Výzkumná otázka, výzkumné projekty – repetitorium kvalitativního výzkumu PSY401 Metodologie psychologie Co je kvalitativní výzkum? l l l Zaměření na význam a jeho utváření v přirozeném kontextu z perspektivy participanta výzkumu l Výzkumná otázka v kontextu výzkumného procesu •Smysl, účel, výzkumný problém •Konceptuální kontext •Výzkumné otázky •Metody (účastníci, sběr informací, analýza a interpretace) •Validita l Výzkumný problém: „Můj výzkum je o….“ lNové téma lNová skupina lExistující teorie nebyly u dané skupiny osob použity ve výkladu jevu lDůsledek kvantitativních zjištění lJev se vyskytuje u malého počtu osob lKlíčový reprezentant jevu l Výzkumná otázka a typ výzkumu 1.Biografický výzkum (jedinec) 2.Fenomenologický výzkum (více jedinců sdílejících podobnou zkušenost) 3.Etnografická studie (příslušníci sdílející kulturu) 4.Případová studie (vymezený systém: proces, aktivita, událost, program, vícečetné studie) 5.Zakotvená teorie (více jedinců reagujících na jednání nebo participujících v procesech týkajících se centrálního jevu) l Funkce otázky ve výzkumu §Odhaluje význam lidské zkušenosti §Odhaluje její kvalitativní aspekty §Zahrnuje výzkumníkovo já a evokuje jeho osobní zájem a aktivní participaci na výzkumu §Nehledá predikce nebo kauzální vztahy §Vede k objasnění pomocí pozorných deskripcí, ilustrací, metafor, dialogu apod. l Výzkumná otázka: sebepoznávací výkon výzkumníka lIdentifikace s fokusem otázky, Dialog se sebou samým, Tacitní vědění, Intuice, Tvořivý vhled (indwelling), Fokusování,Vnitřní rámec vnějšího odkazu lIniciální zapojení, Ponoření se, Inkubace, Iluminace, Explikace, Kreativní syntéza l lViz: Moustakas, C. (1990). Heuristic research. Sage l Výzkumná otázka: proces tvorby 1 1.Vytvořte seznam dílčích témat reprezentujících váš zájem- volné asociace, otázky, myšlenky, etc. 2.Uspořádejte témata 3.Odložte témata implikující kauzální vztahy a obsahující inherentní předpoklady 4.Promýšlejte zbývající témata dokud se nevynoří téma nebo otázka dominantní z hlediska vaší zvídavosti 5.Téma-otázku formulujte způsobem co nejsrozumitelnějším – co se chcete dozvědět 6.Formulovat 1 nebo 2 centrální otázky, ne více než 7 podotázek 7. l Výzkumná otázka: proces tvorby 2 lUdržet otevřenost otázek lZaměřit se na jeden koncept nebo jev lUžít slovesa relevantní výzkumné strategii: @Odhalovat (zakotvená teorie) @Hledat porozumění (etnografie) @Explorovat proces (zakotvená teorie, případová studie) @Popisovat zkušenost (fenomenologie) @Podávat zprávu o příbězích (narativní výzkum) Výzkumná otázka: proces tvorby 3 lUžít nedirektivního jazyka lZměna otázky v průběhu výzkumu lOtázky s otevřeným koncem lV otázkách zmínit participanty Výzkumná otázka: výzkumná strategie lCentrální otázka se vztahuje k výzkumné strategii: la) Kritická etnografie – pracovní vodítka: „Jaký je život matky s dítětem umírajícím na rakovinu?“ lb) Fenomenologie: l„Co pro matku znamená žít s dítětem, které umírá na rakovinu?“ lc) Zakotvená teorie l„Jak péče matky, které umírá dítě na rakovinu, souvisí s jednáním dalších rodinných příslušníků?“ ld) Narativní výzkum l„Jakou podobu má životní příběh matky, které umírá dítě na rakovinu?“ Obecné výzkumné heuristiky lTheory driven research: na hypotéze založený výzkum potvrzující nebo vyvracející existující teorii lData driven research: zakotvená teorie lExplanation driven research: využití existující teorie k výkladu nějakého jevu, užitečná v případových studiích l Výzkumné otázky a heuristiky 1.Je nějaká signifikantní výhoda pro klienta, když se použije nová metoda intervence ve srovnání s tradiční? 2.Jaké výhody jsou uváděny….? 3.Jak užitečná je ta či ona teorie v porozumění toho, proč někteří klienti reagují na nové intervence, zatímco druzí nikoli? 