Průvodce procesem komunitního plánování sociálních služeb. MPSV ČR, Praha 2004 Transparentnost procesu pro veřejnost Spolupráce a. efektivita procesu o podobě sociálních služeb v daném místě. Rozhodování radnice je tak zakotveno v širším konsenzu mezi účastníky procesu plánování, u nichž lze předpokládat posíleni pocitu sounáležitosti s komunitou. Radnice uplatňuje svůj partnerský přístup i v sociální oblasti a je občany mnohdy vnímána jako iniciativnější a otevřenější. • Veřejnost lépe přijímá jednotlivé kroky i konečná rozhodnutí je-li veřejnost o průběhu plánovacího procesu a jednodivých krocích postupu informována a má možnost se do něj aktivně zapojit, získává hlubší a ucelenější pohled na oblast sociálních služeb a postup při plánování i rozhodování o sociálních službách se stane průhlednějším. Jasné pozadí vzniku konlcrétních návrhů, opatření a realizovaných aktivit přispívá k tomu, že jsou změny lépe přijímány a veřejnost má větší zájem se na nich podílet. • Lepší možnosti řešení - zpětná vazba, nápady, argumenty, spolupráce Principy společných sedcávání, diskusí, konzultací a spolupráce prolínají celým plánovacím procesem. Nabízejí nejen vzájemné obohacení, ale představují také významný prvek v efektivitě řešení a přístupu k problémům. Díky vzájemnému sdílení informací a diskutování o nich se často objevují nové souvislosti a myšlenky, které přispívají ke kvalitě, originalitě a smysluplnosti způsobu řešení. Jasná pravidla procesu • Systém sociálních služeb je srozumitelný Plánování sociálních služeb probíhá podle určitého rámce a má jasně daná pravidla. Kromě toho je plánování otevřené pro všechny, kteří mají zájem se na něm podílet, a díky pravidelnému zveřejňování informací umožňuje se v něm snadno zorientovat. Sociální služby jsou tak koncipovány na základě transparentního postupu a celý systém se díky tomu stává srozumitelnějším. 3. Hlavní zásady a principy komunitního plánování sociálních služeb Komunitní plánování je nástroj, který napomáhá zajišťovat územní dostupnost sociálních služeb v jednotlivých obcích nebo regionech. Jeho prostřednictvím hledáme odpověď na otázku: „Jaké sociální služby mají v obci, městě, regionu být, aby odpovídaly specifikům místa, potřebám celé komunity i potřebám jednodivců?" Na tento dotaz není snadné dát rychlou odpověď Procesy komunitního plánování vždy vycházejí ze zdrojů, které jsou k dispozici, a charakteristik daného místa, to znamená, že jeho podoba je vždy originální. Jisté podobností však můžeme nalézt. Jsou to zásady a principy, které jsou při procesu komunitního plánování respektovány a které tvoří základ pro všechny aktivity bez ohledu na místo, kde jsou realizovány. Míra jejich naplňování je rozhodující pro kvalitu celého procesu. a) Partnerství a spolupráce Sociální služby odpovídají potřebám Principy komunitu ílio plánování sociálních služeb Partnerství vychází z potřeb a cílů všech účastníků, které jsou stejně důležité. Uplatňovat zásadu partnerství a spolupráce znamená hledat, koho bychom mohli oslovit a přizvat ke společné práci, k plánování postupu Í realizaci akce. Poté teprve následuje identifileace možností a způsobů řešení stanoveného problému. Dobrým vodítkem pro to, OsIove koho oslovit, je zaměřit se nikoliv na předmět řešení, nýbrž na jeho Partne okolí, tj. položit si otázku: „Koho se problém dotýká? Kdo může mít z jeho vyřešení užitek?" Tak můžeme vytipovat velkou skupinu partnerů a nabídnout zapojení do práce. Je velmi pravděpodobné, že tímto způsobem sezveme k jednomu stolu lidi nebo organizace, které spolu dříve neměly mnoho společného. To, ca nás spojuje, je společně sdílený záměr a představa, že nalezneme nějaký způsob a stanovený problém vyřešíme. 10 11 Partnerství oditrýví netušené zdroje Delegování dalších partnerů Lolcální a nadregio-nální partnerství Partnerství zvyšuje přijetí a udríitelnost Druhým dobrým vodídtem může být otázka: „Jaké zdroje budou lc řešení problému potřeba?" Je možné, že stávající zdroje, které máme k dispozici, jsou nedostatečné. Pomocí partnerství můžeme potřebné zdroje získat. Tímto způsobem lze zapojit do práce i ty, kteří si zdánlivě nemají co říci. Důležitý je v tomto případě „bonus - zisk", který může společná akce přinést a který nemusí být pro všechny zúčastněné stejný. O této okolnosti je dobré od počátku se všemi-otevřeně hovořit. Podnět k partnerství může dát kterákoliv strana „trianglu" (uživatel - zadavatel - poskytovatel). Možnost navrhnout další partnery musí mít každá ze zúčastněných stran. Zřejmě jiné partnery navrhne zadavatel (předpokládejme spíše instituce a organizace veřejné správy), jiné poskytovatel (spíše nestátní organizace, jejichž působnosti se problematika dotýká), jiné uživatel (organizace podporující uživatele, neformální nebo svépomocné skupiny i jednotlivce). Partnerství může být budováno z lolcální úrovně směrem k úrovni kraje, případně republiky. Na horizontální úrovni se může jednat o zapojování dalších partnerů mimo oblast sociálních služeb (orgány veřejné správy, podnikatelské subjekty, profesní organizace, komory, obchodní společnosti nejspíše např. ze sféry zdravotnictví, školství, regionálního rozvoje atd.). Je velmi vhodné navázat na dříve realizovanou a osvědčenou spolupráci. Je důležité, aby jednodiví partneři měli možnost vymezit si vlastni roli v projektu (evenc. jim pomoci tuto roli najít). Široce vytvářené horizontální partnerství může přinést nové, zpočádtu zcela neočekávané zdroje. Partnerstvím získáváme udržitelnost a zvyšujeme pravděpodobnost přijetí projektu za strany veřej nosu. Partnerství, které respektuje reálné potenciály jednotlivců i organizací a míru zapojení podle možností, je udržitelné. Obdobný efekt nastává v případě společenské akceptace. Jednotliví partneři předávají reference svým cílovým skupinám. Rozšiřují tak okruh veřejnosti, která projekt může podpořit. UŽIVATEL Obrázek: „triangl" (uživatel - zadavatel - poskytovatel) b) Zapojování místního společenství Zapojovat Udí, kteří v obci žijí (ej. místní společenství), znamená především s nimi komunikovat. Promyšlená a plánovaná komunikační kampaň může významně podpořit dosažení stanovených cílů. Předpokladem dobré komunikace s veřejností je dobrá komunikace uvnitř týmu realizátorů procesu komunitního plánování. Nerovný přístup k informacím v týmu může přinést velké zklamání a ztrátu partnerství, jak potvrzují zkušenosti z praxe. Je vhodné, aby rozšiřování informací uvnitř realizačního týmu bylo formulováno jako jeden z průběžných úkolů, za který je jasně stanovená odpovědnost. Komunikaci uvnitř týmu však nelze zužovat jen na zajištění toku informací. Nezbytné je zajistit porozuměni problému a sdílení společné představy o podobě sociálních služeb. Především tomuto cíli je nutné věnovat pozornost. Je velmi užitečné - prostřednictvím partnerské atmosféry (každý může říci vlastní názor) - vytvořit v týmu takové prostředí, kdy lze otevřeně vyjádřit pochybnost, nebo přiznat, že něčemu nerozumím. V takové chvíli nelitujte času na vysvědování a diskusi. Vymam Icomuniltace 12 13 EComunilcace i "veřejností Cílem komunikace s veřejnosti je zajistit průhlednost a zřetelnost aktivit a získání její dostatečné důvěry, aby byla ochotna sdělit svůj názor - poskytovat zpětnou vazbu - podněty. Informujte o tom, čeho chcete dosáhnout (o viditelných cílech), informujte také o způsobu, jakým, má být cílů dosaženo, kdo se bude podílet a jak. Také pro vnější komunikaci je nezbytné mít zpracován plán komunikace s veřejností a stanovit zřetelně odpovědnost za jeho realizaci. Obdobně jako v případě komunikace uvnitř týmu, ani komunikaci s veřejností nezužujte pouze na zajištění předávání informací (koho budeme informovat, jak zajistíme, aby informaci rozuměl, kdy to uděláme apod.). Pouhé předáváni informací nestačí, veřejnost je potřeba do procesu komunitního plánování sociálních služeb zapojit. K tomu je možné využít řadu ověřených postupů a. metod (plánovací fórum/víkend, ankety, minireferendum, konference o představě budoucností apod.). Tyto techniky umožňují, aby se veřejnost na plánování přímo podílela (zpětná vazba, náměty pro další práci atd.), a představují šanci k nalezení dalších partnerů - konkrétních osob, které se mohou zapojit do práce. Pokud se podaří vzbudit zájem veřejnosti, nezapomeňte podat zpětnou informaci, co se s podněty, připomínkami a návrhy dále stalo. Nikdo nemůže očekávat, že proces komunitního plánování uspokojí všechna přáni a potřeby veřejnosti. Prostřednictvím komunikační strategie však lze vysvětlit, j alce jsou k dispozici zdroje, jaké existují potřeby, které oblasti budeme řešit prioritně. Pokud zajistíme, aby se veřejnost procesu plánování sociálních služeb přímo účastnila, zvýšíme také pravděpodobnost, že veřejnost pozitivně přijme konečná rozhodnuti. c) Potřeby, priority