Realizace výzkumného projektu Vliv barvy na vnímání důvěryhodnosti firmy Metodologie psychologického výzkumu PSY 704 Ivana Bibzová, UČO 40483 Hana Březinová, UČO 322369 Barbora Čížková, UČO 342948 Jana Hnízdilová, UČO 365774 Milan Malý, UČO 273299 Vyučující: Mgr. Stanislav Ježek, Ph.D. Datum odevzdání: 18.12.2011 Mgr. et. Ing. Jakub Procházka doc. PhDr. Martin Vaculík, Ph.D. Fakulta sociálních studií MU, 2011/2012 1. Teoretický rámec, výzkumná otázka a hypotéza Barvy hrají v našem životě velmi důležitou roli, neboť mohou přímo ovlivnit naše pocity a náladu a tím pádem mohou mít vliv na naše rozhodování[JP1] . Rozhodování v našem životě probíhá na různých úrovních v závislosti na tom, co je pro náš život právě aktuální a důležité. Jedním z důležitých rozhodnutí, které v průběhu života činí každý z nás, je výběr správné finanční společnosti, která se postará o finanční prostředky, které máme k dispozici, pro nás vhodným způsobem. O výběru vhodného finančního domu může rozhodovat spousta faktorů. Jde samozřejmě především o ekonomické ukazatele (zisk, výše úroků, míra návratnosti investic, apod.), ale také o zručný marketing, kterého cílem je zaujmout člověka, tedy působit na něj psychologicky, a to skrze zvuky, barvy, tvary produktů, atd. My jsme se ve své práci rozhodli zabývat se vztahem barev a důvěryhodností finančních společností. A to konkrétně ve vztahu k jejich logům. Naše výzkumná otázka proto zní: VO: Má modrá barva volená do loga firmy vliv na vnímání důvěryhodnosti firmy? Náš zájem o oblast zkoumání barev v souvislosti s důvěryhodností firem vychází ze závěru předběžného zkoumání. Všimli jsme si, že v logu statisticky významného [JP2] počtu firem působících na finančním trhu, zejména bank, pojišťoven, penzijních fondů a jiných finančních institucí, dominuje modrá barva. Začali jsme se tedy zajímat o možné příčiny toho, proč marketingoví specialisté volí při tvorbě log firem právě takovouto barvu. Ve výzkumu, který provedl Jacobs a kol.(1991) spojovali respondenti modrou barvu s následujícími adjektivy: spolehlivý, vysoce kvalitní, upřímný, důvěryhodný, drahý a mocný. Modrá barva vzbuzuje v lidech důvěru a oddanost, reprezentuje tradici a stálost (Vysekalová et al., 2007). V modři se projevuje pevnost, koncentrace, jistota. Představuje klid, solidnost a věrnost, je to barva stálosti (Schilling, Schilling, 1999). Modrá barva tedy zrcadlí kvality, které od finančních společností lidé očekávají: spolehlivost, stálost, úspěch, důvěryhodnost, kvalitu, dravost, moc, a to v závislosti na investičních záměrech klientů a klientek (konzervativní X dravý investor). Finanční instituce[1] potřebují působit důvěryhodně, vyrovnaně a stále, neb služba, kterou klientům a klientkám nabízí, to po nich vyžaduje. Výsledky studie zaměřené na to, co zákazníci očekávají od banky, ukazují, že nejdůležitější jsou tato kritéria: kvalita personálu, důvěryhodnost, poplatky, místní dostupnost (Yavas, Babakus, & Ashill, 2006). Andersonova studie (cit. dle Blankson, Cheng, & Spears, 2007) ukazuje pět klíčových kritérií pro výběr banky: doporučení přátel, reputace banky, dostupnost úvěrů, přátelský personál a poplatky. Ve finančních prostředcích, se kterými lidé prostřednictvím finančních společností operují, je symbolicky ukryta práce člověka, jeho živobytí, jeho potřeby, plány a sny, které se díky penězům realizují. Proto lidé potřebují pociťovat důvěru a jistotu, když vkládají svůj symbolický svět do útrob finančních oborů. Na základě výše uvedeného bychom rádi ověřili následující hypotézu: H: Finanční instituce, v jejímž logu převládá modrá barva, je lidmi považována za více důvěryhodnou[JP3] . Podle výzkumu Yavase, Babakuse a Ashilla (2006) je důvěryhodnost jedním z kritérií, které je z pohledu zákazníků bank důležité. Dalšími jsou kvalita personálu, výše