Petr Ocelík Úvod do mezinárodních vztahů MVZ101 C:\Users\Ocelot\Desktop\logo IIPS.jpg POJEM MOCI V MEZINÁRODNÍCH VZTAZÍCH úPojem moci je zásadní pro všechny společenské disciplíny. úJeden z nejdůležitějších pojmů v oblasti mezinárodní politiky a bezpečnosti. úJeden z nejdůležitějších konceptů v teoriích mezinárodních vztahů. úSoučasně pojem/koncept, kterému jsou přisuzovány různé významy, nebo je zaměňován s jinými pojmy (typicky síla). Tj. značná náchylnost k pojmové konfúzi, popřípadě vágnosti definice. úTo je do značné míry způsobeno omezenou zaměnitelností (zdrojů) moci (vs. situace v ekonomii). úPřestože pojem/koncept moci je centrální pro všechna paradigmata mezinárodních vztahů, největší pozornost mu věnuje realistický přístup. ú INTELEKTUÁLNÍ HISTORIE POJMU “MOC“ úThukydides: definuje moc především jako vojenskou sílu (podporovanou ekonomickou kapacitou) a z toho vyplývající vztah nadřazenosti. Silní dělají to, co mohou, a slabí trpí to, co musí. úN. Machiavelli: definuje moc jako kombinaci vojenské síly a schopnosti/obratnosti ji udržet (otázka legitimity) a uplatnit. úT. Hobbes: moc je definována jako vojenská síla a bohatství národa. Moc státu je ustavena na základě společenské smlouvy mezi státem (coby suverénem) a ovládaným lidem. úM. Weber: schopnost prosadit vlastní vůli i proti vůli ostatních. Rozlišuje mezi: Mocí ve formě síly/násilí: prosazení bez ohledu na vůli podřízených. Mocí ve formě autority (panství): prosazována vůle je podřízenými přijímána jako “normální“ (legitimní kontrola). INTELEKTUÁLNÍ HISTORIE POJMU “MOC“ úEdward H. Carr definoval tří složky moci: vojenskou, ekonomickou a “moc nad názorem“ (power over opinion). úNejdůležitější je moc vojenská: válka coby ultima ratio mezinárodní politiky. úHans Morgenthau: moc je kontrolou nad myslí a jednáním druhých. Moc odlišuje od násilí, síly i vlivu. úAčkoli přiznává důležitost i nemateriálním zdrojům moci, nejdůležitější zůstává vojenská moc. úOproti předchůdcům chápe moc jako cíl “sám o sobě“. úKenneth Waltz: nejdůležitější složkou moci je vojenská kapacita (capability) státu; ta je klíčová pro udržení i rozvoj ostatních složek. úDe facto ústup od vícesložkového pojetí moci; v tomto smyslu návrat k Thukydidovi. ZDROJE MOCI/POTENCIÁLNÍ/ABSOLUTNÍ MOC úVzhledem k omezené zaměnitelnosti moci je užitečné rozlišit jednotlivé zdroje jednotlivých složek moci (typicky ekonomický výkon/HDP; vojenské síly/výdaje na armádu; populace; technologie; kulturní atraktivita, efektivita vládnutí atd.). úV reálném světě rovněž často dochází k disproporcím mezi mocenským potenciálem (zdroji moci) a realizovanou/uplatněnou mocí. Paradox nerealizované moci (Vietnamský syndrom; body-bag effect). Pravidlo anticipovaných reakcí. Proměna důležitosti zdrojů moci (technologický vývoj; systémové změny). Jeffrey Hart (1976) problémy s realizací mocenského potenciálu: Stát disponující zdroji moci je nemusí být schopen (able) a ochoten (willing) využít. Není a priori zřejmé, co všechno může být zdrojem moci. Některé zdroje moci je obtížné kvantifikovat (neřkuli srovnávat). Přílišná koncentrace na státní aktéry. Uvažujeme-li v pojmech zdrojů moci, není zřejmé, jak se vypořádat se vztahy vzájemné závislosti a problémy kolektivního jednání. MATERIÁLNÍ VS. NEMATERIÁLNÍ ZDROJE MOCI úExistence řady katalogů složek moci a indexů měřících mocenský potenciál států. Z drtivé většiny se jedná o materiální složky moci. úNapř. index vyvinutý David J. Singerem (Composite Index of National Capability/CINC) užívaný