PSYCHOLOGIE VÝCHOVY A VZDĚLÁVÁNÍ
Hodnocení ve školním kontextu – příklady; - hodnocení ve školním kontextu (úvod); - hodnocení
žákova výkonu (velmi stručný úvod); - studentské (žákovské) hodnocení výuky

Úvod
¨téma evokuje představu známkování
¨synonymum - evaluace (např. Průcha)
¨vč. (sebe)hodnocení (autoevaluace)
¨jedná se ale obecně o poskytování zpětné vazby na různých úrovních řízení výchovně vzdělávacího
procesu – např.:
¤učitel – žák
¤management – učitel
¤zřizovatel – management
¤

Zpětná vazba v ped. komunikaci
¨Korekční informace určená někomu, kdo se zajímá o svůj vlastní proces učení; složky:
¤Regulativní (řízení činnosti)
¤Sociální (vztahy, postoje, očekávání)
¤Poznávací (učiva, sebe, učitele…)
¤Rozvojovou (učí se ZV využívat, autoregulace)

Hodnocení (evaluace)
ve školním prostředí
¨zpětná vazba o průběhu a výsledcích výchovně vzdělávacího procesu
¨různé roviny uvažování – např.:
¤hodnocení
nvýkonových charakteristik (např. známkování, % přijatých)
nhodnocení procesu (kvalita a efektivita; vnitřní / vnější evaluace)
¤hodnocení
nindividuální úroveň (např. výkon žáka, výkon učitele)
nskupinová úroveň (např. srovnávání škol)
¤hodnocení (evaluace)
nvnitřní (výroční zpráva, plán rozvoje, SWAT analýza)
nvnější (inspekce, akreditační komise)

Hodnocení - typy
¨Sumativní (celkové, za delší časový úsek)
¨Formativní (průběžné, za kratší časový úsek)

Hodnocení – zpětná vazba o výsledcích učení
¨odměny a tresty (viz. Čáp)
¨korekce a autokorekce učení (Kulič, 1971)
¤návrat – opakování pokusu o řešení
¤návrat – nová formulace úkolu / rozložení na dílčí úkoly
¤návrat do „předhistorie“ aktuální situace – pokyn k opakování či doučení učiva nutného k řešení
¤poskytnutí pomocné informace – poznatku, vzoru, pravidla, dřívější řešení
¤zadání vedlejší pomocné otázky, která obsahuje princip řešení na jednodušší úrovni
¤informace o příčině chybného řešení
¤sdělení správného výsledku
¤odložení korekce (např. v situaci examinace)

Hodnocení výkonu žáka
¨Formativní i sumativní
¨Integrální součást učitelské role
¨Cílem regulace a (autoregulace) chování
¨Známky vs. slovní hodnocení (např. Helus, 1999)
¤Vyžadováno rodiči
¤Vliv tradice vzdělávací soustavy
¤Jednoznačná “nálepka” (label, „škatulka“)
¤Způsob vynucování autority (...)
¨Snadněji se hodnotí vědomosti;
¨Dovednosti a návyky se hodnotí hůře

Hodnocení učitele (a efektivity výuky)
¨Efektivita výuky (učitele) bývá posuzována:
¤studenty (př. na VŠ - bc., mgr. i pgs; kombinovanými)
¤absolventy,
¤kolegy,
¤nadřízenými,
¤nezávislými pozorovateli
¤samotným vyučujícím
¤(Feldman, 1989)
¤
¨Součást (auto)evaluačních procesů ve škole
¨Součást kultury školy a jeden z faktorů klimatu školy

Žákovské, studentské hodnocení výuky
¤Uživatelský pohled
¤Realizace posledních 30. let; v ČR od konce 70. let (např. Mareš, 1985)
¤Rozvoj hlavně ve VŠ prostředí
¤Sumativní, formativní
¤Problematika rolí (zadavetel, učitel, hodnotitel – žák)
¤Pouze součást obrazu výuky; výuka je multidimenzionální záležitost (Marsch, Roche, 1997)
¤Měřítko efektivity procesu (Stinger, Irwing, 1998)
¤Problematika zkreslení

Dimenze žákovského hodnocení
¨Složitost sleovaných jevů vylučuje univerzální nástroj
¤ (d´Apolomi, Abrami, 1997)
¨
¨Dva základní přístupy:
¤Jedna obecná charakteristika efektivní výuky
¤Multidimenzionální pojetí
n(hodnota učení, učitelovo nadšení, organizace výuky, skupinová interakce, vztah u-ž, rozsah a
pokrytí učiva, zkoušení a klasifikace, zadávaní úkoly, náročnost a obtížnost výuky)(Marhe, Roche,
1997)
¤Problémy: různost výuky, účel posuzování...
¤

Příklad metody
The Student Evaluation of Educational Quality (SEEQ)


SEEQ – části metody
¨sebeposuzovací dotazník pro učitele
¨dotazník pro žáky
¤uzavřené otázky
¤otevřené otázky
¤doplňující a alternativní otázky
¤on-line vyhodnocení, manuál a pokyny k interpretaci
¨

