Název studie Autor: Markéta Pajerová Celkové hodnocení Autorka si pro svou výzkumnou studii zvolila aktuální[JP1] a populární téma současné doby. Práce byla systematicky rozčleněna podle daných pravidel pro tento typ práce[JP2] . V teoretické části práce seznamuje autorka čtenáře s psychosomatikou, psychologií výživy, makrobiotickou stravou a vlivem stravovacích návyků na psychické, fyzické a sociální zdraví jedince. Pozitivně hodnotím poukázání na slabé stránky výzkumné studie, které autorka uvádí v rámci diskuse. Jedná se zejména o uvědomění si výrazného omezení zvoleného designu výzkumu, který neumožňuje kontrolovaně manipulovat s proměnnými, a úvahy o reprezentativnosti výzkumného vzorku. Autorka zde popisuje limity designu výzkumu včetně použité výzkumné metody. Kladně hodnotím také použití dvou výzkumných metod v podobě dvou rozdílných dotazníků, čímž se minimalizuje možnost chyby[JP3] . Výsledky výzkumu jsou srozumitelně a přehledně podány a interpretovány[JP4] . Za zásadní nedostatek této práce považuji absenci hypotéz a nevhodnou formulaci výzkumných otázek[JP5] . Autorka v rámci jednoho odstavce uvádí dva protichůdné předpoklady pro vymezení výzkumných otázek, není tedy zcela jasné, z jakého předpokladu výzkumné otázky vycházejí, což se zpětně odráží i na samotné formulaci výzkumných otázek. V teoretické části se objevují pasáže, které nejsou dostatečně podložené odbornou literaturou. Již v první větě úvodu jsou zmiňované průřezové studie, experimentální projekty či konkrétní kazuistiky, které v zahraničí údajně prokázaly terapeutický efekt zdravé výživy v léčbě somatických onemocnění. Konkrétní odkaz alespoň na některé z nich však chybí[JP6] . Dále je např. zmiňován přístup Engela k pojetí zdraví a nemoci opět bez odkazu, či nepodložený předpoklad, že mladá generace je více zatížena společenským tlakem atd. Takovýchto nepodložených předpokladů je v této práci hned několik. Dále mi ve výzkumu chybí, jakým způsobem autorka zjistila stravování většinové populace[JP7] . Zda se jednalo o výsledky nějaké studie či se opět jedná o nepodloženou myšlenku. Dalším nedostatkem je stylistická stránka práce. Nestejné zarovnání, absence či nadměrné množství mezer, nevhodné rozdělení slov, nedodržování řádků atd[JP8] . Také rozdíly mezi českým a anglickým abstraktem nejsou vhodné. Autorka se také často opírá o texty učebnicového typu, což není u tohoto typu práce příliš vhodné. Celkově tuto práci hodnotím spíše záporně. Kladem práce je její přehlednost a snadná čtivost pro čtenáře, kterou však narušují značné stylistické nedostatky. Teoretické ukotvení práce podává dostatečné informace o zkoumané problematice. Tyto informace však nejsou v některých pasážích dostatečně odborně podloženy. Statistická analýza je vzhledem k použití nevhodného designu [JP9] zvolena celkem vhodně, je přehledná, dobře okomentovaná a interpretovaná. Zásadním nedostatkem je absence hypotéz, nevhodně formulované výzkumné otázky a nevhodný design výzkumné práce. Pozitivně však hodnotím kritické zamyšlení autorky nad svou prací, které vystihla zejména v diskusi nad svými úvahami o reprezentativností svého výzkumného vzorku a nad úvahami o rozdílu mezi svým a dle autorky ideálním designem výzkumné studie[JP10] . Silné stránky (za co chválit) Slabé stránky (náměty na zlepšení) § Přehlednost dat § Úvahy o reprezentativnosti vzorku[JP11] § Uvědomění si výrazného omezení zvoleného designu výzkumu § Dobrá čtivost textu § Absence hypotéz a nevhodná formulace výzkumných otázek § Stylistická stránka práce § Některá tvrzení v práci nejsou dostatečně podloženy literaturou, nereprezentativní literatura § Nevhodně zvolený design výzkumu a výzkumný vzorek[JP12] Otázky pro autora studie 1. Jak zjistila autorka stravování většinové populace, které použila ve své práci? 2. Čím má autorka podložené tvrzení, že mladá generace je nejvíce ovlivněna společenským tlakem? 3. Jak vypadal úvodní dotazník podaný respondentům[JP13] ? ________________________________ [JP1]Toto je trochu klišé [JP2]To ani ne, ve výzkumných studiích bývají většinou sekce úvod a teorie spojeny. Stejně tak diskuse a závěr. Studie je členěna stejně jako diplomová práce. [JP3]Autorka použití 2 metod ovšem nezdůvodňuje. [JP4]Prima, že začínáte pozitivně! [JP5]Ano! Máte pravdu. [JP6]Zatím mám z posudku velkou radost. Opět klíčový postřeh. [JP7]A do třetice trefa do černého – operacionalizace kvazinezávislé proměněnné je nedostatečná. [JP8]Za to nemůže autorka, ale já. Rozhodilo se to při exportu do ISu. [JP9]Nerozumím. Zatím jsem nikde neviděl argument pro to, že je design nevhodný. Nekritizujme bez vysvětlení. [JP10]Není třeba vše opakovat v závěru posudku, když děláme shrnutí pomocí vypíchnutí silných a slabých stránek v níže uvedené tabulce. [JP11]Spíše úvahy o nereprezantivnosti vzorku. Autorka se nazamýšlí, na jakou populaci by mohla výsledky zobecnit. Jen říká, že je vzorek nereprezentativní a proč. [JP12]První 3 neodstatky patří mezi klíčové, čtvrtému nerozumím. Je dobře, že jste uvedla srovnatelný počet silných a slabých stránek. [JP13]Práci vnímám jako velmi dobrou. Všímáte si důležitých věci, srozumitelně je popisujete. Posudek je přijatý.