6.10.2011
‹#›
6.10.2011
1
Historie neziskového sektoru
2. přednáška

6.10.2011
‹#›
6.10.2011
2
Úvod
oHistorie NS u nás plus mezinárodní kontext.
oZpracováno podle:
o Petr Anderle: Máme na čem stavět (www.neziskovky.cz)

6.10.2011
‹#›
6.10.2011
3
Témata
oÚvod do tématu.
o(Pre)historie občanských aktivit
nMezinárodní rozměr
nTajné spolky
nNeziskový sektor a právo
o19. století
oČSR 1918 – 1938
nNeziskový sektor a politika
n
o
o

6.10.2011
‹#›
6.10.2011
4
Úvod
oDle statistik je v České republice registrováno více než 50 tisíc občanských sdružení, obecně
prospěšných společností, nadací a nadačních fondů. Obecně je označujeme jako nestátní neziskové
organizace.
oKde se vzaly?
oKdo jsou jejich členové a co chtějí?
oJe jich hodně nebo málo?
oZ jakých tradic vzešly?
oCo je to občanská společnost?
oNekopírují nějaké cizí vzory?
oKdo je řídí?
oJaké mají místo v politickém systému?
o

6.10.2011
‹#›
6.10.2011
5
Pre…historie
oKorporativní typ spolčování
oAsociativní typ spolčování
o Počátky asociativního principu je třeba hledat v době osvícenského myšlení. Ale již ve středověku
se některá sdružení spolkům podobají - laická náboženská bratrstva, literátská bratrstva, mariánské
družiny, učené vzdělávací a vědecké sodality. V našich zemích jsou již ve 13. století činěny pokusy
o ustavení řemeslných organizací - cechů. Slovo cech (Zeche) v podstatě znamená řád, společenství.
Pražští řezníci měli svá privilegia sdružovací již z doby Přemysla Otakara II. V roce 1365 Karel
IV. potvrdil privilegia malířům(k nim patřili například i knihaři). Bratrstvo malířů bylo v Praze
ustaveno již v roce 1348. Podobné cechy vznikají v Evropě daleko později: 1401 Paříž, 1403 Londýn,
1502 Štrasburk.
o

6.10.2011
‹#›
6.10.2011
6
Pokračování…
oV evropské kultuře 18. století přináší osvícenství myšlenky o volném sdružování. Formy spolčování,
které přineslo dokonale organizované cechovní zřízení, zůstaly.
oS osvícenstvím přichází myšlenky o potřebě obecného prospěchu, vzdělávání, zlepšování duchovního
stavu lidstva a schopností lidského poznání.

6.10.2011
‹#›
6.10.2011
7
oPrvní osvícenská společnost vzniká v roce 1746 v Olomouci - SOCIETAS INCOGNITORUM ERUDITORUM
(Společnost neznámých.)
oPřírodovědec Ignác Born byl iniciátorem vzniku Soukromé učené společnosti, která se v roce 1784
prezentovala jako veřejná Královská česká společnost nauk.
oVe stejné době vzniká u nás první mecenášský spolek - Společnost vlasteneckých přátel umění v
Čechách (1796), která položila podporou výtvarného umění základy dnešní Národní galerie.

6.10.2011
‹#›
6.10.2011
8
…mecenášství…
oU nás byl velmi známým mecenášem architekt Josef Hlávka.
nDíky jemu máme do češtiny přeloženo celé dílo Shakespearovo. Mnohá umělecká díla byla zachráněna
tím, že je Hlávka kupoval do svých uměleckých sbírek a podpořil tak jejich autory.
n Sám přímo podporoval básníky, malíře a literáty (Aleš, Vrchlický, Zeyer, Dvořák, Sládek, Hynais),
vkladem 25 000 zlatých zřídil Fond na postavení sochy sv. Václava na Václavském náměstí v Praze,
podporoval i krajanské spolky a financoval zahraniční studentské stáže.

6.10.2011
‹#›
6.10.2011
9
Mezinárodní rozměr
oMíra svobod občanských byla vždy obecně dána mírou svobod společenského života toho kterého
evropského státu. Ale byly to právě skupiny občanů v tom či onom státě, které právě vybojovávaly
občanské svobody.
nREPEAL
nBOYCOTT
nMAFIE

6.10.2011
‹#›
6.10.2011
10
Tajné spolky
oTajné spolky, neboli tajné společnosti, tvořili ponejvíce rosenkruciáni, svobodní zednáři a
ilumináti.
nTyto občanské iniciativy měly mnoho důvodů proč byly tajné. Smyslem utajení těchto společností a
spolků nebyly nutně úmysly nečestné.
nJejich členové se mnohdy právem domnívali, že absolutistický stát například by neměl pochopení pro
jejich úmysly pracovat pro všeobecné povznesení společnosti a pro její blaho.
oNavíc u tajných společností bylo jejich utajení někdy nutné pro jejich mezinárodní provázanost
(svobodní zednáři), nebo pro nevhodnost běžné organizační struktury (volnomyšlenkáři).
nJejich největším přínosem bylo to, že se stát začal spolkovým životem zaobírat.