v rámci projektu Correlates of War: Celková populace země Městská populace země Produkce železa a oceli Spotřeba primárních zdrojů energie Výdaje na obranu Početnost vojenských složek úPozor! Obdobně jsou významné také nemateriální složky moci, ať už jde o jejich zdroje, nebo realizaci. úNemateriální zdroje moci: specifická politická kultura, společenské instituce, prestiž, tvorba a difuse norem chování, kvalita diplomacie atd. úZnatelně obtížnější měření/kvantifikace než v případě materiálních složek. CINC V ROCE 2007 C:\Users\Ocelot\Desktop\CINC 2007.png TVRDÁ VS. MĚKKÁ MOC (Nye 1990) úJoseph Nye rozlišuje mezi tzv. tvrdou a měkkou mocí. Zatímco první sleduje logiku konfliktu/donucení, druhá sleduje logiku kooptace/přesvědčení. úTvrdá moc (hard power): odpovídá tradičnímu (neo)realistickému pojetí; obsahuje tedy vojenskou a ekonomickou složku. Tradičními nástroji jsou ozbrojený konflikt/válka, strategie zastrašování, formování vojenských aliancí nebo koercivní diplomacie (neeufemisticky: vydírání), dále potom ekonomické sankce/embarga, protekcionistická opatření („měnové/obchodní války“), pipeline policy atd. úMěkká moc (soft power): daný aktér (stát) spoléhá na atraktivnost vlastních hodnot, institucí, rozvinutou komunikační a diplomatickou infrastrukturu, schopnost (spolu)utvářet mezinárodní normy a standardy chování apod. MĚŘENÍ MĚKKÉ MOCI C:\Users\Ocelot\Desktop\Components of soft power.png úObjevují se také první pokusy o kvantifikaci SP . úZde např. složení tzv. Soft power indexu (McClory 2010): úkultura údiplomacie úvláda úvzdělanost úinovace ú ú ú ú SOFT POWER INDEX 2008 C:\Users\Ocelot\Desktop\Soft power index.png STRUKTURÁLNÍ VS. RELAČNÍ/RELATIVNÍ MOC úStrukturální moc: je “meta-mocí“, schopností utvářet mocenské struktury mezinárodního systému a rozhodovat tak o pravidlech/ omezeních, v jejichž rámci k sobě jednotlivý aktéři přistupují. ú úStrukturální moc je spojena s existencí hegemona, který musí disponovat zdroji nutnými pro její výkon (také zdroje nemateriální) a současně mít vůli se hegemonem státem. ú úRelační moc: je naproti tomu mocí uplatňovanou vůči konkrétnímu protějšku. Jde o moc jako o kontrolu nad aktérem (nikoli nad zdroji jako v případě moci potenciální). RELATIVNÍ MOC: VNITŘNÍ VS. VNĚJŠÍ úVnitřní moc (pouvoir): schopnost státu (nebo jiné entity) kontrolovat vliv vnějších faktorů na formování a realizování jeho preferencí. ú úVnější moc (puissance): schopnost kontrolovat jednání druhých (klasická relační moc). ú V mezinárodních vztazích vlivná definice Ronalda Dahla: schopnost A přimět B k tomu, co by jinak neučinilo (nebo naopak). úJeffrey Hart upozorňuje ještě na třetí pojetí moci, když moc definuje jako kontrolu nad událostmi či výsledky. Zaměřením se na události odpadá problém definice zdrojů moci a realizace moci. MOC JAKO ASYMETRICKÁ ZÁVISLOST úVzájemná závislost (interdependence): udává moc jednoho aktéra nad druhým prostřednictvím výše nákladů, které musí protějšek vynaložit dojde-li k přerušení interdependentní vazby. ú úV porovnání s předchozími jednosměrnými pojetími relační moci se jedná o vazbu reciproční. úInterdependence je dále definována dvěma dimenzemi: Citlivost (sensitivity): rychlost a výše nákladů změn způsobených mimo kontrolu postiženého aktéra/státu v daném politickém rámci. Zranitelnost (vulnerability): míra ne/schopnosti snížit vnějškově uvalené náklady po přijetí adaptačních opatření/politik. Vyjadřuje relativní ne/dostupnost alternativ. úZ hlediska distribuce moci je důležitá právě míra zranitelnosti aktérů v interdependentní vazbě. DIMENZE MOCI úPro preciznější práci s relační mocí se zpravidla rozlišuje těchto jejích pět dimenzí: 1.Rozsah (scope): udává oblast, kde lze efektivně využít daný zdroj moci; např. vojenské zdroje v “mocenské politice“ apod. 2.Doména (domain): udává “dosah“ moci; tedy schopnost uplatňovat moc např. v párovém vztahu, nebo na regionální úrovni. (koeficient vzdálenosti = P1*P2/D*D). 