a směry rozvoje jsou stnnnvpny lidmi, kteří v obci žijí Samostatná působnost obce Obec je na prvním místě definována jako samosprávné společenství občanů. Vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče v souladu s místními předpoldady a zvyklostmi (tedy také zajišťování potřebných sociálních služeb) patří do samostatné působností obce, jak je uvedeno v § 35b zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znení. Posláním sociálních služeb je pomáhat lidem při řešení jejich nepříznivé sociální situace, reagovat adresně na existující potřeby. Kdo jiný může říci, jaké služby mají v obci existovat (být k dispozicí) a jakým způsobem mají být poslcytovány, než obyvatelé obce, kteří služby využívají nebo mohou využívat. V praxí se občas sedcáváme s požadavkem: „Řekněte nám, jaké sociální služby u nás máme mít, a my to již zařídíme". Na tuto otázku nemůže uspokojivě odpovědět nikdo jiný, než ten, kdo v obci žije. Priority rozvoje jsou také otázkou zdrojů, které budou pro dosahování stanovených cílů k dispozici, což je více než cokoliv jiného kompetence všech, kdo jsou do plánování a zajišťování sociálních služeb zapojeni. V neposlední řadě nelze očekávat, že najdeme zcela totožné potřeby u stejných cílových skupin ve dvou rozdílných obcích, obdobně nelze očekávat, že řešení obdobných problémů bude probíhat na dvou podobných místech stejně. Komunitní plánování sociálních služeb umožňuje reagovat na typické a neopakovatelné místní podmínky rozmanitým způsobem. Tato zásada je také pojisdcou proti nabídkám různých agentur a organizací: „My vám ten komunitní plán napíšeme" (rozuměj: my to uděláme za vás). Taková nabídka svědčí o naprostém nepochopení podstaty komunitního plánování, které je komunitnim právě proto, že se na něm přímo podílejí ti, jichž se stanovená problematika dotýká. Sociální služby v obci Potřeby a zdroje d) Průběh zprarnváqí komtmitníhn plánu je stejně důležitý jako jeho výstupy Soustřeďte se na proces plánování a hledejte způsoby, jak co nejlépe reagovat na potřeby všech zúčastněných. Komunitní plánování definujeme jako stále se opakující proces, pří kterém jsou zjišťovány potřeby a zdroje a hledána taková řešení, která nejlépe odpovídají místním podmínkám a potřebám lidí. Nejdůležitější tedy není zpracovat komunitní plán. Důležité je realizovat proces rakovým způsobem, aby bylo možné zachovat jeho kontinuitu. V praxi to znamená dohodnout se na prioritách (čím se budeme zabývat nejdřív a čím později) a stanovit si cíle, které jsou splnitelné. Tento postup je zcela legitimní, protože potřeb je téměř vždy více, než kolik je Důraz na proces plánování 14 15 k dispozici zdrojů. Záruka kontinuity plánování umožňuje postupné zlepšování situace a to, čemu se nemůžeme věnovat nyní, bude řešeno „v druhém kole". Zpracovaný komunitní plán sociálních služeb je pouze jedním z milníků plánovacího procesu. e) Kompromis přání a možností Atmosféra otevřená V v * rcscnl konflilctů. Konsenzus Komunitní plánování nemá kouzelnou moc, aby dokázalo okamžitě splnit všechna přání a očekávání. Není ani nástrojem k prosazovaní potřeb a přání některé ze zúčastněných stran. Komunitní plánování sociálních služeb znamená dialog a spolupráci, jejichž pomocí můžeme objevit nové, netušené zdroje k uspokojení zjištěných potřeb. Neočekávejte, že plánování nepřinese konfliktní situace. Právě naopak. Čím více partnerů se nám podaří do plánování zapojit (tj. čím více partnerů, organizací i jednotlivých osob bude ochotno se otázkou sociálních služeb zabývat), dm více můžeme konflikty očekávat. Konflikt dává příležitost k nalezení řešení a komunitní plánování již ze své podstaty jeho nalezení podporuje. Podaří-li se vytvořit otevřenou atmosféru, ve které bude možné říci vlastní názor, zcela určitě v této atmosféře bude možné hledat řešení vzniklých konfliktů. V řadě měst v CR, kde bylo plánování sociálních služeb zahájeno, byla tato zkušenost získána. Kompromisní řešení mezi tím, co bychom chtěli, a tím, co si můžeme dovolit, lze nalézt na konci jednání mezi zúčastněnými. Daleko udržitelnější je však řešeni konsenzuální, které nalezneme na konci procesu vyjednávání mezi spolupracujícími partnery. Aií tak či onak, reálné je takové řešení, které odpovídá zdrojům, jež máme k dispozici. 