68
ukázat motivy, které přivedly lidi do měst, zjistit kcysi existující zvláštní podmínky, zs kterých docháse lo k zakládání měst, vylíčit zvláštní typy dřívějších primárních.i sekundárních sšstotvornýeh skupin a vysvětlit je; O to bych se chtěl pokusit v následujícím pojednání o středověkém městě.
69 "■
raosTfígDí
Robert £. Park
Město s hlediska této studie je něčím víc než seskupením jednotlivých lidí a sociálních zařízení -ulic, budov» elektrického' osvětlení, tramvají} telefonů atd.; je také něčím více než pouhou soustavou institucí a administrativních zařízení jako jsou soudys nemocnice, školys policie a veřejné instituce všeho druhu. Město je spíš stav mysli, souhrn zvyků a tradic a organizovaných názorů a pocitů, které se pojí k těmto zvykům, a .předávají se s touto tradicía Jinými alovy město není pouze fyzickým mechanismem a.umělou konstrukcí. Je obsaženo v životních procesech lidí, ze kterých se skládá, je produktem lidské povahy*
Město má, jak nedávno zdůraznil Oswald Spengler5 svou vlastní kulturu: "Sím je venkovanu jeho dům, tím je město civilizovanému člověku,, Stejně jako má dům své domácí bůžky, má i město- své ochranné božstvo, svého místního světce. Město, stejně jako vesnická chalupa, má své kořeny v půdě." ;
V nedávné minulosti se města studovala z hlediska geografie, a nedávno také z  hlediska ekologie* V pro- . storu městské obce - a ve skutečnosti v prostoru kterékoliv přirozené oblasti, kde bydlí lidé - pracují určité síly, které směřují k uspořádání typických skupin obyvatelstva a institucí« Veda, která se snaží tyto faktory izolovat a popaat typická seskupení lidí a . institucí vznikající v důsledku spolupráce těchto sil,
x) Oswald Spengler, Der Untergang des Abendlandes, IV ' (München 1922) 105.
70
je ekologie člověka na rozdíl od ekologie rostlin nebo
svírat..
Primárními faktory v ekologické organizaci města jsou doprava a komunikace - tramvaje a telefony, noviny a reklama, ocelové konstrukce a výtahy - tedy vlastně všechny věci, které pomáhají větší■pohyblivosti a větší koncentraci obyvatel ve městech.
Město není však pouse geografickou 3 ekologickou jednotkou, je současně také jednotkou ekonomickou* Ekonomické organizace města je založena na dělbě prse o.-Množství různých zaměstnání a profesí ve městě je jedním.z nejnápadnějších a nejméně chápaných aspektů moderního života ve městě. Z tohoto hlediska můžemef ehceme-li, považovat město, to znamená místo a lidi se vším strojním i administrativním vybavením, za organicky spjaté; je tc jakýsi psychofyzický mechanismus, ve kterém jsou soukromé a politické zájmy vyjádřeny nejen pouze kolektivně, ale korporativně«
Mnohé z toho, co původně považujeme za město -jeho výsady, formální organizace^ budovy, tramvaje atd. - jsou pouhé artefakty«, Tyto věci samy o sobě jsou užitečné a výhodná zařízení, která se stávají součástí Živého města pouze tehdy a do té míry, pokud se používáním a zvykem pojí - stejně jako nástroj 7  rukou Člověka - s životně důležitými silami spočívajícími v jednotlivcích a v celé obci«
Město je konečně přirozeným bydlištěm civilizovaného člověka« Z tohoto důvodu js kulturní oblastí se svou zvláštní charakteristikou:
"Naprosto jistou, ale zdaleka- nedoceněnou skutečností je," říká Spengler, "že se všechny velké kultury srodíly ve městech. Slovek je tvor, stavící město» To
ŕ   73-
je skutečné kritérium světových dějin na rozdíl od 'dějin lidstva: světové dějiny jsou dějinami lidí soustředěných ve městech» Státy, vláda, politika a náboženství - to vše spočívá na základním jevu lidské existence, jímž je město.*
Antropologie j yŠda o člověku, se zabývala doposud hlavně studiem primitivních národů» Civilizovaný člověk je však stejně zajímavým předmětem výzkumu, a jeho život je zároveň přístupnější pozorování a studiu. Život a kultura ve městě je pestřejší, subtilnější a složitější, ale základní motivy jsou v obou případech stejné. Týchž metod trpělivého pozorování, které antropologové jako Boas a Lowie použili při studiu života a zvyků severoamerických Indiánů by bylo možno ještě úspěšněji použít při zkoumání zvyků, názorů, společenských zvyklostí a všeobecné životní koncepce převládající v "Malé Itálii1* v dolní částí severního Chicaga, nebo při záznamu méně původních lidových zvyků obyvatelů Oreenwich Tillage a okolí Washington Square v New Yorku.
2a podrobnější znalost současného života ve městech vděčíme hlavně romanopiscům* Život v našich městech však vyžaduje pronikavější a objektivnější studium než nám mohl poskytnout dokonce Emil Zola ve svých "experimentálních" románech a v análech rodiny Rougon-Macquartů*
Takové studie potřebujeme už z  toho důvodu, abychom mohli inteligentně číst noviny. Hlavním důvodem, proč denní kronika v novinách připadá průměrnému čtenáři tak děsivé a zároveň fascinující, je, Že průměrný čtenář ví tak málo o městě, jehož Život noviny
x) Oswald Spengler, Untergang desŕAbendlandes, IV, Í06.
zas
ásledujíeí pozorování jsou určena k definici stanoviska a k vyznačení programu studia života ve městě,   jeho fysické organisaces  činností a kultury,
o íi_SSS£2§.íž|STA_A_ltlSTNÍ_gRGAKIZACE
Město s   zvlášť moderní americké mšstcs   je na první pohled nápadné tím,   že naprosto nevypadá  jako by bylo výsledkem přirozeného přírodního  procesu a růstu«  dokonce lze   jen s obtížemi rozpoznat takové město, jako sivý celek»  Základním plánem většiny amerických .šest .je na příklad šachovnice*  Jednotkou vzdálenosti  je blok.  Tato geometrická'forma naznačujes   se město  ja čistě.umělou konstrukcí,  kterou by bylo možno rosložit a zase slozXí podobně  jako dům ze stavebnicových arvků, Je však jisté,   Že mésto  je  sakořéněng,..-ve'zvyo-í-oh-. '   a obyčejích., lidi, ..kteří v něm bydlí* Důsledkem toho_jsf že město mé morální i.fyzickou organizaci,  které na sebe navzájem působí a charakteristickým způsobem se ovlivňují a jedna druhou utvářejí.  Struktura města nás ohromí především svým rozsahem a složitostí,  ale  tato struktura má základ v lidské povaze,   jejíma  je výrazem« Naopak zase tato rozsáhlá organizace,  vzniklé v důsledku potřeb obyvatelstva}  kdys byla jednou utvořena, vnucuje  se obyvatelům  jako  surový vnější fakt & sama .utváří obyvatele v souhlase se  záměrem a zájmy5  které představuješ/Struktura a tradice  jsou pouse různými ^aspekty  jediného kulturního celku určujícího   to,   co  je píp město charakteristické a zvláštní;  na rozdíl od f$M®t& na vesnici,  od Života v polích,
gl&grffiB města - Protože město má svůj vlastní Š^třO^ ea&'£Š$i$£ .určité hranice možností  pokud  jde
73
1) o jeho fyzickou strukturu a 2) morální řád.
Půdorys města na příklad stanoví jeho hranice» určuje zásadní rozmístění a charakter budov, v městských oblastech stanoví určitý řád, podle kterého se staví domy jednak soukromě, jednak z iniciativy veřejných institucí, V rámci předepsaných omezení však nevyhnutelně pracuje lidaká povaha a propů$čuje těmto oblastem a budovám charakter, který se dá méně snadno řídit. Při našem systému soukromého vlastnictví není na příklad možné stanovit předem pravděpodobnou kon-centraci obyvatelstva v určité oblasti. Město nemůže stanovit hodnotu půdy a úkol stanovit hranice města a umístění průmyslových a obytných Částí přenecháváme většinou soukromým podnikatelům. 7e městě vznikají osobni záliby, ekonomieké zájmy a zájmy související s povoláním, čímž se obyvatelstvo velkých mést diferencuje. Tak vzniká ve městě organizace a rozdělení  ~ obyvatelstva, které není ani plánované ani nijak řízené .
MBellova telefonní společnost" provédní nyní v New Yorku a v Chicagu rozsáhlé průzkumy, jejichž cílem je stanovit předem, jaký bude pravděpodobný růst a rozdělení obyvatelstva v oblasti obou velkoměst. Společnost "The Sage Foundation" hledala v průběhu studia plánování měst matematické vzorce, které by jim umožnily předpovědět budoucí rozsah a hranice obyvatelstva New York City. Vývoj obchodních domů v poslední době způsobil. Že se různí investoři začali zajímat o problém jejích umístění.
Nyní je již celá řada odborníků, jejichž jediným zaměstnáním je zjišťovat pokud možno s vědeckou přesností a s přihlédnutím k pravděpodobnému budoucímu.
"ývojit jaké je nejvýhodnější umístění restaurací., prodejen tabáku, stánků s občerstvením a jiných drobných obchodních podníkůj jejichž úspěch z vetší části sálsší na jejich umístění» Obchodníci realitami jsou často ochotni financovat podobné místní obchodní podni-.k.ys pokud se domnívají, že budou výnosné} a místo nájemného si berou určité procento s čistého zisku» Obecný půdorys města je předem určen geografií místa a přirozenými výhodami a nevýhodami včetně dopravních prostředku« Když počet obyvatel ve městě %"3rcstes řídí se územní rozdělení obyvatelstva také jinými vlivy jako je sympatie, rivalita a ekonomická potřeba obyvatel. Obchod a průmysl hledají výhodné umístění a soustřeaují koles sebe určitou část obyvatelstva. Vznikají módní obytné čtvrtif odkud je chudší obyvatelstvo vytlačováno v důsledku vzrůstu cen pozemků. Pak vznikají čtvrtí chudiny-(slums)s kde bydlí-velké nnosství shudého obyvatelstva, které se nedovede bránit proti postupnému chátráni a sločinnostie
Během Oasu přijímá každá část města a každá městská Čtvrt něeo s charakteru a vlastnosti svých obyvatel. Kaädá jednotlivá část města je nevyhnutelně posnašenáns zvláštními, pocity obyvatel* kteří v ní bydlí*i V důsledku toho se místo* které bylo dříve jen i "geografickým pojmeni} mění v sousedstvís tedy v prostře-; čí naplněné svou vlastni tradicí ř pocity a historiím Kontinuita historických procesů se udržuje v rámci tohoto sousedstvís Minulost se prolíná s přítomností a život každého sousedství pokračuje sám o sobě. vise méně nezávisle na širším okruhu života a zájmů»
Organizace města, charakter městského prostředí a disciplina, kterou si siesto vynucuje, jsou nakonec
75
dány počtem obyvatelstva^ jeho koncentraci a rozdelenia v městské oblastí* 1  tohoto důvodu je důležité studovat růst měst a porovnávat svláštností rozdělení obyva™ telstva ve městech* 0 městě potřebujeme vědět pře" devšími
Odkud přichází obyvatelstvo města?
Jakou část růstu obyvatelstva vytváří přirozený pří-
růstekj tj. rozdíl mezi počtem narození a úmrtie
Jaká část je dána migrací a) vlastních obyvatels
b) cizinců?
Které jsou význačné "přirozené" oblasti8 tj9 oblasti
jednotlivých skupin obyvatelstva?
Jak je rozdělení obyvatelstva ve městě ovlivněno
a) ekonomickým zájmems tj. cenami pozemkůs b) citovým
zájmem, příslušností k určité rase, povolání atd«?
Ve které části města počet obyvatel klesá? Ve které
části počet obyvatel roste?
V jakém vztahu je růst počtu obyvatelstva a velikost
rodin v jednotlivých oblastech Ě počtu narození a
úmrtí, sňatků a rozvodůj k nájemnému a životní úrovni?
Sousedství - Blízkost a styky v sousedství jsou /--\.. základem nejjednodušší a nejzákladnější formy sdru- '/ žováníj se kterou přicházíme do styku, při organizaci ! života ve městě» Místní zájmy a sdružování mají za následek citový vztah k místu bydliště a při soustevS^ která činí bydliště základem účasti'na vládě, stává se sousedství základem politického řízení« V sociální a politické organizaci mšsta je to nejmenší místní jednotka.
