PSY515 Praktikum kvalitativní metodologie Katedra psychologie Fakulta sociálních studií MU 2010 Aktualizováno: 9. 9. 2010 Základní informace Základní charakteristika: Předmět je primárně určen studentům, kteří chtějí v rámci své závěrečné práce využívat kvalitativní metodologii. Cílem předmětu je seznámit studenty pomocí praktických cvičení s obecnými principy a specifiky kvalitativního výzkumu, a podrobně pak s metodou zakotvené teorie. Předmět má formu projektové výuky v malých skupinách. Studenti budou v jeho průběhu řešit konkrétní výzkumný problém od formulace výzkumné otázky až po vytvoření výzkumné zprávy. Předmět vyžaduje pravidelnou a intenzivní přípravu mezi semináři. Vzhledem k jeho časové náročnosti není vhodné jej absolvovat ve stejném semestru, v němž student dokončuje diplomovou práci. Předmět je komplementární k více teoreticky orientovanému předmětu PSY474 Kvalitativní metodologie v psychologickém výzkumu. Po jeho absolvování mají být studenti schopni: - samostatně navrhnout a realizovat výzkumný projekt založený na kvalitativním přístupu - aplikovat principy metody zakotvené teorie na konkrétní problém - kriticky zhodnotit kvalitativní výzkumnou studii Určeno pro: Povinně volitelný předmět, určený pro studenty magisterského studia oborů Psychologie a Psychoterapeutická studia. Do předmětu budou zapsáni studenti, kteří PO ABSOLVOVÁNÍ první přednášky potvrdí svůj zájem žádostí o výjimku. Kreditová zátěž: 6 ECTS Forma ukončení: zkouška Garance: Mgr. Tomáš Řiháček, Ph.D. Vyučující: Prof. PhDr. Ivo Čermák, CSc. Mgr. Tomáš Řiháček, Ph.D. Obsahové a časové rozvržení Předmět nemá formu konzultací k výzkumným projektům jednotlivých studentů! Na společně vytvářeném a realizovaném projektu ukazuje principy a konkrétní postupy kvalitativního výzkumu (zejm. metody zakotvené teorie). Výuka probíhá každý týden v 90-minutových blocích. Forma předmětu je z větší části seminární. Datum Úkoly PŘED seminářem !! Téma Náplň 1 21.9. (1) prostudování sylabu Úvodní přednáška Představení předmětu, požadavky na ukončení Principy a specifika kvalitativního výzkumu Metoda zakotvené teorie: historie a základní principy Rozdělení do skupin 2 5.10. (1) ČETBA: Strauss a Corbin (1999), s. 10-26. (2) promyšlený návrh alespoň 3 výzkumných otázek ve skupině: písemně formulovat otázku, stručně zdůvodnit (čím je zajímavá, potřebná, proč zkoumat daný problém); vložit do IS (za skupinu) Výzkumná otázka Pojetí výzkumné otázky v kvalitativním přístupu Diskuze nad přinesenými návrhy, volba otázek pro další práci Formulace dílčích otázek 3 12.10. (1) ČETBA: Strauss a Corbin (1999), s. 27-38; Miovský (2006), s. 127-140. (2) formulace dílčích otázek, rozvíjejících hlavní výzkumnou otázku (3) zpracování základního přehledu literatury (ne vyčerpávající přehled, jen seznam hlavních knih a článků, přehled zkoumaných otázek/hypotéz, hlavních pojmů a používaných metod); vložit do IS (za skupinu) Práce s literaturou, tvorba vzorku Zpětná vazba k dílčím otázkám Způsoby používání literatury v zakotvené teorii Tvorba vzorku v různých fázích výzkumu, teoretický výběr 4 19.10. (1) ČETBA: Miovský (2006), s. 141- 174. (2) navržení struktury rozhovoru (ev. pozorování) na základně hlavní výzkumné otázky a dílčích otázek; vložit do IS (jednotlivě) Příprava vedení rozhovoru (ev. pozorování) Základní principy vedení výzkumného rozhovoru Vztah mezi výzkumnými otázkami a otázkami v rozhovoru Příprava rozhovoru ve skupinách 5 26.10. (1) ČETBA: Miovský (2006), s. 195-217. (2) provedení jednoho rozhovoru (každý) vč. jeho zaznamenání a přepisu, očetření etických otázek (informovaný souhlas, ochrana citlivých dat), vložit do IS (jednotlivě) (3) provést reflexi rozhovoru (ev. pozorování) – jak způsob kladení otázek a jiné aspekty rozhovoru mohly formovat charakter a kvalitu dat; tato písemná reflexe bude připojena k přepisu (do téhož souboru) Tvorba a fixace dat Sdílení zkušeností z vedení rozhovoru (ev. pozorování) Otázky týkající se fixace (přepisu) dat Druhy informací obsažených v datech (neverbální rovina rozhovoru) Epistemologické otázky 6 2.11. (1) ČETBA: Strauss a Corbin (1999), s. 42-69. (2) analýza (kódování) svého rozhovoru podle principů otevřeného kódování; vložit do IS (jednotlivě) Analýza (otevřené kódování) Principy otevřeného kódování Porovnání výsledků individuálních analýz; otázky k procesu analýzy 7 9.11. (1) ČETBA: Strauss a Corbin (1999), s. 70-85. (2) revize analýzy s koncentrací na koncepty odpovídající na výzkumnou otázku; rozšíření analýzy o axiální kódování; vložit do IS (individuálně) Analýza (otevřené a axiální kódování) Důraz na konceptualizaci a rozvíjení kategorií, hledání vztahů mezi koncepty; vztah mezi otevřeným a teoretickým