16 4. Jak zahájit proces komunitnilio plánování sociálních služeb • Začněte sami, ať už patříte mezi zadavatele, poskytovatele nebo uživatele služeb Při zahajování plánování se neobávejte pustit se do činností samostatné. Ujistěte se nicméně nejprve o zájmu ze strany obce či města a možnostech podpory ostatních subjektů působících v oblasti sociálních služeb zapojit se do procesu. Jako přínosné se ukazuje navázání kontakrů s některými městy, kde již plánování sociálních služeb probíhá, a získání praktických zkušeností, které iniciací procesu mohou napomoci. Dále je rovněž vhodné zapojit se do některých vzdělávacích programů, jež jsou k dispozici. Příklady: Polička Nutná podpora města Získání prvních zkušeností Dětské informační centrum Polička, pro které pracuji, se zabývá pomocí dětem s jakýmkoliv handicapem. Obrací se na nás ale i lidé, kteří postrádají vhodnou sociální službu a potřebují pomoc nebo radu. Vnosem regionu jsou dobře zajištěné služby pro seniory, ostapií druhy služeb však nejsou dostatečnézastoupeny. Komunitní plánování sociálních služeb jsem prota .vzala jako cestu ke zkvalitnění a doplnění nabídky sociálních služeb v Poličce. Začala jsem hned. Bylo mi jasné, že pokud se mi něco změnit, nemá cenu vyčkávat. První informace jsem získala z internetu, z MPSV, z měst, kde tíž plánování sociálních služeb probíhá. Na jejich základě a na základě vlastních zkušenosti z práce v sociální oblasti jsem připravila projekt na zaváděni komunitního plánování pro prvních 12 měsíců. Pro práci v triádě se mi podařilo získat referentku odboru sociálních věcí Městského úřadu Polička a potenciální uživatelku dosud neexistujících služeb - aktivní ženy, které mají přehled a zájem pomáhat lidem. Význam projektti pro město vysvětlila radě města vedoucí Odboru sociálních věcí a zdravotnictví Městského úřadu Polička. Rada města jej po měsíci schválila a my jsme začali oficiálně pracovat. 17 Vědět, co chceme zjistit Hmatatelný výsledek 5- Jak pokračovat v komunitním plánování sociálních služeb dále a na co se zvláště zaměřit • Zmapujte poskytovatele sociálních služeb Abychom mohli posléze přistoupit k samotnému plánování budoucí podoby služeb, musíme vědět, kteří poskytovatelé v daném místě působí, jaké služby a komu poskytují. Ačkoli se může zmapování stávajících poskytovatelů zdát jako relativně jednoduchý úkol, v praxi co může být mnohdy déletrvající proces. Po oslovení poskytovatelů, o nichž již víme, přicházíme díky jejich informacím na další poskytovatele. Můžeme rovněž přímo oslovit i starosty menších obcí nebo pracovníky úřadů. Při kontaktování poskytovatelů Í ostatních osob bychom měli mít jasnou představu, jaké konkrétní informace chceme zjistit - např. o jaký druh služby se jedná, jaká je cílová skupina a okruh klientů, kterým je služba poskytována, koho lze v případě zájmu kontaktovat jako zástupce poskytovatele atd. Jedním z výsledků mapování se tak může také stát informační brožura či katalog poskytovatelů, které budou srozumitelnou formou podávat informace o poskytovatelích působících ve městě nebo regionu a případně zmiňovat i další relevantní údaje. Vytvoření nebo aktualizace stávajícího adresáře poskytovatelů je velmi významným krokem v procesu plánování, u kterého lze zaznamenat okamžitý praktický přínos pro všechny strany a reakci okolí na vykonanou práci. Součástí komunkního plánování je také průběžné zveřejňování dílčích výstupů a právě informační materiál o poskytovaných službách je dobrou příležitostí již na počátku procesu přinést důkaz o tom, že tato činnost bude mít hmatatelné výsledky a praktický přínos pro všechny strany. Příklady: Havlíčkův Brod Jak už bylo uvedeno výše - mapování poskytovatelů sociálních služeb nám v Brodě trvalo delší čas, než jsme předpokládali. Pracovní verze Katalogu byla připomínkována samotnými poskytovateli a uživateli ve dvou kolech. Katalog se skládá ze čtyř částí. V první je představen odbor sociálních věci Mestského úřadu v Havlíčkove Brodě a odbor státní, sociální padpoiy Úřadu práce v Havlíčkově Brode. Ve druhé jsou pak samotni poskytovatelé sociálních služeb a organizace, které mají s poskytovanými službami co do činění. Katalog byl prostřednictvím radničníku Včela, distribuován do všech domácností v Havlíčkově Brodě (10 500 výtisků) a dalších organizací na území města. Ještě v průběhu ?iěkolika dalších měsiďt po jeho vydání zaznamenali jak úředníci Městského úřadu Havlíčkův Brad, tak poskytovatelé sociálních služeb řadu telefonátů a dotazů ohledně služeb, které poskytují, a to právě