Název studie Psychologické souvislosti výživy a zvládání stresu Autor posudku Martina Ondrová Celkové hodnocení Sběr dat byl v posuzované studii proveden velmi kvalitně. Autorka osobně prověřila způsob stravování probandů, nezávislou proměnnou rozdělující je do dvou skupin. Měla tedy plnou kontrolu nad nezávislou proměnnou[JP1] . Dotazníky osobně uvedla, vysvětlila téma a záměr své práce. Autorka se správně rozhodla pro kvótní výběr vzorku, jenž optimalizuje reprezentativnost vzorku, ale zároveň přiznává neznalost parametrů základní populace[JP2] . Pečlivě bylo uskutečněno párování kontrolní skupiny podle jednotlivých demografických proměnných. Vyzdvihla bych také výběr statistického testu. T-test pro dva nezávislé výběry je vhodným nástrojem pro ověření hypotéz[JP3] . V diskuzi jsou podrobně rozebrané jednotlivé složky ovlivňující validitu výzkumu (Goodwin, 2007). Kritice byla podrobena především interní validita, přesně faktory ovlivňující výsledky závislé proměnné[JP4] . Zvýšit interní validitu výzkumu by bylo možné zařazením pre a posttestu. Tato možnost nebyla z objektivních důvodů využita. Nejzávažnějším metodologickým nedostatkem je nedostatečně formulovaná výzkumná otázka. Nejprve je stanoven předpoklad, že lidé stravující se odlišně od většinové společnosti jsou vystaveni většímu stresu. Následuje tvrzení, vyplývající ze studií, že lidé stravující se zdravě, by měli být psychicky odolnější. Tato tvrzení si odporují[JP5] . Vhodné by bylo uvést výzkumnou otázku, která identifikuje kauzalitu vztahu Například: „Je makrobiotická výživa příčinou vyšší odolnosti vůči stresovým podnětům[JP6] ?“ Výzkumné otázky označené 1) a 2) jsou podle mého názoru hypotézami, které ale ve studii chybí. Pokud by byly převedeny do oznamovacích vět, splnily by všechna pravidla pro formulování hypotéz. Nedostatkem studie je povrchně zpracovaná teoretická část. Pro čtenáře neznalé problematiky důsledků výživy na psychické zdraví je velmi těžké získat orientaci v dosavadních výzkumech. Chybí citace o výsledcích průřezových studií[JP7] , experimentálních projektů a konkrétních kazuistikách, o kterých autorka informuje v úvodu studie. Studie neobsahuje definice, které by pomohly čtenáři zorientovat se ve výzkumném tématu. Především nový obor neurogastroenterologie by si zasloužil jasné vymezení. Také přesné definice výrazů druhý mozek a enterický nervový systém by bylo vhodné vysvětlit. Především proto, že jsou novými a zatím běžně nepoužívanými termíny v anatomii člověka. Autorka se odvolává (strana 3, odstavec 4) na dosavadní výzkumy a sděluje zásadní informace o vzniku deprese. Odstavec neobsahuje žádnou citaci, podporující toto tvrzení. Čtenář neví, odkud tato informace pochází[JP8] . Jejím zdrojem může být předchozí autorčin výzkum, odborná literatura nebo pouhá domněnka. V sociálních vědách jsou statistické hypotézy testovány na 5% hladině statistické významnosti. Studie používá dva testy, u testu SOC je zvolena hladina významnosti α=0.05 (5%), ale test PVS je testován na α=0,01 (1[JP9] %) hladině významnosti. Proč byl zvolen tento postup? Posuzovaná studie informuje o zajímavé oblasti psychosomatiky. Poněkud slabší teoretická část je vyvážena pečlivým sběrem dat a kvalitní analýzou dat. Silné stránky (za co chválit) Slabé stránky (náměty na zlepšení) § Zajímavé téma studie, informující o novém oboru lidského vědění. § Diskuze je velmi pěkně a pečlivě sepsaná. Obsahuje přesný popis nedostatků, jichž si je autorka vědoma. [JP10] § Závěr studie přináší podněty k dalším výzkumům. § Přehledné zobrazení statistických výsledků T-testu v tabulkách. § Vhodně zvolená metoda sběru dat[JP11] . § Zkoumaný soubor neobsahuje reprezentativní vzorek populace. [JP12] § Chybí základní definice výrazů neurogastroenterologie, přenašeče ovlivňující náladu, druhý mozek. § Počet probandů výzkumného souboru je v tabulce č. 2 uveden chybně. § Studie neobsahovala etické aspekty výzkumu. § Chybí úvodní dotazník, podle kterého byli probandi rozděleni do makrobiotické a kontrolní skupiny[JP13] . Otázky pro autora studie 1. Proč byli probandi vybráni pouze z řad studentů a absolventů filozofických fakult? 