Obce, města, regiony a sociální služby. Socioklub, Praha 1997 a možností zpeněženi majetku při využití možností jeho rodiny. Na úhradě nákladů by měla mít možnost podle svého rozhodnuti participovat obec, papř, jiné nestátní organizace a aktivity, například sponzoři. Finanční participace státu by měla být realizována farmou dotace na hlavu nebo půjčkou teprve po vyčerpání všech možností úhrady nákladů spojených s pobytem v ústavu sociální péče. 1 Důraz bude kladen na rozvoj péče o občany v jejich vlastních domácnostech. Ta představuje ve všech vyspělých zemích nejrychleji se rozvíjející oblast sociálních služeb, neboť kvalita bydlení spolu s technologickým pokrokem vytvářejí prostor pro to, aby stále větší rozsah péče, kterou bylo dříve mažno poskytovat pouze v ústavních zařízeních, byl zabezpečen v domácnostech občanů. Domácí péče bude stále více nahrazovat ubývající kapacity úatavní pece, a to za výrazně vyššího standardu péče a za nižších veřejných výdajů. » Nová investiční výstavba ústavních zařízení nebude prioritně orientována na zvýšení celkového počtu míst v ústavních zařízeních, ale na zvýšení občanského komfortu v nich. Zároveň bude sloužit jako náhrada za stávající nevyhovující kapacity (např. 41,8 % domovů důchodců je v současné době umístěno v objektech, které byly postaveny před rokem 1900, přitom asi 10 % objektů bylo postaveno již před rokem 1700), resp. za kapacity, na které uplatnili restituční nároky jejích původní majitelé (cca 6 tis. míst). ■ Dojde k efektivnějšímu využívání jednotlivých forem sociálních služeb, neboť na základě návrhu struktury konkrétních požadavků na péči, vycházející z objektivních kritérií pro kategorizaci závislostí podle stupne zdravotního postižení občana, bude možné přesněji definovat potřeby občanů a hledat způsoby jejich uspokojování nikoliv ve zcela překonaném dvoupólavém systému terén - ústav, nýbrž poskytováním konkrétních úkonů občanu podle jeho potřeb mimo ústav i péčí ústavu apod." Současně bude třeba zřizovat ošetřovatelské ústavy pro ty.staré občany, kteří potřebují skutečně komplexní ústavní péci. • Dojde k dalšímu rozšiřování spektra sociálních služeb, určených ke krytí sociálních potřeb relativně malých skupin občanů, bude se zvyšovat počet pracovníků působících v této sféře, a to zejména v oblasti činností nestátních subjektů a obcí. • Bude posilován význam těch služeb, které poskytují sociální poradenství a sociálnoprávni ochranu. • Role státu bude i pň zabezpečování sociálních služeb zachována, popn se zvýší tam, kde půjde a aktivity ve prospěch těch skupin občanů, které jsou osirakizovány a které nemají konsenzuální sociální podporu, a o aktivity v oblasti sociální prevence. Přitom nepůjde vždy nutné o přímé organizování takových aktivit, ale např. o jejich smluvně garantovanou finanční podporu a legislativní regulaci. » J. Torová, H. Voslrovskfl, E. Kaplan - Vypracování modulů jednotlivých úrovni sociálních služeb v péčí o osoby zrivislé nu pomoci jiné osoby, projekt výzkumu a vývoje MPSV, Praha 1995 H. NÁVRHY NORMATIVŮ VYBAVENOSTI ÚZEMNÍCH CELKŮ SLUŽBAMI SOCIÁLNÍ PÉČE 1. Alternativy stanovení relevantních časových horizontů pro zpracování normativů Rozbor základních charakteristik demografického vývoje ukazuje, že vývoj relevantních věkových skupin obyvatelstva bude v následujícím období značně diferencovaný. Zatímco se předpokládá, že celkový počet obyvatelstva po roce 2000 bude klesat, lze předpokládat, že ve stejném Dbdobí se bude počet osob starších 65 let zvyšovat a počet osob starších SO let po počátečním prudkém nárůstu se bude mime snižovat. S ohledem na nezbytnost změn v celé oblasti sociálních služeb, které musí respektovat mj. i probíhající proces restitucí a nutnost obměny značného počtu ústavních kapacit, je stanovení časových horizontů, v nichž by mohly být navrhované normativy uplatňovány v praxi, značně složitou otázkou. Na zřeteli je totiž nutno mít radu faktorů, z nichž dosah některých je v současné době možno velmi obtížně odhadovat, natož pokusit seje kvanti Skovat. V tomto směru jde především o otázku vzniku vyšších územně správních celku (VUSC), jejich zákonem stanovené kompetence a s tím související otázky nových rozpočtových pravidel. Je proto zřejmé, že navrhované normativy by měly být koncipovány v několika časových rovinách tak, aby respektovaly všechny uvedené skutečnosti a byly jak dobrým metodickým vodítkem pro samosprávné orgány, tak v zájmu ochrany práv občanů i účinným nástrojem stálu k regulaci sociálních služeb v jednotlivých regionech. Kritickými obdobími tohoto pohledu jsou především ■ léta 1997-2002, kdy by jednak měla vrcholit transformace sociálních služeb a jednak vyvrcholit proces restitucí, který se může projevit úbytkem lůžkových kapacit v ústavech sociální péče až o 6-10 tis. lůžek 26 27 - závěr druhé poloviny prvého desetiletí příštího století, kdy bude nutno vytvořit kvalitativní i kvantitativní předpoklady pro zabezpečení důsledků výrazného nárůstu osob v nejstarších věkových skupinách po roce 2015. Složitost působeni důsledků těchto aspektů, které působí ve vzájemných vazbách a souvislostech, vedou k doporučení stanovit normativy ve dvou Časových horizontech. Pro rok 2D00 a k fdIcu 2010 s tím, že v prvních letech příštího tisíciletí bude nezbytné jejich úroveň a strukturu (komplexnost) posoudit, a to především se zřetelem na působení nových právních norem ovlivňujících chování jednotlivých sociálních subjektů v sociální oblasti. Vedle těchto rozhodujících faktorů je nezbytné úroveň jednotlivých normativů průběžně analyzovat, a to především v souvislosti s vypracováním nových projekcí vývoje obyvatelstva a zejména projekci domácností ve vazbě na důsledky nově přijatých legislativních opatření, která mají bezprostřední dopad na chování jednotlivých subjektu v sociální oblasti, případně jako důsledek některých dnes obtížně kvantifikovatelných faktorů, jakými jsou například výrazné změny v systému zdravotní péče, dostupnosti bydlení apod. 2. Alternativy stanovení relevantních velikostních kategorií obcí pro zpracování normativů Výchozími kritérii pro posuzování již přijatelné minimální velikosti obce (území) jsou • přítomnost dostatečně velikých problémových částí relevantních sociálních skupin • možnost zabezpečení kvalifikovaného provádění sociálních služeb při zajištění provozní racionality a při optimalizaci sociálních aspektů těchto služeb Protože ve stejném celkovém počtu obyvatel může být individuální podíl jednotlivých relevantních skupin různý, může být přijatelná minimální velikost obce a samozřejmě její skutečné sociální potřeby stanoveny jen orientačně; skutečnou potřebu sociálních aktivit je Iřeba stanovit provedením sociálně demografické analýzy konkrétní obce a konkrétního území- V tomto směru proto půjde především o nalezení velikostních typů obce, popr. území. Pn tomto rozhodování je nutno mít na zřeteli i podstatu jednotlivých řešených problémů. Některé aktivity nemůže zabezpečovat nejblížŠÍ subjekt (obec, místní nestátní subjekt), a to jak pro eventuální nemožnost poskytovat je kvalifikovaně, tak především pro diskrétní povahu těchto problémů (chudoba, manželské krize, výchovné problémy apod.). Proto je iřeba tuto protichůdnost tendencí u jednotlivých typů služeb velmi přesně vyjádřit a odusit 28 Stav a vývoj v České republice je vsak v rozporu s těmito poznatity. Po roce 1990 došlo k výraznému rozdrobení sídelní struktury a k osamostatnění malých obci. Téměř v 80 % z celkového počtu obcí dnes žije méně než 1000 obyvatel, celkem v nich žije pouze cca 16 % obyvatel. Naopak zhruba 50 % obyvatel žije ve městech a městských Čtvrtích. Souhrnně je možno konstatovat, že je účelné, aby konstrukce normativů vycházela z následujících premis: 1. Určité aktivity, jako je napr. základní sociální poradenství či elementární formy pomoci nesoběstačným starým lidem, je možno a nutno zabezpečovat v obcích každé velikosti. 