na základě tohoto Katalogu. Příklady: „ V záplavě informací, které k nám denněproudí, je Katalog jednou z těch, které neobtěžuji, ale naopak maji smysl. " „Dosud jsem o něčem nevěděla, díky za informace všem, kteří se podílí na tomto projektu." „Nebyla mi známa celá problematika sociálních služeb, vydání brožuiy pokládám pro občany za velice ttžitečné. " „ Vím, kam jít, až budu některou ze sociálních služeb potřebovat. " „Dozvěděla jsem se o službách, o ktetých jsem ani netušila, že v Havlíčkově Bradě fingují. " Třebíč I zde vznikl Katalog sociálních služeb, nový materiál, který až dosud ve městě chyběl. Obsahuje přehled poskytovatelů sociálních služeb, informace jsou uspořádány dle tematických okruhů tak, aby se v něm snadno každý orientoval. Nechybí kontakt a hlavní iidaje o poskytovaných službách. Byl vydán v praktickém rozměru A5 cl setkal se s obrovským zájmem institucí i občanů. Praha 12 V mapování organizací, které v regionu poskytují sociální služby, jsme měli trochu náskok. Od roku 2000 pořádá městská část Praha 12 pravidelně jednou ročně Veletrh sociálních služeb a volnoČasových aktivit. 42 43 V kulturním zařízení mestské části maji organizace nabízející sociální služby a služby volného času prostor k prezentaci a představeni své nabídky. Vzhledem k tomu, že se jedná o projekt, který nemá v městské části svým rozsahem obdoby, je zájem ze strany organizací opravdu velký. V současné době se veletrhu účastní všichni poskytovatelé sociálních služeb v regionu cl několik dalších, kteří v Praze 12 sice nesídlí, ale nabízejí služby uživatelům z městské části. Nedílnou součásti veletrhu je i katalog organizací, který obsahuje základní data o poskytovatelích, stručný popis jejich nabídky a kontakt. Tento katalog vychází každý rok v nové aktualizované podobě. Pro nose sebevědomí při zahájení procesu komunitniho plánováni v Praze 12 bylo důležité, že můžeme na. něco navázat a že existují činnosti, které lze využít a není třeba vše tvořit úplně od začátku. Takto jsme využili i vybudovanou síť například také mezi poskytovateli, kteří se zabývají problematikou dětí, mládeže a rodin v obtížných situacích. Již od roku 1995 nepřetržitě probíhají pravidelná měsíční setkání poskytovatelů služeb této cílové skupině. Jedná se o jednu neziskovou nestátní organizaci, dvě školská zařízeni, pedagogicko-psychologickou poradnu a dvě oddělení odboru sociálních věci a zdravotnictví Úřadu městské části Praha 12. Tato síť je nyní základem pracovní skupiny děti, mládež a rodina. Každý rok otiskujeme v Novinách Prahy 12 seznam poskytovatelů sociálních služeb včetně aktualizovaných kontaktů. Díky tomu se tyto informace dostávají do všech domácností městské části. Dále máme umístěné odkazy na elektronické stránky poskytovatelů (pokud je maji zřízeně) na internetových stránkách městské části. Milevsko Pro mapování poskytovatelů služeb jsme zvolili osobní rozhovor s každým poskytovatelem. Při osobním rozhovoru se člověk dozví mnohem více informací než z dotazníku. Přitom jsme o poskytovatelích potřebovali zjistit celou řadu informací. Domnívali jsme se, že nejsložitější bude otázka rozpočtu organizace. Při vlastních rozhovorech jsme ale u některých organizaci narazili na jiné problémy - například co se týče kapacit a vytíženosti služby. » Zjistěte potřeby uživatelů sociálních služeb Zjišťování potřeb je jednou z klíčových součástí procesu komunitnílio plánování sociálních služeb. Na základě srovnání potřeb, současné situace a finančních možností vzniká návrh podoby služeb a je možné připravovat konkrétní kroky či opatření. Jako první podklad při zjišťování potřeb je možné využít napr. strukturovaný dotazník, jehož vyplnění vyžaduje spíše osobní kontakt. Na dotazníková šetření mohou navázat například sedcání s uživateli, která slouží jako diskusní fóra k upřesnění přání a potřeb a představují možnost přímé reakce. Kromě zjišťování potřeb současných uživatelů je namístě také zmapování přání veřejnosti - zde musíme počítat s tím, že obecne veřejnost nemá většinou dostatek informací o sociálních službách, volíme proto odpovídající formy zjišťování. Dotazníkové šetření je možné spojit s distribucí informací -například může jít o brožuru či leták představující základní principy komunitniho plánovaní sociálních služeb, druhy sociálních služeb, obsah jednotlivých druhů sociálních služeb. U dotazníku je vhodné uvést rovněž informace o