2. Co je neurogastroenterologie? Kde se mohu seznámit s tímto oborem v České republice? 3. Popište prosím, kudy a kam vede bloudivý nerv? Přesněji pojem: údaje jsou vedeny nahoru. [JP14] 4. Proč je v tabulce č. 1 (Charakteristika výzkumného souboru) uvedeno 64 probandů, ale v tabulce č. 2 (věkové rozložení výzkumného souboru) pouze 32 probandů, když obě obsahují výzkumný soubor? Kontrolní skupina byla sestavena metodou párování, možná proto je uveden v tabulce pouze poloviční počet probandů. Nebylo by vhodné tuto skutečnost zmínit a vyznačit v tabulce, nebo jejím názvu[JP15] . 5. Pokud aplikujeme poznatky z teoretické části na konkrétní případ – člověku s Morbus Crohn (zánětlivé onemocnění tlustého střeva) je operativně odstraněna velká část (až ¾) tlustého střeva a část tenkého střeva. Podle vaší teorie by měl po operaci upadnout do deprese, být veselý anebo apatický[JP16] [JP17] ? Literatura: Goodwin, C. J. (2007) Research in Psychology: methods and Design. 5th. ed. N. J: JohnWiley & Sons Inc. ________________________________ [JP1]Plnou kontrolu by měla, kdyby proměnnou sama manipulovala. [JP2]Této části věty nerozumím. Kdo nebo co přiznává neznalost parametrů populace – autorka nebo kvótní výběr? Co je to ta „základní populace“ a co je to „optimalizace reprezentativnosti“. [JP3]Prima, že začínáte pozitivně. [JP4]To ano, ale autorka jen kritizuje a nedělá z toho žádné závěry. Jen si shodila své výsledky, aniž by na základě toho upravila design nebo interpretaci výsledků. [JP5]Proč si odporují? Nemůže být člověk, který je více vystaven stresu zároveň odolnější? Je to podobné jako když má člověk vystavený fyzické zátěží lepší fyzickou kondici. [JP6]Aniž to přímo zmiňujete, touto výzkumnou otázkou odstraňujete z výzkumné otázky uvedené ve studii největší chyby: - budoucí čas - použití statistických pojmů - předčasnou operacionalizaci Hezká výzkumná otázka. [JP7]Chybí citace! To je důležitý postřeh. [JP8]Ano, zde i na dalších místech citace chybí. A mimochodem, jak vůbec vznik deprese souvisí s tématem článku? Bylo nutné tam tuto pasáž zařadit? [JP9]Volí se 5%, 1% nebo 0,1%. Záleží na velikosti vzorku a typu studie. Zde navíc byla použita Bonferoniho korekce (snížení hladiny alfa při provádění většího množství testů na stejných datech – snižuje pravděpodobnost chyby I. typu). [JP10]Diskusi vnímám za nejslabší část celé práce. Neobsahuje to, co obsahovat má. Chybí interpretace výsledků, zamyšlení nad zobecnitelnosti výsledků a z těch „nedostatků“ nevyvozuje autorka žádné závěry. [JP11]Perfektní, že jste našla tolik silných stránek! [JP12]1. Jaké populace? U psychologických výzkumů se vždy zamýšlíme, na jakou populaci můžeme výsledky zobecnit. Přemýšlíme tedy, pro jakou populaci je vzorek reprezentativní. 2. Nerozumím slovnímu spojení „soubor neobsahuje reprezentativní vzorek“. Jaký je rozdíl mezi termíny vzorek a zkoumaný soubor? [JP13]Zde jste shrnula spíše méně závažné nedostatky. Co ty chybějící citace? Špatně formulovaná výzkumná otázka? Dále třeba: - Nejasná závislá proměnná – je nazývána různě v různých částech výzkumu - Nejsou zdůvodněny metody. Co vůbec tyto metody měří? [JP14]Nerozumím zařazení této otázky. Proč je potřeba se na to autorky ptát? Doporučuji ptát se na podstatné věci. [JP15]Toto už není otázka, ale připomínka. [JP16]Opět nerozumím zařazení otázky. Z mého pohledu není podstatná. Část studie zabývající se tímto tématem považuji za nadbytečnou. Její lepší pochopení nám nijak nepomůže lépe pochopit celý výzkum. [JP17]Všimla jste si důležitých metodologických nedostatků, zároveň jste se ale nechala autorkou trochu „nachytat“ a věnovala jste se z mého pohledu zbytečně podrobně i věcem, které nejsou pro článek podstatné. Proto už nezbyl prostor na další zásadní nedostatky článku. Viz můj komentář u slabých stránek nebo chybějící statistiky v sekci výsledky čí chybějící informace o způsobu výběru vzorku. Posudek hodnotím jako přijatý.