4.V jakém smyslu mohou být tyto intervence nazývány tradičními a novými? 5. Typy analýz v kvalitativním výzkumu – rozvinuté postupy lZakotvená teorie lNarativní analýza (narativně orientovaný výzkum – NOI) lDiskurzivní analýza lFoucaultovská diskurzivní analýza (FDA) lInterpretační fenomenologická analýza (IPA) lKonverzační analýza lKooperativní výzkum Zakotvená teorie lSystematický induktivní návod sběru, syntézy, analýzy a konceptualizace dat s cílem konstruovat teorii. l Zakotvená teorie- úrovně analýzy Otevřené kódování lnalezení významových jednotek lúseky textu nesoucí informaci lkonceptualizace lpopisný charakter dat → pojmový charakter kódů lkategorizace lseskupování pojmů do kategorií ldimenzionalizace lrozvinutí kategorií pomocí jejich vlastností (dimenzí) l Axiální kódování lhledáme hypotetické vztahy mezi kategoriemi (a povahu těchto vztahů) lověřujeme tyto vztahy na datech ldále rozvíjíme vlastnosti kategorií l Selektivní kódování lvyložení kostry příběhu luvedení pomocných kategorií do vztahu k centrální kategorii lkategorie jsou vzájemně vztahovány na dimenzionální úrovni lvztahy jsou ověřovány podle dat (zakotvení) ldoplnění kategorií l Literatura k Zakotvené teorii l lCharmaz, K. (2006).Constructing Grounded Theory:A practical Guide Through Qualitative Analysis. Sage l l Bryant, A., Charmaz, K. (eds.),(2007). The SAGE Handbook of Grounded Theory. Sage l lCorbinová, J., Strauss, A. (1999). Základy kvalitativního výzkumu. Boskovice: Albert l l Interpretační fenomenologická analýza (IPA) lDetailní popis a hodnocení života – lifeworld – Umwelt – participanta, pokus o exploraci osobní „žité“ zkušenosti. l„Double“ hermeneutika, dvoustupňový proces interpretace, insider perspektiva. lParticipant se snaží dát význam své zkušenosti, zatímco výzkumník se snaží porozumět tomu, jak se participant snaží dát význam své zkušenosti“ l l Smith, J.A., Osborn, M. (2004) Interpretative phenomenological analysis. In: J.A. Smith (ed.), Qualitative Psychology, Sage, 51-80. Postup v IPA 1.opakované pročítání textu, 2.prvotní poznámky, 3.vynořování témat – klíčová slova, 4. počáteční seznam témat, 5.vytvoření seznamu nadřazených témat-master list-utřídění l lSmith, J.A., Flowers, P., Larkin, M. (2009). Interpretative Phenomenological Analysis. Theory, Method and Research. Analýza konverzace l lPokus dokumentovat a explikovat jak participant dospěl k porozumění jednání druhého během vzájemné interakce a jak konstruují vlastní repliky s ohledem na předcházející. l lViz např.: Drew, P. (2004). Conversation analysis. In: J.A. Smith (ed.), Qualitative Psychology, Sage, 132-158. Obsahová analýza lMostem mezi statistickým formalismem a kvalitativní analýzou lRedukuje komplexnost textu lRekonstruuje reprezentace do dvou hlavních dimenzí: sémantické a syntaktické Obsahová analýza: výzkumné plány lDeskriptivní lNormativní lPrůřezové lLongitudinální lNa kulturu zaměřené lParalelní l l l Obsahová analýza: jednotky analýzy l„Fyzické“ lSyntaktické lPropoziční lTématické či sémantické l Obsahová analýza: kategorie a kódování lPilotáž, změny, trénink v kódování, lKódovací rámec: systematický způsob srovnávání lOA interpretuje text ve světle kódovacího rámce Obsahová analýza: kódovací rámec lPodstata kategorie lTyp kódu lOrganizující principy kódovacího rámce lProces kódování lTrénink v kódování Principy kódování lKaždá jednotka textu musí být kódována lKódy jsou exkluzivní lNa sobě nezávislé lSmíšené kategorie vyloučit lOdvozeny z teorie – OA je teorií zatížená metoda l l Obsahová analýza: zdroje lKrippendorff, K. (1980). Content analysis: an introduction to its methodology. Sage. lZákladní info: viz Miovský (2006). Různé typy kódování lSaldana, J. (2009, 2013). The coding manual for qualitative researchers. Sage Diskurzivní analýza lDISKURZ je systém diferencí, který koherentním způsobem konstruuje, vytváří určitý objekt lMETODA: studium způsobů, jimiž je určitý jev zvýznamňován l Diskurzivní analýza … sociální texty pouze nereflektují, nezrcadlí objekty, události a kategorie, které nezávisle existují v sociálním a přírodním světě, ale samy aktivně vytvářejí specifickou verzi těchto objektů, událostí a kategorií. l (Potter, Wetherell, 1987) l Diskurzivní analýza-východiska l57 variant diskurzivní analýzy lKritická lingvistika, sociální sémiotika – vztah mezi jazykem a politikou lTeorie řečového jednání, etnometodologie, konverzační analýza – funkční či akční orientace diskurzu, tj.co lze zdokonalit, analýza detailů sociální interakce lPoststrukturalismus – historické perspektivy l l l Diskurzivní analýza-východiska lDiskurz per se- všechny formy „textů“, nikoli jako prostředek vstupu do jiné reality, ale obsah a organizace textů lJazyk jako konstruující a konstruovaný: diskurz vystavěn z preexistujících lingvistických zdrojů, důsledek: mnohost významů i v jednoduchém jevu. Konstrukce: svět konstrukcí, žádný přímý vstup lForma jednání: sociální praxe, jazyk není epifenomen, diskurz je užíván, interpretační kontext lRétorická organizace diskurzu – persuasivní rys Analýza diskurzů lPDA: poststrukturalistická diskurzivní analýza: lVýznamové systémy konstruující daný jev lPozice subjektu lImplikace umístění v těchto pozicích lMocenské vztahy l Diskurzivní analýza – postup – opakování lZdroj: Parker, I. (2002). Discourse analysis. In: Banister et al. Qualitative methods in psychology. A research guide. Buckingham: Open University Press. lPostup: 1.Přepis textu do psané podoby 2.Volné asociace na text 3.Systematické vymezení všech objektů (příp. pouze relevantních vzhledem k výzkumné otázce) vytvářených textem. Jako počátek je vhodné hledání podstatných jmen. Umožňuje „poskládat“ svět, který text při každé čtení evokuje. 4.Jak se se o těchto objektech mluví se stává předmětem analýzy (namísto „skutečných“ objektů). Jak je v textu definován „směr“, „dítě“, „rada“, apod. l Diskurzivní analýza - postup 4.Systematická identifikace subjektů (kategorie lidí), které se v textu objevují. 5.Vymezit, co každá osoba v rámci pravidel navozených textem může či nemůže říci. Slouží pro pozdější vymezení odlišných práv a povinností hovořit v rámci specifického diskurzu (diskurzivní pozice). Zahrnuje otázku: jaké jsou vztahy mezi osobami? 6.Popis odlišných verzí světa, které v textu koexistují, což je cesta k tomu, jaké odlišné způsoby řečového modu-vyjádření v textu fungují. 7.Jaká jsou v každém z těchto světů pravidla pro jednání s těmi, kdo se od daných verzí odchylují? Pomůcka: jak by imaginární autor/ka odpověděl/a těm, kdo s verzí nesouhlasí? l Diskurzivní analýza-postup 9.Identifikace rozdílů mezi jednotlivými způsoby řečového modu - vyjádření 10.Identifikace shod mezi jednotlivými způsoby řečového modu - vyjádření: vzájemné překrývání se verzí světa. 11.Srovnání daného textu s jinými. Jak je oslovováno jiné publikum v jiném kontextu? Uplatňují se zde stejné verze světa, tj. stejné způsoby řečového modu - vyjádření o něm? 12.Volba terminologie k pojmenování diskurzů. Diskurzivní analýza-postup 13.Kdy, kde a jak se vymezené diskurzy rozvinuly? 14.Popis způsobu, jímž diskurzy konstruují své verze jako reálné a nezpochybnitelné. 15.Jak vymezené diskurzy reprodukují relevantní instituce a ideologie. 16.Jak vymezené diskurzy podvracejí relevantní instituce a ideologie. 17.Kdo je zvýhodněn a kdo znevýhodněn danými diskurzy? 