2. Minimální velikost obce, v níž je možné provozovat sociální služby, je zhruba 2, resp. 5 tis. obyvatel, za významné je třeba považovat obce ve velikosti do 10 tis. obyvatel (jde o velikostní typ - tedy s možností přesahu); tyto obce mají zpravidla statut městD a jejich význam v příštím období výrazně poroste. 3. Minimální území - mikroregian, jehož vybavenost je vhodné analyzovat a normativně ošetřit, je spádové území pověřené obce, která na něm podle současných předpisů vykonává státní správu v sociální oblasti (jde přibližně o 26 tis. obyvatel). 4. Dalším stupněm pro reálné koncipování normativů je město velikostního typu 20-50 tís. Obyvatel, které je zpravidla okresním městem, a o jeho spádové území. 5. Vzhledem k postavení okresního úřadu jako základní územní jednotky státní správy je třeba roli okresu v rámci tvorby normativů samostatně pojednat 6. Je třeba popsat roli VÚSC a případně i působnost státu jako provozovatele sociálních služeb, které je možné provozovat na celostátní úrovni. 7. Pro univerzalitu použití bude vhodné vyjádřit potřebu sociálních služeb ve vztahu k relevantním sociálním skupinám bez vztahu k velikosti sídla a obdobně i ve vztahu k celkovému počtu obyvatel. 3. Konstrukce normativů vybavenosti územních celků službami sociální péče Úvodem je třeba konstatovat, že normativy jsou zpracovány podle možností ve více konstrukcích tak, aby umožnily získat základní orientaci více způsoby. Je patrné, že univerzální a v této souvislosti tradičně užívaný název, normativy, se pro některá řešení nehodí. V tomto směru je proto účelné hovořit o tom, že se jedná o směrná čísla, orientační údaje, upozornění na průměrný, a tedy pravděpodobný výskyt sociálních jevů, situací a sociálních potřeb. Vícccestnč, popř. vícevrstevnaté koncipování normativů se 29 ukázalo vhodným vzhledem k velmi diferencovanému okruhu sociálnědemografických informací, s nimiž ve své činnosti disponují obcef zejména ty, pro něž sociální služby dosud zabezpečuje stát. Jsou obce, které disponují jen údaji o celkovém poctu obývate^ ale i obce, které znají podrobnou věkovou strukturu svých občanů. Oběma obcím by vsak měly být normativy užitečné. Jednotlivé použité konstrukce normativů mají různé přednosti i nevýhody, různou měrou mohou zohlednit jemnejší demografickou skladbu obyvatel a je možno je proto použít duplicitně a komparativně právě k ocenění místních odlišností. Předkládá se návrh normativů ve Čtyřech typech: a) Orientační údaje vymezující velikost cílových sociálních skupin b) Normativy vybavenosti vybranými službami sociální pomoci c) Přehled územní distribuce sociálních služeb d) Orientační standard vybavení spádové obce a jejího území (pověřené obce) Tyto normativy je třeba při koncipovaní sociálních služeb v konkrétním případě konfrontovat s výsledky sociální analýzy obce. 3.1. Orientační údaje vymezující velikost cílových sociálních skupin Cílové sociální skupiny jsou zde chápany jako ty části sociálních, popř. věkových skupin, které jsou obvyklými příjemci (klienty) sociální pomoci, tj. skupiny, u nichž lze prokázat vyšší potřeby sociálních služeb. Analýzy prokázaly, že doporučené normativy vybavenosti, koncipované ve 2. polovině 80. let zejména pro oblast péče o staré a těžce zdravotně postiženě občany, byly stanoveny v zásadě objektivně a představují velmi dobré východisko pro jejich aktualizaci na další období. V návaznosti na změněné demografické, ekonomické a spolecensko-politické podmínky a s přihlédnutím k nejnovějším vývojovým trendům při poskytování sociálních služeb se ovšem jeví jako účelné koncipovat doporučené ukazatele vybavenosti pro následující období také v podstatně jemnějším rozdělení v závislostí na věku osob a přitom využít jednotlivé moduly sociálních služeb podle rozsahu závislosti občana na pomoci jiné osoby (viz Část m. - Přílohy, tab. 1). V tomto směru se doporučuje doplnit normativy vybavenosti ústavními a terénními službami o průměrné údaje charakterizující závislost osob na pomoci v jednotlivých sociálních skupinách, popr. obecné jako upozornění na možný výskyt sociálních potřeb obyvatel v určitém teritoriu. Takový nastroj lze prakticky velmi dobře využít. Na základě dostupných údajů lze navrhnout následující normativy vybavenosti územních celku službami sociální péče v závislosti na veku osoby a míře její závislosti. íabulka Č. 1: Údaje, vymezující potřebu sociálních služeb ve vazbě na míře závislosti a veku osob vyššího věku podíl osob, které potřebují pamiic při sebeobsluie, podle míry závislosti věk osoby celkem minimálni leiikä střední lěžkd 65-69 let 3 % 1,5% 1,5% 70-7'í tet 7% 3 % ■ 2% 2% 75-79 tet 10,5 % 4% 3 % 3% 0,5 % 80-84 let 15.5 % fi,5% 4% 4% 1 % 85-89 let 27% 9% 8% 8% 2% 90 a více let 8D% 20 % 20% 20% 20 % Na základě srovnání a analýzy dostupných statistických údajů o počtu zdravotně postižených osob a jejich struktuře lze pro potřebu tvorby normativů vyvodit závěr, že sociální služby pro staré občany současně kryjí významný podíl -potřeb osob označených za zdravotně postižené, zejména v některých skupinách postižení. Dále je nutno respektovat, že: • struktura zdravotně postižených občanů je velmi diferencovaná jednak podle druhu zdravotního postižení a jednak podle věku « při koncipování sociálních služeb v obci a územním celku je třeba vždy vycházet ze zcela konkrétní sociální analýzy obce, města či územního celku, protože při relativně malých výskytech některých druhů postižení mohou být poměry v jednotlivých místech zcela zásadně odlišné, a průměrný výskyt, např. na 10 tis. obyvatel, je proto třeba považovat pouze za orientační labulka č, 2: Orientační výskyt jednotlivých druhů zdravotního postižení na 10 tis. obyvatel druh postižení orientační výskyt na 10 tis. obyvatel zrakové postižení 57 z toho těžce 16 sluchové postiženi 95 z toho zceln hluchých 14,5 30 31 poruchy řeci 57 mentálni