tom, jak k jeho vyplnění přistoupit, a to, kdo a kde je připraven zodpovědět případné dotazy. Důležitou otázkou zůstává, kolik respondentů je nutno v území oslovit, aby byla každému občanovi zajištěna možnost se k dané problematice vyjádřit. Můžeme vycházet z tezí, že například počet distribuovaných dotazníků (a brožur) bude shodný s počtem bytových jednotek v území nebo že počet bude shodný s počtem oprávněných voličů v území atd. Vedle adresně zasílaných dotazníků je dobré zjišťování potřeb podpořit dobrou propagací v médiích (nejlépe s předstihem a i v průběhu samotného zjišťování). Informování o zasílání dotazníků v předstihu z jisté částí omezuje to, že zaslané materiály skončí spolu s dalším množstvím souběžně doručovaných reklamních letáků v koši. Informační materiály a dotazník je dobré zpřístupnit pro zájemce také na internetu a veřejných místech (úřady, obchody, kulturní zařízení atd.). Počet sběrných míst by měl být volen optimálně, s ohledem na dostupnost pro všechny občany, charakter místa, v němž lze dotazník odevzdat, a způsob předání. Některým respondentům může vyhovovat např. sedcání s pracovnicí městského úřadu, někomu Dotazníky Diskusní fóra Distribuce dotazníku s dalšími iníbma-teriálv Počet oslovených respondentů Oznámení v médiích Síření dotazníku 44 45 anonymita sběrné schránky, někomu e-mail. U plošného zjišťování potřeb uživatelů, a veřejností se u prvních průzkumů nenechte zklamat případným malým počtem navrácených dotazníků. Důležitější než dosažení procentuálního maxima vyplněných dotazníků je v této fázi poskytnout uživatelům a veřejnosti možnost otevřeného vyjádření k sociálním službám. Příklady: tv I IV lrebic Při zjišťování potřeb uživatelů jsme využiti několika typů dotazníkových šetřeni a řízených diskusi. Uvědomili jsme si však, že zjistit potřeby některých skupin uživatelů je velmi obtížné. Vznikl tak například dílčí záměr pro letošní rok - v případe osob ohrožených závislostmi postupovat ve spolupráci s psychologem, který má k těmto lidem blízko, běžně s nimi pracuje a může tak zjistit jejich potřeby prostřednictvím hbubkových strukturovaných rozhovorů. Praha, 12 Naše městská cist na tomuto poměrně obtížnému úkolu spolupracovala s organizací, která se touto problematikou zabývá profesionálně. K rozhodnuti nás vedla iívaha, že proces dotazováni veřejnosti a uživatelů musí být připraven pečlivě a srozumitelně. Nyní máme k dispozici zmapované názory veřejnosti a zároveň zkušenosti s přípravou a vyhodnocováním. Jednou z fází zjišťování potřeb veřejnosti byla distribuce pečlivě zpracovaného dotazníku prostřednictvím Novin Prahy 12. Pro co největší komfort obyvatel jsme boxy na odevzdáni dotazníků umístili v prostorách supermarketů, kina, klubů maminek a dříve narozených, ale i v budově Úřadu městské části Praha 12. Zároveň bylo možné dotazník vyplnit elektronicky a odeslat e-mailem. Další částí šetřeni bylo telefonické dotazování. Vybraní obyvatelé dostali dopředu písemnou informaci o tom, že budou v určitém čase telefonicky vyzváni k zodpovězení otázek. Podle reakci dotazovaných byla tato fbnna užšího kontaktu úspěšná. Lide byli překvapeni tím, že se jich někdo dotazuje na jejich názor a že se mohou vyjádřit k problematice sociálních služeb. Výhodou je, pokud se telefonického dotazování účastní zástupci zadavatele, nejlépe starosta nebo zástupce starosty. Dotazovaní komunikaci s nimi přikládají větší váhu. Abychom uživatele seznámili s výsledky dotazování, uspořádali jsme veřejné setkání (informace jsou samozřejmě otištěny v místním tisku a zveřejněny na internetových stránkách), kam jsme pozvali zájemce z řad uživatelů, ale i poskytovatelů a zadavatele. Po krátkém shrnutí dat měli účastníci možnost v několika skupinách diskutovat nad konkrétními problérny, které byly členěny podle základních cílových skupin uživatelů. Tím se nám podařilo poměrně přirozenou cestou najít další aktivní členy z řad uživatelů, kteří se dále zapojili do plánovacího procesu. Tyn nad Vltavou Zjištění potřeb uživatelů jsme se rozhodli provést mj. i „praktickým pokusem". Domluvili jsme se s vozíčkářkou, aby projela celé město a ověřila dostupnost všech úřadů, bankomatů, obchodů i veřejných WC. Z celé akce vznikl velmi zajímavý krátký film „ Vozíčkář na zkušené", který se nyní napr. promítá na základních školách. Poznámky z této cesty pak byly podkladem pro identifikaci hlavních bariér, vypracováni