SOC715 Stárnutí a generační vztahy v rodině
Forma výuky: konzultace
Způsob zakončení: zkouška
Počet kreditů: 6 ECTS

Vyučující, kontakty...
nDoc. PhDr. Dana Sýkorová, Ph.D.
nKontakt: dana.sykorova@osu.cz
n
nMgr. Lucie Vidovićová, Ph.D.
nKontakt: vidovicova@fss.muni.cz
n
nKonzultační hodiny dle individuální domluvy e-mailem.
n

ANOTACE kurzu
nÚvod do gerontosociologie, zejm. „rodinné“ gerontosocio-logie;
nZaměření na intergenerační vztahy, určující výklad
nsociologických teorií stárnutí, stáří
nsociální integrace seniorů,
ndemografických trendů a sociálních konsekvencí populačního stárnutí
nprezentaci stáří jako sociální konstrukce;
nnahlížení strategií udržení osobní kontroly, autonomie seniorů, zvládání stáří;
nnegociace vzájemné pomoci rodinných generací (zdroje, historie vztahů..., „pravidla“ vyjednávání,
ambivalentní charakter), modely fungování rodinného podpůrného systému.
nProlínání teorie a empirie.
n

Podmínky úspěšného absolvování kurzu
nPovinná literatura, schopnost využít poznatky v di-skusi při konzultacích, závěrečné zkoušce.
nKonspekt z článku/kapitoly knihy (2 normostrany, zpřístupněn týden před konáním konzultace). 10
bo-dů.
nOtázky k tématu, které bude probíráno na konzul-taci (zpřístupnění viz výše...).
n Esej (1000 slov): 1/ téma ze studijních okruhů (literatura přesahující povinné tituly, 2/
recenzní stať. T: 21.12. (Odevzdávárna). 50 bodů.
nZávěrečná zkouška:písemná, forma vědomostní-ho testu z povinné četby. 40 bodů.

Celkové hodnocení (počet bodů)
Celkové hodnocení (počet bodů)
A
B
C
D
E
F
100
−
93
92
−
85
84
−
77
76
−
69
68
 −
60
59
a méně

I. konzultace
1.Úvod: Seznámení s programem kurzu, představení předmětu: Téma stárnutí a stáří v průniku
sociologie rodiny a gerontosociologie.
2.Stárnutí a stáří v kontextu demografických změn a transformace rodiny v době pozdně moderní.
3.Sociologické teorie stárnutí a stáří.
4.Teorie příbuzenských vztahů a vzájemné podpory v rodině.

Povinná četba (ad 1 a 2)
n
nRabušic, L. 2002. Stárnutí populace jako pohroma nebo jako sociální výzva? (Zamyšlení nad
některými souvislostmi populačního stárnutí). Praha: VÚPSV. (www.vupsv.cz)
nŠmausová, G. 2004. „Věková struktura společnosti.“ S. 13–28 in Sýkorová, D., Chytil, O. (eds.)
Autonomie ve stáří. Strategie jejího zachování. Boskovice: František Šalé – ALBERT.
nSýkorová, D. 2007. Autonomie ve stáří. Kapitoly z gerontosociologie. Praha: SLON. (Kap.
„Individuální stárnutí.“ S. 47-53)

Povinná četba (ad 3 a 4)
nMarshall, V. W., Matthews, S. H., Rosenthal, C. J. 1993. „Elusiveness of Family Life: A Challenge
for the Sociology of Aging.“ Pp. 39–71 in Maddox, G. L., Lawton, P. M. (eds.) Kinship, Aging, and
Social Change. Annual Review of Gerontology and Geriatrics 13. New York: Springer Publishing Comp.
n
nSýkorová, D. 2006. „Od solidarity jako základu in-tergeneračních vztahů v rodině k ambivalenci  a
vyjednávání.“ Sociologický časopis 42, 4: 683–699.
n
nSýkorová, D. 2007. Autonomie ve stáří. Kapitoly z gerontosociologie. Praha: SLON. (Kap.
„Geron-tosociologické teorie stárnutí a stáří.“ S. 19-46).
n