postiženi 285 v tom: dospělí vyžadující ústavní péči '1,5 mládež vyžadující ústavní péči 10 vady pohybového úsliqjí 286 v tom: dospěli vyžadující ústavní péči 0,4 mládež vyžadující ústavní péči 1 tělesné postiženi dospelých s přidruženým mentálním postižením vyžadující ústavní péči 0,4 tělesné postižení mládeže s přidruženým mentálním. ■ popr. dalälin postižením vyžadujícím ústavní péci 0,5 smyslové postižení dospelých vyžadující ústavní péci 0,3 vozíčkáři 33 diabetici 505 z toho: nn inzulínu 66 duševně nemocní 95 epileptici 133 psoriatici 190 clironicícy nemocní toxikamané a alkoholici vyžadující ústavní péči 0,1 poživatelé invalidního důciipdu 400 poživatelé Částečného invalidního důchodu 111 příplatek k přídavkům na invalidní děli do r. 1995 22,4 držitelé mimořádných výhod I. slupne 70- II. stupně 152 HT. slupne 61 chronicky nemocné dStt 524 Pozn.: Údaje převzaty a přepočteny z různých zdrojů s různou mírou validity a vzájemné slučitelnosti. Proto je při jejich použití třeba z lélo skutečnosti vycházet Tyto údaje je třeba brát jako velmi orientační. Určitý rozptyl uvedených a reálných čísel je dán také skutečností, že neexistují dostatečné statistické údaje ani výměna informací mezi zdravotní a sociální sférou. V některých směrech jde tedy o počty osob určené až na základě kontaktu zdravotně postiženého občana s některým ze sociálních systémů. Ačkoliv tyto údaje nejsou zřejmě z výše uvedených důvodů zceia přesné, poskytují relativně velmi dobrý přehled o možném výskytu jednotlivých typů zdravotního postižení na konkrétním území. V dalším období je bude možné doplnit o statistická data o počtech příjemců sociálního příplatku zvýšeného z titulu zdravotního postižení dítěte nebo rodičů, který je poskytován v rámci systému státní sociální podpory. tabulka £. 3: Orientační údaje o výskytu potřeby sociálních služeb v oblasti péče o děti a rodinu Sociální skupina Na 1000 rodin Nn 10 000 obyvatel Rodiny s dětmi (0-18 let), které potřebují sociúlně-právrU ochranu nebo jiný druh sociální pomoci u nichž vznikne v průběhu roku potřeba pomoci 50 80 kterg potřebuji trvalou pozornost 175 270 Děti, které jsou ohroženy syndromem CAN (týrané n zneužívané děti) u nichž vznikne v průběhu roku potícím pomoci nu 1000 dětí 8 20 které potřebují trvalou pozornost v důsledku CAN 140 340 tabulka č. 4: Orientační údaje o výskytu potřeby sociálních služeb v oblasti sociální prevence Osoby vyžadující azylové ubytování nn 10 0D0 obyvatel bezdomovci 10" mntky s dítětem 4,5 po propuštěni z výkonu trestu 19 z důvodů závislosti na drogách I2-241' Pozn.: 0 okres, který má 100 tis. obyvatel, by měl rtiíí 100 lůžek pro bezdomovec, z toho 50 v noclehárnách 31 tento údaj může býi ve velkých městech nž několikanásobně překročen 32 33 3.2. Návrh normativů vybavenosti sociálními službami tabulka č. 5: Návrh doporučených normativů vybavenosti službami pro staré a zdravotně postižené občany v relaci na 1000 osob starších 65 let 1995 sítu L 2000 2010 vybavenost místy v zařízeních pro staré občany celkem 47,36 53,00 53,00 z toho: v domovech důchodců 24,00 26,00 26,00 v domovech-penziónech pro důchodce B,47 9,00 9,00 v bytových jednotkách v DPS 14,89 .18,00 18,00 počet osob, kterým je poskytovaná pečovatelská službo 66,73 70,00 75,00 tabulka č. 6: Návrh doporučených ukazatelů vybavenosti místy v domovech důchodců v relaci na 1000 osob starších 80 let 1995 skut. 2000 2010 vybavenost tnfsty v domovech důchodců 122,42 160,00 160,00 tabulka č. 7: Návrh doporučených ukazatelů vybavenosti službami pro staré a zdravotně postižené občany v relaci na 10 000 osob celkem 1995 skut. 2000 2010 vybavenost místy v zatíženích pra staré občany celkem 61,70 69,00 72,00 z toho: v domovech důchodců 31,12 33,00 35,00 v domovech-penziónech pro důchodce__ 11,09 12,00 12,50 v bytových jednodiách v DPS 19,49 24,00 24,50 nnrr.t osob. ktcrvm ie oaskviována pečovatelská služba 87,35 . 90,00 100,00 i —_L._i——-—1- ————--- —-— vybavenost místy v ÚSP pro zdravotně postižené dospělé osoby 6,37 9,50 11,00 vybavenost místy v ÚSP pro zdravotně postiženou mládež 12,12 13,00 13,00 Je zřejmé, že v následujícím období se budou prioritně rozvíjet ty formy sociálních služeb, které umožní zabezpečit péči a staré a zdravotně postižené osoby v jejich vlastních domácnostech. V tomto směru se předpokládá, že hodnoty ukazatelů vybavenosti se budriu zvyšovat u těch forem, které jsou zaměřeny na poskytování jednotlivých forem sociální péče v domácnostech občanů nacházejících se v sociální nouzi (všechny tyto formy jsou zahrnuty pod souhrnný pojem pečovatelská služba), zatímco vybavenost územních celků místy v ústavních zařízeních by mohla klesat. V tomto směru je proto možno chápat takto koncipované hodnoty ukazatelů vybavenosti jako: • minimální pro služby, které lze zabezpečit v domácnostech jednotlivých občanů * maximální pro služby, které jsou poskytovány v ústavních zařízeních Nově se navrhuje koncipovat orientační ukazatele vybavenosti místy v azylových zařízeních. tabulka 6. 8: Orientační ukazatele vybavenosti místy v azylových zařízeních na 10 tis. obyvatel 2000 2010 počet míst v azylových domech pro matky s dětmi 4,50 6,00 pačet míst v azylových domech pro bezdomovce 5,00 7,00 počet míst v noclehárnách 5,0Q 7,00 3.3. Přehled územní distribuce sociálních služeb Třetí z typů normativů představuje pokus o shrnutí všech základních typů sociálních služeb, popř. aktivit majících vliv na sociální vztahy, a zobecňuje zkušenosti a názory na to, jalc by tyto služby měly být na území rozmístěny. Orientačně tyto hodnoty navrhují, které služby by měly být v každé obci, v obcích, resp. územích různé velikosti, kterými by mel být vybaven každý okres, popř. VÚSC, a které aktivity by mel zabezpečovat stáL Jde o ideální představu, která je jedním z východisek pro koncipování sociálních služeb a kterou je nezbytné konfrontovat především se skutečným počtem obyvatel obce ci území a konkrétní situací v území. Dalšími korektivy jsou první dva typy normativů. S pomocí těchto nástrojů je potom možné zjistit jalc rozsah sociálních potřeb, tak najít vhodné umístění služby, její optimální velikost a spádovost působení. Čtvrtým zdrojem informací pro modelování sociálních služeb, který byl měl být na počátku prací, je sociální analýza obce. 34 35 Při hledání optimálních řešení je třeba počítat i s možností společného provozování sociálních služeb více obcemi, s možností smluvního zabezpečování sociálních služeb pro vlastní občany v jiné obci, provozování prostřednictvím nestátních subjektů apod. Také skutečnost, že některá služba by měla být na území okresu provozována, nutné neznamená, že tato služba musí být na území okresního města apod. Vždy je třeba hledat místně konkrétní řešení a k jeho nalezení využít doporučené normativy. Orientační přehled jednotlivých typů sociálních služeb v obcích, městech a územních celcích 1 2 3 4 5 6 obec v sam