Psychoterapie s dětmi a dospívajícími (PST 449) Garant: PhDr. Roman Hytych, Ph.D. (romhyt@gmail.com) Vyučující: PhDr. Roman Hytych, Ph.D., Mgr. Magda Valášková (valaskova@mansio.cz) Externí bloky: Mgr. Kateřina Ingrová (Dětská nemocnice, arteterapeutická místnost), úterý 16:30-20:00, ve dnech 16. 10. a 30. 10. (katerina.ingrova@fnbrno.cz) Mgr. Ondřej Mikauš (SVP Help Me, Bořetická 2, Brno-Vinohrady), úterý 16:00-19:30, ve dnech 13. 11. a 27. 11. (mikaus@email.cz) Typ studijního předmětu: povinný (PST) Rozsah předmětu: 5 kredity ETCS Forma výuky předmětu: sudé týdny přednáška, liché seminář, 18 – 19:30, U35 Způsob ukončení: zkouška Základní charakteristika Kurz je rozdělen na dvě části: teoretickou (přednáška), kasuistickou (seminář). Teoretická část vytyčuje základní témata související s psychoterapií dětí a dospívajících. Přednášená témata jsou v průběhu semináře podrobena kritické diskusi a ilustrována konkrétními kasuistickými zlomky (viz podrobný sylabus). Požadavky na ukončení předmětu Je požadována aktivní účast na seminářích a blocích externistů (80%). Předmět je ukončen zkouškou. Podkladem pro hodnocení je průběžné zpracování zadaných úkolů: 1. Vypracování dvou kritických recenzí (1-2 normostrany), jedné česky psané knihy a jednoho cizojazyčného článku zabývajících se psychoterapií dětí a dospívajících (termín odevzdání do konce října); 2. Vypracování formulace klinického případu: na základě zápisu z prvního setkání provést formulaci klinického případu (viz Ingram, 2006) vámi vybrané příběhu podaného v hrubých záznamech z terapeutického procesu, který posléze zpracujete v závěrečné práci (termín odevzdání do konce října); 3. Vypracování závěrečné práce v rozsahu 7 normostran, která použije jeden z nabídnutých „neúplných příběhů“ jako podklad pro kritickou analýzu procesu psychoterapie. Práce popíše silná a slabá místa záznamu psychoterapeutického procesu, navrhne alternativní řešení a vše podpoří analyticky zpracovanými, konkrétními ukázkami výchozího textu a argumentací zakotvené ve vybraném psychoterapeutickém přístupu (literatura obsahuje minimálně dvě knihy a tři články zabývajících se tématem psychoterapie dětí a dospívajících v daném psychoterapeutickém přístupu). Přínosem je i úvaha nad limity, se kterými byste se ve vaší pst práci setkávaly (vaše aktuální kompetence, situace rodiny, instituce v níž terapeutický proces probíhá). Zásadní je příběh vložit též do kontextu vývojové psychologie. Písemně zpracovaná seminární práce je odevzdána v zadaném rozsahu do 6. 1. 2012 včetně. Podrobný sylabus (6 bloků, seminář a přednáška) 1. Úvodní přehled problematiky, cíle kurzu a uzavření kontraktu se studenty. Relevantní diagnostické kategorie, intervenující instituce a legislativní rámec. Nosologická versus problémová diagnóza. Nejsme na zvládání problémů sami – týmová spolupráce (škola, OSPOD, rodina, vrstevnické skupiny, organizace nabízející volnočasové aktivity, Policie ČR, krizová centra, AP, PL…). Představení kazuistik a výběr jejich pořadí pro následující semináře. 2. Specifika uzavíraní terapeutického kontraktu s dětmi a dospívajícími. Etika. Jaké možnosti konkrétně nabízí práce s jednotlivcem (dítětem, dospívajícím, rodičem), párem (rodiče, mladiství), rodinou a skupinou (vrstevnickou, rodičovskou). Důvěra jako základní stavební kámen. Role terapeuticko-pedagogického kontraktu, zvládání integrace do skupiny, důvěra ve vztahu k pracovníkům a vrstevníků. Techniky skupinové práce: Tajemství, Masky. 3. Skutečnosti, se kterými se lze setkat při práci s dětmi a dospívajícími: narušené sebeschéma (rozvíjející se poruchy příjmů potravy), pozice ve vrstevnické skupině (šikana, agresivita, neschopnost vymezit své hranice), vztah k autoritě, poruchy pozornosti, škola jako instituce a nezbytné dovednosti jejího zvládání, návykové látky (experimenty či závislost), vrstevnické skupiny (sdílené představy, skupinové normy a žitá praxe jejich uplatňování), životní cíle, jejich diverzifikace, hierarchie a způsoby naplňování, (ne)přítomnost nosných mezilidských vztahů. 