Název studie Psychologické souvislosti výživy a zvládání stresu Autor posudku Olga Nešporová Celkové hodnocení Uvedená studie se dotýká zajímavého námětu. Pozitivně lze hodnotit to, že se jedná o námět, který přesahuje rámec psychologie a propojuje psychologické téma s medicínou a vědou o výživě. Cílem je seznámení se souvislostmi mezi příjmem určité stravy a zvládáním stresu, poukázání na perspektivy v rámci somatopsychické terapie a na možnosti efektivní spolupráce v terapeuticko-psychologického procesu. Přesto, že se jedná o atraktivní téma, má práce několik nedostatků [JP1] způsobených patrně autorčinou nezkušeností[JP2] . I když je v teoretickém úvodu zmíněno několik zahraničních studií, konkrétně není uvedena ani jedna. Chybí podrobnější specifikace makrobiotické stravy, i když se na toto téma dá najít spousta různorodé literatury, bývá mnohdy jednostranně zaměřená. Zde by byl pro autorku studie prostor objektivního popisu teorie o makrobiotice, protože ta se týká nejen stravy, ale celého filosofického zaměření a stylu života. Pokud by byla teorie o makrobiotice lépe propracovaná, mohla se autorka zároveň vyhnout další chybě a to dosavadních odpovědí na výzkumnou otázku. V teorii není také dostatečně vysvětlen princip vzniku stresu a popis možné příčinné souvislosti mezi složením stravy a stresem.[JP3] Závažným nedostatkem uvedené práce je však chybějící hypotéza. Dalším slabým místem je nedostatečný výběr vzorku. Není jasné, jakou populaci má reprezentovat[JP4] , jestliže jsou do něj zahrnuti pouze studenti nebo absolventi filosofických fakult. Autorka píše o kvótním výběru, ale ten není dál specifikován. Kvótní výběr by měl odpovídat předem definované struktuře s ohledem na určité proměnné. Z hlediska demografických proměnných není vzorek dostatečně popsán. Není jasné jak byla stanovena velikost vzorku, nicméně vzorek je příliš malý na nějaké zobecnění[JP5] . Autorka při popisu zkoumaných osob uvádí, že tito se měli stravovat podle zásad léčebné makrobiotiky. Tento termín však blíž nespecifikuje, dokonce se na něj neodkazuje ani v diskuzi. Z toho důvodu není jasné, proč tento termín použila, nicméně pokud pro někoho použití makrobiotické stravy mělo vést k odstranění nějakého zdravotního problému, měla tato skutečnost být zmíněna jako podstatná intervenující proměnná. Pak by totiž osobnostní nezdolnost nebyla důsledkem makrobiotické stravy a způsobu života, ale překonáním závažné nemoci! Výsledky výzkumu nejsou dostatečně jasně interpretovány, je pouze konstatována statistická signifikance[JP6] . Není zdůvodněno použití T-testu pro oba výběry. Na závěr bych chtěla uvést několik formálních nedostatků práce: 1. V seznamu literatury chybí jeden titul, který je citován v textu (na straně 5 píše o nezdolnosti a uvádí zdroj „(Mohapl, 1992)“, ale v seznamu literatury chybí[JP7] ). Naopak je v seznamu literatury uveden „Gershon, M.(1998). The Second Brain. New York: Harper Collins Publisher.“, který není v textu citován. 2. Nízká kvalita tisku – písmena nejsou v řádcích, někdy vyskakují nad, někdy pod linii řádku, mezery nejsou tam, kde mají být. Ani odsazení na začátku odstavců nepůsobí profesionálně. Je to škoda, formální úprava práci zbytečně poškozuje[JP8] . 3. Jestliže je výzkum založen na použití dotazníků SOC a PVS, měly být do práce zahrnuty.[JP9] 4. Na konci práce chybí jméno autorky a kontaktní údaje, i když je tam na to vyhrazené místo. Práce se tak zdá nedokončená. Silné stránky (za co chválit) Slabé stránky (náměty na zlepšení) § Popis použití dotazníků SOC a PVS[JP10] § Propojení několika oborů (psychologie, medicína, výživa) § Prezentace výzkumu respondentům, sběr dat § Chybějící hypotéza § Nedostatečně propracovaná teorie § Nedostatečně popsaný design výzkumu § Nedostatečné zdůvodnění výzkumného souboru § Nedostatečná interpretace výsledků[JP11] Otázky pro autora studie 1. Jak zní hypotézu Vašeho výzkumu? 2. Co je míněno pojmem vnitřní konzistence [JP12] dotazníků? 3. Jak dlouho probíhal vlastní sběr dat? Píšete o období mezi únorem a prosincem roku 2008[JP13] . 4. Jak jste ověřila, že se respondenti stravují podle doporučení léčebné makrobiotiky? 5. Proč jste použila právě T-test[JP14] ? ________________________________ [JP1]Nerozumím spojení mezi tématem a nedostatky pomocí slova „přesto“. Z věty nepřímo vyplývá, že by práce s atraktivním tématem neměly mít nedostatky. Ale tak to není. [JP2]Nevíme, čím jsou nedostatky způsobeny, a neočekává se od nás, že to budeme hádat. Takto autorku zbytečně urážíme tvrzením o její nezkušenosti, aniž by jí to cokoliv přineslo. [JP3]To je dobrý postřeh. Teorie je hodně obecná – „vše co vím o stravě a stresu“. Chybí zacílení, uvedení podstatných souvislostí pro pochopení výzkumné otázky. [JP4]Ano! [JP5]S tím nesouhlasím. Záleží na tom, na jakou populaci bychom zobecňovali. [JP6]Chybí uvedení dalších statistik (t, stupně volnosti, Cohenovo d) [JP7]Dobrý postřeh! [JP8]Moje chyba, stalo se to převodem formátu pro vložení od ISu. Všiml jsem si toho pozdě. [JP9]Ne, plné znění oficiálně dostupných metod se v článcích neuvádí. Kvůli nároku na prostor a kvůli autorským právům. [JP10]To nevidím jako silnou stránku. Proč použila 2 dotazníky? Co vůbec tyto dva dotazníky měří? Proč jsou lepší než jiné metody? [JP11]Prima, máte tu samé důležité věci. [JP12]Vzájemná korelace položek dotazníku, měří se pomocí Cronbachova alfa. To byste měli znát ze statistiky (i to umět počítat). Jde o základní znalost, kterou není třeba v článku vysvětlovat. [JP13]Proč to chceme vědět? [JP14]V posudku jste prokázala jak metodologické znalosti, tak schopnost uplatnit je v praxi. Všimla jste si podstatných slabin článku. Pro příště se doporučuji zaměřit na vyznění posudku. Zkuste se zamyslet nad tím, jak bude váš posudek vnímat autor článku a jak se postaví k vašim připomínkám. Možná by je spíš přijal, kdyby bylo z posudku vidět, že si všímáte i silných stránek (to lze poznat z toho, že uvádíte konkrétní silné stránky a věnujete jim dost prostoru), a že svou kritiku nesměřujete proti němu, ale jejím cílem je jen vylepšení článku (toho dosáhnete, když budete víc popisná než hodnotící). Posudek hodnotím jako přijatý.