aut. působnosti do 2 lis. oby volci přenesené působnosti region do 20 tis. obyvatel prenesené působnosti region tlo 50 lis. obyvatel okres jako správní jednotka vyšší uzemni správní celky (VÚSC) stát Sociální poradenství Základní sociální poradenství Základni sociální poradenství X X X X X X Kontaktní místa slální sociální podpory X X X Odborné sociální poradenství Linka důvěry mládeže (Linka be2peČf) X X Krizový telefon X X X X Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy (manželské a předmanželské poradny) X Oddělení péče o dĚti a rodinu X Poradny pro řešení krizových situací u dělí (DĚIskč centra, krizová centra apod.) X X Poradny pro řešení krizových situací u dospělých X X Kamunitnf centra X X 1 2 3 4 5 6 Poradny a kontaktní cením pro řešení závislosti na alkoholu a drogách X X Nlzkoprahové středisko pra osoby závislé na drogách X X Drogový koordinátor X Místo, kde je možno získal konzultace k problematice rnuliikulturálního soužili (poradce pro etnické otázky) X Sociální asistent (strcetworker) X X Poradenství v oblasti prevence kriminality {koordinátor preventivních aktivit) - komise X X Pomoc obětem trestných cínů (Bílý kruh bezpečí) X X X Sociální kurátor pro mládež, sociální kurátor pro dospěle X Střediska poradenství a sociální rehabilitace pro zdravotné postižené občany X Pomoc při zabezpečení základních Životních potřeb Poskytnutí Dnanční nebo věcné pomoci X X X Zabezpečení podmínek na prežití X X Zabezpečení jednoho leplěno jídla denně X X Zabezpečení ošacení X X Zabezpečení noclehu a základní osobni hygieny X X Pomoc v péči o osobní hygienu občana X X X Pečovatelská služba (ofiobní pomoc při udržování hygieny v domácnosti občana) X X X Střediska osobní hygieny X X Prádelny (možnost levného prani prádla) X X Pomoc v péčí o domácnost a o občana X X X Pečovatelská služba (nákup potravin) X X X Pečovatelská služba (rozvoz stravy) X X X Jídelny pro důchodce X X Dietní jídelny X X 36 37 1 2 3 1 4 5 6 Pomoc souvisící se závislostí způsobenou těžkým zdravotním postižením Osobni asistence pro těžce zdravotně postižené děti X X Osobni asistence pra těžce zdravotní postiženě dospělé X X Respitnl péče {péče a rodinné příslušníky pečující o těžce zdravotně postižené) X Dávky sociální peče vázané na zdravotu! postiženi občana X Pomoc souvisící s problematikou bydlení a potřebou péče Denní pobyty Damovinky X X Denní stacionáře pro zdravotné postižené děti X X Dennf stacionáře pro zdravotně postižené dospělé X X Týdenní pobyty Týdenní pobyty pro staré občany X Týdenní pobyty pro děti se zdravotním postižením X Týdenní pobyty pro dospělé občany se zdravotním postižením X Přechodné pobyty Přechodné pobyly v domech s pečovatelskou službou X X Přechodné pobyty v ústavech sociální péče pro děti X X X X Přechodné pobyty v ústavech sociální pécs pro dospělé X X X X Přechodné pobyty v léčebnách pro dlouhodobě nemocné X X ] 2 1 3 4)56 Trvalé pobyty Domovy důchodců X X X Domovy-penzióny pro důchodce X X X Domy s pečovatelskou službou X X X Ústavy sociální péče pro tělesně postiženou mládež X X Ústavy sociální péče pro mentálně . postiženou mládež X X X Oslavy sociální péče pro dospělé občany tělesně postižené X X Ústavy sociální péče pro dospělé občany smyslově postižené X X Ústavy sociální péče pro dospělé občany mentálně postižené X X Ústavy sociální péče pro chronické alkoholiky a tDxikomany X X Ústavy sociální péče 1 pro clironickě psychotiky a psychopaty X X Cliróncnd bydlen f Byty pro mentálně postižené X X X Byty pro občany psychicky nemocné X X X Bezbariérové byty pro těžce zdravotně postižené X X X Chráněné bydleni pro komunity občanů léčících se z drogové závislosti X Zvláštní znřízenl pro výkon pěstounské péče X X X Azylová péče Domov-penzion pro matky s dětmi X X Krizové lůžko pro matku s dítětem X X Domov-penzión pro zletilé opoušlějfcl dětské domovy, popřípadě pěstounské rodiny X 38 39 1 2 3 4 5 6 Azylové ubytovny pro bezdomovce X X Azylové ubytovny pro osoby vracející se z výkonu trestu odnětí svobody X Azylové ubytovny pro přechodné ubytovaní osob závislých na drogách nebo alkoholu X Azylové ubytovny pro osoby HIV pozitivní X X Azylová (krizová) lůžka v dětských centrech X X Domy napůl cesty (pro bezdomovce, matky s dětmi, děd z náhradní výchovy) X X Pomoc při zabezpečení sociální komunikace Institucionální zabezpečení využití volného času dětí Domy děti X X X Zájmové organizace pro děd X X X Sportovní organizace pro děti X X X Sportoviště pro dělí - oficiální X X X Prostory pro liry détl -oficiální i neoGeiálni X X X Kluby pro d£ti X X X Institucionální zabezpečeni sociální komunikace občanu Politické strany X X X Občanská sdruženi X X X Zájmové organizace X X X Sportovní organizace X X X Klubová zařízeni X X X Kluby důchodců X X X Univerzity třetího věku X X X Další klubová zařízeni pro mladě lidi - napr. diskotéky, taneční kavárny apod. X X X X 40 u o C »s o s o B '3? u o '(U >■ o T3 •n a, d XI p T3 d OJ "C O m a a P, I o O ■B a 2 a, a. E? u u -i-a 't3 a Š ĚLJ3 N 'a u P. a □ P -G C -u ■■3 c N > .s, S b.; 'B > '"E !5 g S g S u -a 71 S i s. Síl Š'o B 5 _a I* ... "u •S3 S 5."° c -a S3 ■a a O u 3 ■= ■■a a ■a •oj "1 «J .H :s a as P-, o •a ô S S Q U (J n. a 0 a 5 a TJ Ä 0 síl ■a S-s u-3 p f-i.a ■Si* 3 E « & a a-a °£ 3 "S S •S mu a ä u c a ■Hi I* . .G u ■git o a a m > — .S "2 H 11 i 1 .-s 3 s 11 Č 1(1) i u >al □ ■ocs □ g "á 3 -S -s i 11* ■u a b "3 5 «1 111» I5F-4I - o E 2 n** SI'S S t- 3 = C K O d . Q ž U S. E S o ■a O a. 41 Odborné poradenství Nestátní subjekty padle možností nesiátniho subjektu podle počtu nestátních subjektů v obci přehled o nestátních subjektech v obci, které zabezpečují odborné sociální poradenství určitým sociálním skupinám občanů (těžce zdravotně posázení a staří občané, rodiny s dětmi apod.) Zabezpečení podmínek nn prežití (teplé jídlo, ošaceni, osobni hygiena, nocleh) Obecní (mestský) lifad 3 až 5 20 lze koncipovat jako zařízeni, poskytující podmínky na přežiti Pečovatelská služba Obecní (mestský) úřad 182 poskytování úkonů pečovatelské služby v domácnostech občanů Strediska osobní hygieny 1 středisko poskytují irjoínosi udržováni osobní hyoeny mimo domácnost občana Prádelny pečovatelské služby 1 prádelna poskytují možnost praní prádla občanům, kteří si sami prát nemohou, nebo k lomu nemají podminky ve svých domácnostech Zabezpečení stravováni Jídelny pro důchodce podle sociální analýzy obce umožňuji suravovám starým občanům a občanům těžce postiženým na zdraví Dietní jídelny padle výsledku sociální analýzy umožňují poskytování dietní stravy občanům, jejichž zdravotní stav vyžaduje dietní stravováni a oni sami si dierni stravu připravovat nemohou Denní pobyty Domovinfcy 25 zařízení pro staré občany, o něž pečují jejich rodinní poslušní ci Denní smeionář pro zdravotně postižené děti 20 mDžnost uspořádání podle typu postižení, popřípadě jako zařízeni pra kombinované vady Denní stacionář pro zdravotně