Sociologie stárnutí/stáří (gerontosociologie)
nje charakterizována jako „jedna z aplikovaných sociologických disciplín“
n
nProlínání tématu stárnutí / stáří / seniorů předměty mnoha sociologických subdisciplín:
nSociologie věku/věkových skupin!
nSociologie rodiny!
nJAK? V jakých souvislostech?
n

Definice gerontosociologie
n
n„... (sociologická disciplína), zabývající se stářím a stárnutím jako sociálními katego-riemi,
které modifikují svůj obsah podle spole-čenského a kulturního kontextu, a specifický-mi skupinami
tzv. starých lidí, jejich vnitřními problémy i jejich vztahem k jiným skupinám a pozicí ve
společnosti.“
n(VSS: 347)

V definici
nhistorická, kulturní proměnlivost pojmu stárnutí/stáří, sociální pozice starých lidí ve
společnosti
n„tzv.“ starých lidí
n→
nStáří sociální konstrukce
nKDE, resp. JAK JINAK?
n
n(četba: Rabušic 2002, Šmausová 2004)

Téma stárnutí a stáří. Multidisciplinarita zkoumání
n
nJaké jiné vědy než sociologie?
n
n
n

Rodinná gerontosociologie
nGerontosociologie – viz výše
nSociologie rodiny
nRodina – širší pojetí ve smyslu
nvertikálním
nhorizontálním
n
n
Rodokmen Václava Klause

Typy příbuzenství:
nvazby založené biologicky
nvazby sociální
n
4generace_s

Co je rodina?
n
nMalá, intimní sociální skupina, dlouhotrvající.
nVazby mezi členy biologické, sociální (emocionalita)
nBiologická a sociální příbuzenská pouta spojují rodiny do širší příbuzenské organizace.
n

Modifikovaná rozšířená rodina
nE. Litwak:
nkoalice navzájem spřízněných, relativně autonomních rodin, fyzicky separovaných, poskytující si
různé formy pomoci a podpory.
n
nPřekonání teorie nukleární rodiny (Parsons)
nVýzkumy: Young,  Willmott
n
nviz Možný, I. 2002. Sociologie rodiny. Praha: SLON Možný, I. 2006. Rodina a společnost. Praha:
SLON

Diverzifikace rodinných forem
nzakládání rodin na manželství i kohabitaci
nrozvody jako nejfrekventovanější důvod vzniku neúplné rodiny
nopakovaná sňatečnost – rekonstruované rodiny
nsinglovství a dobrovolná bezdětnost
n
nSouvislost s tématem?
nvztahy mezi rodinnými generacemi, resp. pozice seniorů v intergeneračních rodinných uspořádáních,
směna podpory...
n

1990
1995
2000
2001
2002
2004
2005
2006
Úmrtí (v tis.)
129. 2
117. 9
109. 0
107.8
108. 2
107.2
107. 9
104 .4
Úmrtí na 1000 obyvatel
12.5
11.4
10.6
10.5
10.6
10.5
10.5
10.2
Naděje dožití při narození
M
67.6
69.7
71.6
72.1
72.1
72.5
72.9
73.4
Ž
75.4
76.6
78.3
78.4
78.5
79.0
79.1
79.7
Dlouhý život se stává masovým (normálním) jevem. (Rabušic 2002:11)

1990
1995
2000
2002
2003
2004
2005
2006
Živě narození (abs.)
130564
96 097
90 910
92 786
93 685
97 664
102211
105 831
Živě narození na 1000 obyvatel
12.6
9.3
8.8
9.1
9.2
9.6
10.0
10.3
„Nízká porodnost produkuje populační stárnutí“
Změny struktury populace ← porodnost, úmrtnost, migrace

Věková struktura populace (ČR)
Indikátor
1990
2000
2005
2006
Podíl (%)
0-14
21.2
16.2
14.6
14.4
15-64
66.3
69.9
71.1
71.2
65+
12.6
13.9
14.2
14.4

Věková struktura populace (ČR)
Indikátor
1990
1995
2000
2005
2008
Syntetické indikátory
Index stáří 1/
59.4
72.5
85.5
97.0
105.1
Index závislosti 2/
50.9
46.3
43.0
40.6
40.9
Průměr. věk
36.3
37.3
38.8
40.0
40.5
Index stáří: počet osob ve věku 65+ na 100 dětí ve věku 0-14 let.
Index ekonomického zatížení : počet dětí 0-14 let a osob 65+ starších na 100 osob 15-64letých.