poplatků a místní dostupnost[JP4] . Bews a Rossouw (cit. dle Roy & Shekhar, 2009) definují důvěryhodnost jako vyhodnocení pravděpodobnosti, že ten, komu je důvěřováno bude jednat v zájmu důvěřujícího, a to v situacích, které v sobě nesou riziko. Mayer (cit. dle Becerra, Lunnan, & Huemer, 2008) identifikoval tři hlavní dimenze důvěryhodnosti: integritu, benevolenci a schopnost. McKnight (cit. dle Maxwell & Lévesque, 2011) k tomu přidal čtvrtou dimenzi a to předvídatelnost chování toho, komu je svěřena důvěra. Podle Hsing-Chau Tsenga (cit. dle Roy & Shekhar, 2009) zahrnuje schopnost dodání vysoce kvalitní produktu nebo služby[JP5] . Pro účely tohoto projektu považujeme za finanční instituce: banky, pojišťovny poskytující životní i neživotní pojištění a společnosti nabízející finanční poradenství. Tyto instituce jsme zvolili záměrně proto, že více než polovina nejvýznamnějších finančních institucí působících na českém finančním trhu, mezi kterými jsou převážně banky a pojišťovny, používá loga, která obsahují modrou barvu, např. Alianz, a. s., Česká spořitelna, a. s., ČSOB, a. s., GE Money, a. s., Axa, a. s., Česká pojišťovna, a. s., a jiné. V příloze č. 1 jsou uvedena loga vždy pěti nejvýznamnějších firem mezi bankami, pojišťovnami v oblasti neživotního pojištění, pojišťovnami v oblasti životního pojištění, penzijními fondy a ostatními finančními institucemi (jedná se o žebříček nejvýznamnějších firem za rok 2010 vyhlašovaný společností CZECH TOP 100 na základě přímých ekonomických ukazatelů: tržby, přidané hodnoty, počtu zaměstnanců atd.). Konkrétně je v příloze uvedeno 25 finančních společností. Po vyloučení institucí, které se umístili mezi nejvýznamnějšími firmami ve více oborech, zůstane 21 společností, z nichž 12 má logo modré barvy tj. 57 %. Dále je pro loga společností používána kombinace červené a černé barvy a barva zelená, ale v menším rozsahu, než je tomu u modré barvy[JP6] . Důvěryhodnost jednotlivých log měříme v uvedeném dotazníku na stupnici od 1 do 4, kdy 1 je nejdůvěryhodnější a 4 nejméně[JP7] důvěryhodný[JP8] . 2. Metoda výběru výzkumného vzorku a sběr dat Při rozhodování o metodě sběru dat byly zváženy výhody i nevýhody různých technik jejich sběru. Metodu pozorování jsme zcela vyloučili, protože tento výzkum je založen na názorech respondentů nikoli na sledování jevů. Proto jsme naznali, že pro zjištění údajů relevantních pro náš výzkum je nejvhodnější metodou dotazování. Po zvážení jednotlivých metod dotazování - osobní rozhovor, telefonický rozhovor, tištěný dotazník, elektronické dotazování – jsme se nakonec rozhodli pro poslední zmíněnou variantu, a to z následujícího důvodu: Jeho výhodou je rychlost, nízké náklady, snadnost administrace a urychlené zpracování dat. Pro respondenty je snadné hodnotit barvu grafiky, což tvoří základ našeho výzkumu a zároveň mohou vyplnění dotazníku věnovat dostatek času. Rovněž je zde vyloučen i vliv tazatele na odpovědi. Existují však i určitá rizika, se kterými musíme počítat, například: a. nízká návratnost dotazníku, b. vyšší technické nároky na přípravu dotazníku (internetové aplikace), c. omezenost cílové skupiny - přístup k internetu není plošný pro celou populaci. Pro sběr dat jsme se rozhodli využít prostředí internetu. Internetový dotazník, který lze najít v příloze č. 2, byl umístěn na webových stránkách http://www.goldilocks.eu/dotaznik.php, v termínu od 06.12.2011 do 15.12.2011. Byl šířen formou sociálních sítí a e-mailu tzv. lavinovým způsobem - námi oslovení respondenti nacházeli další respondenty, kteří tento internetový dotazník vyplňovali[JP9] . Tuto metodu sběru dat jsme zvolili z toho důvodu, že i když lze tímto způsobem těžko kontrolovat návratnost dat, měli jsme naději, že nám zajistí co největší počet odpovědí. To se nám také potvrdilo. Domníváme se, že celkový počet 