postižené dospělé 35 dtto Trvalé pobyty Domov důchodců 68 poskytuje komplexní péči Domav-penzirJn pra důchodce 23 poskytuje bydleni a vybrané sociální služby Dům s pečovatelskou službou 52 poskytuje bydleni a úkony pečovatelské služby Přechodné pobyry Byty v domě s pečovmelskou službou 3 možnost přechodného ubytování v domě s pečovatelskou službou v případě naléhavé potřeby (např. malování v bytě) Lůžka v léčebně pra dlouhodobě nemocné 3 vyhrazená lůžka v LDN pro naléhavé případy, kdy osoby potřebují náročnou ošetřovatelskou péči Chráněné bydlení Byty pro mentálně postižené podle sociální analýzy obce typ péče o mentálně postižené v samostatných bytech pod odborným dohledem Byty pro občany psychicky nemocné podle sociální analýzy obce samostatné bydlení pro občany psychicky nemocné pod odborným dohledem Bezbariérové byty pro těžce zdravotně posázené občany dtto bytový fond speciálně upravených bytů Zvláštní zařízení pro výkon pěstounské péče 1 6 velká pěstounská rodina Azylová péče Damov-penzion pro matky s dětmi 12 určen pro osamělé ženy s dětmi, které potřebují zabezpečit bydlení a potřebné odborné sociální poradenství Krizové lulko pro matku s dítětem 3 možnost vyčleněni tukového lůžka (lůžek) v domově-pen-ziónu pro matky s dětmi Zajištění sociální komunikace Huby pro děti a mládež podle sociální analýzy obce v návazností na sociálněprávní ochranu a prevenci je nezbytné vytvářet podmínky pro využiti volného času déd a mládeže Kluby důchodců 30 až 50 zařízeni pro občany vyššího věku s programem a s možností organizování nejrůznéjšfch akcí pro tuto skupinu občanů Univerzita iřetiho věku vzdělávání občanů v důchodovém věku Obec s celkovým poetem obyvatel 50 tisíc s Typ sociální služby orgán, instituce, zařízení počet pracovníků počet míst Poznámka Základni sociální poradenství Městsky úřnd 2 až3 poskytuje základní informace a zprostředkuje kontakt občanů s pracovníky odborného sociálního poradenství Veřejný telefonní přístroj zajištění přístupu k telefonním přístrojům se stálým provozem v lokalitě Místo poskytující základní sociální poradenství po telefonu 24 hodin derme 3 i možnost kombinace s krizovým telefonem, zřízeným v rámci odborného sociálního poradenství Místní periodický tisk a rozhlas zajištěni pravidelného a aktuálního informování o poskytovaných sociálních službách v rámci obce (města) Nestátní subjekty podle možnost! nestátního subjektu podle počtu nestátních subjektů V obci přehled o nestátních subjektech v obci, které poskytují poradenství určitým skupinám občanů (organizace těžce zdravotně posazených, sdružujících staré občany, osamělé matky apod.) Kontaktní místo státní sociální podpory flazlO zabezpečuje okresní úřad Odborné sociální poradenství Mestský úřad 10 až 12 sociální pracovnicí, zabezpečující odborné sociálni poradenství (sociální práci) občanům V obtížné sociální situací (těžce zdravotně postiženým, starým občanům, rodinám s dětmi apod.); orientačně na 100 klientů I sociální pracovník Sociální asistent 2ai3 půsohí v oblasti primární a sekundární prevence sociálních patologii na úseku terénní sociální práce Komunitni centrum 4 až 6 ambulantní zařízení pro terapeutické aktivity, zaměřené na aktuální sociální problémy v obci Linka důvěry mládeže 6ažH účinná pomoc dítěti v krizové situaci s možnosti výjezdu Krizový telefon 6 nepřetržitá 24hodinová služba odborníků, vyškolených v pomoci při řešeni životních krizových situaci ohčanů prostřednictvím telefonní linky Odborné sociální poradenství Koordinátor preventivních aktivit 1 koordinace a poradenství v oblasti prevence kriminality (rovněž může být pro tyto účely zřízena komise) * Poradna a kontaktní centrum pro řešení závislosti na alkoholu a drogách 2 až 4 i ambulantní zařízení poskytující odborné poradenství včeuié krizové pomoci Nestátní subjekty podle možnosti nestátního subjekru podle počtu nestátních subjektů v obci přehled o nestátních subjektech v obci, které zabezpečuji odborné sociální poradenství určitým sociálním skupinám občanů (těžce zdravotně postižení a stáři občané, rodiny s dětmi apod.) . Zabezpečeni podmínek na přežiti (teplé jídlo, ošacení, osobní hygiena, nocleh) Městský úřad 8 až 12 lze koncipovat jako zařízení poskytující podmínky na přežití Pečovatelská služba Městský úřad 455 poskytování úkonů pečovatelské služby v domácnostech občanů Střediska osobní hygieny 2 střediska poskytují možnost udržováni osobní hygieny mimo domácnost občana Prádelny pečovatelské služby I prádelna poskytuji možnost praní prádla občanům, kteří st sami prát nemohou, nebo k tomu nemají podmínky ve svých domácnostech Zabezpečení stravování Jídelny pra důchodce podle sociální analýzy obce umožňují stravování starým občanům a občanům léžce postiženým na zdraví Dietní jídelny podle soriáfni analýzy obce umožňují poskytování dietní stravy občanům, jejichž zdravotní stav vyžaduje dietní stravování a oni sami si dielní stravu připravovat nemohou Osobni asistence Osobní asistence pra těžce zdravotně postižené děti 30 zabezpečení osobních asisteniú prostřednictvím agentury i Osobní asistence pro těžce zdravotně postižené dospělé občany 100 zabezpečení osobních asistentů prostřednictvím agentury Denní pobyty Domovníky 70 zařízeni pra staré občany, o něž pečují jejich rodinní příslušníci Denní stacionář pro zdravotně postižené děti 50 možnost uspořádaní podle typu postiženi, popřípadě jako zařízeni pro kombinované vady Denní stacionář pro zdravotně postižené dospělé HO . dtto Týdenní pobyty Týdenní pobyt pro staré DbČany 20 zařízeni ústavní sociální péče, umožňujícf rodinám pečujf-cím o své staré příslušníky péči v průběhu týdne Týdenni pobyty pro děti se zdravotním postižením 30 zařízení ústavní sociální péče, umožňující rodičům pečujícím o těžce zdravotně postižené dítě zabezpečovat péči v průběhu pracovních dnů v týdnu Týdenní pobyty pro dospělé občany se zdravotním posúžením 20 zařízení ústavní sociální péče, umožňující rodinám pečujícím o těžce zdravotně postižené dospělé členy zabezpečit péči o ně v průběhu pracovního týdne Trvalé pobyty Drjmov důchodců 169 poskytuje komplexní péči Doraov-penzión pro důchodce 58 poskytuje bydleni a vybraně sociální služby Důro s pečovatelskou službou 117 poskytuje bydleni a úkony pečovatelské služby Přechodné pobyty Byty v domě s pečovatelskou službou 5 možnost přechodného ubytováni v domě s pečovatelskou službou v případě naléhavé potřeby (např. malováni v bytě) Lůžku v ústavech sociální pécE pro děn 10 možnost přechodného umístěni dítěte těžce zdravotně postiženého po dobu zaneprázdněnosti rodičů, popr. v době dovolené apod. Lůžka v ústavech sociální péče pro dospělé (domovy důchodGŮ, ůsuivy sociální péče pro těžce zdravotně postižené dospělé občany) 15 možnost přechodného umístění starého občana nebo občana těžce zdravotně postiženého na určitou dobu Lůžka v léčebně pro dlouhodobě nemocné 5 vyhrazená lůžka v LON pro naléhavé