Název studie Psychologické souvislosti výživy a zvládání stresu Autor posudku Veronika Mizerová (učo: 109597) Celkové hodnocení Výzkumná studie si stanovuje za cíl zjistit, zda existuje vztah mezi příjmem určitého typu stravy, konkrétně makrobiotické a zvládáním stresových situací. První kapitola věnující se teoretickému úvodu je kompilátem citací z prací věnujících se vztahu stravování a jeho vlivu na zdraví a psychiku člověka a to velmi obecně bez bližšího vztažení k cíli studie[AD1] . Mezi zdroji použitými v této kapitole je psychologická literatura použita zcela minimálně. Kapitola je složena z různých citací, v nichž nevyplývá současný stav poznání ve zkoumané oblasti a tedy ani teoretický rámec pro výzkumnou studii. Navrhovala bych doplnit teoretický úvod o další psychologickou literaturu a psychologické empirické studie zabývající se tímto tématem a formulovat je jako argumenty k uskutečnění výzkumné studie. Výzkumné otázky autorky studie jsou formulovány jako otázky, obsahem však spíše připomínají hypotézy, které v této studii zcela postrádám[AD2] . Výzkumnou otázku bych doporučila formulovat např. „Jak se liší zvládání stresu mezi lidmi stravujícími se makrobioticky a lidmi stravujícími se většinovým způsobem?“ (použiji-li terminologii studie). Chybějící hypotézy by následně měly na tuto otázku odpovědět. Možnou hypotézou by bylo např. „Lidé stravující se makrobioticky jsou odolnější vůči stresu než lidé stravující se většinovým způsobem.“ Výzkumná studie postrádá design, ze kterého by vyplývalo, jakým způsobem zamýšlela autorka studii provést, jaké jsou faktory ohrožující interní validitu výzkumu a jakým způsobem se s nimi autorka chtěla vyrovnat. Některé intervenující proměnné se nacházejí v diskusi v souvislosti se zdůvodněním toho, co se nezdařilo. Ve studii také postrádám operacionalizaci základních pojmů např. „stravování většinovým způsobem populace“. V souvislosti se zvolenou metodou sběru dat autorka neuvádí, proč byly vybrány právě dotazníky SOC a PVS a jaké jsou jejich výhody/nevýhody[AD3] . Autorka vhodně zvolila metodu párování pro sestavení výzkumných skupin, co však v souvislosti s volbou výzkumného vzorku postrádám, je bližší úvaha nad parametry výzkumné populace, které by následně byly určující pro tvorbu výzkumného vzorku. Ze studie není také patrno, proč byli to výzkumu zahrnuti studenti a absolventi filozofických fakult. Za nadbytečnou považuji tabulku 2, která znázorňuje věkové rozložení výzkumného vzorku, ze studie totiž nevyplývá, jaký má věkové rozložení výzkumného vzorku vliv a ani autorka se jím dále nezabývá. Studie neobjasňuje způsob, jakým autorka probandy pro výzkum získala[AD4] . Postrádám zde také bližší zmínku o úvodním dotazníku k prověření korektního makrobiotického stravování. Pro statistickou analýzu dat autorka vhodně použila t-test pro dva nezávislé výběry. Vyjma prezentování výsledků statistické analýzy v tabulkách 3 a 4, se však blíže analýze získaných dat nevěnuje, uvádí pouze, že byl zjištěn statistiky významný rozdíl ve prospěch osob stravujících se makrobioticky. Závěrečná diskuse vhodně zmiňuje další proměnné, které na zkoumaný vztah mohly mít vliv. Mezi těmito faktory je ale např. opomenuto, že metoda sběru dat, kterou autorka použila je reaktivní, tedy že závislá proměnná může být změna již samotným měřením. Závěry uvedené v diskusi nejsou vztaženy ke stávajícím teoretickým poznatkům, příp. porovnány s výsledky jiných empirických studií. V práci se zdroji se vyskytují chyby, kdy zdroj uvedený v seznamu literatury není citován v textu práce a naopak. V textu jsou také užita nepodložená tvrzení, u nichž není jasné, odkud byla čerpána, např. „ … mladá populace, která je nejvíce pod společenským tlakem[AD5] .“ Silné stránky (za co chválit) Slabé stránky (náměty na zlepšení) § Užití metody párování pro vytvoření výzkumných skupin § Vhodně zvolený t-test pro dva nezávislé výběry § Vágní teoretický úvod § Chybějící hypotéza § Chybějící operacionalizace § Chybějící design[AD6] Otázky pro autora studie 1. Jakým způsobem může nejasnost pojmu „stravování většinovým způsobem populace“ ovlivnit výsledky výzkumné studie? 2. Z jakého důvodu byly pro výzkum vybrány dotazníky SOC a PVS a jaké jsou výhody nevýhody jejich užití? 3. Jaké jsou intervenující proměnné výzkumné studie[AD7] ? ________________________________ [AD1]Výborná a přesná výtka. [AD2]Máte pravdu. [AD3]Se vším, co jste tu popsala jako chyby, souhlasím. [AD4]Důležitá výtka. [AD5]Ano, ve vědeckém textu nesmí citace a odkaz na zdroje chybět. [AD6]To zní trochu vágně, bylo by lepší formulovat tento bod přesněji. [AD7]Vaše práce je dobrá, v práci jste našla zásadní nedostatky, které stojí v cestě tomu, aby se dalo výsledky studie zobecnit. Touto prací jste prospěla.