"Jednou z nejpozoruhodnějších sociálních skutečností je rozhodně tos Se od pradávna existuje instinktivní dohodaB že člověk^ který si vybere dům
76
vedle vašeho  docu, 'začne  si  činit nároky na véŠ  smysl pro  kasarádství   ».. *   Sousedství   jí.   socíélrj.   jednotkou. kterou" můžeme "v důsledku  jejího přesného ohraničení, vnitřní  organické úplnosti,   přesně  spočtených reakcí práyess považovat  sa celek,  reagující   jsonoznacßi. Kdo je v  čele  tohoto  sousedství,  siůže  si  snad počin?' autokraticky ve větší mestské oblasti  ns  záklsfiZ ^o;-- , kterou mu  sousedství  propůjčujes   ale  ill-key  se ns-sriií vzdálit  svým lidem;   takoví  funkcionář' bude yzôv äávs, dobry  pozor,   aby nesklamal siatni   lidi  pokud  jde o  zájmy  jejich lokality.  Je  totiž příliš  tšžké klame lidi  z vlastního  sousedství,   jde-il.  o. jejich vlastni záležitosti.wX)
Sousedství existuje bez formální  organissce, Místní   "společnost  pro  zvelebení"   je   vybudována as. základě   spontánní  organizace sousedství 3 existuje proto,   aby vyjadřovala cítění místního  obyvatelstva pokud  jde  o lokální  záležitostí*
Pod  vlivem  složitého  života ve .aěstě  prošel normální   pocit  sounáležitosti k určitému  sousedství zvláštními'a zajímavými  zs-Šnami-.s tak vzniklo isnabo nezvyklých typů malých lokalit.  Existují  také vzniká« jící   sousedství a  taková,   které  se rozpadají,   vezse^e jako  příklad Pátou avenui  v New Yorku,   kde  pravděpodobně nebyla nikdy  "společnost  pre  zvelebeni55,   a porovnejme   ji  se  135.   třídou v Eronra   íkce  je  ísrao^"^ obyvatelstvo  soustředěno  více  než v jaké&koliv jinéc místě ns světě)f   která  se rychle stává vysoce organizovaným  společenstvím,
xJ Hobert A.  Woods,   "The Neighborhood i;) 5oci=.l Reconstruction,"  Papers  and Proceedings of the eighth Annual  Meeting of  the America.'; Sociologies Society,   1913.
77
"V historii New Yorku význam slova Harlem postupně přecházel z  Holanďanů na Iry, na židy a na černochy. Ze všech těchto změn byla nejrychlejší poslední. V celé černé Americe, od Massachusetts k Mississippi a přes kontinent do Los Angeles a Seattlu představuje jméno Karlem, o kterém před takovými patnácti lety sotva někdo slyšel, Černošskou metropoli* Harlem je opravdu velkou Mekkou pro všechny příslušníky Černošského svě-ta, kteří přicházejí jako turisté, za zábavou, ze zvědavosti, z touhy po dobrodružství, či které přivádí podnikatelský duch, ctižádost a talent, Kouzlo fíarlemu dosahuje na všechny ostrovy Karibského moře a proniklo dokonce i do Afriky."*'
Důležité je vědět, které síly se snaží zlomit vztahy, zájmy a pocity, je2 propůjčují sousedstvím. jejich osobitý charakter. Všeobecně lze říei, že to je každá tendence, napomáhající k tomu, že obyvatelstvo je nestálé, že se pozornost soustŕeSuje a dělí na předměty zájmu, které jsou od sebe velmi vzdálené.
Která Část obyvatelstva je v pohybu?
Z  jakých prvků, tj. ze kterých ras, společenských tříd
atd. pozůstává toto obyvatelstvo?
Kolik lidí bydlí v hotelích, pensionech a Činžovních
domech?
Kolik lidí má své vlastní domy?
Jaká Část obyvatelstva pozůstává z nomádů, tuláků,
cikánů?
ííaproti tomu jsou ve městě určité oblasti, které trpí izolací. Občas se podnikaly snahy o rekonstrukci a osvěžení života městských oblastí a pokusy uvést tato
x) James Weiden Johnson, "The Making of Harlem", Survey Graphic, March 1, 1925.
76
sousedství do styku s širšími zájmy obce* To -je na příklad částečně účelem sociálních osad. Tyto i jiné organizace, které' se snaží rekonstruovat život ve městech, našly si určité metody a technický postup jak oživit a řídit místní obce. Měli bychom v souvislosti s výzkumem, který tyto organizace provédŠjíj studovat jejich metody i postup, .protože tc je právě metoda-, která prakticky řídí hmotnou strukturu a odhaluje její skutečnou podstatu, to znamená její předpověditelný charakter.
V mnoha evropských městech a do určité míry i ve ■ Spojených státech znamenala rekonstrukce života ve městě výstavbu zahradních předměstí, nebo náhradu nezdravých s zchátralých činžovních domů vzornými budovami, které postavilo a spravuje město.
"." v amerických městech byl učiněn pokus o obnovu zanedbaných sousedství výstavbou hřisí a zřízením různých veřejných místností jako jsou na příklad taneční sály, kde se pořádají zábavy pod dohledem veřejných činitelů. Taková i jiná zařízení, určená především k tomu, ab,y se pozdvihla morálka segregovaného obyvatelstva velkých měst, je třeba studovat ve spojitostí s celkovým průzkumem sousedství. Měla by se krátce
x) "Wenn wir daher das Wort (Natur) als einen logischen Terminus in der Wissenschaftslehre gebrauchen wollen, so werden wir sagen dürfen, dass Satur die Wirklichkeit ist mit Rücksicht auf ihren gesetzmae-sigen Zusammenhang* Diese Bedeutung finden wir z.E, in dem Worte Naturgesetz/ Dann aber können wir die Natur der Dinge auch das nennen was in die#<3egriffe eingeht, oder am kürzesten uns dahin ausdrücken: die Natur ist die Wirklichkeit mit Rücksicht auf das Allgemeine a So gewinnt dann das Wort erst "eins logische Bedeutung." (H. Rickert, Die Grenzen der^ naturwissenschaftlichen Begriffsbildung, str« 212/-
TB
řečeno studovat nejen pro svůj vlastní účel, ale i proto, co nám mohou prozradit všeobecně o chování a povaze Člověka.
Kolonie a se^re^ované oblastí - V městském prostředí ztrácí sousedství mnoho z významu, který mé v .jednodušších a primitivnějších společenských útvarech. Snadné možnosti komunikací a dopravy, které jednotlivcům umožňují rozdělovat svou pozornost a žít zároveň ) v několika různých svetechs ničí zároveň trvalost a    •;; důvěrnost sousedského okrsku* Naproti tomu izolovanost  V kolonií přistěhovalců a sousedství, kde bydlí pohromadě  \ příslušníci některých ras, tak zvaná gheta, ještě       :\ stupňují důvěrnost a solidaritu skupin místních obyvatel,-i zvléěí Jde-li o rasové předsudky,, Tam, kde lidé stejná  "J řasy a stejného zaměření žijí pohromadě v oddělených    ;j skupinách» splývá pocit sounáležitosti k určitému       ' sousedství s rasovým antagonismem a třídními zájmye     /
Fyzické a citové vzdálenosti se navzájem posilují a vliv prostorového rozdělení obyvatelstva spolu s vlivem příslušnosti k určité rase a společenské třídě působí na vývoj sociální organizace« Každé velkoměsto má své rasové kolonie jako jsou "čínská města" v San Franciseu a v Hew Yorkus "Malá Sicilie" v Chicagu a různé méně vyhraněné typye Kromě toho mé většina měst své kriminální okrsky, jaký byl na příklad až do nedávna v Chicagu* kde si dávali dostaveníčko zločinci všeho druhu. Každé velké město má předměstí, které je sídlem určitých povolání, jako jsou na příklad skládky v Chicaguř obytné enklávy jako je Brooklin v Bostonu,, tak zvané "zlaté pobřeží" v Chicagu, Greenwich Village v New Xorku3 z  nichž každá má velikost a charakter kompletního samostatného městas vesnice nebo city, až
.-'. na to, že tam žije určitý vybraný druh obyvatelstva.
I  Nejzajímavější charakteristikou těchto "meat ve městech'
je bezpochyby to, Se tam bydlí lidé téže rasy, nebo \'.    přísluaníci různých ras,' ale téže společenské třídy í ;j nejpozoruhodnější z  nich je východní Londýn, kde žije ". 2„g0GaQ0Q dělníků.
. "Lidé.z původního Východního Londýna nyní vsrostli go do počtu a usídlili se na okolních vřesovištích a lukách» Toto. obyvatelstvo vytvořilo nová mšstaj která byla dříve vesnicemi^ a sice West Hams s počtem'obyvatel téměř 300.000, East Ham s '90,000 obyvateli, Stratford se svými Mcerami" se 150.000 obyvateli a jiné přerostlé "osady". Včetně těchto nových obyvatelů máme celek, který čítá téměř dva miliony lidí, ročet obyvatel je větší než má Berlín, Vídeň, Petrohrad neto Filadelfie.-■..•
Je ío město plné kostelů a svatyň, nejsou tu však Žádné katedrály, ani anglikánské, ani římskokatolické. Je tu dostatek národních škol, ale žádné střední nebo odborné školy, žádné koleje ani universita. Všichni lidé čtou novinyj ale neexistuje žádný deník pro Východní Londýn až na malé místní noviny .... Na ulicích není vidět soukromá auta, není tu žádná módní Čtvrí... ne hlavních ulicích člověk nepotkává Žádné dámy* Lidé, obchody, domy, doprava « vše dohromady nese zřejmou peče? dělnické třídy.
Nejzyláštnější 2.toho všeho je, že-v tomto městě se dvěma milióny obyvatel nejsou vůbec Žádné hotely* To.ovšem znamená, že zde také nejsou žádní návštěv-níei."x?
:) Walter Besants East Lond
on, str. 7-9,
81
Ve starších evropských městech, kde proces segra« gace ěel dál, jsou roadíly mezi jednotlivými oblastmi patrnější než v Americe» Východní Londýn je město jediné společenské třídy, ale v tomto městě se obyvatelstvo dělí dál a dál podle ras, kulturních zájmů a podle povolání« Pocit sounáležitosti k určité oblasti,, ■ který je hluboce zakořeněn v místní tradici a zvycích, má rozhodující vliv na obyvatelstvo starších evropských měst a projevuje se význačně ve vlastnostech obyvatelstva»
V těchto oblastech, rasových osadách a oddělených městských oblastech,- a? už jsou uvnitř či na okraji velkých měst, chceme vědět totéž, co potřebujeme vědět o všech jiných sociálních skupinách:
Z  jakých prvků ae skládají?
Do jaké míry jsou výsledkem určitého výběru?
Jak se lidé dostanou do takto vytvořené 'skupiny a jak
z ní odcházejí?
Jaká je poměrná stabilita tohoto obyvatelstva?
Jaké jsou podmínky tohoto obyvatelstva pokud jde o věk}
pohlaví a společenskou třídu?
Jak je to s dětmi? Kolik se jich narodí a kolik zůstane naživu?
Jaká je historie okrsku? Jsou snad pocity a postoj obyvatelů této oblasti dány něčím, co žije v jejich podvědomí ~ nějakými polozapomenutými Či mlhavými sá~
Žitky?
Ô*ím žije vědomí obyvatel tohoto sousedství, tj* k jakým pocitům Či doktrínám se hlásí?
Co je pro sousedství směrodatné? Co je nové? Ôemu ae věnuje všeobecně pozornost? Jaké modely se napodobují^ a jsou-li to modely působící přímo ve skupině Či mimo
I
BZ
ni?"
Jaký je společensky" rituál, to znamená jak" se Člověk musí v sousedství chovat pokud nechce, aby se na něho hledělo s podezřením Či pokud nechce být považován za podivína?