případy, kdy osoby potřebují náročnou ošetřovatelskou péči íi Chráněně bydlení Byty pro mentálně postiženě podle sodalní analýzy obce typ péče o mentálně postižené v samostatných bytech pod odborným dohledem Byty pro občany psychicky nemocné podle sociální analýzy obce samostatné bydleni pro občany psychicky nemocné pod odborným dohledem Bezbariérové byty pro lezce zdravotně postižené občany podle sociální analýzy obce bytový fond speciálně upravených bytů Byty (zařízení) pro občany léčící se z drogové závislosti podle sociální analýzy obce chráněné bydleni pro komunity občanů léčících se z drogové závislosti Zvláštní zařízení pro výkon pěstounské péče 2 12 velká pěstounská rodina Azylová péče Domov-penzión pro matky s dětmi 23 určen pro osamělé ženy s dětmi, které potřebují zabezpečit bydlení a potřebné odborné sociální poradenství Krizové lůžko pro matku s dítětem 10 možnost vyčleněni takového lůžka (lůžek) v domově-pen-zíónu pro matky s dětmi Ubytovna pro přechodné ubytování osob závislých na drogách nebo alkoholu 50 až 120 určeno pro jednorázové, popřípadě opakované ubytování pro tyto občany Zajištění sociální komunikace Kluby pro děti a mládež podle sociální analýzy obce v návaznosti na saciálnéprůvnl ochranu a prevenci je nezbytně vytvářet podmínky pro využiti volného Času děti a mládeže Kluby důchodců 75 až 120 zařízeni pro občany vyššího věku s programem a i možností organizování nejrůznějších akci pro tuto skupinu občanů Univerzita třetího věku vzděláváni občanů v důchodovém věku m. NÁVRH SOCIÁLNI ANALÝZY OBCE 1. Úvodem Při projednávání vládního návrhu zásad zákona o sociálni pomoci na jaře roku 1995^ bylo uplatněno doporučení zařadit do pripravovaného zákona nový inštitút sociálni analýza obce. Zpracování tohoto dokumentu se podle návrhu výboru Poslanecké sněmovny mělo stát podmínkou pro poskytování státních dotací na sociální aktivity obci. Návrh obsahu sociální analýzy vychází z obsahu vládního návrhu zásad zákona o sociální pomoci s pnpomínkami, uplatněnými Poslaneckou sněmovnou, dále ze statí ministra práce a sociálních věcí ing. J. Vodičky irJde o renezanci sociálních rolí obcí a měst", publikované v časopise Státní správa a samospráva a z Programového prohlášení vlády z Července 1996. 2. Výchozí principy Zpracování Dbsahu sociálni analýzy vychází zejména z těchto principů, obsažených ve výše uvedených dokumentech: ■ bude se posilovat odpovědnost a působnost obcí v oblasti sociální pomoci a zvláště v oblastí sociálních služeb - bude se akcentovat právo na informace základní sociální poradenství, které by měla poskytovat každá obec, a odborně poradenství, které bude poskytováno podle rozsahu spádovosti jednotlivých oblastí sociální problematiky v rámci okresu, kraje, popř. i celostátně - odpovědnost obcí za uspokojování sociálních potřeb občanů nebude chápána^tak, zeje obec povinna zabezpečit všechny sociálni aktivity vlastními snami, nýbrž jde o to, aby potřebné sociální aktivity byly jejím občanům dostupné, ať už je poskytuje kdokoliv \ ■ bude deklarována podpora státu nestatním subjektům, a to za jasně stanovených | podmínek ■I • sociální analýza obce bude metodickou pomůckou, která by obcím měla pomáhat j v poznání a uspokojování sociálních potřeb jejich občanů :j • sociální analýza obce účinně napomůže tam, kde je dosud provozovatelem služeb I stát (popř. také výlučně jen stát) a kde samosprávné obce nedisponují knovv-how íj o sociální problematice, protože se v řadě případů zabývají jen výplatou sociálních i dávek, ať už jako pověřené obce, nebo obce v samostatné působnosti. | ij | 3. Cíle zpracování sociální analýzy obce, města, územního celku j. Sociální analýza obce (města, regionu) bude plnit více cílů a s ohledem na nejsou i koncipovány jednotlivé skupiny údajů ainformací, které by měly být jejím obsahem. | • Zpracování sociální analýzy obce, města, popř. územního celku by mělo být zdro- ; jem informací potřebných pro poskytování dotací státu na krytí nákladů sociálních j aktivit obcí a zdrojem statistických údajů. V této skupině údajů je třeba akcentovat j informace sociálně demografické. • Zpracování sociální analýzy by mělo přispět k tvorbě, popř. být součástí celkové a analýzy obce, města ci regionu, která vychází z historických, geografických, de-[ mografických, ekonomických a dalších skutečností a je předpokladem pro vytvá-| ření dlouhodobější rozvojové strategie obce, města či regionu, tídaje o sociálne demografickém složení obyvatel a o některých sociálně ekonomických jevech, jako je nezaměstnanost, dojíždění apod., jsou proto velmi důležité. • Analýza by s pomocí normativů měla zpracovateli pomoci nalézt a kvantifikovat ty j sociální skupiny, které jsou nejčastěji klienty sociální pomoci (cílové skupiny), které zpravidla potřebují pomoc, a dále ty skupiny osob, s jejichž způsobem života ; jsou spojena rizika apod. Stručně řečeno, půjde o určité upozornění pro obecní za- | stupitele, kterého bude možné využít ve dvou kracích: í] a) provedením demografické analýzy, j b) porovnáním s normativy, které upozorňují na celostátní průměrnou velikost projí blémavých Částí sociálních skupin; to umožní zpracovatelům provést srovnání a dá Í impuls k ověření případných důvodů diferencí, v každém případě pak napomůže s lepšímu poznání sociální problematiky vlastní obce, města Či úzernního celku. i) ■ Zpracování sociální analýzy by v druhém plánu mělo vést ke shromáždění informa- 1] cí o sociálních aktivitách provozovaných na vlastním území, ale i o aktivitách jiných j| subjektů a orgánů ve spádovém území. Tato část analýzy je iniciována poznatkem, ji že již v současnosti existuje poměrně Široké spektrum nej různějších sociálních akti- l! vit, avšak občané o nich často nevědí, neexistují registry těchto činností, Lakže ani 1 48 i! i! 49 obecni Qrgán nemůže občanu poskytnout informaci, kam se se svými problémy obrátit Jde především o aktivity nestátních subjektů. Není nezbytné ani možné, aby každá obec disponovala všemi typy sociálních služeb, aleje nezbytné, aby obec byla schopna svého občana o takové službě informovat, eventuálně mu podle typu služby napomoci ji zabezpečit nebo zprostředkovat (právo na sociální poradenství). • Vyplnění dotazníku sociální analýzy tak umožní obci vytvořit základní fundus místně plamých informací o sociálních aktivitách (zcela praktických a v uživatelsky příznivé podobě, např. s telefonickým kontaktem) potřebných pro vlastní činnost obecních orgánů i pro občany obce. Zde půjde o konstrukci otázek na místo, kde mohou být občanům obce poskytnuty potřebné služby (v obci, mimo obec). • Sociální analýza klade otázky (resp. na ně odpovídá), které směřují na životní podmínky občanů, na možnosti uspokojování jejich potřeb. Jde svým způsobem o dílčí upozorněni na některé problémy a potřeby, jako jsou např. dostupnost telefonního spojení, dostupnost komunikační (např. pro osoby s omezenou