800 respondentů během jednoho týdne se nám podařilo sehnat právě díky této metodě[JP10] . Samotný dotazník obsahuje 3 oblasti: banky, poradenství a pojišťovny. V každé z těchto oblastí jsou čtyři otázky obsahující čtyři loga, přičemž jsou respondenti požadováni, aby je seřadili dle důvěryhodnosti (viz.dotazník v příloze). Aby metoda nebyla příliš průhledná a jednotvárná a nevybíralo se pouze ze čtyř základních barev, udělali jsme tento dotazník ve čtyrech barvách nejčastěji používaných pro loga (tedy modrá, červená, černá, zelená). Je důležité podotknout, že při konstruování log v rámci jedné otázky, byly vždy vybírány barvy ze škály se stejnou sytostí. [JP11] To jednak zamezilo vlivu další proměnné v podobě sytosti barvy a jednak umožnilo o něco více zastřít náš výzkumný záměr[JP12] . Co se výzkumného vzorku týče, původně jsme si mysleli, že se zaměříme pouze na populaci vysokoškolských studentů a studentek. Nakonec jsme se ale rozhodli výběr nijak neomezovat s využít celou populaci lidí využívajících internet.[JP13] 3. Design výzkumu Náš výzkumný design je experimentální. Zkoumáme subjektivní vnímání důvěryhodnosti loga na základě výběru z nabízených log, která se výrazně liší barvou a mírně i tvarem. Účelem odlišného tvaru nabízených log je odvrátit pozornost respondentů od záměrného výběru podle barvy[JP14] . Proto nám tvar do experimentu vstupuje jako intervenující proměnná. S tím jsme se vyrovnali znáhodněním rozdělení skupin a stabilizací vlivu intervenující proměnné (Ferjenčík, 2000, s. 83n). Tedy jednak měníme náhodně pořadí barev i tvarů v sadě, a zároveň sledujeme[JP15] , zda je některá varianta tvaru v sadě preferována bez ohledu na barvu. 4. Výzkumný postup Dotazník byl složen z úvodní části obsahující poučení, že jde o výzkum zaměřený na výběr loga pro finanční instituce a hlavním kritériem výběru je subjektivně vnímaný dojem důvěryhodnosti firmy prostřednictvím vizuálního působení tvaru a barvy loga. Poučili jsme respondenta, že výzkum je anonymní a bude trvat 5 minut, přičemž se zeptáme na posouzení devíti potenciálních firemních log. Poté jsme se zeptali na věk, pohlaví a vzdělání, a pak následovalo devět otázek rozdělených do skupin po třech (firmy zastupující poradenství, bankovnictví, pojišťovnictví), každá na samostatné stránce, aby respondenta vzájemně nerozptylovaly a zároveň se snížila pravděpodobnost odhalení manipulace s nezávislou proměnnou[JP16] . Respondenti měli za úkol seřadit jednotlivá loga podle subjektivního vnímání jejich důvěryhodnosti na škále 1 (nejdůvěryhodnější) až 4 (nejméně důvěryhodné). Ke každé z těchto otázek byla nabídnuta 4 podobná (ale mírně odlišná) loga příslušné firmy ve 4 různých barvách. Pořadí variant log i pořadí barev bylo náhodné, tj. existovalo 16 různých seskupení pro každou otázku, distribuovaných serverem náhodně. Abychom zamezili nežádoucímu vlivu variant tvarů log na rozhodování respondentů (tedy, že se rozhodnou na základě tvaru namísto barvy), použili jsme celkem devět otázek s tím, že pokud se projeví některá z nich jako nevyhovující, budeme ji moci z vyhodnocení vyřadit[JP17] [JP18] [JP19] [JP20] . 5. Výsledky Získaný vzorek tvořilo 800 respondentů, rozložení jednotlivých charakteristik znázorňují následující tabulky. Rozložení relativních četností vah pro jednotlivé barvy však bylo téměř shodné ve všech podsouborech, a proto jsme se jimi dále nezabývali. Rozložení vzdělání Rozložení věku Rozložení pohlaví Vzdělání Počet % Věk Počet % Pohlaví Počet % ZS 9 1,1 18-26 409 51,1 M 300 37,5 SOU 30 3,8 27-39 270 33,8 Ž 500 62,5 SS+M 338 42,3 40-65 111 13,9 Celkem 800 100 VS 423 52,9 66+ 10 1,3 Celkem 800 100 Celkem 800 100 Abychom mohli posoudit interferenci tvarů, bylo třeba mezi sebou porovnat 36 sad tvarů log (9 otázek * 4 varianty). Toto jsme učili pomocí analýzy rozptylu