat nebo přijmout učitelovo očekávání
□ svými charakteristikami vybočují z průměru
□ liší se od ostatních žáků v míře kontaktu s učitelem
■ vyhledávají jej nebo se mu vyhýbají
Nutnost reflexe ze strany učitele
□ učitelova subjektivní odpovědnost
■ „kdo může za neúspěch" (Mareš, Kantorková, Skalská, 1994)
□ brát v potaz reálné možnosti žáka a individuální normu
□ formativní hodnocení
□ pedagogický takt, UPV...
Školní úspěšnost žáka — def.
□ Zvládnutí požadavků kladených školou na jednotlivce, které se projevuje v pozitivním hodnocení žákova prospěchu.
□ Výsledkem je dosažení vzdělávacích cílů.
□ Není pouze dílem žáka a jeho schopností nebo píle, ale také dílem učitele, resp. součinností učitele a žáka a dalších faktorů.
□ základem je školní výkonnost (objektivně měřitelný školní výkon)
□ formu měřitelného výkonu však nemají všechny činnosti, kterými žák plní požadavky školy
■ school success, academic success (školní úspěšnost)
■ academic achievment (školní výkon, školní prospěch)
■ academic ability (studijní schopnosti),
■ academic aptitude (studijní způsobilost),
■ academic aspiration (studijní aspirace)
Otázky pro seminář
□ Co je kriteriem hodnocení aktivit žáka?
□ Co to vlastně znamená dosažení vzdělávacích cílů?
■ Procento přijatých na další stupeň školy?
■ Dosažení cílů ŠVP?
□ Klíčové kompetence: Soubor požadavků na vzdělávání zahrnující podstatné vědomosti, dovednosti a schopnosti univerzálně použitelné v běžných životních a pracovních situacích. Nejsou vázány na jednotlivé předměty, nýbrž mají být rozvíjeny jako součást obecného základu vzdělávání. Jedná se především o komunikativní dovednosti (včetně dobré znalosti cizích jazyků) a uplatňování sociokulturních pravidel komunikace (řečová etiketa), personální a interpersonální dovednosti (např. schopnost pracovat v týmu), schopnost řešit problémové situace, dovednost využívat běžné matematické postupy v praktických situacích, dovednost běžně k práci využívat informační technologie, schopnost a dovednost s informacemi dále pracovat.
□ V RVP jsou klíčové kompetence definovány jako soubory vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj jedince, jeho aktivní zapojení do společnosti a budoucí uplatnění v životě.
□ Nebo je to nějak jinak?
Výkon žáka a jeho souvislosti s cíli školy
□ cílem muže být:
■ dosažení individuálně rozdílného maxima dokonalosti u žáků
■ dosažení pouze relativní dokonalosti vzhledem ke spolužákům
Skála žákovského výkonu a hodnocení úspěšnosti
□ Celková / dílčí výkonnost
■ 1 či více předmětů
□ Relativně neúspěšní
■ pracující pod své možnosti
■ („underachievement")
■ tzv. podvýkon
□ Optimální výkon
□ Relativně úspěšní
■ pracující nad své možnosti (vůle, píle, snaha)
■ „overachievement"
■ tzv. nadvýkon
Školní úspěšnost a individuální faktory
□ osobnostní charakteristiky
□ sociální dovednosti
□ jazyková kompetence
□ vývojové stádium
□ struktura nadání
□ kognitivní charakteristiky
□ zdravotní potíže
□ aktuální psychický stav
□ studijní motivace
□ studijní styl
□ studijní schopnosti
□ studijní způsobilost
□ studijní aspirace
□ (■■■)
Školní úspěšnost a sociální faktory
n
Rodina
rodinná situace hodnotová orientace jazyková úroveň kulturní úroveň výchovný styl aspirace rodičU sourozenci (...)
■
■
■
■
■
■
■
□ Škola
interakce učitele a žáka organizace výuky fyzikální prostředí klima třídy klima školy
vzdálenost od bydliště (...)
■
■
■
■
■
■
□
Kulturní a společenské vlivy
■ obraz úspechu v komunite
■
média, (...)
Nejčastější souvislosti - témata
□ školní výkon, školní schopnosti
□ úspěšnost v přijímacím řízení
□ studijní motivace
□ studijní návyky, autoregulace
□ ADHD, SPU
□ handicapovaní, nadaní a jejich integrace
□ integrace minorit a imigrantů
□ evaluace
□ sociální klima školní třídy, klima školy
□ reformy, ŠVP
□ úspěšnost v běžném životě
Rozšiřující literatura
□ Knihy
■ GAVORA, P. Akí sú moji žiaci? Pedagogická diagnostika žáka. Bratislava: Práca, 1999. 121 s. ISBN 80-7094-335-1
■ HELUS Z. Dítě v osobnostním pojetí. Praha: Portál, 2004. 240 stran. ISBN: 80-7178-888-0
■ HRABAL, V. Pedagogicko psychologická diagnostika žáka. Praha: SPN, 1989. 199 s. ISBN 80-246-0319-5
■ VÁGNEROVÁ, M. Psychologie problémového dítěte školního věku. Praha: Karolinum, 2001. ISBN 80-7184-488-8
■ SLAVÍK, J. Hodnocení v současné škole. Praha : Portál, 1999. ISBN 80-7178262-9
□ Internet
■ http://www.skolaonline.cz/scripts/detail.php?id=4735
■ http://www.ceskaskola.cz/Slovnik/slovnik.asp?page=S
■ http://www.ped.muni.cz/wpsy/koh_uv_ped_ps. htm
□ Ebrary Education
■ ALDERMAN, M. KAY. Motivation for Achievement : Possibilities for Teaching and Learning. Lawrence Erlbaum Associates, Incorporated. 2004.
■ aj.