Název studie O optimismu vysokoškoláků Autor posudku Alena Kajanová (333316) Celkové hodnocení V teoretické části článku autoři uvádějí motivaci k realizovanému výzkumu a citují některé studie věnující se optimismu. Uvítala bych rozšíření teoretické části nejen o podrobnější vymezení termínu optimismus, ale také o novější studie a dále pak o studie z českého prostředí – pakliže tyto zcela absentují, bylo by vhodné na to čtenáře upozornit. Autoři si stanovili realistický cíl výzkumu a stanovili si šest hypotéz. Ne všechny (H2-H6) z nich jsou ale podpořené teoretickou částí – není zcela patrné, co autory vedlo k jejich stanovení? Hypotézy jsou formulovány jako příliš dlouhé, považovala bych za vhodnější je zúžit, případně rozdělit do dvou hypotéz. Poslední ustanovená hypotéza (H6) je zcela nesrozumitelná. Hypotézám chybí operacionalizace[MS1] . Co se týče výběru vzorku, nerozumím tomu, proč autoři neoslovili veškeré studující MUNI[MS2] ? Nestalo by se jim tak, že by získali malý vzorek. V podkapitole „výzkumný soubor“ zmiňují autoři, že použili šest forem dotazníku, o kterých ale dosud nebyla řeč. Bylo by lepší popis výzkumného souboru zařadit až pod popis metody a techniky. Proč nebyla všem studujícím distribuována jedna verze dotazníku s šesti okruhy? Nestalo by se tak, že každá část dotazníku bude jinak početně zastoupena[MS3] . V kapitole metodika se čtenář dozvídá o šesti verzích dotazníku (ani zde není odůvodněno, proč se jedná o šest samostatně distribuovaných verzí). Popis oblastí není příliš ilustrativní, čtenář si neudělá obrázek o tom, jak jednotlivé otázky vypadaly. Považovala bych za vhodné uvést příklady otázek u jednotlivých oblastí. Dále se nedozvídáme nic o událostech, na něž se autoři dotazovali. Ty čtenář vidí až v tabulkách výsledků (bylo by tedy dobré na ně v předchozí části alespoň odkázat). Až v úplném závěru článku, kde je srovnáván vzorek MUNI studujících se studujícími Cook Colege, zjišťuje čtenář, že se pravděpodobně jedná o převzatý dotazník Weinsteina (1980[MS4] ). Není ale na to odkazováno. Stejně tak nevíme nic o Weinsteinově vzorku. V podkapitole 2.2.3 autoři nastiňují způsoby analýzy získaných dat. Čtenář musí v textu opět dohledávat, čeho se týkaly jednotlivé oblasti, a kdyby byl použit chybný statistický test, není to z této kapitoly patrné, neboť je velmi nepřehledná a nesrozumitelně popsaná. V první části výsledků si autoři neodůvodněně stanovují jakési intervaly optimismu/pesimismu. Nevíme, jakou formu t-testu autoři použili, zda pro závislé či nezávislé výběry, proto nelze posoudit její adekvátní využití. Jakoby chyběla ještě jedna tabulka, kde jsou uvedeny absolutní hodnoty pro oba tyto soubory (pokud to dobře chápu, tak vzorek z MUNI a „ostatní, hypotetická studující“). Korelace mezi průměry srovnávacích odhadů s průměrnými hodnotami charakteristik událostí (které navíc nejsou operacionalizovány) nejsou možné, jelikož se jedná o dva různé vzorky, mezi kterými nelze korelaci použít (Tabulka 4[MS5] ). V článku jsou chyby v anglickém abstraktu, stejně jako v českém textu, za zmínku stojí rovněž množství stylistických chyb. Celkově článek obsahuje takové množství chyb jak v samotném výzkumu tak jeho interpretaci[MS6] , a je tak nesrozumitelně koncipován, že je pro mne nepochopitelné, pokud opravdu někdy někde vyšel. Silné stránky (za co chválit) Slabé stránky (náměty na zlepšení) § téma § srovnání USA a ČR vysokoškolských studujících § hypotézy § výběr vzorku § dotazník (6 variant - neodůvodněno) § chyby ve výběru statistických procedur Otázky pro autora studie[MS7] 1. Z jakého důvodu autoři použili šest variant dotazníku a každou předložili jiné skupině studujících? 2. Proč autoři používají srovnání s USA výzkumy až v diskuzi a nezahrnují jej do výsledků (když srovnání bylo motivací pro výzkum)? 3. Je dotazník, který autoři použili přímým překladem USA dotazníku? 4. Jakou formu t-testu autoři použili? 5. Proč autoři zvolili právě uvedené intervaly míry optimismu/pesimismu? 6. Jaká je operacionalizace hypotéz? [MS8] ________________________________ [MS1]Velmi dobře vystihujete významné nedostatky hypotéz a teoretického ukotvení studie. [MS2]Získat data od tisíců/desetitisíců osob by nemělo smysl – viz poznatky ze statistiky... Navíc to neřeší problém nízké procentuální návratnosti, která narušuje zobecnitelnost výsledků na danou populaci. My však ani nevíme, jakou přesně populaci a v jakých charakteristikách měl vzorek reprezentovat. [MS3]To máte pravdu. Možná šlo o snahu ZO příliš nezatížit a ještě tak nesnížit návratnost. Potíž nastává při potřebě spárovat data pro korelační analýzu. [MS4]Upozorňujete na důležitou věc. Navíc nevíme, proč byly některé položky z originální metody vypuštěny. [MS5]Oceňuji, že ve svých úvahách o statistických procedurách jdete do důsledků a všímáte si i důležitých „detailů“. [MS6]Souhlasím. Škoda, že jste nepřidala i konkrétní příklad ohledně interpretace. Nabízelo by se jich více. Prakticky chybí důkladná interpretace výsledků vzhledem k hypotézám. Dokonce se objevuje protimluv o jejich ne/potvrzení. Dále je uvedena nepodložená interpretace rozdílů mezi českými a americkými studenty, bez ohledu na množství faktorů omezujících srovnání učinit. [MS7]Líbí se mi, kam svými otázkami směřujete. Chválím. [MS8]Celkově: Podařilo se Vám identifikovat klíčové nedostatky studie. Vyjadřujete se věcně a srozumitelně. Je vidět, že jste studii četla pozorně a přemýšlela o ní. Ve své argumentaci jdete k jádru věci. Pokládáte smysluplné otázky. Některé nedostatky studie jste ponechala bez vyjádření – viz mé komentáře. Větší pozornost by si rozhodně zasloužila i „Diskuse“. Prokázala jste náležité metodologické uvažování a Váš posudek tedy hodnotím jako PŘIJAT. Děkuji za kvalitně odvedenou práci.