4. Vytváření podmínek pro dlouhodobou terapeutickou práci. Procesy supervize, intervize, sebezkušenostní výcvik, psychohygiena, nosné mezilidské vztahy, smysluplně vytyčené životní a pracovní cíle. Motivace a hodnoty, aneb jak zvládnout dvouměsíční dobrovolný pobyt mimo rodinu. Techniky skupinové práce: Tři přání, Život před a po pobytu, Co mne napadne, když se řekne SVP. Funkce opakované aktualizace kontraktu a jeho vyhodnocování. Útěky – jak předejít, jak zvládnout. Formy vnějšího tlaku. 5. Práce se skupinou: vytváření nosných vztahů, dovedných vzorců interpersonálního jednání, posilování koherence skupiny a skupinové definování žité etiky (Příběh prince/ princezny Kumárí). Co s odpadlíkem, černou ovcí? – možnosti skupinové psychoterapie (technika Mimozemšťan), individuální podpory (možnosti psychodramatu). 6. Psychoterapie s dítětem (v rámci individuální nebo rodinné terapie) ve dnech 3. a 10. 12. · Specifické potřeby na komunikaci v rámci terapeutického sezení s dítětem nebo rodinou · Zohlednění postupů, východiska, etika · Fungující postupy v individuální spolupráci · Možnosti ovlivnění rodinného systému · Obecné nastavení systému výchovy, ovlivnění atmosféru v rodině, ve škole · Prezentace kazuistik – práce s dítětem individuální, práce s dítětem v rámci rodinné terapie Mgr. Magdalena Valášková, společnost Mansio v.o.s. Zkušenost s poradenstvím a terapií jako školní psycholog, následně jako OSVČ nabízí krátkodobou i dlouhodobou spolupráci s jednotlivci a rodinami, poradenství, psychoterapie. Absolventka výcviku v Gestalt psychoterapii (Dialog Brno, abs. 2003), aktuálně ve výcviku v Systemické supervizi a koučování (Hermés Group). Podrobné požadavky na seminární práci Cílem seminární práce je integrativní propojení dvou částí kurzu (teoretické a kasuistické). Studenti na podkladě kvalitativní analýzy předloženého záznamu průběhu psychoterapeutického procesu vymezí hlavní kategorie / témata, která jsou podkladem pro následnou kritickou diskusi z perspektivy jimi vybraného psychoterapeutického přístupu. Kritéria pro hodnocení seminární práce: l osobní zpracování tématu - převaha vlastních úvah, názorů, vhledů a interpretací (pracujte s literaturou, ale nezůstávejte na úrovni popisu nebo citací literatury) l propracovanost, strukturovanost, zřetelná myšlenková linie či koncepce l obsahová hutnost a hloubka (hloubka je samozřejmě nepřímo úměrná šíři záběru – také práce se širokým záběrem a menší propracovaností jednotlivých podtémat může být výborná; doporučujeme ale raději podrobně a v souvislostech rozpracovat vybrané dílčí téma) l schopnost jasného prezentování hlavních myšlenek práce a vedení kritické diskuse s kolegy l dodržení rozsahu a tématu l formálně správná práce s terminologií a literaturou, zřetelné odlišení vlastních myšlenek od přejatých, citování podle standardu APA (http://psych.fss.muni.cz/phprs/download.php?sekce=1) Hlavní pravidlo: všechny citace v textu musejí mít svůj protějšek v seznamu literatury a všechny odkazy v seznamu literatury musejí být citovány /a řádně označeny/ někde v textu. Využívání cizích textů bez uvedení zdroje je považováno za plagiátorství a může mít pro studující vážné disciplinární následky. Základní literatura: Eells, T. D. ed. (2007). Handbook of Psychotherapy Case Formulation. New York: The Guilford Press. Hort, V., Hrdlička, M. a kol. (2008). Dětská a adolescentní psychiatrie. Praha: Portál. Geldard, K., Geldard, D. (2008). Dětská psychoterapie a poradenství. Praha: Portál. Ingram, B. L. (2006). Clinical Case Formulations: Matching the Integrative Treatment Plan to the Client. New Jersey: John Wiley & Sons, Inc. Langmeier, J., Balzar, K., Špitz, J. (2010). Dětská psychoterapie. Praha: Portál. Lanyadoová, M., Horneyová, A. (2005). Psychoterapie dětí a dospívajících – psychoanalytický přístup. Praha: Triton. Oaklander, V. (2003). Třinácté komnaty dětské duše: tvořivá dětská psychoterapie v duchu Gestalt terapie. Dobříš: Drvoštěp. Říčan, P., Krejčířová, D. a kol. (2006). Dětská klinická psychologie. Praha: Grada. Pöethe, P. (2008). Emoční poruchy v dětství a dospívání – psychoanalytický přístup. Praha: Grada. Ronenová, T. (2000). Psychologická pomoc dětem v nesnázích – kognitivně-behaviorální přístupy při práci s dětmi. Praha: Portál. Vágnerová, M. (2005). Vývojová psychologie I. – Dětství a dospívání. Praha: Karolinum. Doporučená literatura: Armstrong, H. a kol. (1994). Group therapy for parents of youths with a conduct disorder. Canadian Medical Association Journal. 151 (7), 939-944. Auger, M. T., Boucharlat, Ch. (2005). Učitel a problémový žák. Praha: Portál. Blatný, M., a kol. (2005). Problematika rizikového chování vývoje dětí a dospívajících: hlavní témata a implikace pro další výzkum. Československá psychologie, 49, 6, 524-539. Cosa, M. (2006). Rebels with a cause : working with adolescents using action techniques. London, Philadelphia: Jessica Kingsley Pub. Čermák, I., Klimusová, H., Vízdalová, H. (2005). Deprese v dětství a její vztah k problémům chování. Československá psychologie, 49, 3, 223-236. Dies, K. (2000). Adolescent Development and a Model of Group Psychotherapy: Effective Leadership in the New Millennium. Journal of Child and Adolescent Group Therapy, 10(2), pp. 97-111. Geldard, K., Geldard, D. (2001). Working with Children in Groups: Handbook for Counsellors, Educators and Community Workers. New York, Palgrave. Hytych, R. (2007). Etika ve vztahu s klientem: od vnějšího tlaku k vnitřní motivaci. Zpravodaj Pedagogicko–psychologického poradenství. č. 48, 66–71. Praha: IPPP ČR. Hytych, R. (2008). Hrozby a možnosti přechodů. Psychoterapie: Praxe–inspirace–konfrontace. 2, 79–85. Jelínek, M., a kol. (2006). Vrstevnická konformita jako faktor rizikového chování mladistvých: struktura, zdroje, dopady. Československá psychologie, 50, 5, 393-404 . Johnson, Ch. V., Riester, A. E., Corbett, C., Buehler,A., Huffaker, L., Levich, K., Pena1, E. (1998). Group Activities for Children and Adolescents: An Activity Group Therapy Approach, Journal of Child and Adolescent Group Therapy, 8(2), pp. 71-88. Kleiger, J. H., Helmig, L. (1999). Evolution of a Group Therapy Model for Adolescent Residential Treatment. Journal of Child and Adolescent Group Therapy, 9(4), pp. 187-197. Larman, S. (2006). The Use of Group Therapy as a Means of Facilitating Cognitive–Behavioural Instruction for Adolescents With Disruptive Behaviour, Australian Journal of Guidance & Counselling, 16(2), pp. 233–248. Macek, P. (2003). Adolescence: Psychologické a sociální charakteristiky dospívajících. Praha: Portál. Sommers-Flanagan, J., Sommers-Flanagan, R. (1995). Psychotherapeutic techniques with treatment-resistant adolescents. Psychotherapy, 32(1), pp. 131-140. Širůček, J., Širůčková, M., Macek, P. (2007). Sociální opora rodičů a vrstevníků a její význam pro rozvoj problémového chování v adolescenci. Československá psychologie, 51, 5, 476-488. Nickman, S. L. a kol. (2005). Children in Adoptive Families: Overview and Update. Child Adolescent Psychiatry, 44(10):987–995. Shamsie, J. (1994). Helping youth with conduct disorders:group therapy for parents. Canadian Medical Association Journal. 151 (7), 921-923. Train, A. (2001/2005/2008). Nejčastější poruchy chování: jak je rozpoznat a kdy se obrátit na odborníka. Praha: Portál. Vickers, B. (2002). Cognitive Behaviour Therapy for Adolescents with Psychological Disorders: A Group Treatment Programme. Clinical Child Psychology and Psychiatry, 7(2), pp. 249–262. Vymětal, J. (2002). Úzkost a strach u dětí. Praha: Portál. Vymětal, J., Rezková, V. (2001). Rogersovský přístup k dospělým a dětem. Praha: Portál.