kódováním 8 16.11. (1) ČETBA: Strauss a Corbin (1999), s. 86-116, 131-144. (2) prostudování analýz ostatních členů skupinky, začátek společné tvorby teorie Analýza (axiální kódování) Revize (specifikace) výzkumné otázky Metoda konstatního porovnávání, teoretická citlivost, teoretické vzorkování, teoretická nasycenost Plánování dalšího sběru dat 9 23.11. (1) získání dalších dat podle potřeby vznikající teorie, přepis dat, analýza a doplnění teorie Analýza (axiální a selektivní kódování) Hledání ústřední kategorie, formulace teorie Od této chvíle začít průběžně připravovat výzkumnou zprávu (viz pokyny v níže) 10 30.11. (1) ČETBA: Strauss a Corbin (1999), s. 145-167. (2) příprava PowerPointové prezentace výsledků s důrazem na grafickou stránku (tj. srozumitelnost, přehlednost a zároveň věrnost datům a teorii) Prezentace výsledků Zpětná vazba k prezentacím, otázky grafického vyjádření výsledků. 11 7.12. (1) ČETBA: Strauss a Corbin (1999), s. 168-186; Miovský (2006), s. 293-305. (2) připravit kostru své výzkumné zprávy; vložit do IS (za skupinu) Výzkumná zpráva Struktura výzkumné zprávy, kritéria hodnocení Zařazení metody zakotvené teorie do kontextu jiných metod Ukončení předmětu, zpětná vazba 12 14.12. (1) ČETBA: Strauss a Corbin (1999), s. 187-194; Miovský (2006), s. 255-274. (2) písemná reflexe výzkumného procesu (za skupinu) (3) konfrontace výsledků s literaturou Validita a validizace -důraz na kotvení v datech, hledání „slabých míst“ teorie, princip teoretické nasycenosti, kritéria kvality zakotvené teorie Konfrontace výsledků s literaturou Dokončení výzkumné zprávy a její odevzdání do IS (za skupinu) Výzkumná zpráva vč. hodnocení a komentářů bude v IS dostupná i ostatním skupinám Požadavky na ukončení Podmínky absolvování předmětu: * prezence (min. 10 seminářů z 12), úkoly je nutno vypracovat a odevzdat všechny; * průběžné studium literatury a odevzdání průběžných úkolů: zadání úkolů je uvedeno níže a bude upřesněno na seminářích – úkoly se odevzdávají také písemně vždy před konáním příslušného semináře, a to do určené složky v odevzdávárně v IS. U každého úkolu je uvedeno, zda jej plní každý student sám, nebo projektová skupina jako celek. Textové soubory odevzdávejte ve formátu .doc nebo .rtf. * odevzdání závěrečné práce (skupinový projekt) – tuto práci zpracuje každá skupina. Práce je základem pro výsledné hodnocení (známku), vyučující ovšem mohou přihlédnout také k individuálnímu výkonu (aktivitě na seminářích, kvalitě plnění průběžných úkolů). Zadání závěrečné práce: Závěrečná práce má podobu výzkumné studie, vytvořené na základě projektu zpracovávaného ve skupině v průběhu celého semestru. Práce svou strukturou i rozsahem odpovídá výzkumné studii v odborném časopise. Předpokládaný rozsah je 20 normostran (tj. 36 000 znaků vč. mezer). Obsahuje části: úvod (velmi stručné uvedení do problematiky, výzkumná otázka a její motivace), metoda (tvorba vzorku, popis tvorby dat a analýzy), výsledky (prezentace výsledků, vč. grafického znázornění), diskuze (metodologická reflexe, přednosti a limity výzkumu, konfrontace s literaturou), závěr (význam studie, doporučení pro navazující výzkum), použitá literatura. Na začátku také uveďte abstrakt (do 10 řádků) a klíčová slova (v počtu 3-5). Termín odevzdání: 31.1. 2011. Literatura Povinná literatura: (Vyžaduje se průběžné studium konkrétních zadaných kapitol jako přípravu na jednotlivé semináře.) Miovský, M. (2006). Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Praha: Grada. Strauss, A., Corbin, J. (1999). Základy kvalitativního výzkumu. Boskovice: Albert. K dalšímu studiu: Bryant, A., Charmaz, K. (Eds.). (2007). The SAGE Handbook of Grounded Theory. London: SAGE Publications. Glaser, G.G. (1978). Theoretical Sensitivity: Advances in the Methodology of Grounded Theory. Mill Valley: Sociology Press. Glaser, G.G. (1992). Emergence vs. Forcing: Basics of Grounded Theory Analysis. Mill Valley: Sociology Press. Glaser, G.G., Strauss, A.L. (1967). The Discovery of Grounded Theory: Strategies for Qualitative Research. Chicago: Aldine Publishing Company. Charmaz, K. (2006). Constructing Grounded Theory: A Practical Guide Though Qualitative Analysis. London: SAGE Publications. Kelle, U. (2005). „Emergence“ vs. „forcing“ of empirical data? A crucial problem of „grounded theory“ reconsidered. Forum Qualitative Socialforschung / Forum: Qualitative Social Research, 6(2), Art. 27, http://nbn-resolving.de/urn:nbn:de:0114-fqs0502275. Strauss, A., Corbin, J. (1997). Grounded Theory in Practice. Thousand Oak: SAGE Publications. Strauss, A., Corbin, J. (1998). Basics of Qualitative Research: Techniques and Procedures for Developing Grounded Theory. Thousand Oaks: SAGE Publications.