ANOVA a Scheffeho post-testu. ANOVA nám odhalila, že mezi jednotlivými sadami je na úrovni spolehlivosti 0,95 statisticky významný rozíl a Scheffeho post-test indikoval, že jde o varianty 1. a 4. otázky. Proto jsme celou 1. a 4. otázku z dat vyřadili a Scheffeho test opakovali na nových datech. [JP21] Ten již žádné signifikantní rozdíly nenašel, a proto jsme již mohli zaměřit pozornost na vyhodnocení samotných barev, bez obav za zkreslení intervenující proměnnou, tedy preference tvaru některé subsady[JP22] . Nejprve jsme provedli mediánový test, abychom měli jasnou představu o rozložení vah jednotlivých barev. Ten nám ukázal poměrně jasnou diferenci mezi volenými váhami jednotlivých barev. Je na něm patrný poměrně značný rozdíl mezi více preferovanou dvojicí modrá a zelená a méně preferovanou dvojicí černá a červená. Mezi těmito dvojicemi byl rozdíl znatelně menší, každopádně je však vidět, že obecně je vztah jednotlivých barev asymetrický, ve prospěch modré barvy. Mediánový test[JP23] četnosti barva červená černá zelená modrá váha > Median 3933 3534 2090 1643 <= Median 1667 2066 3510 3957 Jednoznačnější vysvětlení dostaneme při použití ANOVY, kde pro F(3, 22399)=1150,533>>F[krit] na úrovni alfa=0,05, p<0,0001. Z toho plyne, že existuje signifikantní rozdíl ve variabilitě jednotlivých barev a můžeme zamítnout nulovou hypotézu (že průměrná váha barev je shodná). Scheffeho test pak dokládá, že rozdíly mezi všemi barvami jsou signifikantní. ANOVA SS St.vol MS F p MS(between) 3739,024 3 1246,341 1150,533 ,000 MS(within) 24260,976 22396 1,083 MS(total) 28000,000 22399 N M SD Std. Error 95% Confidence Interval for Mean Lower Bound Upper Bound červená 5600 2,97 1,033 ,014 2,94 2,99 černá 5600 2,84 1,120 ,015 2,81 2,87 zelená 5600 2,19 1,012 ,014 2,16 2,21 modrá 5600 2,01 ,993 ,013 1,98 2,04 celkem 22400 2,50 1,118 ,007 2,49 2,51 Eta^2=SS[between]/SS[total]=0,134 Přestože rozdíl mezi průměry vah jednotlivých barev byl jednoznačně prokázán, velikost účinku je poměrně malá – jednotlivé barvy tak vysvětlují pouze 13% rozptylu vah[JP24] [JP25] . 6. Diskuse Hned prvním problémem, se kterým jsme se potýkali, bylo skrytí výzkumného záměru. To se díky odlišným tvarům povedlo[JP26] . Tuto skutečnost prokazuje i fakt, že jsme po provedení statistických analýz museli dvě otázky z testu vyřadit, protože určitý tvar loga byl volen výrazně častěji bez ohledu na barvu[JP27] . Podle ohlasů některých respondentů se přesto nepodařilo náš výzkumný záměr skrýt na 100 %. Předpokládáme ale, že u tohoto typu výzkumu by i případné vytušení našeho záměru výsledky příliš nezkreslilo. Nejedná se totiž o sebehodnotící dotazník, a tak nehrozí, že by respondent podléhal sociálně žádoucímu odpovídání. Žádná odpověď totiž není na první pohled správná nebo žádoucí[JP28] . Metoda získávání respondentů formou lavinového výběru se v tomto výzkumu osvědčila. Bylo získáno celkem 800 respondentů, jejichž variabilita je dle sdělených socio-ekonomických ukazatelů velmi dobrá[JP29] . Původně jsme se chtěli ve výzkumu omezit na skupinu vysokoškolských studentů. Proto nás zajímalo, zda se v konečném výsledku budou VŠ studenti lišit od zbytku populace. Výpočty však žádný významný rozdíl neprokázaly[JP30] . Při porovnávání podle dalších socio-ekonomických údajů se u žádné skupiny výsledky nijak výrazně nelišily. Můžeme tedy říct, že se nám náš předpoklad ohledně důvěryhodnosti modré barvy potvrdil napříč celým naším vzorkem. Jak ukázaly výsledky, modrá barva je v kontextu finančnictví častěji vnímána jako důvěryhodná. Naše hypotéza se tedy potvrdila na 0,05% hladině spolehlivosti[JP31] . Na místě je samozřejmě zmínit již proklamovanou nereprezentativnost vzorku. Vzhledem k použití prostředí internetu pro vyplnění našeho dotazníku jsme využili pouze výběr z populace uživatelů internetu, který navíc nebyl náhodný. S ohledem na velikost a poměrně dobrou variabilitu [JP32] našeho vzorku si přesto myslíme, že je možné výsledky zobecnit[JP33] . Otázkou, která by mohla být námětem pro další výzkumy, však zůstává, proč se tak děje? Zda se jedná o působení modré barvy jako takové nebo zda je tak barva vnímána z důvodu tradice, kterou v tomto oboru má[JP34] [JP35] . 