PSYCHOLOGIE VÝCHOVY A VZDĚLÁVÁNÍ Výpočetní technika ve výuce Úvodem ¨Informační technologie mají nezastupitelné místo v současném systému vzdělávání ¨Názory na místo uplatnění IT ve výuce se v průběhu let měnily (mj. v závislosti na rozvoji technologie); v literatuře se vyskytují tedy různé modality ¨Cílem zvadění a využití IT není samoúčelné uplatnění „moderních technologií“, ale usnadnění učení ¤Rozhodující tedy není počet PC, iPadů či interaktivních tabulí, ale způsob jejich využití ve výuce, při komunikaci se studenty i při distribuci studijních materiálů či poskytování zpětné vazby při samostudiu Uplatnění IT ve školství ¨Administrativa, evidence ¨Učební pomůcka ¤výukové programy ¤E-learning, CAI ¤Informační zdroj ¨Komunikační kanál ¤Prezentace školy, třídy, žáka ¤Informace rodičům ¤E-learning ¨IT jako vyučovací předmět ¤počítačová gramotnost ¤informatika, programovací jazyky (...) n => Co učit? Programování? Obecné zásady? Obsluhu konkrétních programů? (...) ¨(…) Historie (zejména v USA) ¨cca 1780 – školní výuka dnešního typu (frontální vyučování jedním učitelem ve třídě) ¨1940 – mechanické počítací stroje použity při výpočtech pro atomovou bombu ¤viz např. Feynman Richard P. To nemyslíte vážně, pane Feynmane! Praha, AURORA 2001. SBN: 80-7299-004-7 ¨1946 – první elektronkové; používány univerzitami při výzkumu ¨1951 – první pokusy s použitím technologie ve školách; zejména TV; poválečný „baby boom“ zvyšuje počty žáků ve třídách; americký statistický úřad používá první generaci počítače Univac ¨1954 - General Electric je první soukromou společností objednávající počítač ¨1955 – IBM prodává první počítač; rozvoj technologií pro potřeby armády – konstrukce letadel a ovládání zbraňových systémů. ¨1956 – ve školách stále převažuje frontální výuka; SSSR šokuje svět vypuštěním Sputniku ¨1958 – první zásadnější investice do vzdělání („National Defense Education Act“) - mainframy s terminály pronikají do některých škol ¨1959 – První počítače s tranzistory ¨1960 – Vytvoření programovacího jazyka COBOL (který je „business-oriented“) ¨1962 – Aerolinky přecházejí na počítačový systém rezervace letenek ¨1963 – další masivní investice (Vocational Education Act) do technologií ve školách, stávající technika ale není pro nasazení ve školách příliš vhodná; první verze jazyka BASIC, je používána na univerzitách pro výuku programátorů; počítače IBM řady 360 jsou novinkou; záznam na děrné štítky, výstup na tiskárnu ¨1965 - další masivní investice (Elementary and Secondary Education Act) do technologií ve školách; mainframy a minicomputery jsou ve školách – většinou pro vedení administrativy ¨1967 – další rozvinuté programovací jazyky jako Fortran jsou vyvíjeny v prostředí univerzit ¨1968 – mírný útlum investic; počítače stále nejsou považovány za vhodné pro přímé nasazení ve výuce http://www.csulb.edu/~murdock/histofcs.html http://www.thejournal.com/magazine/vault/a1681.cfm http://en.wikipedia.org/wiki/Computer ENIAC (1946) Výzkum u nás ¨(na úrovni IT – rozvoj vlastních technologií -embargo na dovoz zařízení a technologie) ¨v pedagogické psychologii ¤výzkumy programovaného učení n(Knězů, Tolingerová, Kulič) ¤experimenty s výukovými programy (Kulič) ¤učení, skupinové učení, práce s chybou, řízené učení nviz nTOLLINGEROVÁ,D., KNĚZŮ,V., KULIČ,V. Programované učení. Praha : SPN, 1966. nKULIČ, V. Chyba a učení, SPN, Praha, 1971 nKULIČ, V. Psychologie řízeného učení. Praha : Academia, 1992. ¤další informace o vývoji u nás – např. Pitner: nhttp://www.fi.muni.cz/~tomp/semuc/text_pitner.html Historie – pokračování (2) ¨1970 – jazyk Pascal; mainframy a minicomputery jsou už používány v některých školách – zadávání úloh žákům ¨1971 – Intel vyvíjí mikroprocesor; první PC; mainframy a minicomputery jsou běžně používány v soukromém