Kdo jsou-vůdcové? Které zájmy sousedství titc vůdcové stělesňují a jakým způsobem řídí sousedství? o
Starověké město bylo především pevnostís útočištěm ve válečných dobách. Moderní město je naproti tomu především sídlem obchodu a za svou existenci vděčí trhu, kolem něhož vzniklo. Průmyslové soutěžení a dělba práce, které patrně přispěly největším dílem k rozvoji latentnícb sil člověka, jsou možné pouze za předpokladu existence trhů či peněz a jiných prostředků usnadňujících obchodování„
Staré německé rčení praví, ze "městský vzduch .člověka osvobozuje" (Stadtluft macht frei). To je bezpochyby rčení z  dob, kdy.svobodná německá města žila pod patronátem panovníka, &  jestliže uprchlý otrok žil rok a den ve saěstěs stával se z něho podle zákona svobodný Člověke Zákon sám od sebe však nemohl osvobodit řemeslníka. Pro jeho svobodu bylo třeba, aby existoval volný trh, kde by mohl prodávat plody své práce; proto se emancipace otroka uskutečnila teprve když ke vstahu pána a podřízeného přistoupilo peněžní hospodářství.
Třídy  a typy obyvatelstva podle povolání - Staré rčení, popisující město jako přirozené prostředí svobodného člověka, platí doposud do té míry, pokud jednotlivec najde v příležitostech, v různorodých zájmech a úkolech a v rozsáhlé podvědomé spon?rr~r;eí
83
městského života příležitost zvolit si své vlastní povolání a vyvinout své vlastní zvláštní vlohy- Město poskytuje^trh pro speciální vlohy jednotlivců. Osobní soutěžení směřuje k tomu, aby se pro každý speciální úkol vybral ten Člověk, který se k jeho vykonávání nejlépe hodíc
"Rozdíly v přirozených vlohách různých lidí jsou ve skutečnosti mnohem menší, než si uvědomujeme. Velmi rozdílné nadání, které, -jak 'se zdá - rozlišuje lidi různých povolání v jejich dospělosti, není v mnoha ■případech příčinou, nýbrž důsledkem dělby práce* Bosdíi mezi velmi rozdílnými lidmi, na příklad .rozdíl mezi filosofem a obyčejným nosičem nevyplývají na příklad tolik z  přirozenosti, jako spis" ze zvyku, obyčej© a výchovy« Když přišli na svět a prvních šest nebo osm let svého života si .možná byli velmi podobni, a ani jejich rodiče ani kamarádi by si byli «isvsíali nějakého nápadného rozdílu mezi nimi«, V" tomto vškus nebo 'brso potom, se začnou zabývat různými všcmi^ Potom jg mošno si všimnout rozdílu v nadání * který se postupně svěišu-Je, až nakonec filosofova domýšlivost nepřipustí, že by mezi nimi byla vůbec nějaká podobností, A^šak bes možností vý&ěnného obchodu musel by si každý člověk sám obstarávat všechno., cc potřebuje k životu* Vsichßi by  měli stajne povinaosii a stejnou prsc-i, a nemohlo
Í*y ■  d& Jii X   K.    'Í.B.KO Výffi   I'1 ü&Gli, Cuíi    v"    'ZBlhšft 'ÍKľíííX ,     -CXüZ-i:    íil-'Jíi^'-*.
dání
k aélbě prace, musí být rozsah této dělby vždy omezen podle rozsahu této výměny, či jinými slovy .podle rossa-hu trhu..»* Sxistují některé druhy výroby, i výroby
84
nejnižšího druhu.f které.nelze provozovat jinde než ■ ve velkém městě.,,x'
úspěch 2a podmínek osobního soutěžení záleží na ..tom, aby ee člověk soustředil na jediný úkol, a toto soustředění vyvolává potrebu racionálních metodř ■ technických zařízení a zvláštní zručnosti * Zvláštní zručnost, založené na přirozeném nadání, vyžaduje . zvláštní přípravu? a tak vznikly odborné školy a. konečně také úřady pro volbu povolání. Všechna tato zařízení provádějí přímo Či nepřímo výber .a zdůrazňují individuální rozdily. . - ' - -
Každé zařízení usnadňující provoz obchodu a průmyslu připravuje cestu pro další dělbu práce a tak se dále specializují úkolys v nichž lidé nachá&ejí své povolání„
Výsledkem tohoto procesu.jes že se hroutí nebo přeměňuje starší sociální a ekonomická qrganízaee spo™ léčnostíj která byla saložena na rodinných a lokálních vztazích s na kultuřes kastě a postavení, a nahrazuje ji organa sace založená na zájmech daných povoláním a zaměstnáním«
Ve městě má každé samšstnání »• dokonce i zaměstnání žebráka - charakter profeses a tato tendence je ještě zdůrazněna disciplinou«, kterou vyžaduje, áspěeh v každém saměstnání ™ je to tendence být nejen ve svém zaměstnání odborníkem? ale ^racionalizovat toto zaměstnání a najíý si speciální technický postup jeho prováděníe
. Vlivem zaměstnání a dělby práce vznikají především sísto společenských .skupin typy lidí podle povolání; neres j instalatér a drvoštěpD Organizace9 n&  příklad
s) Adam Smith, The Wealth of Nationsř str» 28 -  29,
85
odbory, tvořené lidmi_$éiiož  povolání t jsou založeny na" spdTěčných zájmech« V tomto směru se liší od-takových ■ forem sdružovanís jako je na příklad sousedství» které jsou založeny na společném prostředí9 osobních vztazích a na všeobecně lidských .poutech* Eůsns řemesla a povolání" se seskupují ve společenských třídáchs to znamenej že vzniká třída řemeslníku» obchodníků,, a třída příslušníků svobodných povolání,, V moderním demokra- -tiekém státě však jednotlivé třídy doposud nemají svou účinnou organizaci«
Účinek dělby práce jakožto discipliny^ tjc jako prostředku utvářejícího charakter^ můžeme proto nejlépe studovat podle typů lidís podlg jednotlivých povolania K typům, které by bylo zajímavé jmenovat-j patříš prodavačka j strážníks pouliční obchodníky droSkář¥ mcsií. hlídač, jasnovidec j varietní umělec 3 "lékař Šarlatán^ číšník v baruji vězeňský strážce^ stávkokas5 agitátorř učitel a Žurnalístas obchodník akciemis majitel aasta-várny; všechna tato povolání jsou charakteristickými produkty pcomírsek života ve mestls Každé z nich mé,, své zvláštní zkušenosti" a.  hlediska9 jissiä poznamenává lidi9 kteří se jim zabývají a dávají celému městu jeho individualitu c
Do jaKé míry závisí stupen inteligence^ projevující es y různých řemeslech a profesích j, na přirozených schopnostech'?
Do jaké míry je inteligence podmíněna charakterem povolání á podmínkami s   sa kterých se vykonává? Do jaké míry záleží úspěch v  povolání -na dobrém úsudku a zdravém rošumu, do jaké míry na technických sehcp-
Určují úspěch v rusnýoh povoláních přirozené schopností nebo odborné školení?
Jaké předsudky a prestiž se  pojí k různým řemeslům a profesím a proč?
sje volba povolání dána povahou,   ekonomickými nebo citovými  úvahami?
Ve kterých "povoláních jsou úspěšnější mužig  ve kterých
povoláních  jsou úspěšnější   Seny a proč?
Po  jaké míry  je povolání  spíš než  sdružení  odpovědno
za mentální  postoj nebo   záliby? Mají  lidéý   zabývající
se  týmž .povoláním nebo  řemeslem;  ale  příslušící k různým
národnostem a řásným kulturním  skupinám,   charakteristické
nebo  stejné názory?
Do .jaké míry  je   sociální  nebo politické  přesvědčení,
tj*   socialismuss   anarehismus,   Syndikalismus atd„  dáno
povoláním? povahou?
Idealismus v různých skupinách náboženskou víru a proč? Berou na sebe  sociální  třídy charakter kulturních skupin? 1?o  snamená  jeví  třídv tendenci  přijímat čsklusivnost a nezávislost kasty nsbö národností.;  nebo je kaž" S á  třída vždy závislá na ezistenci   jiné odpovídající třídy?
Do  jaké-Biírjf se  zabývají děti  stejným povoláním jako jejich rodiče s  proč? "o   ^fiké ís.ít1"'   í/řsřjíiásss ,ií   ^<sô.r:Of.?i.ÍT''c, x   ,7,   .j&d.oé   třídy ňc
?>ál fíí?í ú s ně c I"   .Isčj.'ľO'tH. vcí2 \r t osí c   ás  5?^  sou s t ř s čí í n 4? určitý speciální úkol;   současně 8 tis vsrÔEäté vsájeem. závislost  jednotlivých povolání*  Dak vaníká  sociální
87
organisacgj ve které je.„.jednotlivec stále závislejší na obci, jejíž je nedílnou součásti» .Za podmínek osobního soutěžení ae vliv této stále vzrůstající vzájemná závislosti projevuje tím, že v průmyslové organizaci jako celku vzniká určitý druh sociální solidarity, ale je to solidarita,„které není založena na citech a zvycích, nýbrž na společných zájmech.
Ve smyslu, ve kterém se těchto termínů používá v této studii, je cit-konkrétnějším a.zéjem abstraktnějším pojmems Můžeme mít cit pro osobu, pro místo, nebo pro kterýkoliv předmět» Může to být pocit averse nebo pocit vlastnický. Jestliže však máme vůči čemu™ koliv nějaký cit, znamená to, že vzhledem k tomuto předmětu nejsme schopni výhradně racionálního jednání,. Znamená to, Že předmět našeho citu odpovídá nějakým zvláštním zděděným Či jinak získaným- dispozicím. Takovou dispozicí je cit matky k dítěti, který je instinktivní, nebo i cit, který může mít matka k prázdné kolébea dítětes který je získaný*
Existence citového hlediska naznačuje, že jsou motivy Sinů, jichž si člověk, který je těmito motivy hnán, není plně vědom, jsou to motivy, které ovládá jen částečně» Každý cit má svou historii, bud" ve zkušenosti jednotlivce, nebo ve zkušenosti rasy, ale Človek, který se tímto citem ve svých činech řídí, možná tuto historii sni nezná.
Zájmy jsou více než k specifickým předmětům zaměřeny na účel,, který určitý předmět v určité době ztělesňuje * Zájmy tedy znamenají existenci prostředků a vědomí o rozdílu mezi prostředkem a účelem. Naše city jsou blíské našim předsudkům, a předsudky se mohou týkat čehokoliv - osob, ras i neživých věcíB Předsudkům
Jsou také blízká "tabu", -a tak se udržují' "sociální vzdálenosti** a současná sociální organizace« Cit a předsudek Jsou elementární mi formaxá   konservatismu* 5íaáe zájmy jsoa racionální, .mobilní a mění se,
Hlavním d úvod ear racionalizace hodnot a náhrady zájmu z.B.  city jsou peníze»  Vuöi penisům nemáme osobní nebo citový vztah jaký máme na příklad k svému  domovu, a proto se peníze staly cennýin směnným prostředkems Zajímá nás získat určité množství, pens?.,, abychom dosáhl jistého účelu s ale pokud by tohoto účelu bylo ~*ožno dosáhnout jinak, bylí bychom patrně stejně spokojení« Pouze lakomec má k penězům citový vztah, a v tom připsal dává pravděpodobně přednost určitému druhu penězF na příklad zlatu9 bez ohledu na jsho "hodnotu. 7 tomto případě je hodnota zlata určována osobním citem a nikoliv rozumem*
Organizace, pozůstávající z konkurujících jednotlivců a skupin« jeve stavu nestálé rovnováhy«, a tuto rovnováhu lze udržet pouze ustavičným upravováním» Tento aspekt sociálního života a tento typ sociální organizace představuje nejlépe obchodní svát, který je zvláštním předmětem výzkumu politické ekonomie.
Vzrost průmyslové organizace, která je založena na  neosobních vztazích definovaných penězi., pokračoval ruku v ruce se vzrůstající mobilitou obyvatelstva* Dělník a řemeslník, Školený k tomuj aby dělal určitou práci, je nucen za podmínek; daných životem ve rsestě, cestovat z jedné oblasti do druhé ř aby našel právě to zaměstnání, které umí vykonávat» Příliv a odliv přistěhovalectví mezi Evropou a Amerikou je do určité míry měřítkem téže mobility,
x) Walter Sagehot} The Postulates of Political Economy (London,1885), 7-8.
89
Naproti tomu zase řemeslník, výrobce a odborník v každém povolání hledá v důsledku menších obtíží spojených s cestováním, své zákazníky ve stále větším okruhu. To je jiný způsob, jak lze měřit mobilitu obyvatelstva* Mobilita jednotlivce nebo obyvatelstva se však měří nejen podle změny bydliště, ale také podle poctu a různosti předmětů, na které jednotlivec nebo obyvatelstvo reaguje» Mobilita nezáleží pouze na do° pravě, ale také na komunikacích. Vzdělání a četba, a rozšíření peněžního hospodářství na stále rostoucí množství životních zájmů sice přispěly k depersonifika-ci sociálních vztahuj ale zároveň velmi podpořily mobilitu.moderních národů.