7. Použitá literatura Beccerra, M., Lunnan, R., & Huemer, L. (2008). Trustworthiness, Risk, and the Transfer of Tacit and Explicit Knowledge Between Alliance Partners. Journal of Management Studies, 45 (4). Retrieved October 27, 2011, from Wiley-Blackwell at http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1467-6486.2008.00766.x/abstract Blankson, C., Cheng J. M., & Spears, N. (2007). Determinants of banks selection in USA, Taiwan and Ghana. International Journal of Bank Marketing, 25 (7). Retrieved 30 October, 2011, from ProQuest at http://search.proquest.com/docview/231345594/fulltextPDF/132EEE846053B528955/13?accountid=16531 Ferjenčík, J. (2000). Úvod do metodologie psychologického výzkumu. (Jak zkoumat lidskou duši). Praha: Portál. Goodwin, C. J. (2008). Research in Psychology: Methods and Design. 5. ed. NJ: Wiley & Sons Inc. Jacobs, L., Keown, C., Worthley, R., & Ghymn, K. (1991). Cross-cultural Colour Comparisons: Global Marketers Beware!. International Marketing Review, 8 (3), 21 – 30. Retrieved 1 October, 2011 at ftp://124.42.15.59/ck/2011-03/165/034/962/645/Cross-cultural%20Colour%20Comparisons%20Global%20Mark eters%20Beware.pdf Beccerra, M., Lunnan, R., & Huemer, L. (2008). Trustworthiness, Risk, and the Transfer of Tacit and Explicit Knowledge Between Alliance Partners. Journal of Management[JP36] Studies, 45 (4). Retrieved October 27, 2011, from Wiley-Blackwell at http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1467-6486.2008.00766.x/abstract[JP37] Blankson, C., Cheng J. M., & Spears, N. (2007). Determinants of banks selection in USA, Taiwan and Ghana. International Journal of Bank Marketing, 25 (7). Retrieved 30 October, 2011, from ProQuest at http://search.proquest.com/docview/231345594/fulltextPDF/132EEE846053B528955/13?accountid=16531 Ferjenčík, J. (2000). Úvod do metodologie psychologického výzkumu. (Jak zkoumat lidskou duši). Praha: Portál. Goodwin, C. J. (2008). Research in Psychology: Methods and Design. 5. ed. NJ: Wiley & Sons Inc. Jacobs, L., Keown, C., Worthley, R., & Ghymn, K. (1991). Cross-cultural Colour Comparisons: Global Marketers Beware!. International Marketing Review, 8 (3), 21 – 30. Retrieved 1 October, 2011 at ftp://124.42.15.59/ck/2011-03/165/034/962/645/Cross-cultural%20Colour%20Comparisons%20Global%20Mark eters%20Beware.pdf Marketing journal[JP38] . (2009). Metody sběru dat v kvantitativním výzkumu. Staženo 2. listopadu 2011 z http://www.m-journal.cz/cs/marketingovy-vyzkum/metody-sberu-dat-v-kvantitativnim-vyzkumu__s390x5140 .html Maxwell, A. L., & Lévesque, M. (2011). Trustworthiness: A Critical Ingredient for Entrepreneurs Seeking Investors. Entrepreneurship Theory and Practice. Retrieved October 29, 2011, from Wiley-Blackwell at http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1540-6520.2011.00475.x/abstract Roy, S. K., &[JP39] Shekhar, V. (2010). Dimensional hierarchy of trustworthiness of financial service providers. International Journal of Bank Marketing, 28 (1). Retrieved 30 October, 2011, from ProQuest at http://search.proquest.com/docview/231461035/fulltextPDF/132EEF4FFC62C6028DB/1?accountid=16531 Schilling, I., Schilling, G. (1999). Symbolická řeč barev. Olomouc: Dobra & FONTÁNA. Šedová, J. (2000). Právní rámec finančního systému ČR. In L. Kulhánek & S. Polouček (Eds.), Sborník referátů z mezinárodního semináře kateder financí, konaného u příležitosti 10. výročí založení Obchodně podnikatelské fakulty