Název studie

Autor studie

Psychologické souvislosti výživy a zvládání stresu

Lenka Čablová

Autor posudku

Jana Hnízdilová

Celkové hodnocení

Za pozitivní lze považovat to, že se autorka zabývá oblastí, které se doposud věnovalo jen velmi málo studií a snaží se tak zjistit případné vztahy mezi proměnnými.

Další klad jejího přístupu je to, že všechny respondenty osobně poznala a po celou dobu trvání výzkumu s nimi byla v kontaktu, aby mohly být vysvětleny případné nejasnosti.

Autorka rovněž důsledně dodržela základní pravidla kvótového výběru (pohlaví, věk, vzdělání).

V závěru jsou uvedeny konkrétní návrhy využití výsledků výzkumu (spolupráce odborníků z oblasti nutričního a psychologického poradenství).^[a]

Autorka uvádí (cíl výzkumu), že se jedná o výzkum explorativního charakteru, ale Bonferroniho metoda není vhodná v explorační analýze. Zároveň se při této metodě používá stejná hladina významnosti pro jednotlivé testy (zde SOC α=0,05; PVC α=0,01). Hladinu významnosti je nutné stanovit před testováním – ze studie nevyplývá, zda toto autorka učinila. Rovněž není zdůvodněna rozdílně zvolená hladina významnosti.

Sestavení výzkumného souboru – je sestaven na základě tvrzení, že „mladá populace je nejvíce pod společenským tlakem“. Pod společenským tlakem ale mohou být i jiné generace např. ve věku 55–65 let (odchází do důchodu a mění se celý jejich dosavadní způsob života^[b]). Výběr výzkumného souboru na základě tohoto kritéria nepůsobí věrohodně (v diskusi sice autorka upozorňuje na to, že vzorek nelze považovat za reprezentativní, ale z jiných důvodů než z tohoto). Rovněž tím, že autorka neví jaké je v populaci poměrné zastoupení osob stravujících se makrobioticky, nelze určit, zda je velikost vzorku dostačující a zda je vybrán správný výzkumný soubor^[c].

Dalším nedostatkem je chybějící hypotéza. Autorka nestanovuje, co očekává za výsledek, jaké jsou konkrétní předpoklady a co chce svým výzkumem ověřovat^[d].

Sporný je výběr dotazníků SOC a PVS. Ty slouží mj. k měření osobní odolnosti, tj. měří to, jak člověk dokáže na základě vlastního úsilí bojovat s obtížemi, se kterými se v životě setkává. Osobní odolnost je ale stabilní charakteristika – tedy zůstává stejná bez ohledu na způsob stravování a jeho případnou změnu^[e]. Ani propojení, ze kterého vychází autorka (že lidé stravující se odlišně od většinové společnosti jsou v každodenním životě vystaveni většímu množství potencionálních zdrojů stresu např. problémy s výběrem jídla v restauraci a obchodech), nebude mít zásadní vliv na změnu globální orientace člověka.

Není stanoveno, zda rozptyly základního souboru, ze kterého výběry pocházejí, jsou stejné (podmínka pro použití t-testu).

Chybí podrobný popis a vyhodnocení výsledků výzkumu (jsou uvedeny v tabulce) a není uvedeno, z čeho vyplývá statisticky významná závislost.

V teoretických východiscích autorka uvádí propojení výživy a psychických procesů, ale nikoli konkrétně makrobiotického stravování a zvládání stresu.^[f]

Autorka dále vychází ze všeobecných tvrzení tj. „nejběžnějším aspektem moderního života“ či „běžné stravovací návyky většinové populace“.^[g]

Výzkumné otázky nejsou formulovány v přítomném čase.

Silné stránky (za co chválit)

Slabé stránky (náměty na zlepšení)

1. Výzkumná studie se zabývá oblastí, které bylo doposud věnováno jen málo pozornosti
2. Konkrétní návrhy na využití výsledku výzkumu, a to možnost komplexnější spolupráce v oblasti nutričního a psychologického poradenství
3. Všechny respondenty kontaktovala autorka osobně a byla s nimi v kontaktu po celou dobu výzkumu
4. Upozornění na limity a případné problémy

5. Použití Bonferroniho korekce
6. Sestavení výzkumného souboru na základě tvrzení, že „mladá populace je nejvíce pod společenským tlakem“
7. Chybějící hypotéza
8. Použití dotazníků – nesouvisí se způsobem stravování
9. Chybějící vyhodnocení vypočtených hodnot

Otázky pro autora studie

1. Z čeho vyplývá tvrzení, že „mladá generace“ je nejvíce pod společenským tlakem? Proč by pod největším společenským tlakem měla být zrovna generace ve věkovém rozmezí 20 – 30 let?
2. Z jakého důvodu je technicky nemožné provést „ideální design“ tohoto výzkumu? Z popisu uvedeného v závěru diskuse primárně nevyplývá nemožnost jeho realizace.¨
3. Dotazníky použité ve výzkumu slouží mj. k měření osobní odolnosti. Jakým způsobem by tedy bylo možné změnit osobní odolnost prostřednictvím změny stravovacích návyků?^[i]
4. Říkáte, že: „Nejběžnějším aspektem moderního života … je nedostatek pohybu a konzumace průmyslově zpracovaných potravin“. Jak bylo stanoveno, že zrovna tyto aspekty jsou nejběžnější?