18.Kdo bude chtít reprodukovat, potvrzovat dané diskurzy a kdo je bude chtít zpochybnit, diskreditovat? 19.S jakými dalšími diskurzy jsou diskurzy námi vymezené spjaty? 20.Jak tyto diskurzy společně podporují či narušují dominantní představy o budoucnosti a o možnostech změny. l Jak analyzovat diskurz? lPokud hodláte provést diskurzivní analýzu nemůžete nechat stranou tuto monografii: l l Zábrodská, K. (2009). Variace na gender. Poststrukturalismus, diskurzivní analýza a genderová identita. Praha: Academia l Narativní výzkum lV rozhovoru je participantu výzkumu poskytnut prostor pro podrobné vyprávění o prožité zkušenosti. lOsobní narativní interview a interview zaměřené na životní příběh. lKaždodenní narativity s „potíží“, změnou, narušením epizod, krizemi. Šest interpretačních perspektiv NOI l lSyžet – Fabule lHolistická – Obsahová lHolistická – Formální lKategorická – Obsahová lKategorická – Formální lKritická narativní analýza Narativní analýza - holistický přístup 1.číst text opakovaně a bez specifického zaměření, 2.písemná podoba prvního dojmu, 3.výběr příběhu, který je možné sledovat od začátku do konce, významotvorné v textu se opakující téma, 4.vyznačit různá témata a číst je separátně a opakovaně, 5.sledovat výsledek různým způsobem: kdy se téma objevilo poprvé, které téma se jeví jako hlavní a které jako marginální, kontradiktorická témata, apod. l lVyprávění jako celek – viz. Lieblich, A., Tuval-Mashiach, R. & Zilber, T. (1998) l Zakotvená narativní analýza lAbstrakt každého příběhu lPřekvapivý a kontrastní případ: identif. Dva lineární příběhy – sladký život a hořký život lIdentifikace dalších významných případů lIdentifikovat zbývající příběhy lUspořádat příběhy do kategorií a pak detailně pojednat obsahy každé z nich l lPříklady: lRuth,J.E., Oberg,P. (1996). Ways of life, old age in a life history perspective. In, J.E.Birren, G.M.Kenyon, J.E.Ruth,J.J.Schroots, T.Svensson(eds.),Aging and biography:exploration in adult development. NY:Springer, 167-186). lČermák, I. (2004). „Genres“ of Life –Stories. In: D. Robinson, Ch. Horrocks, N. Kelly, B. Roberts (eds), Narrative, Memory and Identity. Theoretical and methodological Issues. Huddersfield: University of Huddersfield Press, 211-221. Narativní analýza - zdroje lLieblich, A., Tuval-Mashiach, R. & Zilber, T. (1998) Narrative Research: Reading, analysis and interpretation. London: Sage Publications. lHiles, D., Čermák, I. (2008). Narrative psychology In, C. Willig, W. Stainton Rogers (eds.), The Sage Handbook of Qualitative Research in Psychology. Thousand Oaks, London: Sage, 147- 164. lČermák, I. (2006). Narativně orientovaná analýza. In: M. Blatný (ed.), Metodologie psychologického výzkumu (Konsilience a rozmanitost). Praha: Academia, 85-109 lMurray, M. (2003). Narrative Psychology and Narrative Analysis. In, P.M. Camic, J.E. Rhodes, L.Yardley (eds.), Qualitative Research in Psychology. Washington, DC, APA, 85-112. lČermák, I., Hiles, D., Chrz, V. (2007). Narativně orientovaný výzkum: interpretační perspektivy, . In: Řehan, V., Šucha, M. (Ed.), Kvalitativní přístup a metody ve vědách o člověku VI, , Psychologica 37, Olomouc, Univerzita Palackého, s. 53-66. lChrz, V. (2004). Výzkum jako narativní rekonstrukce. In Miovský, M., Čermák, I., Řehan, V. (eds.), Kvalitativní přístup a metody ve vědách o člověku III. Sborník z konference (pp. 21-32). Olomouc: FF UP. Základní prameny - výběr lCreswell, J.W.: Research Design. Sage lMiles, M.B., Huberman, A.M. Qualitative Data Analysis. Sage lPatton, M.Q.: Qualitative evaluation and research methods. Sage lMaxwell, J.A.:Qualitative Research Design. Sage lMoustakas, C. (1990). Heuristic research. Sage lHiles, D. (2009). Critical Psychology Lecture Series l