sektoru; několik společností začíná vyvíjet výukové programy ¨1974 - Apple I ¨1975 - pár Apple I je darováno školám; některé školy přijímají technologii mainframů a minicomputerů a odmítají platformu PC ¨1976 – Apple I se stává velmi populárním i v malých společnostech ¨1979 – už 15 milionů PC se používá na celém světě; první tabulkový kalkulátor pro PC; mainframy a minicomputery jsou stále populární. ¨1980 –TI 99 s televizní obrazovkou místo monitoru je nejprodávanějším PC. ¨1981 - IBM je prvním velkým výrobcem počítačů vyrábějícím PC; CAI je akceptováno ve školách; první výukové programy pro PC ¨1983 - IBM PC vítězí; Apple II jsou používány při výuce; PC jen jako pomůcka ¨1984 - 31 států USA užívá 13,000 PC pro profesní a kariérové poradenství; Apple Macintosh; softwarové firmy vyvíjejí „computer-based“ učebnice a hry ¨1986 - 25 % středních škol požívá PC for pro profesní a kariérové poradenství; K-8 školy a školky používají Apple II a Macintoshe; střední PC s DOS-em. ¨1988 - 60 % zaměstnanců v USA používá počítače; první laptopy Apple IIc a IBM 5150 http://computermuseum.50megs.com/collection.htm Osmibitové počítače http://computermuseum.50megs.com/collection.htm Sinclair ZX Spectrum Commodore 64 Atari 800xe Osmibitové počítače - ČSSR http://www.broucek.me.cz/muzeum/muzeum_index.htm TESLA PMD 85 2A IQ151 (ZPA Nový Bor) nezbytný kazetový magnetofon TESLA Programovací jazyky – ukázky syntaxe ¨Pascal ¨Karel program Hello; begin (* Main *) writeln ('Hello, world.') end. (* Main *) http://www.taoyue.com/tutorials/pascal/ http://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_(programovac%C3%AD_jazyk) ČELEM VZAD VLEVO VBOK VLEVO VBOK KONEC VPRAVO VBOK OPAKUJ 3 VLEVO VBOK KONEC KONEC 10 INPUT „Zadejte svoje jmeno: “; U$ 20 PRINT "Ahoj "; U$ 25 REM 30 INPUT "Kolik hvezdicek chcete: "; N 35 S$ = "" 40 FOR I = 1 TO N 50 S$ = S$ + "*" 55 NEXT I 60 PRINT S$ 65 REM 70 INPUT "Chcete vic hvezdicek? "; A$ 80 IF LEN(A$) = 0 THEN GOTO 70 90 A$ = LEFT$(A$, 1) 100 IF (A$ = "A") OR (A$ = "a") THEN GOTO 30 110 PRINT „Nashledanou „; 120 FOR I = 1 TO 200 130 PRINT U$; “ “; 140 NEXT I 150 PRINT Basic Algoritmus http://cs.wikipedia.org/wiki/Algoritmus Historie – pokračování (3) ¨1990 - multimediální PC; školy používají videodisky; objektově-orientované multimediální vývojové nástroje; simulace, databáze informací a další CAI programy jsou prodávány na CD-ROM, některé už s animacemi a zvukem ¨1992 – školy využívají Gopher servery pro on-line informování studentů ¨1994 - Digitalní video, virtualní realita a 3-D přitahují pozornost, ale stále se prodává více kancelářských PC, než multimediálních; většina tříd má k dispozici alespoň jedno PC, ale ještě ne každý učitel. ¨1995 - Internet a www; CAI stále na CD-ROM leč velmi populární. ¨1996 – Internet - grafika a multimedia; hledání způsobů, jak předat výukové informace internetem; první výukové servery ¨od 1997 – hledání cest zvýšení přenosové rychlosti – multimedia ¨2005 – IS MU vyhrává EUNIS AWARD ;) Výukové programy http://www.deskriptiva.com/ Počítačová gramotnost ¨Definice „...považujeme kompetence, které umožní jedinci využívat nové technologie pro jeho profesní a osobní život v té míře, kdy se necítí komputerově handicapován, není za digitální přehradou a jeho osobní i profesní rozvoj prostřednictvím počítače je otázkou jeho volby“ ¨(Sak, P, Saková, K., 2006) ¨Jak zjišťujeme ¤analýzou reálných aktivit, realizovaných jedincem prostřednictvím počítače; ¤zkoušením, kdy jedinec prokazuje dovednosti přímo u počítače; ¤pomocí baterie, v níž se respondent vyjadřuje k jednotlivým položkám mapujícím dílčí kompetence: ¤synteticky, kdy jedinec provádí vlastní sebeevaluaci a deklaruje svou počítačovou gramotnost. ¤ ¨Výzkumy v ČR ¤http://www.lupa.cz/clanky/pocitacova-gramotnost-zpusoby-ziskavani/ ¤ ¨Národní program počítačové gramotnosti ¤http://www.micr.cz/nppg.html Škola na internetu §Internetová prezentace školy představuje specifický komunikační kanál §Příprava internetové prezentace je organizačně poměrně složitá §(kdo, co, kdy, kde a jak prezentovat) §Nutí aktéry formulovat teze často předtím explicitně neformulované §Přináší nároky i na aktualizaci a údržbu; různé části prezentace jsou pak i různě „živé“ §Jedná se o činnost „navíc“, mnohdy ležící mimo těžiště profesního zájmu i profesní přípravy učitelů §Internetová prezentace školy představuje jeden ze způsobů jimž škola veřejnosti představuje svůj vnitřní život; může být např. jedním z kriterií rozhodování rodičů §Jedná se o dostatečnou plochu pro formulaci cílů, plánů, představení historie i současnosti školy (atd.); zároveň velikostí nutí autory sdělení “zhustit” §Způsob (tj. kdo, co i jak) , jakým jsou tyto informace sdělovány může být chápán jako jeden z indikátorů sociálního klimatu školy ¨Škola se na internetu objevuje i dalšími způsoby (výsledky žáků, dokumenty zastupitelstva, žákovské weblogy...) ¨ http://klima.pedagogika.cz/skola/doc/05_7.pdf http://ondrej.neumajer.cz/ Kritické otázky využití IT ¨Tadičně otázka forma vs. obsah – což je zavádějící; problém je obecnější: ¨Adresátem výuky je vždy žák (student) ¨Cílem použití je zlepšení učení a vyučování: ¤Zlepšit řízení učení ¤Nové postupy motivace žáků a studentů ¤Usnadnit vlastní průběh učení ¤Rozvíjet autoregulaci ¤ ¨O adresátech můžeme uvažovat: ¤Na úrovni populace (všichni studenti) ¤Úroveň individuální ¤Úroveň skupinová Úroveň populace – některé problémy s IT ¨Rovnost šancí ¤(v přístupu k IT; získávání dovedností) ¨Nelineární poznávání ¤(rozdíl oproti učebnici / výkladu; možnost “zabloudit”) ¨Úskalí vizualizace ¤(“vše je nutné ztvárnit obrazově”; okruhy “odolávající” nejsou zahrnovány) ¨Učení z obrazového materiálu ¤(zmapováno povšechně pro tištěné materiály; otázka vnímání z obrazovky) ¨Etika práce ¤(snadná dostupnost různých materiálů - “copy & paste” koláže; otázka duševního vlastnictví) Úroveň individua – IT problémy ¨Úroveň kompetence práce s IT; úroveň emocionálního vztahu (kyberfobie vs. závislost) ¨Individuální styl učení (vizuální, auditivní, kinestetický, prožitkový)(materiály finalizuje IT odborník; předpokládá podobný styl učení jako má sám, buduje svou “optimální cestu” učivem – zjednodušení...) ¨Formování žákovy osobnosti (např. otázka sebehodnocení, self-efficacy a zpětné vazby) ¨Diagnostika miskoncepcí (testujeme znalosti; předkládané učivo žák transformuje “po svém”... vznikají zmatená torza informací) Úroveň individuální – IT problémy (2) ¨Absence kritického myšlení ¤(množství nabízených informací je zahlcující, všechny se zdají atraktivní a věrohodné – velký prostor pro manipulaci) ¨Pocit obeznámenosti s problematikou ¤(“to už jsem viděl, to znám” - rozdíl mezi viděným a porozuměním) Úroveň skupiny – IT problémy ¨Je akcentována individuální úroveň (srv Web 2.0) ¨Otázka socializace – konfrontace názorů “tváří v tvář”, dialog (technicky realizovatelný jen z části) ¨Skupinová práce prodlužuje čas potřebný k učení, ale klesá počet chyb a žáci si učivo lépe pamatují (Kulič) ¨Různé výkonnostní úrovně studentů ¨Gender rozdíly ¨Etnické rozdíly (otázka obsahové neutrality učiva) ¨Výuka handicapovaných atd. Další okruhy ¨CAI (CAL) ¤http://en.wikipedia.org/wiki/CAI ¨e-learning ¤http://en.wikipedia.org/wiki/E-learning ¨ ¨HCI ¤http://en.wikipedia.org/wiki/Human-computer_interaction ¨Internet ¤http://en.wikipedia.org/wiki/History_of_the_Internet Další zdroje ¨Zounek, J., Šeďová, K. Učitelé a technologie. Mezi tradičním a moderním pojetím. Brno: Paido, 2009. ¨http://www.ceskaskola.cz/ ¨http://www.skolavpraxi.cz/ ¨http://www.jsi.cz/ ¨http://ondrej.neumajer.cz/