Mechanismus
fungování EEP
12.10.2011
Mgr. Veronika Zapletalová
MVZ 442
Katedra mezinárodních vztahů a evropských
studií
Mezinárodní politologický ústav Masarykovy
univerzity
Existuje společná energetická politika
Evropské unie?
2
USA vs. EU
3
Matka všech federalistů vs. identitu hledající dítko?
USA mají energetickou politiku a její instituce ji implementují, ale
jednotlivé státy si ponechávají vysokou míru samostatnosti a
pravomocí (viz např. elektroenergetický sektor, tarify, liberalizace),
do nichž centrální vláda příliš nezasahuje
EU budí v některých ohledech homogeničtější dojem (viz např.
nařízení jejichž dopad je celounijní, existence podobných národních
regulačních autorit). Vzniká tak mechanismus, kdy je státům
ponechána autonomie (např. energetický mix), ale EU vytváří
jednotný korpus, který tuto „autonomii“ tvaruje (např. omezení
emisí)
= “federalism light”
Problém/ otázka do diskuse: „european added value“
Evropská komise
„Propagátor změn“
Snaží se držet své původní kompetence s cílem dosáhnout
ekonomické integrace skrze liberalizační strategie a zároveň
skrze regulační funkci posilovat svou nadnárodní autoritu (vysoká
citlivost tématu = otevírání a uzavíraní)
Vzor oblast telekomunikací
Hlavní specifika zájmu: liberalizace (plyn + elektřina), regulace
sektoru a dále environmentální dimenze + klimatické změny
Pozor! Nejedná se o 1 kompaktního hráče (viz příklad odlišných
postojů DG Energy(DG Tren) a DG Competition v případě
liberalizace
Historická podpora ze strany ESD (politika hospodářské soutěže)
4
Evropská komise
5
Schopnost pozvolného naplňování smluvních ustanovení
Komise je schopna díky své aktivitě dát sama sobě pravomoci
rozhodovat (např. 90ties kontrola gas grids, jednání o
Energetické chartě)
Časté podceňování role „soft law“
Posílení role Komise (institucí) od Lisabonské smlouvy
(Energetika = část vnitřního trhu), ALE rozpory zůstávají
(vyslovení práva na uchování národních energetických mixů)
Rada ministrů/Evropská rada
1 voice = 27 actions?
Výrazně odráží „národní energetické kultury“ s cílem zachovat
dlouhodobé geostrategické cíle + nezávislost v rozhodování
Role byznysu/ „národních šampionů“ vs. politicky motivované akce
Role „velké 3ky“
Zájem je dominantní v otázkách energetické bezpečnosti (zajištění
dostatečných dodávek energetických surovin)
V posledních letech trend volající po posíleném společném postupu
s EK (např. otázky klimatických změn) a současně i po společném
postupu při řešení národních energetických otázek
Kámen úrazu vztahu s EK = externí dimenze
6
Rada ministrů/Evropská rada
7
Evropský parlament
„tichá voda, břehy mele“?
Frakce/politické strany se lámou dle „národních energetických
kultur“ , ideového rozhraní atd.
EK bere i v otázce energetiky EP jako svého přirozeného
spojence
EP tradičně volí v „zájmu spotřebitele“ (zajímavé např. v rámci
liberalizačního procesu)
Větší advokát procesu boje s klimatickými změnami než je EK
(= tenduje k tržnějšímu přístupu)
8
Diskuse o budoucnosti fungování EEP
Cesta k posílené spolupráci á la Schengen?
Vnější dimenze (např. Východní partnerství)
Vnitřní dimenze (např. propojenost regionálních soustav)
9
Case study – Česká republika
10
V centru pozornosti především domácí úroveň
Problematická definice priorit + nástrojů k jejich dosažení na
rovině EU
Role SEK?
Relevantní hráči MPO – MŽP – MZV – ÚV – SZ
Působení na rovině EU:
Komitologie – především expertní složky MPO
COREPER – pracovní úroveň – Výbor pro EU (silná role ÚV)
Rada EU, Rada ministrů – Výbor pro EU
Case study – Česká republika
11
Kritika:
nedostatečné personální zastoupení (SZ)
přílišné fokusování na domácí arénu (MPO)
přílišná personifikace a zaměření se na dílčí otázky (MZV)
nízká úroveň dialogu s nestátními aktéry
vysoká míra „prostupnosti“ mezi byznysem a státními
strukturami
Děkuji za pozornost
Veronika Zapletalová
zapletal@fss.muni.cz
12