Vzpomínka na budoucnost
Přesně před deseti lety, v listopadu 1991, vyšlo číslo Ikarie zčásti: tematicky věnované literárnímu hnutí kyběrpunk. Čfslu vévodila povídka Wllliama :Gibsona,Jphjiy Mnem Neífa, sám jsem do něj přispěl člá kem (K)Anály kyberpunku a vlastním pokusem o kyberpunkovou prózu Krutá je noc. Publikování Gibsonovy povídky jsem domluvil přímo s autorem,: na Worldconuv roce 1937. To byl jeden z těch výjimečných případů, kdy Gibson navštívil nějaký con. Byl to čahoun, oblečený '■■ v džínové soupravě a s dlouhými vlasy vypadal trochu jako nějaká zachovalejší heavymetalová mánička. Celý kyberpunk byl o mizení, rozšiřování a změnách.paradig!Tiat„ Skutečná kyberpunková próza se vyznačovala térnito..vlastnost- • mi--(íiebo~vetšíno'u"ž nich): antiautoritářství,, posjhjjmjnistická pojetí-člověka (invaze' do jeho těla a naopak expanze' jeho . vědomí mimo tělo), estetika iníormačně-techňolbgiGké společnosti (neboli technika konečně na úrovni ulice), ;zájem o.země třetího světa (spíše opět estetický než ideologický},' . opuštění modernistické ideologie permanentního 'pokroku (přikývnutí apokalypse). Mohli bychom těch rysů vyjmenovat ještě víc. .      1      . .
Číslo, které držíte v ruce, je tedy výroční. Deset let také dělí dvě zahraniční povídky v něm otištěné. Těch deset let ovšem vypadá jako celá věčnost. Povídka Waltera Jo na Williamse" je z roku 1989 a přímo navazuje na jeho román Hardwired (česky Hardware). Je ukázkou klasického kyberpunku... a je také důkazem, jak rychle i tak hypermoderní sUbžánr stárne. Oproti tomu Strossova povídka je z letošního roku, a i když na první pohled zachovává podobné rysy, ve skutečnosti Je už někde úplně jinde. Netváří se smrtelně vážně, je vtipná, rozdává hravé bodyčky svému vlastnímu žánru (uživatelé virtuální reality v podobě humrů jsou starou vizí Jejího průkopníka Jarona Laniera), podle sociobiologických teorií ukazuje, že spolupráce je prospěšnější než výlučnost, a je také ještě zahuštěnější,, než kyberpunk býval. Tato jediná povídka je encyklopedií téměř všech chytlavých populárně-vědecko-technickýchtémaf posledních let. V základech syžeíu obou příběhů stojí ekonomika, ale zatímco Williams píše o ekonomice, Stross již o síťové nové ekonomice.
Snad jsou Humrové příklademi „ppstkyberpunku'1!.jakéhosi;kyber-punku s lidskou tváří, jak jej popsal před nedávnem Lawrence Person ve svém Postkyberpunkovém manifestu (zájemci jej snadno naleznou na netu).
Hledal jsem nějaké novější eseje o kyberpunku než je deset let starý Shinerův text, ale všechny ostatní jen chmurně konstatovaly, že kyberpunk je mrtev. Domnívám se, že není mrtev, jen zmutoval. A rozprášil své spóry po celé moderní sciencelction.. Infikoval násTPbTe, čo jsme poprvé vstoupili do GibsonoVy kom-plexnostnakTJstré~a"křišt^
skalpely," co nás zaplavila katodová zeleň a Molly poprvé roztančila ŕä^ájnfe dřív. /;-
Ivan Adamovič
2