Slezské univerzity v Karviné (pp. 86-101). Retrieved October 28, 2011 at http://www.opf.slu.cz/sbornik/sbornik2000.pdf#page=86 Vysekalová, J. (2007). Psychologie reklamy. Praha: Grada Publishing. Yavas, U., Babakus, E., & Ashill, N. J. (2006). What do Consumers Look for in a Bank? An Empirical Study. Retrieved[JP40] 30 October, 2001 at http://www.swdsi.org/swdsi06/Proceedings06/Papers/IMM02.pdf[JP41] ___________________________________________________________________________________________________ [1] Finanční instituce je definována jako podnik, jehož hlavními aktivy jsou aktiva finanční – např. akcie, obligace a půjčky a jenž vytváří a prodává finanční služby. Finanční instituce přijímají depozita, poskytují půjčky nebo nakupují investiční cenné papíry na finančních trzích (Šedová, 2000) a nabízejí široké spektrum služeb souvisejících s různými druhy finančních operací. V současné době nelze tak ostře oddělovat jednotlivé finanční instituce, jelikož většina z nich nabízí širší škálu služeb, případně dochází ke kombinaci produktů (viz např. bankopojištění). ________________________________ [JP1]Takovéto informace by měly být uváděny společně s odkazem na jejich zdroj. [JP2]Dělali jste opravdu statistickou analýzu? Pokud ne, nepiště „statisticky významného“. [JP3] Hypotéza: Je v přítomném čase, srozumitelná, neobsahuje žádné zbytečné informace. Chválím! Celkem: 5b [JP4]Zde se opakujete, píšete znovu to stejné, co o pár řádků výše. Dobrý dojem: -1b [JP5]Co plyne z tohoto odstavce? Měli byste uvést, s jakým pojetím důvěry budete pracovat ve svém výzkumu. -1b [JP6]To je dobrý argument pro to, že modrá loga převládají, a že má smysl je zkoumat. Domnívám se ale, že měl být uveden dřív. Hodně „skáčete“ od tématu k tématu. Úvod do tématu Výzkumná otázka FI a modrá barva Definice FI Faktory výběru FI Hypotéza Definice důvěry bez jakéhokoliv závěru Definice finanční instituce Argument pro to, že FI mají modrá loga Popis metody na měření důvěry Text by se měl logicky vyvíjet. Jeho vyvrcholením by měla být výzkumná otázka a následně hypotéza jako odpověď na výzkumnou otázku. Odstavce by na sebe měly navazovat. Váš text obsahuje vše potřebné – definice, vysvětlení, argumenty, zakotvení do teorie. Působí na mě ale tak, jako by teorii někdo rozstříhal a pak náhodně seskládal. Zkuste se podívat do nějakého odborného článku, jak má teorii vystavěnou. -1b [JP7]Toto je o metodě sběru dat, nepatří to do diskuse! -1b [JP8] Teorie: + srozumitelná teoretická východiska + definice klíčových pojmů + podložení výzkumné otázky + správně formulovaná VO - text nesměřuje odněkud někam - někdy informace méně vztahujete k pozdějšímu výzkumu - nadbytečné informace o metodě Celkem: 7b [JP9]Jak jste vybrali první oslovené respondenty? Co jste jim napsali? Jak jste je přiměli, aby dotazník šířili dále? -2b [JP10]Tady byste měli argumentovat, proč je velký vzorek v tomto případě lepší než dobře popsatelný vzorek. -1b [JP11]Je důležité, že jste to udělali, i že jste to sem napsali. Super! [JP12]Práce na vlastní metodě sběru dat zlepšuje dobrý dojem z výzkumu. Je to ten typ práce navíc, který stojí za to, protože zkvalitňuje výzkum. Dobrý dojem: +2 [JP13]Zde by mělo být zamyšlení nad tím, v čem že jsou tito lidé specifičtí. [JP14]Toto se vám myslím moc nepovedlo. Respondentům jste řekli, na co se mají zaměřovat (barva a drobné odlišnosti v grafice). Takže: 1. Rozhodovali se záměrně na základě vaší instrukce podle barvy 2. Nevíte u jednotlivých respondentů, jak moc je ovlivnila (nepatrná) změna v grafice Bohužel musím říci, že ten design je z nabízených možností nejhorší možný. 1. Mohli jste se snažit o to, aby se respondenti nerozhodovali vědomě podle barvy. Pak byste je ale nesměli upozornit na to, že se mají rozhodovat podle barvy a rozdíl v designech log by musel být výraznější (sám jsem rozdíly našel až po podrobném hledání) a na první pohled patrný – aby respondenti nepoznali, že se jde o barvu. Toto by byl podle mě ideální design. 