Národní energetické politiky členských zemí EU 19.10.2011 Mgr. Veronika Zapletalová MVZ 442 Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií Mezinárodní politologický ústav MU 3 +2 národních zájmů národních států Leimbach – Müller (2008): bezpečnost dodávek, ekonomická efektivita, environmentální udržitelnost + svobodná volba ve výběru energetických zdrojů (VB) + sociální faktor nastavení energetiky (Fr) = vzniká solidní základna pro EEP, ALE „ďábel je skrytý v detailech“ Základní rozdíl v přístupech u „velké 3“ (ambice ovlivňovat a tvarovat celou EEP, proaktivní přístup) x např. Hu, Sp, It, Pol (ambice nižší, spíše snaha upravovat již existující návrhy) Vazba mezi mírou soběstačnosti a touhou po silné EEP (VB x Pol) 2 3 Unijní energetické cleavages Laseur (2008): Stupeň závislosti na importu Nastavení energetického mixu Koncentrace na aktivity vlastního trhu Vztahy s Ruskem -) vznik menších energetických politik EU? Obsah snímku 5 Francie 6 Název snímku Obsah snímku 7 Název snímku Obsah snímku 8 Francie Poměrně neobvyklá struktura dodávek energetických surovin (ad krize 1973/1974). Velmi malé množství domácích zdrojů Od 70ties rozvoj jaderného programu, 80ties revize, ale pak znova rozvoj(největší podíl jaderné energie na produkci elektřiny ve světě) Veřejné mínění Fr. vs. Něm. Energetický sektor = monopolistický způsob řízení (národní šampioni EdF a GdF) součást „public services“ Propagátor boje proti klimatickým změnám (i vzhledem k vlastnímu extrémně nízkému procentu podílu fosilních paliv na výrobě elektřiny) 9 Francie 10 Energetická bezpečnost – vzhledem k závislosti na jádře jiná povaha než u zbývajících zemí, např. u plynu ale jiná strategie než EK Upřednostňuje dlouhodobé kontrakty s producenty Obnovitelné zdroje upozaděny díky jaderné energii Vztah k EEP: pozice black sheep?, EEP neodmítá jako celek, ale mělo by působit ve prospěch jaderné energie, silné tlaky na přispůsobení se unijnímu prostředí Německo 11 Německo 12 Německo 13 Něměcko Dominující část energetického mixu stále ještě fosilní paliva „pionýr v boji s klimatickými změnami“ (nejenom snižování CO2, ale rovněž i ener. efektivita + úspory) =) dlouhodobá stagnace spotřeby Podpora obnovitelných zdrojů – konsensus mezi vládními elitami a společností, odhodlání k dlouhodobým projektům „Motor“ EEP – Kjóto, EU-ETS… ALE oblast liberalizace problematická (národní šampioni + Gazprom) Bezpečnost dodávek – složitější situace než VB, dříve problém ropa a plyn (Nord Stream…) Na cestě k bezjadernému Německu 14 Velká Británie 15 Německo Obsah snímku 16 Název snímku Obsah snímku 17 Velká Británie Nigel Lawson (1982): “The Market for Energy“ 80ties, 90ties liberalizace celého energetického sektoru – prodej společností, rozmělnění státních orgánů, stát bez přímé možnosti kontroly …… energetika sektor jako každý jiný, vitální část trhu Negativní dopady – pokles investic? Věda, výzkum? Z historického exportéra -) importérem Podpora EEP = jakákoliv jiná další politika, rozpor – ochota nechat jednat nadnárodní centrum v otázkách fungování trhu vs. zasahování EU do geopolitických prvků ES Podpora jaderné energie (FR –VB tandem) 18 Polsko 19 Název snímku Obsah snímku 20 Název snímku Obsah snímku 21 Polsko Zelený ostrůvek uvnitř recesí zmítané Evropy? Očekávaný nejrychlejší ekonomický růst v regionu Pozice ERU –polské firmy vs. zahraniční, přílišná regulace trhu? Zastaralé energetické zdroje, převažují elektrárny na fosilní paliva (přes 98 % produkce) s průměrným stářím přes 30 let Reforma uhelného sektoru Podinvestovanost sektoru (speciálně přenosová síť – export max 5% spotřeby) závazek dosáhnout do roku 2020 15 % podílu obnovitelných zdrojů energie na celkové produkci (splněna ani ne polovina). Privatizace? Liberalizace? Nové trendy – shale gas, jaderná energie 22 Švédsko 23 Obsah snímku 24 Název snímku Obsah snímku 25 Švédsko 26 Velmi nízký podíl fosilních zdrojů, zdařilá diverzifikace dovážených zdrojů, byť s dlouhodobou závislostí na infrastrukturním spojení s Dánskem Dlouhodobá energetická strategie je založena na „udržitelném energetickém systému“ a rozvoji především obnovitelných zdrojů energie (v roce 1990 podíl 33.3 %, v roce 2009 44.7 %) a současně i co nejvíce snížit závislost na dovozu, dlouhodobě vyrovnaná TPES (již od 70ties) Velkým tématem je zde otázka jaderné energetiky Pevná součást „severského elektrického systému“ = jeden z aktivních proponentů liberalizace uvnitř EU Tradiční role poplatků v energetickém sektoru jako regulačního nástroje Španělsko 27 Děkuji Vám za pozornost zapletal@fss.muni.cz 28 Děkuji Vám za pozornost zapletal@fss.muni.cz 29 Španělsko 30 Malá míra domácích zdrojů (např. import plynu dosahuje až 99% Alžírsko, Nigérie, Trinidad a Tobago, Katar, Egypt, Norsko), mimo hlavní evropské trasy + monopolistický soused Nutnost investic do energetického sektoru V posledních letech tématem především plyn + obnovitelné zdroje (vítr, slunce) a utlumování jaderných kapacit Energetická bezpečnost není čelním tématem, ale přitom vysoká závislost na dovozu (2008 – 81,25%) „Velmoc LNG“ = rostoucí podíl plynu na TPES, největší dovozce LNG v Evropě, 3.největší na světě, strmý nárůst (z 50% v roce 2000 na 80 % v roce 2010) Z geografické pozice se odvíjí i přístup k EEP ….. Z „energetického ostrova“ relevantním hráčem? (viz externí rovina EEP, jaderná platforma) Silná rozhodovací role jednotlivých regionů Děkuji Vám za pozornost zapletal@fss.muni.cz 31