návrhů na jejich odstranění (včetně možných řešitelů a finančních zdrojů) a zpracování mapy dostupnosti ulic ve městě z pohledu vozíčkáře. • Zapojujte veřejnost Veřejnost je možné oslovit nejen prostřednictvím různých dotazníků či anket, ale nej přínosnější je uspořádání různých společných akcí a sedcání. Může se jednat například o pouliční prezentace, kde vzniká příležitost ke spontánnějšímu představení služeb jednotlivých poskytovatelů, ale i procesu plánování jako Způsoby takového. Hned na místě můžeme rovněž sbírat připomínky lidí, zaP°Jenl _ t verejnosti dotazovat se jich, iniciovat jejich projev grafickou formou nebo je inspirovat 1c vyjádření na „nástěnce názorů" apod. Velmi úspěšná bývají setkání spojená s barvitějším programem (představení zdravotnických pomůcek, vystoupení dětského sboru atd.). Plánování 46 47 Příležitost k získání dalších spolupráca vníitů Zpětné informo- sociálních služeb se talc lidem podvědomě spojuje se zajímavým zážitkem a není pouhým slovem na papíře. Značný efekt mnohdy přináší zvláštní veřejná sedcání pořádaná výhradně k sociální problematice. V tomto případě nelze očekávat velký zájem ze strany veřejností, nicméně ti lidé, kteří mají k tématu co říci, jistě rádi využijí nabízené příležitostí a právě z jejich řad se mohou „rekrutovat" další aktivní spolupracovníci. Názory zjištěné v průběhu všech uvedených akcí představují bohatý materiál, s nímž dále pracujeme, a reflektujeme náměty a připomínky, jež jsme obdrželi. O výsledcích takové práce se snažíme podávat veřejnosti zpětně informace, což je způsob, jak si udržet přízeň Udí a ukázat jim, že s jejích návrhy počítáme. Příklady: Havlíčkův Brod Veřejnost je do kamunitniko plánováni v Brodě zapojena prostřednictvím dotazníkových setření a verejných slyšení. V rámci procesu byla tispořádána výtvarná a literární soutěž pra žáky a studenty místních základních a středních škol. Nejzdařilejši výtvarné práce byly vystaveny v sále Staré radnice a nejlepsí literární práce byla dokonce ve spolupráci s místní kabelovou televizí zfilmována a stala se v daném období divácky nejsledovanějŠím příspěvkem. Třebíč Zapojováni veřejnosti v Třebíči proběhlo zejména prostřednictvím těchto akcí: a Průzkum názorů veřejnosti; dotazník obsahoval též „okénko" s možností uvést kontaktní adresu. Tak jsme získali aktivní občany pro další spolupráci. 9 Veřejné setkání s občany k plánování sociálních sltižeb a výsledkům průzkumu názorů veřejnosti, a Interaktivní výstava - součástí byla i akce Sociální služby: jaké jsou a jaké by měly být, kdy návštěvníci měli možnost svá přání namalovat. m Připomínkování pracovní verze komunitniha plánu občany. • Dále pracuji tři občanské pracovní skupiny - občané přímo spoluvytvářejí první verzí komunitniha plánu. Týn nad Vltavou jako jeden ze způsobů zapojování veřejnosti do plánování sociálních služeb jsme se rozhodli zvolit anketu. Několikrát jsme se sice setkali s tvrzením, že anketou mezi veřejností se o sociálních potřebách nic nedozvíme, neboť lidé se o sociální problematiku spontánně nezajímají, avšak ukázalo se, mají-li lidé možnost projevit svůj názor a vyjádřit se k tomu, co je tíží, někteří toho rádi využijí. Hlavním cílem ankety bylo zjistit, jaká je obecně injbrmovanost o poskytovaných službách, které služby občanům chybí, spokojenost s využitím stávajících služeb a podněty ke zlepšení současné situace. Ve druhé části ankety respondenti odpovídali na otázku, co považuji za ne/větší bariéru ve městě [nejednalo se přitom jen o bariéiy fyzické (architektonické), ale například i o bariéry ve vztazích ?nezi lidmi]. Anketní lístky byly distribuovány jako příloha místní ho měsíčníku a k dispozici byla samozřejmě i kopie pro jednotlivé cílové skupiny, které jsme oslovili prostřednictvím jejich zástupců aktivně se účastnících procesu komunitniha plánování. Dalšími distribučními místy byly informační centrum, Domov svaté Anežky v Cihovicich a samozřejmě nechyběla ani možnost vyplnit anketu prostřednictvím formuláře na internetu. Anketu zodpovědělo celkem 171 respondentů a možná trochu překvapivě významná část z yiich označila za nejvýznamnějšíproblém ve městě drogy. V Týně avion žádná podobná služba nyní neexistuje a tak se právě díky anketě podařilo narazit na problém, jenž je lidmi vnímán jako podstatný a který by jinak mohl zůstat na okraji zájmu. Z výsledků ankety jsme také vycházeli při' formidaci priorit