"Pojem "mobilita" stejně jako s ním související *'izolace" kryje velké množství jevů. Může představovat zároveň vlastnost a podmínku. Stejně, jako může být izolace způsobena existencí čistě fyzických komunikačních zábran, povahovými zvláštnostmi nebo nedostatkem vzdělání«, může být mobilita důsledkem přirozených komunikačních prostředků nebo příjemného vystupování a dobrého vychování»
Nyní se jasně přiznává, že to, co u lidí obvykle • nazýváme nedostatkem "inteligence, je často důsledkem izolace. Naproti.tomu mobilita obyvatelstva je beze sporu důležitým faktorem v jeho intelektuálním vývoji9
Existuje úzká spojitost mezi imobilitou primitivního Člověka a jeho tak zvanou neschopností používat abstraktních pojmů, Znalosti, které má normální zemědělec., jsou konkrétní a osobní, což vyplývá z povahy jeho zaměstnání» Zná osobně a individuálně každý kus ze stáda} o které pečuje»1 Během let se tak připoutá ke kusu půdy, kterou obdělává, Že má-li opustit půd.us
12
na které vyrostl a odejít, starať se o jiný kus pády, ss kterou není  tak důvěrné spjat} pociťuje to jako osobní stratu. Pro takového člověka je sousední údolí, nebo dokonce pruh půdy na druhém konci vesnice v určitém smyslu .cizím územím. Velká část výkonnosti zemědělce záleží na této důvěrné a osobní znalosti věech vlastností jediného kusu půdy, na kterém vyrostl, Je zřejmé, že za podobných podmínek bude mít jen velaii malá Část zemědělcových praktických snalostí abstraktní formu vědecké generalizace. Venkovan myslí v  konkrétních pojmech, protože jiné nezná a nepotřebuje*
Naproti tomu intelektuální charakteristika židů a jejich všeobecně známý zájem o abstraktní a radikální myšlenky souvisí bezpochyby s tím, že židé jsou především obyvateli měst. "Potulný žid" nachází abstraktní pojmy, jimiž popisuje různá místa, která navštívil. Jejich znalost světa je založena na totožnostech a rozdílech, to znamená na analýze a klasifikaci» židé vyrůstali v důvěrném styku s obchodním ruchem na trhu, stále horlivě zabráni do ostré a fascinující hry prodávat a kupovat, při které se používá nejzajímavější ze všech abstrakcí, a sice peně2. Neměli tedy ani příležitost ani sklony pěstovat důvěrný styk s určitým místem a lidmi, který je charakteristický pro lidi, setrvávající na jednom místě,mXJ
Koncentrace obyvatelstva ve městech, širší trhy, dělba .práce, soustředění jednotlivců a skupin na zvláštní úkoly, tím vším se ustavičně mění materiální životní podmínky a nastává nutnost stále se přizpůsobovat novým podmínkám. Z  této nutnosti vyrostl značný
x) W. I. íhomas, Source Book of Social Origins, str. 169.
91
počet zvláštních organizací, které existují jen proto, aby toto přizpůsobování usnadňovaly. Jedním z těchto zařízení je trh, který byl příčinou vzniku moderního města» Zajímavější jsou ovšem směny, zvláě? bursa na cenné papíry a obchodní bursa, kde se ustavičně tvoří, ceny podle směn, nebo spíš podle zpráv o změnách hospodářských podmínek na celém světě«
Tyto správy, pokud jsou formulovány tak, aby byly příčinou úprav, mají charakter tak zvaných novinek* Frávě kritická situace činí novinku se zprávys která by jinak byla pouhou informácia Kde je něco v sázce, krátce všude, kde je nějaká krize, stává se informace* která by mohla tím či oním způsobeni ovlivnit výsledek, "Životní otázkou", jak říkají novináři» Novinka je životní otázkou, pouhá informace je mrtvou záležitostí«. Jaký je vztah mobility k podnětům, napodobování atd,? Jaká jsou praktická zařízení podporující vzrůst schopnosti reagovat a mobility v obci nebo u jednotlivců? Existují v obcích patologické podmínky odpovídající hysterii jednotlivců?
Je-li tomu tak, jak vznikají a jak je Ige kontrolovat? ■ Do jaké míry je móda násnakem mobility? Jaký je rozdíl ve způsobu, jakým ss předávají obyčeje a méda?
Co je to sociální neklid a za jakých podmínek se pro^ jevuje?
Jaké jsou charakteristické snaky pokrokové na rosáíl od statické obce vzhledem k jejímu odporu vůči novým námětům?
Která mentální charakteristiky cikánů,■tuláku a nomsdů vůbec lze připisovat těmto kočovným zvykům?
Bursy a dav - Bursy jsou typickým příkladem pro
92
sledování kolísání cen v důsledku reakce na novinky o ekonomických podmínkách v různých částech světa. K podobnému přizpůsobování dochází ve všech místech sociálního Života, kde však prostředky pro realiaaci takového přizpůsobování nejsou tak úplné ani tak dokonalé. Jsou to na příklad odborné noviny a časopisy, které informují příslušníky různých obchodních odvětví a povolání o nových metodách, zkušenostech a zařízeních sloužících k tomu, aby tito lidé šli s Časem, což anamgnáj že usnadňují jejich přizpůsobování měnícím se podmínkám»
Existuje však jeden důležitý rozdíl; konkurence na bursách je intension*jšíř směny jsou rychlejší a pokud jde o zainteresovaná jednotlivce^ také závažnejší. Ha rozdíl od konstelace silř jakou nacfcásíme na bursách, kde se konkurenti 5cháaejíä aby kupovali a prodávali, je mobilní forms sociální organizaceř jakou je davř poměrně stálá.
Je všeobecně snámoä že rozhodující faktoryž pokud jde o pohyb davůs stejně jako pokud jde o fluktuaci' na trhu, jsou psychologické,. To snesená-, že mezi jednotlivci? z nichS se skládá davs nebo tvořících veřejnost účastnící se pohybuj které se odrážejí na trhu, existuje jistá nestabilno3ts odpovídající tomu, co bylo jinde popsáno jako krise* 0 bursách stejně jako o davu platí) že situace} kterou reprezentují, je vždy kritieká3 to znamenej že napětí je takové, še malá příčina může mít nesmírné následky* Běžný sufenismua "psychologický moment"j definuje takový kritický stav*
Psychologické momenty mohou vzniknout v kisrékoli'.* sociální situaci s ale dochází k nim častě ji ve společnosti s které je vysoce mobilní* Dochásí k nim častěji
93
v takové společnosti, kde je věeobeené vzdělání^ kde se flaky9 telegraf a denní tisk staly nesbytnou součástí sociální ekonomie0 Dochází k nim častěji ve městech než v menších obcích* V davu a na věřejnosti můžeme o každém okamžiku říei9 Že je "psychologický*.,
Můžeme říci, že krize je normální podmínkou na bursách. To, ěemu říkáme finanční krize, je pouze : extense táto kritické podmínky na větší obchodní obee0 Finanční paniky, které někdy po finanční krizi následují, jsou ukvapeným následkem táto kritické podmínky*
Vři  studiu kriaí a davů js fascinující ta okolnost, že pokud jsou dány psychologickými příčinamiř to sna« &ené pokud jsou yýoledkesa mobility, v obcích, kde ss-vyskytují; dají se ovládat« Důkaaem toho je skutečností Žs je lze ovlivňovat •- máme mneme, důkazů o tomř jak lae ovládat obchod na burse, Pokud "'jde o ovládání davůj jsou důkazy méně přístupné* Odborové organizace však mají velmi dobře vypracovaný technický postup jak podnítit a řídit stávky, Arpáda spásy vypracovala knihu o taktice, která sg většinou sabývá ovládáním davů v ulicích^ Pořadatelé náboženských kampaníř jako Billy Sunday, fflají složitý technický postup jak takovou kampaň řídit*
V posledních letech se pod ti tul-srn kolektiva! psychologie psalo jancho o davu a příbuzných jeveeh sociálního života» H&noh4 z  tohos co bylo doposud napsáno, je .aalsženo na všeobecném pozorování a neexistují téměř Šádn^ systematické metody studia tohoto typu sociální organizace* Praktické metody řísení a oíládání veřejnosti a davu* které vypracovali Xídé z praxe jako je šéf policie, odborový agitátor^ speculator na burse a jiní, poskytují nám materiál pro
• podrobnější studium toho, cc můžeme pro odlišení od . organizovanějších skupin, nazvat kolektivním chováním,
Město, a zviá'ší velké město, ve kterém více neĚ kdekoliv jinde jsou lidské vztahy neosobní a racionální, definovány pojmy vliv a peníze, je velmi reálnou laboratoří pro výzkum kolektivního chování. V městském prostředí jsou stávky a menší revoluční směny nakažlivé* Města, a zvlášť velká města, jscu v nestálé rovnováze* Důsledkem toho je, Se početné'nahodile seskupené a pohyblivé davy licí, s sichš pozůstává obyvatelstvo měst, jsou ve stavu ustavičného vzrušení, podléhají všem novým směrům a doktrínám i poplachům, a následkem toho je obec chronicky v krizi *
2 uvedeného vyplývá především důležitost podrobnějšího a zásadního studia kolektivního chování» Z následujících otázek snad vyplyne linie" \rýskumu, kterou by mohli sledovat pracovníci, zabývající se životem ve městech.
Co je to psychologie krize? Jaký je cyklus událostíř k němuž doGhází při vzniku krize, a? už politické nebo ekonomické? Do jaké míry lze považovat parlamentní systém včetně volební soustavy, za  pokus o usměrnění revoluce a o zvládnutí krizí? Do jaké míry jsou davové násilí, stávky a radikální politická hnutí' výsledkem týchž" všeobecných podmínek, které vyvolávají finanční paniky, náhlou konjunkturu pozemko a všeobecně všechna masové hnutí u obyvatelstva?
Do jaké míry je současná nestálá rovnováha a sociální kvas dán rozsahess a rychlostí hospodářských arsen, jak se odrážejí na burse?
Jaký vliv má rozšiřování komunikací a novin na fluktuací na burse s vůbec na všechny hospodářské 22iěny?
95
Má výběr aboží, s nímž se obchoduje na bursách, vliv na větší fluktuaci na trhu, nebo má spíš stabilizující účinek?
Přispívají zprávy v novinách, pokud odpovídají skutečnosti j k urychlení sociálních změn, nebo přispívají k stabilizaci určitého hnutí, které je již v chodu? Jaký je vliv propagandy a poplašných zpráv v případech, kdy jsou zdroje přesných informací odříznuty? Do jaké míry 1se řídit fluktuaci na burse používáním formálních opatření?
Do jaké míry je možno ovládat sociální změny, stávky a revoluční hnutí pomocí censury? Do jaké míry může vědecká predpověcí ekonomických a sociálních změn usměrňovat vývoj cen a událostí? Do jaké míry je molno porovnávat ceny, zaznamenané na burse, s veřejným míněním uváděným v novinách? Do jaké míry můžeme považovat město, které reaguje rychleji a důrazněji na všechny změny, za nervové centrum sociálního organismu?