2. Mohli jste resignovat na matení a chtít po respondentech, aby se vědomě rozhodovali podle barvy. Pak ale nemělo smysl, abyste dělali drobné změny designu a ještě na to upozorňovali. Kvůli upozornění je možné, že se někteří respondenti rozhodovali víc podle barvy a někteří víc podle tvaru a změny v tvaru tak nepřinesli žádnou výhodu, ale jen nevýhody. Váš design neumožňuje jasnou interpretaci. Pokud byste záměr neprozradili, mohli byste říct, že podle výsledků vašeho výzkumu působí logo důvěryhodně na základě barvy, kterou obsahuje. Pokud byste to s těmi barvami prozradili, mohli byste říci, že nějaká barva působí důvěryhodněji. Takhle bohužel nemůžete říct nic :(. Zjištěný rozdíl je ovlivněn nepatrnými rozdíly ve tvaru loga a vy nevíte jak moc. -2b Pokud je to nesrozumitelné: Představte si, že byste byli učitel a měli strach, že vás studenti podezřívají, že písemky hodnotíte podle toho, jak moc je zaplněný papír textem. Abyste toto podezření vyvrátili, řeknete studentům, že písemky hodnotíte jednak podle toho, jak moc je papír zaplněný textem a taky trochu podle obsahu textu. Vy jste v tomto výzkumu jednali jako ten učitel z tohoto příkladu. [JP15]Sledovat nestačí. [JP16]Manipulaci s NP musí nutně odhalit každý. Vždyť jste jim sami řekli, že se mají zaměřit i na barvu! -1b [JP17]Co to znamená „nevyhovující“? [JP18] Design: Na designu se projevilo, že jste měli původně nějaký záměr (měnit jen barvy) a k tomu jste dostali můj komentář navrhující změnu designu (měnit barvy u log různých tvarů a neprozrazovat výzkumný záměr). Udělali jste kompromis, ve kterém jste si vzali to „špatné“ z vašeho původního návrhu i z mého komentáře. Takže jste ve výzkumu měli jak IP spojenou s prozrazením výzkumného záměru tak IP spojenou se změnou tvaru loga. Chápu, že jste mi chtěli vyjít vstříc a zároveň si nepřidávat moc práce s výrobou nových log a s jejich pilotáží. Výsledkem je bohužel obtížná interpretovatelnost výsledků a asi neprůchodnost publikování jinak strašně zajímavého výzkumu :(. Celkem: 2b [JP19] Metody sběru dat: Metoda je jednoduchá, elegantní, dobře vytvořená vzhledem k designu. Celkem: 5b [JP20] Vzorek: O vzorku nevíme skoro nic. Víme, že jste ho „našli“ na internetu, a že byl velký. Nevíme ale, koho jste oslovili, jakým způsobem se snow-ball šířil apod. Výběr metody nepodporujete argumenty. Celkem: 2b [JP21]1. Chybí mi uvedení statistik u testů, které jste udělali 2. Nerozumím tomu, co jste udělali a proč jste vyřadili 2 otázky. Proč jste mezi sebou srovnávali jednotlivé sady? Chápu to tak, že jste zjišťovali, která sada působí důvěryhodněji než ostatní sady (viz věta „mezi sadami je statisticky významný rozdíl“). Proč jste ale vyřazovali důvěryhodnější sadu? Asi bych to lépe pochopil, kdybyste tu uvedli podrobnosti k provedenému testu a příslušné statistiky. -1b [JP22]Mám pocit, že místo toho, abyste šetřili vliv tvaru v rámci jednotlivých sad, tak jste „ošetřili“ vliv tvaru mezi jednotlivými sadami. Není mi jasné, čeho jste tím chtěli docílit. [JP23] Chybí popis tabulky. Dobrý dojem: -1b Nerozumím i kvůli tomu číslům v tabulce. Nevím, co znamenají. Není to vysvětleno ani v textu. -1b [JP24]Jsem zvědavý, jak toto interpretujete. Mezi logy byl podle vás rozdíl jen v barvě, vliv tvaru jste výše vyloučili. Přesto byl vliv barvy jen malý. Podle čeho tedy lidé určovali, které logo je jak důvěryhodné? [JP25] Výsledky: Použití ANOVy pro zjištění rozdílu mezi více průměry je v pořádku, stejně pak použití post-testu pro nalezení toho, kde se rozdíl nachází. U klíčových analýz uvádíte všechny potřebné statistiky. Nejasné je, jak jste se vypořádali s IP spojenou se změnou designu loga. Píšete o provedených testech, ke kterým neuvádíte statistiky a jejichž účel není z textu jasný. U dalších testů sice uvádíte dostatek (spíš až moc) údajů, které ale nijak nevysvětlujete. Je pro mě obtížné se v této kapitole vyznat. Celkem: 3b [JP26]Domnívám se, že nepovedlo. Jednak proto, že jsou tvary skoro stejné a taky proto, že jste v úvodu výzkumu sami výzkumný záměr prozradili (Pokyn: „Nehleďte přitom prosím na kvalitu obrázku, ale na jeho BARVU a grafiku.