Věková struktura české populace
(2010 – 2020 – 2050) Males/Females
0 0 0

Demografické stárnutí – ekonomické důsledky
nPesimistické („katastrofické“) scénáře: „demografická časovaná bomba = enormní náklady na
finanční, zdravotní a sociální zajištění rostoucího počtu důchodců → stáří a senioři za sociální
problém → odtud hrozící ageismus, sociální exkluze seniorů
nRozpočtová tíseň welfare states, napětí v intergenerační směně: desolidarizace generací
n
n

Řešení problémů vyvolaných demografickým stárnutím
n... zužuje se (v politickém, i nezřídka v sociolo-gickém diskursu) na:
n
nfinancování důchodů
nčasování vstupu do penze (nízký věk versus  prodlužování délky života, zkvalitnění   zdra-votního
stavu, úrovně vzdělání nastupujících seniorských kohort)

Nárůst počtu/podílu starých lidí – problém zdravotního stavu (seniorské) populace?
nStáří přímočaře spojováno s nemocemi, ztrátou energie... (mýtus?! ... homogenity seniorské
populace...)
nStatistika srovnání osob 60+ a mladších 30 let:
nSenioři trpí v průměru 8krát více chronickým onemocněním (muži), 12krát více (ženy)
n40krát častěji dlouhodobé potíže v oblasti pohybové a smyslové, osobní péči a komunikaci, 3,5krát
krátkodobé zdravotní potíže
nEmoční poruchy, deprese, úzkost u lidí 75+ v 6krát vyšším rozsahu než u osob do 25 let.
n

Teorie vztahu mezi mortalitou a morbiditou
nteorie komprese morbidity (Fries),
n
nteorie expanze morbidity (Gruenberg; Kramer; Olshansky et al.)
n
nteorie dynamického ekvilibria (Manton).

…. po 75. roce (80. roce)
n... zdravotní potíže s vysokou pravděpodob-ností hrozí a odtud problém zajištění péče:
n
nna úrovni formálních systémů (státní/ nestátní...)
n
nneformálních, tj. rodiny .... !

Otázky:
nMůže se počítat s tím, že např. dospělé děti budou automaticky poskytovat podporu a péči
odpoví-dající potřebám seniorů?
nCo konkurující odpovědnosti? ■ Vysoká zaměst-nanost žen ve středním věku ■ vnímané povinnosti vůči
rodinám dospělých dětí  ■zdraví a energie ve starším středním věku...
nJak v budoucnu? Dostupné podpůrné sítě? Viz kontext větší diverzity rodinného života (menší
ro-diny, rozvody, opakovaná sňatečnost....) → „nabíd-ka“ rodinné podpory a péče, normy příbuzenské
odpovědnosti???

Čím obdarovat tchyni?



nStárnutí jedince vs Stárnutí populace
nBiologické stárnutí vs stárnutí strukturální
n

Seniorský věk?
nUrčení věkové hranice stáří: konvence, sociální konstrukt (potřeby administrativy sociálního
státu).
nversus
nSubjektivně vnímaná hranice stáří, věkově podmíněné určení hranice stáří sebe/druhých.
n Vidět se starý/stará vs cítit se starý/stará
n

nNutnost změny systému sociálního státu, nikoli úsilí změnit strukturu populace (systém vyhovující
populačním strukturám) nNutnost změnit „struktury příležitostí“ pro seniory
n

Ageismus
nje ideologie založená na sdíleném přesvědčení o kvalitativní nerovnosti
njednotlivých fází lidského životního cyklu, manifestovaná skrze proces systematické,
nsymbolické i reálné stereotypizace a diskriminace osob a skupin na základě jejich
nchronologického věku a/nebo na jejich příslušnosti k určité kohortě/generaci.
n(Vidovićová 2007: 44)
n