íííi-SŠSDtoí^^N^A^SOCltoí^KONTROLA
Moderní dopravní a komunikační metody ve městech - tramvaje, automobily, telefon a rozhlas - změnily v posledních letech potichu a rychle sociální a průmyslovou organizaci moderního města. Staly se prostředkem koncentrovat dopravu v městských oblastech, změnily celý charakter drobného obchodu, přispěly k rozvoji obytných čtvrtí na předměstích a umožnily vznik obchodních domů. Tyto změny v průmyslové organizaci a v rozdělení obyvatelstva byly doprovázeny odpovídajícími změnami zvyků, pocitů a charakteru městského obyvatelstva«
96
Všeobecná povaha - těchto zašn vyplývá z toho} že růst měst je-doprovázen náhradou nepřímých, "sekundárních" vztahů za přímé, "primární* vztahy mezi jednotlivci v obci,
"Jako primární označuji ty skupiny, které jsou charakterizovány důvěrnými, příssými vztahy a spoluprací. Jsou primární v několikerém smyslu, ale hlavně proto, že jsou základem při utváření sociální povahy a ideálů jednotlivce. Výsledek důvěrného společenství -znamená psychologicky určitou fúzi individualit v je"-' diny společný celeks takže vlastní osobnost Člověka " je - při nejmenším pro mnoho účelů - společným životem a účelem skupiny« Snad nejjednodušší způsob jak popsat tuto celistvost je říci, že jsme to "my"; zahrnuje to určitý druh sympatie a vsájemné identifikace, pro který je slovo "my" přirozeným výrszeau Člověk šije pocitem celku a nachází hlavní cíle své vole v tomto pocitu« e <,"
Hmat a arak, fysický styk jsou sákladem prvních a nejzákladnějších lidských vztahůe äSaika a dítě, muž a gena;, otec a syns pán a sluha* příbuzný a soused, duehovní, lékař a učitel -  to jsou nejintimnější životní vztahy &  v malé obci v podstatě jiné nejsou«
Ystahy, k nimž dochází mezi cleny takto utvářené obc§, jsou bezprostřední a spontánní* Vzájemný styk s@ děje většinou v oblasti instinktu a cítění* Sociální kontrola vzniká většinou spontánně, přímou reakcí na osobní vlivy a cítění veřejnosti« Je spíš výsledkem osobního přizpůsobení než vytvoření racionální a abstraktní zásady*
Kostel. Škola, rodina - Ve velkém městě, kde je obyvatelstvo nestálé, kde rodiče a děti jsou zaměstnáni x) Charles Horton Cooleyř Social Organization str. 15*
97
..»ao dosev a často ve vsdalsnyeh částech města, kde ' '.sice lidí žijí celá leta vedla sebe aniž by sa sňali íc  než zcela povrchně, jsou tyto důvěrné vztahy pri-. irní skupiny oslabeny a mravní ráds který na nich spočíval, postupně mizía
Pod desintegrujícím vlivem města došlo k velkým změnám u většiny našich tradičních institucí jako je kostel, škola Či rodina* Škola na příklad převzala určité funkce rodiny, Právě kolem internátní střední Školy, která se stará o mravní a fyzická blaho dětí, . vzniká určitý duch) který je něčím ve smyslu nového "sousedského okrsku"»
Naproti tomu církev^ která ztratila většinu svého vlivu od té doby, co tištěné slovo nahradilo v inter™ pršiaci života slovo pronášené s kazatelny, se v současné době - jak se zdá - teprve přizpůsobuje novým podmínkám6
Je důležité studovat církev, školu a rodinu s hlediska tohoto přizpůsobení se podmínkám života ve
K jakým změnám došlo v posledních letech v citovém životě rodiny?
y postoji- mužů k ženám? V postoji Žen k mužům? Ve vztahu dětí a rodičů atd,?
Co uvádějí v této souvislosti zápisy o soudních procesech s mladistvými?
Ve kterých oblastech sociálního života se rodinný život směnil nejvíce?
Do jaké míry nastaly tyto změny jako reakce na vliv městského prostředí?
Podobný výzkum by bylo možno provádět vzhledem ke škole a k církvi« Také zde jsou směněné názory a jiné
rar-
98
následkem změny prostředí, Takové zjištěni je
mezíte
»   protože na  těchto institucích,
které vyj-i-
dřu jí ..bezprostřední životní zájmy, spočívá s  kGnecnou platností celkový výraz sociální organizace.
Vzrůst sločinncsti ve velkých městech se připisuje zhroucení místních svazků, pout a zábran primární skupiny pod vlivem městského prostředí. V této souvislosti by bylo zajímavé stanovit průzkumem, áo jaké míry odpovídá vzrůst zločinnosti vzrůstající mobilitě obyvatelstva a. do jaké míry-je tato soíilJts ■ funkcí růstu obyvatelstva* Z tohoto hlediska bychom se měli snažit- interpretovat všechny statistiky, lexers zaznamenávají desintegrací mravního řádu,■na příklad rozvodové statistiky, fluktuaci a statistiku zločinnosti.
Jaký vliv má vlastnictví, -zvláší vlastnictví domuř ns fluktuaci, rozvodovost a zločinnost?
Ve kterých oblastech a společenských třídách jsai* jisté druhy zločinnosti nejvíce rozšířeny? Ve kterých společenských třídách dochází nejčastšji k rozvodům?
Jaký je v tomto směru rozdíl mezi zemědělci a na příklaá herci?
Do jaké míry žijí v určité rasové skupiny - na příklad Italové v New Yorku .nebo Poláci v  Chicagu- roáič& ' děti. v témže světě, mluví 3tejnou řečí s sdílej;' tytéž, názory, a do jaké míry ovlivňují zjištěné podmirR,-' zločinnost mládeže v té  či oné skupině? Do jaké míry jsou domácí mravy příčinou zločinnost:. u určitých skupin přistěhovalců?
Krize a soudy - Pro Život ve městě je příznačná, ze se setkávají a navzájem mísí všechny druhy lidi,
99
kteří si nikdy plně navzájem nerozumí* Anarchista a pravidelný návštěvník klubu, herec a misionář,; kteří se potkávají v ulicích, Šijí přesto ve zcela odlišných světech« Izolace snolečenských tříd podle povolání je tak dokonalá, že lze v rámci města žít téměř tak izolovaně jako někde daleko na vesnici,
Walter Besant vypráví ze svých zkušeností? které získal jako vydavatel People's Palace Journalj tento příběh?
"Snažil jsem se v této funkcí podporovat literární úsilí v nadějí9 že narazím na nějaký neznámý nebo latentní talent* Čtenáři Journalu byli příslušníci různých vrstev» a pracovali většinou ve výchově* Bylí to mladí úředníci - někteří z  nich opravdu dobří chlapci« Měli debatní kroužek, kam jsem občas chodil». Ale hrůza! Vedli své diskuse v té nejhlubší nevědomosti a neznalosti, ale byli sami sebou nesmírně spokojeniB Snažil" jsem se přesvědčit jes že než člověk začne o nějaké věcí mluvitj měl by znát alespoň faktaa &íarně3 Pak jsem navrhl témata esejü a nabídl jsem ceny za verše* K svému údivu jsem zjistil9 že mezi tisící těchto mladých lidí, chlapců a děvčat} nebyla ani stopa základních schopností nějakého literárního projevu» Ve všech jiných městech jsou mladí lidé, kteří mají literární ambice a mají i určitou míru literárního nadání* Proč by však měli být v tomto městě, kde nejsou žádné knihy, žádné noviny. Časopisy a v té době ani Žádné veřejné knihovny?"3"
V přístěhcvsleekýeh koloniích^ které nyní máme v každém velkém městě, žije cizí obyvatelstvo v izolácií
x)  Vial t er Besents East Londons str* 13*
'i£iač.
100                    '
která je  jiné než izolace obyvatel Východního Londýny ale v'určitých věcech  je  úplnější«
Rozdíl  spočívá v  tom,   Že  každé  z  těchto aalýc-b kolonií má svou vlastní  více méně nezávislou   politicks.-a sociální arg&nisaci  a  je  centres.-  více  aeoo &énl intensivní nacionalistická  propagandy*  íu"-  i s těchto  skupin má  jedny nebo několikerý üqv.ui.> 5 tištěné ve vlastní reči«  Y New  xork 211 j   ^c^ííák.  p; c několika lety 2?C publikací,   vydávaných véläinou místním obyvatelstvem   a  ti^iínýcb  >e  2j ri^ný^h  J«'-,; -cích* V Chicagu vyehásel- 19 deníku v  7 cizích hehre-d-nně  eeikeas 268.00C' výtlaku,
3a těchto podmínek se  podarilo i pod   vlivu amerického 'prostředí udržet  značně dlůuhc  sociálni ritus a jsravni řád,  který  si   tito p'histžbc-íralci  přivou. se  svých ročných ^e^it   Sociálni kô»:.trola "saicaem: ni domácích avvcícL se  v5ak hrcuíí   v   hrubá ^eúsi-ůci s Všeobecně üiäSs&ü vyjádřit  v s tah £^"U. h   táU. skutečnosti řekneme-li}   ze  se   vliv městského  presíreč;. projevuj©  sintensivnenísi vSecfc áčiíiki ki-ise,
"Pojem- "krisef: nesmías  chápat  ve  smysli: n&sílí, Krize  přichásí s každým porušení© svyků*  Odcháaí-ii chlapec  2 domova,  nastává  v  jeho ĚlvotS křis?,  Sita^c-i-pace černochů a přistěhovalectví evropských  ^c^ódél^h patří k skupinovým krizím*  Každé kriticko n&olři snamaná  tři možné změny;   lepši  spuůobil&rt^   i-^iž^ýu výkonnost nebo smrt.  Biologický   tercii:   Kpr£žiií';  ííuu-mená úspěšné přizpůsobení  ora^iiaav  krizi ^   :vP-okfi doprovázené modifikací  struktur;^   v Člověk*.   W  -.^a^í ., duševní  podnět 8 větší inte) í^^:r-     ^v^^----   ---.,-«.-;■-.
IÖ1
v případě prohry**
Za podmínek života ve městech, kde jednotlivci a skupiny jednotlivců^ kteří jsou si velmi vzdáleni a kteří si nemohou rozumětř žijí spolu za podmínek vsájemné 'závislosti j méftí  se značně podmínky sociální kontroly a nesnáze vzrostají.
Takto vzniklý problém se obvykle charakterizuje jako "asimilace"* Předpokládá se, Že příčinou rychlého rsrüstu kriminality v našich velkých městech je skutečnost s Se se cisimu ale&entu v našem obyvatelstvu nesdařllc asimilovat amsrickou kulturu a prispôsobí t se americkým ssravůau To by bylo zajímávej kdyby to byla pravda, als skutečnosti spíže: ukasují( üs j? třeba hledat pravdu v.opačném směru*
druhá? generací tvoří «sáänamy newyorského soudního dvora o trestných činech v období od 1* října 1908 do 30* Června 1909 a aáanamy s všech gatčešiích provedených trestními or^ánv v Massachusetts aa rok končící 30,. sáříiE 1909 =
Z těchto záznamů vyplývá, že pokud jde o charakter sločinnostií liší se druhá generace zcela jasně od první generace přistěhovalců. Ukazuje se také, že tato zločinnost se velmi často podobá zločinnosti osobs nerosených v Americe j je.iichš rodiče přistěhovalci nejsou«, To znamenej že zločinnost druhé generace je jiné než
s) William I* Thosiasj "Race Psychology i. Standpoint and Questionnaire with Particular'Beference to the Immigrant and NegroMs American Journal of Sociology.. XVII (May, 1912), 736.
je zločinnost přistěhovalci! a podobá se zločinnosti ■ osob, jejichž rodiče jsou Američané. Někdy je ta t c zločinnost drahé generace dokonce vět-Ší než zločinnost osob domácího původue £e 'skupin druhé generace, které byly použity k tomuto sro-máiií,   se Máne.  ^rvals chová podle uvedeného všeobecného pravidle ~ je to druhá generace Irů - kdežto všechny ostatní -skupiny s-s v :;í~ kterém bode od tohoto pravidla odchylují.3^'
Výsledkem toho je, že moc« založená dříve na tradičních mravechs je nahrazena eqcí, spočívající ns pevných zákonech. Tato změna probíhá scubšänš 3 nahrazováním primárních v s tah'i mezi  lioxs, v Ešstském prostředí vztahy sekundárními*
Fro Spojené státy je charakteristickéř 'ie  s-s velké politické změny provádějí experimentálne pc-5 tlakem agitace j nebo na základě iniciativy sialýehf ale bojovných menšin» Neexistuje pravdepodobne Žádná jiná země na světě, kde by se provádělo tolik ^reřoresť' jako v současné době ve Spojených státecb> Reforms se vlastně stala jistým druhem -oblíbeného . "domácího sportu' Takto provedené reformy snainenají téměř bez výjimky> že se zavádí určité omezení nebo vládní kontrola u Činnosti, která se dříve provozovala ''svobodně" asbc se řídila podle zvyklostí a veřejného mínění* Toto rozšíření policejní moci mé  za následek z^i-Snu ns.ian
charakteru a po-
v základní politice zákonas ale stavení soudům
Ü soudů pro mladistvé a pro mravnostní přestupky vidíme zmsnuf ke které snad d schází i jiiiče-. Soudcová u těchto soudů převzali něco z  funkcí adalni^r^r-^--"--^
;}- Reports of the United Stí VT, 14-16.