pro příští rok, kdy jeden z okruhů, na kteiý se budeme zaměřovat, je právě protidrogová prevence. Ostrava Měli jstne problém zaujmout veřejnost v průběhu konzidtačniho procesu. Důvodů může být více - letní měsíce, ale možná také velikost 48 49 města... Napadlo nás, že bude vhodné do budoucna vytvořit permanentí příležitost veřejnosti k připomínkování, a to jak komiinitnibo plánu, tak procesii komunitního plánování sociálních služeb. Naším specifikem je nejen velikost, ale i volnejší statutární -uspořádání města, jež je správně členěné do 23 městských obvodů. Protože některé kompetence jsou statutem svěřeny těmto obvodům, je pak z pozice města obtížná koordinace služeb, jak v oblasti sociální, tak třeba v oblasti bydlení. Nyní nás čeká vyjednáváni se starosty městských obvodů o součinnosti při realizaci Komunitního pláiiu rozvoje sociálních služeb, bez které se při realizaci někteiých cílů a opatření neobjedeme. O tyto aspekty je plánováni v Ostravě zřejmě složitější než v menších městech. m Zvažte možnost zpracování dodatečných analýz V případě, že se objeví nutnost zjištění dalších významných údajů nebo zpracování rozsáhlejších analýz naznačujících např. budoucí rozvojové trendy apod., je namístě nejprve si ujasnit, co má být cílem jj&j zjišťování a k čemu mají výsledky sloužit. Posléze můžeme oslavit analýz příslušné instituce, které potřebné údaje centrálně shromažďují (např. Český statistický úřad apod.), s již konlcrétrúmi dotazy. Někdy je samozřejmě nutné dohledávat specifičtější data přímo v místě. Velmi často se jedná např. o zjištění věkové struktury obyvatelstva, zaměstnanosti, počtu uživatelů sociálních služeb a jejich procenta v populaci obce, regionu atd. Příklady: Karviná V souladu s plánem činnosti jsme se rozhodli zpracovat také sociodemografickou analýzu města Karviné. Koordinátorka komunitního plánování (zaměstnankyně Magistrátu města Karviné) získala většinu nezbytných informací, statistických údajů a podkladů ke zpracování (hlavní zdrojem byl Český statistický úřad) a hiáda následně navrhla obsah tt rozsah analýzy. Samotné zpracováni shromážděných dat a jejich analytické zhodnoceni pak bylo svěřeno studentovi vysoké školy (sociodemografická analýza tak byla zpracována pouze na základě dohody o provedení práce). Zpracovaná sociodemografická analýza je v porovnání s dostupnými analýzami jiných měst velmi kvalitní a poskytuje ucelený pohled na sociodemagrafickou situaci ve městě včetně výhledu do budoucna. Analýza obsahuje takové údaje a zjištěni, jako jsou např. věková struktura a vývoj počtu obyvatel, národnostní složení obyvatel města, porodnost, úmrtnost, přirozený přírůstek, rozvodovost, snatečnost, vzdelanostní struktura, data o zaměstnanosti a nezaměstnanosti, pocty uchazečů o práci, vývoj mezd, zjištěni počtů ekonomicky aktivních obyvatel, údaje o bydlení a domácnostech atd. Vzhledem k tomu, že ve městě dosud neexistoval takový jednotily přehled, uvítaly ho i pracovni skupiny, které jej vytížily jako jeden z podkladů pro stanovováni konkrétních opatření komunitního plánu. Například údaje o složeni obyvatel v jednotlivých městských částech byly důležité při rozvaze o zřizování volnočasových aktivit a jejich směrováni do těch části, kde žije nebo studuje nejvíce děti a mládeže. Praha 12 Hlavni město Praha má několik specifik a mezi jedno z nich patří poměrně komplikované správní člmění, které se za pár let několikrát měnilo. Z tohoto důvodu je obtížné dostat se k přesným statistickým datům, která odpovídají obvodu „nových" městských části. Právě proto jsme chtěli mít přehled o sociálně demografické situaci v městské části včetně prognostických předpokladů a využili jsme k tomu zaváděni procesu plánování sociálních služeb. Zpracování sociálně demografické analýzy jsme zadali prověřené dvojici odborníků, kteří vypracovali velmi podrobnou a užitečnou zprávu. Její prognostická část je velmi důležitá pro odpovědné plánování rozvoje sociálních služeb v regionu, neboť otevírá pohled do budoucna. Myslíme si, že tato data, zejména prognózy, jsou stejně důležitá jako informace získané od samotných uživatelů sociálních služeb. Ukázalo se například že v současné době je 14,6 % obyvatel městské části ve věku nad 60 let, avšak v roce 2017 bude tento podíl činit 36,5 % a v roce 2032 dokonce 43 %. Je proto jasné, že na tuto cílovou skupinu bude nutné se v budoucnu intenzivně zaměřovat. 50 51