6.10.2011
‹#›
6.10.2011
11
Občanská společnost a právo
oJiž římské právo znalo pojem collegia, což znamená také spolky stavovské a zájmové korporace,
živnostenské cechy, sdružení zájmová či obchodní, společenstva kultová, bratrstva pohřební a
charitativní organizace. Vesměs platilo, že spolek nabývá způsobilosti k právům již tím, že se
ustaví. P
npochopitelně, že právně byly uznávány spolky dovolené, ale svoboda spolčovací byla omezována jen
výjimečně, zrovna tak jako byla postupně rozšiřována.
oI římské právo zná ovšem termín collegia ilicita, což byly spolky nedovolené. A tak můžeme říci,
že dějiny občanské společnosti jsou zároveň dějinami omezování a rozšiřování svobody sdružování.

6.10.2011
‹#›
6.10.2011
12
Občanská společnost a právo
o„Občanská společnost je (…) i tou nejlepší pojistkou proti možnému nástupu autoritativních sil,
které se vždy hlásí o slovo tehdy, kdy má společnost pocit otřesu či nejisté budoucnosti, a které
mají pochopitelně tím lepší podmínky k ovládnutí země, čím více moci zůstává v centru. Komunisté
dobře věděli, proč potřebovali ovládnout, zmanipulovat a podrobit si každý včelařský spolek…“
o (Václav Havel - CO JE OBČANSKÁ SPOLEČNOST - projev 26.4.1999 v Minneapolis, USA)

6.10.2011
‹#›
6.10.2011
13
19. století
oVažme si veřejnosti. Veřejnost jest hlavním předmětem státního pokroku, poněvadž jen veřejností
všem občanům se umožňuje, aby do ústrojí státního každý podle sil svých zasahoval. A zajisté onen
stát spíše rychleji k ideálu svému pokročí, v kterém se politické uvědomění ve všech občanech
vzbudilo, nežli onen, v kterém jeden nebo hrstka státníků v paragrafech zastaralých člunek státu
veslem svého rozumu řídí. Veřejnost jest spolu jediným prostředkem k poznání našich mravních neduhů
a jich vyléčení.
o (novinový článek, 1848)

6.10.2011
‹#›
6.10.2011
14
oV polovině 19. století se u nás začíná formovat moderní občanská společnost. S rozvojem spolkové
činnosti jde ruku v ruce jejich podpora. Demokratická společnost je vždy příznivě naladěna projevům
filantropie a mecenášství. Konkrétní adresná podpora je předpokladem jejího účelného a
kontrolovatelného využití, na rozdíl třeba od obecně pojatých státních dotací, které nejsou
rozdělovány transparentně.

6.10.2011
‹#›
6.10.2011
15
oDůležité bylo i to, že lidem, kteří podporovali iniciativy občanské, dostávalo se na druhé straně
značného společenského uznání. Navíc si sami ve vlastním zájmu vhodně kontrolovali využití jimi
investovaných prostředků.

6.10.2011
‹#›
6.10.2011
16
Příklady spolků…
oSPOLEK STÁLCŮ
oSpolečnost pro lidská práva (1835)
oSpolek Evropa (1854)
oSpolek ctnostných
oSpolek pro péči o propuštěné vězně
oSOKOL (1862)
o…
o
o

6.10.2011
‹#›
6.10.2011
17
Další spolky…
oMeteorologický spolek na Moravě (1816),
oSlezská společnost pro povznesení vlastenecké vzdělanosti (1803).
oZoologická stanice u rybníka Dolnopočernického (1888),
oTheosofický spolek v Praze (1897),
oSpolek českých zvěrolékařů pro země Koruny české (1899)
oSpolek hornický a hutnický v Moravské Ostravě (1877)
oa mnohé další. Řada spolků vzniká na půdě církví. Mnohé neslouží pouze účelům církevním, ale mají
zcela širší platnost. Vznikají i spolky s výraznými rysy samaritánskými.