možností pohybu), možnosti levného stravování apod. Je zřejmé, že s růstem velikosti obce (až po územní celek) se bude rozsah detailních informací tohoto typu snižovat • Sociální analýza umožňuje ověření existence mechanismů kooperace obce s příslušnými orgány státní správy, jiných obcí a nestátrumi subjekty, popř. dává impuls k navázání těchto vztahů. Vyplnění příslušných otázek má opět dvojí účel. Zajištění konkrétních informací umožňujících rychlý kontakt s těmito subjekty, tj. zodpovězení otázek tohoto typu a vytvoření základu potřebných místně platných informací užitečných v případě potřeby jak pro obecní úřad samotný, tak pro občany. Jde o otázky týkající se konkrétních údajů o pracovištích subjektů poskytujících sociální služby, sociálnčprávni ochranu, poradenství apod. Celkové akcentování potřeby zvýšení informovanosti občanů s cílem usnadnit jim řešení jejich problémů se projevilo v usnesení vlády Č. 595 ze dne 25. října 1995 o katalogu opatření ke zjednodušeni a zlepšení výkonu státní správy ve vztahu k občanům. V katalogu opatření jsou výslovně uloženy úkoly ke zpracování a vydání takových informačních podkladů pro občany, které by jim měly usnadnit řešení jejich záležitostí včetně sociálních a orientovat je v jejich nárocích. Navržený obsah sociální analýzy vytváří v Části, kterou se sumarizují informace o sociálních aktivitách, podklad pro rozšíření informovanosti občanů i v oblasti působnosti samosprávy. 4. Využití zkušeností z analýzy obce realizované v jiných odvětvích Úspěšnost realizace vládních politik v různých oblastech odvisí přímo od ochoty, schopností a možnosli samosprávných obcí a měst tyto aktivity naplnit konkrétními činy. Jde o takové oblasti, jako jsou ochrana životního prostředí, multikulturální soužití 50 i a další. Souvisí to s principem subsidiarity a kompetencemi, které má samosprávná í obec při správě svého území a života v něm. Stát múze vytvářet právní a organizační ! předpoklady a může různé sociální aktivity obcí i ekonomicky stimulovat Jeho schop- ; nost přikázat provozování těchto aktivit je vsak ve vztahu k obcím značně omezená. > Růst role obcí určitých velikostí se očekává v procesu změn ve struktuře osídlení. ? S tím úzce souvisejí snahy vést obce k vytváření vhodného podnikatelského prostředí ' a napomáhat jim přitom.1! [ S iniciativní roli obcí počítá vládní Program obnovy vesnice (květen 1991). Předpo- kládá provedení podrobné sociálně-urbanistické analýzy obce, např. ve formě dotazníku j a vzoru přihlášky k programu obnovy vesnice. Tyto dokumenty jsou blízké koncepci so- í ciální analýzy obce a obsahují několik desítek otázek týkajících se údajů o sídle, jeho i historii, bydlení, zemědělství a lesním hospodářství, průmyslové výrobe, službách, do-j pravě, občanské a technické vybavenosti, arclútektortickém obrazu vesnice, krajině, { možnostech pro volný čas, odpočinek a kulturu, veřejnou činnost apod. Je patrné, že ví- ; ce resortů cítí potřebu ovlivnit aktivity v obcích k zajištění rozvoje svého oboru.31 Nelze nevidět, že takto koncipovaný projekt má dvojí účel: vnější - získat informace a. vnitřní - upozornit management obce na široké souvislosti a dimenze dalšího rozvoje obce. ; Nejpodrobněji byl dosud v oblasti sociálních aktivit vypracován určitý typ metodic- | kého dokumentu Ministerstvem, vnitra ČR. Obsahuje sociální analýzu obce v oblasti i prevence krirnínality jako extrémního jevu sociální patologie. Přitom bylo nalezeno { zcela transparentní řešení vztahu státu a obce. Centrum vyhlásí věcné cíle (záměry j a metody) řešení problému a obec, která se chce na uvedených aktivitách účastnit a splní k tomu určené postupy včetně určité analýzy, obdrží k těmto aktivitám zvláštní účelové prostředky, techniku apod. Zmapovaní situace, inventura prostředků a kompetencí má zjistit o kriminalitě: kdo, jak, kdy a proč. Přitom však nejde o policejní zprávu, j ale takové hodnoceni, které analyzuje sociální faktory vzniku a rizik sociální patologie, f Skutečnost, že nikoliv jen orgány činné v trestním řízení vědí o sociální patologii více, fi je mimořádné významná.41 Tento projekt garantovaný jednotnými, veřejně známými i -pravidly se úspěšně realizuje a umožňuje účelově transferovat desetimilionové částky I k řešení vybraného společenského problému, ií !j K výše uvedeným zkušenostem a k existenci těchto dílčích projektů, obsahujících ně- jj které prvky z oblasti sociální analýzy, se pn koncipování návrhu sociální analýzy obce při- ji hlíží. Nicméně i tytD oblasti jsou do analýzy přiměřeně zalirnuty. Vychází se přitom ze | skutečnosti, že zpracování všech těchto dokumentů je fakultativní, jde pouze o pomůcku [i a lze předpokládat, Že s růstem společenské pozice samosprávných obcí dojde k dalším H pracím v této tematické oblasti a k postupnému sjednocení metodiky vztahu centra k nim. J " Kovářík, Taušavá - Podnikatelské prostředí ve městě a v obcí, CONSU5 1991 ;i 1 R. Perlín - Program obnovy vesnice, Ministerstvo zemědělství 1994 j* ' *' J. Gjuričová - „Prevence se musí vyplatit - prevence kriminaiily ve městech", S 06 5. Konstrukce sociální analýzy obce, města a územního celku Navrhuje se, aby základní konstrukce sociálni analýzy byla pojata jako dotazník, který umožní v závislosti na rozsahu informací, kterými obce disponují, konfrontaci s jednotlivými typy doporučených normativů vybavenosti územních celků službami sociální pomoci. To umožní provést první hrubý odhad o některých sociálních jevech. Dále se navrhuje, aby po demografických a eventuálně socioekonomických informacích byly pojednány jednotlivé sociálni situace a možnosti pro jejich řešení v obci a mimo obec, a to včetně důležitých kontaktních informací. Opačné řešení, třídění podle sociálních skupin, se při ověřování neosvědčilo, protože u každé sociální skupiny se vyskytují typy služeb reagujících na podobnou sociální situaci. Obsah analýzy i její forma představuje velmi členitý soubor s řadou dílčích informací, a je proto zřejmé, že by jej bylo možné - pro zajištěni uživatelského komfortu -zpracovat do podoby počítačového programu. Bez zvláštní nadsázky lze použít srovnání s některými počítačovými hrami, v nichž se hráč musí rozhodovat na bázi daných Hrm triích možnosti (počet obyvatel, hmotné zdroje apod.) a limitních řešení (normativů). Sociální analýzu obce - pojatou jako sociální management obce, by bylo možno zpracovat j ako počítačovou hru o skutečné obci. Po vložení programem vyžádaných informací by byly provedeny automaticky potřebné výpočty, položeny další otázky, navrženy varianty a při jejich volbě by byly analyzovány důsledky. Možností vkládání dalších informací, limitů a hledání variant zabezpečení sociálních potřeb občanů je velmi mnoho. Bylo by např. možné doplnit limitující údaje o náklady na jednotlivé způsoby zabezpečení sociálních potřeb a hledat i ekonomická optima řešení apod. Takové technické řešení by navíc umožnilo modelování variant dalšího rozvoje obce, variant slučování obcí nebo jejich kooperace, mohlo by navazovat na další sféry (např. bydlení), mohlo by poskytovat i bázi pro základní sociální poradenství a obsahovat i pracovní postupy řešení různých situací apod. Autoři studie si ověřili a uvědomuji riziko, že se managementům obcí, které se sociálními službami dosud nezabývají, bude jevit návrh sociální analýzy jako značně náročný a složitý. Naopak obce, které se již v této oblasti angažují, budou nacházet tematické oblasti, v nichž by bylo možné jít do větších podrobností, anebo naopak některé údaje Čí témata vypustit, protože nejsou v konkrétním případě aktuální. To jsou nesporné limity užití návrhu analýzy'vedoucí k tomu, že je tuto analýzu ďeba považovat za soubor otázek k údajům a informacím, které je nutné a užitečné si položit. Formální úprava dále uvedeného návrhu sociální analýzy je jen maketou případného dotazníku, popr. ještě lépe, základem pro tvorbu softwarového programu. 