;£S xm:nígr;
103
úředníků; jejich povinnosti spočívají ani ne tak ve výkladu zákona, jako v předpisování nápravných prostředků a .udělování rad delikventům, kteří před nimi stojí, aby se tito lidé mohli vrátit na své normální místo ve společnosti«
Podobná tendence dávat soudcům velkou volnost jednání a uvalit na ně další odpovědnost je patrná u těch soudů, které se zabývají technickými záležitostmi obchodního světa a také v růstu obliby komisí, ve kterých se kombinují právní a administrativní funkce, jako je na příklad Mezinárodní obchodní komise.
Společná akce začíná tehdy, když dojde k určitému dorozumění mezi jednotlivci, tvořícími skupinu. Toto dorozumění může nastat na různých úrovních, to znamená že podněty i reakce na ně mohou nastávat v instinktivní, sensomotorické nebo ideomotorické úrovni. Mechanismus takového dorozumění je velmi jemný, často se dá dokonce těžko uhodnout, jak se podněty šíří od jednoho člověka k druhému. To však znamená, Že k vysvětlení společné akce je třeba nějaké zvláštní formy vědomí nebo nějakého zvláštního pocitu příbuznosti mezi lidmi.
V poslední době bylo naopak dokázáno, že v případe některých vysoce organizovaných a statickýeh společností, jako je známý příklad, mravenců, nedochází pravděpodobně k ničemu, co bychom mohli nazvat dorozuměním.
"Je dobře známo, že mravenec, který byl vzat 2 mraveniště, a později byl do mraveniště zase vrácen, nebude napaden ostatními mravenci, kdežto mravenec z jiného mraveniště téměř vždy napaden bude. Při popisování tohoto jevu se obvykle používalo slov jako je paměí, nepřátelství a přátelství. Bethe provedl tento pokua: Ponořil mravence do kapalin íkrev a lymfa)
104
zz.ak&Ľ$ch z těl nravenoS. z js.h'0 rarsveniŠtS,,  s pak ho d s airaveniště \rr etil* Krames e e nesyl nap-adsn* Pak ho pcaořil ůq kapaliny odebrané' s  í;al mra^aiícá s;  5Snepřá--selského" mraveniště,  a mravenec toyi okamžite nai
a sacit.i,X/
Jiný príklad způsobu, jak se dorozumívají mravenci, ukáže, jak se prosté a automatické dorozumívání může stát instinktem«
"Jde-li mravenec poprvé a mraveniště novým saiěremf vrací se vždy stejnou cestou. Z  toho vidíme, že sa sebou jistě zanechává nějakou stopu, které mu slouží jako vodítko pro spáteční cestu« .Bethe zjistil» že jestliže mravenec,, který se touto cestou vrací, nenese žádnou kořistí nesnaží se žádný jiný mravenec jít tímto směrem«, Nese-li však nazpět cukr nebo med, jistě" se 'další mravenci pokusí tuto- cestu vyzkoušet* 2dá se tedy, že něco z  přenášených věcí musí zůstávat na cestě. Tyto látky musí být tak silné, že na mravence působí chemicky. "^
Důležité" je5 že takovéto poměrně jednoduché prostředky umožňují provádění společné akce. Jednotlivci na sebe navzájem reagují nejen tímto reflexním způsobem, ale sdělují si své pocity, postoje a organické vzruchy, a přitom tedy reagují nsjen pouze na to, co který jednotlivec opravdu dělá, ale i na to, co by chtěl dělat, po Sem touží a v eo doufá» Protože lidé Často sdělují druhým pocity a názory, které si sami uvědomují jen mihavěs je možné, že Člověk A na příklad reaguje
z)    Jacques Loeb, Comparative Physiology of the Brain, str. 220 - 221.
xx) Jacques'Loeb, Comparative Physiology of the Brain,
str. 221.                                                                               '
105
na motivy a napětí Člověka S stejně rychle, nebo dokonce rychleji než reaguje Člověk 3. Kromě toho je možné, že člověk A reaguje na podněty, které vycházejí z člověka B, aniž si sám jasně uvědomuje zdroj, ze kterého jeho pocity vycházejí. Tak jemné a intimní mohou být reakce, ovládající lidi, kteří jsou spolu spjati sociálně psychologickými procesy*
Na základě tohoto druhu instinktivního a spontánního řízení musí být založena každé formální kontrola lidských Činností, má-li být účinná.
Změny ve formě sociální kontroly můžeme pro účel výzkumu zařadit do několika všeobecných skupin:
1* Zavedení pevných zákonů místo zvyků a rozšíření veřejného řízení Činností, které byly dříve ponechány iniciativě jednotlivců.
2. Pověření soudců u civilních a kriminálních soudů, aby převzali administrativní funkce, takže vykonávání kriminálního práva přestává být pouhou aplikací sociálního ritu a stává se aplikací racionálních e technických metod, vyžadujících odborné znalosti a rady, aby se jednotlivec mohl vrátit do společnosti a nahradit škody, které jeho trestný čin způsobil«.
3. Změny a odchylky tradičních zvyklostí v různých izolovaných skupinách obyvatel ve městě. Jaké jsou na příklad tradičně mravy prodavačky, přistěhovalce, politika a odborového.agitátora?
Cílem těchto výzkumů by dělo být rozlišení nejen příčin těchto změn a směru, ve kterém k nim dochází, ale také zjištění sil, které by tyto změny co nejvíce zmenšily a neutralizovaly. Na příklad je důležité vědět, zda motivy, které v- současná době přispívají k omezova-
ná
106
-ní jednotlivce, půjdou u nás tak daleko jako v Hšmeeku» Přivodí nakonec podmínky blížící gs socialismu?
Prostituce a obchod &  alkonoles - Sociální kontrolu sa podmínek života ve velkém-js-ás té sušena snad nejlépe studovat v jejích snar,éch o potlačení prostituce a požívání alkonolu«
Hospody a nevěstince -vzniklv jako prostředky využití sklonů a instinktů vlastních lidské povaze. Proto je úsilí o regulaci a potlačení těchto forem zajímaný-a důležitým předmětem výzkumu.
Takovýto výzkum má být založen as důkladném studiu;
1) lidské povahy, na.základě které tento obchod vznikl»
2) sociálních podmínek, které mění .normální sklon;/ v sociální neřest, 3)" praktických účinků, jaká mají snahy o řízení a vymýcení prostituce a zamezení prodejs alkoholických nápojů.
Přitom bychom si přáli zjistit hlavně toto:
Do jaké míry je sklon k požívání alkoholu prenatální dispozicí?
Do jaké míry může takový sklon přecházet z jedná fora,/ v druhou, na příklad pití whisky v požívání kokainu ata.7
Do jaké míry l,ze nahradit patologické a nerestné zvyky normálními a zdravými í
Jaké jsou sociální a mravní účinky tajného pití? Pokud se Člověku brzo v životě něco zakážej má .to zv následek, že si tuto činnost idealizuje? Dochází k Vlkové idealizaci v některých případech a v jiných ne? Je-li tomu tak, které okolnosti k tomu přispívají? Ztrácejí lidé náhle zálibu v alkoholu a jiných dráždidlech? Za jakých podmínek se to stává? Ma mnohé z  těchto otázek lze odpovědět pouze studiem
107
individuálních zkušenosti. Neřesti mají bezpochyby svou vlastní přírodovědu stejně jako některé druhy nemocí. Můžeme je proto považovat za nezávislé celky, které se vyskytují mezi lidmi, jsou některými podmínkami podporovány a jinými brzděnys ale při všech směnách mají typický charakter«
Abstinentní hnutí mělo na počátku charakter náboženského obrození a jeho účinky byly velmi pitoreskní« V posledních letech ukázali vůdcové lepší strategii, ale boj s alkoholismem má doposud stále všechny pří~ značné vlastnosti velkého lidového hnutís které napřed zdolalo venkovské oblasti a nyní se snaží proniknout do měst.
' Naproti tomu tažení proti prostituci začals ve městech, která jsou jejím vlastním dolovenu Ji?, pouhá vařejná"diskuse o tomto tématu znamenala nesmírnou změnu pokud jde o postoj vůči řešení  otázek sexu„ Významné je, že toto hnutí spadá všude do téže doby jako ženské emancipace a pronikání žen do průmyslu, různých povolání &  do politického života.
Život ve velkých městech obsvlás? snesnadnuje kontrolu prostitucse(Viz "Mobilita obyvatelstva velkých měst") Na příklad náboženská hnutí nemají stejný úspěch v městském prostředí jako v menšíeh a méně různorodých obcích. Proč je tomu tak?
Y souvislosti se snahami o potlačení prostituce je snad nejdůležitější studovat, k jakým změnám v sexuálních zvyklostech došlo za posledních padesát -letř zvlášť pokud jda o toř co se považuje za slušná a neslušné pokud jde o oblečení a chování a pokud jde o vol" nost3 s jakou nyní  mladí muži a Ženy diskutují s sexuálních otázkách*
•
108-
r^avuš
Zdá  se, že  tu jce o dvě význačná zz^r.;".   z ■■  ir~ se lincviny zařazují do kategórie ctr^vr./.r, irc~. a druhé se ruší tabu, která &z  do nedávne bránil- M = anglosaskému obyvatelstvu diskutovat ctívíene : Staskách sexu.
Politika a reklama - V současné doDS je viscb-ecna tendence zvětšovat výkonnou sop vl&ci.v ns úkor ^s.^zď-dérství. Vliv státního zákonodárství a zostskč rad;--se v některých případech zmenšil'zavedením ■ysřejnéfc hlasování a práva voličů odvolat .svoleného kcndidsta« V jiných případech byly -tyto instituce j?o snsoné z.l?y nahrazeny vládou prováděnou prostředniet\í& zplnomocněných 'zástupe &.- Ostentativním .důvodem tšch-.o smér. je, že jsou prostředkem'zrušení moci profesionálnícn politiku. Zdá se mi však, že skutečný důvod je jiný; forma vlády spočívající" v. městských shromážděních se nehodí k ovládání měnícího se a nesourodého obyvatelstva tří nebo Čtyrmilióncvých velkoměst,
"Mnoho ovšem záleží na povaze e rozsahu obyvatelstva. Kde je obyvatelstvo amerického původu a počet občanů s hlasovacím právem není tak velký, aby nebyla možná klidná a důkladná diskuse, pak neexistuje žádná lepší politická škola ani žádná jistější metoda řízení, která brání plýtvání a-úplatkářství, podporuje bdělost a poskytuje' uspokojení« Jestliže vsak městské shromáždění vzroste na více než sedm nebo osm set oso;,, s jestliže značnou část tvoří cizinci, na příklsč Irové nebo francouzští Kanaaané, kteří se v poslední dobé .přistěhovali do -Nové Anglies nepracuje z&xc  instituce . již tak dokonale, protože dav je příliš velký pre s.ož-■ nost diskuse, pravděpodobně vzniknou kliky a pristo« . hovalci, kteří nemají zkušenosti- se samosprávou, se
109
stávají kořistí různých osob v pozadí a demagogů»*'
Y důsledku růstu a organizace živo ta-'ve městech jscu problémy spojené s řízením města tak složité, že již není žádoucí ponechávat je na starost lidem, jejichž jediná kvalifikace spočívá v tom, Že normální politickou mašinérií získali úřad.
Jiným důvodem, proč je volba městských správních hodnostářů lidovým hlasováním nevhodná, je,Že volič neví téměř nic o lidech, pro které odevzdává svůj hlas, že neví téměř nic o funkci úřadu, do kterého je úředník volen, a kromě toho má příliš mnoho jiných starostí než aby se informoval ó podmínkách a potřebách města jako celku.
Při posledních volbách v Chieagu měli na příklad voliči vybírat kandidáty z volební listiny, na které bylo 25C jmen, z  nichž většina byla voličům neznámá. 2a tšehto okolností volič, který chce volit inteligentně, spoléhá na některou více Či méně zainteresovanou organizaci nebo na některého více Či méně zainteresovaného poradce, který by mu řekl, jak má volit.
Aby se vyhovělo této potřebě, dané především podmínkami života ve městě, vznikly dvě organizace pro řízení oněch umělých krizí, kterým říkáme volby. Jednou 2 nich je organizace, reprezentovaná politickým činitelem a politickou mašinérií. Druhou jsou ligy ne-r závislých voličů, sdružení poplatníků a organizace jako je úřad pro pražkům města.