Výsledky žákovského hodnocení
¨Reliabilita
¤stabilita v čase – vysoká např. SEEQ r=0,61 v rozpětí 13 let
¨Specifičnost učitelova obrazu v očích studentů
¤sympatie, studijní styl...
¨Zkreslení – možné zdroje (Marsch, 1987)
¤Korelační vztahy jsou interpretovány jako kauzální
¤Není volena vhodná jednotka zkoumání (student vs. skupina)
¤Ignoruje se multivariační podstata pohledu hodnotitelů
¤Nevhodná operacionalizace pojmů, zkreslující označení proměnných
¤Špatná koncepce projektu

Faktory prosředí ovlivňující studentské posuzování (odpovědi)
¨Předchozí zájem o učivo a předmět
¨Očekávaná a získaná známka
¨Volitelnost předmětu
¨Obtížnost a náročnost předmětu
¨Velikost studijní skupiny
¨Ročník a typ studia
¨Učitelovo akademické postavení
¨Gender role učitele i studenta
¨Typ vyučovacího předmětu
¨Účel posuzování
¨Anonymita posuzování
¨Zvláštnosti studentovy osobnosti

Využití výsledků (+/-)
¨Sumativní hodnocení
¤Nadřízení; často bez hlubší znalosti interpretují “čísla”; bagatelizují nebo naopak vyzdvihují
jejich význam a kontext (McKeachie, 1997)
¤Mechanické srovnávání výsledků mezi předměty a učiteli
¤
¨Formativní hodnocení
¤Vnitřní záležitost pracoviště či učitele a jeho studentů
¤Cílem posilovat odpovědnost učitelů za ped. činnost a pomáhat jejich profesnímu růstu (Duke, 1990)

Výhody (možnosti) studentského posuzování
¨Podklady pro sumativní i hlavně formativní hodnocení
¨Získání “uživatelských” názorů
¨Získat množství výpovědí v krátké době
¨Získat množství výpovědí za delší časové období
¨Získat množství výpovědí k množství předmětů, učitelů
¨Získat množství výpovědí jednotným metodickým postupem
¨Možnost statistického zpracování (vč. validity a reliability)
¨Zpětná vazba vyučujícím o kvalitě výuky
¨Možnost cíleného zásahu do činnosti učitelů, kateder, fakult i studentů samotných
¨Průběžné ověření účinnosti změn ve výuce

Nevýhody (úskalí) studenského hodnocení výuky
¨Anketa je věrohodná při vyšší než 85% návratnosti
¨Nutnost důkladné přípravy organizátorů, posuzovatelů, i uživatelů výsledků
¨Tvorba dobře použitelné škály je pracná a dlouhodobá záležitost
¨Při rutinním používání některých škál vznikají potíže s validitou
¨Při velkém počtu jednorázově posuzovaných předmětů klesá reliabilita i validita výsledků
¨Kvalita výuky je hodnocena globálně, bez větších detailů
¨Jedná se spíše o popis stavu bez dynamických charakteristik
¨Hodnotitelé popisují jen výseč, svůj pohled (ne vždy objektivní)
¨Stanovení míry závažnosti zjištěných údajů je obtížné; řada kriterií, často se mísí (statistické,
kriteriální, lokální atd. normy)
¨Samotné výsledky nemohou být přímými podklady pro hodnocení; musí se analyzovat a interpretovat
¨Účinnost výsledků závisí na osobnostních zvláštnostech těch, kteří učitelům sdělují výsledky a
kvalitě dalších (poradenských a supervizních) služeb

Charakter supervize
- formativní hodnocení (Dunkin, 1990)
¨Zdroj údajů musí být důvěryhodný
¨Musí navodit dobrý vztah, který učitel vnímá jako snahu pomoci
¨Nesmí navodit pocit ohrožení
¨Musí být trpělivý, pohotový a pružný
¨Musí rozumět aspektům konkrétní výuky
¨Musí být schopen vyložit varianty vedoucí ke zlepšení ped. činnosti učitele
¨Musí mít vlastní ped. zkušenosti
¨Musí být přesvědčivý

A jak je to s anketou v ISu?
¨
¨
¨
¨
¨;)
A jak je to s fakultní anketou?

Podzim 2005 a tento vyučující ;)



Podzim 2006, kombinované studium...



Další zdroje informací
¨Vybrané zdroje informací
¨http://www.city.londonmet.ac.uk/deliberations/evaluation/urls.html
¨http://www.teacherevaluation.net/
¨
¨Slovník používaných pojmů
¨http://www.wmich.edu/evalctr/ess/glossary/glossary.htm
¨
¨Základní literatura
¨Mareš, Jiří: Manuál pro tvůrce a uživatele studentského posuzování výuky. Praha, Karolinum 2006.
75 s. ISBN 80-246-1234-8
¨
¨Předmětová anketa FSS MU – výsledky
¨https://inet.fss.muni.cz/
¨
¨Informace o systému kontroly kvality MU
¨http://www.muni.cz/fss/research/evaluation
¨http://kvalita.muni.cz/
¨