52 Část 1. Sociální analýza obce (návrh dokumentu) Sociálně demografické údaje 1. Název obce (ZUJ) Číslo obce Časti obce Vzdálenost části obce od obecního úřadu Poverený obecní úřnd Okres Kraj 2. Základní demografické údaje Počet obyvntel obce Rozdělení počtu obyvatel podle části obce Věková struktura obyvatel obce v před produktivním věku v produktivním veku v poproduktivním věku dtto podle jednoUivých časti obce Celkový počat rodin z toho s nezaopatřenými dětmi s jedním ditStem se dvěma dětmi se třemi dÉlmi se čtyřmi a více dětmi Počet rozvodů za poslední rok 53 Počet úmrtí za poslední rolí Počet uzavřených sňatků za poslední rak Počet neúplných rodin s dětmi Struktura obyvatel starších 65 let 65-69 70-74 75-79 80-B4 85-89 90 Q více Počet domácností jednotlivců osaměle žijících ve věkových skupinách nnd ů"5 lei: Demo grafické údaje a vyhraných skupinách Dospívající mládež a její rozdelení podle způsobu přípravy na povolání Nezaměstnaní mladiství n absolventi škol Osoby a rodiny, které jsou poživateli dávek sociální péče doplňujících jejich příjem do výše životního minimu Rodiny a osoby zcela závislé ne sociálních dávkách (tj. sociálni dávky nedoplňujl příjem, nýbrž jej zcela nahrazuji) Zadatdfi o byt Národnostní složení 3. Sociálně ekonomická charakteristika obce Tendence vývoje počtu obyvatel obce Typ osídlení obce (městský, venkovsky, smíšený) Ekonomický charakter obce (zemědělská, průmyslová, smíšená) Počet pracovních příležitosti Počet občanů dojíždějících za prací Podíl občanů dojíždějících za prací z práceschopného obyvatelstva Počet práceschopného obyvatelstva Počet nezaměstnaných Další významné údaje charakter i zující sociální problémy ohec Cast 2. Možnosti řešení sociálních problémů občanů obce (Je třeba uvést všechny osoby, Drgány, organizace a instituce, které v této oblasti působí, ad se jedná o státní, obecní či nestátní subjekty a také informace potřebné pro kontakt s nimi - tel. číslo, jména konkrétních osob, pracovní dobu apod.). v obci mimo obec S o dální p o rad ens tví Základní sociální poradenství Odborné sociální poradenství Unka důvěry mládeže (Linka bezpečí) Krizový telefon Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy (manželské a předmanželské poradny) Oddělení péče o dětí a rodinu Kontaktní místa státní sociální podpory Poradny pro řešení krizových situací u dětí (detská centra, krizová centra apod.) Poradny pro řešení krizových situací u dospělých Komunitní centra Poradny a kontaktni centra pro řešení závislosti na atkohofu a drogách Nízkoprahové středisko pro osoby závislé na drogách Drogový koordinátor Místo, kde je maZno získat konzultace íc problematice multikulturólniho soužití (poradce pro etnické otázky) Sociální asistent - sírectworker Poradenství v oblasti prevence kriminality (koordinátor preventivních aktivit) - komise Pomoc obětem treslných činů (Bílý kruh bezpečí) Sociální kurátor pro mládež, sociálni kurátor pro dospělé Středisko poradenství a sociálni rehabilitace pro zdravotně postižené občany 55 Pomoc nfí zabezpečení základních životních potřeb Poskytnutí finanční nebo věcná pomoci Zabezpečení podmínek na přežití Zabezpečení jednoho teplého jídla dentic Zabezpečení ošacení Zabezpečeni noclehu u základní osobni hygieny Pomoc v péči o osobní hygienu občana Pečovatelsko služba (osobní pomoc při udržování hygieny v domácnosti občana) Střediska osobní hygieny Prádelny (možnost levného praní prádla) Pomoc v péčí o domácnost a o občana Pečovatelská služba (nákup potravin) Pečovatelská služba (tozvoz stravy) Jídelny pro důchodce Dietní jídelny Možnost získání stravy pro rozvoz do domácností Možnosti levného stravování Pomoc souvisící se závislostí, způsobenou těžkým zdravotním postižením Osobní asistence pco těžce zdravotně postižené děti Osobni asistence pro těžce zdravotně postižené dospělé Respilni péče (péče o rodinně příslušníky pečující o lěžce zdravotně postižené) Dávkv sociální péče vázané na zdravotní postižení občana Pomoc souvisící s problematikou bydlení u potřebou péče Denní pobyty Domavinky Denní stacionáře pro zdravotně postižené děti Denní stacionáře pro zdravotně postižené dospělé Týdenní pobyty Týdenní pobyty pro staré občany Týdenní pobyty pro děti se zdravotním postižením Týdenní pobyty pro dospělé občany se zdravotním postižením Přechodné pobyty Přechodné pobyty v domech s pečovatelskou službou Přechodné pobyty v ústavech sociální péče pro dětí Přechodné pobyty v ústavech sociální péče pro dospělé Přechodně pobyty v léčebnách pro dlouhodobě nemocné Trvnlé pobyty Domovy důchodců Domovy-penzióny pro důchodce Domy s pečovatelskou službou Ústavy sociální péče pro tělesně postiženou mládež Ústavy sociální péče pro mentálně postiženou mládež Ústavy sociální péče pro dospělé nběany tělesně postížené Ústavy sociální péče pro dospělé občany smyslové posdžené Ústavy sociální péče pro dospělé občany mentálně postižené Ústavy sociální péče pro chronické alkoholiky a toxikomany Ústavy sociální peče pro chronické psychotiky a psychopaty Chráněné bydlení Byty pro mentálně postižené Byty pro občany psychicky nemocné Bezbariérově byty pro fěžce zdravotně postižené Chráněně bydlem pro komunity občanů léčících se z drogové závisfosd Zvláštní zařízení pro výkon pěstounské péče 56 57 Azylová pece i j Domov-penzión pro matky s dětmi r i. Krizové lůžko pro matku s díičiem ! Domov-penzión pro zletilé, opouštějící dětské domovy í Azylové ubytovny pro bezdomovce j Azylové ubytovny pro osoby vracející se z výkonu trestu odnětí svobody íi ti f Azylové ubytovny pro přechodné ubytování osob závislých na drogách nebo alkoholu ;] il :l Azylové ubytovny pro osoby HtV pozitivní j Azylová (krizová) lůžka v dětských centrech j Domy napůl cesty -(pro bezdomovce, matky s dětmi, děti z náhradní výchovy) i Pomoc při zabezpečení sociální Irotnimiltacc Institucionální zabezpečení využili volného čnsu d Čti i ( i Domy dětí i