“) [JP27]takto to z výsledků nevyplývá. Navíc vliv tvaru bylo možné statisticky kontrolovat, nebylo nutné otázku vyřazovat. [JP28]Úvaha v tomto odstavci mi nedává smysl. Problematika prozrazení výzkumného záměru nijak nesouvisí se sociální žádoucností. -1b [JP29]Co tím chcete říci? Co to znamená dobrá variabilita? Máte skupinu, ve které jsou převážně ženy, převážně vysokoškoláci a převážně mladí lidé. Výsledky ale nemůžete na takovou populaci zobecnit, protože ve vzorku máte také řadu odlišných lidí. Vzorek není reprezentativní vzhledem k populaci občanů ČR ani vzhledem k nějaké menší a více specifické populaci. Proč si tedy myslíte, že se metoda osvědčila? Možná kvůli 800 respondentům, což je opravdu solidní číslo. Ale to je asi jediný klad vzorku. [JP30]„Tahání králíků z klobouku“ do diskuse nepatří. Neměli byste přicházet s novými analýzami a novými záměry. Uvedenou analýzu jste měli uvést a obhájit v dřívějších částech textu. -1b [JP31]To patří do výsledků. V diskusi už jen interpretujete. [JP32]??? [JP33]Zobecnit na jakou populaci? -1b [JP34]Chybí zvážení vlivu IP na výsledky. Chybí propojení s teorií. Chybí zamyšlení se nad zobecnitelností vzhledem k nějaké konkrétní populaci. Chybí praktická implikace. -3b [JP35] Diskuse: Diskusi vnímám jako hodně krátkou. Chybí v ní řada důležitých informací, naopak v ní přebývají věci, které do diskuse nepatří. Nevyplývá z ní žádné poselství – proč měl váš výzkum smysl, co lidskému poznání přináší, co by se mělo udělat teď... Celkem: 4b [JP36]U některých časopisů používáte kurzívu a u některých ne. Bibliografické údaje by měly mít jednotnou podobu. Dobrý dojem: -1 [JP37]Použité zdroje se uvádí v abecedním pořadí. Dobrý dojem: -1 [JP38]Na tento zdroj neodkazujete nikde v textu projektu. V použité literatuře se uvádí jen zdroje, na které odkazujete. Dobrý dojem: -1 [JP39]Jednotná podoba se týká i toho, zda máte mezi jmény autorů čárku nebo znak „and“. [JP40]A i toho, jestli píšete údaje o stažení česky nebo anglicky. Bibliografické citace máte hodně odbyté. [JP41]Celkové hodnocení: Teorie: 7 Hypotéza: 5 Design: 2 Vzorek: 2 Metoda: 5 Výsledky: 3 Diskuse: 4 Dobrý dojem: 2 Celkem: 30b/50b Projekt vnímám jako velmi dobře rozběhnutý a zároveň trochu nedotáhnutý. Moc se mi líbil váš nápad, jeho zdůvodnění i zvolená metoda. Mrzí mě, že jste nezohlednili mé předchozí komentáře k nutnosti obhájit způsob výběru vzorku. Taky mě mrzí, co se nakonec stalo s mými komentáři k designu samotného výzkumu. Chápu, že jste si nechtěli přidávat moc práce navíc. Možná je chyba i na mé straně, že má vysvětlení nebyla dostatečně srozumitelná. Přiznám se, že stále nechápu, proč jste chtěli zakrývat záměr výzkumu a zároveň jste ho respondentům prozradili. Dále mi dojem kazí výsledná podoba závěru dokumentu. Jako byste už neměli čas dodělat to. Chybí nadpisy tabulek, bibliografické odkazy jsou nezkontrolované, diskuse je krátká a neobsáhlá. Zbytečně jste se tím připravili o cca 8 bodů. Věřím ale, že jste se při realizaci projektu naučili hodně věcí. V terénu a snad i díky mým komentářům (i proto zde píšu i ty kritické věci). Ukázali jste, že jste schopni dělat psychologický výzkum – zejména některé vaše kroky v úvodu tohoto projektu jsou brilantní. Např. podložení výzkumné otázky, práce na metodě nebo hypotéza. Děkuji vám za odvedenou práci a těším se na setkání u zkoušky.