3.Váha (weight): vyjadřuje/kvantifikuje poměr moci v daném bilaterálním vztahu, popřípadě oblasti. 4.Prostředky (means): aktivity uplatňované za účelem dosažení daného cíle; slouží k mobilizaci a uplatnění zdrojů moci. 5.Náklady (costs): definovány analýzou zisků a nákladů spojených s ne/uplatněním moci a alternativních nákladů spojených s jejím ne/uplatněním. MOC: SHRNUTÍ úMoc zůstává i nadále polyvalentním pojmem/konceptem (v závislosti na zvoleném teoretickém vysvětlení a dalších faktorech). ú úTerminologická konfúze přetrvává. ú úMinimálně je nutné rozlišovat mezi pojmy moci, síly a vlivu; stejně jako vztahy mezi nimi. ú úPři analýze uplatňování moci je třeba rozlišovat její jednotlivé dimenze. ROVNOVÁHA MOCI úObdobně jako pojem “moci“, nabývá také pojem “rovnováhy moci“ mnoha různých významů. úČtyři základní významy/interpretace: 1.Daná distribuce moci v systému. 2.Obecná tendence určující chování států. 3.Proces vyvažování. 4.Vodítko praktické politiky. úRovnováha moci tak může být chápána/definována jako stav mezinárodního systému, způsob praktické politiky nebo jako klíčová vlastnost systému, tj. určitý způsob fungování interakcí v daném prostředí, přičemž hlavní charakteristickou rovnováhy moci ve všech těchto podobách je princip vyvažování moci, a to bez ohledu na to, zda je dosaženo skutečné rovnováhy či zda je tato rovnováha deklarovaným cílem. úAlternativním konceptem/praktikou je kolektivní bezpečnost. ú BEZPEČNOST V MVZ (Baldwin 1997; Mesjaz 2004) §Tradiční pojetí bezpečnosti: minimalizace pravděpodobnosti vzniku ozbrojeného konfliktu; popř. minimalizace pravděpodobnosti ohrožení přežití státu. úHans Morgenthau: Národní bezpečnost musí být definována jako integrita národního území a jeho institucí; přežití politické jednotky a její identity. úArnold Wolfers: bezpečnost, v objektivním smyslu, je mírou absence hrozby přijatým hodnotám, v subjektivním smyslu, je absencí strachu, že tyto hodnoty budou napadeny. ú Bezpečnost jako veřejný statek (A. Smith, Ch. Kindleberger). úBezpečnost jako univerzální hodnota (lidská bezpečnost). úBezpečnost jako sociální konstrukt (Kodaňská škola). §Co všechno může/má být bezpečné? úDiskuse tradicionalisté vs. rozšiřovatelé/prohlubovatelé. ú ú ú DIMENZE BEZPEČNOSTI (Baldwin 1997) úVýchodiskem je Wolfersova definice bezpečnosti jako absence hrozeb přijatým hodnotám. Baldwin reformuluje na: nízkou pravděpodobnost zničení přijatých hodnot. Rozeznává přitom 7 dimenzí konceptu bezpečnosti: ú 1.Bezpečnost pro koho? Určení referenčního objektu závisí na výzkumné otázce. 2.Bezpečnost kterých hodnot? Např. fyzická bezpečnost, autonomie, blahobyt apod. 3.Kolik bezpečnosti? Jaký stupeň bezpečnosti je požadován (jakou má bezpečnost prioritu v porovnání s ostatními hodnotami). 4.Bezpečnost od jakých hrozeb? Např. mezinárodní konflikt, ekonomická recese. 5.Jakými prostředky? Vojenské, ekonomické, diplomatické atd. 6.Při jakých nákladech? Cena bezpečnosti (chápané v termínech mezní užitečnosti) je vyjádřena alternativními náklady. 7.V jakém čase? Krátkodobá vs. dlouhodobá opatření.