Znakem celkem primitivních podmínek, zs kterých se tvořily naše politické strany, je, že se snažily ovládat zemi podle zásady, že lékem na všechny druhy administrativních potížís je "vyhodit lumpy", jak to
x) James Bryce, The American Commonwealth, I, 566» -
no
vyjadruje populární rčení, tedy změna vlády. Politické mašinérie a politický vůdce vznikli v zájmu stranické politiky. Strany byly organizovány tak, aby vyhrály volby,
PoMtické mašinérie je pouze technickým prostředkem, který byl vynalezen k  dosažení tohoto cíle. Politický vůdce je odborník, který tuto mašinérii řídí* K. vyhrání voleb je jeho existence stejně nutné jako existence .odborného trenéra k úspěšné kopané.
Je charakteristické pro dva typy organizací; které vznikly, aby řídily lidové hlasování; Se politické ma~. šinerie je vcelku založena na lokálníchs osobních, to znamená primárních vztazích. Druhé, vládní organizace, se obracejí na veřejnost, a veřejnost^ jak ji obvykle cháperae} je skupinou založenou na sekundárních vztasícha Jednotlivé osoby^ z nichž veřejnost pozůstává, se obvykle osobně neznají»
"Politická mašinérie je ve skutečností pokusem udržet v rámci formální správní organizace velkoměsta-řízení primární skupiny» Takto vzniklé organizace, jejichž klasickou ilustrací je Tammany Hall5 jsou svou' povahou naprosto feudální„ Vztahy mesi šéfem a jeho podřízeným, jsou tytéž jako osobní loajálnost na jedné straně a osobní ochrana na druhé straně, jíž se vyznačují feudální vztahy* Taková organizace povzbuzuje staré kmenové, ctnosti jako je věrnost, loajálnost a oddanost zájmům náčelníka kmene* členové této organizace, jejich přátelé a příznivci tvoří jednotnou skupinu, kdežto ostatní jsou pouae vnějším světem, který nežije a není zcela lidský v tom smyslu jako členové vlastní skupiny. Je to něco, co se blíží pudisínkšiB primitivní společnosti,.
111
"Koncepce""primitivní společnosti", kterou bychom si měli" utvořit, je koncepcí malých skupin roztroušených po celém území. Velikost skup.in je dána podmínkami beje o existenci» Ynitřní organizace každé skupiny odpovídá její velikosti, Několik těchto skupin může mít určitý vzájemný vztah (příbuznost, sousedské vztahy, spojenectví - connubium a commercium), který je navzájem poutá a odlišuje od ostatních. Taková odlišnost vzniká mezi námi, me2i naši skupinou a všemi ostatními lidmi, nebo skupinami ostatních lidí. Příslušníci naší 3kupiny žijí navzájem v klidu, pořádku, dodržují zákony, respektují vládu a pilně pracuji. Jejich vztah vůči všem ostatním, vfiCi všem, kteří ké skupině nepatří, znamená válku a plenění, pokud takovýto vztah nebyl upraven dohodami.
Kamarádství a mírumilovnost uvnitř skupiny a nepřátelství a válka proti všem oatatním skupinám jsou v určitém vzájemném vztahu. Válečné napětí s příslušníky vnějších skupin má za následek mír uvnitř vlastní skupiny, leda že by vnitřní rozpory oslabily válečnou pohotovost» Toto vnější napětí také podporuje vládu a dodržování zákonů uvnitř skupiny, aby se zabránilo hádkám a aby se udržovala disciplina.x
Politika většiny velkých měst poskytuje bohatý materiál ke studiu typu, představovaného politickým vůdcem a sociálního mechanismu, daného politickou mašinérií. Je však třeba, abychom je studovali nezaujatě. uvádíme některé otázky, které bychom se měli snažit zodpovědět:
Jaká je skutečná politická organizace města? Jaké
x) Sumner, Folkways, str. 12.
U2 '
rocity, aájmy a názory* jsou vyjadrený její& prostřednictvím?
Jakých praktických prostředku používá k mobilizaci svých, sil s k tomu, aby byly uvedeny v činnost?
-'Jský je, charakter vlivu, strany v  různých morálních oblastech,, z  nichž pozůstává město? Kolik zájmu o politiku es praktický důvod &■ kolik je pouhý sport?
Jakou část volebních nákladů tvoří reklama? Jakou část této-reklamy" můžeme označit žs "výchovnou rekiamu% 8 jakou část tvoří úplatky? Do jaké míry .je možno za současných podmínek* zvláš?
"zs podmínek, s nimiž se setkáváme ve velkých městech. řídit volby čistě technickými prostředky jako jsou lístkové katalogy, pochodnové průvody, řečnické umění? Jaký vliv bude mít zavedení plebiscitu s práva odvolat svoleného kandidáta na metody provádění voleb ve městech?
Reklama a sociální kontrola ■?■ Na rozdíl dg po-
■ litické mašinérie., která založila svou organizovanou činnost na-místních, osobních a bezprostředních zájmech j představovaných různými oblastmi s lokalitami, snaží se vládní organizace a instituce pro výzkum města
.reprezentovat zájmy města jsko celku a neútočí na lokální ani osobní city a názory« Tyto instituce se snaží zajistit účinnou a dobrou vládu výchovou voliče, to znamená zkoumáním a publikováním skutečností, které se týkají vlády.
Tak se reklama stala uznávanou formou sociální kontroly - "sociální reklama" - se sttals profesí s? složitou technikou, ke které je třeba velkého množství odborných znalostí.
113
Jedním z  charakteristických rysů života ve městě ■a společnosti* saiošené na sekundárních vstaaíeh je, se reklama zaujímá v jeho hospodářství tak důležité
místo»
V posladních letech má každý jednotlivec a každá " organizace, která pracuje s veřejností, to .znamená s širší veřejností než je obyvatelstvo vesnice nebo malého města3 svého vlastního tiskového agenta, který . je často 3píš diplomatem než reklamním pracovníkem a orastredníetvím novin se dostává dále do sveta* Insti-■tuce jako je Russell Sage Foundation a v menší míře i General Sducation Board se snaží ovlivnit veřejné mínění přímo pomocí reklamy» Zpráva Garnegiova ústavu o zdravotní výchově» pittsburghský přehled, správa Russsll Sage Foundation o porovnání nákladu na internátní střední školy v různých státech jsou něčím více než vědeckými referáty« Jsou spíš kritickou formou žurnalismu, zabývají se kriticky současnými podmínkami a prostřednictvím reklamy se snaží prosadit radikální reformy« Práce Úřadu pro výzkum města v New Yorku měla podobný účel» K tomu je třeba připojit práce týkající se péče o dítě a podobných rozborů, prováděných v  různých Částech semš. pomocí podobné propagandy všeobecné péče o zdraví občanstva..
Veřejné mínění se stává dôležitým prostředkem sociální kontroly ve společnostech založených na sekundárních vztazích, jejichž typem jsou velká města, Ve městě se každá sociální skupina snaží vytvořit si své vlastní prostředí a jsou-li tyto podmínky pevně stano\*enyä pak se zvyklosti obvykle přizpůsobí takto vzniklým podmínkánu V sekundárních skupinách a ve městě nastupuje na místo zvyku móda a hlavní silou sociální kontroly se stává spíš veřejné mínění než
15
1X4
; tradiční mravy»
Při pokuss o pochopení veřejného mínění  a jeho vztahu k sociálnímu řízení js dále Si té prozkoumat především všechny Činnosti a zařízení jichž' se v praxi používá k jébo usměrňování,   osvětě a využívání.
První a nejdůležitější z  nich je tisk, to znamená denní noviny a jiné formy běžné literatury včetně knihj které zařazujeme jako běžné a dobře prodejné.x,/
Kromě novin jsou to výzkumné ústavy, které nyní vyrůstají ve všech městech a jsou jedním z  ne jzajíma-. vějších a nejslibnějších prostředků, jak používat publicity jako prostředku sociálního řízení.
Výsledky těchto výzkumů se nepředávají veřejnosti přímo, ale sdělují ae prostřednictvím tisku, s kazatelny a jinými prostředky Síření lidové osvěty.
Kromě toho máme výchovné kampaně v zájmu lepších zdravotních podmínek, péče o dítě a mnoha dalších sociálních zařízení, které se nyní pořádají někdy z iniciativy soukromých společností, někdy na popud populárních časopisů a deníků za účelem výchovy veřejnosti a'povzbuzení účasti lidových mas na snahách o 2lepšení podmínek života městské obce»
Noviny jsou důležitým komunikačním prostředkem ve městě a veřejné mínění se opírá o informace} které noviny poskytují. První funkcí novin je sdělovat informace, které se dříve šířily od úst k ústam»
Vzdor tomu, s jakou pílí noviny sledují témata blízká inteligenci a zájmům člověka, nemohou Ja^o prostředek sociálního řízení soutěžit s osobními informacemi. Noviny si především udržují určitou
x) Bryce, The American Commonwealth, str. 267.
115
rezervovanost v otázkách osobní inteligence, kterou
osobní informace či pomluva nezná. Na příklad soukromý život jednotlivých mužů a žen je pro noviny zakázaným územím, pokud se tito lidé nedopustí nějakého jiného činu, který by je odhalil očím veřejnosti* U osobních .-Laformaeí tomu tak neníf částečně proto, že  v malé obci nežije nikdo tak tajně, aby jeho soukromé záležitosti ušly pozorování a diskusím, částečně proto, Že jde c užší pole působnosti. V malých obcích koluje mezi obyvateli naprosto neuvěřitelné množství osobních informací*
Pro velké město je příznačné právě tOj že tam takovéto intimní informace neexistují»
Pokud jde o povahu a funkci novin a publicity, vyskytují se obvykle tyto otázky.; Co je to "novinka"?
Jaké jsou metody a motivy novinářů? Jsou to metody umělce, historika nebo pouze obchodníka? Do jaké míry noviny řídí a do jaké míry jsou řízeny veřejným míněním? Co je to novinářská kachna a proč? Co je to "senzační plátek" a proč?
Co by se stalo, kdyby noviny byly městským monopolem? Jaký je rozdíl mezi inzerátem a zprávou?
Velká města byla vŠdy tavicís kotlemras a kultur. Z Čilého vzájemného styku, jehož jsou města centrem,. vznikly nové druhy lidí a nové sociální typy. Velká £ě»ta Spojených států přilákala na příklad velké masy venkovského evropského i amerického obyvatelstva
■ 116.
kross š" nenápadných a dalekosáhlých změn za. Ľáal^&a^. *'/:.' tak zvanou "mobilizaci .Jednotlivcefi* Způsobily* Se jednotlivec mé  větší příležitost stýkat & sdružovat se s ostatními-lidmi j ale tyto styky jsou přechodnější a méně stálé. Velká Část obyvatelstva velkých měst. včetně těch, kteří bydlí v Činžovních domech nebo v pensionech, žije velmi" podobně jako lidé -v n&jsícérc velkém hotelu; potkávají se5 ale neznají se navzájeu« Důsledkem toho je, že místo důvěrných e. trvalých- stylus jaké převládají v malé obci, méme ve velkém městě průchodné a zběžné vztahy.
Za těchto okolností je společenské postavení člověka do značné míry dáno konvenčními snaky - mcdcu s pózous a umění žít se větěinou redukuje ne bruslení po "tenkém povrchu a úzkostlivé■sledování stylu a spi-sobů.
Se jen doprava a, komunikaces ale. také segregace městského obyvatelstva usnadňuje mobilitu jednotlivců« V důsledku procesu segregace vznikají morálnu vzdálenosti f takže se město stává mosaikou malých světů, které se navzájem, stýkají, ale jeden nepreniká do družného* Proto je mošněf aby Člověk rychle a snadno přecházel z  jednoho prostředí co druhého} a prostředí města umožňuje i kouzelnýt ale nebezpečný experiae::* Sít zároveň v několika rušných světsebf' které se c-t^-kají, ale jinak jsou. od sebe velmi irz&álenyř .'I"p vf:
117
dodává životu ve městě nahodilý a povrchní charakter, . společenské vztahy se komplikují a vznikají nové a od -sebe velmi odlišné individuální typyB Zároveň tu přistupuje prvek náhody a dobrodružství, jímž se Život ve městě obohacuje, ö nové podněty, zvléši přitažlivé pro mladé a svěží nervy» Kouslo velkoměst je patrně ' dáno podněty, které přímo reagují-na reflexy« Jako typ lidského chování je můžeme vysvětlit určitým dru- . hem tropismu, jako je na příklad přitažlivost plamene pro můry.