6.10.2011
‹#›
6.10.2011
18
ČSR 1918 - 1938
oV republice pochopitelně pokračují v činnosti spolky tradiční, avšak vznikají nová sdružení a
dochází ke značnému rozšíření jejich činnosti. V zemi se objevují spolky mezinárodní, pracující na
bázi kulturní výměny. Jsou zakládány odbočky PAN KLUBŮ, Rotariánů, Spolků všech lidí – vzniká řada
sdružení pro pěstování styků mezi národy. Zde stojí za to poznamenat, že právě u nás (1925-1926)
vznikla myšlenka hnutí Panevropského. Myšlenku tu podpořil mimo jiné i prezident Masaryk a následně
vzniklé občanské sdružení Panevropská unie Čech a Moravy (1926), které bylo obnoveno po roce 1989.

6.10.2011
‹#›
6.10.2011
19
oZnačný rozvoj prodělávají spolky turistické.
nPrvním turistickým sdružením v našich zemích byl v roce 1886 založený spolek „Pohorská jednota
Radhošť“ ve Frenštátě na Moravě.
nV roce 1888 byl založen „Klub českých turistů“
nDruhým největším turistickým klubem byl Hauptverband deutscher Gebirgs - und Wandervereine

6.10.2011
‹#›
6.10.2011
20
oSpolky tělovýchovné a sportovní
nV roce 1882 se koná první Všesokolský slet na Střeleckém ostrově, kde se představilo 750 cvičenců.
V roce 1923 má Sokol 603 903 členů, v roce 1929 629 136 členů ve 3 130 jednotách. Sokol vlastnil
843 tělocvičen a jenom na příspěvcích vybíral ročně přes milion korun.
nK hnutí sportovnímu je třeba připočíst ještě Dělnické tělocvičné jednoty, Jednoty orelské,
tělocvičné odbory hasičské a střelecké, národně sociální, Selské jízdy, Federované dělnické
tělocvičné jednoty, Německé tělocvičné spolky, Židovské tělocvičné spolky a další drobné
organizace.

6.10.2011
‹#›
6.10.2011
21
oV roce 1911 se začíná v Čechách rozvíjet skauting, v roce 1914 je založen první samostatný spolek
„Junák –český skaut“. V roce 1930 má Svaz Junáků – skautů 34 253 členů.

6.10.2011
‹#›
6.10.2011
22
oVýrazným rysem občanské uvědomělosti byla práce dobrovolnická
nZde měla velmi silné postavení Společnost Československého Červeného kříže - v roce 1930 v ní
pracovalo přes 35 000 samaritánů a samaritánek. Dorost ČsČK sdružoval v té době 483 000 členů.

6.10.2011
‹#›
6.10.2011
23
oK tomu všemu je třeba přičíst tisíce drobných spolků počínaje hasičskými a konče čtenářskými a
pěveckými. Nebylo u nás obce, jejíž společenský život by se neodvíjel od existence dobrovolných
sdružení občanů. Bylo zcela běžné, že v obci mající okolo 5 000 obyvatel bylo 30 i více sdružení.

6.10.2011
‹#›
6.10.2011
24
Občanská společnost a politika
oV období do roku 1939 projevovaly politické strany zájem o spolkové hnutí a některé politické
strany vytvářely přímo své vlastní korporace.
oVzhledem k mnohotvárnosti občanské společnosti nebylo možné, aby si nějaká politická strana
uzurpovala právo na „majetnictví“ nějaké hnutí či společenství.
oPolitické strany a občanský sektor existovaly vedle sebe, prolínaly se, vzájemně se ovlivňovaly,
řešily případné problémy, spory, spolupracovaly.
nVztah mezi politickými stranami a občanským sektorem nebyl nijak definován a nikdo se ani o jeho
definici nepokoušel.

6.10.2011
‹#›
6.10.2011
25
ovznik národního státu, kterým Československo bylo, nastolil novou společenskou situaci. Stát
hledal v některých občanských iniciativách oporu. Našel ji u Sokolů, u legionářských spolků, avšak
jak se polarizoval politický život, tak se začal polarizovat i život spolkový.
oZejména vznikem krajní levice po rozdělení české sociální demokracie v roce 1921 (vznikem KSČ)
dochází i k ideové diferenciaci v odborovém hnutí, ve sportovní činnosti, v mládežnickém hnutí i
v dalších oblastech.
nA tak máme například pravicové skauty (Svaz Švehlových junáků skautů Československa) i  rudé
skauty (Spartakovi skauti práce). Podobné příklady bychom našli ve sportu a u dětských a
mládežnických organizací.

6.10.2011
‹#›
6.10.2011
26
o