Přitažlivost velkoměsta je však částečně dána tím, že v různorodých projevech městského života najde každý člověk určité prostředí, ve kterém se dobře cítí, krátce najde mravní klima9 ve kterém jeho povaha. získává podněty umožňující plné a svobodné rozvinutí jeho vrozených schopností. Jsou to, jak se domnívám, motivy tohoto druhu, které nespočívají v zájmu a dokonce ani v pocitech, ale v něčem ještě základnějším a primitivnějším, co přitahuje mnoho, i když ne všechny mladé muže a ženy z  bezpečí jejich venkovských domovů do velkého a stále se stupňujícího zmatku a vzruchu života ve velkoměstě í V malé obci má obvykle úspěch normální Slovek, prostý výstřednosti a be2 nápadného nadání. Malá obec často výstřednost toleruje -velkoměsto ji naopak odměňuje. Člověk s kriminálními sklony, člověk s nějakou vadou, ani geniální člověk nemá v malém městě stejnou příležitost rozvinout své vrozené schopnosti jako ve velkoměstě*
Před padesáti lety měla každá vesnice jednoho nebo dva výstřední lidi, kteří byli obvykle dobromyslně tolerovánif  ale zároveň byli považováni za podivíny a nemožné typy« Tito lidé vedli osamělý život, vyřazeni
ne
svými  zvláštnostmi - at-uš šlo c geniální rysy či o vady -  se  spontánního a důvěrného  s t,v ku  se  sv:,'li spel?:-občany.  Pokud m?.jí sklon k sločinnor*. .   s-iu3o5-'   -fij-'-omesení  a zákazy malého ^-i^ts,.   že   •:-'£> "-t   a^?*. >■""; -Je-li v nich kus genis.li.ty,   musí   ---„   -c     .---.'J,   r,      -   -jic není dans příležitost & hí'kč     —   - t ř • -  *_       ",-;.-" c-. liíarka Twains.  Fudá'n. rieaí.   ■r-'.ilaon'    ~    iíí"-,''       _~ -~   , takového  skrytého a n so ceneného _:::;-,    f -      *-'     -neplatí,   26
"vyroste mnohý kvet,  13   c-1 ■* e e * ~e viděn a smařil křehkost svoji v sire p^iě" jak napsal Gray před vznikem moderníhe ve I weisestes ve "své  "Elégii na vesnickém hřbitově".
Ve  velkoměstě nacházejí  tyto roLČíln*  typy osobností prostředí,   ve kterém se - na prospšen ti neprospěch celku - jejich vlohy uplatňují a nesou qvg-ee.
Při  průzkumu těchto výjimečných povahových typů, které jsou projevem velkoměsta,  měli  bychom se  pokud-možno snažit rozlišovat mezi abstraktními duševními vlastnostmi,  na kterých je založen vynikající  technický výkon s mezi vrozenými-a základnějšími vlastnostmi, které vyjadřuje, temperament.  Proto se můžeme  šeptat:
Do jaké míry jsou mravní vlastností člověka založeny na vrozené povaze?
Do jaké míry jsou usměrněn^  svykjř  kter-J.  Jiří vnucuje
skupinat  nebo které šasi přebírají qq   *£"... pin v f  ve V':r?rt
žijí?
Jaké  jsou vrozené vlastnosti   -a c!,sr;-^sr: s-rUry    -,;-  ;cts-
rých  je  založen morální  či  aescráln:!     ;.;-;■■;. vir-Ur s   ■:■ '■-. -
jatý &■ "zkonvenčnenýif skupinou?
Jaká  spojitost nebo   jaké r-osi.il-,.   ŕ;-:-s x «.„-'i   zhr.-l   ;;.;?7r:-
XX9
mi a mravními vlastnostmi skupin s jednotlivců, s nichž skupiny pozůstávají?
Mají zločinci spravidla menší inteligenci než ostatní lidé? Je-11 tomu tak, jaký druh inteligence se pojí s rušnými typy zločinů?
Na příklad patří profesionální lupiči a profesionální podvodníci k různým mentálním typům? Jak působí na tyto různé typy izolace a mobilita, podněty a potlačení?
Ho jaké míry mohou hřiště a jiné druhy rekreace nahradit podněty, které se jinak hledají v nerestných radovánkách?
Do jaké míry mohou poradny pro volbu povolání pomoci lidem najít takové povolání, ve kterém by jejich temperament našel nejlepší vyjádření?
Oblast sociálních problémů - Lidé, hledající tytéž formy zábavy, aí už jde o koňské dostihy nebo operu, se nutně setkávají čas od Času na stejných místech. Důsledkem toho je, že se ve městě obyvatelstvo dělí nejen podle svých zájmů, ale i podle svých zálib nebo temperamentu. Bozdělení, které z toho plyne, je značně rozdílné od dělení, které je dáno povoláním nebo ekonomickými podmínkami.
Saždá oblast může mít v důsledku vlivů, dělících městské obyvatelstvo, charakter "problémové oblasti". Takové jsou na příklad uličky neřesti, které jsou téměř ve všech městech. Tato problémová oblast nemusí být bydlištěm, může'být pouze místem, kde.se lidé dočasně zdržují, nebo kde se setkávají.
Máme-li pochopit síly, vznikající v těchto zvláštních prostředích každého velkého města, kde se těkavé a potlačené impulsy, vágně a ideály vymaňují.
e vládnoucího mravního ráda, musírse 3e slinit o i'akxeeh či xeorii latentních impulsů u SIoveka,
.Zdá ses že lidé přieháseji aa.  syět se všenu. nezvládnu tými a nedisciplinovanými vášněmi f instinkt; a sklony. Civilizace vyžaduje v g á jmu všeobecného '»lahs, někdy potlačení, ale vždy zvládnutí těchto divoký :rh přirozených sklonů, fří prosazování této discipliny= při přizpůsobování Člověka pŕíjatésiu modelu, áí cr;~ s vlastností potlačuje naprosto a mnohem více. ťiaí'.;.;.: nachází jiný výraz ve formách; které jsou spole.- i^'s* cenné, nebo alespoň neškodné*. Sds ae uplatňuje _-;^-r ,hry a umění. Umožňují člověku sbavit se pomocí s -maličkého výrazu těchto divokých a potlačených i a,; *.".-. . To je katarse, o které psal Aristoteles ve své ros ti;* a jíž byl dán nový s pozitívnejší význam výžkumj Sigmunds Freuda a psychoanalytiků,
Nelze pochybovat o tom, že i jiné-jevy jako jsou stávky, války, lidové volby a náboženská hnutí &ají podobnou funkcij nebo? uvolňují podvědomé napětí* Avs&< ■   v rámci menších obcí, kde jsou sociální vstahy důvěrnější a zákazy naléhavější, je mnoho výjimečných lidí, kteří nemohou v rámci činností5 které se v obcí provozují, najít žádné normální a zdravé uplatnění svých schopností a temperamentu.
Příčiny, které způsobily vznik toho, co zde popisujeme jako "problémové oblasti % jsou částečně cánj omezováním, které vyžaduje život.ve městě a částečně naopak nevázaností? která je v těchto podmínkách sá-roven možná« Až do nedávna jsms se většinou zabývali "svody velkoměsta", ale nevěnovali jsme stejnou pozornost tomu, jaký vliv íbb potlačování s omezování přirozených podnětů a instinktůzĚ: zmer^riych   podmínek život2
121
vs velkoměstě» Přede vší/s dštij které jsou na venkove přínosems stávají se ve městě závazkem,, Nehledě k tomu je mnohem méně snadné vychovat rodinu ve  městě ne§ na statku» Ye městě se sňatky uzavírají později, a někdy vůbec.ne. Tyto skutečnosti mají následky jejichž význam zatím ani nedovedeme odhadnout.
Výzkum naznačených problémů může začít studiem a porovnáním charakteristických typů sociální organizace ve zmíněných oblastech.
Jaké jsou vnější znaky života bohémů, polosvěta, prostitutek a jiných, charakterově méně odlišených "problémových oblastí"?
Jaká povolání jsou ve spojitosti s obvyklým Životem v těchto oblastech? Které mentální typy jsou přitahovány svobodou, kterou život v těchto oblastech nabízí? Jak jednotlivec do takové oblasti pronikne? Jak z ní uniká?
Ho jaké míry jsou zmíněné oblasti důsledkem nevázanosti a do jaké míry jsou důsledkem omezení, která Život ve městech vnucuje přirozené povase člověka?
Temperament a sociální nákaza - Segregace chudých, nerestných, kriminálních a vůbec výjimečných lidí, které je tak charakteristickým rysem živote velkoměst, je proto tak důležitá, Že vzniká sociální nákaza, která u těchto typů lidí podporuje jejich společnou odlišnost a potlačuje vlastnosti, které mají společné s normálními lidmi» Sdružování s l-idmi téhož typu je nejen podnětem, ale 1 mravní podporou rysů, které jsou jim společné, k čemuž by v Širší společnosti nemohlo dojít. Ve velkém městě se chudáci, polosvŠt a delikventi, namačkáni v nezdravé a nakažlivé intimitě., žení a vdávají stále mezi sebou, takže mi Často napadlo, že dlouhé-
rodokmeny kmenů Ismáéiovýeh by v současné době vyústily v trvalou a strašnou uniformitu neřestí, sločinu e chudoby, leda že by bylí svlásí dobře uspůsobeni pro život v prostředí, ve kterém jsou odsouzeni žít*
?roto musíme považovat "problémové oblasti",a více měně  výstřední a výjimečné lidi, kteří v nich žijí, alespoň v určitém smyslu za  část přirozeného; ne-ii normálního Života ve městě.
Pod pojmem "problémová oblast" si nemusíme představovat jen místo nebo společnosts která je zločinná nebo nenormální. Toto označení se spíše týká oblastí, které mají jiný mravní zákoník, protože to jsou oblastí^ .ve kterých bydlí lidé ovládaní nějakou vášníf zálibou nebo sejmem, který má své kořeny v přirozené povaze Člověka. Můše to být umění jako hudba nebo sport, na příklad konské dostihy. Takové oblasti by se lišily od ostatních sociálníeh skupin tím, že jejich zájmy jsou ■bezprostřednější a základnější. Z tohoto důvodu bude jejich odlišnost dána spíš mravní neá intelektuální izolací.
Protože velké město dává příležitost zvláště výjimečným a abnormálním lidem, vystupují tam hromadně a veřejně všechny typy a charaktery lidí, kteří v malém městě žijí obvykle v ústraní a utlačováni. Město, stručně řečeno;   obnažuje dobré 1 špatné stránky lidské povahy. Právě proto je město vhodnou laboratoří Či klinikou, kde lze pohodlně a s úspěchem studovat lidskou povahu a sociální pochody.
2.23
fČ5T_ MfiSTA:_ tf^MD^O JSSÍSSEOÍ^SE Brnest W„ Burgess
Vý-r^xr^z. jevem moderní společnosti je růst velkých jTt0 ;Cikde jinde se'nesmírné směny 3 které strojní' i , -C způsobil v našem sociálním životšf neprojevily ak ařetelnš jsko ve městech,, ve Spojených státech sácal přechod z  venkovské k městská civilizaci sice později než v Evropě, sie pokud nebyl rychlejgí a úplnější^ rozhodně probíhal ve svých nejpříznačnějších formách -s větší logičností*
Všechny..typicky městská projevy moderního života - mrakodrapy podzemní dráhas jednotkový obchodní dteg noviny a sociální práce - jsou charakteristicky amerie« ké, Změny našeho společenského äivotaä které v jejich ostřejším projevu íissýváme "sociálními probléssy^ pro« blémy, které nás snepokojují a sarážejí, jakö j@ rssvo™ dovost, kriminalita a sociální neklidf naehásíae v jejich nejakatnějšíeh fsrssásh v ns&ieh největších amgrie-* kých městech. Hluboké a podvratné eiÍIvj ktsré sp&sohily-tyto směsy, se měří fysickým rastgs a ezp&nsí měst, To-je význam .srovnávácích tabulěls Weberových^ Buchsro^ýsb a dalších autoru.
Tyto statistické studie9 i když většinou pojednávají o účincích růstu meet, ukásaly v jasném světle určíte významné  charakteristiky obyvatelstva mSst v  porov"« nání ®  obyvatelstvem vöBkevs* TětŠÍ procento žea neS auž& ve městech než ns venkově s  vět&í procento mláásfs a lidí středního věkug vět§í procento cisiacu- s větší &Sŕäíejsu-rGu.o£>t samestrsání rostou. &  rustsrn a.Sats; & .peč!"' statně mění sociální strukturu« Tyta směny vg skladbě